lní kontrola Genderové stereotypy a sociáln Genderové stereotypy a jejich kritika: Instituce sociáln stereotypů závislostí Univerzita UP Olomouc

Transkript

1 Genderové stereotypy a sociáln lní kontrola Prof. Dr. phil. Gerlinda Šmausová, Priv.- Doz., Univerzita UP Olomouc Genderové stereotypy a jejich kritika: reáln lní lidé mají individualizované, kutilské, kolážované identity Instituce sociáln lní kontroly a jejich přínos k reprodukci genderových stereotypů Zamyšlen lení nad vlivem genderových stereotypů pro udržov ování závislostí

2 Genderové stereotypy obyvatelstva ve výzkumech od šedesátých let MUŽI: kompetentní racionální neemocionální inteligentnější než ženy logičtí dominantní nezávislí agresivní orientování na výkon individualisté aktivní silní bojovní ŽENY: mají vřelé/měkké srdce šarmantní citlivé smyslové emocionální starostlivé měkké slabé pasivní intuitivní závislé sklon k podřizování schopnost vciťovat se do druhých

3 Výzkum genderových rolí Bútorová a kol MUŽI finančně zabezpečit rodinu samostatné rozhodování autorita doma a v rodině podnikavost fyzická síla snaha vyniknout v práci ŽENY schopnost postarat se o domácnost jemnost citlivost k problémům m druhých příjemný vzhled a krása Kritika stereotypů: Různorodost jmenovaných znaků,, ani jeden není přírodní. Přírodovědecké výzkumy jsou často ovlivněny ny mužským pohledem, který vnáší do přírody p vlastnosti, které mužů žům m zajišťuj ují společensk enské výhody. Navíc: většina v měřených přírodních znaků již byla ovlivněna na společnost ností. K přirozeným p rozdílům m těl t l by se mělo m přihlp ihlížet jen v tělesných souvislostech.

4 Nejabstraktnější genderová typizace vyjadřuje základnz kladní osy západnz padního myšlen lení a hodnotovou nadřazenost azenost mužských vlastností. Pravý muž a pravá žena jsou čirými normativními mi konstrukty: MUŽI výkon, aktivní jednání emergence racionalita univerzalistická orientace na vlast, lidstvo forma, řád struktura pokrokovost asertivita získané pozice, postavení kultura ŽENY stav těla t a duše imanence emocionalita partikulárn rní orientace na rodinu, příbuzné amorfnost, chaos agregát t (houf, láva) l tradice podřízenost přírodní pozice, položení příroda

5 Sociologické pojetí genderu Muži i a ženy mají daleko více v společných vlastností než takových, které je odlišuj ují. Muži i i ženy se naučili hrát t obě role - tzv. mužsk ské (pracovní) ) i ženské (mateřsk ské,, pečovatelsk ovatelské). Muži i a ženy hrají genderové role ne podle tělesnt lesného pohlaví,, ale podle pozice/ povolání/ vykonávan vané práce v genderovaném kontextu. Lékaři i a lékal kařky ky v nemocnicích ch hrají tzv.??? roli, sestřičky a ošeto etřovatelé hrají tzv.??? roli. V současnosti si mladí lidé musí své individuáln lní, kolážované nebo kutilské identity, složen ené z tzv. mužských a ženských vlastností vytvářet vědomv domě. Sociologie chápe gender jako společenský enský vztah, ve kterém m se mocensky využívá přirozené dvoupohlavnosti lidských těl. t Zkoumá,, jakým způsobem se stále znovu zajišťuje, aby lidé chápali pohlaví jako přirozený p základ z nestejné socializace, životních projektů a životních podmínek mužů a žen (=( reprodukce genderované struktury). Reprodukce genderované struktury se týká tří oblastí: : pracovního trhu, genderových rolí a společenských enských institucí. Velký význam v reprodukci genderu mají instituce sociáln lní kontroly.

6 Instituce sociální kontroly zajišťují zachovávání společenského řádu a pořádku ve dvou procesech: 1. v závazném vymezování norem vztahů a soužití i z hlediska genderu (zákonodárství, náboženské,profesní, technologické aj. normy) 2. v ošetřování jejich (genderovaně pojatých) porušení. Sociální kontrola (SK) je diferencována podle předmětů, cílů a prostředků. O tom, co je normální a co je deviantní rozhodují autorizované instituce. K nejdůležitějším patří: trestní právo lékařská kontrola tělesného a duševního zdraví tzv. informální sociální kontrola Instituce SK jsou samy genderované: trestní právo: patriarchální právo trestu lékařství a sociální služby: mateřské funkce ošetření informální SK: rodinné výchovné kombinace otcovských trestů s mateřskou pomocí a podporou

7 Trestní právo jako trestně-právně relevantní posuzuje většinou lidské jednání (výjimečně politické smýšlení), odsuzuje podle toho, zda obžalovaný věděl, co dělá, zda chtěl to, co udělal i přes zákaz, a přitom měl možnost, se v situaci, ve které jednal protiprávně, jednat i konformně. Za hodného trestu považuje jen racionálně jednajícího aktéra, kterým většinou není obecně člověk ("rational man"), ale muž, aktivní v tzv. veřejné sféře. U žen se i při stejných činech často posuzuje ne jednání samo, ale (iracionální) motivace a deviantní tělesné stavy (hormony). Trestní právo se o životní souvislosti žen (privátní sféra) nezajímá, podíl žen ve výkonu vazby činí ca 4 %. Za vhodnou instituci SK žen se považuje lékařství, které netrestá, ale ošetřuje medikalizace ženského těla a ženských biografií (Kohler Riessman 1989, S. 191; Lamott 1985).

8 Zdravý životní styl = morální životní styl! Lékařská zařízení sociální kontroly těl - slouží zachování biologické přirozenosti člověka a pojednávání stavů, které nevyhovují stanoveným normám tělesného zdraví. Protože nemocný dočasně nesplňuje své povinnosti, patří nemoc k deviantnímu chování. Nemocný sice není na svém stavu přímo vinen, musí ale dávat najevo svoji snahu o uzdravení. Lékařský stav je autorizován, potvrzovat deviantní stav těla a pacientovu snahu. Genderovanost: Muži žádají neschopenku, ženy soucit. U mužů směřuje lékařská SK k dobrému fungování pracovní síly, u žen ke schopnosti péče o manžely, dále k rození a výchově zdravého budoucího pokolení. Periodizace ženských životů podle hormonů (puberta, menstruace, klimakterium etc.). Nespokojenost žen, která se projevuje v tzv. syndromu žen v domácnosti, lékařská SK často utlumuje neodborným předepisováním psychofarmak psychiatrizace potíží žen (Ingleby 1983). Rozšířená závislost žen na lékařské SK a na lécích, kvůli ideálu krásy, regulaci emocí,napětí a protestu, udržování výkonnosti v nepříznivých podmínkách (Glaeske 2003).

9 Psychiatrická sociální kontrola se zabývá nechtěným deviantním jednáním, které může být zlé, za které ale nelze připsat trestně-právní zodpovědnost. Proto ošetření, ale s vysokým podílem fyzického násilí (Bruns 1993). Genderovanost: Definice psychického zdraví dospělého člověka odpovídá normativnímu popisu zdravého muže, psychická nemoc či labilita je popisována stejně, jako normální stav žen: při sebemenších podnětech se chování žen označuje jako hysterické, depresivní, přihlouplé, vyšinuté, bláznivé atd. Závislost? Podle definice psychického zdraví nejsou ženy nikdy normální: když se chovají typicky žensky, tak zaostávají za normou, když se naopak chovají zdravě mužsky, jsou považovány za agresivní mužatky (Burgard 1987). K nejčastějším obviněním žen patří, že nevedou řádně domácnost (Bruns 1993).

10 Informální sociální kontrola Spočívá v kombinaci tzv. mužských a ženských přístupů - trestů a ošetření - k nápravám nežádoucího jednání v soukromé sféře. Genderovanost: Muži kontrolují ženy (vedení domácnosti, hospodaření, morální pověst manželek) prostřednictvím své mocenské a materiální převahy a dost často i prostřednictvím patriarchálně tolerovaného násilí. Ženy kontrolují muže, aby dodržovali roli živitele rodiny a tím i spolehlivé pracovní síly prostřednictvím???. Dnešní rodina vznikla v 19. stol. jako prostředek sociální kontroly vznikajícího dělnického stavu po vzoru buržoazní rodiny. Ženy se staly spojenkyněmi lékařů a hygieniků, dnes psychologů, pedagogů, různých výchovných poraden atd. S jejich pomocí kontrolují děti, tj. zajišťují zdárnou výchovu nového pokolení pracovních sil, státních občanů, nových otců a matek, zpravidla podle genderových stereotypů (Donzelot 1980).