Písně Václava Štývara pro přípravné dětské sbory

Transkript

1 Písně Václava Štývara pro přípravné dětské sbory Mgr. Jan Nowak Katedra hudební výchovy Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě RESUMÉ Příspěvek mapuje tvorbu Václava Štývara pro přípravné dětské sbory, snaží se popsat jejich typické vlastnosti, zdůrazňuje improvizační charakter některých jejich složek. Zvláštní důraz je kladen na pojetí instrumentální složky Štývarových písní. KLÍČOVÁ SLOVA sborová hudba, písně pro přípravné sbory, dětské písně, Václav Štývar ABSTRACT The paper surveys Václav Štývar's works for preparatory children's choirs, tries to describe their typical qualities. The improvisational character of some of the songs' elements is emphasized. A particular stress is laid on the instrumental accompaniment of Štývar's songs. KEY WORDS choral music, songs for preparatory choirs, children's songs, Václav Štývar Václav Štývar Sbormistr, skladatel a pedagog Václav Štývar se narodil v roce 1932 v Ostravě. Sbormistrem dětského sboru tehdejšího Domu pionýrů a mládeže v Třinci se stal v roce 1964, tři roky po jeho založení. Později se pro sbor ujal název Štývarův dětský sbor (ŠDS), který nese dodnes. Hned v roce 1965 vznikl přípravný sbor Budulínek, v roce 1973 pak přípravný sbor Klubíčko, a v roce 1984 přípravný sbor Zvoneček 1. Sbormistrem hlavního dětského sboru 2 zůstal Václav Štývar až do roku Od prvních let se sbormistr u svého sboru angažoval i skladatelsky. Komponoval písně pro všechny věkové kategorie dětských zpěváků a už jeho nejstarší díla spojená s ŠDS nesou pečeť 1 V dobách plného fungování všech tří přípravných sborů byli zpěváci rozděleni zhruba takto: Zvoneček 1. třída základní školy, Klubíčko 2. třída, Budulínek třída. 2 Štývarův dětský sbor je stále součástí téže instituce, dnes Dům dětí mládeže, Třinec, příspěvková organizace (DDM Třinec).

2 nezaměnitelného rukopisu. Nevyhnul se ani písním pro nejmenší zpěváčky, kterých za celý život zkomponoval minimálně několik desítek, spíše se však jejich počet bude blížit stovce, a není vyloučeno, že toto číslo bylo již překročeno. Některé základní rysy Štývarova komponování pro dětské sbory (obecně) Václav Štývar je autorem jak hudby, tak i textů naprosté většiny svých písní. Dokáže komponovat velmi spontánně, rychle reaguje na dění kolem sebe, inspiruje se světem dětí, jejich myšlením, prožitky. Mnoho písní napsal na pěveckých táborech, motivován hrami, přírodou, příhodami dětských táborníků. Díky momentálním vnuknutím vznikaly jak skladby trvanlivé, tak i jednorázové popěvky či jednoduché melodizované rýmovačky (k různým příležitostem). Je proto těžké určit, kolik dětských písní Václav Štývar vlastně zkomponoval, seznam jeho tvorby v archivu oddělení souborů Domu dětí a mládeže Třinec čítá téměř 150 položek. Upravoval také skladby jiných autorů a lidové písně a koledy. Míra propracovanosti instrumentálních partů jeho písní je různorodá od přesných partitur po zcela chybějící nástrojové linky a přesně ilustruje Štývarovo skladatelské pojetí skladeb pro dětské sbory: jen u mála z nich (teoreticky u žádné) je nezbytné dodržet předepsanou instrumentaci, u většiny je možno s ní variabilně pracovat a u velkého množství je vytvoření nástrojového doprovodu součástí interpretačního pojetí. Sám autor v roli sbormistra často nedodržoval své partitury, a to z důvodů zcela praktických, málokdy měl totiž k dispozici všechny nástroje, které předepsal, spokojil se pak s doprovodem klavíru. Pro část svých písní nikdy doprovod nenapsal (případně napsal, ale není známo, že by byl někdy použit), zaznamenal jen harmonii pomocí akordových značek a spoléhal na spolupráci se stálými klavíristy nebo na tábornický způsob doprovodu s užitím hlavně kytar. 3 Improvizovanost na více úrovních (byť ne vždy) je tedy důležitým rysem Štývarovy tvorby pro děti. Které Štývarovy písně jsou určeny přípravným sborům? Předkládaný výběr si neklade za cíl být kompletním soupisem skladeb Václava Štývara vhodných pro přípravné sbory (dle našeho názoru takový ani zpracovat nelze, viz výše), považujeme jej však za dostatečně reprezentativní a charakterizující tuto stránku autorovy tvorby. Rukopisné partitury, ani přepisy či rozmnožené kopie partitur a partů písní Václava Štývara 3 Podrobnější rozbor Štývarovy instrumentace nemá pro téma této práce význam, neboť bohatší aranžmá se u písní pro přípravné sbory vyskytuje zřídka.

3 neobsahují (nebo pouze výjimečně) žádné určení, pro jakou věkovou kategorii dětských sborů je dílo zamýšleno. Výběr písní byl tedy součástí práce na přípravě této stati. Ne vždy lze jednoznačně rozhodnout, zda se jedná o skladbu vhodnou či zamýšlenou pro přípravný sbor. Volit podle toho, zda je píseň jedno- či vícehlasá, není zcela spolehlivé, neboť některé Štývarovy jednohlasé písně se zdají být (byť výjimečně) pěvecky náročnější a textově neodpovídající námi zvolené cílové skupině, naopak ve výčtu figuruje i píseň Čmelákova kapela, která je psána pro až čtyři hlasy. Ve většině případů byl ale výběr jednoduchý, klíčem k zařazení nejednoznačných případů byla kombinace parametrů počtu hlasů, charakteru melodií (zvláště intonační aspekty) a textové složky. Záměrně byly zcela opomenuty tzv. táborové písně, které představují patrně nejcharakterističtější typ Štývarových písní a jsou za téměř celou dobu existence Štývarova dětského sboru tak výrazným fenoménem, že je o nich potřeba pojednat zvlášť. Textově jsou navíc určeny spíše pro starší dětské sbory, což ale jejich případnému použití některých z nich u sborů přípravných nebrání. Rovněž nejsou zahrnuty úpravy lidových písní, které ale nejsou pro přípravné sbory příliš typické (pro převážně jednohlas není potřeba lidové písně upravovat). Zdánlivou výjimku tvoří například Kočka leze dírou a Já mám koně, které ovšem značně přesahují hranice úpravy, neboť lidovou píseň užívají jen jako jádro pro další rozvíjení, odehrávající se již zcela na autorské bázi, a to hudebně i textově. Štývarovy písně pro přípravné sbory VOKÁLNÍ SLOŽKA Naprostá většina písní se pohybuje v rozsahu c 1 - d 2. Jen výjimečně se vyskytují písně v mollovém tónorodu, téměř všechny jsou psány v dur, což odpovídá jejich obvykle hravému, žertovnému charakteru. Většina písní je strofických, písně s refrénem se příliš nevyskytují, v některých případech se jedná o jeho náznak. Poněkud prokomponovanější jsou například Kočka leze dírou, Týden v notách nebo Intervaly. Počet slok není vždy jednoznačný, protože autor při přepisu někdy sloky doplňuje, ty jsou ale obvykle od původních (vytvořených i o desítky let dříve) rozeznatelné. Melodie písní jsou zpěvné, diatonické (což platí i o harmonii), některé nejsou nepodobné melodiím písní lidových. Působí velmi plynule, vyhýbají se větším intervalovým skokům, pokud nejsou opodstatněné. Pro většinu písní platí, že jsou jednohlasé. Pro nejstarší přípravné sbory jsou určeny písně dvojhlasé. Dvojhlasost je však relativní, protože několik těchto písní je z velké části jednohlasých, dvojhlasá sazba se objevuje až v posledním úseku skladby (Kočka leze dírou, Týden v notách, Co se děje), navíc je ustrojena tak, že vypuštění druhého hlasu se zdá být možné. Stejně

4 tak nejsou dva hlasy maximem, poslední takty Kočka leze dírou nebo Slepičího bálu jsou tříhlasé. Diskutabilní může být zařazení již zmiňované čtyřhlasé písně Čmelákova kapela, ve které je ovšem čtyřhlasý opět pouze závěr, jinak je píseň převážně dvojhlasá, a protože je čtyřhlasých jen šest taktů a navíc tři hlasy jsou prokazatelně doprovodné a zpívány na slabiky ( tá-tá, šrum-šrum ), nabízí se opět možnost je vypustit či interpretovat instrumentálně a k vokálnímu provedení přistoupit jen v případě dosti početného a zdatného přípravného sboru. INSTRUMENTÁLNÍ SLOŽKA je u písní pro přípravné sbory spíše skromnější. Většina písní počítá se sopránovou zobcovou flétnou, někdy i dvojicí či trojicí zobcových fléten. Sice jen výjimečně je výslovně předepsána zobcová flétna, obvykle je uvedeno flétna, ale příčná flétna velmi pravděpodobně míněna není. 4 K některým písním vypracoval autor zdařilý klavírní doprovod. Velká část písní je opatřena pouze akordickými značkami, podle kterých by měl být hrán nejčastěji opět klavírní doprovod, nijak se ale nevylučuje i doprovod kytarový či případné aranžmá pro více nástrojů. V žádném případě nelze předpokládat, že by písně bez vypsaného harmonického nástroje nebo dokonce ani akordických značek měly být zpívány a capella. Toto je pravděpodobné pouze u kánonů, které jsou ale spíše hudebními hříčkami nebo metodickými popěvky. Pokud chybí i akordické značky, je potřeba harmonii dotvořit (což není problémem, neboť k tomu dochází jen u některých velmi prostých písní). TEMATIKA PÍSNÍ Ve Štývarových písních pro nejmenší převažuje tematika hudební a zvířecí. O něco menší, ale stále hojné množství písní se pohybuje v rovině pohádkové nebo pojednává o přírodě. Naopak se nevyskytuje ani latentně tematika vztahová. Úspěšně a zcela se Václav Štývar vyhnul tendenčním dětským písním, které se u mnohých autorů objevují, byť se může jednat o určitou daň politickému režimu, a to navíc ve formě, která by se (snad i po právu) posluchači bez znalosti dobového kontextu mohla zdát zcela nezávadná. Alespoň krátce ilustrujme a komentujme Štývarovu slovní vynalézavost a hravost na ukázkách jeho písňových textů. Písně hudební popisují často pěveckou činnost dětí nebo artefakty hudební života například notopis či hudební nástroje. Dotýkají se tak přímo sborového zpěvu, malí zpěváci vlastně zpívají o zpívání a i textově se přenášejí do fantazijních světů hudby. Kromě dvou písní, jejichž texty zde uvádíme, do této skupiny patří například i Zvon, Tón, Rozcvička kánon, Trumpeta, Intervaly aj. 4 Přes přípravný sbor by se příliš prosazovala, hráč na příčnou flétnu není tak často k dispozici.

5 Notová osnova (1978) Nakreslíme linek pět, na začátku klíček, do těch linek celý svět ze samých písniček. Noty jsou jak třešničky, nebo taky jabka, každý zpěvák maličký do taktu si capká. Neposedné noty (1977) Skáčí noty po papíře jako vrabci na dvorku, jedna sem, druhá tam, jak já to teď zazpívám? Skáčí noty po papíře jako vrabci na dvorku, pan kapelník v dobré míře poslal na ně Barborku. Barborka si vzala klíček, je to klíček houslový, ťukla sem, ťukla tam, už ty všechny noty mám. Barborka si vzala klíček, je to klíček houslový, srovná noty do písniček, do notové osnovy. Dobře zpívat, to je práce, musíš noty znát! Cé, dé, e, ef, gé, a, há, cé. Hurá! Naučit se bez legrace z listu zazpívat. Celé noty i ty drobné naučí se každý rád, když je pěkně zazpíváme, hned se to dá poslouchat. Písně o zvířatech se dotýkají většinou zvířat domácích, proto jsou dětem blízké a dostupné. Někdy evokují vesnické prostředí. Zvířecí tematika se odráží i do názvů těchto písní. Opět uveďme dva příklady, tentokrát neúplné. Co se děje (1997) Potkala jsem kvočnu, nevím co si počnu. Tak jí říkám panímámo, zda-li je vám tohle známo, že i malá holčička ráda snídá vajíčka. Myška snědla jíšku, teď jí kručí v bříšku, zeptala se sovy v poli, co dělat když bříško bolí? Pokud zuby netrnou, kousej mátu peprnou. Slepičí bál (1985) Ráno na slepičím bále, hrálo kůzle na cimbále. Kozlík u všech všudy mačkal svoje dudy. Naše hospodyňka malá, slípkám zrní nasypala.

6 Kozlík nechce zrní, kůzle jak na trní křičí: Tohle pro nás není, dejte nám lupení! Známé pohádky využil Václav Štývar například v písni Budulínek, kterou i aktualizoval zasazením do reálií současnosti babička s dědečkem získají lstí odlákaného vnuka zpět výměnou za tranzistorové rádio. Píseň vypráví příběh a je ozvláštněna vloženou recitací sboru, a ačkoliv jinak obsahuje tři hudebně totožné sloky, působí jako malé epické dílko. Budulínek (1973) Budulínek, malý synek, bývá sám a nemá strach. Nesmí pouštět lidi cizí, dívá se na televizi a k večeři mívá hrách. Tranzistor je pohodlí, tak se spolu dohodli. Budulínek doma léčí z dobrodružství oděrky, lišky hudbu poslouchají, až jim dojdou baterky. METODICKÉ PÍSNĚ Malou kapitolu Štývarovy tvorby tvoří drobnější písně, které jsou svou funkcí spíše hlasová, intonační, deklamační nebo jiná cvičení. Prostou, ale chytlavou melodií a vhodným textem jsou pro malé sboristy lákavější alternativou pěveckých cviků, k provádění koncertnímu nejsou samozřejmě příliš vhodné. Typickým příkladem je píseň Moucha klouže po sklenici, která se běžně provádí tímto způsobem: úvodní sloka několik slok na různé vokály závěrečná sloka ( Koupala se vážka v rose... ). Melodie písní Rozcvička kánon a Do-mi-sol obsahují několik rozložených akordů a jsou tak vhodné k procvičování tohoto prvku. Rozcvička úvodní a Všichni jsme muzikanti jsou koncipovány

7 jako písně s ozvěnou, jsou to vlastně interaktivní hry děti opakují melodie po sbormistrovi nebo učiteli. DOPROVOD NEBO KONCERTNÍ PROVEDENÍ? (teze k práci korepetitora) Pro práci s přípravným sborem není vždy snadné získat ochotného a kvalitního korepetitora. V případě doprovázení řady Štývarových písní (a samozřejmě i písní jiných autorů) musí být korepetitor schopen tvořit doprovod podle akordických značek. Na elementární úrovni je toho schopen jistě nejeden klavírista, u mnoha písní Václava Štývara se však naskýtá otázka, zda je tato úroveň dostačující. To se týká i některých písní pro přípravné sbory. Jistě jsou takové písně, které jsou melodicky i harmonicky prosté a jednoduchý doprovod je pak adekvátním partnerem, prokomponovanější klavírní průvod by mohl být i na škodu. Zdůrazněme proto, že u nejjednodušších písní je doprovod blízký elementárnímu vhodný a neměl by být pro provedení písně jako celku degradující. 5 Ve Štývarově tvorbě pro přípravné sbory nalezneme ale i písně umělecky mnohem hodnotnější, kterým je potřeba ušít na míru doprovod odpovídající obvykle hravému charakteru melodie a textu tedy podpořit rytmickou stránku písně a nebo ji dotvořit zajímavou rytmicko-harmonickou strukturou; vystavět celou píseň nebo alespoň každou sloku, tedy podpořit formu písně či vnitřní ustrojení menších celků, a to včetně předehry, mezihry nebo případné dohry. Protože opět asi ne vždy je na zkouškách přítomen například hráč na zobcovou flétnu, je rovněž potřeba umět zastoupit často psaný melodický nástroj tak, aby posléze při jeho začlenění nebyl pro zpěváky problém se zorientovat. Toto vše již není samozřejmostí pro každého klavíristu, vyžaduje to hráčskou a hudebně-teoretickou pohotovost, základní kompoziční myšlení, tvořivost a schopnost reagovat na sbor (dynamika, frázování). A ačkoliv je jistě možno hrát i složitější písně zcela elementárně, tak toto již považujeme za handicap, protože s rostoucí pěveckou úrovní a paralelně rostoucí obtížností a zajímavostí repertoáru by neměla instrumentální složka zaostávat. Nelze tudíž zcela souhlasit s možným pojetím, že pro děti, u kterých není na prvním místě výsledek, ale práce a vývoj, na výsledku až tolik nezáleží. Dobře zazpívaná píseň opírající se o kvalitní a vhodně volený instrumentální průvod je bezpochyby radostí a zároveň i motivací do další činnosti, a motivace je v práci s mládeží jednou z nejdůležitějších (a snad i nejobtížnějších) složek. DÁŠA, VÁŠA A MUZIKÁČ V roce 2006 se Václavu Štývarovi podařilo vydat vlastním nákladem (z prostředků 5 Je nicméně zřejmé, že nejjednodušším písním se sbormistr přípravného sboru při sestavování veřejného vystoupení patrně vyhne a že tento repertoár použije spíše na počátku školního roku, kdy se snaží malé zpěváky naučit základním pěveckým a sborovým návykům. Žádné z těchto tvrzení ale nemůžeme považovat za absolutní.

8 získaných z grantů) sborník písní a CD nazvané Dáša, Váša a Muzikáč. Sborník čítá 24 písní (a dvě další v přiloženém doplňku) převážně pro zpěváky na prvním stupni základní školy, některé se zdají být zařazeny poněkud nad rámec ostatních tím, že jejich úroveň výrazně překračují (jsou spíše materiálem do budoucna ). Významnou část písní vybral Václav Štývar ze své starší tvorby, jsou zde však i písně nové. Převážná většina z nich je opatřena klavírním doprovodem, který je někdy psán vyloženě klavírně, někdy více připomíná dva party (například bas a melodický), se kterými lze nakládat volněji. K vybraným skladbám jsou k dispozici i party pro orffovské nástroje. CD nazpívala pro tuto příležitost sestavená skupina osmi dětských zpěváků (byť poněkud starších, než je cílová skupina sborníku) a obsahuje 17 vzorových nahrávek písní a 21 nahrávek doprovodů tedy bez vokálního partu, většina doprovodů je klavírních, některé doplňují zobcové flétny. Komplet sborníku a CD má více možností využití. Poslouží jako prostý notový materiál, obohacený o ukázkové nahrávky. Díky nahrávkám doprovodů jej lze použít v hodinách hudební výchovy na prvním stupni základní školy, kde umožňuje pracovat s písněmi tak, že si je žáci mohou vyslechnout, pak se je naučit a ve vyučování zpívat s nahrávkou, která zastoupí instrumentální složku, pokud není k dispozici klavír, orffovské nástroje, nebo pedagog není dostatečně hbitý klavírista. Zároveň může CD sloužit jako inspirace pro práci s dětskou písní, protože nahrávky u některých písní nerespektují autorův zápis hudebních nástrojů, čímž přinášejí další možnost, jak písně interpretovat (transpozice; nahrazení pravé ruky klavíru zobcovou flétnou, pravá ruka pouze doplňuje harmonii; transkripce celého partu klavíru do zobcových fléten apod.). Nejtypičtější je ale použití sborníku a CD v hodinách hudební výchovy na školách, což bylo i jádrem autorova záměru. Václav Štývar sám provádí na základních školách v Moravskoslezském kraji metodická školení pro učitele základních škol, na kterých svou koncepci převážně vokálních činností v hodinách hudební výchovy představuje, školy zároveň takto vybavuje sborníky a CD. PÍSNĚ VÁCLAVA ŠTÝVARA V PŘÍPRAVNÝCH SBORECH DDM TŘINEC Mnohá dílka rozebíraná v tomto příspěvku si vybudovala pevnou pozici v repertoáru přípravných sborů DDM Třinec. Nelze to však říci bez výjimky o všech, dětská mysl není předvídatelná a přijetí písní u zpěváků je různé. Jako ilustrace poslouží alespoň nejstarší přípravný sbor DDM Třinec Budulínek. Jeho dlouholetá sbormistryně Vlasta Kantorová úspěšně a opakovaně využívá písní Já mám koně, 6 Týden v notách, Kočka leze dírou nebo Budulínek. Dobře přijímané jsou i písně Slepičí bál a Trumpeta, naopak malý úspěch u dětí měl při svém jediném zařazení Kos. 7 6 O této písni Vlasta Kantorová říká: Já mám koně považuji za ʻBudulínkovskou pěveckou hygienuʼ píseň je velmi oblíbená zatím u všech generací Budulínku. Zpíváme ji pokaždé, známý jednohlas děti naladí a zradu dvojhlasé obměny zvládnou s chutí. 7 Autor článku děkuje Mgr. Vlastě Kantorové za cenné informace.

9 POZNÁMKY K PŘILOŽENÉMU SOUPISU PÍSNÍ V oddílu Dáša, Váša a Muzikáč jsou uvedeny pouze písně, které se dříve v seznamu neobjevují. Výčet písní z tohoto sborníku zde tedy není kompletní, aby nedošlo k duplicitám. Instrumentace je uvedena tak, jak je napsáno na notových materiálech, které jsme měli k dispozici. S velkou jistotou lze předpokládat, že flétnou je většinou míněna sopránová zobcová flétna. Písně bez uvedených nástrojů jsou obvykle opatřeny akordickými značkami a provádění a capella se u nich nepředpokládá (viz výše). Soupis není a nemůže být kompletním (rovněž viz výše). NOTOVÉ PŘÍLOHY Utíkej zajíčku (1978) píseň pro nejmladší přípravné sbory Rozcvička kánon (1967) vhodná i jako rozezpívání pro starší dětské sbor

10 Soupis vybraných písní Václava Štývara pro přípravné dětské pěvecké sbory Název písně rok rozsah melodické a harmonické nástroje Hlasová cvičeníčka 1966 Louka široká (dvojhlas) d 1 - h 1 v.6 Moucha klouže po sklenici c 1 - a 1 v.6 Zvon g 1 - c 2 č.4 Tón c 1 - a 1 v.6 Kouzelná trubička d 1 - d 2 č.8 flétna Popěvek na koncerty? c 1 - c 2 č.8 Ve Frydku truběli? c 1 - c 2 č.8 Rozcvička kánon (jednohlas/tříhlas) 1967 c 1 - d 2 v.9 Houby 1969 c 1 - d 2 v.9 Budulínek 1973 d 1 - d 2 č.8 flétna, klavír Kočka leze dírou (verze C-dur, jedno-dvojhlas) 1973 h - d 2 m.10 klavír Tluče bubeníček 1976/2006 h - c 2 m.9 klavír Neposedné noty 1977 c 1 - c 2 č.8 klavír Notová osnova 1978 d 1 - h 1 v.6 klavír Utíkej zajíčku 1978 h - a 1 m.7 klavír Noty 1978 d 1 - d 2 č.8 flétna, metalofon Zvonky zvoní 1978 c 1 - c 2 č.8 flétna, metalofon Písnička do památníčku (O ptáčkovi) 1979 d 1 - d 2 č.8 flétna, metalofon Hledači pokladů 1983 d 1 - c 2 m.7 2x flétna Čmelákova kapela (čtyřhlas) 1983 c 1 - e 2 v.10 2x flétna Cvičeníčka pro Klubíčka 1985 Slepičí bál (dvojhlas) c 1 - d 2 v.9 flétna nebo 2x flétna Mac a Pac d 1 - d 2 č.8 2x flétna Zvonky zvoní (odlišná od stejnojmenné výše) c 1 - c 2 č.8 klavír Kdo si píská c 1 - c 2 č.8 pravděpodobně flétna Trumpeta (dvojhlas) d 1 - d 2 č.8 Písničky pro děti a různé havěti?/1997 Co se děje (dvojhlas) h - g 1 m.6 klavír Kočičí kánon c 1 - d 2 v.9 Pohádka o kůzlátkách d 1 - d 2 č.8 klavír Zlobivý pejsek cis 1 - a 1 m.6 3x flétna Popletená písnička 1983 d 1 - e 2 v.9 Zlatá brána (text M. Florián) 1985 d 1 - h 1 v.6 Táborové strašidýlko 1987 h - cis 2 v.9 Nesmělá kapela 1990 d 1 - e 2 v.9 3x zobcová flétna, kytara Lekce jazyková (Bum, bác) 1992 c 1 - d 2 v.9 Bubák Ú 1994 d 1 - hes 1 m.6 Tulácká 1995 d 1 - a 1 č.5 Já mám koně (dvojhlas) 1999 c 1 - d 2 v.9 flétna Do-mi-sol - kánon (jednohlas/dvojhlas) 1999 h - c 2 m.9 flétna Vrabčáci (dvojhlas) 2003 c 1 - d 2 v.9 klavír Týden v notách (jedno-dvojhlas) 2004 c 1 - d 2 v.9 flétna Večerníček 2004 d 1 - d 2 č.8 zobcová flétna Vlaštovičky 2004 c 1 - c 2 č.8 flétna Kukačky 2004 c 1 - d 2 v.9 flétna Zvířátka v ZOO 2004 c 1 - d 2 v.9 flétna Toulavé štěně 2004 d 1 - d 2 č.8 Intervaly 2004 c 1 - d 2 v.9 flétna Dáša, Váša a Muzikáč 2006 Rozcvička úvodní d 1 - a 1 č.5 klavír Dáša, Váša a Muzikáč c 1 - a 1 v.6 2x flétna, 2x kytara, klavír Pra-pra-věci (Brontosauři) d 1 - a 1 č.5 klavír Pohádkové rozpočítadlo c 1 - a 1 v.6 klavír Siouxové c 1 - d 2 v.9 flétna Všichni jsme muzikanti d 1 - a 1 č.5 flétna

11

12

13 Prameny: notový archív písní Václava Štývara v Domě dětí a mládeže Třinec Kontakt: jannowak@ .cz