Sociodemografická analýza správního obvodu obce s rozšířenou působností Stříbro

Transkript

1 Sociodemografická analýza správního obvodu obce s rozšířenou působností Stříbro Analýza vznikla pro potřeby komunitního plánování sociálních služeb. Zpracovatel: Datum: Centrum pro komunitní práci západní Čechy Únor 2011 Americká Plzeň Strana 1 (celkem 32)

2 Obsah 1. Úvod Cíl sociodemografické analýzy Sběr a analýza dat Obecná charakteristika Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel Pohyb obyvatelstva Věková struktura Vzdělanostní struktura Národnostní složení Bydlení Nezaměstnanost Zdravotnictví Školství Rodiny s dětmi Osoby se zdravotním postižením a senioři Osoby ohrožené sociálním vyloučením Zdroje dat Strana 2 (celkem 32)

3 1. Úvod 1.1 Cíl sociodemografické analýzy Sociodemografická analýza SO ORP 1 Stříbro mapuje stávající sociálně demografickou situaci, společenské jevy města a trendy sociálního vývoje z nich vyplývající. Shromážděné informace slouží jako podklad pro potřeby a činnosti související s procesem komunitního plánování sociálních služeb ve SO ORP Stříbro. 1.2 Sběr a analýza dat Základem pro vznik analýzy je sběr, třídění a zpracování zejména sekundárních dat, jejímiž hlavními zdroji jsou Městský úřad Stříbro, Městský úřad Bezdružice, obecní úřady ostatních obcí, územně analytické podklady ORP Stříbro, Úřad práce Tachov Dislokované pracoviště Stříbro, Český statistický úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Při práci s těmito daty je nutné brát v úvahu, že všechny sociální i demografické jevy se v čase mění, vznikají tak rozličné přehledy a souhrny rozdílné dle způsobu a frekvence sběru a zpracování dat. Vzhledem k tomu, že sběr některých dat probíhá pouze jednou za dekádu, vycházejí některé přehledy ze Sčítání lidu, domů, bytů z roku Nelze také opomenout, že některé jevy nejsou v podstatě vůbec statisticky sledovány. 1 SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností. Strana 3 (celkem 32)

4 2. Obecná charakteristika Území obce s rozšířenou působností Stříbro se nachází ve východní části okresu Tachov, který leží v severozápadní části Plzeňského kraje, jeho severní strana přiléhá ke Karlovarskému kraji. Hraničí se správními obvody Nýřany, Stod, Horšovský Týn a Tachov. Přírodní charakteristika regionu je velmi pestrá, většina území leží v mírně teplé, vrchovinné oblasti a vyznačuje se druhovou pestrostí vegetace s poměrně hustým zalesněním. Hlavním tokem je řeka Mže protékající od severozápadu k jihovýchodu s přítoky Kosového a Úterského potoka a řekou Úhlavkou. Správní obvod zahrnuje území 24 obcí, z nichž pověřeným úřadem jsou obce Bezdružice (spravující Bezdružice, Cebiv, Horní Kozolupy, Konstantinovy Lázně, Kokašice) a Stříbro (spravující ostatní obce). V rámci všech těchto obcí je na 81 katastrálním území evidováno 90 částí obcí 2. Obvod je svou rozlohou 431 km 2 středně velký, zaujímá 5,7 % rozlohy kraje a žijí v něm 3 % obyvatel kraje, hustotou 39 obyvatel na 1 km 2 je pátý nejméně zalidněný v kraji (hustota zalidnění Plzeňského kraje činí 73 obyvatel/1 km 2 ) a čtvrtý v podílu obyvatel žijících v městech (46,2 %). 3 Sídelním a zároveň přirozeným spádovým městem pro dané území je město Stříbro vzdálené 30 km západně od Plzně nad údolím řeky Mže. Stříbro, včetně svých částí Lhota u Stříbra, Milíkov, Otročín, Těchlovice, Butov a Jezerce, zahrnuje území o rozloze 47,8 km 2. Ve městě žije 46,8 % obyvatel správního obvodu. Obrázek č. 1: Administrativní mapa správního obvodu Stříbro 2 Část obce - evidenční sídelní jednotka se samostatnou řadou čísel popisných a evidenčních. 3 Technická pomoc při pořízení územně analytických podkladů pro ORP Stříbro: textová část, Verze 1.0. Stříbro: BERIT, a.s., Městský úřad Stříbro, listopad Strana 4 (celkem 32)

5 Počet z toho ve Obce Výměra (ha) věku obyvatel let Benešovice Bezdružice Cebiv Černošín Erpužice Horní Kozolupy Kladruby Kokašice Konstantinovy Lázně Kostelec Kšice Olbramov Ošelín Prostiboř Skapce Stříbro Sulislav Svojšín Sytno Trpísty Únehle Vranov Záchlumí Zhoř ORP Stříbro Tabulka č. 1: Základní údaje o obcích SO ORP Stříbro k Region je zemědělsko-průmyslově zaměřen. Zemědělství zde před rokem 1990 hrálo významnou úlohu, ještě v roce 1991 bylo v zemědělství a lesnictví zaměstnáno 27,7 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. V průběhu 10 let se tento podíl snížil na 7 %. Největším zaměstnavatelem je Zemědělské družstvo Vlčák Černošín. Podíl počtu zaměstnaných v průmyslu vzrostl za 10 let z 26,1 % na 37,4 %. Na území se nachází několik průmyslových firem, k největším patří Kermi Stříbro, Opravy a kovovýroba Záchlumí a firma Leoni v Ostrově u Stříbra. V listopadu 2010 bylo v registru ekonomických subjektů evidováno celkem 199 ekonomických subjektů na obyvatel. Míra nezaměstnanosti v prosinci 2010 činila 15,8 % a je tak nejvyšší v Plzeňském kraji. Strana 5 (celkem 32)

6 Z hlediska dopravního spojení prochází územím několik významných silničních tras, z nichž nejdůležitější je v jižní části dálnice D5 směřující z Plzně do Rozvadova, hraničního přechodu s Německem. Další důležitou komunikací je silnice Plzeň Stříbro - Cheb. Železniční síť není příliš hustá, územím prochází železniční koridor Plzeň - Cheb. Z 24 obcí správního obvodu je celkem 23 napojeno na veřejný vodovod, 15 obcí má kanalizaci napojenou na čistírnu odpadních vod, třetina obcí je plynofikována. Ve správním obvodě se nachází řada historických, kulturních a přírodních zajímavostí. Mimořádně významnou stavbou ve Stříbře je renesanční radnice se sgrafitovou výzdobou fasády, známá je i stříbrská mostní věž, výraznou kulturní památkou je bývalý benediktinský klášter v Kladrubech. Na severu regionu v jedné z nejčistších lokalit republiky se nachází lázeňské městečko Konstantinovy Lázně, v němž prameny minerálních vod s obsahem kysličníku uhličitého léčí onemocnění kardiovaskulárního a dýchacího systému, poruchy pohybového aparátu a látkové výměny. Dominantou Bezdružic je místní zámek s unikátním skleněným betlémem a expozicí věnované českému humanistovi a cestovateli Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic. První historické písemné záznamy o jednotlivých lokalitách regionu se datují do 12. století. V té době byl knížetem Vladislavem I. založen kladrubský klášter a vznikaly základy nového královského města Stříbro. Na příznivém rozvoji města měla podíl nejen těžba stříbrných a olověných rud, ale také poloha na důležité obchodní stezce spojující Prahu s bavorskými městy. Období husitských válek přežilo bez úhony. V 15. a 16. století došlo k hospodářskému rozkvětu, město vlastnilo pivovar a několik vesnic. Období rozsáhlých válečných konfliktů po třicetileté válce v 17. století značně ovlivnilo a dokončilo výměnu českého obyvatelstva za obyvatelstvo německé národnosti. Ještě počátkem 20. století, v době založení první republiky, žilo v regionu několikanásobně větší množství Němců než Čechů. Zabývali se především zemědělstvím, s určitými přestávkami pracovaly doly na stříbro a olovo, začal se vyvíjet textilní a kožedělný průmysl. Po 2. světové válce byla většina německého obyvatelstva odsunuta za hranice. Kraj dosídlený českým obyvatelstvem z vnitrozemí si udržel svůj zemědělský charakter, rozvinul se potravinářský a dřevozpracující průmysl. Strana 6 (celkem 32)

7 3. Obyvatelstvo Správní obvod Stříbro je tvořen 24 obcemi, z nichž pouze Stříbro převyšuje velikostí populace hranici obyvatel. Více než obyvatel mají obce Černošín a Kladruby, obce Bezdružice, Konstantinovy Lázně a Kostelec patří do velikostní skupiny obyvatel. Nejvíce obcí (celkem 10) má méně než 199 obyvatel a 8 obcí méně než 500. Nejmenšími obcemi jsou Olbramov (73 obyvatel) a Skapce (107 obyvatel). Populaci ORP Stříbro tvořilo k celkem osob (z toho 49,5 % žen), z nichž více jak 46 % připadalo na centrum obvodu Stříbro. Velikostní skupina Obyvatelstvo obcí dle počtu Počet obcí Podíl na ORP Počet obyvatel (%) do , , , , , , a více 0 0 0,00 Obvod ORP celkem ,00 Tabulka č. 2: Základní charakteristika území ORP podle velikostních skupin obcí k Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel správního obvodu byl výrazně ovlivněn vysídlením německého obyvatelstva po 2. světové válce, kdy celkový počet obyvatel klesl o 42 %. Od té doby populace postupně narůstá, pokles však dosud nebyl vyrovnán. Poválečného maxima bylo dosaženo v roce 2008, kdy bylo evidováno obyvatel. V obcích Horní Kozolupy, Konstantinovy Lázně, Ošelín a Prostiboř dochází od poválečného období k postupnému poklesu počtu obyvatel, naopak populace obcí Erpužice, Kladruby, Stříbro, Sytno a Záchlumí se zvětšuje. Strana 7 (celkem 32)

8 Obec / Rok Index 2010/2001 Benešovice ,6 Bezdružice ,0 Cebiv ,1 Černošín ,9 Erpužice ,6 Horní Kozolupy ,0 Kladruby ,9 Kokašice ,8 Konstantinovy Lázně ,4 Kostelec ,7 Kšice ,4 Olbramov ,6 Ošelín ,0 Prostiboř ,1 Skapce ,5 Stříbro ,3 Sulislav ,6 Svojšín ,1 Sytno ,3 Trpísty ,1 Únehle ,3 Vranov ,6 Záchlumí ,4 Zhoř ,2 ORP Stříbro ,7 Tabulka č. 3: Vývoj počtu obyvatel obcí SO ORP Stříbro dle vybraných let 4 Údaje jsou přepočteny na územní strukturu platnou v roce 2010 uváděné vždy k daného roku. Strana 8 (celkem 32)

9 Mezi lety 1991 až 2008 se obvod vyznačoval mírným nárůstem počtu obyvatel o 4 %, avšak v rámci území docházelo k odlišným vývojům. Zatímco populace SO POÚ Stříbro (zejména Černošína a Kladrub) narostla o téměř 6 %, vývoj v SO POÚ Bezdružice byl zcela opačný, populace se zmenšila o více než 5 % výchozího stavu a nadále klesá. Vývoj počtu obyvatel je synergicky ovlivňován mnoha aspekty, např. přirozeným přírůstkem obyvatel, celkovým přírůstkem, mírou nezaměstnanosti, atraktivitou prostředí, kvalitou životního prostředí, hygienou prostředí, nabídkou využití volného času, dostupností vybavenosti, zdravotnictvím, školstvím, a dalším. Populace SO ORP Stříbro je velkou měrou ovlivněna migračním saldem, které několikanásobně převyšuje přirozený přírůstek. V letech 2007 a 2008 se do regionu přistěhovalo nejvíce osob za posledních 10 let, čímž došlo k výraznému nárůstu celkového počtu obyvatel. Největší poměrový přírůstek obyvatel za poslední dekádu zaznamenaly obce Trpísty a Černošín, nejmenší pak obce Ošelín a Kokašice. Počet obyvatel Rok Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel ORP Stříbro v letech 2000 až 2009 Podle studie Prognóza vývoje obyvatelstva Plzeňského kraje 5 byl rok 2008 pravděpodobně rokem, ve kterém došlo k maximálnímu populačnímu růstu, jenž bude v dalších letech klesat. Silné populační ročníky generace 70. let minulého století nyní díky vlivu posunu věkové hranice pro zakládání rodiny dosahují maximální plodnosti. V nejbližších letech se tedy již nebude rodit více dětí než v roce 2008, počet narozených bude postupně klesat. Počet zemřelých bude pravděpodobně rovněž pozvolna klesat, nadále tak bude pokračovat příznivý trend zlepšování úmrtnostních poměrů a zvyšování střední délky života při narození. Migrační saldo bude i nadále hrát významnou roli ve vývoji počtu obyvatel. 5 Prognóza vývoje počtu obyvatelstva Plzeňského kraje. Praha: ÚRS PRAHA, a. s., Strana 9 (celkem 32)

10 Prognóza předpokládá, že do roku 2030 populace správního obvodu Stříbro mírně poklesne, maximálně však do výše 1,5 %. Výrazného poklesu dosáhne zejména SO POÚ 6 Bezdružice, kde se očekává pokles až o více než 2 % ve srovnání se současným stavem a nepředpokládá se zde ani počáteční vzestup v první polovině daného období, který se očekává ve všech SO ORP Plzeňského kraje. Změny v počtu obyvatelstva i věkové struktuře však nebudou v kraji rovnoměrné. Předpokládá se, že se počet obyvatel do roku 2030 ve srovnání s výchozím stavem ( ) zvýší v 9 z 15 SO ORP, ve zbylých 6 správních obvodech počet obyvatel naopak poklesne. SO ORP SO POÚ Vybrané obce Počet obyvatelstva v roce SO ORP Stříbro SO POÚ Bezdružice Bezdružice ostatní obce SO POÚ SO POÚ Stříbro Stříbro Černošín Kladruby Zdroj: Prognóza vývoje počtu obyvatelstva Plzeňského kraje. Tabulka č. 4: Prognóza vývoje počtu obyvatelstva ve správních obvodech ORP, POÚ a vybraných obcí SO ORP Stříbro v letech 1991 až SO POÚ Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem. 7 Uvedená data jsou vyjádřena v absolutních hodnotách. Strana 10 (celkem 32)

11 3.2 Pohyb obyvatelstva Pohyb obyvatelstva je vyjádřen celkovým přírůstkem/úbytkem obyvatel, který je dán součtem přirozené měny obyvatel (rozdíl živě narozených a zemřelých přirozený přírůstek/úbytek) a migračního salda obyvatel (rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých migrační přírůstek/úbytek). Přirozený Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek/ úbytek Saldo migrace Celkový přírůstek/ úbytek Benešovice Bezdružice Cebiv Černošín Erpužice Horní Kozolupy Kladruby Kokašice Konstantinovy Lázně Kostelec Kšice Olbramov Ošelín Prostiboř Skapce Stříbro Sulislav Svojšín Sytno Trpísty Únehle Vranov Záchlumí Zhoř ORP Stříbro Tabulka č. 5: Pohyb obyvatelstva obcí SO ORP Stříbro v roce 2009 Strana 11 (celkem 32)

12 Oproti první polovině současné dekády dochází od roku 2005 ve správním obvodě k výraznému přirozenému přírůstku obyvatel. Zatímco počet zemřelých je v posledních letech vesměs stabilní, počet živě narozených kolísá v rozmezí 20 až 30 osob. Přirozený úbytek v roce 2009 zaznamenaly obce Černošín, Horní Kozoluby, Prostiboř, Sulislav a Vranov Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Tabulka č. 6: Vývoj přirozené měny obyvatelstva SO ORP Stříbro v letech 1999 až 2009 Vývoj migračního salda v minulých deseti letech značně fluktuoval. K výraznému přírůstku stěhováním došlo v letech 2003, 2005, 2007 a Migrační přírůstek v roce 2009 zaregistrovalo pouze 7 obcí Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační přírůstek Tabulka č. 7: Vývoj migrace obyvatel ve SO ORP Stříbro v letech 1999 až 2009 Pohyb obyvatelstva regionu je celkově nevyrovnaný, výkyvy jednotlivých let dosahují změn i v řádu několika desítek osob. Míra migračního salda ovlivňuje celkový počet obyvatelstva více než míra přirozené měny obyvatelstva, což je patrné z grafu č. 2. Graf č. 2: Celkový přírůstek obyvatel SO ORP Stříbro v letech 1998 až 2009 Strana 12 (celkem 32)

13 3.3 Věková struktura Základem přirozeného přírůstku je věková struktura obyvatelstva, která má vliv na další populační vývoj. Z tabulky č. 8 vyplývá, že ve správním obvodu narůstá podíl obyvatel postproduktivního věku (obyvatelé starší 65 let), což kopíruje demografický vývoj v celé České republice. Předpoklady území pro přirozený přírůstek počtu obyvatel a tím omlazení populace jsou tím vyšší, čím je index stáří nižší než hodnota 100,0. Z tohoto hlediska se vývoj v posledních 10 letech ukazuje jako negativní, neboť tato hodnota neustále narůstá, mezi lety 2000 a 2009 vzrostla o celých 50 % Stav obyvatel k v tom ve věku: Průměrný věk 36,8 37,0 37,4 37,6 38,1 38,4 38,7 38,9 39,2 - Index stáří 8 (65+ / 0-14 v %) 60,7 62,0 64,9 66,9 72,9 78,1 81,6 83,5 88,2 91,0 Tabulka č. 8: Věkové složení obyvatelstva SO ORP Stříbro v letech 2000 až 2009 Populace výrazně stárne a mění se podíly všech věkových kategorií, nejvíce se zvyšuje podíl osob starších 65 let (11 % v roce 2000, 13 % v roce 2009) na úkor dětské složky, kterou již od roku 2009 převažuje. Stárnutí populace je tedy způsobeno jak snižováním podílu dětí (18 % v roce 2000, 14 % v roce 2009), tak narůstáním podílu osob v produktivním věku (71 % v roce 2000, 73 % v roce 2009). Nejpočetnější skupina obyvatel dnešní třicátníci se v budoucnu budou podílet na početném podílu seniorů, avšak díky nízkému počtu dětí a mladých lidí se výrazně sníží počet osob v produktivním věku, což přinese značné nároky na ekonomicky aktivní obyvatelstvo. 8 Index stáří vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let. Strana 13 (celkem 32)

14 Počet obyvatel Ženy Muži Věk Graf č. 3: Věková struktura obyvatel ORP Stříbro k Rostoucí kvalita zdravotnické péče a zlepšující se životní styl jsou hlavními důvody prodlužování střední délky života. Průměrný věk obyvatel SO ORP Stříbro dosahoval k výše 39,2 roku, muži se průměrně dožili 38,0 a ženy 40,4 roku. Tyto hodnoty jsou nižší než hodnoty Plzeňského kraje, jež činily 40,8 roku průměrného věku, 39,5 u mužů a 42,1 u žen. Správní obvod je tak po Tachově druhým nejmladším obvodem v kraji. Střední délka života (naděje dožití) 9 mužů daných věkových kategorií žijících v SO ORP Stříbro je druhá nejnižší v Plzeňském kraji. U žen se pořadí v jednotlivých kategoriích liší, nicméně ženy se dožívají vyššího věku než muži. 9 Hypotetický údaj, který říká, kolika let by se člověk v daném věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce. Konstruuje se odděleně za muže a ženy a za nižší územní celky se počítá za pětileté kalendářní období z důvodu vyloučení nahodilých výkyvů. Strana 14 (celkem 32)

15 Muži ve věku Ženy ve věku SO ORP Blovice 74,1 30,6 14,8 77,7 33,5 16,3 Domažlice 72,7 29,8 14,3 79,8 35,8 18,1 Horažďovice 74,9 31,1 14,6 81,2 36,4 18,4 Horšovský Týn 73,0 29,2 13,3 79,1 34,8 17,4 Klatovy 73,8 30,8 14,8 79,8 35,9 18,1 Kralovice 72,8 29,7 14,0 77,7 34,0 16,3 Nepomuk 73,8 30,4 14,1 78,6 34,7 16,6 Nýřany 74,0 30,5 14,6 78,9 35,2 17,6 Plzeň 74,7 31,4 15,2 80,1 35,9 17,9 Přeštice 74,2 30,9 14,7 81,3 36,7 18,6 Rokycany 72,6 30,2 14,6 78,7 34,8 17,2 Stod 72,0 29,2 13,3 78,5 34,6 16,7 Stříbro 71,7 29,1 13,7 79,4 35,1 17,2 Sušice 72,9 29,8 14,2 79,0 35,1 17,3 Tachov 71,4 29,1 13,5 78,5 34,9 17,3 Tabulka č. 9: Naděje dožití ve SO ORP Plzeňského kraje v období 2004 až 2008 Prognóza vývoje počtu obyvatel Plzeňského kraje 10 zpracovaná do roku 2030 předpokládá stárnutí populace a výrazné zvyšování indexu stáří. Správní obvod se bude i nadále vyznačovat relativně mladším obyvatelstvem, avšak zaregistruje výraznější stárnutí díky značnému zvýšení indexu stáří. Bude tak charakteristický velmi vysokým podílem osob ve věku let, podprůměrným podílem obyvatel nad 65 let věku a nízkým podílem dětí do 15 let. SO ORP, kraj Podíl obyvatelstva v roce 2020 ve věku: Podíl obyvatelstva v roce 2030 ve věku: Počet obyvatelstva v roce 2030 celkem Kraj celkem 14,9 65,1 20,0 13,2 64,0 22, Stříbro 15,4 67,1 17,5 13,7 66,0 20, Zdroj: Prognóza vývoje počtu obyvatelstva Plzeňského kraje. Tabulka č. 10: Předpokládaná věková struktura obyvatelstva v letech 2020 a 2030 ve SO ORP Stříbro 10 Prognóza vývoje počtu obyvatelstva Plzeňského kraje. Praha: ÚRS PRAHA, a. s., Strana 15 (celkem 32)

16 3.4 Vzdělanostní struktura Vzdělanostní úroveň obyvatel správního obvodu je ve srovnání s hodnotami Plzeňského kraje a České republiky nízká. Vykazuje poměrně vysoký podíl osob se základním vzděláním (třetina populace), zejména v obcích Benešovice, Horní Kozolupy, Prostiboř, Skapce a Zhoř, kde hodnota dosahuje až 50 %. Počet obyvatel s vyšším a vysokoškolským vzděláním tvoří však pouze 7 %, nedosahuje tak průměru kraje ani republiky. Nejpříznivější situace je ve Stříbře, kde podíl osob se základním a neukončeným vzděláním tvoří 27 %, podíl osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním pak 7,4 %. Zdroj: Český statistický úřad Sčítání lidu, domů a bytů Graf č. 4: Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel SO ORP Stříbro starších 15 let v roce Národnostní složení Vyjádření příslušnosti k určité národnosti má pouze deklaratorní povahu, neboť se jedná o vyslovení vlastního přesvědčení. Národnost je jedním z údajů, které se získávají pouze při sčítání lidu, jež probíhá jednou za 10 let. Nejnovější dostupná data jsou tak pouze z roku Obvod se vyznačuje většinovým zastoupením osob české národnosti (92,4 % obyvatel). Další osoby se přihlásily k národnosti slovenské (2,7 %), německé (0,6 %) a moravské (0,5 %). Největší podíl slovenské národnosti měla obec Benešovice (5 % obyvatel), romské národnosti obec Ošelín (3,7 %) a německé obce Sulislav a Svojšín (1,1 %). Vysoký podíl slovenské národnosti v obvodu je výsledkem dosídlování území po odsunu německého obyvatelstva, které do roku 1945 převažovalo. Strana 16 (celkem 32)

17 ORP Obyvatelstvo celkem v tom národnost česká moravská slovenská romská polská německá ostatní nezjištěno ORP Stříbro Zdroj: Český statistický úřad Sčítání lidu, domů a bytů Tabulka č. 11: Národnost obyvatel SO ORP Stříbro v roce Bydlení Historické události 20. století ovlivnily nejen obyvatelstvo území správního obvodu, ale také jeho domovní a bytový fond. Nejvyšší počet domů byl zde zaznamenán v roce 1930 (4 734 domů), po 2. světové válce již tento počet klesal, nejvýrazněji v letech 1950 až 1961, kdy byly zchátralé opuštěné stavby strženy. Tento pokles ustal až v roce V současné době se většina bytů nachází v rodinných domech, což poukazuje na venkovský charakter obcí. Průměrné stáří bytového fondu je 53 let, neboť většina domů byla postavena v letech 1946 až Na 1 trvale obydlený byt připadá 56,7 m 2 obytné plochy a žijí v něm v průměru 3 osoby. Více než 67 % bytů má 2 až 3 pokoje. K největší bytové výstavbě v období let 1998 až 2007 došlo v roce 2002, kdy bylo postaveno celkem 29 budov a dokončeno 91 bytů, 64 z nich v bytových domech. Nejméně domů i bytů bylo ve sledovaném období dokončeno v roce 2006 (pouze 7 rodinných domů bytů). V následujících letech však opět nastal vzrůstající trend, neboť v roce 2007 bylo dokončeno 57 bytů a v roce 2009 jich bylo 50. Nejvíce bytů bylo v tomto období dokončeno ve Stříbře (263), Konstantinových Lázních (53) a Kladrubech (48), naopak v obcích Kšice, Olbramov, Ošelín, Svojšín a Zhoř nebyla dokončena žádná bytová výstavba. Strana 17 (celkem 32)

18 Dokončené budovy v tom rodinné domy Dokončené byty v rodinných domech v bytových domech v DPS 12 a domovech-penzionech v nebytových objektech Podíl dokončených bytů (%): napojených 78,6 na kanalizační síť 93,8 90,4 96,8 91,2 96,3 96,2 78,6 42,9 87,7 s žumpou 21,4 6,3 7,7 1,6 5,5 0,0 3,8 21,4 57,1 12,3 s vlastní ČOV - - 1,9 1,6 3,3 3,7 0,0 0,0 0,0 0,0 připojených 50,0 na plynovodní síť 85,9 90,4 14,3 83,5 88,9 96,2 42,9 57,1 87,7 bez přívodu plynu 50,0 10,9 1,9 85,7 16,5 7,4 3,8 57,1 42,9 12,3 s vytápěním 100, 85,7 centrál. domovním 0 90,4 76,2 38,5 96,3 73,6 57,1 85,7 98,2 s vytápěním centrál. dálkovým 0,0 0,0 0,0 9,5 6,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 s vytápěním lokálním 14,3 0,0 9,6 14,3 54,9 0,0 24,5 42,9 14,3 1,8 Tabulka č. 12: Základní údaje o dokončených domech a bytech ve SO ORP Stříbro dle územní struktury k Podle provedeného dotazníkového šetření má 14 obcí správního obvodu ve svém vlastnictví byty (celkem 683), z nichž 29 je bezbariérových (v obcích Černošín, Erpužice, Kladruby, Konstantinovy Lázně, Stříbro) a 95 tzv. sociálních (v Erpužicích, Kladrubech a Stříbře). Současně obce evidují 187 žádostí o přidělení těchto bytů. 11 Do počtu dokončených bytů celkem nejsou v roce 1998 zahrnuty dokončené byty v domech s pečovatelskou službou a domovech - penzionech, v nebytových objektech a byty vzniklé stavebními úpravami nebytových prostorů. 12 DPS Domov s pečovatelskou službou. Strana 18 (celkem 32)

19 Obec Počet obecních bytů z toho bezbariérové sociální Počet žádostí o byt Benešovice Bezdružice Cebiv Černošín Erpužice Horní Kozolupy Kladruby Kokašice Konstantinovy Lázně Kostelec Kšice Olbramov Ošelín Prostiboř Skapce Stříbro Sulislav Svojšín Sytno Trpísty Únehle Vranov Záchlumí Zhoř ORP Stříbro Zdroj: Dotazníkové šetření - jednotlivé obce, leden Tabulka č. 13: Byty ve vlastnictví obcí SO ORP Stříbro v roce 2011 Strana 19 (celkem 32)

20 5. Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti SO ORP Stříbro je v rámci Plzeňského kraje nejvyšší, nachází se zde nejméně volných pracovních míst a je evidováno nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných. Nejproblémovější z hlediska míry nezaměstnanosti je Bezdružicko a Stříbrsko, kde na 1 volné místo připadá 88 uchazečů o zaměstnání ve Stříbře, 33 v Bezdružicích. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazovaly v lednu 2011 obce Olbramov (42,9 %) a Ošelín (37,1 %), kde zároveň nebylo k dispozici žádné volné pracovní místo. Vývoj nezaměstnanosti správního obvodu kopíruje ekonomickou situaci ČR. V letech 2007 a 2008 rostl vlivem ekonomického růstu počet volných pracovních míst a míra nezaměstnanosti se udržovala v rozmezí 6 až 7 %. S nástupem ekonomické krize se však počet volných míst na počátku roku 2009 prudce propadl a míra nezaměstnanosti výrazně vzrůstala, až v lednu 2010 dosáhla svého dlouhodobého maxima (19,9 %), jež tvořilo téměř trojnásobek hodnot z poloviny roku Následně během roku 2010 poklesla až na 12,9 %, ovšem ke konci roku se opět zvýšila. Počet volných pracovních míst se v průběhu let 2009 až 2010 pohyboval kolem 22, teprve ke konci roku 2010 došlo k jeho mírnému vzrůstu Volná místa Míra nezaměstnanosti leden 07 duben 07 červenec 07 říjen 07 leden 08 duben 08 červenec 08 říjen 08 leden 09 duben 09 červenec 09 říjen 09 leden 10 duben 10 červenec 10 říjen 10 leden 11 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Graf č. 5: Vývoj nezaměstnanosti a počtu volných pracovních míst v SO ORP Stříbro v letech 2007 až Strana 20 (celkem 32)

21 Obec Obyv. celkem Disponibilní pracovní síla Počet nezaměstnaných v říjnu 2009 Počet nezaměstnaných v říjnu 2010 počet % počet % Benešovice , ,52 Bezdružice , ,77 Cebiv , ,18 Černošín , ,11 Erpužice , ,10 Horní Kozolupy , ,53 Kladruby , ,29 Kokašice , ,28 Konstantinovy Lázně , ,74 Kostelec , ,06 Kšice , ,48 Olbramov , ,14 Ošelín , ,00 Prostiboř , ,39 Skapce , ,24 Stříbro , ,62 Sulislav ,09 9 9,57 Svojšín , ,83 Sytno , ,82 Trpísty , ,95 Únehle , ,17 Vranov , ,45 Záchlumí , ,30 Zhoř , ,75 ORP Stříbro , ,9 Zdroj: Informace o situaci na trhu práce v okrese Tachov. 13 Tabulka č. 14: Situace na trhu práce v jednotlivých obcí SO ORP Stříbro v letech 2009 a 2010 V roce 2009 se o zaměstnání ucházelo osob, z nichž starší 50 let tvořili 27 % (438 osob), mladiství pak 1,7 %. Osoby nezaměstnané 12 a více měsíců se na celkovém počtu uchazečů podílely 18 % (296 jedinců) a osoby nezaměstnané 24 a více měsíců 10 % (164 jedinců). V evidenci byly rovněž 203 osoby se zdravotním postižením. 13 ŠIMŮNEK, Eduard. Informace o situaci na trhu práce: okres Tachov. Tachov: Úřad práce Tachov, Strana 21 (celkem 32)