Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky

Transkript

1 Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky Sborník referátů z konference konané 30. září 2008 v Radějově Praha 2009

2 Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky Sborník referátů z konference konané 30. září 2008 v Radějově Praha červen 2009

3

4 Obsah Úvod 5 Zhodnocení stavu nelesní vegetace v Přírodní rezervaci Kútky aktuální stav a monitoring změn 6 Výsledky srovnávacího faunistického průzkumu širopasých (Hymenoptera, Symphyta) v přírodních rezervacích Čertoryje, Machová a Kútky 19 Savci na území Přírodní rezervace Kútky: jeden z faktorů ovlivňující strukturu vegetace bylinného patra 39 Současný stav Přírodní rezervace Kútky a jeho legislativní východiska 50 Změny ve složení a struktuře bylinného patra lesní vegetace v oboře Radějov 63 Stanovení únosných stavů zvěře v oboře Radějov (z pohledu dopadů na lesní vegetaci) 80 Potravní situace pro zvěř v oboře Radějov 89 3

5

6 Úvod Přírodní rezervace Kútky byla vyhlášena Výnosem MK ČSR v roce Rezervace se nachází na jižním svahu kóty Veselka (495 m) a kolem horní části potoka Mandát, cca 4,5 km jihovýchodně od Radějova v nadmořské výšce m. Výměra rezervace je 66,4 ha, ochranného pásma 113 ha, výměra lesní půdy činí 2,7 ha. Důvodem ochrany tohoto území byla přítomnost společenstva bělokarpatských luk uprostřed lesů s vysokou krajinářskou hodnotou a výskytem četných chráněných a ohrožených rostlin a živočichů. Území PR Kútky je součástí CHKO Bílé Karpaty, biosférické rezervace UNESCO a Evropsky významné lokality Čertoryje (CZ ). V roce 1989 se rezervace stala součástí obory Radějov, která se rozkládá na výměře 1500 ha. Dominantním typem vegetace byly donedávna druhově bohaté louky svazu Cirsio- Brachypodion pinnati, na menší výměře mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion (v 70. letech narušeny hnojením a pastvou ovcí) a pře chody k pastvinám svazu Cynosurion. Charakteristickým prvkem byly i mezofilní bylinné lemy svazu Trifolion medii, svahové bezkolencové louky svazu Molinion, několik částečně již zazemněných pěnovcových mokřadů svazu Caricion davallianae a rákosiny svazu Phragmition communis. V posledních pěti letech však dochází k postupným změnám luční vegetace ve prospěch nitrofilních a ruderálních druhů. Mokřadní společenstva jsou mechanicky poškozena a eutrofizována. Louky byly původně koseny jednou v roce a nanejvýš na podzim přepásány. V letech byly po pokosení otavy přepásány jalovicemi JZD Radějov. Poté byly pozemky pronajaty MOVIS Holíč, který je přihnojoval minerálními hnojivy, po pokosení otavy je přepásaly ovce. V posledních dvaceti letech (s výjimkou let 2001 a 2002) byla celá plocha PR pravidelně kosena, a živá biomasa byla zřetelně odebírána i celoročním pasením spárkatou zvěří. Správa CHKO Bílé Karpaty si začínající degradaci území začala uvědomovat v roce 2006 a okamžitě zahájila kroky k řešení situace. Z odborného hlediska to bylo zahájení botanických a zoologických průzkumů, na které navázalo správní řízení k omezení činnosti podle 66 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na podzim roku 2008 se konala v Radějově odborná konference za účelem informování o probíhajících výzkumech a možnostech hledání přijatelného kompromisu mezi ochranou přírody a mysliveckým využitím území. V několika prezentacích byly předloženy výsledky dokumentující úbytek biodiverzity a poškození chráněného území. Tyto závěry byly diskutovány s vlastníky a nájemci obory i dalšími odborníky, z nichž někteří poukazovali na jiné vlivy působící negativně v území. Většina přednesených referátů je prezentována v tomto sborníku. K terminu konání konference nebylo známo přesné množství spárkaté zvěře nacházející se v oboře a vycházelo se pouze z normovaných stavů, při velmi podrobném sčítání v lednu 2009 (těsně před odevzdáním sborníku do tisku) bylo zjištěno, že stavy zvěře několikanásobně překračují stavy normované: daňčí zvěř stav 1258 kusů (normováno 490), jelení zvěř stav 75 kusů (nenormováno), srnčí zvěř stav 63 kusů (normováno 20), černá zvěř stav 75 kusů (normováno 20). Tato čísla jsou potvrzením, že obavy o stav chráněného území byly oprávněné a že je třeba podniknout okamžité kroky, k záchraně PR Kútky a I. zóny CHKO Bílé Karpaty před další devastací. Doufáme, že se tento sborník stane odborným podkladem i argumentací při řešení vzniklé situace. I. Jongepierová 5

7 Zhodnocení stavu nelesní vegetace v Přírodní rezervaci Kútky aktuální stav a monitoring změn Assessment of the status of grassland vegetation in Kútky Nature Reserve current status and monitoring change Martin Kočí, Karlovice 279, , kocimartin@iol.cz Abstrakt Přírodní rezervace Kútky byla zřízena k ochraně druhově bohatých jednosečných luk svazu Bromion erecti Koch Již dvacet let je součástí obory s chovem daňčí zvěře. V posledních pěti letech jsou na území rezervace i na vegetaci suchých trávníků pozorovány změny, které je nutné vzhledem k předmětu ochrany považovat za negativní. Pro ově ření domněnky, že příčinou těchto změn je přítomnost oborního chovu zvěře a kontinuální celoroční pastvy daňků, byla v území založena série trvalých monitorovacích ploch. terénní šetření a srovnání historických a současných fytocenologických zápisů tuto domněnku podporuje. Luční vege tace, stejně jako celé území, vykazuje řadu znaků charakteristických pro pasené porosty. Abstract Kútky Nature Reserve was established to protect the species-rich once-a-year hay meadows of alliance Bromion erecti Koch For twenty years is part of fallow deer game preserve. In recent five years, changes are observed on the nature reserve and the meadows that need to be regarded as negative. To verify the presumption that the cause of these changes is the presence of game preserve and continuous yearlong deer grazing, was established several permanent monitoring plots. Field investigation and comparison of historical and current phytosociological relevés supports this presumption. Meadows, as well as the entire territory, showing a number of features characteristic of the grazing crops. Klíčová slova Daněk, pastva, mnohorozměrná analýza, trvalé plochy, fytocenologické zápisy, terénní pozorování, suché trávníky Keywords Fallow deer, grazing, multivariate analysis, permanent plots, phytosociological relevés, field observation, semi-dry grasslands Nomenklatura/nomenclature: Kubát et al

8 Úvod Přírodní rezervace Kútky byla vyhlášena za účelem ochrany společenstev bělokarpatských luk svazu Bromion erecti Koch Převažujícím typem luční vegetace jsou zde širokolisté suché trávníky asociace Brachypodio pinnati-molinietum arundinaceae Klika Pokrývají přibližně 87% rozlohy území. Zbývající část plochy zabírají jiné typy luk, zejména mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion elatioris Luquet 1926 a střídavě vlhké louky svazu Molinion caeruleae Koch Malou část území pokrývají lesní porosty, převážně zbytky karpatských dubohabřin asociace Carici pilosae-carpinetum Neuhäusl et Neuhäuslová 1964 a teplomilných doubravy asociace Potentillo albae-quercetum Libbert 1933 (Jongepier & Jongepierová 2005). Druhově bohaté bělokarpatské louky Brachypodio-Molinietum jsou tvořeny směsí různých druhů trav, především sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus), válečky prápořité (Brachypodium pinnatum), ostřice horské (Carex montana), kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola) a bezkolence rákosovitého (Molinia arundinacea). Je pro ně typický výskyt celé řady druhů střídavě vlhkých půd, mezofilních ovsíkových luk a teplomilných doubrav. Porosty jsou druhově velmi bohaté, zpravidla obsahují druhů cévnatých rostlin na ploše m 2, místy je počet druhů i vyšší (Klimeš & al. 2000, Chytrý 2007). Vysoká druhová bohatost řadí tyto louky k druhově nejbohatší vegetaci v Evropě (Klimeš 1997). jejich význam nejen pro ochranu biodiverzity je silně umocněn i nevelkým areálem rozšíření v jižní části Bílých Karpat (cf. Chytrý 2007). Obr. 1: Rozmístění trvalých ploch na území PR Kútky. Plochy jsou od severu k jihu (shora dolů) označeny jako TP1-TP5 7

9 Vytvoření a zachování těchto druhově bohatých porostů je závislé na pravidelném a vhodném způsobu obhospodařování (Kolektiv 2003, Klimeš 2003, Chytrý 2007, Klimeš et al. 2008). Tradičním způsobem hospodaření byla v minulosti seč, někdy kombinovaná s pastvou otav v pozdním létě. Obhospodařování mělo dva základní rysy, které se přímo promítají do druhového složení porostů i do jejich vysoké druho vé diverzity, bylo ex ten zivní a nedocházelo při něm k přihnojování po rostů ( Chytrý 2007). Na území PR Kútky byl způsob obhospoda řování v minulosti až na krátkodobé výjimky stejný (Jongepier & Jonge pierová 2005). Před založením re zervace zde po několik let byla prováděna pastva jalovic a ovcí. Část pozemků byla přihnojována mine rálními hnojivy (Jongepierová in verb.). Posledních dvacet let, s výjimkou roku 2001 a 2002, byla celá rezervace pravidelně kosena (Jongepier & Jongepierová 2005). Přesto jsou zde v posledních letech v druhovém složení i ve fyziognomii lučních porostů pozorovány změny, které je vzhledem k cílo vému stavu nutno považovat za negativní. Vzhledem k tomu, že v jiných částech území Bílých Karpat, kde se obdobné luční porosty také vyskytují, např. v nedaleké NPR Čertoryje, takovéto změny pozorovány nejsou, nelze je přisuzovat obecným globálním faktorům, např. klimatickým výkyvům, spadům imisí apod. Jejich příčinu je třeba hledat v místě. Vzhledem k přítomnosti oborního chovu zvěře se tak jako pravděpodobná příčina jeví zvýšený pastevní tlak zvěře, kterému jsou luční porosty celo ročně vystaveny. Metodika Jednorázové zhodnocení stavu nelesní vegetace Bylo provedeno terénním šetřením na jaře roku 2007 a Je založeno jednak na vizuálním zhodnocení stavu porostů a na srovnání existujících historických fytocenologických zápisů se zápisy zapsanými v letech 2007 a Z území existuje z minulosti 8 fytoceno logických zápisů luční vegetace (Tlusták 1972). Polovina z nich byla zapsána v převažující xerofilní vegetaci asociace Brachypodio pinnati-molinietum caeruleae, zbytek ve vegetaci mezofilních luk svazu Arrhenatherion. V letech bylo pro srovnání zapsáno celkem 13 zápisů v obou typech vegetace co neblíže míst historických zápisů. Zápisy byly zhotoveny dle tradiční metodiky curyšsko-montpelierské školy (cf. Moravec et al. 1994). Historické i recentní snímky byly společně analyzovány pomocí ordinačních metod v programu CANOCO (ter Braak & Šmilauer 2002). Pro určení hlavních směrů variability v datech byla použita detrendovaná korespondenční analýza (DCA) s daty o druhovém složení a redundantní analýza (RDA) s daty o druhovém složení a stářím snímků jako nezávislou proměnnou prostředí. Data o pokryvnostech jednotlivých druhů byla pro potřeby analýz převedena z ordinální Braun-Blanquetovy škály na hodnoty procentických pokryvností následujícím způsobem (tj. r 1, + 2, 1 3, 2 15, 3 35, 4 63, 5 88). Opakované zápisy z trvalých ploch Pro monitoring vlivu pastvy byla zvolena metoda opakovaného sledování trvalých ploch. Tento přístup se pro podchycení změn travinobylinné vegetace v závislosti na různém typu obhospodařování běžně používá (Krahulec et al. 2001; Pavlu et al. 2003; 8

10 Ryser et al. 1995). Na pěti místech v území (obr. 1) bylo na jaře 2007 založeno v homo genních porostech celkem 23 párů pokusných ploch. Na plochách jsou sledovány dva typy zásahů, tj. pastva a absence pastvy, zároveň jsou všechny plochy 1x ročně koseny. Plochy o velikosti 1m 2 byly pro přesné dohledání v dalších letech v rozích fixovány železnými hřeby. Pro pokrytí vegetační variability travních porostů v PR byla část ploch založena v sušších typech luční vegetace sv. Bromion erecti a část v mezofilních typech sv. Arrhenatherion. Z technických důvodů (výstavba oplocení) bylo vždy pět (resp. 3) ploch sdruženo do jednoho bloku. Bloky jsou v území od SV k JZ označeny TP1 TP5, plochy v nich jsou číslovány vždy od 1 5 po spádnici, aby gradient prostředí (tj. hlavně sklon svahu) procházel mezi páry ploch v blocích. Plochy vně jsou označovány jako P (1 5), plochy uvnitř K (1 5). Jeden snímek z páru je umístěn vždy ve vegetaci ovlivněné pastvou (P), druhý v oplocené části bez možnosti pastvy zvěře (K) slouží jako kontrola (obr. 2). Zápis vegetace na trvalých plochách byl proveden na všech lokalitách na konci května 2007 ( ) a 2008 ( ). Na plochách bylo zaznamenáno kompletní druhové složení a v procentech odhadnuta pokryvnost přítomných rostlinných druhů. Dále byly zaznamenány následující proměnné: E 1 celková pokryvnost bylinného patra (%), E 1max pokryvnost nejvyšší vrstvy bylinného patra (%), E 0 pokryvnost mechového patra (%), E P pokryvnost volné půdy (%), E 1Vmax průměrná výška nejvyšší vrstvy bylinného patra (cm), E 1V průměrná výška převládající vrstvy bylinného patra (cm), Ca počet jedinců Colchicum autumnale (ks). V roce 2008 byla pro stanovení výšky porostů resp. biomasy použito tzv. talířové měřidlo. V každém čtverci bylo na třech místech (v rozích a ve středu na úhlopříčce) provedeno měření výšky porostu. Data o pokryvnostech a výšce jednotlivých pater byla statisticky testována pomocí párového T-testu (cf. Snedecor & Cochran 1980). Pomocí T-testu pro nezávislé proměnné byly srovnány meziroční rozdíly mezi plochami se stejným pokusným zásahem, tj. pastvou nebo bez pastvy. Dále byla data analyzována pomocí mnohorozměrných ordinačních metod v programu CANOCO (ter Braak & Šmilauer 2002). Redundantní analýza (RDA) byla použita pro posouzení míry vlivu sledovaného pokusného zásahu tj. pastvy na druhové složení porostů a zaznamenávané charakteristiky vegetace. Vzhledem ke krátkému období od založení pokusu byla analyzována jen data ze sezony 2008, tj. po první vegetační sezoně působení pokusného zásahu. Pokus byl hodnocen jako párově uspořádaný, čísla ploch byla použita jako kovariáty, jako vysvětlující proměnná byla použita pastva (cf. Lepš & al. 1995). Výsledky a diskuse Vliv pastvy na vegetaci je častým předmětem výzkumů jejichž výsledky a obecné závěry jsou sumarizovány v řadě vědeckých prací (cf. Bakker 1989, Gibson & Brown 1992, Schläpfer & al. 1997, Marriot & Carrere 1998, Hejcman & al. 2002, Pavlů & al. 2003, Mládek & al. 2006). Řada z obecných projevů pastvy je z dosavadního botanického šetření patrná i na vegetaci v území PR Kútky. Změny v druhovém složení porostů Ke změnám v druhovém složení porostů dochází vlivem pastvy např. v souvislosti s preferováním a selektivním spásáním dieteticky hodnotnějších a chutnějších bylin před travami (Hejcman & al. 2002, Chytrý & Blažková 2007). 9

11 Obr. 2: Uspořádání trvalých ploch v blocích Velikost ploch 1x1 m. P pasené plochy, K ne pasené plochy v ohradě. 10

12 Obr. 3: Výrazný květnatý aspekt nepasené louky v kontrolní oplocence v PR Kútky. (Foto M. Kočí, ) Brachypodio-Molinietum nelze z nutričního hlediska považovat za porosty vhodné pro pastvu, neboť v biomase převažují pro býložravce obtížně stravitelné druhy trav, zejména Bromus erectus, Brachypodium pinnatum a Festuca rupicola. To podporuje selektivitu spásání chutnějších druhů bylin (Mládek 2006). Při vizuálním srovnání se stejnými lučními porosty z NPR Čertoryje, v PR Kútky prakticky chybí kvetoucí jedinci řady jinak běžných druhů širokolistých bylin, např. Betonica officinalis, Campanula glomerata, Cirsium pannonicum, Filipendula vulgaris, Geranium sanguineum, Helianthemum ovatum, Inula salicina, I. hirta, Clematis recta, Knautia arvensis, Lathyrus latifolius, L. niger, Peucedanum cervaria, Potentilla alba, Salvia pratensis, Scabiosa ochroleuca, Serratula tinctoria, Succisa pratensis, Tragopogon orientalis. Úbytek širokolistých bylin, který je v území v současnosti nejlépe pozorovatelný, např. v absenci květnatého časně letního aspektu (obr. 3), podporují i výsledky srovnání historických a recentních fytocenologických zápisů. Vzhledem k tomu, že historické zápisy byly lokalizovány velmi volně a nebylo možné dohledat přesná místa zápisů, je nutné naznačené trendy chápat jen jako orientační. Posuny v druhovém složení, které jsou patrné z grafu, mohou být do značné míry způsobeny prostorovou variabilitou dat, nikoliv jen změnou druhového složení v čase. Ordinační diagram detrendované korespondenční analýza (DCA) ukazuje hlavní směry variability v datech (obr. 4). V diagramu jsou z leva doprava, podél první osy X (eigen value 0.524) uspořádány zápisy na gradientu daném časovým posunem. Různě staré snímky tvoří dvě zřetelné sku piny. V pravé (horní) části diagramu jsou snímky recentní (označeny 07 a 08) a v levé (dolní) snímky historické (označeny 71). 11

13 -3 5 Camglo Knaarv Brapin Broere Tricam Salpra Dacglo Latnig Camper Priver8 Leohis Betoff Latpra 71 Rhimin 71 Arrela Avepub 8 7 Brimed Filvul Plamed Calepi 8 Cirpan 7 Ranpol 8Colaut 71 8 Carmon Antodo Gersan 7 Plalan Peucer Inusal Inuhir Pruvul Cirarv Circan Serlyc Fespra Cyncri Trirep Lycflo Lolper Leoaut Carmat Urtdio Plamaj -2 5 Obr. 4: DCA ordinační diagram srovnání různě starých fytocenologických zápisů (7 2007, , ). Jména druhů jsou uváděna ve zkráceném tvaru. Zkratky obsahují první tři písmena rodového a druhového jména. Anthoxanthum odoratum, Arrhenatherum elatius, Avenula pubescens, Betonica officinalis, Brachypodium pinnatum, Bromus erectus, Calamagrostis epigejos, Campanula glomerata, Cardamine matthioli, Carex montana, Cirsium arvense, C. canum, C. pannonicum, Colchicum autumnale, Cynosurus cristatus, Dactylis glomerata, Fetuca pratensis, Filipendula vulgaris, Geranium sanguineum, Inula hirta, I. salicina, Knautia arvensis, Lathyrus niger, L. pratensis, Leontodon autumnalis, L. hispidus, Lolium perenne, Lychnis flos-cuculi, Peucedanum cervaria, Plantago lanceolata, P. major, P. media, Primula veris, Prunella vulgaris, Ranunculus polyanthemos, Rhinanthus minor, Salvia pratensis, Serratula lycopifolia, Trifolium campestre, T. repens, Urtica dioica. V případě RDA s daty o druhovém složení (obr. 5) jsou na pravé straně diagramu uspořádány druhy, jejichž výskyt koreluje s historickými zápisy, na levé pak druhy jež jsou častější v zápisech současných. V případech obou analýz je první ordinační osa korelována s časovou změnou. Rozložení druhů podél této osy odpovídá tomu, jak se projevuje pastva na vegetaci změnou druhového složení. Širokolisté byliny citlivé na pastvu (např. Campanula glomerata, Inula hirta, Knautia arvensis, Peucedanum cervaria) jsou umístěny v jeho levé části ordinačního diagramu. V jeho pravé části jsou pak umístěny druhy snášející pastvu a častý odběr biomasy (např. Cynosurus cristatus, Lolium perenne, Plantago major, Trifolium repens) a také některé z pastevních plevelů. Tyto druhy, kterým se býložravci při pastvě vyhýbají kvůli obtížné poživatelnosti nebo stravitelnosti, se vlivem pastvy šíří (Chytrý et Blažková 2007). V lučních porostech v území PR se hojněji vyskytují např. Calamagrostis epigejos, 12

14 Plamed Avepub Fravir Colaut Potrep Galbor Victet Carpal Cirarv Hollan Antodo Galpum Cyncri Cirvul Pruvul Poapra Ajurep Fesrub Potalb Galver Phlphl Peucer Trimon Aspcyn DiacarEupcyp Camglo Campat Latnig Salpra Knaarv Dacglo Rhimin Arrela Obr. 5: Grafické zobrazení výsledku RDA. První kanonická osa (vodorovná) je korelována s proměnnou stáří zápisů (Rok). Šipky ukazují směr, kterým rostou hodnoty pokryvností druhů. Jména druhů jsou uvedeny zkratkou složenou z prvních tří písmen rodového a druhového jména. Ajuga reptans, Anthoxanthum odoratum, Arrhenatherum elatius, Asperula cynanchica, Avenula pubescens, Campanula glomerata, C. patula, Carex pallescens, Cirsium arvense, C. vulgare, Colchicum autumnale, Cynosurus cristatus, Dactylis glomerata, Dianthus carthusianorum, Euphorbia cyparissias, Festuca rubra, Fragaria viridis, Galium boreale, G. pumilum, G. verum, Holcus lannatus, Knautia arvensis, Lathyrus niger, Peucedanum cervaria, Phleum phleoides, Plantago media, Poa pratensis, Potentilla alba, P. reptans, Prunella vulgaris, Rhinanthus minor, Salvia pratensis, Trifolium montanum, Vicia tetrasperma. Rok Cirsium arvense, Cirsium vulgare, Colchicum autumnale, Deschampsia cespitosa, Rumex obtusifolius a Urtica dioica. Kromě pastevních plevelů na řadě míst, kde dochází k větší koncentrace zvěře, dochází v důsledku narušování půdního povrchu k šíření ruderálních druhů bylin. Hojněji se vyskytují např. Achillea millefolium, Capsela bursa-pastoris, Cirsium arvense, Cirsium vulgare, Echium vulgare, Lepidium campestre, Potentilla anserina a Taraxacum sect. Ruderalia. Změna struktury porostů Vedle změn ve druhovém složení způsobuje pastva také změnu vertikální i horizontální struktury porostů. Spásáním statných druhů trav a bylin dochází k postupnému snižování jejich výšky (Gibb M. J. et Ridout 1988, Mitchley 1988, Bullock et. al 2001, Chytrý et Blažková 2007). Porosty pastvin mají velkou část nadzemní biomasy soustředěnu v nejnižší vrstvě porostu při povrchu půdy. naproti tomu u sečených luk se biomasa koncentruje výše nad povrch půdy (Meijden Van der et &. 1988, Hejcman & al. 2002, Chytrý & Blažková 2007). Menší výška porostů v PR Kútky je dobře patrná při pouhém vizuálním srovnání, např. s lučními porosty v NPR Čertoryje. 13

15 Snížení výšky porostů vlivem pastvy ukazují i výsledky srovnání pasených a nepasených ploch a meziroční srov nání ploch se stejným pokusným zásahem tj. pasené nebo bez pastvy (tab. 1). Porosty už po prvním roce oplocení dosahují prokazatelně větší výšky, než porosty mimo oplocenky. Rozdíl ve výšce porostů pasených a nepasených ploch činí cca 30 %. Rozdíl v množství biomasy (měřeno talířovým měřidlem) činní cca 20 %. Kromě výšky porostů a biomasy se u nepasených ploch po prvním roce zvýšila také pokryvnost bylinného patra. U pasených porostů naopak došlo ke zvýšení pokryvnosti volné půdy, patrně v důsledku sešlapu. U dalších sledovaných proměnných se průkazné rozdíly neukázaly. Tab. 1: Srovnání zaznamenávaných charakteristik vegetace (průměrné hodnoty) a výsledky párového T-testu (horní polovina tabulky) a T-testu pro nezávislé proměnné (dolní polovina tabulky). Hladiny statistické významnosti: ** P<0.01, * P<0.05, NS nevýznamný Zkratky uvedené v tabulce: E 1 celková pokryvnost bylinného patra (%), E 1max pokryvnost nejvyšší vrstvy bylinného patra (%), E 0 pokryvnost mechového patra (%), E 1Vmax průměrná výška nejvyšší vrstvy bylinného patra (cm), E 1V průměrná výška převládající vrstvy bylinného patra (cm), Ca počet jedinců Colchicum autumnale (ks), Nr. species počet druhů, Biomasa (PM) bio masa (výška) zjištěná talířovým měřidlem Kosené Pasené E1 E1 max E0 Ep E1v E1vmax Ca PM Kosené Pasené T-test ** ns ns ns ns ns ns ns Kosené Pasené T-test ** ns ns ** ** ** ns ** ns T-test ns ** ns ns ** ** ns ns T-test ns ns ns ** ns ** ns ns Num spe Výsledky RDA s daty o druhovém složení jsou zobrazeny na ordinačním diagramu (obr. 6). V diagramu jsou uspořádány druhy, které nejvýrazněji reagují na jednotlivé pokusné zásahy, tj. pastvu s naopak její absenci. Druhy, jejichž šipky směřují stejným směrem jako proměnná pastva, jsou s ní pozitivně korelovány, jejich pokryvnost se vlivem pastvy zvětšuje. Patří mezi ně především druhy Anthoxanthum odoratum, Cynosurus cistatus, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Potentilla anserina, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium repens, tedy typické druhy pastvin s rychlým regenerativním 14

16 růstem, přízemní růžicí listů, krátkostébelné druhy trav, ale také lučních druhů vytvářejících morfotypy s přízemním rozložením zelených orgánů, které dobře snášejí častý odběr biomasy. Naopak na absenci pastvy pozitivně reagují např. druhy Centaurea jacea, Filipendula vulgaris, Lathyrus pratensis, Poa trivialis, Ranunculus polyanthemos. Byliny a trávy statnějšího vzrůstu, které jso u typické pro luční porosty. Výsledky RDA se zaznamenávanými charakteristikami vegetace (obr. 7) ukazují, že ze sledovaných proměnných je s pastvou slabě pozitivně korelován pouze počet jedinců Colchicum autumnale. Tento druh se na mezofilních pasených plochách vyskytuje velmi často, zdá se, že podobně jako pastevní plevele je pastvou podporován a v území se šíří. Hodnoty ostatních proměnných, především výška bylinného patra (E1), maximální výška E1, množství biomasy a pokryvnost bylinného (E1) jsou korelovány negativně Pastva Pruspe TarRud Cerhol Trialp Tricam Antodo Lotcor Trioch Fespra Carhir Tripra Dacglo Potans Trirep Cyncri Ranpol Circan Galver Cenjac Lycflo Filvul Symtub Viohir Ranaur Rhimin Lysvul Gersan Poatri Priver Latpra Camper Vicang Myoarv Plamed Carmat Obr. 6: Grafické zobrazení výsledku RDA. První kanonická osa (vodorovná) je korelována s proměnnou pastva (Pastva). Šipky ukazují směr, kterým rostou hodnoty pokryvností druhů. Jména druhů jsou uvedeny zkratkou složenou z prvních tří písmen rodového a druhového jména. Anthoxanthum odoratum, Campanula persicifolia, Cardamine matthioli, Carex hirta, Centaurea jacea, Cerastium holosteoides, Cirsium canum, Cynosurus cristatus, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Filipendula vulgaris, Galium verum, Geranium sanguineum, Lathyrus pratensis, Lotus corniculatus, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia vulgaris, Myosotis arvensis, Plantago media, Poa trivialis, Primula veris, Prunus species, Ranunculus auricomus, R. polyanthemos, Rhinanthus minor, Symphytum tuberosum, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium campestre, T. ochroleucon, T. pratense, T. repens, Vicia angustifolia, Viola hirta. Terénní průzkum i získaná data ukazují, že druhové složení mezofilnějších porostů v území je pastvou pozměněno více, než druhové složení suchých trávníků. Je to způsobeno rozdílnou rychlostí odpovědi různých typů porostů na pastevní tlak. Mezo filní luční společenstva jsou ke změnám náchylnější a podléhají jim rychleji než suché trávníky. Díky větší stanovištní vlhkosti a kvalitnější píci jsou také pravděpodobně intenzivněji paseny. Tyto porosty již vykazují pro pastviny typickou horizontální strukturu vznikající vlivem rozdílné intenzity pastvy a lokální eutrofizaci exkrementy (Hejcman et al. 2002, Mládek 2006). 15

17 V neposlední řadě je na mnoha porostech pozorovatelné prosté mechanické poškození způsobené pohybem zvěře, např. zvěří vyšlapané chodníky a stávaniště v okolí příkrmišť nebo silně vypasené plochy na vlhčích místech se svěží mladou vegetací. Na takto narušená místa se šíří četné ruderální druhy, např. Capsela bursa-pastoris, Cirsium arvense, C. vulgare, Echium vulgare, Lepidium campestre, Potentilla anserina apod. Pastva zvěře na území PR Kútky probíhá celoročně s obtížně stanovitelnou, i když patrně nepříliš velkou intenzitou. Pro jednosečné bělokarpatské louky však kontinuální pastva i při nízké intenzitě znamená značné riziko. Zejména proto, že je nekontrolovatelná a nelze regulovat její kvalitu a dobu vypasení porostů Pastva E0 Ca E1 max Nr. species E1 E1v E1vmax Biomasa (PM) Obr. 7: Grafické zobrazení výsledku RDA. První kanonická osa (vodorovná) je korelována s proměnnou pastva (Mng). Šipky se zkratkami charakteristik vegetace představují směr, kterým se rostou jejich hodnoty v důsledku pastvy. Zkratky uvedené v obrázku: E 1 celková pokryvnost bylinného patra (%), E 1max pokryvnost nejvyšší vrstvy bylinného patra (%), E 0 pokryvnost mechového patra (%), E 1Vmax průměrná výška nejvyšší vrstvy bylinného patra (cm), E 1V průměrná výška převládající vrstvy bylinného patra (cm), Ca počet jedinců Colchicum autumnale (ks), Num spe počet druhů, Biomasa (PM) biomasa (výška) zjištěná talířovým měřidlem. Shrnutí Terénním šetření v PR Kútky bylo zjištěno, že luční vegetace vykazuje řadu znaků charakteristických pro pasené porosty. Analýza různě starých fytocenologických zápisů pomocí ordinačních metod podporuje domněnku, že v území došlo ke změnám druhového složení pod vlivem pastvy. Srovnání dat z trvalých monitorovacích ploch ukázalo rozdíly v pokryvnosti a výšce u pasených a nepasených porostů. 16

18 Summary In the nature reserve Kútky it was found that the meadow vegetation shows a number of features characteristic of the grazing crops. Comparison of historical and current phytosociological relevés supports the presumption that the vegetation under the influence of grazing changes species composition. Comparison of data from permanent monitoring plots showed significant differences in cover and height of herb layer for grazed and no grazed stands. Literatura/Literature Bakker J. P. (1989): Nature Management by Grazing and Cutting. Geobotany 14: Bullock J. M., Franklin J., Stevenson M. J., Silvertown J., Coulson S. J., Gregory S. J. & Tofts R. (2001): A plant trait analysis of responses to grazing in in a long-term experiment. J. Appl. Ecol. 38: Gibb M. J. & Ridout M. S. (1988): Application of double normal frequency distributions fitted to measurements of sward heights. Grass and Forage Sci. 43: Gibson C. W. D & Brown V. K. (1992): Grazing and vegetation change: deflected or modified succession? J. Appl. Ecol. 29: Hejcman M., Pavlů V. & Krahulec F. (2002): Pastva hospodářských zvířat a její využití v ochranářské praxi. Zpr. Čes. Bot. Společ. 37(2): Hennekens S. M. & Schaminée J. H. J. (2001): TURBOVEG, a comprehensive data base management system for vegetation data. J. Veg. Sci. 12: Chytrý M. (2007): Brachypodio pinnati-molinietum arundinaceae Klika Bělokarpatské louky. In: Chytrý M. (ed.) Vegetace české republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace, pp , Academia, Praha. Chytrý M. & Blažková D. (2007): Cynosurion cristati Tüxen Poháňkové pastviny a sešlapávané trávníky. In: Chytrý M. (ed.) vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace, pp , Academia, Praha. Jongepier J. W. & Jongepierová I. (2005): Plán péče o PR Kútky na období Ms., depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Jongepierová I. (2006): Botanické zhodnocení současného stavu PR Kútky v k.ú. Radějov. Ms. SCHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Jongman R. H. G., ter Braak C. J. F. & van Tongeren O. F. R. (1987). Data analysis in community and landscape ecology. Pudoc, Wageningen. Klimeš L. (1997): Druhové bohatství luk v Bílých Karpatech. Sborn. Přír. Klubu Uherské Hradiště 2: Klimeš L. (2003): Vliv managementu na druhovou diverzitu rostlin na loukách v CHKO Bílé Karpaty (NPR Čertoryje). Příroda, Suppl.: Klimeš L., Jongepierová I. & Jongepier J. W. (2000): The effect of moving on previously abandoned meadow: a ten-year experiment. Přírody 17: Klimeš, L. Hájek M., Hájková P. & Rozbrojová Z. (2008): Vliv kosení na flóru a vegetaci. In: Jongepierová I. (ed.) Louky Bílých Karpat. pp ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Kolektiv (2003): Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty. Zpráva dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za roky Veselí nad Moravou. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. Jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia. Praha. Lepš J., Michálek J., Kulíšek P. & Uhlík P. (1995): Use of paired plots and multivariate analysis for the determination of goat grazing preference. J. Veg. Sci. 6: Maarel E. van der (1979): Transformation of cover-abundance values in phytosociology and its effects on community similarity. Vegetatio 38:

19 Marriott C. A. & Carrere P. (1998): Structure and dynamics of grazed vegetation. Ann. Zootech. 47: Meijden Van der E., Wijn M. & Verkaar H. J. (1988): Defence and regrowth, alternativ plant strategies in the struggle against herbivores. Oikos 51: Mitchley J. (1988): Control of relative abundance of perenials in chalk grassland in southern England: II. Vertical canopy structure. J. Ecol. 76: Mládek J., Pavlů V., Hejcman M. & Gaisler J. [eds.] (2006): Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných územích. VÚRV, Praha, 104 pp. Moravec J. et al. (1994): Fytocenologie. Academia, Praha. Olff H. & Ritchie M. E. (1998): Effects of herbivores on grassland plant diversity. Trends in Ecology a evolution 136: Pavlů V. (ed.): Pastvinářství. Asociace soukromého zemědělství ČR & VÚVR. Praha, 96 pp. Pavlů V., Hejcman M., Pavlů L. & Gaisler J. (2003): Effect of rotational and continuous grazing on vegetation of an upland grassland in the Jizerske Hory Mts., Czech Republic. Folia Geobot. 38 (1): Schläpfer M., Zoller H. & Körner Ch. (1997): Influences of mowing and grazing on plant species composition in calcareous grassland. Botanica Helvetica 108: ter Braak C. J. F. & Šmilauer P. (2002): CANOCO reference manual and CanoDraw for Windows user s guide. Software for Canonical Community Ordination (version 4.5). Biometris, Wagenigen et české Budějovice. 500pp. Tichý L. (2002). JUICE, software for vegetation classification. J. Veg. Sci. 13: Tlusták (1972): Xerothermní travinná společenstva lesostepního obvodu Bílých Karpat. Ms. [Dipl. pr., Př f. UJEP, Brno], 237 pp. 18

20 Výsledky srovnávacího faunistického průzkumu širopasých (Hymenoptera, Symphyta) v přírodních rezervacích Čertoryje, Machová a Kútky Results of a comparative faunistic survey of sawflies (Hymenoptera, Symphyta) in Čertoryje, Machová and Kútky Nature Reserves Jan MACEK, Entomologické oddělení Národního muzea, Kunratice 1, CZ , macjan@seznam.cz. Abstrakt Prezentovány výsledky faunistického průzkumu na vybraných lokalitách CHKO Bílé Karpaty prováděného v období Na studovaném území bylo zjištěno 192 druhů širopasých (5 druhů z čeledi Pamphilidae, 14 z Argidae, 172 z Tenthredinidae a 1 z Megalodontesidae). Pět druhů je zahrnuto mezi ohrožené a devět druhů mezi zranitelné podle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Prezentován je úplný seznam zjištěných druhů studo vané oblasti včetně jejich živných rostlin. Jednotlivé lokality jsou zhodnoceny na základě zjištěné druhové diverzity. Abstract. A faunistic survey at selected localities of the Bílé Karpaty PLA was conducted in A total of 192 species of Symphyta (5 of Pamphiliidae, 14 of Argidae, 172 of Tenthredinidae, 1 of Megalodontesidae) were recorded in the study area. Five species are listed as endangered and nine as vulnerable according to the Red list of threatened species in the Czech Republic. A complete list of sawfly species including host plants is presented. The biodiversity of sawflies at the surveyed localities is summarised and briefly evaluated. Klíčová slova Hymenoptera, širopasí; CHKO Bílé Karpaty, NPR Čertoryje, PR Kútky, PR Machová; faunistika. Keywords Hymenoptera, Symphyta; Bílé Karpaty Protected Landscape Area, Čertoryje, Kútky, Machová; faunistics. 19