Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav regionální a podnikové ekonomiky. Komoditní vertikála mléka.

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav regionální a podnikové ekonomiky Komoditní vertikála mléka Bakalářská práce Vedoucí práce: Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc. Vypracovala: Markéta Cibulková Brno 2010

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma,,komoditní vertikála mléka vypracovala samostatně pod odborným vedením Prof. Ing. Věry Bečvářové, CSc. a použila pramenů, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne. Podpis

3 PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych ráda poděkovala paní Prof. Ing. Věře Bečvářové, CSc. za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování této bakalářské práce.

4 ABSTRAKT CIBULKOVÁ, M. Komoditní vertikála mléka. Bakalářská práce. Brno, Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou vývoje komoditní vertikály mléka z hlediska realizace základní suroviny ve fázi změn podmínek trhů. V této koncepci se zaměřuje na produkci kravského mléka, formování cenových hladin na rozhodujících trzích komoditní vertikály, a to z hlediska nabídky a poptávky. Charakterizuje vybrané mléčné výrobky produkované v ČR určené pro domácí i zahraniční trhy. Na základě zjištěných poznatků hodnotí úroveň mlékárenského průmyslu a uplatnění na trhu, tedy úlohu zpracování a schopnosti realizace přidané hodnoty v dané komoditní vertikále. Klíčová slova: agrobyznys, agrární trh, mléko, mléčné výrobky, skot. ABSTRACT CIBULKOVÁ, M. Commodity vertical milk. Bachelor thesis. Brno, The present thesis deals with the development of the Commodity Chain of milk in terms of implementation of the basic raw material in the process of change in market conditions. This concept focuses on the production of cow's milk, the formation of price levels at a crucial commodity markets, verticals, in terms of supply and demand. Characterizes the selected dairy products produced in the CR for both domestic and foreign markets. Based on the findings and assess the level of the dairy industry and market access, namely the role of processing capacity and implementation of value added in the commodity vertical. Keywords: agribusiness, agricultural marketing, milk, dairy products, cattle.

5 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE A METODIKA LITERÁRNÍ PŘEHLED Agrobyznys jako rámec podnikání v moderním zemědělství Agrární trh Trhy vyskytující se v agrárním sektoru Fungování agrárního trhu Základní modely zemědělství v podmínkách agrobyznysu PRODUKČNÍ ZÁKLAD V KOMODITNÍ VERTIKÁLE MLÉKA Význam chovu skotu Plemena mléčného užitkového typu MLÉKO A FAKTORY FORMOVÁNÍ TRHU TÉTO KOMODITY Mléko ve výživě člověka Tok mléka ve vertikále Základní faktory nabídky Produkce a užití mléka v ČR Produkce mléka v ČR a ve vybraných zemích EU Základní faktory poptávky Spotřeba mléka a mlékárenských výrobků Vliv cen a jejich vývoj ve vertikále Cenový vývoj Mezinárodní obchod Export Import ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ PŘÍLOHY... 41

6

7 1 ÚVOD Přístup k zemědělství chápanému pouze jako zdroj zajištění potravy pro obyvatele se mění v jeho dnešní multifunkční pojetí. Od tradičního modelu zemědělství, kde základem bylo vyrobit a zemědělská výroba determinovala nabídku i chování celého systému výroby potravin, se zemědělství přesměrovalo k současnému modelu, který musí v zájmu své existence respektovat poptávku. Poptávka se stává určující pro množství a kvalitu zemědělských produktů a cenově nákladové podmínky na trzích. Za posledních dvacet let došlo k významným změnám na straně poptávky. K lidem se dostávají nové informace, nastává průlom v preferencích spotřebitelů,což mělo své důsledky. U potravin živočišného původu došlo k poklesu, naopak poptávka po potravinách rostlinného původu se zvýšila. Přesto je dokázáno, že na spotřebu potravin má hlavní vliv cena. Pokud dochází k vyšším příjmům populace, mění se i spotřeba. Lidé jsou ochotni zaplatit i za draží potraviny, jen aby uspokojili své tužby. Zemědělec, jako výrobce základních surovin (pro potravinářské i nepotravinářské využití), je vlivem globalizace vystavován stále vyšším konkurenčním tlakům. Dalším rysem současného stavu, je ztráta jeho rozhodujícího vlivu na potravinářském trhu. Období, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie spolu s dalšími zeměmi, znamenalo velké rozšíření tohoto celku. ČR se stala další členskou zemí, které utváří společný trh v Evropě. Agrární trh představuje jak výrobní, tak spotřebitelský rozměr. Na trhu roste poptávka po stále kvalitnějších potravinách s ohledem na zdraví populace. Rozdílnost rozvojových států se zvyšuje od úrovně vyspělých států. Společný trh s sebou přináší i zvýšenou konkurenci. Jedním z hlavních odvětví, kde se vstup na evropský trh projevil výrazně, je chov skotu s navazující produkcí mléka. Trh s mlékem a mléčnými výrobky je silně regulován státními zásahy agrární politiky. Za významné opatření společné organizace trhu jsou považovány mléčné kvóty. Každá členská země Evropské unie má stanovené své vnitrostátní kvóty mléka, které musí respektovat. Tato regulace na trhu je důležitá, umožňuje tak i méně vyspělým zemím realizovat svoji produkci na trh. Zpracovatelé mléka, kteří představují druhou fázi zpracování ve zpracovatelském řetězci, tvoří skladbu výrobku s vyšší přidanou hodnotou. Spotřebitelé požadují po zpracovatelích takovou nabídku, která je cenově přijatelná, vytváří určitou jakost a není nebezpečná z potravinářského hlediska. 7

8 2 CÍL PRÁCE A METODIKA Cíl práce Cílem bakalářské práce je charakterizovat komoditní vertikálu mléka, její vývoj v rozhodujících technologických a ekonomických vazbách. Vymezit komoditní vertikálu založenou na produkci kravského mléka v technologických souvislostech toku suroviny. Návazně na to charakterizovat rozhodující trhy v rámci komoditní vertikály včetně vývoje cenových hladin suroviny a vybraných mlékárenských výrobků v podmínkách ČR. V rámci literárního přehledu jsou definovány základní pojmy související se zkoumanou problematikou, a to ze stránky ekonomické a technologické. V kapitole mléko a faktory formování trhu této suroviny jsou uvedeny poznatky vlastní práce, které byly zjištěny na základě studia toku suroviny. Metodika řešení Aby byl splněn požadavek na splnění cíle bakalářské práce, bylo nutné celkovou problematiku rozdělit do několika kapitol: výchozí krok představoval nastudování odborné literatury, na základě které byla vypracována teoretická část zabývající se agrobyznysem, jako moderní součástí zemědělství, další krok představoval zpracování informací z technologického hlediska. Byl zde popsán význam chovu skotu, vlastní práce se zabývá analýzou faktorů, které ovlivňují trh s mlékem a mléčnými výrobky, pozornost byla zaměřena především na formování nabídky a poptávky na trhu mléka a mléčných výrobků. Nabídkovou část představuje produkce mléka, poptávkovou část přestavuje spotřeba. Dále se vlastní práce zabývá cenovým vývojem na trhu a mezinárodním obchodem s touto komoditou, ze získaných výsledků provedených analýz v rámci uvedeného metodického postupu byly zobecněny hlavní poznatky a zpracovány závěry, které tvoří samostatnou, závěrečnou část této práce. 8

9 Podklady pro vypracování této bakalářské práce byly čerpány především z pramenů uvedených v seznamu literatury. Pro charakteristiku vlastní komodity a analýzu trhu mléka byla využita kromě odborné literatury zejména zpracovaná data z dostupných zdrojů, a to především ze Situační a výhledové zprávy vydané Ministerstvem zemědělství a internetových zdrojů uvedených v seznamu literatury. Čerpaná data v některých částech analýzy jsou uváděna pouze do roku 2007 nebo do roku 2008, protože v období, kdy byla bakalářská práce zpracovávána, nebyla aktuálnější data zatím zveřejněna. Bakalářská práce byla vypracována v rámci Výzkumného záměru MZLU MSM Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu jako součást řešení tématického směru 04 Vývojové tendence agrobyznysu, formování segmentovaných trhů v rámci komoditních řetězců a potravinových sítí v procesech integrace a globalizace a změny agrární politiky. 9

10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Zemědělství, i přes klesající podíl na tvorbě hrubého domácího produktu především v zemích vyspělého světa, zůstává trvale důležitým sektorem národního hospodářství. Naopak, v současných podmínkách dokonce nelze toto odvětví vnímat ani hodnotit samostatně, ale jako součást podstatně širší skupiny odvětví, činností, technologických i ekonomických vztahů, založených na výrobě a zpracování produktů zemědělského původu, charakterizovaných pojmem agrobyznys. 3.1 Agrobyznys jako rámec podnikání v moderním zemědělství Teorie agrobyznysu, která vytváří rámec pro hodnocení vývoje zemědělství a dalších odvětví v současných podmínkách, z koncepce založené již v padesátých letech dvacátého století, především na výzkumu amerických ekonomů Johna H. Davise a Ray A. Goldberga. Jak uvádí Bečvářová (2005), tento přístup k předmětu zkoumání zemědělství v koncepci zemědělské ekonomiky zachycující vliv industrializační fáze rozvoje potravinového hospodářství se stává východiskem pro řešení konkrétních otázek rozvoje tohoto segmentu ekonomiky. Citovány bývají zejména Davisova práce From Agriculture to Agrobusiness z r a společná práce obou autorů A Concept of Agrobusiness vydaná roku V uvedeném klasickém pojetí je agrobyznys definován jako,,. souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce produktů vyrobených na farmě; zahrnuje výrobní činnosti na farmě; a dále skladování, zpracování, dopravu a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených. Agrární sektor v takto vymezeném moderním pojetí tedy zahrnuje celou škálu subjektů, vazeb a funkcí, které se dají charakterizovat v rámci tří bloků. V prvé řadě se jedná o produkční funkci spočívající v zabezpečení dostatku potravin, dále o sociální a demografickou funkci zabezpečující zaměstnanost, ekologickou a krajinotvornou funkci udržující krajinu v kulturním stavu. 10

11 Mezi odvětví, která jsou začleňována do agrárního sektoru v tomto pojetí se řadí [1]: a) zemědělská prvovýroba, lesnictví a vodní hospodářství b) potravinářský průmysl c) krmivářský průmysl d) služby pro zemědělství a potravinářství (nákup, zásobování, opravárenství, šlechtitelství a semenářství, plemenářství, služby, výzkum, poradenství atd.) Agrárně potravinářský komplex e) dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství (specializované strojírenství, chemie, energetika atd.) a veřejné stravování. Agrárně průmyslový komplex f) potravinářský obchod Agrobyznys Agrobyznys lze tedy chápat jako rozsáhlý řetězec institucí, vazeb a vzájemných vztahů řady podnikatelských subjektů a dalších institucí, tento proces obsluhujících. Počínaje subjekty, jejichž činnost se promítá do industrializace výroby, inovací, technologického pokroku ve výrobních postupech až k propracovanějším informačním a marketingovým systémům, které lze řadit nejen do oblasti předvýrobní fáze, ale i mezi subjekty služeb působících v celém komoditním řetězci od zajišťování výroby, přes zpracování až po distribuci finálních produktů zemědělského původu. Důležitou součástí agrobyznysu jsou kromě systémů výrobních také nové distribuční systémy, na jejichž fungování závisí i konkurenceschopnost celé vertikály. 11

12 Konkrétně, pokud bychom měli charakterizovat funkční segment ekonomiky institucionálně i fyzickými vazbami, docházíme k následující struktuře: Dodavatelé vstupů do zemědělství Vývoz zemědělských produktů Výrobci zemědělských produktů Dovoz zemědělských produktů a potravin Podniky nákupu, skladování a zpracování zemědělských produktů Vývoz potravin Podniky velkoobchodu potravinami, dopravy a ostatních služeb Dovoz potravin Podniky maloobchodu potravina Instituce veřejného stravování Koneční spotřebitelé Obr. 1 Základní struktura agrobyznysu Zdroj: Bečvářová (2005) Změny v uspořádání a zapojení jednotlivých institucí v rámci agrobyznysu se projevují i v charakteristice a fungování současných agrárních trhů. 12

13 3.2 Agrární trh Z ekonomického hlediska se trhem rozumí prostor, kde se střetává nabídka s poptávkou a vytváří se jednotná cena. Agrární trh lze definovat jako směnu výrobků prostřednictvím koupě a prodeje, jejich dopravu, skladování, standardizaci, financování a přebírání rizika odběru a prodeje zemědělských a potravinářských výrobků a poskytování marketingových informací. [1] Na trhu se prolínají různé formy konkurence na straně nabídky. Jaké formy se používají, v jakém rozsahu a podobě, to je závislé na podmínkách konkurence. Z hlediska podmínek, jaké mají výrobci na trhu, rozlišujeme dva typy konkurencí, a to dokonalou a nedokonalou. Jak je známo z ekonomické teorie [6] dokonalá konkurence je jednou z užitečných abstrakcí ekonomické teorie. V reálném světě bychom ji marně hledali. Základním předpokladem dokonalé konkurence jsou naprosto rovné podmínky pro všechny její účastníky. Základním předpokladem je také volný vstup do odvětví, tedy stejná možnost vyrábět kterýkoli výrobek pro všechny vlastníky odpovídajících výrobních faktorů. Dalším předpokladem je stejná míra informovanosti všech ekonomických subjektů na daném trhu. Na trhu jednoho výrobku vyrábí mnoho výrobců zcela bezrozdílnou produkci, tedy naprosto shodný výrobek, který se svými fyzickými vlastnostmi nijak neliší od výrobku ostatních výrobců. Výrobce vystupuje na trhu anonymně a nemůže tedy žádným způsobem ovlivnit poptávku po svých výrobcích. Proto nemůže ovlivnit ani tržní cenu produkce, kterou vyrábí. Tržní cenu lze změnit jedině tehdy, když se změní i cena všech ostatních výrobků na tomto trhu. Ovšem i v dokonalém konkurenčním prostředí má výrobce zájem na maximalizaci zisku. Aby mohl zvýšit svůj zisk musí vést svoji výrobu k úsporám. Dokonalá konkurence tedy bezprostředně zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor. V reálném ekonomickém světě se můžeme setkat s různými formami nedokonalé konkurence. Jedná se o tzv. monopolistickou konkurenci, oligopol a monopol. 13

14 Monopolistická konkurence se v mnoha směrech podobá dokonalé konkurence. Na trhu jednoho výrobku, na který je volný vstup, opět funguje mnoho výrobců. Ovšem výrobek se od konkurenčních odlišuje např. formou obalu, způsobem reklamy, servisem, apod. V takové situaci anonymita výrobců mizí. Spotřebitel si vybírá výrobek, který si zakoupí. Další formou nedokonalé konkurence je oligopol. Na trhu se vyskytuje jen několik výrobců, kteří mají ovšem značnou ekonomickou sílu. Jsou schopni bránit dalším zájemcům, aby na tento trh vstupovali. Přístup do odvětví je omezen. Ceny jsou vyšší než v podmínkách dokonalé nebo monopolistické konkurence. Spotřebitelé jsou nuceni nakupovat za vyšší cenu, protože výrobci mají možnost omezovat nabídku a nutit spotřebitele zaplatit vyšší cenu u zboží, kterého je na trhu málo. Oligopolisté vyrábějí méně a prodávají za vyšší ceny. Mezi poslední formu nedokonalé konkurence se řadí monopol. V odvětví zůstává jediný výrobce určitého výrobku, které nemůže být snadno nahrazeno a výrobce tudíž neohrozí žádná konkurence. Výrobce získává absolutní moc nad spotřebitelem. Růst cen v případě monopolu znamená faktickou likvidaci konkurence na straně nabídky. Ve vztahu ke sledovanému odvětví potom lze specifikovat následující typy trhů: Trhy vyskytující se v agrárním sektoru [2]: 1) Trh naturální Prodávajícího a kupujícího představují shodné subjekty. Výrobce je současně spotřebitelem, mezi výrobou není zahrnuta směna. Jedná se např. o samozásobitelské hospodářství. Tento druh trhu je typický pro trh s ovocem, zeleninou a vejci. Výrobce Spotřebitel 14

15 2) Trh surovino-potravinářský Prodávajícího představují zemědělští výrobci a kupujícími jsou spotřebitelé, kteří dále surovinu upravují do potravinářského výrobku. Tento trh představuje krátký a přímý distribuční kanál typický pro místní trhy. Hlavními komoditami na trhu jsou opět ovoce, zelenina, brambory, vejce. Další možností tohoto trhu je sklizňový prodej, kdy spotřebitel sklízí podle vlastního výběru komodity přímo na farmě. Výrobce Spotřebitel Trh 3) Trh zemědělských výrobků Prodávajícího představují výrobci zemědělské suroviny, kupujícího zpracovatelské podniky nebo nákupní organizace, které prodávají sobě navzájem nebo dál. Mezi komodity na tomto trhu patří např. mléko, maso, cukrovka, které zemědělské podniky prodávají přímo mlékárenským nebo masným podnikům resp. cukrovarům. Díky zprostředkovateli, který na trhu funguje jako tzv. prostředník se prodává většina obilí a olejnin. Výrobce Trh Zpracovatelé Trh Nákupní organizace Trh Trh Zprostředkovatelé 15

16 4) Trh potravinářských výrobků Potravinářské subjekty představují prodávajícího, kupujícími jsou pro část potravinářské produkce přímo spotřebitelé, pro rozhodující část obchodní podniky, které se následně stávají prodávajícím subjektem vůči spotřebiteli. Velkoobchodní prodej mezi potravinářskými a obchodními podniky se může uskutečnit buď přímo nebo prostřednictvím velkoobchodu, kdy potravinářské výrobky jsou nakupovány od potravinářských podniků velkoobchodem, a poté prodávány podnikům v maloobchodní síti. Potravinářské podniky Trh Spotřebitelé Velkoobchodní podniky Trh Obchodní podniky Trh Spotřebitelé nakupují nejvíce potravinářské výrobky v maloobchodě, tj. na tomto typu trhu. Při fungování trhů se v rámci utváření základních tržních vztahů a formování ceny projevují obecné vlastnosti trhu potravin, které můžeme charakterizovat takto: Poptávka na agrárním trhu se po zemědělských produktech odvozuje od poptávky po finálních produktech, má nízkou cenovou a důchodovou pružnost (spotřeba potravin má dané hranice minimální a maximální spotřeby fyziologické limity), vyvolává pouze malé změny v objemu spotřeby potravin, při růstu důchodů podíl výdajů za potraviny z důchodů obyvatelstva v dlouhodobém vývoji klesá. Nabídka na agrárním trhu představuje souhrn rozhodnutí samostatných výrobců o výrobě, je ovlivněna nepředvídatelnými změnami klimatu, kvalitou půdy apod. Výrobce zde zužuje větší riziko, než v ostatních odvětvích. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na agrárním trhu je ovlivněn řadou specifik daných spotřebou potravin a charakterem zemědělské výroby. Poptávka je v čase rozložena rovnoměrně, zatímco nabídka je díky sezónnímu charakteru výroby nerovnoměrná. Další nesoulad vzniká z hlediska prostoru (místa). Poptávka je především koncentrována do velkých spotřebních center, zatímco nabídka je rozložena plošně. 16

17 3.2.2 Fungování agrárního trhu Fungování agrárního trhu je ovlivněno zejména [1]: 1) rozmístěním podnikatelských subjektů v zemědělské prvovýrobě (velký počet výrobců) 2) působením přírodních podmínek a meziročních výkyvů počasí 3) nízkou cenovou pružností poptávky po potravinách, vyskytuje-li se vysoký stupeň nasycenosti 4) nízkou cenovou pružností nabídky zemědělských produktů díky biologické determinace 5) snížením podílu výdajů spotřebitelů za potraviny při současném růstu příjmů 6) relativní nemobilitou práce v zemědělství Základní modely zemědělství v podmínkách agrobyznysu Tradiční pojetí zemědělství představuje uzavřené specifické odvětví zabezpečující výrobu potravin na daném území. V posledních desetiletích se dostává zcela do nové dimenze. [5] Tradiční model charakterizuje nabídkovou stránku trhu, představující tok produktu od výrobce po konečné zpracování. Za rozhodující pozici jsou považovány zemědělské produkty, které tvoří úroveň zemědělské prvovýroby. Základní modely zemědělství lze schematicky znázornit takto [2]: Obr. 2 Nabídkově orientovaný komoditní řetězec 17

18 Dnešní zemědělství je typické řadou interakcí s oblastí výzkumu, s podniky odvětví vstupů, zpracování, služeb, distribuce i obchodu. [5] Současný stupeň moderního zemědělství odpovídá poptávkově orientovanému modelu. Obr. 3 Poptávkově orientovaný řetězec Charakteristika změn vyplývajících z koncepce nabídkově a poptávkově koncipovaných modelů zemědělství [3]: Tradiční koncepce zemědělství, kterou charakterizuje nabídkově orientovaný model se významně liší v rozhodujících charakteristikách úlohy a postavení zemědělství od nové koncepce, která je orientovaná poptávkově. Mezi základní rozdíly patří již přístup k zemědělství. Tradiční koncepce vnímá zemědělství pouze a především jako zemědělskou výrobu. Nová koncepce charakterizuje zemědělství jako součást celého řetězce zemědělské výroby, tedy jako součást výroby produktů nebo jiných potravin. Zemědělskou produkci a jeho komodity nehodnotí jako konečný výrobek, ale jako surovinu. Mění se determinující faktory výroby, kam podle tradiční koncepce byly zahrnovány zejména výrobní podmínky, půda a kapitál. Nová koncepce se zaměřuje na požadavky zákazníka. Důležitou roli hraje i volba zaměření výroby. V dnešní době se specializuje na konkrétní žádanou komoditu oproti dříve uznávané koncepci universální struktury dané na dostupnosti výrobních faktorů a vstupů. Na trhu se upřednostňují osobní kontakty, tudíž korektní chování s dodavateli a odběrateli. Tradiční koncepce vnímala trh jako prostředí neosobním a konkurenčních vztahů. Zemědělci přechází k nakupování vstupů od jednoho zdroje oproti minulé koncepci, kdy zemědělci nakupovali od velkého množství dodavatelů. 18

19 Mění se rovněž vztah k ceně produktu, kdy nabídkové pojetí vyvíjelo tlak na zvyšování ceny. Nová koncepce preferuje snižování nákladů. Podnikání vyžaduje v dnešní době změnu a flexibilitu. Tradiční koncepce naopak uznávala stabilitu podnikání. Úspěch zemědělců se dříve hodnotil po stránce technické, nyní převládá stránka ekonomická a komunikační. Tyto znaky vytvářejí nové prostředí v každém odvětví i v tradičním odvětví chovu skotu a vertikál na něj navazujících. Uvedené poznatky získané ze zpracované literatury se v další části bakalářské práce aplikují na komoditní vertikálu mléka. Postupně se prochází vertikálou od první fáze zpracování, až po finální výrobek. Z toho důvodu vychází jako základ charakteristiky chov skotu. 19

20 4 PRODUKČNÍ ZÁKLAD V KOMODITNÍ VERTIKÁLE MLÉKA 4.1 Význam chovu skotu Skot patří mezi nejdůležitější odvětví živočišné výroby, zaujímá prioritní postavení nejen v českém agrárním sektoru, ale i v evropském a celosvětovém zemědělství. Význam chovu skotu hraje důležitou roli ve výživě člověka, ale také v celé historii zaujímal důležité postavení ve zdokonalování a udržování zemědělské krajiny. Hlavním úkolem chovu skotu je produkce kvalitních živočišných produktů a mléka. Co se týče všech odvětví živočišné výroby, chov skotu je nejvíce vázán na zemědělskou půdu. Hlavní důvodem této vazby na půdu je, že skot umí přeměňovat živiny získané z objemných krmiv na kvalitní živočišné produkty. [4] Chov jako takový má i mnohostranný význam. Poskytuje potraviny (mléko), krmivo (mlezivo), suroviny pro zpracovatelský průmysl (kůže, rohovina,..), zužitkovává krmiva, produkuje stájová hnojiva (kejda, močůvka, hnůj). 4.2 Plemena mléčného užitkového typu Skot lze třídit podle různých hledisek jako je utváření lebky, stupeň prošlechtěnosti, geografické rozšíření a další. [13] Ovšem z praktického hlediska se skot třídí podle užitkového zaměření na plemena mléčná, kombinovaná a masná. Užitkový směr skotu chovateli pomáhá při výběru vhodného plemene. Mléčná a masná plemena se vyznačují typickými morfologickými vlastnostmi, kombinovaná plemena jsou jakýmsi kompromisem mezi oběma předchozími typy. Mléčná plemena [7]: V České republice jsou nejvíce chovány dvě plemena, která mají podobný počet v zastoupených kusech dojeného skotu. Prvním z nich je český strakatý skot, který je šlechtěn na kombinovanou masnou a mléčnou užitkovost, druhým rozšiřujícím se plemenem je holštýnský skot. Strukturu těchto plemen doplňují méně významná plemena, ke kterým patří např. plemeno montbeliardské, případně v malých počtech další. [4] 20

21 Holštýnské plemeno Holštýnský skot nebo také někdy holštýnsko-fríský skot patří dnes mezi nerozšířenější a nejprošlechtěnější plemena skotu na světě. Vznikl v nížinných oblastech Fríska, Šlesvicka a Holštýnska v severozápadním Německu. Charakteristický je velký tělesný rámec, který je obdelníkový s hlubokým a prostorným hrudníkem. Důležitým znakem je pevně upnuté, prostorné vemeno. Výška krav v kříži by měla být mezi cm a jejich hmotnost kolem kg. Základní zbarvení je černostrakaté s černou hlavou s bílou hvězdou nebo lysinou. Exteriér holštýnského skotu je hodnocen lineárním popisem. Ayshire Plemeno bylo vyšlechtěno v 18. století v jihozápadním Skotsku. Jedná se o plemeno menšího až středního tělesného rámce. Živá hmotnost krav dosahuje kg, při kohoutkové výšce cm. Hrudník je hluboký a plný, má rovný hřbet. U krav je typický lyrovitý tvar rohů, zbarvení je hnědočervené, strakaté, vyskytují se i zvířata s bílým zbarvením. Jedná se o plemeno skromné, odolné s dobrými pastevními schopnostmi. Mezi přednosti patří zejména vysoká mléčná užitkovost. Skot vyniká dále konstituční pevností, dobrou plodností, dojitelností a snadným průběhem porodů. Jerseyské plemeno Staré anglické plemeno pochází z ostrova Jersey, ležícím v kanálu La Manche. Jedná se o plemeno menšího tělesného rámce, s hmotností kg, při kohoutkové výšce cm. Pro zevnějšek je typické velké žlaznaté vemeno, prostorný hrudník. Zbarvení zvířat je plášťové, žlutohnědé až šedohnědé. Charakteristické je černé zbarvení mulce, paznehtů a špiček rohů. Montbeliard Plemeno vzniklo v 18. století ve Francii a řadí se mezi horská plemena. Původně bylo šlechtěno jako kombinovaný typ, ale výrazněji na mléčnou užitkovost. Plemeno se řadí mezi skot většího tělesného rámce, o hmotnosti kg, s výškou kohoutku 141 cm. Zbarvení je červenostrakaté s bílou hlavou. 21

22 Český strakatý skot Český strakatý skot patří mezi nejrozšířenější chovaná plemena v České republice. Je šlechtěn na kombinovanou mléčnou a masnou užitkovost. Vyznačuje se středním až větším tělesným rámcem s hmotností kg. Výška kohoutku u dospělých krav je cm. Plemeno vyniká dobrým zdravotním stavem, zejména mléčné žlázy, pravidelnou plodností, zbarvení je červenostrakaté, barevné plochy převažují. Důležitost nebo volba plemene je spojena i s jeho výkonností, která se projevuje v dojivosti. Když porovnáme výše uvedená plemena, docházíme k těmto závěrům: Dojivost podle plemen v roce 2008 České strakaté 6466 plemeno Jersey Ayrshire Monbéliard Holštýnské množství (kg) Obr. 4 Dojivost podle plemen v ČR Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008 Jako nejvíce produktivní dojné plemeno v ČR se jeví Holštýnské s kg mléka při tučnosti 3,77 %. Nejvyšší tučnost v mléce dosáhlo plemeno Jersey s 5,68 % tuku. Přesto se ukazuje, že ne ve všech případech a souvislostech je v našich podmínkách optimální chovat jednostranně zaměřená resp. intenzivně orientovaná plemena. Z hlediska chovu skotu v našich podmínkách mají svůj přínos i plemena bez tržní produkce mléka a kombinovaná plemena. 22

23 5 MLÉKO A FAKTORY FORMOVÁNÍ TRHU TÉTO KOMODITY 5.1 Mléko ve výživě člověka Mléko patří k základní potravině ve výživě člověka, které je konzumováno již po několik tisíciletí. Důležitou roli hraje mléko ihned po narození, kdy s ním člověk přichází do kontaktu. Obsahuje totiž důležité látky, které mladý organismus potřebuje pro růst a stavbu těla. Mléko a samozřejmě mléčné výrobky se stávají nedílnou součástí každodenního stravování. Mléko se skládá z vody, které obsahuje 88 %, sušiny, tvořící 13 % a plynů. Sušina se skládá ze 3-5 % tuků, 4,5 5 %, laktózy a 3,2 3,5 % bílkovin. Zbytek tvoří minerální látky. Vápník, který je v mléce obsažen je důležitý hlavně v období dětského věku, kdy se vytváří kosti. Dále podporuje srážlivost krve, udržení krevního tlaku, napomáhá léčbě zlomenin. Doporučená denní dávka Ca je mg. Tato dávka stačí k udržení kostí v dobrém stavu a odpovídá ji například 1/2 l mléka nebo 5 dkg sýra. [12] Nedostatek vápníku může způsobovat v pozdějším věku osteoporózu, nebo-li úbytek kostní hmoty v důsledku odvápnění. Mezi nejvíce zastoupené mléčné výrobky na trhu mléka se vyskytuje tento sortiment: konzumní mléko, sýry (přírodní, tavené) máslo, zakysané mléčné výrobky (zakysané mléko, smetana, podmáslí, acidofilní mléko, kefír, jogurt, jogurtová mléka) tvarohy sušená a kondenzovaná mléka smetanové krémy mražené smetanové výrobky. 23

24 V porovnání s jinými trhy EU je sortiment vyskytující se na tuzemském trhu odpovídající a dokáže uspokojit celou řadu požadavků vyplývajících ze strany spotřebitelů Tok mléka ve vertikále Komoditní vertikálu mléka v nabídkovém pojetí, tedy jako tok suroviny, můžeme vyjádřit zjednodušeným schématem na obrázku č. 5. První fázi zpracování představují chovatelé dojného skotu a dodavatelé syrového kravského mléka, tedy výchozího produktu určeného ke zpracování. Syrové mléko vykupují mlékárny, které ho v následující druhé fázi zpracovávají. Finálním výrobkem jsou různé mléčné výrobky, které se přes obchodní sítě dostávají až ke konečnému spotřebiteli. Zemědělská prvovýroba Mlékárny Obchody Spotřebitelé Obr. 5 Komoditní vertikála mléka základní tok suroviny Charakteristiky o toku suroviny jsou popisovány v dalších fázích, které představuje nabídková a poptávková strana. 5.2 Základní faktory nabídky Produkce a užití mléka v ČR Zemědělští prvovýrobci, jako producenti mléka tvoří nabídkovou stránku trhu. Na trhu se tedy objevuje mléko a mléčné výrobky. Celkovou nabídku vytváří počáteční zásoba, tržní produkce a dovoz. [12] Rok 2008 prošel mimořádnou změnou v oblasti cenách placených producentům za mléko. V roce 2007, kdy byla dosažena vysoká cena, rok 2008 mění ceny k návratu k cenám roku Důvod této změny byl vyvolán dopadem globální krize, návratem konkurence dalších světových mlékárenských oblastí na trhy a stagnací prodeje na komunitárním trhu. Celý rámec z hlediska nabídkového je dán stavy skotu. V této souvislosti lze z dlouhodobého hlediska v ČR dokumentovat následujícím srovnáním. Od roku 1989 došlo k podstatnému snížení skotu. Klesající stavy skotu mají vliv nejen na produkci mléka, ale promítají se i v produkci hovězího masa. 24

25 Na celkovou produkci mléka mají jednoznačně vliv početní stavy krav, zejména jejich užitkovost. Snižování stavů krav, jak lze vyčíst z obrázku č. 6, má dlouhodobý charakter. Od roku 2006 se pohybuje počet krav kolem ks. Vývoj stavů skotu a krav počet ks skot celkem z toho: krávy Obr. 6 Vývoj stavu skotu a krav v letech Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008, ČSÚ Podle soupisu hospodářských zvířat se počet dojných krav neustále snižuje. I když se oproti předchozímu období však tempo poklesu zastavuje, snižování stavů skotu i stavů krav má dlouhodobý charakter a souvisí s restrukturalizačním procesem a ekonomikou již od počátku devadesátých let dvacátého století. počet ks Vývoj stavů krav Krávy dojné Krávy celkem Obr. 7 Vývoj stavu krav v letech Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008, ČSÚ 25

26 Z následujícího grafu je patrné, že jedním z nemnoha pozitiv snižování stavu skotu je skutečnost, že dochází k růstu užitkovosti. Na zvyšující se užitkovost má vliv i vyšší úroveň chovu kvalitních plemen, dobrá technologie chovu, krmení a management řízení. V roce 2009 užitkovost činila litrů, oproti roku 1997 se zvýšila o 57 %. Vývoj stavů dojnic a roční dojivost v ČR litr litr/ks 2009 období stavy dojnic v ks roční dojivost v l/ks Obr. 8 Vývoj stavů dojnic a roční dojivost v ČR Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008, ČSÚ Na obrázku č. 9 jsou uvedeny procentuální stavy krav podle jednotlivých krajů. Nejvyššího podílu na celkovém stavu krav dosahuje kraj Jihočeský, s celkovým počtem ks, dále Vysočina a Plzeňský, kde přetrvávají vhodné podmínky pro chov skotu. Naopak nejnižšího podílu krav dosahuje kraj Liberecký, Ústecký a Karlovarský. Stavy krav podle krajů za rok 2009 Liberecký Karlovarský Jihomoravský 3% Ústecký 3% 5% Zlínský 3% 5% Moravskoslezský 7% Jihočeský 16% Vysočina 15% Olomoucký 7% Královehradecký 7% Pardubický 8% Obr. 9 Zastoupení počtu krav dle krajů Zdroj:ČSÚ Praha + Středočeský 10% Plzeňský 11% 26

27 Vývoj v sektoru mléka lze charakterizovat těmito základními ukazateli: průměrné stavy dojnic, roční dojivost, celková produkce mléka, tržnost, celkový prodej mléka. Jak již bylo uvedeno, celkové stavy dojnic klesají, ovšem dojivost krav stoupá. Oproti roku 1989 se jedná o nárůst v užitkovosti o 39 %. Tab. 1 Vývoj v sektoru mléka v ČR Ukazatel jednotka Průměrné stavy dojnic tis. ks 1228,5 459,6 437,9 422,9 409,8 Průměrná roční dojivost l/ks 3982,0 5756,2 6253,7 6370,4 6548,3 Výroba mléka mil.l 4892,5 2645,7 2738,8 2694,4 2683,5 Tržnost % 91,4 95,7 95,4 97,0 97,6 Celkový prodej mléka mil.l 4473,3 2530,9 2613,1 2612,1 2618,5 Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008 Ve druhé fázi zpracování byl porovnáván vývoj u produktů, které lze charakterizovat jako produkty s vyšší a nižší přidanou hodnotou. Tab. 2 Produkce výrobků v sektoru mléka Produkce Ukazatel jednotka Konzumní mléko tis.l , , , ,0 Konzumní smetana tis.l , , , ,6 Jogurty tis.l , , , ,6 Ostatní kysané mléčné výrobky tis.l , , , ,2 tvarohy tuny , , , ,1 Sýry tuny , , , ,4 Máslo tuny , , , ,1 Sušená mléka tuny , , , ,0 Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008 Z hlediska porovnání produkce výrobků v sektoru mléka je zřejmé, že neustále roste produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou, zj. jogurty a ostatní zakysané mléčné výrobky. Výroba se zvýšila i u konzumního mléka, smetan, tvarohů a sušeného mléka vlivem růstu poptávky na domácím i zahraničním trhu. Na rozdíl dochází k poklesu výroby másla a sýrů vlivem růstu dovozu těchto výrobků. 27

28 5.2.2 Produkce mléka v ČR a ve vybraných zemích EU V roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, stala se součástí většího trhu. Důležitost hraje pozice na trhu, kterou si získala. V rámci evropského trhu je třeba si uvědomit, že ČR nepatří k rozhodujícím producentům, jak je uvedeno na obrázku č. 10. Produkce kravského mléka v členských státech EU v roce 2008 Česká republika 2% ostatní 20% Německo 21% Dánsko 3% Rumunsko 4% Francie 18% Španělsko 5% Itálie 8% Polsko 9% Spojené Království 10% Obr. 10 Největší producenti kravského mléka na evropském trhu Zdroj: FAOSTAT Za největšího producenta kravského mléka je jednoznačně považováno Německo, které za rok 2008 vyrobilo 28 mld. tun kravského mléka, což představuje 21 % podíl z celkové produkce na evropském trhu. Česká republika se neustále pohybuje okolo 2,7 mld. tun. Tato produkce odpovídá vnitrostátním kvótám, které se od 1. dubna 2008 zvýšily o 2 % ve všech členských státech. Hned za Německem vysokou produkci vykazuje Francie s 18 % podílem na trhu a Spojené Království, které dosáhlo 10 % podílu. 5.3 Základní faktory poptávky Spotřeba mléka a mlékárenských výrobků Spotřeba mléka a mlékárenských výrobků se řadí mezi významné ukazatele komodity. Pomocí spotřeby se hodnotí vývoj poptávky na trhu, na který mají výrazný vliv koneční spotřebitelé. Z obrázku č. 11 vyplývá nárůst spotřeby mléka a mléčných výrobků v roce 2007 na 244,5 kg na obyvatele a rok. Oproti roku 2006 došlo k nárůstu o 5,1 kg na obyvatele a rok. Rostoucí trend se projevuje i ve spotřebě sýrů. 28

29 V roce 2007 činila spotřeba sýrů a tvarohů dohromady 17,1 kg na obyvatele a rok, což představuje zvýšení o 0,4 kg. U spotřeby másla došlo naopak ke snížení o 0,4 kg na obyvatele a rok, vlivem rostoucí ceny za máslo v roce Spotřeba mléka a mléčných výrobků v ČR ,9 13,8 14,2 14,7 15,6 15, ,3 16,7 239,4 17,1 244, kg/obyv ,4 220,6 214,1 215, ,1 4,2 4,5 4,5 4,6 4,7 4,4 4,1 207,3 197, období kg/obyv. máslo sýry a tvarohy celkem mléko a mléčný výrobky v hodnotě mléka (bez másla) Obr. 11 Spotřeba mléka a mléčných výrobků v ČR na obyv. (v kg) Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008 V současné době se spotřebitelé zaměřují na kvalitní výrobky, které zajišťují zdravé stravování, preferují obchodní značky. Za posledních dvacet let došlo k významným změnám ve formování poptávky. Roste poptávka po potravinách s vysokou přidanou hodnotou, tedy zpracovaných, vysoce finalizovaných produktech. Naopak dochází ke snižování spotřeby konzumního mléka. Na obrázku č. 12 je zachycena spotřeba vybraných výrobků od roku 1995 do roku Spotřeba vybraných výrobků na 1 obyvatele a rok (v kg) Konzumní mléko Sýry Tvarohy Mléčné konzervy Ostatní mléčné výrobky Obr. 12 Vývoj spotřeby vybraných výrobků na 1 obyvatele a rok (v kg) Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko

30 5.4 Vliv cen a jejich vývoj ve vertikále V rámci trhů agrobyznysu jsou formovány tři základní ceny. V komoditní vertikále mléko se jedná konkrétně o [11]: Ceny zemědělských výrobců (CZV) představují hodnotu syrového kravského mléka. Ceny průmyslových výrobců (CPV) představují zpracované kravské mléko polotučné (karton), máslo čerstvé (al. folie), sýr Eidam 45 %, jogurt bílý do 4,5 %, tvaroh měkký. Spotřebitelské ceny (SC) udávají cenu zpracovaného kravského mléka polotučného (karton), másla čerstvého (al. Folie), sýru Eidamu 45 %, jogurtu bílého do 4,5 %, tvarohu měkkého Cenový vývoj Ceny zemědělských výrobců představují cenu vstupní suroviny, kterou mlékárenské podniky nakupují ke zpracování. Ve výrobkové vertikále se drží na nejnižší úrovni ze všech tří cenových hladin, díky vlivu cen průmyslových výrobků. Průměrné CZV - mléko kravské tis.l rok CZV Obr. 13 Průměrné ceny zemědělských výrobců Zdroj: ČSÚ Ceny zemědělských výrobců se od roku 2002 neustále měnily. Nejvyššího nárůstu cena docílila v lednu roku 2008, kdy se pohybovala se kolem 10 Kč za litr mléka. Ovšem, již v prosinci roku 2008 cena vykazovala snížení o 30 %. Průměrná cena za rok 2008 byla vyčíslena na úrovni 8,76 Kč za litr mléka. V roce 2009 ceny mléka dále klesají. Průměrná CZV v roce 2009 poklesla oproti roku 2008 o 29 % na 6,20 Kč za litr. 30

31 V každém kraji ČR byla situace v letech u cen zemědělských výrobců odlišná. Tab. 3 Ceny zemědělských výrobců podle krajů CZV podle krajů za tis. l Kraj Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: ČSÚ Jak dokumentuje tabulka, nejvyšší ceny dosáhli výrobci v roce 2007, zejména kraj Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Královehradecký. Cena se pohybovala přes 10 Kč za litr mléka. V roce 2009 došlo k výraznému poklesu CZV. Nejnižší cena se pohybovala v Moravskoslezském, Libereckém a Zlínském kraji. Ceny průmyslových výrobců jsou ceny mléka a mléčných výrobků, které mlékárny dodávají na trh. Tato cena navazuje ve výrobkové vertikále na cenu zemědělských výrobců. CPV v sobě zahrnuje cenu suroviny a cenu průmyslových zpracovatelů. Spotřebitelské ceny představují ve výrobkové vertikále cenu poslední. Za tuto cenu prodávají obchodníci výrobky konečným spotřebitelům. SC jsou od CPV navýšené pouze o obchodní marži a ze všech tří cen se vyskytují na nejvyšší úrovni. 31

32 Z obrázku č. 14 je patrné, že všechny tři zmiňované cenové hladiny se projevují nestabilně a mění se. Obr. 14 Ceny mléka Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko Výrazný výkyv nastal ve 3. čtvrtletí roku 2007, došlo k výraznému nárůstu cen díky citelnému převisu poptávky nad nabídkou. Zvyšoval se rozdíl mezi SC a CPV. Obchodní marže se zvýšila až o 4 Kč za litr mléka. V ČR ceny průmyslových výrobců vykazují v roce 2008 opět propad cen. Dochází k poklesu cen mléka polotučného trvanlivého o 23,3 %, u másla o 23,5 % a přírodních sýrů o 21 %. Mírný pokles v roce 2008 je u spotřebitelských cen. Cena polotučné trvanlivé mléka klesla o 13,3%, u másla o 16,1 %, u Eidamu o 14,9 %. 32

33 5.5 Mezinárodní obchod Po vstupu České republiky do Evropské unie je zahraniční obchod přestavován obchodem s členskými státy a obchodem se zeměmi mimo EU. Obrázek č. 15 dokumentuje vývojovou bilanci zahraničního obchodu u mlék a mléčných výrobků. K největšímu výkyvu od roku 2000 došlo v roce 2007, kdy se hodnota vývozu zvýšila téměř na 15 mld. Kč. Důvodem bylo dosažení vyšších vývozních objemů mléčné suroviny a vyšších vývozních cen. Také hodnota dovozu se meziročně zvýšila na 9,4 mld. Kč. Za rok 2007 došlo k růstu dovozu většiny výrobků, jak je uváděno v přílohách č Rok 2008 představuje mírný pokles, jak u vývozu, tak i u dovozu mléka a mléčných výrobků. Avšak aktivní saldo neustále přetrvává. Bilance ZO u mléka a mléčných výrobků mil. Kč Vývoz dovoz saldo Obr. 15 Bilance zahraničního obchodu mléka a mléčných výrobků v mil. Kč Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008, ČMSM Export Nejvýznamnějším státem, kam Česká republika uskutečnila v roce 2008 své vývozy, zůstávají z minulých let sousedské státy, a to Německo zaujímající 38 % podíl a Slovensko. Podíl na vývozu mlékárenských výrobků v roce 2008 Polsko 3% Maďarsko 5% Ostatní 25% Itálie 9% Slovensko 20% Německo 38% Obr. 16 Podíl na vývozu mlékárenských výrobků do vybraných zemích v roce 2008 Zdroj: Panorama potravinářského průmyslu

34 Z obrázku č. 17 vyplývá zřejmá struktura vývozu mléka a mléčných výrobků. Objemy vývozu některých komodit se neustále mění. Nejmarkantnější vzestup od roku 2001 zaznamenala komodita mléko a smetana nezahuštěná. Rok 2003 představuje pouhé 2 % vývozu roku 2007, který činil tun. Růst vývozů zaznamenaly především výrobky s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou jogurty a ostatní zakysané mléčné výrobky, podrobnější informace uvádí příloha č. 16. Vývoj vývozu mléka a mléčných výrobků objem v tunách Mléko a smetana nezah. Mléko a smetana zah. Jogurty, kefíry, apod. Syrovátka Máslo Sýry a tvarohy Obr. 17 Vývoj vývozu s mlékem a mlékárenskými výrobky Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko2006, 2007, Import Největším dovážejícím producentem na český trh je jednoznačně Německo, Polsko a Slovensko. Tyto země představují 83,5 % podílu z celkových dovozů (ve finančním vyjádření). Podíl na dovozu mlékárenských výrobků v roce 2008 Francie 5% Itálie 2% Ostatní 8% Německo 38% Slovensko 20% Polsko 27% Obr. 18 Podíl na dovozu mlékárenských výrobků vybraných zemích do ČR v roce 2008 Zdroj: Panorama potravinářského průmyslu

35 Vývoj dovozu mléka a mléčných výrobků objem v tunách Mléko a smetana nezah. Mléko a smetana zah. Jogurty, kefíry, apod Syrovátka Máslo Sýry a tvarohy Obr. 19 Vývoj dovozu s mlékem a mlékárenskými výrobky Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2006, 2007, 2008 V oblasti dovozu pokračují stále vyšší dovozy v oblasti sýrů, jak uvádí příloha č. 17, což prohlubuje trvale záporné saldo zahraničního obchodu, na kterém se tedy podílí vyšší objemy dovozů a stále se snižující vývozy této komodity. Výrazně se navýšil dovoz u syrovátky, jehož navýšení oproti roku 2006 znamená o 55 %. I u ostatních komodit je zřejmé, že v roce 2007 dochází k vyšším dovozům, jak dokumentují přílohy č Po vstupu ČR do EU dochází k neustálému navyšování dovozů másla. Bilance u jogurtů a kefírů je kladná, u této komodity stále přetrvávají vyšší vývozy než dovozy, i když nárůst zaznamenal export i import. 35

36 6 ZÁVĚR Mléko se řadí mezi potraviny, které jsou mimořádně důležité pro lidský organismus. Je známý jeho přínos dobře využitelného obsahu vápníku a vitamínů pro lidské zdraví. Proto bude vždy mléko a mléčné výrobky nezastupitelnou součástí potravinového trhu, jak tuzemského, tak i světového. Důležitou otázkou v této fázi vývoje a začleňování do širších trhů je, zda české výrobky najdou své uplatnění na zahraničním,ale i domácím trhu. V rámci jednotného trhu EU se totiž ČR dostala do prostředí, kde vládne velká konkurence. V takto nově vzniklých podmínkách po vstupu do EU je především nutné udržet zájem českých spotřebitelů o tuzemské výrobky. Jednotlivé úrovně výrobkové vertikály se odvíjí od poptávky spotřebitelů. V současné době by měl mít konečný spotřebitel zájem na výrobcích, které mu zajistí kvalitu, zdravotní nezávadnost a samozřejmě možnost výběru produktu z široké škály sortimentu. To se promítá v poptávce nejen po výrobku, ale i po surovině a jejím zdroji. To znamená, že je jedním z faktorů ovlivňující stavy skotu v ČR. Současně důležitým indikátorem je dnes chov skotu, který lze hodnotit jako první fázi zpracování ve vertikále. Bojuje se stále nižšími stavy, na druhou stranu užitkovost skotu stoupá. Zlepšení nastalo i v technologiích, které provází chov skotu v celém procesu. Na dnešním trhu se projevuje stále nižší zaměstnanost v odvětví zemědělství, což je právě dáno lepšími technologiemi. Potravinářský průmysl je neopomenutelnou součástí celého řetězce, přes který komodita prochází od zpracovatelů až ke konečnému spotřebiteli. Je zde tedy zřejmá propojenost. Pokud dojde ke změně na první úrovni vertikály, tedy např. ke změně cen krmiv skotu, promítne se to následně i v navazujících článcích, tedy i na ceně finálního výrobku. Současně je třeba upozornit, že objem produkce je na trhu ovlivňován společnou agrární politikou prostřednictvím regulací. Tyto regulace podporují i méně vyspělé země, ale zároveň vedou vyspělé producenty k omezení. Trh s mlékem a mléčnými výrobky je silně regulovaným trhem, veškerá opatření na trhu provádí Státní zemědělský a intervenční fond. 36

37 Vývoj českého zemědělství v roce 2008 byl považován za mimořádný rok ve srovnání s minulými léty. Došlo k výrazné změně v cenách placených producentům za mléko. Vysoká cena, které bylo dosaženo v roce 2007 se v roce 2008 vrací na úroveň roku Důvodem, proč došlo k tam výraznému poklesu ceny představuje globální krize ve světě, na světové trhy se vrací další mlékárenské oblasti a na tuzemském trhu dochází ke stagnaci prodeje. Po vstupu ČR do EU jsou prokazatelné významné změny v oblasti zahraničního obchodu. Dochází ke značnému nárůstu dovozů mléčných výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Jedná se zejména o jogurty a ostatní zakysané mléčné výrobky, sýry a tvarohy, což dokazuje výraznější pozici zahraničních dodavatelů a tedy i producentů. Na spotřebitele je v souvislosti se snahou o posílení pozice na trhu vyvíjen stále větší tlak z různých médií formou reklamy s cílem získat si jejich náklonnost pro svůj výrobek. Dalším faktorem, který velmi výrazně ovlivňuje spotřebitele, je cena výrobků. Levné dovozy ze zahraničí, hlavně od producentů z Německa a Polska do sítí různých maloobchodních řetězců v mnohdy ne zcela dobré kvalitě sráží ceny kvalitních výrobků tuzemských producentů. Na trhu se spotřebitel dostává do pozice, kde má v rámci svého příjmu možnost výběru. Záleží zcela na něm, zda se nechá ovlivnit reklamou, cenou nebo je pro něho důležitá kvalita výrobku. 37

38 7 SEZNAM LITERATURY [1] BEČVÁŘOVÁ, V. Zemědělská politika. 1. vyd. Brno: MZLU, s. ISBN [2] BEČVÁŘOVÁ, V. Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu. 1.vyd. Brno: MZLU, s. ISBN [3] BEČVÁŘOVÁ, V. Agrobyznys mění koncepci i kritéria úspěchu zemědělských podniků. In SVATOŠ, M. Sborník prací z mezinárodní věděcké konference Agrární perspektivy XIV Znalostní ekonomika. Praha: ČZU, 2005, s ISBN [4] BOUŠKA, J. a kol. Chov dojeného skotu. 1. vyd. Praha: Profi Press, s. ISBN [5] BEČVÁŘOVÁ, V. Předpoklady konkurenceschopnosti zemědělských podniků v současném agrobyznysu. In Zborník príspevkov z mezinárodnej vedeckej konferencie Mezinárodné vedecké dni Nitra: Slovenská polnohospodárska univerzita v Nitre, 2006, s ISBN [6] MACÁKOVÁ, L. a kol. Mikroekonomie (základní kurs). 5. vyd. Slaný: Melandrium, s. ISBN X. [7] MIKŠÍK, J., ŽIŽLAVSKÝ, J. Chov skotu (přednášky). 2. vyd. Brno: MZLU, s. ISBN [8] MZe ČR. Situační a výhledová zpráva MLÉKO s. ISBN [9] MZe ČR. Situační a výhledová zpráva MLÉKO s. ISBN [10] MZe ČR. Situační a výhledová zpráva MLÉKO s. ISBN [11] NOVÁK, P. Ekonomické souvislosti formování výrobkové vertikály mléka v soudobém agrobyznysu. Disertační práce. Brno: PEF MZLU, 2007, 170 s. [12] ŠLAPÁKOVÁ, J. Ekonomické aspekty výroby mléka v podmínkách ČR. Bakalářská práce. Brno: PEF MZLU, s. [13] ŽIŽLAVSKÝ, J. Chov hospodářských zvířat. 1. vyd. Brno: MZLU, 1996, 190 s. ISBN

39 Internetové zdroje: [14] Panorama potravinářského průmyslu [online] [cit ]. Dostupné z: < [15] Zemědělství 2008 [online] [cit ]. Dostupné z: < [16] Český statistický úřad. [online]. [cit ]. Dostupné z: < [17] Zásadní obrat na trhu s mlékem v roce 2008 [online] [cit ]. Dostupné z: < mlekem s182x30427.html> [18] FAOSTAT. [online]. [cit ]. Dostupné z: < [19] Českomoravský svaz mlékárenský. Stálé informace. [online] [cit ] Dostupné z: < 39