EMPLA AG spol. s r.o. Hradec Králové

Transkript

1 EMPLA AG, spol. s. r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví Possouzzeeníí zz hlleediisska vvlliivvů na žžiivvottníí prrossttřřeedíí dllee zzákona čč.. 100//2001 Sb..,, o possuzzovváníí vvlliivvů na žžiivvottníí prrossttřřeedíí vv pllattnéém zzněěníí INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ÚSTECKÉHO KRAJE,, INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ÚSTECKÉHO KRAJE Objednatel: Zpracovatel: Spolupracovali: Ústecký kraj EMPLA AG spol. s r.o. Hradec Králové Ing. Vladimír Plachý číslo odborné způsobilosti 182/OPV/93 z Bc. Naděžda Jarošová Ing. Marcela Skříčková Mgr. Denisa Pelikánová Ing. Milan Závadský Hradec Králové, březen 2010 Archivní číslo: 54/10 EMPLA AG spol. s r.o. IČO: tel.: , Za Škodovkou 305 DIČ: CZ fax.: Hradec Králové Bank. spoj / empla@empla.cz Společnost je zapsána v obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové v oddílu C, vložka

2 Bez písemného souhlasu společnosti EMPLA AG spol. s r. o. Hradec Králové a odpovědného zástupce uvedeného v osvědčení o autorizaci nesmí být tento dokument, ani jeho části, reprodukovány. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové - 2 -

3 OBSAH: 1. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů) Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vztahy v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how) Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu Vlivy koncepce na veřejné zdraví Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové - 3 -

4 Zkratky a symboly použité v textu BRKO CO CO 2 CZT ČEZ ČHMÚ DMKP EIA CH 4 CHOPAV MŽP NH 3 NO 2 NO x ORP biologicky rozložitelný komunální odpad Oxid uhelnatý Oxid uhličitý Centrální zásobování teplem Česká energetika Český hydrometeorologický ústav Dlouhodobé měsíční křivky překročení Posuzování vlivů na životní prostředí Metan Chráněná oblast přirozené akumulace vod Ministerstvo životního prostředí Amoniak Oxid dusičitý Oxidy dusíku Obec s rozšířenou působností PAH, PAU Polycyklické aromatické uhlovodíky PM 10 PUPFL RIVM SO 2 ÚSES VKP VOC WHO ZCHÚ ZPF ZÚ ŽP Suspendované částice (tuhé znečišťující látky) frakce s aerodynamickým průměrem částic do 10 µg/m 3 Pozemek určený k plnění funkce lesa Národní ústav veřejného zdraví a životního prostředí Oxid siřičitý Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek Těkavé organické látky Světová zdravotnická organizace Zvláště chráněné území Zemědělský půdní fond Zdravotní ústav Životní prostředí EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové - 4 -

5 Předmětem zpracování tohoto dokumentu je posouzení Integrovaného Krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje z hlediska vlivů na životní prostředí dle platné legislativy (tzv. hodnocení SEA). Tento požadavek plyne ze závěru zjišťovacího řízení vydaného dne Ministerstvem životního prostředí (číslo jednací: 63407/ENV/09), který byl vydán k Aktualizaci Krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje. Vyhodnocení bylo zpracováno nejen v rámci základních zákonných požadavků daných 2, 10b a přílohou č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., ale také se zaměřením na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení: vyhodnocení souladu koncepce s relevantními krajskými a celostátními koncepcemi, např. Státním programem ochrany přírody a krajiny ČR, Státní politikou životního prostředí ČR, Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR, programy snižování emisí a plány odpadového hospodářství, vyhodnocení, zda a jak koncepce zohledňuje strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR, vyhodnocení, jak koncepce zohledňuje ochranu zvláště chráněných území, významných krajinných prvků, přírodních parků, krajinného rázu, územního systému ekologické stability krajiny, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a zranitelných biotopů, vyhodnocení, zda je koncepce v souladu s Plány péče o zvláště chráněná území, která leží, nebo zasahují na území Ústeckého kraje, porovnání a vyhodnocení navržených variant řešení ve vztahu k zájmům ochrany přírody a krajiny, vyhodnocení, zda a jaký vliv může mít koncepce na veřejné zdraví, a to v souladu s metodikou HIA a vyhodnocení souladu koncepce se schválenou Zdravotní politikou Ústeckého kraje, která vychází z programu Světové zdravotnické organizace Zdraví 21, posouzení, zda a jakým způsobem koncepce zohledňuje stávající imisní zatížení dotčeného území (zejména ve vztahu k imisím PM 10, PM 2,5, emisím těkavých látek a oxidů dusíku) a jak přispívá k odstranění nadlimitní imisní zátěže obyvatelstva, v lokalitách s chemickým průmyslem posoudit škodliviny v ovzduší charakteristické pro tento průmysl, posoudit, jakým způsobem jev koncepci zohledněna nepřípustnost nárůstu znečištění ovzduší v důsledku budování energetických zdrojů v Ústeckém kraji, posouzení, zda a jakým způsobem koncepce řeší dopad na ovzduší pro jednotlivé druhy používaných paliv u jednotlivých zdrojů znečišťování a při jejich případném nahrazení palivy alternativními, popřípadě kvalitnějšími svým složením, EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové - 5 -

6 posouzení, zda a jak koncepce řeší dopad na ovzduší, ke kterému dochází vlivem lokálního vytápění v rodinných domcích, neboť zdražováním ekologicky ušlechtilých paliv (plyn, koks) dochází ke zvýšení množství spalování nejen dřeva, ale i jiných druhů materiálů (např. tuhý komunální odpad), které následně znečišťují ovzduší, vyhodnocení vlivů rozvoje jednotlivých druhů dopravy na životní prostředí. Dále pak posouzení, zda a jak koncepce podporuje ekologicky šetrné druhy dopravy, posouzení, zda a jak koncepce řeší možnosti využití obnovitelných zdrojů energie s ohledem na změnu krajinného rázu a případné riziko šíření invazních druhů, posouzení, jaké jsou případné dopady využívání obnovitelných zdrojů energie na přírodu a krajinu, zejména s ohledem na navazující potřebnou infrastrukturu a vlivy při optimalizaci dopravní sítě, vyhodnocení vlivů koncepce ve vztahu k ochraně podzemních a povrchových vod. Posouzení, zda a jak koncepce řeší znečištění v povodí povrchových toků, závěr zjišťovacího řízení a všechna vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení, je nezbytné ve vyhodnocení koncepce vypořádat. SEA dokumentace byla zpracována dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění, dle přílohy č. 9 a dle Metodiky posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí MŽP vydané v květnu Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím 1. 1 Údaje o zadavateli Zadavatel: Pořizovatel: Ústecký kraj Ústecký kraj Sídlo: Velká Hradební 3118/ Ústí nad Labem Oprávněné osoby: Ing. Pavel Sedlecký - vedoucí oddělení OPR odboru ŽPZ tel sedlecky.p@kr-ustecky.cz 1. 2 Údaje o zpracovateli Integrovaného krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje DHV CR, spol. s r. o. Sokolovská 100/ Praha-Karlín EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové - 6 -

7 Tel: Údaje o zpracovateli posouzení vlivů koncepce na životní prostředí EMPLA AG spol. s r.o., Ing. Vladimír Plachý autorizovaná osoba dle 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění Za Škodovkou Hradec Králové tel.: empla@empla.cz, eia@empla.cz 1. 4 Obsah a cíle koncepce Primárním cílem Integrovaného krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje je dosáhnout doporučených hodnot krajských emisních stropů pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH 3 ) stanovených pro Ústecký kraj. Doporučené hodnoty krajských emisních stropů jsou pro Ústecký kraj stanoveny nařízením vlády č.351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění nařízení vlády č.417/2003 Sb. Stanovené hodnoty pro Ústecký kraj jsou pro SO 2 70,1 kt/rok, pro NO x 66,5 kt/rok, pro VOC 24,8 kt/rok a pro NH 3 4,0 kt/rok. Základním cílem Programu je dále omezování emisí těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno nedodržování imisních limitů a stabilizace emisí těch znečišťujících látek, u kterých k nedodržování imisních limitů nedochází. V období 2000 až 2007 bylo na území Ústeckého kraje zjištěno nedodržování imisních limitů stanovených pro ochranu zdraví obyvatel pro suspendované částice velikostní frakce PM 10, oxid siřičitý a oxid dusičitý a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) vyjádřené jako benzo(a)pyren, arsen a troposférický ozón. Pro oxid uhelnatý a olovo nebylo během sledovaného období na území Ústeckého kraje nedodržování imisních limitů zjištěno. Rovněž nedocházelo v letech k překračování cílového imisního limitu pro kadmium. Vedlejšími cíli programu jsou: přispět k omezování emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého a metanu (cestou preference nástrojů a opatření omezujících současně jak emise znečišťujících látek, tak emise skleníkových plynů), přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji, přispět k omezování vzniku odpadů. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové - 7 -

8 Krajský program snižování emisí Ústeckého kraje je formulován tak, aby znamenal při splnění stanovených cílů co nejmenší ekonomický i administrativní dopad na všechny dotčené subjekty (veřejná správa, obyvatelstvo, soukromý sektor). V souladu s aktuálním světovým trendem je v Programu zdůrazněn integrovaný přístup k ochraně ovzduší a ochraně klimatu a jsou proto upřednostňovány takové nástroje a opatření, které vedle snížení emisí znečišťujících látek současně vedou také k omezení emisí hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého. Velký důraz je proto kladen na: normativní a organizační nástroje v kompetenci kraje, nepřímou podporu aktivit k omezování emisí (možnost zahrnout příslušná kriteria jednak do nenárokových rozhodovacích procesů veřejné správy, jednak do podmínek obchodních soutěží, vyhlašovaných správními úřady či jimi přímo ovlivňovanými organizacemi), ekonomické nástroje přímé finanční podpory, které jsou navrhovány dynamicky (tj. každá disponibilní částka může pomoci ke snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší), normativní nástroje s vysokým stupněm flexibility (integrovaná povolení u zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší, plány snížení emisí u zdroje, plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje), dobrovolné aktivity všeho druhu (zejména dobrovolné dohody), vyjednávání mezi správními orgány a provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší či jejich organizacemi s cílem nalézt ekonomicky schůdné postupy omezování emisí, výchovu a osvětu s cílem přesvědčit co největší část veřejnosti o nutnosti realizace opatření k omezení emisí a přivést ji k vzorcům chování příznivým z hlediska omezování emisí, v případě nápravných opatření u stávajících zdrojů znečišťování ovzduší na přednostní využívání stávajících odlučovacích zařízení. Globálním cílem Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje je zajistit na celém území Ústeckého kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Mezi cíle vyžadující ochranu patří obyvatelé žijící v oblastech s překročenými hodnotami imisních limitů a cílových imisních limitů stanovených pro ochranu lidského zdraví. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové - 8 -

9 Specifickými cíli Programu jsou: snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší), snížit ve stanovených termínech imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány, udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů, dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky (VOC) a amoniak. Mezi celkové priority Programu patří: snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM 10, oxidem siřičitým, oxidem dusičitým a benzo(a)pyrenem, snížení emisí oxidů dusíku (prekurzor ozónu; riziko nedodržení doporučené hodnoty krajského emisního stropu), snížení emisí oxidu siřičitého (riziko nedodržení doporučené hodnoty krajského emisního stropu), snížení emisí těkavých organických látek (prekurzor ozónu). Z lokálního hlediska a z hlediska časové naléhavosti jsou prioritou města a obce kategorie I a II, protože v každém z nich žije více než 1 tisíc obyvatel. Významná část obcí kategorie III je navíc ovlivněna emisemi ze zdrojů znečišťování ovzduší, provozovaných či existujících na území měst či obcí kategorie I a II Vztah koncepce k jiným koncepcím Základní vertikální souvislostí Programu je vazba na (Integrovaný) Národní program snižování emisí České republiky a na Národní program snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů (je zaměřen na snížení emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku). Tyto koncepce se staly hlavním podkladem pro stanovení relevantních cílů pro jednotlivé složky životního prostředí posuzovaných koncepcí. Tyto koncepce jsou ve vzájemné vazbě, zejména pro společný cíl snižování emisního zatížení. Kromě toho jsou významné vazby zejména na následující koncepční materiály, připravené na národní úrovni: Státní politika životního prostředí ČR Státní politika životního prostředí je hlavním strategickým dokumentem pro oblast životního prostředí, ze které vycházejí i další koncepční materiály vztahující se k ochraně životního prostředí. Mezi hlavní cíle této koncepce patří především dosažení dalšího zlepšení EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové - 9 -

10 kvality životního prostředí jako celku i stavu jeho složek a součástí. Posuzované koncepce z tohoto dokumentu vycházejí, je jedním z hlavních podkladů. Operační program Životní prostředí Operační program Životní prostředí je dalším ze základních dokumentů pro tvorbu KPSE a KPZKO. Jednou z prioritních os operačního programu je právě zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí, udržitelné využívání zdrojů energie a omezování průmyslového znečištění, v porovnání se stanovenými opatřeními posuzovaných koncepcí je vazba těchto koncepcí zřejmá. Státní energetická koncepce Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky. Je výrazem státní odpovědnosti za vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Tuto zákonnou odpovědnost stát naplňuje stanovením legislativního rámce a pravidel pro chod a rozvoj energetického hospodářství. Koncepce ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout, při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu příštích 30 let, v podmínkách tržně orientované ekonomiky. Při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů Státní energetické koncepce byla respektována hlediska energetická, ekologická, ekonomická a sociální. Posuzované koncepce vychází ze Státní energetické koncepce, naplňuje její hlavní cíl, ve svých navržených opatřeních řeší mimo jiné rozvoj environmentální příznivé energetické infrastruktury, ekologizaci velkých zdrojů znečišťování i úspory a efektivnější využívání energie a rozvoj nespalovacích a alternativních zdrojů energie, lze ji tedy označit za relevantní, Statní energetická koncepce se stala relevantním podkladem při tvorbě KPSE a KPZKO. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů Vizí Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů je energetické hospodářství postavené na hospodárném a environmentálně šetrném využívání všech zdrojů energie, s rostoucím využitím obnovitelných a druhotných zdrojů energie a alternativních paliv v dopravě. Vazba posuzované koncepce na Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů je zřejmá, navržená opatření vycházejí z vize tohoto programu. Koncepce byla tedy relevantním dokumentem při stanovování jednotlivých opatření KPSE a KPZKO. Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice Obě posuzované koncepce byly vytvořeny s ohledem na další z relevantních koncepcí, a to na Národní program na zmírnění dopadů klimatu v České republice. Ta mapuje vlivy probíhající změny klimatu na jednotlivé sektory a vytyčuje strategii státu vedoucí ke zmírňování negativních dopadů. Kromě vysvětlení fyzikálních principů změny klimatu a nastínění vývoje mezinárodních jednání obsahuje tento program údaje o hodnotách emisí skleníkových plynů v České republice včetně projekcí dalšího vývoje a prezentuje návrhy konkrétních opatření na snižování emisí skleníkových plynů i adaptačních opatření. Právě EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

11 z těchto návrhů bylo vycházeno při formulaci jednotlivých opatření navržených v obou posuzovaných koncepcích. Státní dopravní politika Základním cílem dopravní politiky České republiky je realizace svobody trvale udržitelné mobility osob a věcí jako nutný atribut naplnění požadavků Listiny základních práv a svobod i požadavků svobodného obchodu a optimální podpora udržitelného rozvoje přiměřeným dotvářením dopravního systému. K tomu vede strategie udržitelných způsobů dopravy s podporou enviromentálně šetrných způsobů a omezováním způsobů nejméně šetrných. Státní dopravní politika je taktéž relevantním podkladem pro tvorbu obou posuzovaných koncepci. Základní cíl Státní dopravní politiky je zohledněn v souboru opatření pro snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy. Operační program Doprava Operační program Doprava je zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí. Jedná se tedy o infrastrukturu celostátního významu, v případě silniční infrastruktury jde o dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy. Zkvalitnění dopravní infrastruktury je v posuzovaných koncepcích naplněn několika navrženými opatřeními pro snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy. Operační program doprava byl tedy jedním z relevantních dokumentů pro tvorbu KPSE a KPZKO. Strategie regionálního rozvoje České republiky Strategie regionálního rozvoje České republiky tvoří základní dokument politiky regionálního rozvoje pro období Jejím cílem je implikace nových nařízení EU v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opatření české regionální politiky a také formulace témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Cílem strategie je formulování témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Strategie regionálního rozvoje tak představuje strategickou orientaci pro budoucí programy regionálního rozvoje na centrální i regionální úrovni. I tento dokument se stal v širších souvislostech podkladem pro stanovení relevantních cílů obou posuzovaných koncepcí. Na horizontální úrovni je významná vazba na Územní energetickou koncepci Ústeckého kraje, Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Ústeckého kraje, Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje a v širších souvislostech na Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje. Tyto koncepce vycházejí z výše uvedených dokumentů celostátní úrovně. Územní energetická koncepce je součástí Konceptu snižování emisí a imisí, avšak vzhledem k tomu, že dosud nebyla schválena Státní energetická koncepce, nebyla provedena její aktualizace. Konceptu snižování emisí a imisí a její aktualizace byla podkladem pro zpracování návrhu Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. V současné době je návrh EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

12 Zásad územního rozvoje ÚK zpracován, projednán se všemi dotčenými orgány, připomínky jsou zapracovány, je zpracováno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož součástí je i SEA, a probíhá zapracování připomínek k tomuto materiálu. Po veřejném projednání budou Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje vydány. Na lokální úrovni byly zpracovány místní Programy ke zlepšení kvality ovzduší ve městech Děčín, Chomutov, Jirkov, Litoměřice, Litvínov, Lovosice a Ústí nad Labem. Ty vycházejí z výše uvedených dokumentů celostátní úrovně. Koncepce Integrovaný krajský program snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje jsou v souladu s cíly a opatřeními všech koncepcí, které se vztahují k předmětnému území, ať již na celorepublikové nebo krajské úrovni. 2. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce Obě koncepce jsou navrženy monovariantně, ke zhodnocení byla předložena jedna varianta postupu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší v Ústeckém kraji. Z hlediska umístění a rozsahu možných vlivů na životní prostředí a na obyvatelstvo je v oznámení koncepce hodnocen stávající stav, tj. stav bez činnosti (nulová varianta) a aktivní varianta předkládaná v podobě Integrovaného krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje. Možné vlivy aktivní varianty na životní prostředí jsou popsány v kapitole 3 tohoto vyhodnocení SEA. Při popisu zájmového území byly využity údaje týkající se stavu dotčeného území a jeho přírodních podmínek z dostupných literárních pramenů a studií. Popis nulové varianty (stávající stav životního prostředí) Nulovou variantu reprezentuje současný stav životního prostředí v zájmovém území bez realizace záměrů předkládaných v Integrovaném Krajském programu snižování emisí Ústeckého kraje a v Integrovaném krajském programu ke zlepšení kvality ovzduší. Upřednostnění nulové varianty se nepředpokládá. Z hlediska vlivů na životní prostředí patří k potencionálně dotčenému území celé území Ústeckého kraje. Ústecký kraj se nachází v severozápadní části České republiky. Rozprostírá se na km 2 a tvoří tak 6,8 % rozlohy České republiky. Na východě sousedí s Libereckým krajem, na západě s Karlovarským, na jihozápadě s Plzeňským a na jihu se Středočeským krajem. Jeho severní hranici tvoří státní hranice se Spolkovou republikou Německo. Ústecký kraj se skládá z šestnácti správních obvodů, obcí s rozšířenou působností - Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf a Žatec. Ty se dále dělí na třicet správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

13 Přírodní poměry kraje jsou velmi rozmanité a do značné míry ovlivnily osídlení i hospodářské využívání území. Západ kraje při hranicích s Německem tvoří řídce osídlené Krušné hory, nejvyšší místo kraje leží na úbočí Klínovce (Macecha, m n. m.). Krušné hory směrem do vnitrozemí strmě spadají do podkrušnohorské pánevní oblasti, která vzhledem ke svému geologickému vývoji (jde o tektonickou sníženinu s mocnými třetihorními sedimenty) disponuje značnými zásobami hnědého uhlí, s čímž souvisí i velká koncentrace průmyslu, zejména energetického. Z pánevní oblasti směrem na východ se zvedá vulkanické České středohoří, východ kraje tvoří rovinatá a zemědělsky využívaná krajina v okolí Litoměřic a Loun. Na severu kraje se rozkládá převážně pískovcová Děčínská hornatina, jejíž součástí je i národní park České Švýcarsko. Kostru říčního systému v kraji tvoří Labe, které pod Litoměřicemi protéká Českým středohořím a posléze Děčínskými stěnami. Jeho levostrannými přítoky jsou Bílina a Ohře, pravostrannými Ploučnice a Kamenice. Místo, kde Labe opouští území ČR, je nejnižším místem kraje i ČR (Hřensko, 115 m n. m.). Klimaticky je možné kraj rozdělit na chladné a vlhké Krušné hory, mírně teplé Podkrušnohorské pánve a Šluknovsko a teplý a suchý jihovýchod kraje. Vzhledem k přírodním podmínkám je Ústecký kraj převážně průmyslový. Zpracovatelský průmysl má i největší podíl na zaměstnanosti v Ústeckém kraji (28 %). Trendy v průmyslu (pokles těžby uhlí, restrukturalizace podniků, útlum výrob) mají za následek, že míra registrované nezaměstnanosti v kraji patří v národním srovnání k dlouhodobě nejvyšším (7,4 % v roce 2008). Kraj má (s výjimkou Šluknovského výběžku) velmi dobré dopravní napojení, neboť jím procházejí důležité silniční i železniční mezinárodní tahy (např. dálnice D8 a železniční koridor přes Ústí nad Labem a Děčín do Německa). Řeka Labe je nejdůležitější vodní cestou v ČR a umožňuje lodní přepravu do Hamburku, přístavu v Severním moři. V roce 2007 se kraj podílel na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) ČR 6,5 %. V přepočtu na jednoho obyvatele dosáhl 80,7 % republikového průměru a mezi kraji je na dvanácté pozici. Krajina, reliéf V severní části území se rozkládá pásmo Krušných hor, Lužických hor a Labských pískovců. Labské pískovce tvoří unikátní skalní města, soutěsky a skalní věže o výškách až 400 m n. m. Nejvyšším bodem Ústeckého kraje je úbočí hory Krušných hor, Klínovce, jehož vrchol se však již nachází na území Karlovarského kraje. Nejvyšší hora na území Ústeckého kraje je Macecha v okrese Chomutov, se svými m n. m. Nejnižším bodem pak hladina řeky Labe u Hřenska (115 m n. m.). V jihovýchodní části kraje se rozprostírají roviny, tzv. Česká křídová tabule pocházející z druhohor, kde se nachází historicky nejznámější hora České republiky, Říp. Území Českého středohoří, které vzniklo v období třetihor sopečnou činností, bylo pro svůj neopakovatelný krajinný ráz a přírodní bohatství z větší části vyhlášeno jako chráněná krajinná oblast. Jeho nejvyšším vrcholem je Milešovka (836 m n. m.). České středohoří je geologicky nejmladší pohoří v České republice. S ohledem na hospodářský význam lze Ústecký kraj rozlišit na čtyři různé oblasti - Podkrušnohoří, s rozvinutou průmyslovou výrobou, zemědělskou oblast Polabí a Poohří, samotné Krušné hory, řídce osídlené s omezenými hospodářskými aktivitami a nakonec území Děčínska, kde se setkávají plochy velkoplošných zvláště chráněných území (CHKO České středohoří, CHKO Labské pískovce, Národní park České Švýcarsko) společně s územím Šluknovska. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

14 Realizací posuzované koncepce může dojít ke změně geomorfologie, reliéfu krajiny a fragmentaci krajiny v důsledku hrubých terénních úprav, příprav území pro stavbu a nových staveb. Rozsah těchto změn však nelze v současné době objektivně určit. V případě nerealizování koncepce k tomuto předpokládanému ovlivnění nedojde. Historie Velká část území Ústeckého kraje byla historicky ovlivněna přítomností podpovrchového nerostného bohatství, zejména rozsáhlých ložisek hnědého uhlí. Hnědouhelná pánev se rozkládá pod Krušnými horami, od Ústí nad Labem až po Kadaň. Dalšími významnými nerostnými surovinami, které se na území kraje vyskytují, jsou kvalitní sklářské a slévárenské písky a stavební kámen. Díky bohaté historii osídlení má Ústecký kraj velké množství historických památek. Památkově chráněno je celkem 6578 objektů, třináct z nich je zapsáno na seznamu národních kulturních památek (např. klášter v Oseku, klášter františkánů v Kadani, kostel sv. Mikuláše v Lounech, hora Říp, Malá pevnost s hřbitovem v Terezíně atd.). Veřejnosti málo známou památkově chráněnou skupinou jsou archeologická naleziště a hradiště. V kraji se nachází celkem 21 hradišť, 15 tvrzišť a 4 archeologické lokality. V případě nerealizování posuzovaných koncepcí nedojde ke změně historických hodnot Ústeckého kraje. Geomorfologie Z geomorfologického hlediska můžeme rozdělit Ústecký kraj na čtyři oblasti a to Krušné hory, Mosteckou pánev, České středohoří a Doupovské hory a Českou křídovou tabuli. Krušnohorská oblast je charakterizována starohorním a prvohorním krystalinikem, které představují především hojně využívaná rudná ložiska. Významnými místy výskytu a těžby byly například Cínovec, Krupka, Hora Svaté Kateřiny a Měděnec. Raritou této oblasti je prvohorní černouhelná pánev u obce Brandov v Krušných horách. Mosteckou pánev tvoří třetihorní usazeniny, ze kterých se vytvořily hnědouhelné sloje. Těžba hnědého uhlí je pro tuto oblast charakteristická a největší měrou ovlivňuje životní prostředí. Další surovinou, která se zde těžila, byly keramické suroviny. České středohoří a Doupovské hory jsou výsledkem třetihorní sopečné činnosti. Horniny vzniklé touto činností jsou především čediče, znělce a sopečné popely. Na území Ústeckého kraje zasahuje také Česká křídová tabule s křídovými vrstvami vápence (např. v Čížkovicích). Významnou a také chráněnou oblastí pískovců je CHKO Labské pískovce. Realizací posuzované koncepce může dojít ke změně geomorfologie a reliéfu krajiny v důsledku hrubých terénních úprav a příprav území pro stavbu. Rozsah těchto změn však nelze v současné době objektivně určit. V případě nerealizování koncepce k tomuto předpokládanému ovlivnění nedojde. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

15 Geologické poměry Celé severozápadní Čechy jsou jako většina území České republiky součástí Českého masivu. Jejich geologická stavba je velmi složitá a podílejí se na ní horniny rozmanitého stáří, původu a vlastností, což se projevuje i bohatými tvary reliéfu. Jsou zde tedy zastoupeny horniny krušnohorského krystalinika (ruly, telnický žulový masiv), sedimenty křídy (především pískovce) vystupují v Tiských stěnách a v denudačních zbytcích na plošině krystalinika i v údolí Labe a Bíliny. Třetihorní činnost, v tomto území viditelnou nejvíce, dokládají sedimenty a vulkanity. Hospodářsky nejdůležitější je sedimentární výplň Chabařovické pánve (hnědé uhlí, nadložní štěrky, diatonik, písky a jíly). Hnědouhelné slojky byly v minulosti těženy i hlubinně ze sopečných hornin. Docházelo i k samovznícení a prohořívání těchto slojí a tím k vypálení nadložních jílů ve tvrdé a pestře zbarvené porcelanity (okolí Trmic a v ústecké části Klíše). Vulkanity dominují v jižní části Ústecka, ležící prakticky v samém centru Českého středohoří. Jeho výrazný reliéf je tvořen hřbety a vrcholy, které vznikly během třetihorní sopečné činnosti. Současnou podobu však krajina získala až později. Především ve čtvrtohorách, kdy docházelo k intenzivnímu zvětrávání a erozi měkkých křídových usazenin. Poslední výzkumy dokládají, že velká část středohorských vrchů vznikla vypreparováním výplní sopečných sopouchů. Dnes tvoří výrazné krajinné dominanty. Z geologického hlediska jsou zde nejvíce zastoupeny čediče, dále pak fonolity, tefrity a trachyty rozrůzněné magmatickou diferencí až ve velmi vzácné typy (žilné odštěpeniny camptonit, monchiquit, bostonit a gauteit). Proslulým a mineralogy vyhledávaným nalezištěm je trachyt Mariánské skály, který, obnažen erozí, vystupuje prakticky v samém centru Ústí nad Labem (minerály se vyskytují v dutinách horniny). U čedičů je pozoruhodná sloupcová odlučnost, která se vyskytuje na mnoha místech Ústecka. Čtvrtohory zastupují většinou naváté sprašové hlíny, v jižní části Ústecka i pravé vápnité spraše, svahové sedimenty smíšené povahy při úpatí Krušných hor i vulkanických vrchů Českého středohoří a říční sedimenty v údolí řek Labe a Bíliny. Ty jsou nejčastějšími místy nálezů čtvrtohorních fosilií. K těm patří například pozůstatky mamutů, rohy nebo parohy velkých býložravců a kosterní pozůstatky dalších savců. Ve čtvrtohorách také vznikl malebný kaňon řeky Labe s četnými terasami a zákrutami. Odnosem méně odolných hornin pak vznikl dnešní kopcovitý reliéf krajiny. V případě, že posuzované koncepce nebudou realizovány, nedojde ke změně geologických poměrů zájmového území. Pedologické poměry, ZPF Převažujícím půdním představitelem v Mosteckém bioregionu (1.1) je černozem. Černozemě se vytvořily v nejteplejších a nejsušších oblastech v rovinatém a mírně zvlněném terénu do nadmořské výšky asi 300 metrů. Půdotvorným substrátem černozemí jsou zde hlavně spraše, v menší míře a jen lokálně písčité sedimenty. Černozemě se vyvíjely v důsledku intenzivní tvorby i akumulace organických látek v půdě pod původní travinnou vegetací. Hlavním probíhajícím půdotvorným procesem u černozemí je proces humifikace, tj. složitý proces tvorby a vývoje půdního humusu, vyznačující se u černozemí vznikem kvalitní, tmavě zbarvené humínové substance (kvalitního humusu humínového typu). Typickou charakteristikou profilu černozemí jsou hluboké, tmavě zbarvené vrstvy (horizonty) tzv. molikového diagnostického typu. Obsahují 1,9 až 3,0 % humusu v ornici. Svrchní humózní horizont má obyčejně hloubku 20 až 70 cm. Reakce je neutrální, ve spodině až mírně alkalická. Sorpční komplex bývá nasycen výměnnými bazemi. V popisované lokalitě se nachází subtyp černozemě černozem typická na spraši, charakteristická vyloužením EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

16 uhličitanu vápenatého z celého humusového horizontu a většinou i z horizontu přechodného. V místech s mělkými sprašovými vrstvami se na písčitých substrátech vytvořily drnové půdy černozemní. V Řipském bioregionu (1.2) jsou převažujícím půdním typem karbonátové černozemě na spraších, které na výchozech křídových slínů přecházejí do mělčích typických pararendzin. Na strmějších skalnatých svazích přecházejí půdy až do rankerů. Na zbytcích teras jsou vyvinuty arenické kambizemě s tendencí k podzolizaci. Na čedičích a jejich derivátech jsou vyvinuty ostrůvky eutrofních kambizemí. Místy, zvláště v severní části bioregionu, se vyskytují slané půdy. Zejména ve vyšší a vlhčí jižní části jsou zastoupeny ostrovy hnědozemí na spraších. Význam mají i typické hnědé, víceméně oglejené, fluvizemě na Ohři. Zvláštností jsou okrem prosycené gleje v luhu Myslivna u Libochovic. V západní části Úštěckého bioregionu (1.3) převažují typické až hnědé pararendziny na vápnitých svahovinách, slínech a opukách, na ostrovech spraší jsou vyvinuty typické černozemě. Ve východní části převažují hnědozemě na spraších. Na vápnitých pískovcích v severní a východní části jsou ostrůvkovitě vyvinuty luvizemě arenické, na mělčích zvětralinách pak arenické kambizemě. V nivách se vyskytují převážně vápnité fluvizemě. Milešovský bioregion (1.14) se vyznačuje rozmanitostí půd. Hlavní roli mají eutrofní kambizemě a pestrá škála slabě vyvinutých půd od nejrůznějších typů rankerů po pararendziny na čedičích. Lokálně se vyskytují i kambizemě typické a pelické kyselé. V nižších suchých polohách jsou různé typy černozemních půd, od typických černozemí na spraších, po těžké pelické karbonátové černozemě na slínech. Půdní poměry charakteristické naprostou převahou eutrofních kambizemí se vyskytují ve Verneřickém bioregionu (1.15). Tyto půdy jsou však ve vyšších rovinatých polohách často oglejené. Na úpatích kopců v severovýchodní části jsou vyvinuty rozsáhlé plochy primárních pseudoglejů, přecházejících do pseudoglejových luvizemí na sprašových hlínách a slínech. Nacházejí se zde i velké ostrovy kyselých typických kambizemí. Na exponovaných místech skal a srázů jsou různé typy rankerů podle úživnosti substrátu. Stepní půdy v podobě živných rankerů nebo černozemí na hlubších hlinitých podkladech zasahují do tohoto bioregionu jen zcela okrajově. Půdy Šlukovského bioregionu (1.57) odpovídají bázemi chudému podkladu a vlhkému podnebí. Převládají kyselé typické kambizemě, v plochých sníženinách se vyskytují větší plochy primárních pseudoglejů, na sušších místech na sprašových hlínách přecházejí do pseudoglejových luvizemí. V nejvlhčích centrálních částech sníženin jsou relativně hojné i typické gleje, přecházející do organozemních glejů. Na ojedinělých neovulkanických sucích a některých dalších vrcholech jsou rankery, zpravidla eutrofní, až eutrofní kambizemě. V Krušnohorském bioregionu (1.59) jsou nejrozšířenějšími půdami vrcholové plošiny kambizemní podzoly, místy též oglejené, nebo zrašelinělé podzoly. Charakteristické jsou i větší plochy typických glejů na podmáčených místech, na vlhčích místech přecházejí do značně rozsáhlých organozemí typu vrchovištních rašelin. Na vrcholech nad m jsou vyvinuty typické podzoly. Na čedičích jsou naopak zastoupeny ostrůvky eutrofních rankerů a kambizemí. I půdy na okrajovém svahu, vzhledem k chudému substrátu, zůstávají chudé a kyselé. Zcela převládají bystrické EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

17 kambizemě, na strmých skalních srázech se objevují oligotrofní rankery, časté jsou i nevyvinuté suťové litozemě. Pouze na úpatích strmějších svahů v dolní části údolí se vyskytují relativně bohatší kyselé typické kambizemě. Údolní nivy jsou z velké části štěrkovité až hrubě kamenité. Všeobecným znakem půd (s výjimkou půd na neovulkanitech) je nedostatek účinných dvojmocných bází, především vápníku. Na hlubších substrátech půd svahovin a zvětralin na plošinách Lužickohorského bioregionu (1.66) převládají arenické podzoly, přecházející do arenických bystrických kambizemí, V plochých sníženinách a úpatích se vyskytují primární pseudogleje. Pestřejší škála půd je vyvinuta na vyvřelinách, kde jsou zastoupeny jednak eutrofní kambizemě na čedičích, jednak mezobazické chudší kambizemě na trachytických vyvřelinách. Je zde i pestrá škála maloplošné vyvinutých rankerů. Rozloha Ústeckého kraje v roce 2008 činila ha. Meziročně klesla rozloha orné půdy o 441 ha, vzrostla výměra trvalých travních porostů o 37 ha, lesních pozemků o 488 ha a zastavěné plochy o 89 ha. Ostatní kategorie se významně nezměnily. Pokračoval trend nárůstu trvalých travních porostů, zastavěných ploch a lesních pozemků na úkor orné půdy. V Ústeckém kraji v roce 2008 tvořila výměra zemědělské půdy obdělávané ekologicky 10,4 %, resp ha celkové výměry zemědělské půdy v kraji ( ha), což kraj řadí na 6. místo v ČR. Výměra ekologicky obdělávané zemědělské půdy v ČR dosáhla 8,04 % zemědělské půdy. Změna pedologických poměrů v území se po realizaci nepředpokládá. Pokud by nedošlo k realizaci posuzované koncepce, nedošlo by ani k dalšímu záboru půdy kategorie ZPF, výstavbě na nezpevněných plochách a případnému záboru kvalitní zemědělské půdy. Hydrologické poměry Nejvýznamnější řekou Ústeckého kraje je řeka Labe, s důležitými přítoky, Ohří a Ploučnicí. Všechny vodní plochy kraje zaujímají pouze 2 % celého území. Z hlediska odtoku byl rok 2008 v povodí Ohře a jejích přítoků na úrovni 89 % dlouhodobého průměru. Nadprůměrně vodným byl na Ohři měsíc duben s odtokem na úrovni 124 % měsíčního průměru. Podprůměrně vodnými byly měsíce červenec a srpen, kdy se průtoky ve stanici Louny pohybovaly kolem 63 %, resp. 61 % průměru. V povodí Bíliny byl odtok celkově podprůměrný (okolo 80 % průměru). Nejvíce vodným měsícem byl leden se 105 % a duben s 94 % měsíčního průměru. Naopak nejméně vodným byl listopad, kdy se průtoky pohybovaly na 52 % průměru. V povodí Ploučnice byl rok z hlediska odtoku celkově podprůměrný. Vlastní tok Ploučnice měl průtoky podprůměrné na 68 až 89 % průměru. Tok dolního Labe měl v roce 2008 v profilu Děčín v porovnání s dlouhodobým průměrem za období průtok na úrovni 77 %. Jarní tání bylo zaznamenáno v březnu, kulminace na dolním toku proběhla a byla větší než 30denní voda. Nejsušším měsícem bylo na Labi září, minima se pohybovala mezi Q 355 a Q 364. Podprůměrnými průtoky byl ovlivněn rovněž provoz na Labské vodní cestě. Vodní stav na vodočtu v Ústí nad Labem poklesl na 150 cm a nižší, tj. pod hranici ekonomické únosnosti poproudního provozu EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

18 na regulovaném Labi pod Střekovem, v červenci, srpnu a v září celkem na 70 dnů a vodní stav 155 cm, při kterém ustává pouze protiproudní provoz, byl zaznamenán celkem 20 dnů. Na žádost přepravců byl v 64 případech vodní stav v Ústí nad Labem nadlepšen z kapacity zdrže Střekov, většinou pro umožnění proplutí plavidel úsekem Střekov až Děčín, pro spouštění lodí na vodu v loděnicích a jejich přepravu po vodě do Německa nebo pro plánované zvýšení ponorů plavidel při současném využití vody z jezových zdrží na Vltavě a středním Labi. Hladiny podzemní vody u vrtů v povodí dolní Ohře a Bíliny byly začátkem ledna podnormální na průměrné úrovni 68 % dlouhodobé měsíční křivky překročení (DMKP). V dubnu stoupaly hladiny u všech vrtů na roční maxima na úrovni 58 % DMKP. Poté začaly hladiny klesat až do konce srpna, někde až do září, kdy dosáhly ročních minim na úrovni 86 % DMKP. V říjnu byly hladiny ještě poměrně nízké, ale začaly pomalu růst až na prosincovou úroveň 77 % DMKP. Vydatnosti pramenů v povodí dolní Ohře a Bíliny se začaly během ledna zvětšovat a to až do dubna, kdy dosáhly maximálních hodnot. Poté se vydatnosti zmenšovaly, během dubna a května poměrně strmě, potom mírněji až do srpna resp. září, kdy dosáhly minimálních hodnot na úrovni 83 % DMKP. Od října se vydatnosti postupně zvětšovaly až na prosincovou úroveň 41 % DMKP. V povodí Ploučnice začaly hladiny vrtů během ledna mírně stoupat a stoupaly až do března, popř. do začátku dubna. V březnu byla u většiny vrtů naměřena roční maxima 48 % DMKP. Postupné a dlouhodobé klesání hladin začalo začátkem dubna a trvalo zhruba do října, kdy hladiny klesly na úroveň 81 % DMKP. Roční minima byla ovšem dosažena již v září. Poté nastal poměrně strmý vzestup hladin u všech objektů. Koncem roku byly hladiny celkově na 51 % DMKP. U pramenů měly vydatnosti na počátku roku průměrné hodnoty 58 % DMKP. V průběhu února začaly vydatnosti pomalu růst až do dubna, kdy většina pramenů dosáhla na roční maxima na úrovni 56 % DMKP. Potom začala vydatnost velice pomalu klesat až do konce října. Prameny měly v tomto období naměřené minimální hodnoty na úrovni 65 % DMKP. Koncem října, někde od poloviny listopadu, vydatnosti velmi mírně rostly nebo stagnovaly na úrovni 59 % DMKP. V povodí dolního Labe hladiny podzemních vod během ledna mírně stoupaly. Tento vzestup trval zhruba do dubna, u některých vrtů až do května, kdy bylo dosaženo ročních maximálních hodnot na úrovni 60 % DMKP. Poté začaly hladiny dlouhodobě klesat. V červenci byl pokles zaznamenán u 94 % objektů. U většiny objektů byly naměřeny minimální hodnoty na úrovni 74 % DMKP v říjnu. Poté nastal mírný vzestup hladin a to téměř u všech vrtů. Koncem roku byly hladiny celkově na 66 % DMKP. Povodňové situace se v povodí dolní Ohře a Bíliny v roce 2008 nevyskytly. V roce 2008 bylo dokončeno první protipovodňové opatření realizované po povodních v roce Jedná se o protipovodňovou hráz v délce 981 m v Ústí nad Labem na pravé straně Labe v části Střekov. Tato hráz bude sloužit pro ochranu Střekova před přibližně pětiletou vodou. V případě hrozící větší povodně, dojde k montáži mobilního hrazení, které zvýší ochranu až na úroveň dvacetiletých průtoků. V období mimo povodňové situace slouží protipovodňová hráz jako cyklostezka a chodník. Rovněž pokračovaly práce spojené s přípravou dalších protipovodňových opatření, konkrétně v lokalitách Ústí nad Labem levý břeh, Lovosicko, Děčín, Křešice, České Kopisty, EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

19 Dolní Zálezly, Budyně nad Ohří, Březno, Lenešice, Štětí-Hně-vice-Počeplice, Terezín, Bohušovice nad Ohří. V zájmovém území se nacházejí dvě chráněné oblasti přirozené akumulace vod. CHOPAV Krušné hory leží v severní části kraje, CHOPAV Severočeské křída pak v severovýchodní části území. Realizací posuzované koncepce může dojít ke změně hydrogeologických a hydrologických poměrů v území v důsledku hrubých terénních úprav a příprav území pro stavbu, stejně tak jako v důsledku zastavění zelených ploch a tím zapříčiněných změn odtokových poměrů v území. Rozsah těchto změn však nelze v současné době objektivně určit. Změna hydrogeologických charakteristik území se nepředpokládá. Hydrologické poměry by mohly být změněny zvýšením zastavěných ploch a tím i rychlejším odtokem vody z území. Míru změny nelze v současné době objektivně určit. V případě nerealizace koncepcí k těmto předpokládaných vlivům nedojde. Klimatické poměry Podle klimatické klasifikace náleží Ústecký kraj do devíti klimatických oblastí a to do T2, MT2, MT3, MT4 MT7, MT9, MT11, CH6 a CH7. Popis jednotlivých oblastí včetně jejich charakteristik je uveden níže. T2: dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky, MT2: krátké léto, mírně až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá a s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou, MT3: krátké léto, mírně až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky, MT4: krátké léto, mírně až suché, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky, MT7: normálně dlouhé, mírné, suché léto, přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky, MT9: dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky, MT11: dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky, EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

20 CH6: léto je velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky, CH7: velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. Tabulka č. 1: Charakteristiky klimatických oblastí kraje teplé oblasti, mírně teplé oblasti Charakteristiky T2 MT2 MT3 MT4 MT7 MT9 MT11 Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou >10 C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu v C Průměrná teplota v červenci v C Průměrná teplota v dubnu v C Průměrná teplota v říjnu v C Průměrný počet dnů se srážkami > 1 mm Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm Srážkový úhrn v zimním období v mm Počet dnů se sněhovou přikrývkou Počet dnů zamračených -2 až -3-3 až -4-3 až -4-2 až -3-2 až -3-3 až -4-2 až Počet dnů jasných EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

21 Tabulka č. 2: Charakteristiky klimatických oblastí kraje chladné oblasti Charakteristiky Klimatická oblast CH6 Klimatická oblast CH7 Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou >10 C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu v C -4 až -5-3 až -4 Průměrná teplota v červenci v C Průměrná teplota v dubnu v C Průměrná teplota v říjnu v C Průměrný počet dnů se srážkami > 1 mm Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm Srážkový úhrn v zimním období v mm Počet dnů se sněhovou přikrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Průměrný roční úhrn srážek na povodí Ohře a dolního Labe odpovídal 95 až 105 % normálu. Rok lze ve všech povodích oblasti vyhodnotit jako srážkově normální. Průměrný roční úhrn srážek byl na povodí dolní Ohře 510 mm (100 % normálu), na Bílině 623 mm (102 %), na Ploučnici 700 mm (95 %) a na dolním Labi 692 mm (99 %). Měsíční úhrny se ale v jednotlivých povodích lišily. Například na dolní Ohři nebyl žádný měsíc srážkově podnormální, zatímco v povodí Ploučnice to bylo září (40 %) a silně podnormální květen (38 %). Nadnormální byly na dolní Ohři říjen (187 %) a silně nadnormální duben (172 %), na Bílině, Ploučnici a dolním Labi navíc ještě mírně nadnormální leden (123 %, 127 %, resp. 134 %). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl na dolní Ohři zaznamenán v červnu, na Bílině a Ploučnici v červenci a na dolním Labi v dubnu. Změnu klimatických charakteristik území, které by byly vyvolány realizací posuzované koncepce, nelze v současné době objektivně určit. Vzhledem k tomu, že dojde k zastavění nových nezpevněných ploch, dojde ke změně odtokových poměrů v území a tím i k částečnému ovlivnění klimatu. V případě, že by koncepce nebyly realizovány, předpokládá se, že k těmto vlivům nedojde. Fauna a flóra Dle biogeografického členění (Culek a kol. 1996) se v zájmovém území nachází mnoho bioregionů a přechodných a nereprezentativních zón. Vzhledem k rozsahu předmětného území a obecnosti posuzované koncepce nebylo pro potřeby hodnocení SEA zpracováno biologické hodnocení území. Biologická hodnocení a průzkumy budou dle potřeby prováděny v dalších stupních projektových dokumentací konkrétních záměrů předkládaných v rámci Integrovaného EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové