ZDRAVOTNICKÁ ROČENKA ČESKÉ REPUBLIKY 2003 * CZECH HEALTH STATISTICS YEARBOOK 2003

Transkript

1 ZDRAVOTNICKÁ ROČENKA ČESKÉ REPUBLIKY 2003 * CZECH HEALTH STATISTICS YEARBOOK 2003 Vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha, listopad 2004

2 Použití krátkých výtahů z této publikace v dalších pracích je dovoleno za předpokladu úplného citování zdroje. Pro publikaci grafů, map nebo většího objemu informací z této ročenky je nutný souhlas Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, Palackého náměstí 4, P.O.BOX 60, Praha 2. Brief extracts from this publication, with exception of figures and maps, may be reproduced provided the source is fully acknowledged. Proposals for reproducing figures, maps or larger extracts should be addressed to the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic, Palackeho namesti 4, P.O.BOX 60, Prague 2, Czech Republic. ÚZIS ČR, 2004 Translation ÚZIS ČR ISSN ISBN

3 PŘEDMLUVA Zdravotnickou ročenku České republiky s údaji za rok 2003 připravil Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) z údajů Národního zdravotnického informačního systému a navazujících mimorezortních zdrojů, zejména Českého statistického úřadu, České správy sociálního zabezpečení, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ústavu pro informace ve vzdělávání a Všeobecné zdravotní pojišťovny. Podkladem pro mezinárodní srovnání byla databáze Světové zdravotnické organizace Zdraví pro všechny a databáze OECD Health Data. Zdravotnická ročenka České republiky vychází ve stávající podobě od roku Uspořádání a vnitřní struktura kapitol se příliš nemění, dochází pouze k drobným změnám a vylepšením. Tato skutečnost umožňuje uživatelům publikace sledovat statistické údaje v časových řadách. V letošní publikaci došlo k drobným změnám v následujících kapitolách. V kapitole 2 došlo k rozšíření o tabulku prezentující nově přiznané invalidní důchody podle kapitol MKN-10 a k metodické změně ve vykazování vrozených vad. V kapitole 4 byly z údajů o lékařích fyzických osobách vyčleněni zubní lékaři a jsou uváděni samostatně. V kapitole 5 jsou do celkových výdajů na zdravotnictví (tab. 5.4) za rok 2003 poprvé zahrnuty i výdaje rezortů obrany a vnitra, Vězeňské služby ČR a Českých drah, a.s. a dary poskytnuté zdravotnickým zařízením. Pokud není uvedeno jinak, jsou data publikována souhrnně za všechna zdravotnická zařízení všech rezortů, kde je poskytována zdravotní péče a za které jsou data k dispozici (bez ohledu na zřizovatele). V poznámkách k jednotlivým kapitolám je uvedeno, za které rezorty jsou data zpracována. Na celostátní ročenku navazují zdravotnické ročenky jednotlivých krajů, které připravují krajské odbory ÚZIS ČR a které poskytují detailnější pohled na zdravotnictví kraje. Zdravotnická ročenka je výsledkem práce kolektivu pracovníků ÚZIS ČR a dalších výše uvedených institucí. Všem pracovníkům, kteří se na jejím zpracování podíleli, patří poděkování. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, Praha, listopad 2004 FOREWORD Czech Health Statistics Yearbook containing data for 2003 was prepared by Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic (IHIS CR) from data of the National Health Information System and from related external sources, in particular, from Czech Statistical Office, Czech Administration of Social Security, Ministry of Labour and Social Affairs, Institute for Information on Education and General Health Insurance Company. References for international comparison are the WHO database Health for All and the database OECD Health Data. Czech Health Statistics Yearbook is issued in the present form since The order and internal structure of the chapters does not change much, only minor changes and amendments are made. This allows the reader to follow statistical data in time series. In this edition minor changes were made in several chapters. Chapter 2 contains a new Table presenting newly granted invalidity benefits by ICD-10 chapters and a methodological change in registration of congenital malformation. In Chapter 4, data on stomatologists are separated out of data on physicians (physical persons). The total expenditure on health in Chapter 5, Table 5.4, includes for the first time the expenditure of the Sectors of Defence and Interior, of the Penitentiary Services, of the Czech Railways and also donations provided to health establishments. If not stated otherwise, data are presented, for all health establishments in all Sectors in which health care is provided and data are available (without regard to founders). Lists of these Sectors are given in Notes to each Chapter. More details on health in regions are presented in Regional Health Yearbooks that are prepared by Regional Units of IHIS CR and link up with the all-state Yearbook. The Yearbook is the result of work of a team of workers of IHIS CR and of other above mentioned institutions. Thanks are due to all who took part in this collaboration. Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic, Prague, November

4 Pokud není uvedeno jinak, presentované údaje se týkají České republiky (ČR) a roku If not stated otherwise, the presented data concern the Czech Republic (CR) and the year

5 OBSAH CONTENTS Přehled okresů ČR List of districts CR 1. DEMOGRAFIE Věková struktura obyvatelstva Věková struktura obyvatelstva v krajích Pohyb obyvatelstva Pohyb obyvatelstva v krajích 1.3 Střední délka života v krajích v letech Živě narození podle věku matky 1.5 Narození podle vitality, pohlaví a porodní hmotnosti 1.6 Specifická úmrtnost Zemřelí a úmrtnost podle příčin smrti - muži Zemřelí a úmrtnost podle příčin smrti - ženy Zemřelí do 1 roku podle příčin smrti Úmrtnost do 1 roku podle příčin smrti Potraty podle věku, druhu a způsobu provedení Potraty podle druhu a způsobu provedení v krajích 1. DEMOGRAPHY Population by age Population by age in regions Movement of population 1.2. Movement of population in regions 1.3 Life expectancy in regions in the period Live births by age of mother 1.5 Births by vitality, sex and birth weight 1.6 Specific mortality rate Deaths and mortality rate by causes of death - males Deaths and mortality rate by causes of death - females Deaths till 1 year by causes of death Mortality rate till 1 year by causes of death Abortions by age, category and method Abortions by category and method in regions 2. ZDRAVOTNÍ STAV Hlášená onemocnění zhoubnými novotvary (rok 2002) - muži Hlášená onemocnění zhoubnými novotvary (rok 2002) - ženy Hlášená onemocnění zhoubnými novotvary v krajích (rok 2002) - muži Hlášená onemocnění zhoubnými novotvary v krajích (rok 2002) - ženy Hlášená onemocnění pohlavními nemocemi Hlášená onemocnění pohlavními nemocemi v krajích 2.3 Hlášená onemocnění vybranými infekčními nemocemi v krajích Hlášená onemocnění tuberkulózou Hlášená onemocnění tuberkulózou v krajích 2. HEALTH STATUS Notified cases of malignant neoplasms (year 2002) - males Notified cases of malignant neoplasms (year 2002) - females Notified cases of malignant neoplasms in regions (year 2002) - males Notified cases of malignant neoplasms in regions (year 2002) - females Notified cases of venereal diseases Notified cases of venereal diseases in regions 2.3 Notified cases of selected infectious diseases in regions Notified cases of tuberculosis Notified cases of tuberculosis in regions 5

6 2.5.1 Léčení diabetici podle druhu léčby Léčení diabetici v krajích Dispenzarizovaná onemocnění u dětí a dorostu Dispenzarizovaná onemocnění u dětí a dorostu v krajích Vrozené vady (rok 2002) Vrozené vady v krajích (rok 2002) Hlášené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Hlášené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v krajích Ukončené případy pracovní neschopnosti podle příčin 2.9 Nově hlášené nemoci z povolání Duševní onemocnění a psychiatrická vyšetření v ambulantní péči Pacienti užívající psychoaktivní látky evidovaní na ambulantních pracovištích zajišťujících péči o alkoholiky a toxikomany Duševní onemocnění a pacienti užívající psychoaktivní látky evidovaní na ambulantních pracovištích zajišťujících péči o alkoholiky a toxikomany v krajích Vyplácené invalidní důchody podle věku Nově přiznané invalidní důchody podle věku Nově přiznané invalidní důchody podle kapitol MKN Pacienti přijatí do ústavní péče lázeňských léčeben 2.13 Zařízení sociální péče Hospitalizovaní v nemocnicích podle příčin hospitalizace Hospitalizovaní v nemocnicích v krajích Diabetics under treatment by the type of treatment Diabetics under treatment in regions Diseases followed up (dispenzarized) in children and adolescents Diseases followed up (dispenzarized) in children and adolescents in regions Congenital malformations (year 2002) Congenital malformations in regions (year 2002) Notified cases of incapacity for work from disease and injury Notified cases of incapacity for work from disease and injury in regions Terminated cases of incapacity for work by causes 2.9 Newly notified occupational diseases Mental diseases and psychiatric examinations in out-patient care Patients using psychoactive substances and registered in out-patient facilities for care of alcoholics and drug addicts Mental diseases and patients using psychoactive substances and registered in out-patient facilities for care of alcoholics and drug addicts in regions Paid invalidity benefits by age Newly granted invalidity benefits by age Newly granted invalidity benefits by ICD-10 chapters 2.12 Patients admitted to bed care of balneological institutes 2.13 Establishments of social care Hospitalized persons in hospitals by cause of hospitalization Hospitalized persons in hospitals in regions 3. SÍŤ A ČINNOST ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ Celkový přehled zdravotnických zařízení Celkový přehled zdravotnických zařízení - rezort zdravotnictví Přehled zdravotnických zařízení v krajích Lékaři a lůžka v léčebně preventivní péči 3. NETWORK AND ACTIVITY OF HEALTH ESTABLISHMENTS General survey of health establishments General survey of health establishments - Sector of Health Survey of health establishments in regions Physicians and beds in curative and preventive care 6

7 3.2.2 Ambulantní péče v ambulantních a lůžkových zařízeních 3.3 Oddělení nemocnic podle oborů Lůžková péče v nemocnicích Lůžková péče v nemocnicích v krajích 3.5 Lůžková péče ve specializovaných ústavech 3.6 Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let věku Počet ambulantních ošetření (vyšetření) Počet ambulantních ošetření (vyšetření) v krajích 3.8 Ambulantní péče o děti a dorost 3.9 Lékařská péče o ženy 3.10 Ambulantní péče - ve vybraných chirurgických oborech 3.11 Ambulantní péče - v oboru očním 3.12 Zdravotnická záchranná služba 3.13 Lékárenská péče 3.14 Přístrojové vybavení zdravotnických zařízení Out-patient care in out-patient and in-patient establishments 3.3 Hospital departments by branches Bed care in hospitals Bed care in hospitals in regions 3.5 Bed care in specialized institutes 3.6 Activity of institutes for infants and homes for children up to 3 years of age Number of out-patient examinations Number of out-patient examinations in regions 3.8 Out-patient care of children and adolescents 3.9 Medical care of women 3.10 Out-patient care - in selected surgery branches 3.11 Out-patient care - ophtalmology 3.12 Medical emergency service 3.13 Pharmaceutical service 3.14 Medical apparatus in health establishments 4. PRACOVNÍCI A ZDRAVOTNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ Evidenční počet zaměstnanců a zaměstnavatelé podle kategorií a zřizovatele zařízení Smluvní pracovníci podle kategorií a zřizovatele zařízení Evidenční počet zaměstnanců a zaměstnavatelé podle kategorií a krajů Smluvní pracovníci podle kategorií a krajů Evidenční počet zaměstnanců a zaměstnavatelé podle kategorií a druhů zařízení Smluvní pracovníci podle kategorií a druhů zařízení Lékaři (fyzické osoby) podle hlavního oboru činnosti - muži Lékaři (fyzické osoby) podle hlavního oboru činnosti - ženy Lékaři (fyzické osoby) podle hlavního oboru činnosti - muži a ženy 4.5 Zubní lékaři (fyzické osoby) podle hlavního oboru činnosti 4. MANPOWER AND HEALTH EDUCATION Employees on payroll and employers by categories and by founder of establishments Contractual workers by categories and by founder of establishments Employees on payroll and employers by categories and regions Contractual workers by categories and regions Employees on payroll and employers by categories and types of establishment Contractual workers by categories and types of establishment Physicians (natural persons) by main branch of activity - males Physicians (natural persons) by main branch of activity - females Physicians (natural persons) by main branch of activity - males and females 4.5 Stomatologists (natural persons) by main branch of activity 7

8 4.6 Farmaceuti (fyzické osoby) podle hlavního oboru činnosti Dosažené atestace Dosažené nástavbové atestace Studující a absolventi lékařských fakult Studující a absolventi zdravotněsociálních fakult Studující a absolventi farmaceutických fakult Studující a absolventi lékařských, zdravotně-sociálních a farmaceutických fakult podle oboru a typu studia 4.9 Studium na zdravotnických školách 4.10 Studující a absolventi zdravotnických škol podle oboru a formy studia 4.6 Pharmacists (natural persons) by main branch of activity Specialty certificates Subspecialty certificates Students and graduates of medical faculties Students and graduates of health and social care faculties Students and graduates of pharmaceutical faculties Students and graduates of medical, health and social care and pharmaceutical faculties by field and type of study 4.9 Studies in paramedical schools 4.10 Students and graduates in paramedical schools by field and form of study 5. EKONOMICKÉ UKAZATELE Veřejné výdaje na zdravotnictví 5.2 Vývoj veřejných výdajů na zdravotnictví 5.3 Vývoj přímých soukromých výdajů obyvatel na zdravotnictví 5.4 Vývoj celkových výdajů na zdravotnictví 5.5 Vývoj objemu distribuovaných léčivých přípravků 5.6 Struktura distribuovaných léčivých přípravků podle hlavních skupin 5.7 Příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven 5.8 Struktura nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči 5.9 Náklady VZP na zdravotní péči podle druhu zdravotnických zařízení 5.10 Průměrné náklady VZP na zdravotní péči na 1 pojištěnce podle věku Průměrná měsíční mzda zaměstnanců ve zdravotnictví Průměrná měsíční mzda zaměstnanců ve zdravotnictví v krajích Průměrná měsíční mzda zaměstnanců ve zdravotnictví (rezort zdravotnictví) 5.12 Průměrná měsíční mzda zaměstnanců privátních zdravotnických zařízení (rezort zdravotnictví) 5. FINANCIAL DATA Public expenditure on health services 5.2 Trend of public expenditure on health services 5.3 Trend of direct personal expenditure of individuals on health services 5.4 Trend of total expenditure on health services 5.5 Trend of the volume of distributed medicaments 5.6 Structure of distributed medicaments by main groups 5.7 Returns and expenditure of health insurance corporations 5.8 Structure of costs of health insurance corporations on health care 5.9 Health care costs of GHIC by type of health establishments 5.10 Average health care costs of GHIC per 1 insured person by age Average monthly salary of employees in health services Average monthly salary of employees in health services in regions Average monthly salary of employees in health services (Sector of Health) 5.12 Average monthly salary of employees of private health establishments (Sector of Health) 8

9 6. MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ Vybrané demografické ukazatele 6.2 Střední délka života 6.3 Úmrtnost kojenců podle věku 6.4 Standardizovaná úmrtnost podle vybraných příčin smrti 6.5 Podíl celkových výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu 6. INTERNATIONAL COMPARISON Selected demographic indicators 6.2 Life expectancy 6.3 Infant mortality rate by age 6.4 Standardized mortality rate by selected causes of death 6.5 Proportion of total expenditure on health services in gross domestic product 7. OKRESNÍ PŘEHLEDY Střední stav a pohyb obyvatelstva v krajích a okresech 7.2 Přehled vybraných ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva v krajích a okresech 7.3 Přehled zdravotnických zařízení v krajích a okresech Evidenční počet zaměstnanců a zaměstnavatelé podle kategorií v krajích a okresech Smluvní pracovníci podle kategorií v krajích a okresech 7. DISTRICT SURVEYS Mid year population and movement of population in regions and districts 7.2 Survey of selected indices of the health state of population in regions and districts 7.3 Survey of health establishments in regions and districts Employees on payroll and employers by categories in regions and districts Contractual workers by categories in regions and districts DODATKY APPENDIX

10 Okresy České republiky Districts of the Czech Republic 10 Most Chomutov Teplice Ústí n.l. Litoměřice Děčín Česká Lípa Mladá Boleslav Liberec Semily Sokolov Karlovy Mělník Jičín Louny Náchod Vary Kladno Cheb Praha- Hradec Králové Jeseník -východ Nymburk Rychnov n.k. Rakovník Praha Kolín Pardubice Plzeň-sever Praha- Bruntál Rokycany Beroun -západ Ústí n.o. Šumperk Tachov Kutná Hora Chrudim Opava Karviná Plzeň Ostrava Příbram Benešov Svitavy Havlíčkův Brod Nový Domažlice Plzeň-jih Olomouc Jičín Frýdek-Místek Žďár n.s. Přerov Písek Pelhřimov Blansko Prostějov Klatovy Tábor Jihlava Vsetín Strakonice Prachatice České Budějovice Jablonec n.n. Jindřichův Hradec Trutnov Třebíč Znojmo Brno Brno-venkov Břeclav Vyškov Kroměříž Zlín Uherské Hradiště Hodonín ZDRAVOTNICKÁ ROČENKA ČR 2003 / CZECH HEALTH STATISTICS 2003 Český Krumlov

11 1. KAPITOLA DEMOGRAFIE DEMOGRAPHY 11

12 Poznámky ke kapitole Rezortní zdroje údajů: Národní registr potratů (ÚZIS ČR) Mimorezortní zdroje údajů: Český statistický úřad - počet a složení obyvatelstva, sňatky, rozvody, narození, zemřelí, stěhování, střední délka života Údaje o pohybu obyvatelstva (s výjimkou potratů) se do roku 2000 týkají pouze obyvatel s trvalým bydlištěm na území České republiky, a to bez ohledu na jejich státní občanství (tedy i cizinců s povolením k trvalému pobytu). Od roku 2001 jsou do statistiky zahraniční migrace zahrnuti i cizinci s povolením k pobytu na základě víza nad 90 dnů a nebo jim byl udělen azyl. Tyto osoby jsou zahrnuty do celkové populace a jsou sledovány i v ostatních oblastech demografické statistiky. Potraty jsou uváděny pouze za české státní příslušnice s trvalým pobytem na území České republiky. Notes to chapter Sources of data in the Sector of Health: National Registry of Abortions (IHIS CR) Sources of data outside the Sector of Health: Czech Statistical Office - number and structure of population, marriages, divorces, births, deaths, migration, life expectancy Data on the movement of population (except abortions) till 2000 concerned only inhabitants with permanent residency on the territory of the Czech Republic disregarding nationality (thus also foreigners with permanent residence permit). Till 2001statistics of foreign migration also includes foreigners with visa permitting longer than 90 days stay and persons who obtained asylum. These persons are also included in the population and in other data on demography statistics. Abortions are presented only for Czech citizens with permanent residency on the territory of the Czech Republic. 12

13 Demografická situace Demografický vývoj české populace v roce 2003 se nevyznačuje zásadními zvraty, zaznamenané změny z velké části navazují na trendy nastolené již začátkem 90. let. Situace, která se v naší republice nově vyvinula krátce po pádu předchozího politického režimu na přelomu 80. a 90. let, může být charakterizována na jedné straně oslabením sociální a reprodukční funkce rodiny, což se projevuje klesající sňatečností, rostoucí rozvodovostí a snižující se úrovní plodnosti a porodnosti. Na straně druhé se však, především v oblasti úmrtnosti, projevují pozitivní vlivy technického rozvoje a pokroku v oblasti medicíny, čímž dochází nejen k výraznému zlepšení podmínek a přežívání novorozenců, ale s přispěním dalších faktorů také k celkovému snižování úmrtnosti doprovázenému prodlužováním lidského života. Tyto změny výrazně kontrastují s populačními trendy předchozího období, kdy v naší společnosti převládal tzv. socialistický model reprodukčního chování s vysokou a časnou sňatečností a na ní navazující porodností, ovšem v oblasti zdraví charakterizovaný několika negativními rysy, a to zhoršováním zdravotního stavu obyvatelstva a rostoucí úmrtností. V současné době je však uvedený model překonán a transformovaná společnost je typická jednou z nejnižších úrovní porodnosti v rámci Evropy, ale i celého světa. Od roku 1994 tak, i přes relativně příznivou situaci v oblasti úmrtnosti, počet zemřelých převyšuje počet narozených a klesající počet obyvatel České republiky je jen zčásti nahrazován imigranty z ostatních zemí. Celkový počet obyvatel České republiky vychází z informací Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného v roce 2001 a z údajů o přirozené měně obyvatelstva, evidované Českým statistickým úřadem. Do obou z těchto statistik jsou od roku 2001 nově zahrnuti, vedle osob s trvalým bydlištěm na území České republiky, také cizinci s povolením k pobytu na základě víza nad 90 dnů a osoby, jimž byl udělen azyl. Na území našeho státu k bylo evidováno obyvatel, ve srovnání s rokem 2002 se počet obyvatel zvýšil o osob. Poprvé od roku Demographic situation The demographic evolution of the Czech population in 2003 does not show any basic turns, the registered changes continue the trends originated at the beginning of the 1990s. The situation that developed shortly after the fall of the old political regime may be characterised, on the one hand, by the decline of the social and reproductive function of the family, reflected in the decreasing marriage rate, growing divorce rate and decreasing natality and fertility. On the other hand, the developing technology and progress in medical science and praxis leads to marked improvement not only in the survival of newborns but also, along with other supporting factors, to generally decreasing mortality and increasing length of human life expectancy. These changes sharply contrast with the population trends of the earlier period characterised by the so-called socialist model of reproductive behaviour with high and early marriage rate and consequential high natality, but also by some negative features like deteriorating general health of the population and increasing mortality. The old model has been abandoned and the present transformed society is characterised by one of the lowest natality rates in Europe and in the world. From 1994 the number of deaths has exceeded the number of live born children, in spite of the relative improvements in mortality, and the diminishing population of the Czech Republic is only partly substituted by immigrants from other coutries. The total number of inhabitants of the Czech Republic is based on the results of the Census of population, houses and flats performed in 2001 and on the population changes registered by Czech Statistical Office. Both these statistics include, since 2001, not only persons permanently resident in the Czech Republic but also foreigners with visa permitting longer than 90 days stay and persons who obtained asylum rights. As of there were inhabitants registered on the Czech Republic territory; in comparison with 2002 the number rose by persons, mainly as a result of immigration. The 13

14 1994 tak počet obyvatel státu vzrostl, především však v důsledku zahraniční imigrace. Přirozený přírůstek byl, stejně jako v předchozích 12 letech, záporný, čítající 17,6 tisíce, byl však kompenzován a převýšen kladným migračním saldem (25,8 tisíce), zahrnujícím většinou imigranty ze zemí bývalého východního bloku. Jisté změny zaznamenala věková struktura populace, která je, stejně jako v ostatních vyspělých zemích, charakterizována populačním stárnutím. Na tomto procesu se v 90. letech podílela především nízká porodnost a stárnutí obyvatelstva zespodu věkové pyramidy, relativně udržitelné bylo stárnutí obyvatelstva shora pyramidy, způsobené poklesem úmrtnosti a přežíváním starších osob. Svou funkci sehrály také nepravidelnosti věkové struktury, které jsou představovány např. populačně slabými ročníky z první a druhé světové války, které se dnes dožívají nejvyšších věkových kategorií. Podíl osob 65 a víceletých proto nevykazuje v posledních několika letech dramatický nárůst a v kontextu s dlouhodobě nízkou porodností je podíl ekonomicky závislých na relativně přijatelné úrovni ve vztahu k ekonomicky aktivní populaci. Výraznější změny však lze očekávat v následujícím desetiletí, kdy se do postaktivního věku začnou dostávat poválečné populačně silné ročníky a podíl ekonomicky závislých poroste. Zatímco podíl osob starších 64 let se v roce 2003 nezměnil a nepřekročil 14 % hranici, podíl dětí ve věku do 15 let se snížil na současných 15,2 %. Index stáří, který dává tyto dvě populační složky do poměru, dosáhl hodnoty 91,5 (v roce 2002 jeho hodnota činila 89), což je nejvyšší dosud zaznamenaná hodnota ukazatele. Věkově nejstarší obyvatelstvo má v rámci krajů Hl.m. Praha s indexem stáří o hodnotě 125, starší věkovou strukturu vykazují také regiony zahrnující další velká města (Plzeň, Brno). Naopak nejmladší je věková struktura obyvatelstva Ústeckého a Karlovarského kraje s přibližně 16 % podílem dětské složky a 12 % zastoupením starších 64 let, což je dáno relativně vysokou úrovní plodnosti a vysokou úmrtností místní populace. Jistý vliv zde mohou mít také dřívější migrační vlny spojené například s doosidlováním pohraničí či pracovní migrací. natural increment was negative as in the preceding years, thousand, but it was over - compensated by the positive migration balance thousand, consisting mostly of immigrants from countries of the former eastern block. The age structure of the population shows certain changes characterising the ageing of the population like in other developed countries. In the 1990s this process was mainly due to low natality and ageing at the bottom of the age pyramid, while ageing at its top, caused by decreasing mortality and survival of older persons, was less significant. Situation in the highest age categories was influenced by irregularities of the age structure caused by weak age groups born in the two world wars. The proportion of the age group 65+ thus does not show any dramatic increase in recent years; in context with the steadily low natality, the proportion of economically dependent persons remains on an acceptable level in relation to the economically active population. Marked changes may be expected in the forthcoming decade when the strong post-war age groups will reach the postactive age and the proportion of economically dependent persons will grow. The proportion of persons older than 64 years did not change in 2003 and did not exceed 14 %, but the proportion of children up to 15 years diminished to the present 15.2 %. The age preference index equal to the ratio of these two components thus increased to 91.5 (from 89 in 2002), the highest level of the indicator that was ever registered. The oldest population among regions is in Prague with the age preference index 125, relatively old are also regions including other large cities (Plzeň, Brno). The youngest populations are registered in regions Ústecký and Karlovarský with about 16 % children and only 12 % persons older than 64 years, which is caused by relatively high fertility level and also high mortality of these populations. Some influence might be traced to earlier migration connected with the situation on the western border, or to occupational migration. Evolution in the area of family formation also continued the preceding trends that begun in the 1990s; the Czech Republic gradually approaches the countries of western and northern Europe 14

15 Také v oblasti formování rodiny vývoj navazuje na předchozí trendy započaté v 90. letech, v nichž se Česká republika stálým tempem přibližuje zemím západní a severní Evropy, kde změny v této oblasti byly pro svou dramatičnost označeny jako druhý demografický přechod. Jedná se zejména o výrazný pokles sňatečnosti, který je zčásti nahrazen vytvářením nesezdaných soužití. Charakteristickým prvkem pak je odkládání sňatků do vyššího věku a rostoucí rozvodovost. Pro uzavření sňatku se v roce 2003 rozhodlo párů a počet uzavřených manželství tak poprvé od první světové války klesl pod hranici 50 tisíc. Ve srovnání s rokem předchozím se počet snoubenců snížil o téměř Na obyvatel středního stavu nyní připadá 4,8 sňatku. Změny v prvosňatečnosti souvisejí se změnou životního stylu a hodnotových orientací populace, tj. rostoucími možnostmi v oblasti vzdělání, cestování, pracovní kariéry apod. I přesto, že neformální svazky částečně funkci manželství zastupují, problémem shodným pro vznik jak formálních, tak neformálních svazků je nepříznivá situace na trhu s byty. Rozvodovost vykazuje dlouhodobě vzestupný trend. V současné době se ročně rozvede přibližně manželství, v roce 2003 to bylo přesně rozvodů, přibližně o případů více ve srovnání s rokem předchozím. V průběhu 90. let sice v absolutním počtu rozvodů nedocházelo k výraznému vzestupu a v roce 1999 se dokonce, vlivem legislativní úpravy, počet rozvodů mírně snížil, změny však jsou zřetelnější v kontrastu s klesající intenzitou sňatečnosti. Ukazatel úhrnné rozvodovosti (hypotetický ukazatel počítaný za předpokladu neměnné intenzity rozvodovosti podle délky trvání manželství) se zvýšil z původních 35 % počátkem desetiletí až na současných 48 % manželství končících rozvodem. Na osob středního stavu nyní připadá 3,2 rozvodů, na 100 sňatků je to 67 rozvodů. Regionální rozdíly v oblasti formování manželství jsou poměrně malé co se týče sňatečnosti, relativně významnější diference jsou patrné z hlediska rozvodovosti. Nejvyšší intenzitou sňatečnosti se v současné době vymyká Praha, což je pravděpodobně dáno realizací sňatků, které where the dramatic evolution has been called the second demographic transition. It is characterised by markedly decreasing marriage rate, partly substituted by increasing unmarried co-habitation, and also by postponing marriage to higher age and by increasing divorce rate. Altogether pairs decided to be married in 2003, the number fell below 50 thousand for the first time since World War I. In comparison with 2002 it dropped by almost Per midyear population there were 4.8 marriages. This decrease of the rate of first marriages is connected with the changing life style and with changes in the system of values, with improving access to education, travelling and careers, etc. Although informal co-habitation partly compensated the family functions, for both types of pairs there remained the problem of unfavourable situation on the housing market. The divorce rate shows a long-term increasing trend. The annual numbers of divorces exceed 30 thousand, in 2003 it was , more by about than in the preceding year. While the absolute numbers of divorces had not dramatically increased in the 1990s and in 1999 the number even dropped due to a legislative intervention, significant changes are seen in relation to the decreasing marriage rate. The index of total divorce rate (an indicator computed on the assumption of constant divorce rate according to the duration of marriage) increased from 35 % at the beginning of the decade up to the present 48 % of marriages ending in divorce. Per mid-year population there are presently 3.2 divorces, or 67 divorces per 100 marriages. Regional differences in family formation are relatively small in the marriage rates but larger differences are apparent in the divorce rates. The highest marriage rate was surprisingly registered in Prague, probably due to conclusion of marriages that had been longer postponed than elsewhere. This is confirmed by the higher age of the brides. The divorce rates are the highest in long terms in regions Karlovarský and Ústecký, the lowest in regions Vysočina, Zlínský and in South Moravia, probably connected with higher religiosity in the latter regions. 15