Dopady pěstování palmy olejné na ostrově Kalimantan v Indonésii

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Dopady pěstování palmy olejné na ostrově Kalimantan v Indonésii Bakalářská práce Autor: Jiří Hruška

2 Vedoucí práce: Mgr. Martin Hrabálek, Ph.D. Brno, 2014 Mendelova univerzita v Brně Ústav teritoriálních studií Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií 2013/2014 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název tématu: Jiří Hruška Mezinárodní teritoriální studia Mezinárodní rozvojová studia Dopady pěstování palmy olejné na ostrově Kalimantan v Indonésii Rozsah práce: 40 Zásady pro vypracování: 1. Uvedení do problematiky životního prostředí v regionu. 2. Politické aspekty pěstování palmy olejné v regionu. 3. Ekonomické, sociální a environmentální dopady pěstování palmy olejné v regionu. Seznam odborné literatury: PUTHETI, R. -- OBIRE, O. The oil Palm tree: A renewable energy in poverty eradication in 1. developing countries. Nigeria: River State University, ISSN KULHAVÝ, J. PALMY : Množení. Pěstování. Ošetřování. Ostrava: BLESK, s. ISBN NOWAK, B. -- SCHULZOVÁ, B. Tropické plody : biologie, využití, pěstování a sklizeň. 1. vyd. 3. Praha: Knižní klub, s. Průvodce přírodou. ISBN Datum zadání bakalářské práce: červen 2013 Termín odevzdání bakalářské práce: květen 2014 Jiří Hruška Autor práce Mgr. Martin Hrabálek, Ph.D. Vedoucí práce Ing. Samuel Antwi Darkwah, Ph.D. Vedoucí ústavu prof. Dr. Ing. Libor Grega Děkan FRRMS MENDELU

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Dopady pěstování palmy olejné na ostrově Kalimantan v Indonésii vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne Podpis autora

4 Poděkování Rád bych tímto poděkoval vedoucímu bakalářské práce Mgr. Martinovi Hrabálkovi, Ph.D. za trpělivost, cenné rady a připomínky, které napomohly k vypracování této práce. Dále bych rád poděkoval Mgr. Stanislavovi Lhotovi, Ph.D. za poskytnutí cenných materiálů a informací. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat celé své rodině za podporu a hlavně mému otci za možnost a příležitost cestovat do Indonésie.

5 Abstrakt Hruška, Jiří: Dopady pěstování palmy olejné na ostrově Kalimantan v Indonésii. Bakalářská práce, Brno 2014 Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnocení dopadů rozvoje pěstování palmy olejné v Indonésii na životní prostředí a sociální komunity místního obyvatelstva v regionu Kalimantan na ostrově Borneo. Dále se práce zabývá možnostmi využití palmového oleje, ekonomickými příčinami pěstování palem olejných a politickým pozadím celé problematiky. Práce také přináší možnosti řešení problematiky, zhodnocení dlouhodobé udržitelnosti pěstování a s tím spojené certifikace společností produkující a obchodující s palmovým olejem. Klíčová slova palmový olej, palma olejná, palmářský průmysl, Indonésie, Kalimantan, Borneo, palmová platáž, Elaeis guineensis Abstract Hruška, Jiří: The impacts of oil palm planting on the Kalimantan island in Indonesia. Bachelor thesis, Brno 2014 The main aim of this bachelor thesis is the evaluation of the impacts of the development of oil palm planting in Indonesia on the environment and social community of the local population in the selected region Kalimantan on the island Borneo. In next step the thesis focuses on the possibilities of using palm oil, the economic causes of the oil-palm planting and political background of the issue. The work also deals the possibilities of solving the assessment of the sustainability of planting and related certification companies producing and trading with palm oil. Key words palm oil, African oil palm, palm oil industry, Indonesia, Kalimantan, Borneo, palm oil plantation, Elaeis guineensis

6 Obsah Úvod a cíl práce... 9 Úvod... 9 Cíl práce Metodika práce Palma olejná Pěstování palmy olejné Možnosti využití palmy olejné Využití palmojádrového a palmového oleje Regiony pěstování palmy olejné Pěstování palmy olejné v regionu jihovýchodní Asie Historie pěstování palmy olejné v Indonésii Současná situace pěstování palmy olejné v Indonésii Světový obchod s palmovým olejem Mezinárodní obchod s palmovým olejem z Indonésie Hlavní světoví importéři palmového oleje Import palmového oleje do Evropské unie Export palmového oleje z Indonésie Region Kalimantan Tropické deštné lesy ostrova Borneo Vodstvo ostrova Borneo Problematika pěstování palmy olejné v regionu Kalimantan Vliv pěstování palmy olejné na životní prostředí regionu Kalimantan Odlesňování Biologické diverzita

7 4.1.3 Požáry a vypalování Skleníkové plyny Koloběh vody v ekosystému Toxické odpady Znečištění vod Nedostatek půdy Úbytek životního prostředí pro živočichy Vliv palmářského průmyslu na vymírání orangutanů v regionu Kalimantan Další environmentální problémy Vliv pěstování palmy olejné na místní sociální komunity v regionu Kalimantan Zaměstnanost na plantážích palmy olejné v regionu Kalimantan Konflikty místních komunit a palmařských společností v regionu Kalimantan Politické pozadí pěstování palmy olejné v regionu Kalimantan Možnosti řešení negativních dopadů pěstování palmy olejné Mezinárodní organizace zabývající se problematikou palmového... oleje Certifikace palmového oleje Certifikace Certified Sustainable Palm Oil Certifikace GreenPalm Sustainabilty Certifikace UTZ Certified České projekty a sdružení zabývající se negativními dopady... pěstování palmy olejné v Indonésii Sdružení Lestari Koalice proti palmovému oleji

8 5.3.3 Kampaň Strážci pralesů sdružení Greenpeace Česká republika Unie českých a slovenských zoologických Závěr Seznam použitých zkratek Seznam citované literatury Seznam tabulek Seznam grafů Seznam obrázků Seznam příloh Přílohy 8

9 Úvod a cíl práce Úvod Člověk je tvor, který odjakživa a donedávna žil v přímém kontaktu s přírodou. Technologický pokrok a současná společenská situace způsobují, že lidé tento kontakt ztrácejí a mění tak svou vlastní přirozenost. Mnoho lidí je dnes uvězněných v bludném kruhu povinností a starostí a nezbývá jim čas přemýšlet o tom co všechno se okolo nich děje, odkud se berou věci, které denně užívají a kam až sahají důsledky jejich konání. Často lidská společnost zapomíná na fakt, že ačkoliv žije v izolovaných mikrosvětech měst, stále zůstává na přírodě silně závislá. Tato bakalářská práce pojednává o globální odpovědnosti a o tom jak vlastní rozhodnutí dokážou ovlivnit stav přírody na opačném konci planety. Spletitá problematika na první pohled nenápadné suroviny; problematika, která v sobě skrývá zarážející zápletky a nejasnou pointu. Je to problematika palmového oleje. Současná Indonésie má mnoho tváří. I nezaujatý návštěvník Bornea si záhy položí otázku: Kam že se poděla veškerá divočina? Kde jsou všechny ty překrásné zelené pralesy? Kde je všechna ta bohatost a pestrost? Kde jsou ty roztodivné formy života? Nejtypičtějším obrazem současné bornejské krajiny není les, ale nekonečné řady plantáží palem olejných. Palma olejná je rostlina, která pochází z rovníkové Afriky, kde se pěstovala už od starověku, ale nikdy to nebylo v nějakém větším měřítku. A teprve v posledních cca třiceti letech se začala ve velké míře pěstovat v Indonésii. V dnešní době je palmový olej vůbec nejobchodovanější tuk resp. olej na světě vůbec. A v podstatě je to hlavní příčina odlesňování obou dvou asijských zemí Malajsie a Indonésie, které dneska produkují podstatnou většinu palmového oleje. 9

10 Cíl práce Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je zhodnocení dopadů rozvoje pěstování palmy olejné v Indonésii na životní prostředí a sociální komunity místního obyvatelstva v regionu Kalimantan na ostrově Borneo. Práce se dále zabývá možnostmi využití palmového oleje, ekonomickými příčinami pěstování palem olejných a politickým pozadím celé problematiky. Práce také přináší možnosti řešení problematiky, zhodnocení dlouhodobé udržitelnosti pěstování a s tím spojené certifikace společností produkující a obchodující s palmovým olejem. Bakalářská práce je rozdělena celkem do pěti kapitol. V první kapitole je popsána palma olejná, jako pěstitelská plodina historie jejího pěstování a světové pěstitelské regiony. Dále jsou zde popsány možnosti využití palmového oleje. Palmový olej jako obchodní artikl mezinárodního obchodu je popsán v následující kapitole. Třetí kapitola představuje vybraný region Kalimantan na ostrově Borneo v Indonésii. Další kapitola se věnuje vlivu pěstování palmy olejné na životní prostředí a na místní obyvatele Kalimantanu. Také je zde nastíněno politické pozadí této problematiky. Poslední kapitola přináší návrhy na možná řešení problematiky negativních dopadů pěstování palmy olejné v Indonésii, dále pak zapojení různých nadnárodních i místních organizací do této problematiky a v neposlední řadě jsou zde zmíněny i aktivity České republiky v těchto souvislostech. Metodika práce Metodicky je tato bakalářská práce tvořena hlavně sběrem a analýzou nalezených dat a informací především v anglickém a indonéském jazyce. Poněvadž v českém jazyce k tomuto tématu je k dispozici zatím pouze minimum literatury odborného charakteru, i když na druhou stranu se o tématu palmy olejné v posledních letech začíná více mluvit i v České republice. Většina zdrojů pro sepsání této bakalářské práce jsou odborné články, výroční zprávy, oficiální webové stránky různých nevládních neziskových organizací a také různé statistické internetové databáze. 10

11 1 Palma olejná Palmy olejné zahrnují několik různých druhů, ze kterých jsou nejznámější druhy Elaeis oleifera a Elaeis guineensis. Prvně jmenovaný druh pochází ze Střední Ameriky a ze severu Jižní Ameriky. Má nízké, často plazivé, ne více než 6 m vysoké kmeny a listy zpravidla rozložené v jedné rovině. Pěstuje se ve vlhkých oblastech tropické Ameriky jako olejnatá rostlina (Putheti, Obire, 2009), (Kulhavý, 1993). Další nejvýznamnějším druhem je Elaeis guineensis, která pochází ze Západní Afriky od pobřeží Guinejského zálivu, kde se nyná nachází stát Guinea. Tento druh se česky nazývá olejnice guinejská nebo také palma olejná. Vyšlechtěním z divoce rostoucí palmy v zemědělskou rostlinu se v současnosti rozšířila i mimo území Afriky, především pak do jihovýchodní Asie. (Putheti, Obire, 2009), (Nowak a Schulzová, 2006) 1.1 Pěstování palmy olejné Přirozeně palma olejná v minulosti rostla pouze v Africe a místní obyvatelé z ní po mnoho let získávali palmové víno, olej, hnojivo, stavební materiál a listy, které používali na zastřešení svých obydlí. První údaje o používání olejů z této palmy sahají hluboko do historie, některé zdroje uvádějí nálezy palmového oleje v Egyptě už přibližně let před naším letopočtem (Ornelas, Kiple, 2000). Po příchodu Evropanů do Afriky nastal největší rozvoj pěstování palmy olejné a následně vzniknul i mezinárodní obchod s palmovým olejem. Nejdříve se olej získával z domorodých tradičních plantáží. Tradiční systém pěstování přestavoval to, že palmy byly stále součástí produktivní krajiny či palmových přírodních hájů. Pro zvýšení efektivity a zisků z pěstování palmy olejné následně začali vznikat první jedno-druhové plantáže, na kterých však pracovali otroci. (Santosa, 2009), (Ornelas, Kiple, 2000) Nizozemci později introdukovali palmu olejnou do jihovýchodní Asie a zjistilo, že díky vhodným podmínkám zde palma roste rychleji a plodí větší plody 11

12 než v Africe, ve svém domovském regionu. To byl také jeden z hlavních stimulů, proč se začalo s jejím průmyslovým pěstováním i v Indonésii a Malajsii. (Santosa, 2009) Dalším ze z hlavních důvodů plantážního pěstování palmy olejné a souvisejícího mezinárodního obchodu s palmovým olejem, který se následně rozvinul, byla průmyslová revoluce v Evropě. Zvyšovala se totiž poptávka jak po olejích a mazivech pro parní lokomotivy, tak i po mýdle, které se z palmového oleje taktéž vyrábí. (Ornelas, Kiple, 2000) 1.2 Možnosti využití palmy olejné Strom palmy olejné má docela široké možnosti využití, používá se z něj dřevo, listy, míza a samozřejmě plody. Dřevo se užívá jako stavební materiál a také palivo, listy slouží hnojení a na výrobu pletených produktů. Z naříznutých výhonků palmy se jímá míza, ta se poté nechává se zkvasit a vzniká tak z ní palmové víno neboli také tuak, tradiční slabší alkoholický nápoj. Z mízy se také dále vyrábí cukr. (Casson a kolektiv, 2009) Pro průmyslovou výrobu jsou ale nejdůležitější plody, ze kterých se získávají tři základní produkty: palmový olej, palmojádrový olej a palmojádrová směs, což je zbytek jader, který zůstává po vylisování palmojádrového oleje z jádra plodu. Palmojádrovou směs lze jako bio-brikety používat jako palivo do kotlů pro výrobu elektřiny většinou používané ve mlýnech na palmový olej a občas též v okolních vesnicích. Dále se směs mnohdy přidává do zvířecích krmiv a vykrmují se s ní prasata, drůbež a další hospodářská zvířata. Možnosti využití palmojádrového a palmového oleje jsou popsány následující subkapitole 1.3. Prázdné svazky plodenství jsou občas využívány jako zdroj celulózy na výrobu papíru nebo bioplynu. (Round Table on Sustainable Palm Oil, 2014), (UNEP, 2011) 1.3 Využití palmojádrového a palmového oleje To, že palmařský průmysl obrovsky expanduje, je dané mimo jiné především tím, že si lidé palmový olej kupují, aniž by si to vlastně uvědomovali. Je totiž obsažen 12

13 v obrovském množství výrobků. Odhad je, že na pultech evropských supermarketů a hypermarketů zhruba jedna polovina balených výrobků obsahuje palmový olej, což jsou jednak potraviny (např. sušenky, oplatky, chipsy, margaríny, zmrzliny a spousta jiných), krmení pro zvířata (pro psy a kočky), dále je to kosmetika (šampóny, aviváže, mýdla, krémy, rtěnky a podobně), poté některé technické oleje a lubrikanty a v poslední době čím dál tím větší hrozbu představují biopaliva. To množství výrobků, které obsahují palmový olej, je obrovská spousta. (Občanské sdružení spotřebitelů TEST, 2012) Široká škála možností, kde všude se palmojádrový a palmový olej využívá je dáno hlavně díky jejich unikátním a univerzálním vlastnostem a samozřejmě také jejich nízkou cenou na trhu rostlinných olejů. Palmového oleje se na světě produkuje až desetkrát více než palmojádrového, což je přímo dáno vlastnostmi plodenství palmy olejné, a je tak nejvíce vyráběným rostlinným olejem na světě. (WWF, 2013) Vlastnosti palmojádrového a palmového oleje nejsou stejné. Palmový olej oranžové barvy se získává vytlačením z rozemleté dužiny, které se poté bělí. Zatímco palmojádrový olej se vyrábí lisováním usušených a rozemletých pecek a je to tak vlastně olej ze semen. I jejich body tání jsou různé, palmový taje při 30 až 37 C zatímco palmojádrový již při 20 až 24 C díky čemuž má delší životnost a navíc je bez zápachu. (Nowak a Schulzová, 2006) 1.4 Regiony pěstování palmy olejné Palma olejná se v posledních několika desetiletích stala jednou z nejrychleji se rozšiřujících tropických plodin. Území, kde se palma olejná pěstuje, již zaujímá skoro 10 % veškeré orné půdy na světě. Objem produkce palmového oleje se zvýšil o více než 100 % mezi lety 2000 a (Brown, 2005) Avšak této expanze světové produkce nebylo dosaženo zvyšování výnosnosti plantáží, ale pouze zvýšením plochy plantáží. Celková rozloha všech světových plantáží palmy olejné se za posledních cca 30 let rozrostla na více než 13

14 trojnásobek. Roční průměrný přírůstek rozlohy plantáží jsou zhruba 3%. (Basiron, 2011), (Greenpeace, 2013) Palma olejná efektivně produkuje plody pouze v tropickém podnebném pásu, který se rozprostírá podél rovník a proto je její rozšíření relativně omezené. Přesto se pěstuje již ve více než 43 státech na téměř všech kontinentech ve Střední a Jižní Americe, Africe a především v Asii. V Asii jsou to pak hlavně dva nejvýznamnější státy Malajsie a Indonésie, které produkují drtivou většinu světové produkce palmového oleje. (Casson a kolektiv, 2009) Pěstování palmy olejné v regionu jihovýchodní Asie I v dalších zemích jihovýchodní Asie se pomalu rozvíjí palmářský průmysl. Např. podstatný rozvoj zaznamenala Kambodža, kde v roce 2011 bylo celkem ha plantáží palmy olejné (Colchester a kolektiv, 2011). Dalším nastupujícím významným producentem se postupně stává Thajsko. Zde se plocha pěstování zvětšuje tempem přibližně ha každý rok. V současnosti zde palma olejná zabírá více než ha (WWF, 2013). I přesto, že palma olejná není v jihovýchodní Asii původní rostlinou, stává se zde v mnoha zemích dominantní monokulturní plodinou. Tento region nyní představuje celosvětové centrum jejího pěstování a produkce palmového oleje. (United States Department of Agriculture, 2013) 1.5 Historie pěstování palmy olejné v Indonésii Když bylo v roce 1848 umístěno několik sazenic v botanické zahradě města Bogor na západní Jávě, stala se tak Indonésie první zemí, kam byla v jihovýchodní Asii palma olejná introdukovaná. Palma olejná zde ale sloužila pouze jako okrasná rostlina. Po kultivaci sazenic na východní Sumatře zaujala palma olejná kvůli svým vlastnostem obchodníky. Tím tak v roce 1911 začalo průmyslové pěstování palem olejných na ostrově Sumatře a následně také v ostatních regionech jihovýchodní Asie. (Budidarsono a kolektiv, 2013) 14

15 Ve třicátých letech 20. století se díky nizozemským investicím do rozvoje plantáží palem olejných šířili i do ostatních regionů Indonésie a často tak jimi byly nahrazeny kaučukovníkové plantáže. V roce 1938 díky těmto zásahům Nizozemců se tak Indonésie dostala na první místo v exportu palmového oleje na světě. Když v roce 1945 získala Indonésie nezávislosti, tak nizozemští plantážníci přišli o koloniální podporu a tudíž mnoho plantáží zaniklo. Následně na to byly nizozemské plantáže znárodněny a svěřeny pod kontrolu indonéské společnosti Perusahaan Perkebunan Negara Baru (PPNB). Všechny tyto události měly za následek výrazné snížení rozlohy, kde se palma olejná pěstovala. (Santosa, 2009) Od 70. let 20. století, kdy se vlády ujal vcelku výstřední prezident Suharto, zavedla indonéská vláda, resp. Suhartův režim, expanzivní politiku palmového průmyslu. Tento strategický rámec rozvoje palmového průmyslu si kladl za cíl mimo jiné i rozvinout odlehlé části Indonésie a přemístit tam obyvatele především z přelidněného ostrova Jáva v rámci vládního programu Transmigrasi. Vláda aktivně rozšířila pěstování palmy olejné zprvu hlavně na severu Sumatry a následně i na Kalimantanu a Papui. (Budidarsono a kolektiv, 2013) Později když došlo v roce 1975 ke zvýšení celosvětové poptávky po palmovém oleji a tudíž i ke zvýšení jeho tržní ceny, indonéská vláda začala se systémem podpory drobných producentů poskytováním sazenic, technické pomoci a také finančních prostředků. Díky zpřístupnění nových území pro pěstování palmy olejné a navíc i levné pracovní síle se několikanásobně zvětšila rozloha plantáží v Indonésii. Za 5 let se od roku 1980 rozrostla o hektarů, respektive o 357 %, na celkových hektarů v roce (Santosa, 2009) Současná situace pěstování palmy olejné v Indonésii Indonésie se v roce 2011 stala z hlediska rozlohy území, kde se pěstuje palma olejná, opět největším pěstitelem na světě. Data o rozloze se ale vcelku výrazně liší přímo Statistický úřad Indonésie prohlašuje, že v roce 2010 se v Indonésii palma olejná pěstoval na hektarech, avšak ve skutečnosti nejpravděpodobněji zaujímá již plocha daleko větší území, statistika organizace 15

16 RSPO uvádí, jak je možné vidět na grafu číslo 1 níže, že to bylo až hektarů. Různá data jsou zapříčiněna různými metodami sčítání plantáží, statistika RSPO totiž započítává i plantáže, které ještě neplodí palmové plody. (Round Table on Sustainable Palm Oil, 2013) Graf 1: Plocha pěstování palmy olejné v Indonésii a Malajsii tisíce hektarů Indonésie Malajsie Zdroj: Round Table on Sustainable Palm Oil, 2013 V současné době jsou za nejvýznamnější indonéské lokality pěstování palmy olejné považovány ostrovy Borneo, Sumatra, Jáva, Sulawesi, Papua a pak ještě několik menších přilehlých ostrovů a ostrůvků. (Rianto, Mochtar, Sasmito, 2012) Největší meziroční přírůstky rozlohy plantáží palem olejných, jak je patrné z grafu číslo 2, dlouhodobě zaznamenává právě region Kalimantan. Mezi roky 2006 a 2010 byly tyto přírůstky závratných 32,9%, což bylo vysoko nad průměrem celé Indonésie, kde ročně přibude průměrně 10% nových plantáží vůči jejich rozloze v předchozím roce. Ale i v předchozích letech 1990 až 2005 region Kalimantan dominoval nad dalšími nejvýznamnějšími regiony pěstování palmy olejné v Indonésii, jako jsou Sumatra a Papua. (Round Table on Sustainable Palm Oil, 2013) 16

17 Graf 2: Průměrné meziroční přírůstky rozlohy plantáží palem olejných v jednotlivých regionech Indonésie mezi roky 1990 a 2010 Meziroční přírůstek 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Sumatra 9,0% 9,0% 3,8% Kalimantan 21,5% 9,7% 32,9% Papua 5,10% 9,0% 4,30% Indonésie 10,5% 8,0% 10,0% Zdroj: Round Table on Sustainable Palm Oil,

18 2 Světový obchod s palmovým olejem Palmový olej je hlavně díky jeho nízké tržní ceně a univerzálním vlastnostem nejvíce produkovaný rostlinný olej na světě a to již od roku 2005, kdy převýšil produkci sójového oleje. V roce 2012 byl podíl palmového oleje s celkovou celosvětovou produkcí tun 31,83% na všech rostlinných olejích. Druhý nejvýznamnější rostlinný olej byl slunečnicový s podílem 26,34 %, následovaný řepkovým s 14,95 %, slunečnicovým 9,48 %, palmojádrovým s 3,83% a dalšími druhy je možné vidět v tabulce 1 níže. (FAOSTAT, 2014) Tabulka 1: Světová produkce rostlinných olejů v roce 2012 Druh rostlinného oleje Světová produkce Podíl mezi rostlinnými oleji Palmový olej tun 31,83% Sójový olej tun 26,34% Řepkový olej tun 14,95% Slunečnicový olej tun 9,48% Palmojádrový olej tun 3,83% Bavlníkový olej tun 3,36% Podzemnicový olej tun 3,28% Olivový olej tun 2,11% Kokosový olej tun 2,10% Kukuřičný olej tun 1,49% Ostatní rostlinné oleje tun 1,25% Zdroj: FAOSTAT, Mezinárodní obchod s palmovým olejem z Indonésie Nejdůležitější a největší světoví producenti palmového olej jsou s 84,58% podílem na celosvětové produkci Indonésie a Malajsie. Hlavně pak v Indonésii je v posledních letech znatelný mnohem vyšší tempo růstu produkce. Palmářský průmysl je v Indonésii ekonomicky velmi důležitým odvětvím, produkce palmového oleje a výrobků z něj má 6,8% podíl na tvorbě HDP. Jak je patrné 18

19 z tabulky 2, tak objemem produkce tun palmového oleje v roce 2012 zaujímala Indonésie 47,16% podíl na celosvětové produkci, následovaná Malajsií s 37,42% podílem a produkcí tun. Další producenti nezaujímají již tak výrazný podíl na celosvětové produkci, poněvadž jejich objem produkce je řádově několikráte nižší než Indonésie a Malajsie. (FAOSTAT, 2014) Tabulka 2: Hlavní světoví producenti palmového oleje v roce 2012 Země Objem produkce Podíl na světové produkci Indonésie tun 47,16% Malajsie tun 37,42% Thajsko tun 3,19% Kolumbie tun 1,93% Nigérie tun 1,87% Papua Nová Guinea tun 1,06% Pobřeží slonoviny tun 0,83% Ostatní země tun 6,55% Celkem tun 100% Zdroj: FAOSTAT, Hlavní světoví importéři palmového oleje Přímo v Indonésii spolu s Malajsií se ale spotřebuje jen 22% z jejich vlastní produkce palmového oleje. Neustále se zvyšující mezinárodní poptávka po palmovém oleji tak velmi výrazně motivuje tyto státy do více intenzivního pěstování palem olejných a vyšší produkce palmového oleje. Jak lze vyčíst z tabulky 3, tak nejvýznamnějšími importéry palmového oleje jsou pak především Evropská unie, Indie, Čína, Pákistán, Malajsie a Spojené státy americké. (FAOSTAT, 2014) 19

20 Tabulka 3: Hlavní světoví dovozci palmového oleje v roce 2011 Země / seskupení zemí Objem importu Podíl na celkovém zahraničním obchodu Evropská unie tun 18,35% Indie tun 16,32% Čína tun 16,16% Pákistán tun 5,51% Malajsie tun 4,73% Spojené státy americké tun 2,97% Bangladéš tun 2,59% Nigérie tun 2,31% Singapur tun 1,86% Rusko tun 1,72% Ostatní země tun 27,48% Celkový objem zahraničního obchodu s palmovým olejem Zdroj: FAOSTAT, tun 100% Import palmového oleje do Evropské unie Od roku 2012 je největším importérem Evropská unie, která v tomto roce importovala tun palmového oleje, což představovalo 18,35% podíl na celkovém mezinárodním obchodu s palmovým olejem po celém světě. Přičemž jak lze spatřit v tabulce 4, tak z Indonésie bylo do Evropské unie importováno tun palmového oleje, které odpovídají 31,96% podílu na celkovém importu palmového oleje do Evropské unie. (FAOSTAT, 2014) Státy Evropské unie používají palmový olej jako základní surovinu na výrobu rostlinných tuků, dále je pod označením rostlinný olej obsažen v mnoha různých potravinách a pod dalšími různými názvy (latinskými) se používá i k výrobě drogistického zboží. (Občanské sdružení spotřebitelů TEST, 2012) Doposavad se prozatím jen menší část palmového oleje přidávala do biopaliv, ale tato situace se v současné době pozvolna mění, protože výrobci mají 20

21 za povinnost přidávat do nafty 5% bionafty. Toto nařízení Evropského parlamentu má za cíl snížení závislosti Evropské unie užívání fosilních paliv. Evropská unie si již dokonce dala za cíl, aby biopaliva do roku 2020 zaujímaly 10% podíl všech paliv pro pozemní dopravu prodávaných v EU. Přičemž ale v roce 2012 tento podíl činil zatím jen 3,8%, tudíž se dá předpokládat další navýšení importu palmového oleje. (International Monetary Fund, 2014), (USDA, Shean, 2010) V následujícím grafu číslo 3 je zřetelně vidět, že světová cena palmového oleje na mezinárodních trzích je stále nejnižší v porovnání s cenami jiných rostlinných olejů. Zároveň ale lze z grafu taky vyčíst, že cena řepkového oleje, od roku 2011 klesá rychleji než ceny jiných rostlinných olejů. Tento fakt, je dán právě, již v předchozím odstavci zmiňovanou, politikou Evropské unie. Cena palmového oleje se na světových burzách pohybovala v roce 2013 okolo 764,2 amerických dolarů za jednu jeho tunu. (International Monetary Fund, 2014), (USDA, Shean, 2013) Graf 3: Ceny rostlinných olejů na světových trzích v letech 2008 až USD za tunu Palmový olej 862,9 644,1 859, ,5 939,8 764,2 Sójový olej 1133, , , , ,1 Řepkový olej 1423,7 856,2 997, , , ,9 Slunečnicový olej 1693,6 1041, , , ,2 Podzemnicový olej 1567,7 994,6 1239, , , ,2 Zdroj: International Monetary Fund, 2014 V Evropské unii se v roce 2013 spotřebovalo 23,2 milionu tun rostlinných tuků, ale z vlastních rostlinných zdrojů pocházelo pouze 13,1 milionu tun olejů. 21

22 Zbývajících 10,1 tun je do EU importováno z jiných zemí a jak již bylo výše zmíněno, tak právě palmový olej z toho zaujímá největší podíl. Toto importované množství téměř odpovídá vlastní produkci řepky olejné v EU. Například sójového oleje se do EU importoval jen okolo 2 milionů tun. (FEDIOL, 2014) Export palmového oleje z Indonésie V následující tabulce 4 lze jasně vypozorovat, že největším dovozcem indonéského palmového oleje je Indie, která jej v roce 2011 z Indonésie importovala tun, což odpovídalo 30,48 % podílu na celkovém exportu Indonésie. Celkově Indie v roce 2011 importovala tun, 83,37%. Nově má být v Indii zavedena 2,5% daň na import palmového oleje do země. Avšak snížení jeho poptávky se moc neočekává, neboť i tak stále budou všechny alternativní oleje dražší než olej z palmy olejné. (WWF, 2013), (FAOSTAT, 2014) Tabulka 4: Hlavní exportní partneři palmového oleje z Indonésie v roce 2011 Stát Objem exportu Podíl na celkovém exportu Indie tun 30,48% Evropská unie tun 13,13% Čína tun 12,46% Malajsie tun 9,38% Bangladéš tun 4,93% Egypt tun 4,84% Singapur tun 4,51% Ukrajina tun 1,94% Rusko tun 1,84% Ostatní státy tun 16,97% Celkový export tun 100% Zdroj: FAOSTAT, 2014 Jak lze vidět v tabulce 4, tak druhým největším exportním partnerem je Evropská unie, do které se z Indonésie v roce 2011 vyvezlo tun palmového oleje, 22

23 což odpovídalo 13,13% podílu na celkovém indonéském exportu této komodity ze země. Více podrobností o mezinárodním obchodu s palmovým olejem z Indonésie s Evropskou unií je rozebráno v kapitole Třetí nejvýznamnější partner Indonésie v oblasti obchodu s palmovým olejem byla v roce 2011 Čína. Z celkových tun palmového oleje, které do země importovala, pocházelo tun právě z Indonésie, což odpovídá 12,46% podílu na celkovém exportu z Indonésie. Dle odhadů se zde 72% palmové oleje používá v potravinářství, především pak na výrobu nudlí. Očekává se ale, že spotřeba palmového oleje, díky rychle se zlepšující životní úrovni obyvatel v zemi, bude zvyšovat. Prognózy pro rok 2020 předpovídají spotřebu palmového oleje v Číně až závratných 12 milionu tun. (WWF, 2013) 23

24 3 Region Kalimantan Kalimantan je označení indonéské části ostrova Borneo, který je se svojí rozlohou km 2 největším ostrovem na světě a leží v jihovýchodní Asii. Ostrov se dále dělí na malajskou a brunejskou. Indonéský region zabírá většinu (72,6%) území (viz obrázek 1). I přes svou velkou rozlohu žije na ostrově relativně pouhých 17,7 milionů obyvatel, z čehož 2,2 milionu jsou potomci původního kmene Dayaků. (Butler, 2013) Obrázek 1: Mapa ostrova Borneo a jeho rozdělení mezi jednotlivé státy Zdroj: Butler, Tropické deštné lesy ostrova Borneo Ostrov Borneo patří mezi jedny posledních místa na Zemi, kde se nacházejí panenské primární deštné lesy. Díky své ideální poloze přímo na rovníku mezi Indickým a Tichým oceánem dostala příroda Bornea možnost rozrůst se do nevídaného množství překrásných a rozmanitých forem. (Mackinnon a kolektiv, 1997) 24

25 Bornejské pralesy patří k nejstarším na planetě. Vysoko nad střechu lesa vyčnívají pralesní velikáni rostou stovky let, než padnou k zemi a otevřou les světlu. Živiny z jejich rozkládajících se kmenů poslouží semenáčkům k růstu a korunové patra lesa se brzy zase spojí. Takový cyklus se na Borneu opakuje beze změn už od dob dinosaurů. Tropický les je bujný, ale také křehký. (Lhota, 2013) Vývoj rozložení, respektive úbytek deštných pralesů na ostrově mezi lety 1900 a 2000 a prognóza jejich dalšího vývoje do roku 2020 je přehledně znázorněn v kartogramu v příloze 1. (WWF, 2013) 3.2 Vodstvo ostrova Borneo Ostrov Borneo má také velmi bohatý říční systém, především pak jeho mohutnost vyniká v období dešťů, kdy se řeky rozlévají do mangrovových porostů. Mangrovníky jsou stromy přizpůsobené prostředí s periodicky kolísající hladinou slané vody. Jejich porosty pokrývají rozsáhlé plochy na pobřeží a v deltách řek. Spolu s jezery jsou velké řeky významnými ekosystémy ostrova. Nacházejí se zde důležitá útočiště vzácných vodních ptáků, ale jsou také domovem pro krokodýly, vydry, nepřeberné množství druhů ryb a v neposlední řadě i unikátní populace sladkovodních delfínů. (Mackinnon a kolektiv, 1997) 25

26 4 Problematika pěstování palmy olejné v regionu Kalimantan V následující kapitole budou rozebrány různé environmentální a sociální, pracovněprávní dopady pěstování palmy olejné v regionu Kalimantan v Indonésii. V poslední subkapitole bude zmíněna i politické pozadí pěstování palem olejných v Indonésii. 4.1 Vliv pěstování palmy olejné na životní prostředí regionu Kalimantan Produkce palmového oleje se podepisuje na životním prostředí hlavně v Indonésii a Malajsii. V podstatě v řadě různých aspektů, jednak samozřejmě založení olejné plantáže, které znamená buďto vykácení lesní půdy nebo zábor zemědělské půdy, která do té doby sloužila na příklad k produkci potravin. (Casson a kolektiv, 2009) Odlesňování Příroda v Indonésii dnes čelí vůbec největší hrozbě za celou dobu své existence. Území, která byla miliony let pokrytá pralesem, jsou dnes během několika hodin proměněna na rozsáhlá bezlesí, určená k pěstování olejné palmy. Ještě před 100 lety tvořil povrch Bornea jeden nepřetržitý prales. Od té doby však rychlým tempem probíhá drastické odlesňování dnes ve větší míře než kdykoliv předtím. Z míst, která kdysi hýřila životem, se stává monokultura jediné rostliny palmy olejné. Při současném tempu odlesňování může do roku 2022 zmizet až 98 % nížinných deštných pralesů na Borneu. (Lhota, 2013), (Butler, 2013) V současné době se hodně argumentuje tím, že palmový olej může být perspektivní biopalivo, protože je to vlastně obnovitelný zdroj na rozdíl od fosilních paliv. Což je také nesmysl, protože dnes se čím dál tím víc ukazuje, že tím zdrojem je vlastně půda, která se pěstováním olejných palem velmi rychle vyčerpává. (Lhota, 2011) 26

27 Produkce palmy postupně klesá až do 25. nebo 30. roku věku stromu a poté strom odumírá. Vyvstává zde tedy otázka, co se stane, protože většina plantáží na Kalimantanu není 30 let stará. Ve chvíli když po prvním cyklu pěstování palmy olejné skutečně dojde k tomu, že se půda vyčerpá, a palmu nebude možné pěstovat znovu, tak pravděpodobně na tom území nebude možné pěstovat ani cokoliv dalšího a ani tam nebude možné obnovit les. Půda bude příliš vyčerpaná, ztratí se zdroje podzemní vody, ztratí se retenční kapacita, pokud jde o dešťovou vodu, a v podstatě zbyde akorát neúrodná step. (Lhota, 2013) (Rianto, Mochtar, Sasmito, 2012) Graf 4: Vývoj jednotlivých druhů území v regionu Kalimantan v letech 2000, 2005 a 2010 Tisíce hektarů Zdroj: Round Table on Sustainable Palm Oil, 2013 Jak je možné vidět na grafu 4, tak rozloha neporušených deštných pralesů poklesla z hektarů v roce 2000 na , což je úbytek o hektarů nebo také o 15,84% oproti roku 2000 za pouhých deset let. Naproti tomu plantáže palmy olejné se rozrostly ze hektarů v roce 2000 na hektarů v roce 2010, což je přírůstek o hektarů neboli 27

28 těžce uvěřitelných 293% oproti roku 2000 za stejné časové období. Souvislost mezi úbytkem rozlohy primárních deštných pralesů a přírůstkem rozlohy plantáží palem olejných je tedy jednoznačná. (Round Table on Sustainable Palm Oil, 2013) Biologické diverzita Kalimantan je v porovnání s jinými místy na světě významný svou velmi rozmanitou rozmanitostí živočišných a rostlinných druhů, neboli také biodiverzitou Region a potažmo i celý ostrov byl a doposud stále je význačným dějištěm evoluce mnoha endemických rostlin a živočichů. Lze zde nalézt kupříkladu jednoho z největších mravenců na světě anebo také jednu z nejmenších veverek světa jaká na Zemi žije. Zajímavým obecným jevem evoluce je zmenšování velkých savců na ostrovech. Dobrým příkladem toho je např. velmi vzácný trpasličí slon bornejský a medvěd malajský nejmenší druh medvěda na světě. Oba se přizpůsobili přírodním podmínkám tak, aby se mohli snáze pohybovat v pralese. (Mackinnon a kolektiv, 1997) Malajská vláda před několika lety zahájila kampaň, která byla označená jako strom života, ve které vlastně prezentovala olejnou palmu jako velkou naději do budoucna. V podstatě se dá říct, že daleko lepší přirovnání palmy olejné je to, které používají někteří ochranáři, ne strom života, ale zelený mor. (Casson a kolektiv, 2009) Biologická diverzita monokultur olejné palmy je extrémně nízká. Dokonce i ve srovnání s degradovaným sekundárním lesem. V podstatě z hlediska biologické diverzity je plantáž palmy olejné poušť. (Casson a kolektiv, 2009) Požáry a vypalování Jednou z ilegálních praktik palmařských společností je vypalování pozemků. Ve chvíli, kdy mají v plánu vyčistit oblast pro pěstování olejné palmy, dost často k tomu používají oheň. Ale hlavní důvod proč poměrně málo palmářské společnosti využívá degradované krajiny je ten, že přijdou o zisky z prodeje 28

29 dřeva, protože počáteční investice do založení palmo-olejné plantáže můžou být zcela splacené prodejem dřeva z vykáceného lesa. (Gunarso a kolektiv, 2013) V současné době pro větší palmářské společnosti platí de facto zákaz vypalování krajiny. Takže ve chvíli, když je ten olej produkovaný legální cestou a navíc ještě certifikovaný, tak by k vypalování území docházet nemělo, přesto se to ale děje. Ve skutečnosti je vypalování pralesa poměrně běžnou praktikou. Plantáže olejných palem představují jeden z významných zdrojů kalamitních lesních požárů, ke kterým v současné době v Indonésii dochází. Kalimantan už několikrát vyhořel - při požárech na konci 90. let vyhořelo 5 miliónů hektarů pralesa. Mezi zdroji velkých kalamitních požárů a místy, kde dochází k uvolňování půdy pro pěstování olejných palem, existuje jasná souvislost. (Lhota, 2013) Skleníkové plyny Vykácením deštného pralesa vede ke značnému uvolnění skleníkových plynů CO2. Jednak z vykáceného, případně vypáleného dřeva a jednak z obnažené půdy. Tím vzniká něco, co by se dalo označit třeba jako uhlíkový dluh, který musí samozřejmě ta plantáž nějakou dobu splácet. Ve chvíli, když je vysoká pravděpodobnost, že po 30 letech ty stromy přestanou plodit a ta půda se nebude moct dál využívat, tak vlastně nedochází ke splacení toho počátečního uhlíkového dluhu a tím pádem užívání palmového oleje není nijak zásadně udržitelnější než využívání fosilních paliv. Indonésie se díky pěstování olejných palem stala třetím největším producentem skleníkových plynů na světě. (International Environmental Technology Centre, 2012), (Miettinen a kolektiv, 2012) Koloběh vody v ekosystému Palma olejná spotřebovává velkou spoustu vody. Udává se, že jeden strom spotřebuje denně patnáct litrů vody, což vede k tomu, že krajina vysychá, ztrácí se i některé vodní toky a mizí podzemní voda. (Mackinnon a kolektiv, 1997) 29

30 Jako důkaz problému s vodou na Kalimantanu jsou zde přímé názory jednotlivých farmářů z kmene Wehea: Protože v okolí naší obce bylo založeno mnoho palmových plantáží, je stále těžší najít vodu pro naše rostliny, a to hlavně z důvodu, že mnoho stromů bylo pokáceno. Jen za dva měsíce období sucha nám mnoho rostlin uschlo a zvadlo, takže jako zemědělci pociťujeme velkou ztrátu. Průměrný občan naší vesnice pije vodu od Boha dešťovou vodu. (Samsul Hadi Yusuf, Sukraja Lhota, 2011) Palmová společnost pokácí všechny stromy a osází holé území olejnou palmou. Avšak kořenový systém palmových stromů nedokáže udržet dešťovou vodu, takže voda stéká přímo do řeky a způsobuje záplavy. Pokud to porovnáme s předchozími časy, tak záplavy tu byly i tehdy, ale velmi vzácné. Možná tak maximálně třikrát za rok, a někdy k nim vůbec nedošlo během celého roku. Ale v poslední době, jako v tomto jediném roce, přišly povodně již více než desetkrát. Pokud dojde k tomu, že naše vesnička zmizí pod vodou, tak Wehea kultura zanikne spolu s ní. (Pak Ledije Taq, Nehas Liah Bing Lhota, 2011) Tak jako u většiny původních etnik na Borneu, i u kmene Wehea jsou patrné stopy moderního života. Přesto si vesnička stále zachovává svojí jedinečnou kulturu a atmosféru. (Lhota, 2011) Toxické odpady Dalším problémem je toxický odpad. V mnoha případech způsobuje toxický odpad z továren zpracovávající palmový olej otrávení řek. Většina lidí žijících na horních tocích řeky používají vodu z řeky na vaření, sprchování a mytí. Opět zde je přímé svědectví místního obyvatele z kmene Wehea: Od doby, kdy se zde objevily palmové společnosti, voda už nechutná dobře, ani když je převařená. Před tím než sem společnosti přišly, mohli jsme vodu konzumovat přímo z řeky. Ačkoli to není příjemný pocit pro naše tělo, musíme používat tuto vodu na koupání. (Aliansyah, Muara Ohong Lhota, 2011) 30

31 4.1.7 Znečištění vod Další problém, který je způsoben nízkou kvalitou vody v řekách, je ten, že velké množství rybích druhů nedokáže přežít a uhynou otrávením. Tento problém značně snížil populaci ryb. Území, kde palmová společnost operuje je zároveň místem, kde se třou ryby. Ryby se rozmnožují během období dešťů a vajíčka kladou v močálech v těsné blízkosti plantáží palmy olejné. Takže pokud jsou močály zničené kvůli palmové plantáži, zmizí tím zároveň místa, která využívá místní komunita na rybolov. Všechny místní ryby nejprve onemocněly a následně umřely. Onemocnění nejprve infikovalo ryby a po nějaké době se objevilo i u lidí v místní komunitě. Tyto problémy se nikdy neobjevovaly předtím, než palmové společnosti vstoupili na území Bornea. (Lhota, 2011) Mnoho lidí si zřejmě neuvědomuje to, že konverze lesa má také dopad na vodní savce, jako jsou delfíni. Mnoho umělých hnojiv a sedimentací se dostává do ekosystému. Mohou tak způsobit pokles zdrojů kořisti, a to hlavně zdrojů ryb. Takže v momentě, kdy je původně kvalitní prostředí zničené, půjdou tam, kde je nejvíce ryb. Takže pokud bude většina území se všemi rybami nebo místy, kde se ryby třou, zničená, tak potom bude klesat populace delfínů nezadržitelně klesat. (YK-RASI, 2013) Nedostatek půdy Tím jak vlastně v Indonésii a potažmo i v Malajsii dochází půda, kde vůbec lze palmy olejné pěstovat, tak společnosti expandují do dalších zemí. V podstatě lze očekávat, že do budoucna podobné velkoplošné odlesnění, které je v současnosti v Indonésii a Malajsii, proběhne v celé tropické Asii, rovníkové Africe a Latinské Americe. (Casson a kolektiv, 2009) Na kartogramu v příloze 2 v přílohách na konci práce lze vypozorovat vývoj rozšiřování plantáží palem olejných v regionu Kalimantan v letech 1990, 1995, 2000 a (Miettinen a kolektiv, 2012) V následujícím grafu číslo 5 je jednoznačně znázorněno, na jakých typech původních porostů byly mezi lety 1990 až 2010 zakládány plantáže palmy olejné. 31

32 Nejvíce jsou se 40% podílem sice zastoupeny křovinaté porosty, které jsou ale pozůstatkem předchozí těžby primárních deštných pralesů. Druhém místo s 35% podílem zaujímají narušené pralesy, ale opět lze pod tímto typem území nalézt původní nenarušený primární prales. (Gunarso a kolektiv, 2013) Graf 5: Podíl jednotlivých typů původních území, na kterých byly založeny plantáže palmy olejné v regionu Kalimantan v letech 1990 až % 8% 3% 40% 4% 2% 35% Narušené pralesy Křovinaté porosty Primární pralesy Mokřady Plantáže Intenzivní zemědělství Ostatní Zdroj: Gunarso a kolektiv, Úbytek životního prostředí pro živočichy Vykácením lesa na plantáže olejných palem samozřejmě přichází o životní prostředí desítky tisíc zvířat, jako jsou např. giboni. Velká část opic, gibonů, malých šelem a podobně potom končí jako domácí mazlíčci nebo v zoologických zahradách hodně nízkého standardu. V podstatě jsou během několika měsíců nebo několika málo let utýraná k smrti. Další zvířata, která se prodávají soukromým hotelům a do místních zoologických zahrad, jsou orangutani, makaci, různé malé šelmy, ale třeba i větší zvířata, jako jsou malajští medvědi. (Lhota, 2013) Orangutani jsou lidem mnohem bližší, než si mnozí z nás dokáží připustit. I oni cítí, vzpomínají, hrají si a stejně jako lidské děti potřebují neustálý mateřský kontakt a péči. Ve volné přírodě zůstává matka s dítětem až 8 let a teprve potom je připravena zplodit nového potomka. To činí z orangutana nejpomaleji se reprodukujícího se savce na světě. Mládě, které o matku přijde, ztrácí naději na 32

33 normální život v pralese a zůstává odkázáno na život v zajetí. (Centre for Orangutan Protection, 2014) V důsledku budování plantáží palem olejných bylo ztraceno také mnoho přirozených domovů orangutanů. Dopad těchto změn na zvířata je obrovský a jen málo lidí si uvědomuje, že zvířata také potřebují místo pro život. Např. indonéská nadace Borneo Orangutan Survival Foundation (dále jen BOSF) se snaží zachraňovat orangutany a vracet je zpět do jejich přirozeného prostředí. Toto úsilí je dle jejich slov vynakládáno především na to, aby se lidem připomnělo, jak důležité pralesy jsou, jak je příjemné vidět hustý zelený les s volně žijícími zvířaty, a aby lidi naučilo pochopit význam lesů v jejich životě. (Borneo Orangutan Survival Foundation, 2014) Vliv palmářského průmyslu na vymírání orangutanů v regionu Kalimantan Organizace Centre for Orangutan Protection (dále jen COP) uvádí, že palmařské společnosti považují orangutany za škůdce pro palmové plantáže, protože téměř vždy jedí kořínky mladých stromů palmy olejné. Palmařský společnosti běžně najímají místní lidi nebo vlastní pracovníky na to, aby zabili jakékoli zvíře, které poškozuje mladé stromy palmy olejné. Například v případě orangutanů je pro ně v pořádku mít useknutou ruku nebo jinou část těla jako důkaz, že zvíře opravdu zabili. Palmařská společnost zaplatí určité peníze každému, kdo zvíře zabije. Tento problém je v současnosti v Indonésii velmi znepokojivý. (Centre for Orangutan Protection, 2014) V roce 2010 COP odhalila více než 20 až 30 případů zabití orangutanů, učiněných palmovou společností Sinar Mas. A zvláštní je, že společnost to provedla na základě jejich vnitřních předpisů. Každý pracovník nebo oficiální zaměstnanec, který pracoval pro palmařskou společnost byl požádán, aby zabil orangutana kdykoliv ho uvidí, protože dle jejich předpisů jsou orangutani považováni za škůdce palmových plantáží. (Centre for Orangutan Protection, 2014), (Lhota, 2013) 33

34 Každý rok na Borneu přichází o život až orangutanů. Hlavní příčinou je ztráta jejich přirozeného domovo pralesa. Podle současných odhadů žije ve volné přírodě přibližně orangutanů bornejských. (WWF, 2013) Obecně vzato je obrovský problém u zvířat jako jsou primáti nebo šelmy pokoušet se o jakoukoliv rehabilitaci (navrácení zvířat do jejich přirozeného prostředí), která se do zajetí dostanou, většina z nich byla chycena jako mláďata. Důsledek je ten, že zvíře je handicapované a musí už v zajetí strávit celý zbytek života. (Lhota, 2013) Další environmentální problémy Kalimantan má obrovská ložiska hnědého uhlí, což je v současné době další hodně veliký problém. Podobný projekt je papírenský průmysl, protože v mnoha odlesněných oblastech se dneska vysazují plantážní, tedy nepůvodní, akácie a další dřeviny, které slouží na výrobu papíru. (Brown, 2005) Za posledních několik let se problematika pěstování palmy olejné stala vůbec nejdiskutovanějším tématem v ochranářských kruzích. Přičemž dříve se na Kalimantanu řešily úplně jiné problémy. Mluvilo se hodně o požárech, řešily se problémy ilegální těžby dřeva a palmový olej byla záležitost, o které se v té době mluvilo jen okrajově. Téma palmy olejné tak nyní zatlačuje do pozadí záležitosti ilegálního vypalování nebo ilegální těžby dřeva. (Lhota, 2013) 4.2 Vliv pěstování palmy olejné na místní sociální komunity v regionu Kalimantan Od doby kdy se objevily palmové společnosti a začaly čistit půdu pro plantáže, objevilo se mnoho nových problémů, které začaly obtěžovat místní lidi. Například společnost produkující palmový olej přijde a vyčistí území, aniž by ho odkoupila od jeho skutečného vlastníka. (Rainforest Action Network, 2013) Palmářské společnosti se příliš nezjímají o živobytí lokálních komunit. Myslí většinou pouze na ekonomické přínosy a příjmy pro jejich společnosti. 34

35 Místní lidé jsou bezmocní a nemohou toho moc změnit, protože mají nedostatek informací a vzdělání, především lidé žijící na vesnicích. (Lhota, 2011) Zaměstnanost na plantážích palmy olejné v regionu Kalimantan V podstatě dělnické nebo drobné rolnické práce, které jsou na plantážích k dispozici, jsou velmi špatné placené, takže místí obyvatelé nemají o ně příliš zájem a vyšší vedoucí a organizační pozice vyžadují odpornou průpravu, kterou ale firmy těm místním obyvatelům neposkytují. Takže vlastně jak nižší, tak nižší pozice přitahují spoustu imigrantů z jiných částí Indonésie. V důsledku toho dochází v podstatě k dalšímu tlaku na obytnou a zemědělskou půdu a v podstatě průměrná životní úroveň a spokojenost těch původních obyvatel klesá. (Rianto, Mochtar, Sasmito, 2012) Mnoho domorodých komunit čím dál více ztrácí jejich tradiční kulturu. Je to způsobeno mimo jiné také rozšiřujícím se počtem přistěhovalců z jiných ostrovů Indonésie a i jiných zemí. Už od začátku jejich příchodu palmářské společnosti slibovali zaměstnanecká místa, která by zahrnovala mnoho lokální pracovní síly, avšak tento slib málo kdy byl dodržen. Místní občané byli najatí jen jako příležitostní manuální pracovníci. Jen velice málo lidí z komunity místních obyvatel pracuje jako pracovník na plantáži a už jen velmi zřídka je přímo členem personálu firmy. (Lhota, 2011) Před tím než se na Kalimantanu objevily velké korporace, tak většina místních obyvatel spadali do kategorie nezaměstnaných. Ale samozřejmě to, že je někdo nezaměstnaný v Indonésii neznamená, že nemá žádnou obživu. Ti lidé byli zemědělci a rybáři, kteří většinu svojí produkce potřebovali pro vlastní obživu a v menší míře se živili jejím prodejem. Ale zase na druhý straně tím pádem měli menší potřebu nakupovat komodity odjinud. S příchodem olejných plantáží většina obyvatel ztrácí možnosti té původní obživy, protože už vlastně není k dispozici zemědělská půda, není k dispozici les, klesá produkce ryb ve 35