Územní plán Kladno - koncept řešení -

Transkript

1 Územní plán Kladno - koncept řešení - Posouzení vlivu koncepce na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000 Zpracoval: RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. červen 2011

2 Název akce: Charakter akce: Lokalizace: Objednatel: Oznamovatel: Zpracovatel: Územní plán Kladno koncept řešení Vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu Kladno na území Natura 2000 jako součást posouzení vlivu konceptu ÚP na životní prostředí a veřejné zdraví dle ust. 10i zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a pozdějších předpisů Předmětem posouzení vlivu koncepce na vymezené předměty soustavy Natura 2000 je správní území Statutárního města Kladna, které je tvořeno sedmi katastrálními územími Dubí u Kladna, Hnidousy, Kladno, Kročehlavy, Motyčín, Rozdělov a Vrapice. Kraj: Středočeský Okres: Kladno k. ú.: Dubí u Kladna, Hnidousy, Kladno, Kročehlavy, Motyčín, Rozdělov a Vrapice ARCHIS - Doc. Ing. arch. Ivan Horký, Dr.Sc. Matějská 2136/48, Praha-Dejvice Tel./Fax: ; IČ: , DIČ: CZ Ing. Pavla Žídková Polní 293, Mokré Lazce Tel.: ; pavlazidkova@quick.cz RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. autorizovaná osoba k provádění posouzení podle 45i zákona ČNR č. 114/1992 Sb., v platném znění, Č.j.: 630/3434/04 Kotlářova 2770/40, Ostrava-Zábřeh IČ: Tel.: , tomas.kuras@upol.cz Rozdělovník: Elektronická verze posouzení: Ing. Pavla Žídková, Polní 293, Mokré Lazce Záloha elektronické verze posouzení: RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D., Kotlářova 2770/40, Ostrava-Zábřeh Strana 2 (celkem 27)

3 Obsah I. ZADÁNÍ A CÍL STUDIE... 4 II. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KONCEPCI... 6 III. II.I. II.II. II.III. Vymezení předmětného území koncepce... Hlavní cíle a obecné zásady koncepce Možné přeshraniční vlivy koncepce... CHARAKTERISTIKA A VYMEZENÍ PŘEDMĚTU OCHRANY PŘÍRODY Z HLEDISKA POTENCIÁLNĚ DOTČENÝCH EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT A PTAČÍCH OBLASTÍ SOUSTAVY III.I. III.II. Identifikace potenciálně dotčených lokalit... Stručný popis lokalit a charakteristika předmětů ochrany IV. VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA PŘEDMĚTY OCHRANY PO IV.I. IV.II. IV.III. IV.IV. Vyhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení... Vlastní vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany EVL a PO... Vyhodnocení vlivů koncepce na celistvost lokality... Vyhodnocení možných kumulativních vlivů V. OPATŘENÍ K PREVENCI PŘÍPADNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ KONCEPCE VI. ZÁVĚR POSOUZENÍ VII. POUŽITÉ PODKLADY... Přílohy Strana 3 (celkem 27)

4 I. ZADÁNÍ A CÍL STUDIE Posouzení bylo vypracováno na základě objednávky zpracovatele koncepce územního plánu (dále ÚP) Kladno, fy ARCHIS - Doc. Ing. arch. Ivan Horký, Dr.Sc. Posouzení bylo vypracováno, přestože byl koordinovaným stanoviskem KÚ Středočeského kraje, č.j /2009/KUSK-OŽP/Tuč ze dne , apriori vyloučen významně negativní vliv koncepce. Posouzení bylo vypracováno dle požadavků "Metodiky hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle 45i zákona ČNR č. 114/1992 Sb. (MŽP ČR). Cílem předkládaného textu je zhodnotit potenciální vlivy konceptu ÚP Kladno na evropsky významné lokality (dále EVL) a ptačí oblasti (dále PO) soustavy Natura 2000, resp. na evropsky významná stanoviště a druhy, jež jsou jejich předmětem ochrany. Koncepce Územní plán Kladno koncept řešení je ve většině dílčích částí předkládána invariantně. Z hlediska vymezených předmětů ochrany soustavy Natura 2000 jsou tyto dílčí variantní úpravy nepodstatné a proto je koncepce posuzována jakožto invariantní. POSTUP ZPRACOVÁNÍ POSOUZENÍ Zpracování posouzení vlivů koncepce ÚP Kladno koncept řešení lze rozčlenit na tři dílčí fáze realizace: A) Práce s materiály, vztahujícími se k tématu, poskytnutými objednatelem, případně získanými jiným způsobem. Pro zpracování posouzení byly využity tyto dílčí texty a studie: Územní plán Kladno koncept řešení textová část (Horký et al. 2011) Schválené výsledné zadání územního plánu Kladno, Statutární město Kladno, 2009 Územní plán sídelního útvaru Kladno, 1996, Urbanistické studio Ing. arch. J. Mejsnarová a jeho vydané změny č Rozbor udržitelného rozvoje pro území ORP Kladno, GEOREAL, s.r.o., 2010 Strategický plán Statutárního města Kladna, Magistrát města Kladna, Úřad architektury a územního plánování, 2010 Rozvojová studie Kladno východ, RNDr. J. Srb, Prof. ing. arch. K. Maier, CSc., Ing. arch. J. Vorel, Ph.D., Mgr. J. Illík, SPF Group, v.o.s., Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje, Územní energetická koncepce Středočeského kraje, Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje, Územní plán VÚC Pražský region, AURS, s.r.o., 2006, Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, návrh, 2011, Základní členění území 1: 5000, výkres č. 1 (Horký et al. 2011) Hlavní výkres: urbanistická koncepce, koncepce uspořádání krajiny 1: 5000, výkres č. 2 (Horký et al. 2011) Dopravní infrastruktura 1:5000, výkres č. 3 (Horký et al d) Technická infrastruktura 1:5000, výkres č. 4 (Horký et al e) Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace 1:5000, výkres č. 5 (Horký et al f) Pořadí změn území etapizace 1:5000, výkres č. 6 (Horký et al. 2010g) Koordinační výkres 1: 5000, výkres č. 7 (Horký et al h) Strana 4 (celkem 27)

5 Širší vztahy 1: , výkres č. 8 (Horký et al i) Předpokládané zábory zpf 1: 5000, výkres č. 9 (Horký et al j) Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (Roth 2007) Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000 (Marhoul a Turoňová 2008) Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany (Chvojková et al. 2009) Mapování biotopů v České republice. Východiska, výsledky, perspektivy (Härtel et al. 2009) Katalog biotopů České republiky (Chytrý et al.2001) B) Jednorázová návštěva území byla realizována , a to přednostně do oblasti údolí Krnčí a Voleška na SZ okraji Kladna, tj. vymezené EVL Krnčí a Voleška (CZ ). C) Poslední částí, v jejímž průběhu byla s ohledem na předměty ochrany potenciálně dotčených lokalit soustavy Natura 2000 hodnocena možná rizika realizace územního plánu, a to jednotlivě s vyhodnocením případného vlivu pro každý dílčí záměr, resp. koncepci ÚP, bylo vlastní vypracování odborného posudku. V průběhu zpracování posouzení byly využity informace dostupné na portálu MŽP ČR (URL: a na portálu veřejné správy (URL: konkrétní informace o charakteru řešeného území a jeho přírodních hodnotách byly získány na dalších serverech (URL: URL: aj.) Součástí bylo rovněž studium odborné literatury se vztahem k předmětům ochrany příslušných lokalit. Charakteristika předmětů ochrany jednotlivých řešených lokalit soustavy Natura 2000 byla souborně zpracována podle výše uvedených metodických dokumentů MŽP ČR a publikací AOPK ČR, zaměřených na mapování biotopů Natura Další informace o bionomii druhů byly čerpány z odborných publikací, odkazovaných přímo v textu a zahrnutých do závěrečného přehledu literatury (kap. VII. Použité podklady). Strana 5 (celkem 27)

6 II. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KONCEPCI Zpracováno dle textové části ÚP Kladno koncept řešení (Horký et al. 2011) a VaV projektu a dalších výše uvedených dílčích studií a technických výkresů (Horký et al ). II.I. Vymezení předmětného území koncepce Obr. 1. Situační vymezení předmětného území. Návrh ÚP je zpracováván pro celé správní území města Kladna (červeně), tzn. katastrální území Dubí u Kladna, Hnidousy, Kladno, Kročehlavy, Motyčín, Rozdělov a Vrapice. Území řešené koncepcí ÚP Kladno koncept řešení tvoří celkem 7 katastrálních území (= k.ú.): k.ú. Dubí u Kladna, k.ú. Hnidousy, k.ú. Kladno, k.ú. Kročehlavy, k.ú. Motyčín, k.ú. Rozdělov a k.ú. Vrapice. Jedná se tedy o správní území Statutárního města Kladna (viz Obr. 1). Základní charakteristika krajiny Kladenska Zpracováno dle textové části Gremlica et al. (2005). Klima Kladensko, včetně vymezeného území, patří do dvou klimatických oblastí. Jihozápadní, výše položená část s maximální nadmořskou výškou 486 m n. m. (Vysoký vrch u Malých Kyšic) je chladnější, s průměrnými ročními teplotami kolísajícími v rozmezí 7 o C až 8 o C, a zároveň nepatrně vlhčí, s ročním úhrnem srážek přesahujícím 500 mm. Spadá do mírně teplého, mírně suchého klimatického okrsku s převážně mírnou zimou (jednotka MT11 mírně teplé klimatické oblasti). Severovýchodní, níže položená část Kladenska, s nadmořskými výškami dosahujícími např. v údolí Zákolanského potoka u Otvovic hodnot 220 m n. m. je teplejší, průměrné roční teploty se pohybují v rozmezí 8 o C až 8,7 o C a sušší, s ročním úhrnem srážek Strana 6 (celkem 27)

7 mezi mm. Spadá do teplého, suchého klimatického okrsku s mírnou zimou a kratším slunečním svitem (jednotka T2 teplé klimatické oblasti). Geomorfologie Z geomorfologického hlediska je Kladensko součástí Hercynského systému, provincie Česká vysočina (I), subprovincie Poberounská soustava (I 5 ), oblasti Brdská oblast (I 5 A) zahrnující na jeho území části celků vrchovina Džbán (I 5 A-1), Pražská plošina (I 5 A-2) a Křivoklátská vrchovina (I 5 A-3). Součástí Křivoklátské vrchoviny je podcelek Lánská pahorkatina (VA 3B b) s okrskem Loděnická pahorkatina. Na SZ Pražské plošiny je její součástí druhý podcelek Kladenská tabule (1-2), která zaujímá plochu 556 km 2. Má střední výšku 310,1 m n. m. a střední sklon 2o54. Na horninách proterozoika, méně staršího paleozoika a jejich pokryvu permokarbonu a svrchní křídy vznikla členitá pahorkatina se dvěma úrovněmi zarovnaného povrchu vyšší ve výškách m n. m. a nižší ve m n. m. Na odolných buližnících a bazaltech se vytvořily místy suky a strukturní hřbety. Podle rázu reliéfu jsou v rámci vymezeného území odlišitelné dva geomorfologické okrsky Kladenské tabule Turská plošina (I-2b) a Slánská tabule (I-2d). Turská plošina má převážně plošinný polygenetický reliéf exhumovaného předkřídového podloží proterozoických hornin ležící většinou mírně nad vrstevnicí 300 m, na J výše ( m n. m.), na S níže (mírně pod 300 m n. m.). Reliéf zpestřuje řada buližníkových a bazaltových suků a strukturních hřbetů, místy se zachovanými zbytky příbojových uloženin svrchnokřídového moře. Průběh údolí Zákolanského potoka je v detailech ovlivněn též starými příčnými poruchami hercynského směru. Geologie Kladensko leží v severní polovině centrální části Českého masívu. Jeho geologické podloží tvoří v jihovýchodní části horniny svrchního proterozoika chloriticko-sericitické břidlice, prachovce, silicity a droby s polohami spilitů a buližníků. Droby, silicity a bazalt se vyskytují u Otvovic, silicity dále u Velké Dobré, Unhoště a Kyšic. Většinu oblasti pokrývá permokarbon kladensko-rakovnické pánve. Souvrství se skládají ze slepenců, pískovců, arkóz, prachovců, jílovců a uhelných souslojí. Permokarbonské vrstvy jsou porušeny poklesy směru SZ JV. Permokarbonský komplex se dělí na kladenské, týnecké, slánské a líňské souvrství. Kladenské souvrství se dělí na starší radnické a mladší nýřanské vrstvy. Radnické vrstvy jsou z hlediska uhlonosnosti nejdůležitější jednotkou středočeského karbonu, jsou mocné až 110 m. Nýřanské vrstvy jsou mocné až 400 m, obsahují slepence a arkozovité pískovce. Týnecké souvrství leží v okolí Třebusic, má mocnost okolo 100 m. Hydrologie Hydrograficky je Kladensko, včetně vymezeného území, součástí povodí Vltavy. Z větší části je odvodňováno Knovízským potokem (č. hydrologického pořadí = , délka vodního toku v kategorii významný = 24,5 km) a Zákolanským potokem (č. hydrologického pořadí = , délka vodního toku v kategorii významný = 16,6 km) a jejich přítoky přímo do Vltavy, menší část je odvodňována potokem Loděnice a jeho přítoky do Berounky. V souladu s ustanoveními vyhlášky MZe ČR č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů, jsou mezi významné vodní toky dále zařazeny Dřetovický potok (č. hydrologického pořadí = , délka vodního toku v kategorii významný = 6,0 km), který je přítokem Zákolanského potoka a Loděnice (č. hydrologického pořadí = , délka vodního toku v kategorii významný = 45,7 km). Strana 7 (celkem 27)

8 Vegetace Podle základního rozlišení fytogeografických jednotek patří Kladensko do Hercynské podprovincie. Určujícím faktorem pro výskyt přirozené vegetace je pestrá geologická stavba, geomorfologie nehraje zdaleka tak významnou roli. Největší část území Kladenska je z hlediska potenciálně přirozené vegetace typická pro výskyt Černýšových dubohabřin (Melampyro nemorosi-carpinetum) ze svazu dubohabřiny a lipové doubravy (Carpinion). Dominantními druhy stromového patra jsou dub zimní (Quercus petraea) a habr obecný (Carpinus betulus). V prosvětlených porostech je dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnatých lesů. Charakter bylinného patra je určován především mezofilními druhy bylin, méně často se vyskytují trávy. Společenstvo preferuje eutrofní až oligotrofní, místy (pseudo)-oglejené hnědozemě (kambizemě). Invazními a expanzivními druhy jsou třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), konvalinka vonná (Convallaria majalis); netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), akát, resp. trnovník bílý (Robinia pseudoacacia), aj. Na Kladensku je většina ploch polohy této jednotky využívána k intenzivní zemědělské produkci, na dalších bylo společenstvo nahrazeno monokulturami smrku ztepilého (Picea abies), případně ustoupilo zástavbě. Ve směru JZ od Kladna se nachází poloha bikové doubravy (Luzulo albidae- Quercetum petrae) ze svazu acidofilní bikové, jedlové, březové a borové doubravy (Genisto germanicae-quercion) s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) a s případnou slabší příměsí břízy bělokoré (Betula pendula), habru obecného (Carpinus betulus), buku lesního (Fagus sylvatica), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), lípy srdčité (Tilia cordata) a na sušších stanovištích také s přirozenou příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris). Nejdůležitější složkou slabě vyvinutého keřového patra jsou zmlazené dřeviny stromového patra. Bylinné patro tvoří (sub)acidofilní a mezofilní lesní druhy. Společenstvo se vyskytuje na oligotrofních kambizemích či místy pseudooglejených luvizemích. Na Kladensku je většina plochy odlesněna a využívána zemědělsky nebo zastavěna. II.II. Hlavní cíle a obecné zásady koncepce Navrhovaný koncept ÚP řeší správní území Statutárního města Kladna, které je tvořeno sedmi katastrálními územími Dubí u Kladna, Hnidousy, Kladno, Kročehlavy, Motyčín, Rozdělov, Vrapice. Celková rozloha řešeného území je 3696,1 ha. Správní obvod města Kladna tvoří celkem 6 městských částí: Dubí, Kladno, Kročehlavy, Rozdělov, Švermov a Vrapice. Stávající urbanistická koncepce je s výjimkou transformačních území zachována. Je respektováno uspořádání města kolem historického jádra centra, uliční síť, dominanty města, stávající charakter sídla a hladina zástavby. Dále ÚP Kladno stanovuje základní podmínky prostorového uspořádání diferencovaně pro jednotlivé městské části, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např. výšková regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách). Ve vztahu k budování dopravní infrastruktury, je stanoveno pořadí změn v území etapizace a vymezují se koridory územních rezerv. Vymezují se rovněž asanační plochy Poldi, Koněv Maďarka, Halda a plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území. Při řešení ploch bydlení jsou diferencovány možnosti využití ploch pro rodinné domy, stavby rodinné rekreace i přípustnost dalšího účelu využití, drobných provozoven, ubytování, a to s regulativy bez snižování kvality prostředí okolních obytných ploch. Strana 8 (celkem 27)

9 V navržené urbanistické koncepci jsou uplatněny následující hlavní zásady: Navržené plochy změn navazují na plochy se stejným nebo podobným funkčním využitím a doplňují je tak, aby vznikl komplexní ucelený útvar Posiluje se funkce centra města návrhem jeho rozvoje centra na polyfunkčních plochách v přestavbovém území Maďarka s přímou návazností ulicí Huťskou a prostorem autobusového nádraží na historické jádro Kladna Zlepšuje se dopravní obslužnost návrhem ucelené dopravní koncepce města, zahrnující etapovou dostavbu chybějících částí městského okruhu, rekonstrukcí železniční tratě č. 120 na rychlodráhu, doplněním dalších stanic a provázáním s autobusovou dopravou, vymezením dalších ploch pro parkování, vybudování vnitřního okruhu silnice II/128 kolem centra, vybudování jihovýchodního okruhu silnice I/61, propojujícího rychlostní silnice R6 a R7 bez zátěže centra města, vybudování páteřní komunikace v PZ východ (Poldi) a obchvatu PZ sever (Bresson) Vícepodlažní městská zástavba plochy bydlení hromadného (BH) doplňují a rozšiřují sídliště Kročehlavy, severní část Rozdělova a části transformačních území Švermov, Poldi sever a Podprůhon Ořechovka. Dále jsou tyto plochy navrženy k prověření v části transformačního území Bresson jako územní rezerva. Soustředěná nová výstavba bydlení individuálního (BI) naváže na sítě technické vybavenosti ve východní části Kročehlav, v Motyčíně, Vrapicích, na okraji Rozdělova a po vybudování veřejné infrastruktury ve všech transformačních územích. Omezené plochy pro nízkopodlažní obytnou zástavbu v rodinných domech dále doplňují rozestavěné lokality se stejnou funkcí. Plochy BI jsou také navrženy k prověření jako územní rezerva v lokalitách Podprůhon, Bresson a v městských částech Dubí a Motyčín Středněpodlažní plochy smíšené obytné městské pro bydlení v rodinných a bytových domech a nerušící služby a vybavenost jsou navrženy v nových lokálních centrech transformačních území a podél významných veřejných prostranství městského charakteru Nově navržené plochy občanské vybavenosti různého funkčního určení (OM, OV, OH a OS) prostorově navazují na stabilizované plochy veřejné infrastruktury v městských částech Kročehlavy, Kladno a jsou rovněž součástí všech transformačních území. Tím se zlepší jak jejich druhová škála, tak i jejich dostupnost. V okrajových částech řešeného území je podporováno soukromé podnikání ve sféře občanské vybavenosti. V transformačních územích jsou nově navržena veřejná prostranství s mýtotvornou funkcí, zastoupením veřejné parkové zeleně a multifunkčním využitím parteru. K prověření formou územní rezervy jsou pro tento účel též vymezeny plochy ve stávající zástavbě, např. podél ulice Míru a Smečenské v Rozdělově, aj. Plochy průmyslové výroby jsou restrukturalizovány tak, aby jejich funkce byla v souladu se skutečným využitím. Významnou část navržených ploch změn tvoří plochy drobné průmyslové výroby VD, plochy smíšené výroby a skladů VS a plochy lehké průmyslové výroby VL, většinou na bývalých plochách těžkého průmyslu a energetiky VT. Nové zastavitelné plochy pro výrobu a skladování, lehký průmysl a drobnou výrobu se navrhují podél severního okraje silnice II/238 na Dříni a v návaznosti na stávající výrobní areály též v jižní části k.ú. Kročehlavy Strana 9 (celkem 27)

10 Dochované urbanistické hodnoty centra města, architektonické památky i dochované architektonicky hodnotné objekty průmyslového kulturního dědictví jsou v urbanistické koncepci vymezeny a chráněny Vydané stavební uzávěry v místech starých důlních děl jsou v urbanistické koncepci města Kladna stabilizovány vymezením ploch soukromé vyhrazené zeleně ZS Systém sídelní zeleně (Z*) je v prvé řadě doplněn návrhem rozsáhlých pásů ochranné a izolační zeleně ZO kolem transformačních území, frekventovaných úseků dopravního skeletu města a stávajících ploch výroby. Je doplněn též návrhem ploch veřejné zeleně parkově upravené ZV na plochách veřejných prostranství, či plochách pro sport a rekreaci nebo plochách hřbitovů základní prostorové uspořádání zastavitelných ploch a zastavěného území je navrženo s výškovým omezením zástavby bydlení nízkopodlažního individuálního, městského (BI) do max. 2 nadzemních podlaží (dále jen NP ) v plochách rodinných domů, max. 3 NP v plochách bydlení BI u bytových domů. Výšková hladina bytových domů v plochách hromadného bydlení (BH), dále objektů občanského vybavení a objektů výroby je specifikována pro jednotlivé lokality. Koeficient zastavění pozemků a koeficient využití pozemku je stanoven podle způsobu využití ploch s rozdílným způsobem využití a podle jejich umístění ve struktuře města. Vzhledem k tomu, že koncept ÚP je značně rozsáhlým dokumentem. Ve většině navrhovaných částech je bez přímého i nepřímého vlivu na vymezené předměty ochrany soustavy Natura Proto jsou v hodnocení zaneseny pouze ty návrhy změn, jejichž charakter může mít vliv na vymezené předměty ochrany soustavy Natura Vlivem se v daném případě rozumí takové návrhy změn ÚP, jež jsou situovány do lokalit soustavy Natura 2000, nebo do jejich těsné blízkosti, nebo takové změny, které svým charakterem a rozsahem mohou přímo či nepřímo ovlivnit vymezené předměty ochrany soustavy Natura Potenciální vlivy relevantních (z hlediska možného dotčení předmětů ochrany) změn jsou řešeny níže v kapitole IV. (Vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany EVL). Z hlediska hodnocení vlivů na vymezené předměty ochrany soustavy Natura 2000 jsou významné tyto momenty navrhovaného konceptu ÚP Kladna: (a) Předložený koncept řešení ÚP Kladno respektuje vymezení územní rezervy pro plochy pozemních komunikací R3 (severozápadní obchvat Kladna), a to ve variantě D, tedy variantě, která předpokládá budoucí trasování R3 mimo vymezené prvky soustavy Natura (b) Jediným prvkem navrhovaného konceptu ÚP, který se týká vymezené soustavy Natura 2000 je trasování cykloturistické stezky územím Přírodního parku Džbán. Tato trasa není blíže specifikována a prochází lokalitou soustavy Natura Strana 10 (celkem 27)

11 II.III. Možné přeshraniční vlivy koncepce Nedílnou součástí posouzení možných vlivů záměru či koncepce na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000 je relevantní zhodnocení eventuality dotčení těchto předmětů ochrany EVL a PO vyskytujících se na území jiného státu. Vzhledem k lokalizaci území posuzované koncepce v poměrně značné vzdálenosti cca. 70 km od nejbližší státní hranice (s Německem) a tedy i od německých naturových lokalit, z nichž nejbližší předmětnému území koncepce, EVL Hemmschuh (kód DE ) a s ní se překrývající PO Weisseritztäler (DE ) a s ohledem na změny, navrhované posuzovanou koncepcí, mající veskrze lokální dosah, byl potenciální významný negativní vliv posuzované koncepce na přeshraniční lokality soustavy Natura 2000 apriori vyloučen. Strana 11 (celkem 27)

12 III. CHARAKTERISTIKA A VYMEZENÍ PŘEDMĚTU OCHRANY PŘÍRODY Z HLEDISKA DOTČENÝCH EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT A PTAČÍCH OBLASTÍ SOUSTAVY NATURA 2000 III.I. Identifikace potenciálně dotčených lokalit Cílem posouzení koncepce je vyhodnotit potenciálně významné vlivy koncepce na předměty ochrany dotčených EVL či PO. Výchozím stavem pro posuzování, obdobou nulové varianty při posuzování záměrů, je stávající stav, tedy aktuální situace v místě posuzované koncepce. Vzhledem k tomuto výchozímu stavu je tedy nutno posuzovat případné změny navrhované v konceptu ÚP. Pro účely posouzení předloženého ÚP Kladno koncept řešení byly posouzeny potenciální vlivy koncepce na lokality soustavy Natura 2000, jež se nacházejí v předmětných katastrech. Následně byly zvažovány vlivy na vzdálenější EVL a PO. S ohledem na typ, rozsah a jednotlivé dílčí záměry posuzovaného konceptu ÚP Kladno tak byla jako potenciálně dotčená vyhodnocena jediná evropsky významné lokalita, jež se částí své plochy překrývají s územím, které je řešeno předkládanou koncepcí. Jedná se o EVL Krnčí a Voleška (kód lokality: CZ ), jež má překryv s územím, řešeným konceptem ÚP Kladno v jeho severozápadní části (tj. část k.ú. Kladno). Rámcové vymezení předmětného území v kontextu lokalit soustavy Natura 2000 nacházejících se na území ČR zachycuje Obr. 2. Obr. 2. Rámcové vymezení předmětného území, řešeného konceptem ÚP Kladno (červeně) v kontextu blízkých evropsky významných lokalit (zeleně) soustavy Natura 2000 (podkladové mapy: Strana 12 (celkem 27)

13 Přehled předmětů ochrany obou EVL, jež byly vyhodnoceny, jako potenciálně dotčené posuzovanou koncepcí podává Tab. 1. Tab.1. Lokality soustavy Natura 2000, vyhodnocené jako potenciálně dotčené posuzovanou koncepcí ÚP Kladno koncept řešení a jejich předměty ochrany Kategorie území EVL Krnčí a Voleška Evropsky významné druhy (nejsou vymezeny) Evropsky významná stanoviště Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero- Fagion) Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Eurosibiřské stepní doubravy III.II. Stručný popis EVL a charakteristika předmětů ochrany Kapitola byla zpracována na základě informací, dostupných na portálu URL: cz, údaje o bionomii a ekologii předmětných evropsky významných druhů a stanovišť byly doplněny informacemi, získanými z metodických příruček a publikací MŽP ČR a AOPK ČR (Härtel et al. 2009, Chvojková et al. 2009, Chytrý et al. 2001, Marhoul a Turoňová 2008, Roth 2007) a odborných publikací, vážících se k příslušnému tématu. Dále byla využita data a informace z portálů URL: URL: URL: EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA KRNČÍ A VOLEŠKA Kód lokality: CZ Kraj: Středočeský, katastrální území Kladno, Libušín, Motyčín, Vinařice u Kladna Status: Zařazeno do evropského seznamu lokalit soustavy NATURA 2000 pro ČR Rozloha: ha Biogeografická oblast: Kontinentální Vyhlášena: Nařízením Vlády č. 132/2005 Sb. v platném znění. Navrhovaná kategorie ochrany: PR přírodní rezervace Evropsky významná lokalita Krnčí a Voleška reprezentuje dvě paralelní stejnojmenná údolí (Krnčí a Voleška) spojená plošinou (Vlčinec) na SZ okraji Kladna. Území leží na JV okraji Džbánu, plošina leží ve výšce okolo 390 m, dolní části svahů u Tuháně ve výšce okolo 345 m. Z geomorfologického hlediska se jedná o typická souběžná džbánská údolí (Krnčí, Voleška nebo také V olešce) s charakteristickým profilem svahů, která jsou propojena plošinou (Vlčinec). Jde o křídovou tabuli, rozčleněnou erozními údolími, místy se strmými svahy a vzácně s opukovými stěnami. Vzhledem ke strmosti svahů dochází k sesuvům, což výrazně ovlivňuje jejich morfologii (vznik různých dolíků). Místy jsou vyvinuty suťové svahy. Geologické podloží je charakteristické pro Džbán. Nejsvrchnější vrstvu tvoří opuky, ve svrchních částech často odvápněné. Pod nimi leží slabá nepropustná vrstva jílů a pod jílovou vrstvou následují vrstvy pískovců. V závislosti na charakteru podloží se v půdním pokryvu střídají kambizemě a pararendziny. Krajinná charakteristika: Součást lesního komplexu na SZ okraji Kladna. Nejjižnější (spíše JV) část Džbánu. Na dnech jednotlivých údolí bývaly v minulosti loučky s některými Strana 13 (celkem 27)

14 vzácnými slatinnými druhy, v současnosti jsou zalesněné převážně jasanem. V lesích probíhá běžné lesní hospodaření, část porostů je tvořena jehličnany (smrk, borovice, modřín). Z vegetačního hlediska naprostou většinu území tvoří nejrůznější typy listnatých lesů (bučiny, suťové lesy, teplomilné doubravy), místy narušeny lesním hospodařením (kácení, výsadba jehličnanů). Nejcennějším typem biotopu jsou mochnové doubravy (L6.4) (na plošině Vlčinec a v lese Rovina). Jde o porosty s druhově bohatým bylinným podrostem s řadou vzácných a ohrožených druhů na mírně odvápněných opukových plošinách: hruštička prostřední (Pyrola media), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), svízel severní (Galium boreale), zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus), hruštička menší (Pyrola minor), tomkovice jižní (Hierochloë australis), ostřice horská (Carex montana), jetel alpínský (Trifolium alpestre), kociánek dvoudomí (Antennaria dioica) či jeřáb muk (Sorbus aria). Na svazích je vyvinuta široká škála bučin v závislosti na strmosti svahů a geologickém podloží (acidofilní či s absencí podrostu, květnaté či okroticové), které směrem k hranám svahů tvoří plynulé přechody k suťovým lesům. V těchto porostech rostou následující druhy - jedle bělokorá (Abies alba) (vzácně zmlazuje), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), oměj vlčí mor žláznatý (Aconitum lycoctonum subsp. vulparia), prorostlík dlouholistý (Bupleurum longifolium), huseník chudokvětý (Arabis brassica), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), plamének přímý (Clematis recta), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kamejka lékařská (Lithospermum officinale) a řada dalších (běžných) hájových druhů. Vzácně a maloplošně jsou přítomny teplomilné doubravy (L6.1) s ostřicí chabou (Carex flacca), třemdavou bílou (Dictamnus albus), chrpou chlumní (Centaurea triumfettii), plaménkem přímým (Clematis recta) či kamejkou modronachovou (Lithospermum purpurocaeruleum). Obr. 3. Situační vymezení EVL Krnčí a Voleška, hranice EVL jsou proznačeny zeleně, překryv EVL s katastrálním územím řešeným v rámci ÚP Kladno je zvýrazněn červeně (upraveno dle podkladů z htttp:// Strana 14 (celkem 27)

15 PŘEDMĚTY OCHRANY EVL KRNČÍ A VOLEŠKA: Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion), kód: 9150 Popis a ekologie: Lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a někdy s příměsí dalších listnatých dřevin javor mleč (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata) aj.), případně také jedle bělokorá (Abies alba). Keřové patro je vyvinuto často, ale má zpravidla malou pokryvnost. Kromě bukového zmlazení se v něm častěji vyskytují svída krvavá (Cornus sanguinea) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). V bylinném patře převládají mezofilní lesní druhy mařinka vonná (Galium odoratum), jaterník podléška (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) aj., na rozdíl od jiných bučin jsou však častěji zastoupeny vstavačovité okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), okrotice červená (C. rubra), kruštík širolistý (Epipactis helleborine s. lat.), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis aj.) a některé teplomilnější druhy typické jinak spíše pro dubohabřiny zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), z. řepkovitý (C. rapunculoides), ostřice prstnatá (Carex digitata), konvalinka vonná (Convallaria majalis), svízel lesní (Galium sylvaticum), řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum). Ve fragmentech vápnomilných bučin v údolí Mohelky pod Českým Dubem a v Českém ráji se jako dominanta podrostu uplatňuje pěchava vápnomilná (Sesleria albicans). Mechorosty rostou spíše na vyčnívajících kamenech nebo na bázích kmenů než na půdním povrchu. Uvedený typ společenstva je charakteristický pro svahy na vápencích, vzácněji též na opukách a vápnitých pískovcích, kde se vyvíjí mělká půda typu rendzina, případně pararendzina. Půdy jsou vysýchavější než u jiných typů bučin, a proto je stromové patro nižší a rozvolněnější. Na plošinách s hlubšími půdami bývají vápnomilné bučiny nahrazeny květnatými bučinami. Porosty se vyskytují většinou maloplošně v pahorkatinách až podhůřích v nadmořských výškách mezi 300 a 600 m. Ohrožení: Převod na jehličnaté kultury, přezvěření, ruderalizace. Ochrana: Udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Význam EVL Krnčí a Voleška z hlediska zastoupení stanoviště v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem ve 12ti EVL v celkové rozloze 892 ha (Härtel et al. 2009). Plocha stanoviště v EVL Krnčí a Voleška činí ha, jeho reprezentativnost je zde hodnocena jako nižší (C). Rozšíření evropsky významného stanoviště v prostoru EVL uvádí Obr. 4. Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, kód: 9180 Popis a ekologie: Stromové patro je druhově bohatší než u jiných typů mezofilních listnatých lesů. Převládají v něm suťové dřeviny javor mléč (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), l. velkolistá (T. platyphyllos) a jilm drsný (Ulmus glabra). V nižších nadmořských výškách je hojně zastoupen habr obecný (Carpinus betulus), zatímco v podhorských a horských polohách je přimíšen i buk obecný (Fagus sylvatica) a naopak ustupují lípy. Vzácně se v suťových lesích vyskytuje i tis červený (Taxus baccata). Rovněž keřové patro s lískou obecnou (Corylus avellana), srstkou angreštem (Ribes uva-crispa), bezem černým (Sambucus nigra), bezem hroznatým (S. racemosa) a dalšími druhy je bohatě vyvinuto. V bylinném patře je málo ekologicky specializovaných druhů, spíše se vyskytují druhy přesahující z bučin, dubohabřin, údolních jasanovo-olšových luhů a vzácněji i z teplomilných doubrav. Typické je zastoupení nitrofilních druhů, např. kakost smrdutý (Geranium robertianum) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), a druhů náročných na vlhkost jako hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum) a Strana 15 (celkem 27)

16 ptačinec hajní (Stellaria nemorum). Jako výrazné dominanty bylinného patra se v některých porostech uplatňují stín snášející vysoké byliny, na bázemi bohatých a vlhkých půdách je to měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), na hlinitých půdách ovlivněných půdotokem udatna lesní (Aruncus vulgaris). V suťových lesích krasových žlebů se vyskytuje vzácná kapradina jelení jazyk celolistý (Phyllitis scolopendrium). Na strmých horních částech svahů na vápenci se vyskytuje pěchava vápnomilná (Sesleria albicans), doprovázená některými druhy teplomilných doubrav. Na balvanitých sutích je výrazně vyvinuto mechové patro. Uvedený typ společenstva je typický pro strmé svahy s výchozy skal nebo s výrazným půdotokem, rokle, dolní části svahů a svahová úpatí s akumulací balvanů nebo jiného suťového materiálu. Podloží je obvykle tvořeno tvrdými horninami, a to jak silikáty, tak vápenci. Půdy jsou zpravidla hlubší, ale s vysokým obsahem skeletu, bohaté živinami a s velmi dobrou mineralizací opadu. Často jsou vlhké, nikoliv však trvale zamokřené. Suťové lesy tvoří většinou jen maloplošné porosty rozšířené od pahorkatin do horských poloh, horní hranice dosahují v nadmořských výškách kolem m. Ohrožení: Těžba, výsadby nepůvodních dřevin. Ochrana: Zachování přirozené skladby stromového patra. Význam EVL Krnčí a Voleška z hlediska zastoupení stanoviště v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem ve 105ti EVL v celkové rozloze ha (Härtel et al. 2009). Plocha stanoviště v EVL Krnčí a Voleška činí ha, jeho reprezentativnost je zde hodnocena jako střední (B). Rozšíření evropsky významného stanoviště v prostoru EVL uvádí Obr. 4. Eurosibiřské stepní doubravy, kód 91I0 Popis a ekologie: Z hlediska fytocenologické klasifikace se v zájmovém území EVL nachází biotop středoevropských bazifilních teplomilných doubrav (L6.4). Jedná se o světlé lesy s dominancí dubu zimního (Quercus petraea s. lat.) za hranicí areálu dubu šipáku (Q. pubescens s. lat.) nebo na půdách, které tomuto druhu nevyhovují pro svou vyšší kyselost. V podúrovni může být přimíšen habr obecný (Carpinus betulus). Stromové patro je v některých porostech velmi rozvolněné a nízkého vzrůstu, jen 4 6 m vysoké. Keřové patro je zpravidla vyvinuto slaběji a mnohdy je tvořeno nižšími jedinci dubu zimního (Quercus petraea s. lat.). Bylinné patro je druhově bohaté, nemá však výraznější diagnostické druhy, protože druhy submediteránního a panonského rozšíření v něm chybějí nebo jsou vzácné. Dominantou je zpravidla kostřava ovčí (Festuca ovina), lipnice hajní (Poa nemoralis) nebo tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria). V porostech na skalnatých svazích jsou hojněji zastoupeny mechy a lišejníky. Stanoviště je typické pro výslunné, strmé, často skalnaté svahy, v nejteplejších a nejsušších oblastech také plošiny a svahy o mírném sklonu. Geologickým podkladem jsou kyselé silikátové horniny, nejčastěji žula, rula, granulit, prvohorní a starohorní břidlice, vzácně i hadce, na nichž se vyvíjejí půdy typu ranker nebo mělčí kambizemě. Ohrožení: Zavádění borových kultur, invaze trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia), oborní chov zvěře a přezvěření i mimo obory, tracheomykózy, eutrofizace. Ochrana: Obnova porostů se zachováním přirozené dřevinné skladby, udržování nízkých stavů zvěře. Význam EVL Krnčí a Voleška z hlediska zastoupení stanoviště v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem ve 41 EVL v celkové rozloze ha (Härtel et al. 2009). Plocha stanoviště v EVL Krnčí a Voleška činí ha, jeho reprezentativnost je zde Strana 16 (celkem 27)

17 hodnocena jako střední (B). Rozšíření evropsky významného stanoviště v prostoru EVL uvádí Obr. 4. Obr. 4.: Situační zákres vymezených typů evropsky váznamných stanovišť v prostoru EVL Krnčí a Voleška. Stanoviště: Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion); Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích; 91I0 - Eurosibiřské stepní doubravy (datový podklad: Strana 17 (celkem 27)

18 IV. VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA PŘEDMĚTY OCHRANY PO A EVL IV.I. Vyhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Posuzovaný "Územní plán Kladno koncept řešení" byl předložen ve formě koordinačních výkresů s vysvětlivkami jednotlivých kódů ploch a ostatních elementů stávající i navrhované technické aj. infrastruktury. Doplňující informace byly čerpány z poskytnutých textových podkladů (viz kap. I, Postup zpracování posouzení, bod A). Biologicka data tykající se lokality soustavy Natura 2000 a předmětů její ochrany byla získána v průběhu orientační návštěvy území v r. 2010, z odborné literatury a veřejně přístupných portálů, jež jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Množství a struktura podkladů, jež byly k dispozici, byly dostatečné k relevantnímu posouzení o charakteru ploch změn a jejich potenciálních dopadech na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura IV.II. Vlastní vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany EVL a PO Předložené posouzení vlivů navržené koncepce změny ÚP Kladno řeší možné dopady na předměty ochrany a celistvost vymezených PO a EVL. Protože na posuzovaném území Kladna se nenachází žádná ptačí oblast, jsou hodnoceny vlivy konceptu ÚP na EVL. Konkrétně se jedná o tyto EVL: Evropsky významná lokalita Krnčí a Voleška (kód lokality: CZ ) Vliv koncepce na další EVL a PO nacházející se v širším lze vzhledem k jejímu rozsahu, typu a lokalizaci apriori vyloučit (viz výše kap. III.I). Vyhodnocení vlivů koncepce na potenciálně dotčené EVL je zpracováno doporučenou tabelární formou, viz Tab. 3. Metodika hodnocení významnosti vlivů Za referenční cíl pro vyhodnocení vlivu posuzované koncepce na lokality soustavy Natura 2000 bylo v souladu s metodickými doporučeními Evropské komise (viz Kolektiv 2001a, Kolektiv 2001b) a platnou legislativou zvoleno: zachování příznivého stavu z hlediska ochrany pro předměty ochrany PO a EVL (typy evropských stanovišť a evropsky významné druhy). Jako konkrétní metoda pro vyhodnocení vlivů koncepce bylo zvoleno slovní vyhodnocení všech relevantních vlivů koncepce s výslednou bodovou sumarizací pro jednotlivé vlivy (viz Tab. 2). Strana 18 (celkem 27)

19 Tab. 2: Stupnice pro hodnocení významnosti jednotlivých vlivů koncepce na předměty ochrany a celistvost ptačích oblastí a evropsky významných lokalit (zdroj: MŽP ČR 2007) Hodnota Termín Popis -2 Významný negativní vliv -1 Mírně negativní vliv Negativní vliv dle odst. 9 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění vylučuje realizaci koncepce (resp. koncepci je možné realizovat pouze v případech určených dle odst. 9 a 10 45i zákona) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze ji eliminovat. Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. 0 Bez vlivu Koncepce nemá žádný vliv. +1 Mírně pozitivní vliv +2 Významný pozitivní vliv Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Konkrétní kritéria, jež definují hladinu "významného negativního vlivu" dle odst. 9 45i ZOPK, resp. dle směrnice o ptácích (79/409/EHS) a směrnice o stanovištích (92/43/EEC) lze stanovit na základě analogie s přístupem používaným při hodnocení míry významnosti vlivů v jiných evropských zemích (Percival 2001, Bernotat 2007). Za významný negativní vliv je typicky považována přímá a trvalá ztráta části stanoviště druhu či typu přírodního stanoviště, které jsou předmětem ochrany EVL nebo PO. Za hlavní kritérium (hladinu významnosti vlivu) lze považovat dotčení více než 1% rozlohy typu přírodního stanoviště či 1% velikosti populace evropsky významného druhu, nebo ptačího druhu na území dané EVL, resp. PO (Bernotat 2007, Percival 2001). V předloženém hodnocení jsou za indikátory významně negativního vlivu na předměty ochrany a celistvost lokality považovány také eventuální významné změny určujících ekologických podmínek, jež zajišťují příznivý stav předmětů ochrany (udržení optimálního vodního režimu stanovišť, udržení přirozeného druhového složení vegetace lesních typů přírodních stanovišť, eliminace rizika fyzického narušení či rozvrácení lesních typů přírodních stanovišť apod.). Strana 19 (celkem 27)

20 Tab. 3: Vyhodnocení míry vlivu koncepce na předměty ochrany Evropsky významných lokalit soustavy Natura Lokalizace Předmět ochrany Míra vlivu * EVL Krnčí a Voleška EVL Krnčí a Voleška EVL Krnčí a Voleška Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) kód: 9150 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích kód: 9180 Eurosibiřské stepní doubravy kód 91I0 Popis 0 Předložený koncept ÚP nenavrhuje na území EVL žádné významné změny využití. Jedinou plánovanou aktivitou je vybudování cyklostezky, a to v trase stávajících komunikaci. Tato cykloturistická stezka je plánována mimo vymezený předmět ochrany 9150 (srovnej Obr. 4). Taktéž v blízkém okolí nejsou navrhovány změny využití prostředí, jež by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany. 0 Předložený koncept ÚP nenavrhuje na území EVL žádné významné změny využití. Jedinou plánovanou aktivitou je vybudování cyklostezky, a to v trase stávajících komunikaci. Tato cykloturistická stezka je plánována mimo vymezený předmět ochrany 9180 (srovnej Obr. 4). Taktéž v blízkém okolí nejsou navrhovány změny využití prostředí, jež by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany. 0, příp. -1 Předložený koncept ÚP nenavrhuje na území EVL žádné významné změny využití. Jedinou plánovanou aktivitou je vybudování cyklostezky, a to v trase stávajících komunikaci. Tato cykloturistická stezka je plánována na komunikaci, která prochází vymezeným předmětem ochrany 91I0 (srovnej Obr. 4). V případě, že by byla uvažovaná cykloturistická stezka řešena jako zpevněná komunikace, příp. by byla rozšířena stávající komunikace, jednalo by se o zásah do vymezeného předmětu ochrany (viz -1). Tento zásah by bylo vhodné posoudit z hlediska vlivů na vymezený předmět ochrany. * Hodnota významnosti vlivu na předmět ochrany je stanovena dle "Metodiky hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (MŽP ČR 2007)" a to následovně: 0... koncepce nemá žádný prokazatelný vliv, mírně negativní vliv, významně negativní vliv. Shrneme-li výše uvedené (viz Tab. 3), pak se vliv koncepce "Územního plánu Kladno" jeví z hlediska vymezených předmětů ochrany jakožto nevýznamný. Potenciálně rizikovým momentem může být navržená cykloturistická stezka při okraji EVL, kde prochází vymezeným předmětem ochrany Eurosibiřské stepní doubravy (91I0). Vymezeným předmětem ochrany 91I0 cykloturistická stezka prochází v délce cca 480m. V případě, že bude uvažovaná cykloturistická stezka trasována v intencích stávající komunikace, nebude vliv na daný typ stanoviště EVL významný (0). V případě rozšíření uvažované cykloturistické stezky na úkor stávajících lesních porostů lze očekávat zásah do evropsky významného stanoviště. Takovýto stavební záměr by tudíž bylo vhodné podrobit samostatnému posouzení dle 45i, zák. 114/1992 Sb. Strana 20 (celkem 27)

21 IV.III. Vyhodnocení vlivů koncepce na celistvost lokality Celistvost lokalit připravované soustavy Natura 2000 je nazírána jako trvale udržitelné zachování kvality lokality z hlediska naplňování jejích ekologických funkcí ve vztahu k předmětům ochrany. V zjednodušeném pojetí jde o schopnost ekosystémů nadále fungovat způsobem, který je příznivý pro předměty ochrany z hlediska zachování, popř. zlepšení jejich stávajícího stavu. Celistvost lokality je zachována, pokud má lokalita zachovány ekologické funkce, samočisticí a obnovné schopnosti v rámci své dynamiky. Celistvost je chápána ve vztahu k celé řadě faktorů, zahrnujících vlivy různých časových měřítek. Návrh Územního plánu Kladno nebude mít z koncepčního hlediska ani z hlediska posouzení jednotlivých ploch významný negativní vliv na celistvost EVL ani z hlediska komplexního působení na EVL jako celek, ani ve formě významného negativního vlivu na jednotlivé předměty ochrany EVL. Na základě výše uvedeného je možno uzavřít: významný negativní vliv koncepce na celistvost vymezených EVL a PO a její předmětů ochrany lze vyloučit. IV.IV. Vyhodnocení možných kumulativních vlivů Vzhledem k charakteru navrhované koncepce ÚP Kladno (změny ve využívání stávajících ploch, rozšíření stávajících stavebních ploch, variantní řešení dopravní obslužnosti regionu, výstavba rodinných domů a ploch pro podnikání aj.) a faktu, že nebyl shledán významný negativní vliv na žádný z předmětů ochrany EVL a PO lze vyloučit kumulaci vlivů posuzované koncepce s jakýmkoliv jiným záměrem či koncepcí, navrhovaným či realizovaným v předmětném území. Zároveň nejsou známy další koncepce/záměry v posuzované oblasti, jejichž realizace by mohla být konfliktní, z hlediska negativních vlivů a dotčení předmětů ochrany výše uvedených PO a EVL. Strana 21 (celkem 27)

22 V. OPATŘENÍ K PREVENCI PŘÍPADNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ KONCEPCE Cílem předloženého posouzení podle je relevantní zhodnocení potenciálních vlivů posuzované koncepce ÚP Turtnov na předměty ochrany potenciálně dotčených EVL či PO. V případě zjištěných mírných negativních vlivů navrhnout opatření k jejich zmírnění, případně vyloučení, pokud je to možné. V případě posuzované koncepce "Územní plán Kladno koncept řešení" nebyl shledán žádný potenciální významně negativní vliv na předměty ochrany EVL a PO. Potenciálně negativní může být záměr realizace cykloturistická stezky v prostoru EVL Krnčí a Voleška. V případě, že záměr bude realizován v intencích stávající komunikace (tj. trasování cykloturistická stezky a zachování šíře komunikace) lze jej nahlížet jako nevýznamný. V případě, že stavba bude realizována na úkor lesní vegetace, bylo by vhodné záměr zvážit a posuzovat dle 45i, zák. 114/1992 Sb. Jednotlivé realizované záměry bude následně potřeba řešit individuálně ve vztahu k vymezeným EVL a PO, a to v intencích zákona 100/2001 Sb., v platném znění. Strana 22 (celkem 27)

23 VI. ZÁVĚR POSOUZENÍ Předložená navržená koncepce "Územního plánu Kladno koncept řešení" řeší územní rozvoj Statutárního města Kladna, a to v rámci 7mi katastrálních území (= k.ú.): k.ú. Dubí u Kladna, k.ú. Hnidousy, k.ú. Kladno, k.ú. Kročehlavy, k.ú. Motyčín, k.ú. Rozdělov a k.ú. Vrapice. Předložená koncepce je posouzena z hlediska potenciálních vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000, resp. na evropsky významná stanoviště a druhy, jež jsou jejich předmětem ochrany. Posouzení bylo vypracováno na základe objednávky zpracovatele koncepce ÚP Kladno, a to i přesto, že byl významně negativní vliv koncepce na soustavu Natura 2000 apriori vyloučen (viz koordinované stanovisko KÚ, č.j /2009/KUSK-OŽP/Tuč). Koncepce ÚP Kladno zahrnuje řadu aspektů rozvoje regionu, charakteru sídelního rozvoje, řešení dopravní obslužnosti regionu, zamezení degradace ZPF, cestovního ruchu atd. Jako taková je koncepce předkládána invariantně (v jediné aktivní variantě), s variantním řešením dílčích prvků. Tato variantní řešení dílčích prvků jsou ovšem z hlediska předmětného posouzení rovnocenná a bez negativního vlivu na předměty ochrany soustavy Natura Vzhledem k faktu, že se posuzované území nachází ve vnitrozemí, jsou potenciální přehraniční vlivy vyhodnoceny jakožto nevýznamné a nebyly dále posuzovány Na základě vyhodnocení možných vlivů koncepce je možno konstatovat (ve shodě s vydaným stanoviskem KÚ Středočeského kraje), že navržená koncepce "Územního plánu Kladno koncept řešení" nebude mít významný negativní vliv na celistvost, ani na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura V Olomouci 15. června 2011 RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. oprávněná osoba k provádění posouzení podle 45i zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění č.j. 630/3434/04 Strana 23 (celkem 27)