Projekt distribuce potravin do škol v oblasti Léogâne a Gressier na Haiti ve školním roce 2011/2012

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Projekt distribuce potravin do škol v oblasti Léogâne a Gressier na Haiti ve školním roce 2011/2012"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Projekt distribuce potravin do škol v oblasti Léogâne a Gressier na Haiti ve školním roce 2011/2012 Téma práce: Projekt distribuce potravin do škol v oblasti Léogâne a Gressier na Haiti ve školním roce 2011/2012 Anna Frühbauerová Vedoucí práce: Mgr. Vladislava Závrská 2013

2 Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité informační zdroje uvedla v seznamu literatury. V... dne... Anna Frühbauerová

3 Děkuji vedoucí této práce Mgr. Vladislavě Závrské za její rady a podporu při zpracovávání práce. Rovněž děkuji všem, kteří mi byť malým střípkem pomohli při tvoření absolventské práce i při celém studiu na Caritas-VOŠs Olomouc.

4 Obsah Úvod Zahraniční pomoc Rozvojové země Haiti Hlad a chudoba Potravinová pomoc Světový potravinový program Projekt distribuce potravin do škol v Léogâne a Gressier na Haiti ve školním roce 2011/ Vymezení cíle a metod práce Obecné aspekty jakéhokoli projektu Charakteristické znaky projektů Proces řízení projektu Fáze projektového cyklu Základní data projektu Distribuce potravin do škol v Léogâne a Gressier ve školním roce 2011/ Cíl a doba trvání projektu Distribuce potravin do škol Cílová skupina Strategie implementace projektu Distribuce potravin do škol Personální obsazení teorie a skutečnost Logistika projektu Distribuce potravin do škol Dopravní prostředky Množství potravin pro distribuci Množství potravin postřehy z průběhu Skladový management projektu Distribuce potravin do škol... 26

5 2.6.1 Skladní list Dokumentace projektu Distribuce potravin do škol Popis průběhu jednoměsíčního cyklu projektu Distribuce potravin do škol Příjem potravin a jejich uskladnění Úprava balení potravin a příslušné tabulky Distribuce do škol Měsíční zprávy škol a Mise CHCR na Haiti Monitorovací cesty do škol Sociální aspekty projektu Distribuce potravin do škol Uzavření projektu Distribuce potravin do škol Shrnutí realizace projektu Distribuce potravin do škol Doporučení pro případnou další implementaci projektu Distribuce potravin do škol Závěr Seznam použitých zkratek Literatura... 45

6 Úvod Tato práce pojednává o realizaci projektu zvaném Distribuce potravin do škol, který se konal ve školním roce ve spolupráci mezi Světovým potravinovým programem (World Food Programme, dále WFP ) a Misí Charity Česká republika na Haiti (dále Mise CHCR na Haiti ). Tento projekt spočíval v darování potravin školám zařazeným do projektu, aby ve dnech, kdy se konala výuka, byl žakům zabezpečen příjem denní nutriční dávky potravin v podobě teplého jídla, a tím zajištění jejich zdravého růstu a jako prevence nemoci. WFP v tomto školním roce dával k dispozici rýži, fazole, olej a sůl. Vzhledem k rozsáhlosti tématu nejsou do práce zahrnuty oblasti finančního rozpočtu samotného projektu či výsledky naplnění nebo statistiky. Cílem absolventské práce je deskriptivní popis projektu Distribuce potravin do škol v oblasti Léogâne a Gressier na Haiti ve školním roce 2011/2012 a zhodnocení jeho realizace. Navíc jde o zaznamenání poznatků, které negativně ovlivňovaly implementaci projektu. Tento cíl jsem stanovila na základě zahraniční praxe, kterou jsem mimo jiné v roce 2012 v období čtyř měsíců strávila na Misi CHCR na Haiti. Pracovala jsem jako terénní projektová koordinátorka na projektu Distribuce potravin do škol. WFP implementuje tento projekt v mnoha zemích světa, a proto si myslím, že popis jeho realizace a možných komplikací může být přínosný pro studenty studující obor Sociální a humanitární práce na Caritas-VOŠs Olomouc. Absolventská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části, která se zabývá zahraniční pomocí, jsou specifikovány témata rozvojových zemí, hladu a chudoby, potravinové pomoci a Světového potravinového programu. V praktické části zaměřené přímo na projekt Distribuce potravin do škol v oblasti Léogâne a Gressier na Haiti ve školním roce 2011/2012 je vymezen cíl a metoda práce. Jsou zde obecně popsány základy jakéhokoli projektu a konkrétní projekt Distribuce potravin do škol v Léogâne a Gressier ve školním roce 2011/2012. V něm je rozebrána logistika projektu, schéma jeho jednoměsíčního cyklu, který se v základních rysech opakoval po celou dobu realizace projektu a několik dalších aspektů. Na konci kapitoly je uvedeno doporučení plynoucí z realizace tohoto projektu v podobě, ve které se v dané lokalitě, v daném obsazení a v daném čase uskutečnil. 6

7 Ze seznamu literatury, který je uveden v závěru samotné práce, jsem nejvíce využívala knihu autorů Ing. Mgr. Princové, K., Ph.D., Lowdera, S. a Raney, T. a v neposlední řadě Roseneau. M. D. Praktická část je z velké části podložena smlouvami a dokumenty, které vznikly při realizaci samotného projektu. 7

8 1 Zahraniční pomoc Zahraniční pomocí rozumíme oficiální rozvojovou spolupráci. Podle účelů oficiální rozvojové pomoci lze zahraniční pomoc vnímat jako rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc (Halaxa, nedatováno). Humanitární pomocí a rozvojovou spoluprací rozumíme reakci zahraničních subjektů na problémy odehrávající se ve světě, např. války, přírodní katastrofy, dlouhodobé kombinované krize nebo extrémní chudoba. Projevuje se kladnými i zápornými dopady (Princová, 2009, s. 63). Za katastrofu považujeme neštěstí, které dosahuje větších rozměrů. Může se jednat o události přírodního charakteru, nebo situace, které jsou ovlivněny člověkem, jako například povodně nebo sesuvy půdy, katastrofy mohou být člověkem i způsobeny (Princová, 2012, s. 7). Humanitární pomoc bývá reakcí na mimořádné situace a bývá krátkodobá. Tyto situace respektive katastrofy většinou není možné předvídat. Avšak rozvojová spolupráce bývá tvořena již s určitým dlouhodobým záměrem, který směřuje do sociální sféry a ekonomické infrastruktury. Může být také zaměřena na životní prostředí či na pomoc při formování státní správy (Halaxa, nedatováno). Jinak řečeno, v druhém případě jde o celistvější přístup zaměřený na řešení problémů (Kaplan, Králová, Nádvorník, Pazderka, Stojanov, Volfová, Vyšanská, 2007, s. 3). Zahraniční pomoc se vyskytuje ve formě vládní, nevládní či prostřednictvím kombinace obou možností. Dle toho, kdo ji poskytuje, se dělí na dvoustrannou neboli bilaterální a mnohostrannou čili multiraterální. Při bilaterální formě bývá pomoc poskytována přímo mezi dárcovskou a druhou zemí. Multiraterální pomocí rozumíme způsob, kdy jsou jednotlivé projekty poskytovány vládám přijímajících zemí prostřednictvím mezinárodních organizací (Halaxa, nedatováno). 1.1 Rozvojové země Pomoc, která bývá směřována do rozvojových zemí, dělíme na rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc (Kaplan, 2007, s. 3). 8

9 Ekonomiky rozvojových zemí představují dosti heterogenní a početnou skupinu. Celkově jsou charakterizovány nejnižším životním standardem. Mnohé z nich reprezentují součást světové bídy (Adamcová, 2006, s. 26). Relativně nejvyspělejší rozvojový region pojmenovaný podle Mezinárodního měnového fondu jako Západní hemisféra, byl postupem času zasahován krizemi. Tato oblast se vyvíjí prozatím nejpomaleji (Adamcová, 2006, s. 17). Skutečný počet lidí, kteří jsou nezaměstnaní, je v těchto zemích mnohem vyšší, než uvádějí oficiální čísla. Důvodem je fakt, že podstatná část obyvatel, jenž je schopna práce, není vedena v oficiálních seznamech nezaměstnaných. Oficiální míra nezaměstnanosti vůbec nesvědčí o to, jakým způsobem funguje tzv. neformální sektor. Neformální sektor je fenomén rozvojových zemí, představuje ekonomickou aktivitu obyvatel většinou v zemědělství nebo v drobných službách, které nejsou zachyceny ve statistikách o produkci či o zaměstnanosti. (Adamcová, 2006, s ). Pokud v oblastech rozvojových zemí nebude poskytováno alespoň základní vzdělání, nemůžeme spoléhat na to, že dojde k razantnějšímu vyřešení otázky chudoby a nezaměstnanosti. Sociální rozdíly a sílící sociální napětí, se kterým se setkáváme v mnoha rozvojových zemích, zůstanou i pro budoucnost reálnou hrozbou vzhledem k fungování ekonomického systému (Adamcová, 2006, s ) Haiti Haiti oficiálně Haitská republika se nachází ve Střední Americe, v Karibiku. Z toho plyne, že je ovlivněna klimatem tropického pásma. Rozloha je km 2, přičemž v červenci 2012 poskytovalo domov obyvatelům země (Embassy of Haiti Washington D. C., nedatováno). Jde o nejchudší zemi Západní polokoule, což se projevuje v následujících aspektech. Tři čtvrtiny haitský obyvatel žije pod hranicí dvou USD na den a polovina obyvatel si vydělává méně než jeden dolar na den. Přístup ke vzdělání je nízký a podle WFP dosahuje výšky 49%. Z 10 mil. Haiťanů se 6,7 mil. potýká s nedostatkem jídla. Důležité je říct, že přes polovinu potravin na Haiti dováženo ze zahraničí, z toho více jak 80% tvoří rýže (WFP, nedatováno, c). Haiti je řazeno mezi Nejméně rozvinuté státy světa zvané LDCs (angl.. Least Developed Countries) čítající 49 zemí světa (Ošťádalová, 2010, s. 7). Roku 2009 bylo 9

10 zařazení mezi LDCs bylo ovlivněno indexem lidských zdrojů, indexem ekonomické zranitelnosti a hrubým národním produktem (Ošťálová, 2010, s. 2-3). HDP v roce 2012 bylo mil. USD, čím se vyskytuje na 147. místě z 229 zemí světa (Central Intelligence Agency, nedatováno). Jedna třetina na Haiti novorozeňat trpí u při narození podváhou. 5-10% dětí se potýká s akutní podvýživou a navíc 23,4% haitských dětí trpí chronickou podvýživou. Dvě třetiny dětí pod věkovou hranicí pěti let mají anémii. Celých 72 procent dětí ve věkovém rozmezí 6 až 12 let žijících na vesnicích má problém s nedostatkem jódu. 32% dětí školního věku jsou infikováni střevním parazitem (WFP, nedatováno, c). 1.2 Hlad a chudoba Jak bylo zmíněno výše, jedním z velkých problémů rozvojových zemí, a to se týká i Haiti, je hlad a chudoba. Dle statistik realizovaných Organizací pro výživu a zemědělství pod OSN dosáhl počet lidí, jež trpěli hladem v roce 2009, více než jedné miliardy. I když v roce 2009 tento počet poklesl na 925 milionů, pořád jde o každého sedmého člověka na zemi. Situaci komplikuje i fakt, že polovinou všech lidí trpících hladem jsou drobní farmáři, jež jsou s potravinami prostřednictvím pěstování nebo produkce spojeni (Prášková in Tožička, 2011, s. 11). Pro potírání světové chudoby je nutné, aby v rozvojových zemích probíhaly reformy a aby se rozvinuté státy problematiky aktivně účastnily. Reformy by měly vést k zajištění sociálních a ekonomických podmínek pro rozvoj země (Kaplan, 2007, s. 10). OECD (2001 in Kaplan, 2007, s. 15) definuje chudobu následovně: Chudoba je multidimenzionální. Omezuje lidské možnosti, a to včetně spotřeby, potravinového zabezpečení, zdraví, vzdělání, práv, hlasu, bezpečnosti, důstojnosti a řádné práce. Chudobu je nutné snižovat v souladu s udržitelností životního prostředí. U redukce všech dimenzí chudoby je klíčovým faktorem snížení genderové nerovnosti. Papež Benedikt XVI. tvrdí, že hlad neplyne jen z materiálního nedostatku, ale spíše z nedostatku společenských zdrojů a že má institucionalizovanou povahu, protože chybí příslušné instituce, které by dokázaly problémy potravinové nejistoty napravit. Poukazuje na to, že výživa a přístup k vodě představují universální právo (Benedikt XVI., 2009, in Princová, 2012, s. 43). 10

11 Roku 1997 založily hlavní organizace poskytující humanitární pomoc první rozsáhlou inciativu, jejímž cílem bylo vytvořit a zformulovat tzv. Sphere Standarts. Podle nich humanitární pomoc zasahuje pět základních oblastí: voda a hygiena, výživa, potraviny, přístřeší a zdravotnictví (Kaplan, 2007, s. 23). 1.3 Potravinová pomoc V souvislosti s hledáním možných řešení problému týkajícího se hladu, přišlo mezinárodní společenství s konceptem potravinové bezpečnosti. Ta vyjadřuje opak situace, kdy jedinec trpí hlady a kdy nemá zabezpečený příjem potravin. Potravinová bezpečnost je definována jako stálý fyzický, ekonomický a sociální přístup k nutričně bohatým potravinám. Navíc už v roce 1948 bylo Všeobecnou deklarací lidských práv právo na potraviny uznáno za základní lidské právo (Prášková in Tožička, 2011, s. 12). Pro to, aby byl odstraněn hlad, nestačí pouze jedno nebo dvě opatření, ale musí jich být celá řada na všech úrovních. Na národní úrovni se jedná o posilování potravinové bezpečnosti prostřednictvím programů na podporu drobných zemědělců. Ti by navíc měli být ve středu zájmu vlád. Dále se musí odstranit diskriminace žen, zajistit drobným farmářům přístup k půdě, půjčkám, aktuálním informacím, vzdělání a v neposlední řadě i zdravotní péči (Prášková in Tožička, 2011, s. 12). Barrett a Maxwell chápou potravinovou pomoc jako mezinárodní zajišťování zvýhodněných zdrojů ve formě potravin nebo prostředků pro zisk potravin. Avšak tato definice omezuje potravinovou pomoc na mezinárodní asistenci ve formě jídla. V tomto významu se potravinová pomoc odlišuje od intervencí založených na potravinách v tom, že potravinová pomoc nutně nezlepšuje potravinovou bezpečnost a není financována pouze ze státních zdrojů. (Lowder, Raney, 2005, s. 2). Opršál (2013, s. 9) řadí potravinovou pomoc mezi pomoc rozvojovou. Rozlišuje dva druhy, které jsou charakterizovány přímou dodávkou potravin, anebo poskytnutím prostředků na nákup potravin. Dále uvádí tři formy jejího využití. Existuje krizová potravinová pomoc, prostřednictvím které dochází k distribuci potravin k potřebným lidem. Dále se můžeme setkat s odprodáváním potravin na vlastním trhu s tím, že prostředky získané z prodeje jsou dále využity na rozvojové účely. Třetí formou je využívání potravin v projektech jako jídlo za docházku. 11

12 Existuje mnoho vysvětlení týkajících se potravinové pomoci, ale definice samotná není zcela jasně formulována. V roce 2003 se na konferenci v Berlíně experti stanovením definice velmi zabývali a stanovili ji následovně: definice pojmu "Potravinová pomoc" by se neměla odvíjet od zdrojů financování nebo specifických transakcí, jako např. položky darované externími dárci příjemcům pomoci". Měly by se brát v úvahu všechny související mezinárodní a vnitrostátní opatření a programy, a zároveň i úloha nepotravinových zdrojů, které společně s potravinami řeší klíčové elementy problémů hladu. Potravinovou pomoc lze tedy chápat jako všechny potravinové podporující intervence zaměřené na zlepšení potravinové bezpečnosti chudých lidí v krátkodobém a dlouhodobém horizontu, ať už prostřednictvím mezinárodních finančních prostředků, tak i vnitrostátně veřejných či soukromých zdrojů 1 (Von Braun, 2003 in Lowder, Raney, 2005, s. 1). Můžeme rozlišovat potravinovou pomoc podle několika faktorů. Patří mezi ně typ distribuované potraviny, donor, příjemci pomoci, způsob distribuce, období poskytování potravinové pomoci, způsob pořízení a další (Lowder, Raney, 2005, s. 2). Obr. 1 Potravinová pomoc strukturovaná podle způsobu distribuce (Lowder, 2004b in Lowder, Raney, 2005, s. 8) Potravinová pomoc probíhá často ve formě trojúhelníkové transakce (Opršál, 2013, s. 9) a jsou na ni navázány různé negativní dopady. Mezi ně patří možná vázanost, dále dopady na místní trh práce a také například rozkrádání potravin spojené s prodlužováním konfliktů. 1 Překlad. 12

13 1.4 Světový potravinový program The World Food Programme s vision is to reduce hunger among schoolchildren so that hunger is not an obstacle to their development (WFP, nedatováno, a). Světový potravinový program je považován za největší světovou humanitární organizaci (Informační centrum OSN v Praze, nedatováno). WFP patří mezi programy realizované v rámci OSN a vzhledem ke struktuře OSN patří pod Valné shromáždění a Ekonomickou a sociální radu (OSN, nedatováno). Ročně distribuuje přibližně čtyři miliony tun potravin. WFP byl založen roku 1963 a jako jeho hlavní úkol byla stanovena pomoc chudým obyvatelům žijícím v rozvojových zemích tak, aby se jim pomohlo v boji s hladem a chudobou. Potravinová pomoc je chápána jako prostředek podpory jejich ekonomického a sociálního rozvoje (Informační centrum OSN v Praze, nedatováno). Světový potravinový program realizuje potravinovou pomoc multilaterálně (Lowder, Raney, 2005, s. 12). Předtím než se WFP stal hlavním představitelem potravinové pomoci, probíhala většina této činnosti bilaterálně. Předávka potravin probíhala přímo mezi jednotlivými vládami. Od 80. let 20. století se WFP stalo v potravinové pomoci hlavním aktérem (WFP, 2005 in Lowder, Raney, 2005, s. 12). Existuje celosvětová kampaň, jejímž posláním je výživa ve školách, a právě tu pro ni zajišťuje Světový potravinový program. Jde poskytnutí o potravin a vzdělání 300 milionům dětí, které jsou podvyživené. Při mimořádných událostech, mezi které patří například přírodní katastrofy, poskytuje WFP obětem události rychlou a životně důležitou pomoc. V roce 2002 bylo na takovou pomoc použito 57 procent zdrojů programu, zatímco 26 procent bylo použito na dlouhodobou obnovu a pomoc (Informační centrum OSN v Praze, nedatováno). Kromě programu distribuce potravin do škol WFP uskutečňuje projekty jídlo za práci, boj proti HIV/AIDS, programy zaměřené na výživu, ženy atd. (WFP, nedatováno, b). Z velké části je potravinová pomoc realizována dárcovskými státy formou naturálií. Další suroviny v hodnotě 300 mil. USD Světový potravinový program nakupuje díky finančním zdrojům z multilaterálních a bilaterálních smluv. Zboží 13

14 a služby jsou nakupovány hlavně v rozvojových zemích (Informační centrum OSN v Praze, nedatováno). V WFP pracuje více než 9000 zaměstnanců, a to hlavně na pozicích terénních pracovníků. Světový potravinový program je řízen výkonným výborem o 36 členech. Jeho jedna polovina je volena Hospodářskou a sociální radou ECOSOC a druhá Organizací OSN pro zemědělství a výživu zvanou FAO (Informační centrum OSN v Praze, nedatováno). V roce 2002 bylo 72 milionům lidí v 82 zemích dodáno 3,7 milionu tun potravin. V roce 2003 využívalo potravinovou pomoc WFP celkem 110 milionů lidí, což byl rekordní počet ve 40leté historii programu. Umožnily to především vysoké příspěvky do jeho rozpočtu (v roce 2003 dosáhly 4,3 miliardy USD). V Iráku zahájil potravinový program vůbec největší humanitární operaci a dalších 40 milionů lidí živí v Africe postižené jednou z nejhorších potravinových krizí za posledních několik desítek let (Informační centrum OSN v Praze, nedatováno). 14

15 2 Projekt distribuce potravin do škol v Léogâne a Gressier na Haiti ve školním roce 2011/ Mise CHCR na Haiti byla partnerskou organizací Světovému potravinovému programu v daném projektu a roce. 2.1 Vymezení cíle a metod práce Praktická část je koncipována jako deskriptivní popis realizačních fází projektu distribuce potravin do škol v Léogâne a Gressier na Haiti ve školním roce 2011/2012 (dále projektu distribuce potravin nebo projektu distribuce potravin do škol ). Pro empirickou část jsou využívány smlouvy související s projektem uzavřené mezi Světovým potravinovým programem a Misí Charity Česká republika na Haiti (dále Mise CHCR na Haiti ). Dále je pracováno s dokumenty, které vznikly v rámci realizace projektu distribuce potravin. Deskriptivní popis je podložen i rozhovory, které proběhly přímo na Haiti nebo prostřednictvím elektronické komunikace. V neposlední řadě praktická část vychází z poznatků, které jsem získala jako terénní projektová koordinátorka na daném projektu. Tato část popisuje základní vymezení a data nutná pro realizaci projektu distribuce potravin. Je zde popsána otázka personálního obsazení, logistiky, skladového managementu a dokumentace projektu, dále následuje část o jednoměsíčním průběhu projektu distribuce potravin, sociálních aspektech, kterých se projekt dotýká, uzavření projektu, shrnutí. Praktická část je ukončena doporučeními pro případnou novou realizaci tohoto projektu. 2.2 Obecné aspekty jakéhokoli projektu Charakteristické znaky projektů Podle Roseneaua (2003, s. 5 9) existují čtyři typické znaky každého projektu, a to cíl projektu, jedinečnost projektu, zdroje a organizace. Každý cíl projektu je trojrozměrný, což znamená současné plnění požadavků na věcné provedení, časový 2 Odstavce, které nejsou v této kapitole odkázány, patří mezi poznatky terénní projektové koordinátorky projektu Projekt distribuce potravin do škol v Léogâne a Gressier na Haiti ve školním roce 2011/

16 plán a rozpočtové náklady. Všechny tři definované charakteristiky musí mít schopnost měřitelnosti a dosažitelnosti. Jedinečnost projektu spočívá v tom, že se realizuje pouze jednou, přičemž na jeho dočasnost je navázán i aspekt nejistoty a každé další rozhodnutí může ovlivnit průběh a dobu trvání. Navíc téměř vždycky v projektu působí různá skupina lidí, to znamená, že se zde vyskytují lidé, kteří jsou si sympatičtí, ale zároveň si sympatičtí být nemusí. Sociální interakce potom mohou mít nedozírný vliv na realizaci projektu. Každý projekt zahrnuje zdroje, kterými míníme zdroje lidské, ale i materiální. Některé se dají regulovat, nad jinými má manažer projektu téměř nulovou moc. Projekty se realizují v rámci určité organizace, avšak řízení projektu je složité, protože organizace má rozmanité cíle. Ty nemusí být zcela kompatibilní s cílem daného projektu. Mezi další charakteristiky každého projektu patří původ, charakter výstupu, trh a velikost. Projekty jsou svého druhu jedinečné úkoly, které vznikají, když je třeba něco udělat. Je v nich obsaženo něco, co se před tím neprovádělo. Charakter výstupu je určován produktem, který může být hmotný či nehmotný. Jedná se o konečný aspekt, protože projekt je tvořen úkoly, jež jsou v jeho rámci plněny a které ustanou při dosažení jasně definovaného výsledku. S trhem jsou spojeny různé druhy financování, které je ovlivněno tím, komu je určitý projekt určen; určitou roli zde hraje i konkurence. Celkový úspěch projektu je značně ovlivněn též charakteristikami, jako jsou jeho velikost a složitost. Roseneau, 2003, s. 8 12) Proces řízení projektu Roseneau (2003, s ) definuje pět manažerských hlavních kroků týkajících se řízení projektu: 1. Definování projektu: jde o fázi, během které se formulují cíle projektu. 2. Plánování projektu: dochází ke specifikování realizace, určení časového harmonogramu a stanovení finančního rozpočtu. Tyto tři činnosti se souhrnně nazývají trojimperativ. Plán se potom odvíjí od poměru nastaveného mezi materiálními a lidskými zdroji, jež by měly být k dispozici. 3. Vedení projektu: uplatňuje se zde manažerský styl řízení, který se týká lidských zdrojů, podřízených zaměstnanců i dalších složek. Cílem je vést zaměstnance pracující na projektu k efektivně a včas vykonané práci. 16

17 4. Sledování projektu (monitorování): v tomto kroku se kontroluje stav a postup činností spojených s realizací projektu. Jde o to, aby byly včas nalezeny odchylky od původního plánu a byla možná případná modifikace. 5. Ukončení projektu: jedná se o ověření toho, zda hotový úkol odpovídá aktuální formulaci, cíle, který měl být splněn. V tomto kroku se uzavírají činnosti, které doposud nebyly ukončeny. Pro úspěch projektu je důležitá měřitelnost a dosažitelnost definovaného cíle. Vzhledem k tomu, že se formulace cíle velmi často v průběhu realizace mění, plán projektu je nutné během jednotlivých kroků modifikovat (Roseneau, 2003, s. 3 14) Fáze projektového cyklu Projektový cyklus se odehrává v šesti až sedmi fázích: programování, identifikace, formulace, financování, implementace, monitoring a evaluace (Epskamp, 2006, s ; Krylová, nedatováno, s. 2). Projekt začíná iniciačním programováním, kdy jsou stanoveny hlavní zásady a principy pro spolupráci s donorem. V této fázi též dochází také k tematickému a sekčnímu zařazení (Eade, 1997 in Epskamp, 2006, s. 144). Během identifikace probíhá počáteční formulace hlavních myšlenek projektu prostřednictvím záměru, cílů, výstupů a aktivit. V této fázi se mimo jiné používá i analýza zainteresovaných skupin vzhledem k projektu a zjišťuje se, jak se konkrétní skupiny mohou do projektu zapojit, případně jsou definovány, případně jsou definovány i na možné budoucí konflikty. Je třeba zjistit, jestli zájem zainteresovaných skupin je kompatibilní se zájmem projektu a pokud je třeba, dochází k vyjednáváním týkajících se výjimek a priorit (Eade, 1997 in Epskamp, 2006, s. 144). Při fázi formulace se specifikují všechny detaily projektu, tato část probíhá na základě studií zaměřených na proveditelnost projektu (Epskamp, 2006, s. 145). Někdy bývá financování zařazeno do projektového cyklu jako jedna ze samostatných fází, jindy ne. V této fázi dochází ke konceptualizaci finančního návrhu, který představuje odhadnuté náklady na jednotlivé aktivity. Financování aktivit a jejich částí je zaznamenáno vzhledem k celkovému časovému plánu projektu (Epskamp, 2006, s. 145; Krylová, nedatováno, s. 2). 17

18 Během implementace probíhá uskutečňování úkonů pojmenovaných v projektovém plánu. Financování dosahování žádaných výsledků a cílů projektu probíhá z finančních prostředků na danou činnost určených. To je spojeno s vypracováváním operačních plánů a monitorovacích zpráv, přičemž monitoring probíhá v průběhu realizace projektu a umožňuje managementu adekvátně sledovat realizaci projektu. Jedná se o proces, kdy jsou sbírána a analyzována data na podobných principech, aby bylo možno kontrolovat vývoj v implementaci projektu. Monitoring by měl umožňovat managementu přizpůsobovat aktivity, výstupy a rozpočet podle toho, jak je to nutné pro naplnění cíle, na kterém je projekt postaven (Epskamp, 2006, s. 145; Krylová, nedatováno, s. 2). Evaluace projektu je proces systematického zjišťování přínosu rozvojové intervence. Pro hodnocení projektu se používá následujících pět evaluačních kritérií. Zabývá se relevantností cílů, jestli došlo k jejich naplnění, jaká aktuální situace vzhledem k problému, jež se měl řešit. Dále zkoumá celkový dopad a výsledky projektu. Dalším z evaluačních kritérií je efektivita, v které jsou zahrnuty i aspekty, které napomohly či bránily dosažení výsledků. Dlouhodobost a pozitivní či negativní dopady po ukončení financování projektu zahrnuje otázka udržitelnosti. Další využitelnost projektu se snaží odpovědět na to, jak by se přístup, metoda či obsah projektu dal využít pro další projekt či aktivitu. Čímž se uzavírá projektový cyklus (Česká rozvojová agentura, nedatováno). 2.3 Základní data projektu Distribuce potravin do škol v Léogâne a Gressier ve školním roce 2011/ Cíl a doba trvání projektu Distribuce potravin do škol Cíl projektu je definován v dokumentu EDU Formulaire de demande de projet. Jedná se o nutriční podporu žáků ve školách prostřednictvím potravin poskytnutých školním jídelnám v oblasti Léogâne a Gressier (WFP, 2011a, s. 5). V průběhu realizace projektu byl stanoven i druhotný cíl. Ten byl sdělen Misi Charity ČR až počátkem dubna Šlo o sběr souřadnic GPS škol zařazených do projektu. Doba realizace byla velmi malá, přibližně tři týdny, a souřadnice GPS měly být poskytnuty WFP do středy 17. dubna 2012 (Frühbauerová, 2012a). 18

19 Projekt distribuce potravin měl být podle smlouvy realizován od listopadu 2011 do července 2012 (WFP, 2011a, s. 5). Podle zprávy z prosince 2011 byla Misi CCZ na Haiti doručena první dodávka potravin k distribuci , tudíž první distribuce potravin probíhala až v prosinci (Marchois, 2012a, s. 3). Navíc projekt podle rozhodnutí WFP trval pouze do června. Přesněji řečeno, potraviny, které školy obdržely, mohly pro stravování žáků používat pouze do konce zkoušek odehrávajících se v druhé polovině června (Lafortune, 2012a; DPCE, nedatováno). Počet dní, kdy školní jídelny měly žákům z obdržených potravin vařit, byl stanoven na 170 dní (WFP, 2011a, s. 5). Z různých důvodů, však tento počet byl snížen (Olkin, 2012). Tento problém je vidět i na množství tun potravin, které byly distribuovány. Původně se celkem školám mělo poskytnout 220,75 tun potravin (WFP, 2011b). Avšak reálně obdržely jenom 104,8 tun rýže, fazolí, oleje a soli (Frühbauerová, 2012i) Cílová skupina Tab. 1 Počty škol a dětí zapojených do projektu (WFP, 2011a, s. 5) Za příjemce pomoci bylo stanoveno 33 škol z oblasti Léogâne a čtyři školy z oblasti Gressier. V první oblasti bylo do projektu zahrnuto 3188 žáků a 3695 žákyň, celkem tedy 6883 dětí. V Gressier cílová skupina zahrnovala 526 chlapců a 461 dívek, celkem 987 dětí ve školách (WFP, 2011a, s. 5). Beneficientů po sečtení bylo Takto zvolená cílová skupina byla vybrána proto, aby se zabezpečila řádná a vyvážená nutriční dávka pro školní děti. Jedná se o základní podmínku pro zdravý růst populace, navíc distribuce výživy slouží k prevenci potenciálního rozšíření nemocí (WFP, 2011a, s. 5). Školy byly vybrány Světovým potravinovým programem v předchozích fázích implementace školního nutričního projektu (WFP, 2011a, s. 5). 19

20 Upravení cílové skupiny V průběhu realizace projektu odevzdávali ředitelé škol měsíční zprávy na Misi CHCR na Haiti. Ve zprávách byly mimo jiné uvedeny i počty dětí (Kelson, 2012a). Nejprve se zjistilo, že počty žáků uvedených v dokumentech obdržených od WFP neodpovídají realitě, v některých školách bylo žáků víc, v některých ovšem méně (Frühbauerová, 2012b). Postupně vyšlo najevo, že sběr dat, týkající se počtu dětí v daných školách, byl proveden již před implementací daného projektu ve školním roce 2010/2011. Statistiky dětí v konkrétních školách nebyly od té doby upraveny a operovalo se s nimi (Voborský, 2013b). Dalším problémem, který se objevil, bylo to, že počty žáků ve školách se měnily měsíc od měsíce (Frühbauerová, 2012b). Podle rozhovorů s řediteli bylo jedním z důvodů i to, jestli děti zaplatili školné nebo ne, od čehož se odvíjela možnost účastnit se výuky. Daná problematika je vidět i v následující tabulce. Jako příklad uveďme školu č. 3 v Léogâne pod názvem Institution Les oiseaux du Paradis. Světový potravinový program poskytl Misi CCZ informaci, že ji navštěvuje 268 žáků. Avšak paní ředitelka udala, že v prosinci 2011 to bylo 176 žáků, v lednu 168. Na druhou stranu ve škole č. 6 Institution Ecole Chrétienne de cormieres nastal opačný problém. Reálný počet žáků byl vyšší než oficiální čísla (Frühbauerová, 2012b). Tab. 2 Rozdílnosti v počtu žáků od oficiálních čísel poskytnutých WFP, navíc se změnami v různých měsících (Frühbauerová, 2012b) O dané problematice se jednalo se zástupci WFP. Tam se však naráželo na to, že si hlavní asistent projektu pro naši oblast se svým nadřízeným protiřečili a poskytovali odlišné informace. Pokud došlo ke konfrontaci, dané informace byly často popřeny. Nakonec se podařilo po čtyřech měsících realizace projektu prosadit změnu a od dubna 20

21 2012 bylo možné upravit počty žáků přijímajících pomoc podle dat získaných od prosince Avšak celkový počet dětí se musel shodovat s celkovým počtem oficiálně daným na začátku realizace projektu, i když reálný počet dětí byl vyšší, což je vidět na následující tabulce (Frühbauerová, 2012b). Tab. 3 Rozdílnost celkového počtu dětí podle oficiálních čísel a počtů daných řediteli škol (Frühbauerová, 2012b) Z toho plyne doporučení zajistit pokud možno aktuální vstupní data. Pokud toto není možné, je dobré data na začátku realizace projektu zaktualizovat, protože jinak to má negativní důsledky na průběh konání projektu a s tím související logistiku i na finanční rozpočet a příjem pomoci beneficientů Strategie implementace projektu Distribuce potravin do škol Potraviny pro školní jídelny mají být přepravovány a distribuovány do každé školy na měsíční bázi. Logistický plán distribuce má být tvořen co nejefektivněji, jak vzhledem k času, tak i finančním prostředkům. Ve smlouvě bylo uvedeno, že potraviny se budou rozvážet přímo ze skladu Světového potravinového programu do školních jídelen. Každý kamion s potravinami měl navíc být supervidován animátory z Mise CHCR na Haiti, kteří byli zodpovědní za dodávkové listy a předávací protokoly. (WFP, 2011a, s. 5). V nich bylo zaznamenáno, co a jaké množství bylo přivezeno, a dále kdo, komu a kdy potraviny předal (Frühbauerová, 2012c). 21

22 2.4 Personální obsazení teorie a skutečnost Podle smlouvy se má z hlediska personálního obsazení Mise CHCR na Haiti na projektu podílet projektová manažerka, terénní projektová koordinátorka, animátoři a dobrovolníci (WFP, 2011a, s. 6). Projektovou manažerkou byla zaměstnankyně Mise CHCR na Haiti. Celkově projekt zaštiťovala, a to hlavně z hlediska finančního rozpočtu. Společně s terénní projektovou koordinátorkou řešily problematické situace nebo jednaly se zástupci WFP zodpovědnými za danou oblast. Specifikem komunikace bylo to, že zástupci WFP mluvili pouze kreolsky a francouzsky. Avšak projektová manažerka ani jedním z těchto jazyků nemluvila, tudíž jednání probíhala za přítomnosti tlumočníka nebo terénní projektové koordinátorky. Na pozici terénní projektové koordinátorky pracovala francouzská dobrovolnice, po které jsem práci převzala já. Náplní práce terénní projektové koordinátorky byla jednání s WFP potřebná pro realizaci projektu distribuce potravin do škol Dále řídila projektový tým, plánovala a organizovala jednotlivé aktivity projektu, zajišťovala logistiku projektu, administrativu, monitoring, supervize při přivezení a odvozu zboží. (Frühbauerová, 2012m). Na projektu pracovali tři animátoři, místní muži ve věku 23 let, 23 let a 27 let pocházející z čtvrti, v níž se nacházela kancelář Mise Charity ČR. Všichni tři měli ukončené základní vzdělání, dva z nich dva ročníky na střední škole a třetí tři ročníky. Původně pracovali pro Misi CHCR na Haiti jako hlídači areálu. V roce 2011 prošli školením poskytnutým Světovým potravinovým programem a Charitou České republiky na terénní pracovníky (Roche, 2012b). Následně byli přizváni k práci na pozici animátorů ve vzdělávacím programu Mise Charity České republiky. Jejich náplň práce se měnila podle aktuální fáze procesu distribuce potravin a podle stupně jejich zaučení. Více to bude specifikováno později v části zabývající se průběhem projektu. Na projektu se podíleli se hlavně jako supervizoři na příjmu potravin do skladu Charity ČR. Doprovázeli dodávku potravin z tohoto skladu až do skladů školních jídelen a monitorovali školy, respektive podmínky ve školách týkající se daného projektu. Rozváželi potřebné dokumenty do škol a pomáhali s administrativními úkony. Do projektu bylo dále zapojeno pět místních skladníků (Marchois, 2012b). Ve skladu Mise CHCR na Haiti nosili a překládali potraviny přivážené kamiony a odvážené 22

23 kamiony a pickupy. Podle rozpisu směn byli pověřeni hlídat sklad v období, kdy v něm byly skladovány potraviny. Tato služba obnášela dílčí jednoduché úkoly, například předávat si klíče a lampu nebo uklízet areál skladu. Problémem však byla jejich určitá nezodpovědnost, v důsledku které byla jejich skutečná služba poznamenána následujícími jevy: často do práce přicházeli pozdě, případně vůbec. Někdy to bylo způsobeno zanedbáním, jindy sdělili, že pokud prší, nepracuje se, tudíž hlídat sklad nedorazili. U některých byl problém se čtením, protože absolvovali jenom několik tříd základního vzdělání. Daný problém však neoznámili, tudíž se nedokázali v tabulkách rozepsaných směn a později ani v seznamu směn zorientovat. Nedorazili tedy do práce. Až po několika měsících realizace projektu se na tento problém přišlo. Řešila jsem to telefonickým oznámením danému skladníkovi, kdy má přijít do práce, protože pro něho bylo obtížné si i přečíst textovou zprávu (sms). Jiným nešvarem skladníků právě vykonávajících svou službu bylo, že místo toho, aby se nacházeli v areálu skladu, pohybovali se v jeho okolí. Byli zaměstnáni jen na částečný úvazek. Při příjmu velkého množství potravin byli najati na skládání pytlů do skladů další lidé z místní komunity. 2.5 Logistika projektu Distribuce potravin do škol Logistiku distribuce potravin do škol zajišťovala terénní projektová koordinátorka ve spolupráci s projektovou manažerkou a logistikem Mise Charity ČR (Voborský, 2013). Tato kapitola pojednává o dopravních prostředcích, používaných pro distribuci potravin, dále o tom, jaké množství potravin bylo poskytováno školám a o aspektech, které množství doručené školám ovlivňovaly Dopravní prostředky Možnost využívat motorové dopravní prostředky byla pro realizaci projektu klíčová. Pro realizaci projektu byly k dispozici dva pick-upy. Kromě projektu distribuce potravin do škol sloužily i k jiným účelům při implementaci dalších projektů, pro dopravu na různá jednání atd. Kvůli technickému stavu vozidly bývaly často mimo provoz. Z tohoto je patrné, že logistické plánování jejich využití nebylo bezproblémové. Pro samotnou distribuci potravin se někdy používal také pronajatý kamion. Kromě výše zmíněných pick-upů měla Mise Charity ČR k dispozici motorky do lehčího terénu, nebo do náročnějšího terénu. Používaly se pro monitorovací cesty, pro rozvoz pošty ředitelům škol nebo pro vyzvednutí měsíčních zpráv. 23

24 2.5.2 Množství potravin pro distribuci V rámci projektu předalo WFP potraviny Misi Charity CHCR na Haiti s tím, že jejím úkolem bylo je přerozdělit a doručit do škol zařazených v projektu. Výpočet množství potravin distribuovaných ve školním roce 2011/2012 do škol se řídil dokumentem vytvořeným Světovým potravinovým programem Ration journaliere de la Cantine, který byl určen pro školní rok Metodika přerozdělování potravin a s ní související administrativní úkony ředitelů škol nebyla ve školním roce v platnosti. Úpravy spojené s aktuálním školním rokem byly v dokumentu provedeny ručně. Ve školním roce 2011/2012 byla do školních jídelen distribuována rýže, fazole, olej a sůl. Dokument stanovoval denní nárok na jednotlivé potraviny pro jednoho žáka a dále uvádí pokyn podat dítěti potraviny ve formě teplého jídla (WFP, 2008, s. 9). Jídlo, jehož nutriční hodnota je 1011,45 kcal, má být poskytnuto každému dítěti navštěvujícímu školu zařazenou do projektu. Jídla uvařená z poskytnutých ingrediencí mají být distribuována pouze ve dnech, kdy ve škole probíhá vyučování. Podle daného dokumentu je osobám zodpovědným za školní jídelny velmi doporučeno, aby co možná nejvíce obměňovali typ stravy připravené pro žáky. Je velmi důležité, aby podle ekonomických možností dané školy byla k potravinám poskytnutým Světovým potravinovým programem přidána zelenina či maso. Denní dávka poskytnutých potravin je stanovena takto: 120 g rýže, 30 g fazolí, 10 g oleje a 5 g soli (WFP, 2008, s. 9). Množství dané potraviny pro konkrétní školu na jeden den se spočítá jako součin denní dávky dané potraviny a počtu dětí ve škole (WFP, 2008, s. 9). Uveďme příklad školy s 200 žáky. 200 x 120 g rýže = 24 kg rýže; 200 x 30 g fazolí = 6 kg fazolí; 200 x 10 g oleje = 2 kg oleje; 200 x 5 g soli = 1 kg soli. Celkové množství surovin se odvíjí od počtu dní výuky ve školách. Ministerstvo národního a odborného vzdělání vydalo Školní kalendář (DPCE, nedatováno), kde byly uvedeny přesné počty dnů výuky pro každý měsíc, např. v lednu 2012 se jednalo 24

25 o 16 dní. Množství potraviny určené k distribuci se vypočítalo jako součin denní dávky pro celou školu a počtu dnů výuky v uvažovaném období. (Frühbauerová, 2012d). Tab. 4 Výpočet množství distribuovaných potravin (Frühbauerová, 2012d) Uvedený postup dobře fungoval v situaci, kdy množství potravin dodaných k distribuci na Misi CHCR na Haiti odpovídal množství potravin nárokovaných pro všechny žáky škol dokumentem Ration journaliere de la Cantine (WFP, 2008, s. 9). Ve skutečnosti k této shodě došlo jen výjimečně. Nejčastěji se reálné množství potraviny k distribuci pro jednu školu spočítalo jako podíl reálného množství potraviny uvedeného v tabulce na 45. řádku a celkového počtu dětí zařazených do projektu násobený počtem dětí v konkrétní škole (Frühbauerová, 2012d) Množství potravin postřehy z průběhu Logistický plán distribuce potravin se odvíjel od množství přijatých potravin od WFP. Na základě toho byly vytvořeny tabulky v programu MS Excel, v nichž se spočítalo kolik konkrétních potravin a následně jaké celkové množství má být odvezeno do určité školy. Dané množství se odvíjelo od několika faktorů, mimo jiné mezi ně patří počet dětí, zbytky potravin ve školních skladech, den v měsíci, kdy distribuce potravin probíhá, či délka zbývajícího času do konce projektu (Frühbauerová, 2012d). 25

26 První měsíce se pro výpočty bral v úvahu pouze oficiální počet dětí ve školách. Později došlo k tomu, že se začalo počítat u většiny škol s reálnými počty přítomných dětí. Vzhledem k tomu, že skutečný počet všech dětí ve školách zařazených do projektu byl o několik desítek vyšší než oficiální a tento limit se nesměl překročit, bylo do některých škol dováženo méně potravin. Faktor množství potravin zbylých ve školních skladech z předchozích distribučních období lze pojmout z více úhlů. Do února 2012 nebyly potraviny zbylé ve školách při výpočtech množství distribuovaných potravin zohledňovány, od března 2012 se začaly brát v úvahu. Potraviny zbývaly ve školních skladech z několika důvodů. V některých dnech školní kantýna nefungovala, to se týkalo hlavně prosince 2011, některé školní kantýny nebyly na realizaci projektu připraveny. Dalším důvodem u některých škol byly odlišné počty dětí od oficiálních čísel používaných pro výpočty. Jak je vidět v tabulce č. 4 oficiálně ve škole č. 3 v Gressier mělo být 400 žáků, ovšem reálně jich v prosinci navštěvovalo školu pouze 370. Vzhledem k tomu, že se množství distribuovaných potravin počítalo v závislosti na počtu dětí a dnech, kdy fungovala školní jídelna, potraviny ve skladech škol zbývaly. Další možnou příčinou je fakt, že se každý den nevaří stejné jídlo, tudíž se vždy nepoužije stejné předepsané množství rýže, fazolí, soli a oleje. Dochází k odchylkám, které jsou přirozené. Oficiální dokumenty WFP však s nimi nepočítají a nedovolují daná množství potravin na konkrétní den překročit. To vedlo například k situaci, kdy školní jídelna již neměla k dispozici žádné fazole, protože udělala fazolovou omáčku, ale přebývalo jí několik litrů oleje. Tato data byla následně zahrnuta do měsíčních zpráv a odvíjely se od nich další kroky. Jinou příčinou vzniku přebytků anebo naopak nedostatku konkrétní potraviny mohl být fakt, že naprostá většina škol neměla k dispozici váhu, tudíž nemohla přesně spočítat, kolik daných produktů spravuje. Pro odměření používali plechové hrnky, ty však byly na každém místě trochu jiné, tudíž neexistovala stejná míra pro všechny školní jídelny. 2.6 Skladový management projektu Distribuce potravin do škol Suroviny musely být skladovány podle podmínek stanovených Světovým potravinovým programem. Měly být položeny na paletách, a to tak, aby se daly snadno počítat, nesměly se dotýkat zdí. Sklad musel být z pevného materiálu a veden v čistotě, což bylo dodržováno (Marchois, 2012c, s. 1). Pytle na sousedních paletách, ani pytle s rozdílnými potravinami, jako rýže a fazole, se taktéž nesměly dotýkat (Marchois, 2012f). 26

27 Potraviny byly ukládány do dvou skladů nacházejících se v jedné budově. Jeden sklad byl přístupný přímo ze dvora, do druhého se muselo po schodech. Realita skladovacích podmínek plně nevyhovovala pravidlům stanoveným WFP. Sklady byly příliš malé na množství potravin, které měly pojmout. V rámci možností se Mise Charity ČR snažila udělat, co mohla (Marchois, 2012c). Z důvodu nedostatečného prostoru se pytle musely skládat vysoko, což vedlo k potenciálně nebezpečným situacím při ukládání surovin i jejich odebírání. Názorně je situace vidět na spodním obrázku (Frühbauerová, 2012e). Obr. 2 Fotografie zachycující ukládání potravin do skladu Mise CHCR na Haiti (Frühbauerová, 2012e) Skladní list U každé suroviny byl přiložen a veden skladní list, jehož část vidíme i pod tímto odstavcem. Bylo v něm uvedeno, o jakou potravinu se jedná, v tomto případě šlo o sůl (fr. sel). Vedle bylo zaznačeno identifikační číslo zvané SI. Na následujícím řádku se psala informace o celkovém množství přijatého produktu společně s druhem balení. Olej býval v krabicích po šesti plechovkách, rýže a sůl bývaly baleny v pytlích po 50 kg a sůl v pytlích po 30 kg. Ve skladním listu následovala tabulka, kam se zaznamenával každý příjem a výdej potraviny z konkrétního skladu společně s datem, vydaným či přijatým množstvím a zbylým množstvím ve skladu. Vše muselo být podepsáno osobou, která byla za danou operaci zodpovědná, standardně terénní projektovou 27

28 koordinátorkou, ve výjimečných případech animátorem. Pokud se jednalo o surovinu s odlišným SI, musel se založit nový skladní list. Jako terénní projektová koordinátorka jsem zahájila evidování cílové destinace každého konkrétního výdaje. Tento záznam byl proveden buď pomocí čísla školy, nebo lokality, ve které se nacházelo více obsloužených škol (Frühbauerová, 2012f). Tab. 5 Skladní list soli (Frühbauerová, 2012f) 2.7 Dokumentace projektu Distribuce potravin do škol Realizace projektu distribuce potravin do škol byla spojena s velkou řadou dokumentů, které měli ředitelé škol vyplňovat. Toto bylo zadáno Světovým potravinovým programem. Mezi dané dokumenty se řadily měsíční zprávy obsahující dvě tabulky, z nichž jedna byla zprávou o distribuci a druhá měsíční zprávou školní jídelny (WFP, 2008, s ). Školy si musely vést skladní listy, stejným způsobem jako Mise CHCR na Haiti, jak je popsáno v Na to navazovaly dokumenty týdenní spotřeby potravin a měsíční spotřeby potravin, uvedený v tabulce č. 6. Pro zjištění přesného počtu dětí přítomných v daný den ve škole sloužily docházkové listy (WFP, 2008, Frühbauerová, 2012n). 28

29 Tab. 6 Tabulka měsíční spotřeby potravin ve školní jídelně (Ladouceur, 2012, s. 4) 2.8 Popis průběhu jednoměsíčního cyklu projektu Distribuce potravin do škol Distribuce potravin probíhala přibližně v jednoměsíčních cyklech skládajících se z několika fází. Ty jsou v následující části uvedeny a popsány včetně situací komplikujících realizaci projektu Příjem potravin a jejich uskladnění Podle dohody stanovené mezi Misí CHCR na Haiti a WFP měli zástupci Světového potravinového programu oznámit Misi CHČR na Haiti 48 hodin předem (Marchois, 2012f), že přijede kamion s potravinami. Ve většině případů však tato dohoda byla porušována. Příjezd kamionu byl často hlášen až v daný den, jindy dorazil oproti nahlášenému termínu až o několik dní později (Lafortune, 2012c). Zavinění ale v některých případech nebyla na straně dodavatele, protože dopravní situace mezi hlavním městem a místem skladu byla velmi složitá, nepředvídatelná a silnici často blokovali demonstranti. Nepředvídatelnost termínů dodávek negativně ovlivňovala logistický plán Mise CHČR na Haiti, podobně působily i změny v množství surovin rozvážených do škol, na které navazoval logistický plán, protože pick-up měl omezené 29

30 množství, které mohl rozvážet. Navíc tyto nepřesnosti způsobovaly nepříjemnosti v komunikaci se skladníky. Terénní projektová koordinátorka jim nemohla přesně sdělit, kdy mají nastoupit do práce. S problémem týkajícím se dodávky potravin souvisel i příjezd kamionu v pozdně odpoledních hodinách. Vyložení a uložení pytlů a krabic trvalo v průměru minimálně dvě hodiny, při větších dodávkách i tři a více hodin. Navíc vzhledem k tomu, že Haiťané se bojí tmy a při ní už nepracují, muselo se s výkladem začínat nejdéle v 16 hodin. Pokud tedy kamion přijel později, bylo třeba ho odmítnout a náklad v něm uložený byl pořád pod zodpovědností WFP, případně distribuující společnosti. Kdyby však Mise Charity ČR kamion převzala a zůstal by stát na cestě před skladem, hrozilo by velké riziko krádeže a škody na surovinách či kamionu. V daných oblastech se totiž pohybují různé gangy a lidé v komunitách nemají k jídlu dostatek potravin. Během avizované doby příjezdu kamionu se surovinami docházelo k nákupu pití a jídla pro skladníky, otevření skladu, přesunu terénního projektového koordinátora a animátorů do skladu. I když vzdálenost mezi kanceláří a skladem Mise CHCR na Haiti byla 1-2 km, od dubna 2012 musel být přesun uskutečňován autem, protože se zhoršila bezpečnostní situace v okolí. Při každém příjezdu kamionu byl problém s elektrickým vedením, které bylo nižší než výška kamionu. Docházelo tak k nebezpečným situacím, kdy drát elektrického vedení musel být skladníky dřevěnou holí nadzvednut, případně některý skladník musel vylézt na kamion, aby se operace zdařila. Stejně se postupovalo při odjezdu. 30

31 Obr. 3 Fotografie kamionu při příjezdu na cestě vedle skladu Mise Charity ČR (Marchois, 2011a) Kamion měl vždy přivézt rýži, fazole, olej a sůl na daný měsíc. K tomuto kroku mělo docházet na začátku měsíce, aby školy měly možnost suroviny v konkrétním měsíci využít. Datum dovážky byl ovšem velmi různorodý a v některých měsících neodhadnutelný. Tudíž někdy nastal problém, že skladníci nebyli k dispozici, protože si zařídili jinou práci. Museli se pak najmout brigádně další pracovníci, kteří se využívali také v případech, kdy přivezený náklad byl větší, to znamená od 18 tun. Skladníkům také někdy pomohli samotní animátoři. Po příjezdu kamionu terénní projektový koordinátor převzal od řidiče kamionu předávací protokol, kde bylo mimo jiné uvedeno i množství dovezených surovin. Tento dokument byl vyplněn a podepsán terénní projektovým manažerem před odjezdem kamionu podle toho, jestli reálné počty pytlů a krabic odpovídaly těm, které byly uvedeny v protokolu. Pokud počty nesouhlasily, nebo se nějaký pytel roztrhl a část z jeho obsahu se vysypala, což se stávalo téměř při každém příjmu, bylo to do dokumentu zaneseno. Příjem a skládání potravin poskytnutých z WFP byly stresovou situací. Jednalo se o poměrně velké množství surovin, které musely být převzaty a přesně spočítány; například 153 pytlů rýže není jednoduché bezchybně zaznamenat. S ubíhajícím časem 31

32 byli skladníci unaveni, protože pytle obsahující rýži a fazole byly baleny po 50 kg. Negativně situaci umocňovalo i typické karibské horko. Řidič kamionu téměř vždy spěchal a byl nervózní. Při přesunu surovin z kamionu do skladů sehráli důležitou roli animátoři. Jejich úkolem bylo počítat pytle. Dokázali se soustředit jen na jednu věc a mechanicky přesně sčítat pytle. Jeden animátor stál u kamionu, druhý u vchodu do skladu, třetí ve skladu. (Marchois, 2012e Ten ve skladu nebo terénní projektový koordinátor navíc koordinoval rovnání pytlů. Pokud šlo o větší dodávku, byla tato činnost velmi důležitá. Pokud by se podcenila, mohlo by dojít k situaci, že se potraviny do skladu nevejdou. Při jedné hodně velké dodávce navíc nastala situace, kdy na pytlích byli brouci. Společně s projektovou manažerkou jsme přesto rozhodly suroviny složit do skladu. Probíhalo to složitě, protože brouci skladníky kousali do krku, na kterém nosili pytle. Jeden odmítal práci vykonávat a byl agresivní, což narušovalo motivaci ostatních. Nakonec byl sklad druhý den vyprázdněn, protože se brouci rozlezli po celém do mě. Světový potravinový program měl za povinnost vyčistit sklad, ovšem ani po mnoha žádostech, urgujících telefonátech a dopisech k dezinsekci skladu nedošlo. Situace se naštěstí nakonec vyřešila sama, broučci po několika týdnech zmizeli samovolně. Během procesu uskladnění potravin byla velmi důležitá morálka a motivace týmu. Občas došlo k jejich narušení, což se odrazilov delším trvání daného procesu a ve vyšší psychické náročnosti. Podle rozhovoru (Roche, 2012a) s manažerkou projektu se nedalo na WFP spoléhat a musel se kontrolovat každý krok závislý na jejich jednání, a to vzhledem k několika negativním zkušenostem s jednáním se zástupci Světového programu pro naši oblast. Velmi špatná komunikace se týkala společného logistického plánování, kdy v prvních měsících trvání projektu Mise CHCR na Haiti nesměla ani kontaktovat logistické oddělení WFP Úprava balení potravin a příslušné tabulky Po ukončení procesu uskladnění potravin terénní projektová koordinátorka tvořila početní tabulky. Ty zaznamenávaly přesné množství každé suroviny pro konkrétní školu a počty s hmotnostmi pytlů či plechovek (Frühbauerová, 2012d). 32

33 Tab. 7 Výpočet množství potravin distribuovaných do některých škol v dubnu 2012 (Frühbauerová, 2012d) Vezmeme-li ve výše uvedené tabulce jako příklad školu zmíněnou na prvním místě Institution Ecole St Philipe et St Jacques z oblasti Gressier, mělo jí být v dubnu poskytnuto 741,6 kg rýže. To je uvedeno na souřadnici J20. Vzhledem k tomu, že rýže byla balena po 50 kg jak je vidět na souřadnici J54, muselo dojít k přebalení pytlů. Ve sloupci P je uvedeno množství pytlů o hmotnosti 50 kg, z čehož plyne, že dané škole bylo poskytnuto 14 pytlů o hmotnosti 50 kg, což ve výsledku váží 750 kg. Ve sloupci Q je uveden zbytek do celkového množství poskytnuté suroviny. Tyto zbytky musí být ovšem z padesátikilových pytlů přebaleny. V tomto případě malý pytel váží 41,6 kg (Frühbauerová, 2012d). Přepočty a přebalení do menších pytlů musely být řešeny u všech škol vzhledem k rýži, fazolím a soli (Marchois, 2011b). Situace byla trochu jiná u oleje, který byl v plechovkách o hmotnosti 3,67 kg, jak je uvedeno ve výše uvedené tabulce na souřadnici L54. Přestože se jednalo o tekutinu, množství bylo uvedeno v kilogramech. Množství oleje poskytnuté školám se nepřebalovalo. Podle toho, jak vycházel zbytek z necelé další plechovky, se jim distribuovala jedna celá navíc, nebo o jednu méně. U výše zmíněné školy vidíme na souřadnici X20, že zbytek činil 3,1 kg. Místo 16 ks plechovek se tedy distribuovalo 17 ks. Někdy bylo množství plechovek distribuovaných 33

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Udržitelná města a obce pro rozvoj Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce

Udržitelná města a obce pro rozvoj Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce Udržitelná města a obce pro rozvoj Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce Co je humanitární pomoc? Definice humanitární pomoci Souhrn činností, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Výdaje domácností výrazně přispívají k celkové výkonnosti ekonomiky. Podobně jako jiné sektory v ekonomice jsou i ony ovlivněny hospodářským cyklem. Jejich

Více

Přednáška č.13. Organizace firmy při zahraniční činnosti

Přednáška č.13. Organizace firmy při zahraniční činnosti Přednáška č.13 Organizace firmy při zahraniční činnosti Organizační struktura Organizační struktura je vedením určený systém hierarchicky rozčleněných míst, útvarů, skupin (organizačních jednotek). Cílem

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ STAVEB ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých PROJEKTŮ Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

Roční evaluační plán

Roční evaluační plán Roční evaluační plán Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad na rok 2008 návrh verze 1.0 strana 1 z celku 9 EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. 10. října 2005. PRP - Nový nástroj k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti

TISKOVÁ ZPRÁVA. 10. října 2005. PRP - Nový nástroj k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti TISKOVÁ ZPRÁVA 10. října 2005 PRP - Nový nástroj k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti Společnost Sodexho Pass Česká Republika, a.s., ve spolupráci s úřady práce ve Znojmě, Vyškově a Hodoníně a s Ministerstvem

Více

Charta projektu úplné znění pro MŠMT a jeho příspěvkové organizace a Českou školní inspekci

Charta projektu úplné znění pro MŠMT a jeho příspěvkové organizace a Českou školní inspekci Charta projektu úplné znění pro MŠMT a jeho příspěvkové organizace a Českou školní inspekci 1 Obsah Manažerské Shrnutí... 3 Definice projektu rámcová část... 3 Stručný kontext realizace projektu... 3 Cíle

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz

Více

Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011

Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011 Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011 Teoretický úvod Politika zaměstnanosti je jedním z nejdůležitějších segmentů každého vyspělého státu. V České republice je upravena především

Více

E3 Plánování osobních výdajů projektu

E3 Plánování osobních výdajů projektu Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! E Finance a finanční nástroje E3 Plánování osobních výdajů projektu Anotace tématu: V rámci tématu jsou popsány jednotlivé role v projektovém

Více

SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY KYBERŠIKANA. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: únor 2014

SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY KYBERŠIKANA. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: únor 2014 SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY KYBERŠIKANA Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: únor 2014 ANOTACE Kód DUMu: VY_6_INOVACE_1.ZSV.15 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: únor 2014 Ročník: 2. ročník

Více

ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2015 ZPRACOVÁNO PRO STŘEDNĚDOBÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA LITOVELSKU Zpracovala: Ing. Ludmila Zavadilová 0 Analýza finančních zdrojů

Více

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob P7_TA(2011)0390 Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o postoji a závazku EU před summitem

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká http://www.timur.cz 2010 1.

Více

Předběžná tržní konzultace k zadávacímu řízení na Dodávky potravinové a materiální pomoci hrazené z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám

Předběžná tržní konzultace k zadávacímu řízení na Dodávky potravinové a materiální pomoci hrazené z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám Předběžná tržní konzultace k zadávacímu řízení na Dodávky potravinové a materiální pomoci hrazené z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám Obsah Základní informace o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

Metodika věcného auditu projektu Příloha č. 06. Kariéra projektového manažera začíná u nás! CHECK-LIST. Celkové zhodnocení projektu

Metodika věcného auditu projektu Příloha č. 06. Kariéra projektového manažera začíná u nás! CHECK-LIST. Celkové zhodnocení projektu CHECK-LIST Auditovaná fáze projektu: Auditor: Název projektu: Zpracoval: Datum: Celkové zhodnocení projektu Návod na vyplnění: Při vyplňování Check-listu posuzujte skutečný obsah auditované dokumentace,

Více

Projekt byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Projekt byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Zvyšování adaptability a konkurenceschopnosti společnosti Ostrapack, s.r.o. a jejich zaměstnanců formou systematického vzdělávání na základě klíčových kompetencí zaměstnanců Projekt byl financován z prostředků

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Projekt EU Standardizace orgánu sociálně-právní ochrany dětí na Městském úřadu v Třinci. Závěrečná konference 20. května 2015

Projekt EU Standardizace orgánu sociálně-právní ochrany dětí na Městském úřadu v Třinci. Závěrečná konference 20. května 2015 Projekt EU Standardizace orgánu sociálně-právní ochrany dětí na Městském úřadu v Třinci Závěrečná konference 20. května 2015 Projekt evropské unie z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost s názvem

Více

Metodický výklad způsobilých výdajů v kapitolách Osobní náklady a Zařízení a vybavení s ohledem na změny OM pro OP LZZ k

Metodický výklad způsobilých výdajů v kapitolách Osobní náklady a Zařízení a vybavení s ohledem na změny OM pro OP LZZ k Metodický výklad způsobilých výdajů v kapitolách Osobní náklady a Zařízení a vybavení s ohledem na změny OM pro OP LZZ k 1. 11. 2012 Informace jsou určeny pro projekty prioritní osy 4 OP LZZ V souvislosti

Více

KLASTRY. 1) Pro projekt vyhledávání vhodných firem pro klastry, vyhodnocení životaschopnosti a přínosu klastru:

KLASTRY. 1) Pro projekt vyhledávání vhodných firem pro klastry, vyhodnocení životaschopnosti a přínosu klastru: Uznatelné náklady v rámci tohoto programu jsou: 1) Pro projekt vyhledávání vhodných firem pro klastry, vyhodnocení životaschopnosti a přínosu klastru: Uznatelné náklady musí splňovat následující podmínky:

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

Informace z kontrolní akce č. 08/14 Finanční prostředky vynaložené v souvislosti s budováním Státní pokladny

Informace z kontrolní akce č. 08/14 Finanční prostředky vynaložené v souvislosti s budováním Státní pokladny Informace z kontrolní akce č. 08/14 Finanční prostředky vynaložené v souvislosti s budováním Státní pokladny Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (dále

Více

PROČ (NE) MĚNIT PROGRAMY?

PROČ (NE) MĚNIT PROGRAMY? PROČ (NE) MĚNIT PROGRAMY? Pražská konference 24. Května 2010 Stephen Blair ředitel Southern & Eastern Regional Assembly Obsah prezentace Právní zásady úpravy programů Druhy úprav programů Praktické úpravy

Více

Logický rámec projektu (Logical Framework Matrix LFM)

Logický rámec projektu (Logical Framework Matrix LFM) Logický rámec projektu (Logical Framework Matrix LFM) Při přípravě, realizaci, monitorování a hodnocení programů a projektů se obvykle uplatňuje ve vyspělých zemích i v mezinárodních organizacích (EU,

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

A. Definice projektu

A. Definice projektu A. Definice projektu Záměrem města Velká Bíteš je vybudovat Regionální odpadové centrum Velká Bíteš jako nejdůležitější součást krajského integrovaného systému nakládání s komunálními odpady v daném regionu.

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Josef Novák http://www.timur.cz

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B5 Program Téma obsahuje informace o programech a programovém řízení a klade si za cíl především vysvětlit

Více

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

HLAD VE SVĚTĚ BLAHOBYTU

HLAD VE SVĚTĚ BLAHOBYTU Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Globální problémy světa III. ročník HLAD VE SVĚTĚ BLAHOBYTU Petra Dukátová 3.B 5.10.2015 Hlad ve světě blahobytu 1. Úvod Hlad a zároveň chudoba se stali jedním z

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

Požadavky na vykazování údajů o poskytovaných sociálních službách v rámci Individuálního projektu Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji IV

Požadavky na vykazování údajů o poskytovaných sociálních službách v rámci Individuálního projektu Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji IV Požadavky na vykazování údajů o poskytovaných sociálních službách v rámci Individuálního projektu Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji IV Dokumentace služby - Jednání se zájemcem o službu

Více

EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU 2010

EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU 2010 ROČNÍ EVALUAČNÍ PLÁN Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU 2010 VYDÁNÍ Č. PLATNÉ OD ZPRACOVAL: ZREVIDOVAL:

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Plánování a řízení zdrojů Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 3 ze dne 5. prosince 2007 ke Kritériím pro výběr projektů Operačního programu Praha

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 19. 11. 2015 bod programu: 2 věc: Podání žádosti, předfinancování a spolufinancování projektu Podpora inkluzivního vzdělávání v Ústí nad Labem v rámci Operačního

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Výživová politika v evropském regionu WHO. Zuzana Derflerová Brázdová Masarykova univerzita

Výživová politika v evropském regionu WHO. Zuzana Derflerová Brázdová Masarykova univerzita Výživová politika v evropském regionu WHO Zuzana Derflerová Brázdová Masarykova univerzita Tři pilíře výživové politiky podle WHO Bezpečnost potravin prevence kontaminace chemické a biologické Výživová

Více

IRP 2012 Oponentní řízení projektů FROV JU PaedDr. Jiří Koleček 10. 1. 2013

IRP 2012 Oponentní řízení projektů FROV JU PaedDr. Jiří Koleček 10. 1. 2013 PaedDr. Jiří Koleček 10. 1. 2013 IRP 2012 na FROV JU Rozpočet celkem: 2 388 800,- Kč (čerpáno 2 383 739,- Kč) P 03: Projektové řízení VaV záměrů FROV JU garant: doc. Ing. Tomáš Policar, Ph.D. P 07: Posílení

Více

ILP Institute for leading people. Basic Four. vzdělávací program

ILP Institute for leading people. Basic Four. vzdělávací program Basic Four vzdělávací program Cílem vzdělávacího programu Basic Four je poskytnout vedoucím pracovníkům v sociálních službách ucelené vzdělávání, které jim poskytne znalosti a dovednosti ve všech oblastech,

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

Agenda. 1. Informace o projektu 2. Cíl a zaměření evaluace 3. Metodika. 5. Doporučení 6. Poučení a tipy

Agenda. 1. Informace o projektu 2. Cíl a zaměření evaluace 3. Metodika. 5. Doporučení 6. Poučení a tipy Evaluace projektu Prevence, výživa a komplexní podpora pro děti a rodiny postižené HIV/AIDS v distriktě Kisumu, Keňa Ing. Inka Píbilová, MAS Věda v akci, 25. 10. 2012 Agenda 1. Informace o projektu 2.

Více

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování.

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Struk ur přednášk Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Vymezení pojmu management Management jako specifická aktivita (řízení) Management jako

Více

Struktura Pre-auditní zprávy

Struktura Pre-auditní zprávy Příloha č. 1 k Smlouvě o Pre-auditu: Struktura Pre-auditní zprávy 1. Manažerské shrnutí Manažerské shrnutí poskytuje nejdůležitější informace vyplývající z Pre-auditní zprávy. 2. Prohlášení o účelu a cílů

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

P R O J E K T O V É Ř Í Z E N Í A M A R K E T I N G 4. Akad. rok 2015/2016, LS Projektové řízení a marketing - VŽ 1

P R O J E K T O V É Ř Í Z E N Í A M A R K E T I N G 4. Akad. rok 2015/2016, LS Projektové řízení a marketing - VŽ 1 P R O J E K T O V É Ř Í Z E N Í A M A R K E T I N G 4 1 Čtyři doplňkové znaky projektu A. Původ B. Produkt C. Trh D. Velikost 2 A. Původ V okamžiku vzniku potenciálního projektu je potřeba znát informace

Více

Podzimní škola MPSV v Táboře

Podzimní škola MPSV v Táboře Podzimní škola MPSV 22. 26. 9. 2014 v Táboře Definice rolí sociálních pracovníků Prof. JUDr. Igor Tomeš CSc Igor Tomeš 1 Role sociálních pracovníků vychází z definice sociální práce Definice mezinárodních

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Stanovení předmětu plnění dle zákona č. 137/2006 ve vazbě na cíl výdajové intervence a s ohledem na 3E

Stanovení předmětu plnění dle zákona č. 137/2006 ve vazbě na cíl výdajové intervence a s ohledem na 3E č. 137/2006 ve vazbě na cíl výdajové Příloha č. B1 Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech zadávání veřejných zakázek Vydal: Ministerstvo pro místní rozvoj

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2234(INI) 28.4.2015

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2234(INI) 28.4.2015 EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro rozpočtovou kontrolu 28.4.2015 2014/2234(INI) NÁVRH ZPRÁVY o ochraně finančních zájmů Evropské unie: směrem ke kontrolám společné zemědělské politiky na základě výsledků

Více

PŘÍSTUPY VZDĚLÁVACÍCH INSTITUCÍ KE SLEDOVATELNOSTI, DOSTUPNOSTI A SHODĚ S POŽADAVKY V ODBORNÉM VZDĚLÁVÁNÍ

PŘÍSTUPY VZDĚLÁVACÍCH INSTITUCÍ KE SLEDOVATELNOSTI, DOSTUPNOSTI A SHODĚ S POŽADAVKY V ODBORNÉM VZDĚLÁVÁNÍ PŘÍSTUPY VZDĚLÁVACÍCH INSTITUCÍ KE SLEDOVATELNOSTI, DOSTUPNOSTI A SHODĚ S POŽADAVKY V ODBORNÉM VZDĚLÁVÁNÍ Plura, J., Nenadál, J. Katedra kontroly a řízení jakosti FMMI VŠB-TU Ostrava ÚVOD V období od srpna

Více

Informační strategie. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz

Informační strategie. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz Informační strategie Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 23 1 Firemní strategie Firma Poslání Vize Strategie Co chceme? Kam směřujeme? Jak toho dosáhneme? Kritické faktory úspěchu CSF 23 2 Strategie

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ CZ.1.04/1.1.00/46.00001 Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

Konečný příjemce OP RLZ odbor 42

Konečný příjemce OP RLZ odbor 42 Konečný příjemce OP RLZ odbor 42 Zadávací dokumentace pro projekt dodávky služeb hrazený z projektu na administraci nadregionálního grantového schématu Priorita 2 Sociální integrace a rovnost příležitostí

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

Životní podmínky 2015

Životní podmínky 2015 Životní podmínky 2015 Šetření Životní podmínky Šetření s názvem Životní podmínky probíhá v České republice od roku 2005 jako národní verze evropského šetření EU-SILC (European Union Statistics on Income

Více

Strategické řízení a plánování ve školách a v územích - SRP. Reg. č. CZ /0.0/0.0/15_001/

Strategické řízení a plánování ve školách a v územích - SRP. Reg. č. CZ /0.0/0.0/15_001/ Strategické řízení a plánování ve školách a v územích - SRP Reg. č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/15_001/0000283 Projektový tým Příklad zpracování MAP, soubor dokumentů Inspiromat Inspiromat zveřejněn, příklad zpracování

Více

Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020

Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020 Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Konference Konkurenceschopnost a růst Objem finančních prostředků Berlínská metodika Vyspělost regionů Míra kofinancování

Více

Charakteristické rysy projektů

Charakteristické rysy projektů Řízení projektů Charakteristické rysy projektů Cíl projektu Trojrozměrný cíl (věcné provedení, časový plán, rozpočtové náklady) = trojimperativ Jedinečnost Každý projekt je jedinečný Zdroje Realizace pomocí

Více

VEŘEJNÁ PODPORA A PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ. De minimis, SOHZ, dopad na dotační politiku

VEŘEJNÁ PODPORA A PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ. De minimis, SOHZ, dopad na dotační politiku VEŘEJNÁ PODPORA A PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ De minimis, SOHZ, dopad na dotační politiku Co je to veřejná podpora čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie: Podpory poskytované v jakékoli formě státem

Více

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 č.j.: 416/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 393 ze dne 18.06.2013 Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 Zastupitelstvo městské části I. b e r e

Více

Cesta k zavedení managementu společenské odpovědnosti, aneb jak na to praxe Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Cesta k zavedení managementu společenské odpovědnosti, aneb jak na to praxe Krajského úřadu Jihomoravského kraje Cesta k zavedení managementu společenské odpovědnosti, aneb jak na to praxe Krajského úřadu Jihomoravského kraje 1. ročník konference: Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy, 19. 11. 2013,

Více

Praktické aspekty výběrových řízení Evropské komise. Veronika Divišová Člověk v tísni, o.p.s.

Praktické aspekty výběrových řízení Evropské komise. Veronika Divišová Člověk v tísni, o.p.s. Praktické aspekty výběrových řízení Evropské komise Veronika Divišová Člověk v tísni, o.p.s. veronika.divisova@clovekvtisni.cz Dosud využívané finanční nástroje Evropské komise Development Cooperation

Více

Kulatý stůl transfer technologií v projektech zahraniční rozvojové spolupráce

Kulatý stůl transfer technologií v projektech zahraniční rozvojové spolupráce FoRS České fórum pro rozvojovou spolupráci Kulatý stůl transfer technologií v projektech zahraniční rozvojové spolupráce Daniel Svoboda člen SR FoRS Development Worldwide, spolek svoboda@dww.cz 1 FoRS

Více

Závěrečná zpráva. Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/

Závěrečná zpráva. Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/ Závěrečná zpráva Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/70.00065 1 Obsah DATA REALIZACE PROJEKTU... 3 POPIS PROJEKTU... 4 CÍLOVÁ SKUPINA PROJEKTU... 5 KLÍČOVÉ AKTIVITY PROJEKTU...

Více

446/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. července 2004, kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky

446/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. července 2004, kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky 446/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. července 2004, kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 19 odst. 1 písm. a) a

Více

Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT)

Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT) Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta

Více

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna 1 Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna Marketing B2B firem v ČR Jak se firmy vypořádali s krizí a jaké očekávají hospodářské výsledky v roce 2011 Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova

Více

Studie financování osobních asistencí. Základní teze

Studie financování osobních asistencí. Základní teze Studie financování osobních asistencí Základní teze Osnova prezentace Výpočet vyrovnávací platby Definice služby Data z benchmarkingu Analýza OA způsob vzniku Časová dostupnost Finanční dostupnost Zlepšení

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Školení je šance Komplexní vzdělávání zaměstnanců společnosti T-MAPY spol. s r.o. 2010-2012 Komplexní vzdělávání zaměstnanců společnosti T-MAPY T-MAPY AMOS

Více

Lineární programování

Lineární programování 24.9.205 Lineární programování Radim Farana Podklady pro výuku pro akademický rok 203/204 Obsah Úloha lineárního programování. Formulace úlohy lineárního programování. Typické úlohy lineárního programování.

Více

Hrubý domácí produkt na obyvatele

Hrubý domácí produkt na obyvatele 2.3. Popis indikátorů a jejich vývoj Hrubý domácí produkt na obyvatele Hrubý domácí produkt na obyvatele v tis. Kč běžné ceny Popis Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků

Více

Zpráva z území o průběhu efektivní meziobecní spolupráce v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Otrokovice

Zpráva z území o průběhu efektivní meziobecní spolupráce v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Otrokovice Zpráva z území o průběhu efektivní meziobecní spolupráce v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Otrokovice Téma: Administrativní podpora malých obcí Tento výstup byl financován z prostředků

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

Individuální projekty národní

Individuální projekty národní Individuální projekty národní Číslo OP: CZ 1.07 Název OP: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 49 Název výzvy: Žádost o finanční podporu z OP VK IPn oblast podpory 3.1 Prioritní osa: 7.3

Více

ZPŮSOB PŘEDKLÁDÁNÍ ZPRÁVY O ZAHÁJENÍ REALIZACE PROJEKTU

ZPŮSOB PŘEDKLÁDÁNÍ ZPRÁVY O ZAHÁJENÍ REALIZACE PROJEKTU POKYNY K VYPLNĚNÍ ZPRÁVY O ZAHÁJENÍ REALIZACE PROJEKTU financovaného v rámci Operačního programu Praha - Adaptabilita verze 1.1 platnost od 1. března 2011 ZPŮSOB PŘEDKLÁDÁNÍ ZPRÁVY O ZAHÁJENÍ REALIZACE

Více

Křižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 1. 3. 2015

Křižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 1. 3. 2015 STANDARD Č.9 Personální a organizační zajištění Platnost od 1. 3. 2015 Organizační struktura a počet pracovních míst Stanovení počtu a struktury zaměstnanců je v kompetenci ředitele KPS. Struktura zaměstnanců

Více

ZÁSADY A POSTUPY PROJEKTOVÁNÍ, FÁZE PROJEKTOVÁNÍ

ZÁSADY A POSTUPY PROJEKTOVÁNÍ, FÁZE PROJEKTOVÁNÍ PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ STAVEB ZÁSADY A POSTUPY PROJEKTOVÁNÍ, FÁZE PROJEKTOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 136 VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 1 ÚVOD A KONTEXT Ačkoliv autoři Bílé knihy (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice 2001) v rámci

Více

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření Cílová skupina 1: Hodnotitelé žádostí o projekt 1) V čem byly žádosti silné, kde byly dobře zpracovány? 2) Čím vás žádosti většinou nejspíše "přesvědčily"? 3) Které části

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více