Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o.

Transkript

1 Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Pavlo Chepurnyi Trh práce v sektoru služeb v Praze a Středočeském kraji Bakalářská práce 2014

2 Trh práce v sektoru služeb v Praze a Středočeském kraji Bakalářská práce Pavlo Chepurnyi Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra hotelnictví Studijní obor: Gastronomie, hotelnictví a turismus Vedoucí bakalářské práce PhDr. Jan Máče, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: _ sunlimitp@gmail.com Praha 2014

3 Bachelor work The labor market in the services sector in Prague and Central Bohemia Pavlo Chepurnyi The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management Major: Gastronomy, hotel Industry and tourism Thesis Advisor: PhDr. Jan Máče, Ph.D. Date of Submission: Date of Thesis Defense : _ sunlimitp@gmail.com Prague

4 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Trh práce v sektoru sluţeb v Praze a Středočeském kraji vypracoval samostatně pod vedením PhDr. Jan Máče, Ph.D. a pouţil jen prameny, které uvádím v seznamu pouţitých zdrojů. Jsem si vědom ţe zveřejněním bakalářské práce souhlasím s jejím zveřejněním dle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách v platném znění, a to bez ohledu na výsledek její obhajoby. V Praze dne Pavlo Chepurnyi 4

5 Poděkování Chtěl bych poděkovat za praktické rady, při zpracovávání mé bakalářské práce vsech svych znamych ktery me podporovali, ale i svým rodičům, kteří mi byli velkou oporou během celého studia. A samozřejmě mého vedoucího pana profesora PhDr. Jan Máče, Ph.D. za podporu v zpracovaní bakalarske prací. 5

6 OBSAH SEZNAM ZKRATEK... 8 ÚVOD Služby a zaměstnanost... Chyba! Záloţka není definována Sektor sluţeb Podíl terciárního sektoru na HDP Práce a pracovní trh Trh práce v Česke Republice a EU Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR Strategie České Republiky v zaměstnanosti Národní plány zaměstnanosti Národní programy reforem ČR Středočeský kraj Ekonomika středočeského kraje Obyvatelstvo Středočeského kraje Územní charakteristika Středočeského kraje Jednotlivé oblasti Středočeského kraje Zaměstnanost ve Středočeském kraji Hlavní město Praha Ekonomika hlavního města Prahy Zaměstnanost v ČR z hlediska zastoupení jednotlivých sektorů Problemy absolventů na trh práce Zaměstnavatelé terciárního sektoru Nezaměstnanosti absolventů Návrh směrnice o službách na vnitřním trhu Dotazníkové šetření Vyhodnocení dotazníkového šetření

7 8. ZÁVĚR Doporučení Jak najit svou vlastni cestu?...51 SEZNAM LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ...53 SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM PŘÍLOH

8 SEZNAM ZKRATEK apod. atd. CR ČR ČSÚ EU např. s.r.o. tzn. resp. EAO a podobně a tak dále cestovní ruch Česká republika Český statistický úřad Evropská unie například společnost s ručením omezeným to znamená respektive ekonomicky aktivní obyvatelstvo 8

9 Abstrakt Ve své bakalářské práci pojednávám o sektoru sluţeb, jmenovitě o trhu práce v tomto odvětví a to na území hlavního města Prahy a dále Středočeského kraje. Sektor sluţeb v České republice je jedním z nejmladších odvětví a z tohoto důvodu poskytuje široké pole pro zkoumání a analýzu, i vzhledem k tomu, ţe oproti ostatním odvětvím není prozkoumané na srovnatelné úrovni. Přitom sektor sluţeb je nejvíce na vzestupu, svým růstem přímoúměrný vyspělosti a aktuálnímu ekonomickému vývoji té které země či regionu. Svou roli hraje i z hlediska politiky zaměstnanosti a to nejen vytvářením pracovních míst v rámci nových profesí souvisejících se sektorem sluţeb, ale i z hlediska uplatnění pracovníků z těch oborů, které oproti sektoru sluţeb nejsou na vzestupu, ale je moţné pozorovat jejich dlouhodobý úpadek a tím pádem i propouštění. Jako důkaz tohoto tvrzení je moţné konstatovat, ţe v zemích hospodářsky vyspělých připadá velká míra zaměstnanosti právě na sektor sluţeb v porovnání s dalšími zeměmi. Tato souvztaţnost je patrná v porovnání ekonomik, které jsou zaloţeny zejména na agrární výrobě. Zde bývá počet pracovních míst vytvářených v rámci sektoru sluţeb na výrazně niţším stupni v porovnání s ostaními odvětvími. Pro výzkum jsou zajímavým materiálem i změny, které sektor sluţeb provází. V neposlední řadě sektor sluţeb poskytuje široké moţnosti uplatnění absolventům středního a vyššího stupně vzdělávání, např. ve finančním sektoru nachází uplatnění velké mnoţství jak specialistů na vyšších úrovních, tak ale i běţných provozních pracovníků. Klíčová slova: trh práce, sluţby, pracovní příleţitosti, hospodářství, uplatnění absolventů, sektoru sluţeb, zaměstnanost, nezaměstnanost. 9

10 Abstract In my thesis discusses the service sector, namely the labor market in this sector and the capital city of Prague and Central Bohemia. The services sector in the Czech Republic is one of the youngest and therefore provides a wide field of research and analysis, as well as due to the fact that compared to other sectors is explored at a comparable level. In doing so, the service sector is the most growing, their growth and maturity are directly proportional to the current economic development of a country or region. Plays a role in terms of employment and not just creating jobs in the new professions related to the services sector, but also in terms of employability of workers from those sectors that compared to the services sector are on the rise, but it is possible to observe the long-term decline and thus redundancies. As proof of this assertion can be stated that in economically developed countries account for a large employment rate of just the service sector compared with other countries. This correlation is evident in comparing economies that are mainly based on agricultural production. Here is the number of jobs created within the services sector at a significantly lower degree compared to other sectors. Research is also interesting material changes that accompany the service sector. Finally, the service sector provides a wide range of applications for graduates of secondary and higher education level, such as in the financial sector is to use a large number of specialists at higher levels, as well as normal operating staff. Keywords: labor market, services, jobs, economy, employment of graduates, service sector employment, unemployment. 10

11 ÚVOD V současnosti můţeme pozorovat na jedné straně úpadek zemědělství a průmyslu a na druhé straně se zvyšuje zaměstnanost v sektoru sluţeb. Tato práce se soustřeďuje na souvislosti mezi těmito odvětvími ve vývoji zaměstnanosti. Sektor sluţeb je sektorem nevýrobním, na rozdíl od sektorů vytvářejících hmotné statky. Počátky tohoto vývoje je nutné datovat od počátku 90. let, kdy došlo k zásadním kvalitativním změnám národní ekonomiky. Původní centrálně plánovaná ekonomika socialistického Československa se vydala cestou volného trhu, tj. směrem k trţnímu hospodářství. Česká republika tak doznala výrazných politických i společensko-ekonomických změn. V oblasti řízení státu se pak jedná o přechod k pluralitní demokracii a s tím související vznik nových institucí. V ekonomické oblasti se jedná především o změny směrem k liberalizaci trhu, hospodářství jiţ není regulováno centrálním (státním) orgánem a v důsledku toho se celé hospodářství následně restrukturalizuje. Vyvstávají i nové problémy, společné pro všechna trţní hospodářství, zejména v souvislosti se zaměřením této práce se jedná o nezaměstnanost. Nově tak na tento problém reaguje i nově vznikající politika zaměstnanosti, která tak dává odpověď na do té doby při centrálním plánování neexistující problém a spolu s nutnou přeměnou sociální politiky státu se politika pracovního trhu zařazuje mezi její základní nástroje. Dalším mezníkem je zařazení České republiky do Evropské unie. Ta nad rámec politik zaměstnanosti jednotlivých členských států prostřednictvím svých institucí zasahuje do evropské zaměstnanosti, zejména formou informovanosti a výměny zkušeností v rámci EU. V kapitalismu a trţním hospodářství je funkční trh práce jednou ze základních nutností pro dlouhodobý hospodářský růst. Otázka řešení nezaměstnanosti se tak objevuje jako prioritní součást vládních a politických programů. Z jednotlivých druhů nezaměstnanosti se pak Česká republika, stejně jako další státy v rámci EU, potýkají s nezaměstnaností dlouhodobou a dále špatným uplatněním absolventů a mládeţe na trhu práce, i z druhé strany je slabá zaměstnanost, pokud jde o starší ročníky, a to zejména v primárním a sekundárním sektoru. 11

12 Proto je tato práce zaměřená především na otázku, zda můţe existovat souvislost mezi zaměstnaností v sektoru sluţeb a sniţujícími se stavy zaměstnanců v zemědělské výrobě a těţkém a lehkém průmyslu. Současně bude porovnávána i zaměstnanost v rámci sektoru sluţeb pokud jde o oblast České republiky, porovnání regionů ve vztahu ke Středočeskému kraji a výběrově i hlavní regiony některých států Evropské unie. Praktická část následně znázorní na základě dotazníkového šetření předpokládaný pohyb absolventů učilišť, jak své uplatnění na trhu práce plánují stávající studenti, proč studenti středních a vysokých škol preferují sektor sluţeb před ostatními sektory v Praze a Středočeském kraji. 12

13 1 Služby a zaměstnanost Tato kapitola je věnována sektoru sluţeb jako takovému, jeho předmětu a analýze, dále práci a pracovnímu trhu, kde práce vystupuje jako výrobní faktor, střetává se zde nabídka a poptávka práce a vykazuje vlastní specifika. Je teoretickým úvodem k praktické části, kdy napomůţe interpretaci údajů získaných provedeným dotazníkovým šetřením. 1.1 Sektor služeb Spolu s rozvojem ekonomiky, moderní společnosti i všeobecně stoupající kvalitou ţivota se sektor sluţeb rozvinul v nepostradatelnou součást kaţdodenní reality. Spadají do tzv. terciárního sektoru. Z hlediska vývoje v čase se jedná o "nejmladší" sektor. Pokud jde o zbývající dva, jedná se o prvovýrobu (přírodní zdroje přeměňuje do prokduktů určených k dalšímu zpracování sekundárním sektorem, jedná se např. o těţbu surovin, lesnictví, rybolov, v neposlední řadě zemědělství), kdy hovoříme o primárním sektoru. Na ten navazuje sektor sekundární, který tyto suroviny následně zpracovává do podoby výrobků nebo zboţí, za příklad lze uvést druhotné zpracování surovin, nábytkářství, potravinářství, průmyslová výroba. Oproti tomu terciární sektor se soustředí právě na sluţby, kdy předmětem můţe být práce, znalosti, finance, doprava a jejich kombinace. Ve vyspělých státech navazuje nová oblast, tedy sektor kvartérní, kam zahrnujeme vědu, sociální sluţby, vzdělání. Zaměření této práce odkazuje právě na terciární sektor. Význam terciárního průmyslu je dále umocněn tím, ţe roste i v podmínkách ekonomické krize. Lze jej dále dělit na ziskový a neziskový. Jak si ukáţeme později, podíl sektoru sluţeb na HDP kaţdoročně vzrůstá v České republice i v rámci Evropské unie. Sektor sluţeb svou činností reflektuje na individuální a společenské potřeby a zahrnuje tak všechny činnosti k tomuto směřující. Za příklad lze uvést logistiku, finančnictví, turismus, bydlení, obchod a další. Tento výčet poukazuje na značný rozsah a heterogennost terciárního sektoru. 13

14 K výraznému posunu terciárního sektoru došlo v průmyslově vyspělých zemích v průběhu posledních 30 let a nyní svou velikostí v západních zemích představuje největší a nejrychleji rostoucí sektor. Zahrnuje tedy poskytování sluţeb a to jak na úrovní B2B tak i B2C. Činnosti typu logistika, distribuce, marketingové sluţby a prodejní činnost směřovanou od výrobce k zákazníkovi, mohou zahrnovat jak velkoobchodní, tak maloobchodní prodej. To je příklad B2B, naproti tomu zábavní průmysl, vzdělávací instituce nebo např. průvodci pak lze uvést jako příklad sluţeb adresovaných koncovým spotřebitelům. Vliv sektoru sluţeb na ekonomiku probíhá prostřednictvím činností, kdy jsou nabízeny vědomosti, zvyšování produktivity práce, výkonost a moţnosti dalšího rozvoje. Hotelnictví a stravovací zařízení lze uvést jako příklad, kdy jsou jednotlivé produkty převáděny do poskytnuté sluţby. Klíčová je však interpersonální interakce a zákazníkům slouţí v tomto případě sluţba jako taková, nikoli jí distribuované výrobky. V základu terciárního sektoru je tedy výroba sluţby. Dotazníkové šetření následně poukáţe i na vztah mezi zvoleným sektorem budoucího povolání a předpokládané výše příjmu. 14

15 1.2. Podíl terciárního sektoru na HDP Jak bylo uvedeno výše, terciární sektor se ve vyspělých zemích výraznou měrou podílí na HDP a v západních zemích na terciární sektor připadá většina HDP. Toto lze demonstrovat na následující tabulce, která porovnává podíly jednotlivých sektorů v rámci 27 států EU a v České republice. Tabulka 1- Podíl sektorů na HDP (podle standardu kupní síly, v běžných cenách) v EU 27 a v ČR v roce 2000 a 2011 (v %) Země Primární Sekundární Terciární Primární Sekundární Terciární EU 27 2,3 28,0 69,8 1,7 25,7 72,7 ČR 3,6 37,5 59,0 2,2 37,0 61,0 Zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ (Český statistický úřad, Ediční plán, on-line) 1 Z tabulky vyplývá, ţe jiţ v roce 2000 tvořil terciární sektor 59% HDP České republiky. Statistika ČSÚ porovnává roky 2000 a Zde je vidět nejen nárůst terciárního sektoru (61% v roce 2011 oproti 59% z roku 2000), ale i úbytek podílů primárního a sekundárního sektoru na celkovém HDP, kdy pokles HDP v obou (tj. primárním a sekundárním) sektorech je vyvaţován stejným procentuálním nárůstem v sektoru sluţeb. Podíl sektoru sluţeb na HDP stoupal i v zemích EU (o 2,9%), v rámci ČR však pouze o 2%. V porovnání ČR a EU byl v roce 2000 podíl terciárního sektoru v ČR o 10,8% niţší a v roce 2011 jiţ o 11,7% niţší. 15

16 1 Zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ (Český statistický úřad, Ediční plán, on-line) 1.3 Práce a pracovní trh Jedním z faktorů, které ve vzájemné provázanosti realizují výrobu, je práce. Kromě práce jsou dalšími faktory přírodní zdroje a kapitál. Právě tyto faktory spolu s prací jsou hlavní ve výrobě a z hlediska práce se pak jedná zejména o práci realizovanou lidmi, tj. zaměstnanci. Zaměstnanci nabízejí svou práci na pracovním trhu za mzdu. Objem zaměstnanci nabízené práce za mzdu představuje nabídku práce. Dotazníkové šetření v praktické části poukazuje na mzdové představy současných středoškolských a vysokoškolských studentů. Oproti tomu podniky, které zaměstnávají pracovníky, jsou subjektem na trhu práce. Objem práce, kterou podniky a firmy poţadují, musí svým přínosem (tedy příjmy) převýšit náklady (mzdy, daně apod.). Toto mnoţství práce pak určuje poptávku po práci. Trh lze z ekonomického hlediska pojímat z makro a mikroekonomické perspektivy. Makroekonomická sleduje souvislosti mezi pracovním trhem a dalšími subjekty na trhu, dále zahrnuje zaměstnanost, důchody a HDP. Mikroekonomický pohled se zaměřuje především na pohyb konkrétních pracovních sil na trhu práce. Dotazníkové šetření, které je součástí této práce, dále poukazuje na snahu současných studentů nalézt stabilní uplatnění v rámci jednoho (studovaného) oboru. Pokud se nabídka a poptávka nacházejí v rovnováze při tzv. rovnováţné mzdě, za této podmínky hovoříme o trţní rovnováze. Pokud se zvýší poptávané mnoţství práce, klesá cena a to stejné platí i obráceně. Tento konstrukt však nezahrnuje produktivitu práce, kde dále vystupují faktory jako je kvalifikace, technologie, řízení a potřeba daných výrobků. Trh není jeden univerzální, jedná se o několik trhů navzájem oddělených na profesním a regionálním základě. Zde se obchoduje s pracovními nabídkami, nabídka pracovních příleţitostí se střetává s poptávkou. Práci lze kvantifikovat počtem odpracovaných hodin nebo počtem zaměstnanců. Mnoţství je určováno mzdou, která tvoří cenu práce. Trh také není dokonale konkurenční a to zejména z důvodu vzájemné rozdílnosti jednotlivých povolání, obtíţemi při 16

17 ukončení pracovního poměru. V ekonomické teorii je dále poukazováno na nedostatečně pruţné mzdy, činnost odborů atd. 2 2 Podrobněji viz. Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti 2. Mzda můţe být vyjádřena jako nominální nebo reálná. Hodnota reálné mzdy je nominální mzda sníţena o inflaci. Pracovníci, kteří jsou de facto na trhu práce obchodováni, kromě mzdy na zajištění ţivotních potřeb dále realizují v rámci zaměstnání sociální vazby, dosahují společenského uznání a naplňují potřebu seberealizace. Většina lidí z tohoto hlediska nemůţe být v dlouhodobém horizontu mimo pracovní trh, v opačném případě je moţné sledovat rozvoj sociální patologie. Nabídka a poptávka se střetává na trhu práce. Zde jsou práce či pracovní síly obchodovány jako specifické zboţí. Firma zde najímá pracovní síly na pracovní místa s různou výší příjmu, čím větší mzdu zaměstnavatel nabídne, tím větší bude i objem nabízené práce, předpokládá se, ţe se lidé budou o práci více ucházet. Nabídka je utvářena zaměstnavateli, kteří na trhu práce nabízejí finanční kompenzaci zaměstnancům za odvedenou práci v podobě mzdy. 3 Pro zhodnocení společenského vývoje je tedy důleţité sledovat průzkumy v oblasti nezaměstnanosti a dále vývoj mezd. 17

18 3 BROŢOVÁ D., Kapitoly z ekonomie trhů práce, 1. vydání, Praha, VŠE, Národohospodářská fakulta, Nakladatelství Oeconomica, 2003, 133 s, ISBN Podíl terciárního sektoru na zaměstnanosti Terciární sektor díky své rozsáhlosti reprezentuje širokou škálu různých profesí a činností. Z tohoto důvodu umoţňuje také uplatnění široké škály pracovníků. Zastoupení terciárního sektoru v ČR a v rámci EU demonstruje tabulka 2 Tabulka 2- Sektorová struktura zaměstnanosti v EU 27 a v ČR v letech 2010 a v 1. aţ 3. čtvrtletí v roce 2011 (v %) Země až 3. čtvrtletí 2011 Primární Sekundární Terciární Primární Sekundární Terciární EU 27 5,1 23,2 71,6 5,0 23,1 71,9 ČR 3,1 36,2 60,7 3,1 36,0 60,9 Zdroj: vlastní zpracování z dat MPSV (Ministerstvo průmyslu a sociálních věcí, Analýza zaměstnanosti 2011, online) 4 V roce 2010 bylo 60,7% českých zaměstnanců zaměstnáno v terciárním sektoru oproti 3,1% v primárním a 36,2 v sekundárním sektoru. V 1. aţ 3. čtvrtletí podíl zaměstnanosti stoupl v terciárním sektoru o 0,2% oproti úbytku v sekundárním sektoru, který činil rovněţ 0,2%. V porovnání s EU je však podíl zastoupení terciárního sektoru niţší (v roce 2010 o 10,9%) a niţší je i rychlos růstu ve sledovaném období (u EU nárůst o 0,3% a v ČR o 0,2%). 18

19 4 Zdroj: vlastní zpracování z dat MPSV (Ministerstvo průmyslu a sociálních věcí, Analýza zaměstnanosti 2011, online) 1.4 Trh práce v Česke Republice a EU Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR Kaţdá země povaţuje sníţení masové nezaměstnanosti jako hlavní cíl. Není však přesný postup, jak tohoto stavu dosáhnout. Nejde jen o vytvoření dostatku nových pracovních míst, ale zejména o stimulaci ekonomického růstu, dobře nastavené podmínky pro nové podniky a pro vstup cizího kapitálu, sniţování daní, ale i programy pro usnadnění podnikání. Dále uzpůsobovat nabídku a poptávku na pracovním trhu, zprostředkovávat informace o pracovních místech, podporovat nezaměstnané. Politika zaměstnanosti má za hlavní cíl financovat trh práce a vytvářet projekty na podporu rizikovým kategoriím v postiţených oblastech. Tomuto problému se věnuje i Evropské Společenství, kde se snaţí o překonání rozdílů mezi rozvinutými a zaostalými oblastmi a redukce nerovnosti v zaměstnanosti, které mezi nimi přetrvávají. Snaţí se o podporu růstu zaostalých oblastí a jejich přizpůsobení se rozvoje vyspělejších regionů (rekvalifikace pracovních míst, podpora infrastruktury, rozvoje průmyslu, turismu, nových výzkumů). Rozvojem trhu práce, sociální integrací podporují boj s nezaměstnaností, pomáhají absolventům ve vstupu na pracovní trh. Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát, a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace. Při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce a to s územními správními celky, profesními organizacemi, sdruţeními osob se zdravotním postiţením a organizacemi zaměstnavatelů. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a příslušné úřady práce 5 V rámci státní politiky zaměstnanosti zprostředkovávají zaměstnání úřady práce bezplatně, nebo jiné agentury, 19

20 které musí mít povolení MPSV ke své činnosti, a to bezplatně nebo za úhradu, přičemţ platí ten, 5 Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, 2. komu je zaměstnanec zprostředkován 6. Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje nejen zabezpečení práva na zaměstnání, ale také sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování prognóz, projektů a programů pro pracovní uplatnění fyzických osob. Uvádí v soulad opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti a také zapojení do mezinárodních programů. Poskytuje poradenské, informační a zprostředkovatelské sluţby na trhu práce, podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, a především uplatňuje tzv. aktivní politiku zaměstnanosti 7. Finanční nástroje aktivit politiky zaměstnanosti jsou financovány z veřejných prostředků ve formě účelově vytvářených fondů, fondů pojištění v nezaměstnanosti anebo mohou mít podobu dotace placené z daní nebo pojistného. Institucionální nástroje politiky zaměstnanosti lze charakterizovat podle subjektu, který politiku vykonává a také podle objektu který tato politika ovlivňuje. Politika zaměstnanosti je tedy prováděna na úrovni nadnárodní, národní, regionální i lokální. Státní politiku zaměstnanosti dělíme na pasivní politiku zaměstnanosti a aktivní politiku zaměstnanosti. 20

21 6 BROŢOVÁ D., Kapitoly z ekonomie trhů práce, 1. vydání, Praha, VŠE, Národohospodářská fakulta, Nakladatelství Oeconomica, 2003, 133 s, ISBN Podrobněji viz. Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti 2. Aktivní politika zaměstnanosti Tento druh politiky zaměstnanosti představuje postupy, které ve svém souhrnu přispívají k zajištění nejvyšší moţné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti je zabezpečována ministerstvem a úřady práce, které dle potřeby pak dále spolupracují při její realizaci i s dalšími subjekty. Je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí příslušným právním předpisem. Z těchto prostředků lze čerpat na programy regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů, které přispějí ke zvýšení zaměstnanosti 8. Mezi prostředky, jimiţ je aktivní politika zaměstnanosti v České republice realizována, patří zejména rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování a také příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Součástí této politiky je rovněţ poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postiţením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Úkolem aktivní politiky zaměstnanosti je také podpora zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a sestavování cílených programů k řešení zaměstnanosti 9. Aktivní politika zaměstnanosti je důleţitým nástrojem státní politiky zaměstnanosti a v ČR je její provádění upraveno zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, vyhláškou č. 518/2004 Sb. a Metodickým pokynem SSZ MPSV č. 8/

22 8 ŠIMEK M., Ekonomie trhu práce A, DSO, 1. vydání, Ostrava, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, 2007, 157 s, ISBN Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti zahrnuje systém pojištění v nezaměstnanosti, tzn. systém podpory v nezaměstnanosti, tak systém státní pomoci v nezaměstnanosti, tzn. systém dávek sociální pomoci. Cílem podpory v nezaměstnanosti je především poskytnutí prostředků nezaměstnanému tak, aby mohl překlenout období, ve kterém hledá novou práci, a najít vhodné zaměstnání odpovídající jeho schopnostem. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců, nebo poţádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, k němuţ má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poţivatelem starobního důchodu 10. Dalším poskytovaným typem podpory v České republice, je podpora při rekvalifikaci. Nárok na tuto podporu má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a ke dni, k němuţ má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poţivatelem starobního důchodu. O přiznání obou podpor rozhodují úřady práce

23 10 Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, Strategie České Republiky v zaměstnanosti Od roku 1999 byly v ČR sestavovány tzv. Národní akční plány zaměstnanosti, které byly v pravomoci Ministerstva práce a sociálních věcí. Plány byly zpracovány v souladu se směrnicí Evropské strategie zaměstnanost z roku Tato strategie si klade za cíl podporu kvalifikace, výchovu a flexibilitu pracovníků a pracovních trhů. Evropskou komisí jsou na základě tohoto dokumentu vypracovávány Směrnice pro zaměstnanost, kterými se členské země řídí při sestavování národních plánů zaměstnanosti. Tyto směrnice byly rozvrţeny do čtyř oblastí a těmi jsou zaměstnatelnost, podnikání, adaptabilita a rovné příleţitosti 12. V ČR byly v jednotlivých Národních akčních plánech zaměstnanosti detailně definovány cíle a priority politiky zaměstnanosti, která napomáhá k naplňování cílů zaměstnanosti a trhu práce v rámci Lisabonské strategie 13. Tyto Národní plány byly sestavovány kaţdoročně od roku 1999 aţ do roku Po vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004 Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovuje Národní programy reforem ČR Národní plány zaměstnanosti Národní akční plány zaměstnanosti pro roky 2002 a 2003 byly uvedeny analýzou hlavních problémů na trhu práce v ČR. Jako hlavní problémy trhu práce byly v roce 2002 uvedeny např. velký rozsah dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí a také regionální rozdíly ve vývoji trhu práce v České republice. V roce 2003 byl v plánu zpřesněn původ těchto problémů. Jednalo se především o malou nabídku volných pracovních míst zejména v regionech zasaţených restrukturalizací a útlumem, o kvalifikační nesoulady mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách a také o demotivujícím nastavení systému sociálních dávek

24 12 Zdroj: WINKLER J., ŢIŢLAVSKÝ M., Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti, 1. Vydání, Brno, Vydala Masarykova Univerzita ve spolupráci s VUSPS, MPSV ČR, 2004, str. 124, ISBN X 13 Více viz.: Portál MPSV, [online], Dostupné z: < 14 Pro období nesl NPR název Národní Lisabonský program. 15 Zdroj: WINKLER J., ŢIŢLAVSKÝ M., Český trh práce a evropská strategie zaměstnanosti, 2004 Mezi priority strategie zaměstnanosti a Akčního plánu zaměstnanosti pro rok 2002 patřila aktivní preventivní opatření a individuální přístup k nezaměstnaným a ohroţeným skupinám. Na 15 ti úřadech práce proto byly zavedeny programy První příleţitost (pro mládeţ) a Nový start (pro dlouhodobě nezaměstnané), zvětšil se rozsah motivačních kurzů a rekvalifikací, byly rozšířeny moţnosti zařazení příslušníků rizikových skupin do opatření aktivní politiky zaměstnanosti, rozšířil a zavedl se systém vzdělávání v podnicích a také individuální přístup a poradenství pro uchazeče s evidencí delší neţ 12 měsíců (u mládeţe nad 6 měsíců) 16. Plán pro rok 2003 byl podobný minulému, avšak zdůraznil výuku techniky vyhledávání míst, zvýšení podílu finančních prostředků na rekvalifikace a zvýšení zapojení starších pracovníků do rekvalifikací. Dále plán věnoval pozornost přípravě systému celoţivotního vzdělávání, zvýšené identifikaci uchazečů nejvíce ohroţených diskriminací a jejich včasné zařazení do aktivních programů, vyuţití daňových úlev k podpoře tvorby míst a koordinaci regionální strategie pomocí Krajských rad pro rozvoj lidských zdrojů 17. V roce 2004 byl schválen poslední Národní akční plán zaměstnanosti pro období V tomto plánu byla také popsána specifická doporučení Rady Evropské unie České republice pro rok Těmito doporučeními bylo především zvyšovat přizpůsobivost zaměstnanců a podniků, přilákat více osob na trh práce a učinit tak práci reálnou volbou pro všechny a více a účinněji investovat do lidského kapitálu a celoţivotního vzdělávání

25 16 Tamtéž. 17 Více viz.: Portál MPSV, [online], Dostupné z: < 18 Národní akční plán zaměstnanosti na léta [online], Dostupné z < Jelikoţ cíle Národních akčních plánů zaměstnanosti nebyly příliš konkrétní a nebyly sledovatelné pomocí indikátorů výkonu, tak ani jejich přínos nelze zcela jasně vyhodnotit. Na jedné straně má tento důleţitý programový materiál zásadní význam v jasném vymezení problémů, priorit a cílů, formulaci nových přístupů a opatření v oblasti veřejných politik. Na druhé straně je obtíţné skutečný přínos vyhodnotit, jelikoţ plánům chyběla jasná konkretizace cílů a jasné stanovení odpovědnosti za jejich realizaci. Po zpětném vyhodnocen í lze konstatovat, ţe Národní akční plány zaměstnanosti neeliminovaly nejvýznamnější problémy trhu práce. Nezaměstnanost se za dané období zvyšovala, došlo k prohloubení regionálních rozdílů a podíl dlouhodobé nezaměstnanosti se také zvýšil Národní programy reforem ČR Po vstupu ČR do EU byl v roce 2005 sestaven Národní lisabonský program na období , neboli Národní program reforem České republiky. V části programu, která je věnována zaměstnanosti, je kladen důraz na jednotlivé strukturální problémy českého trhu práce a na jejich řešení. Jedná se především o problémy spojené s flexibilitou na trhu práce, začleňováním na trh práce a vzděláváním. Např. nezaměstnanost mladých do 25 let tvořila v ČR 5,8% z celkové nezaměstnanosti, prioritou je tedy její sniţování

26 21 Zpráva o plnění národního lisabonského programu , [online], c. 2009, Dostupné z < 22 Národní program reforem ČR , [online], c. 2009, Dostupné z V roce 2007 byla v návaznosti na Národní reformní program vydána zpráva o plnění, která poukazuje mimo jiné také na realizovaná a přijatá opatření. Dne 1. ledna 2007 nabyly účinnosti nové zákony o pomoci v hmotné nouzi, o ţivotním a existenčním minimu a novela zákona o sociální podpoře. Schválena byla vládou technická novela zákoníku práce směřující k dalšímu rozšíření smluvní volnosti v pracovně právních vztazích, došlo také k nárůstu počtu osob zařazených úřady práce do rekvalifikace (ze v roce 2005 na v roce 2006). Polovina rekvalifikovaných byly osoby se základním vzděláním nebo osoby vyučené, coţ pomohlo také ke zmírnění problému s nezaměstnaností osob do 25 let. 1. srpna 2007 nabyl účinnosti zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (mimo vzdělávací soustavu), který rozšiřuje moţnost získat jinou kvalifikaci, a v červenci 2007 přijala Vláda ČR komplexní národní Strategii celoţivotního učení. Dále pokračuje také Národní program počítačové gramotnosti 21. Národní program reforem ČR pro tyto roky opět stanovuje cíle v podobě zvyšování zaměstnanosti a sniţování nezaměstnanosti. V rámci slaďování rodinného a pracovního ţivota jsou v tomto programu v tzv. Pro-rodinném balíčku uvedeny návrhy, které mají za cíl zlepšit zaměstnanost rodičů s malými dětmi. Jimi jsou např. úprava podmínek sluţeb péče o děti formou ţivnostenského podnikání, zavedení mini-školiček (zaměstnavatelem nebo obcemi) nebo zavedení daňových výhod pro zaměstnavatele, kteří poskytují nebo zajišťují svým zaměstnancům péči o děti. Zamýšlené zlepšení pruţnosti a mobility na trhu práce bylo docíleno přijetím novely zákona o zaměstnanosti z 2. září Všem uchazečům o zaměstnání je umoţněno poţádat úřad práce o vypracování individuálního akčního plánu. Úřad práce má stanovenu povinnost vypracovat individuální akční plán všem uchazečům o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle neţ 5 měsíců. Dalším podnětem pro zajištění pruţnosti trhu práce je zavedení motivačních stimulů v podobě slevy platby pojistného na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele, kteří vytváří zkrácené pracovní úvazk. 26

27 21 Zpráva o plnění národního lisabonského programu , [online], c. 2009, Dostupné z < 22 Národní program reforem ČR , [online], c. 2009, Dostupné z 2. Středočeský kraj 2.1. Ekonomika středočeského kraje Ekonomická specifika Středočeského kraje jsou výraznou měrou determinována jeho polohou. Okresy středočeského kraje jsou provázány s hlavním městem Prahou, s tím souvisí i hustá dopravní infrastruktura, kterou kraj disponuje. Obyvatelé středočeského kraje tak nacházejí v hlavním městě pracovní uplatnění, ale také odbytiště pro svou průmyslovou a zemědělskou produkci a potravinářský průmysl. Oproti tomu obyvatelé hlavního města vyuţívají moţností Středočeského kraje k rekreaci. Ačkoli je pro Středočeský kraj charakteristická zemědělská výroba a průmysl, poskytuje významné perspektivy pro rozvoj sluţeb Osevní plochy celkem (ha) obiloviny celkem brambory celkem řepka Sklizeň (t) obiloviny celkem brambory celkem řepka Výnosy (t/ha) 1) obiloviny celkem 4,66 5,56 5,25 4,84 5,70 4,64 5,44 brambory celkem 24,55 24,17 25,27 22,91 27,89 25,74 20,57 řepka 3,09 3,01 3,24 2,82 2,84 2,80 3,48 Stav hospodářských zvířat (ks) skot prasata drůbež Tabulka č. 3. Vybrané údaje za Středočeský kraj zemědělství r Výše uvedená tabulka dokumentuje vývoj zemědělství ve středočeském kraji za období Je z ní patrné, ţe celkové osevní plochy svou výměrou postupem času klesají (v roce 2013 zhruba o 4,5% oproti roku 2007), určitý nárůst zaznamenává řepka. 27

28 23 Zdroj: Ná následující tabulce lze přehlédnout údaje týkající se průmyslu Středočeského kraje. Průmysl Průměrný počet podniků Průměrný počet zaměstnanců Průměrná měsíční mzda Tabulka č. 4. Vybrané údaje za Středočeský kraj - průmysl, energetika r. 24 Počet průmyslových podniků ve Středočeském kraji postupně klesá. V roce 2006 činil průměrný počet podniků 230 a v roce 2012 to jiţ bylo 209. Za uvedené období se tedy průměrný počet podniků v půmyslu Středočeského kraje sníţil o zhruba 9,2%. Obdobně se vyvíjel i počet zaměstnanců, ten se za uvedené období sníţil o zhruba to samé procento. Průměrná měsíční mzda naproti tomu v průmyslu stoupala přibliţně o tisíc korun za kaţdý rok. Ve Středočeském kraji existují rozvojové podnikatelské zóny. Fungují zde velké podniky strategického významu. Tyto doplněné o tradiční zemědělství poskytují kvalitní základnu i pro rozvoj sluţeb tak, jak bylo uvedeno v charakteristice terciárního sektoru. Z hlediska rozdělení sektorů je moţné konstatovat, ţe tradiční oblasti jako je teţba, kovozpracovatelský a koţedělný průmysl jsou na ústupu. Z oblastí celostátního významu, které mají své zastoupení ve Středočeském kraji je nutno uvést automobilový průmysl, strojní průmysl, chemický průmysl a potravinářství. 28

29 24 Zdroj: Obyvatelstvo Středočeského kraje K výrazné změně demografického vývoje došlo v důsledku výstavby satelitních měst na území Středočeského kraje s dosahem na hlavní město. V souvislosti s tím je moţné pozorovat nárůst zalidnění, který je způsoben zejména díky vnitrostátní migraci. Zejména mladí lidé se stěhují do Středočeského kraje za prací a natalita ve Středočeském kraji tak převyšuje mortalitu. 2.3 Územní charakteristika Středočeského kraje Středočeský kraj lze charakterizovat jako 12 obcí rovnoměrně rozprostraněných okolo hlavního města Prahy. Samotné hlavní město pak obepínají okresy Praha - Východ a Praha - Západ, které jsou na hlavní město velmi těsně napojeny i infrastrukturou. V Praze se pak nacházejí i úřady Středočeského kraje. Z průmyslově silných oblastí lze jmenovat Mladou Boleslav (Škoda), hornictví je svázáno s okresy Příbram, Kutná Hora a Kladno. Územní tvar Středočeského kraje svým rozloţením vyţaduje jiţ zmíněnou infrastrukturu i vzhledem k propojenosti s hlavním městem. Nadto má Středočeský kraj značný počet sousedících krajů. Pokud porovnáváme Středočeský kraj s ostatními kraji ČR, můţeme konstatovat, ţe z hlediska mnoţství obcí v kraji, jeho celkové velikosti a osídlení se jedná o jeden z největších, zabýrající téměř 14% územní plochy ČR Jednotlivé oblasti Středočeského kraje Vzhledem k výše uvedenému a ve smyslu této práce povaţuji za vhodné rozdělit jednotlivé územní celky Středočeského kraje dle jejich provázanosti z Prahou na silně provázané a slabě provázané. Jak bude patrné z tohoto rozdělení, faktor provázanosti s hlavním městem má výrazný vliv na konkrétní socioekonomické faktory v jednotlivých regionech. Dobrou provázanost s hlavním městem vykazují Černošice, dále Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Český Brod a Říčany. Černošice mají nejvyšší zaměstnanost v sektoru sluţeb a je druhá v regionu co do podílu OSVČ. Co do počtu ekonomických a dle podnikatelské aktivity se řadí na čelní místa v rámci celé 29

30 republiky. Sídlí zde celá řada firem z oblasti malo i velkoobchodu, které mají celorepublikovou působnost. V Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi převládá zaměstnanost v terciárním sektoru. Z tohoto lze jmenovat i výzkum, např. Ústav jaderného výzkumu Řeţ, a. s., rovněţ zde nalezneme sídla diskontních prodejen. Z hlediska ekonomických subjektů zastává druhou nejvyšší pozici v rámci středních Čech. Jinak zemědělskoprůmyslový Český Brod je na prvním místě, pokud jde o dojíţdění zaměstnanců za prací do Prahy. Nízkým věkem se vyznačují Říčany. Zde je moţné také pozorovat vysokou zaměstnanost v sektoru sluţeb a obdobně jako u ostatních regionů napojených na Prahu vysokou zaměstnaností, ekonomickou aktivitou, vysokou mírou OSVČ. U všech uvedených územních celků provázaných s hlavním městem lze pozorovat nízkou nezaměstnanost, vysokou úroveň podnikatelských aktivit a celkově poměrně vysokou ekonomickou úroveň. Slabou provázaností s hlavním městem se vyznačuje Beroun, Hořovice, Kladno, Slaný a Vlašim. Hořovice jsou průmyslovou oblastí. Průmysl je situován zejména v oblasti Komárova. Zaměstnanost je tedy v Hořovicích velmi vysoká, ovšem v sektoru sluţeb je naopak na nízké úrovni. S tím souvisí i nejvyšší podíl zaměstnanců oproti OSVČ v rámci celého kraje. Z hlediska dosaţeného vzdělání lze pak u obyvatelstva zaznamenat nízkou úroveň vzdělání. Kladensko je příklad regionu, kde v minulosti měl velké zastoupení průmysl a zejména těţba černého uhlí. Zde můţeme jasně vidět jak terciární sektor navazuje na upadající primární a sekundární, protoţe pokud před a v období těsně po sametové revoluci vykazovala zaměstnanost v průmyslu jednu z nejvyšších úrovní v rámci kraje, tak o deset let později se ocitá pod průměrem oproti zaměstnanosti v terciérním sektoru, která je na druhé nejvyšší úrovni v rámci Středočeského kraje. Ovšem z hlediska nezaměstnanosti je kladensko jedním z regionů Středočeského kraje, kde je vysoká nezaměstnanost a z toho vysokou část tvoří dlouhodobě nezaměstnaní. Nejvyšší podíl zemědělské půdy ve Slaném se odráţí i v zaměstnanosti, která je v oblasti zemědělství nadprůměrná. Obdobně je tomu i se zaměstnaností v oblasti sluţeb, která se pohybuje nad celokrajským průměrem. Z hlediska celkové zaměstnanosti se ovšem region 30

31 potýká s problémem vysoké nezaměstnanosti, vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných a malým počtem pracovních míst. Současně podíl OSVČ je jedna z nejniţších v kraji. Ekonomika Vlašimi je zaloţená na zemědělské a průmyslové výrobě, v terciérním sektoru je naopak značně pod průměrem. Ve shodě s poznatky o sektoru sluţeb je na příkladu Středočeského kraje patrné, ţe k rozvoji terciérního sektoru dochází spolu se vzrůstající ekonomickou úrovní konkrétního regionu. Obrázek č. 1: Členění Středočeskeho kraje (okresy) Zdroj:< Středočeský_kraj> 31

32 2.4 Zaměstnanost ve Středočeském kraji Převáţná část zaměstnanců Středočeského kraje pracuje v průmyslu a zemědělství. Mezi jednotlivými okresy a obcemi kraje je moţné však zaznamenat značnou diferenciaci. Zejména u obcí napojených na Prahu je pak moţné sledovat dojíţdění lidí za prací právě do hlavního města. Nezaměstnanost ve Středočeském kraji činila k ,5% a v dlouhodobém horizontu představuje Středočeský kraj jednu z oblastí s nejmenší mírou nezaměstnanosti. Pracovní příleţitosti v kraji kopírují koncentraci průmyslu v daných částech. Tím, ţe Středočeský kraj má své úřady soustředěny v Praze, je z části zapříčiněn i odliv kvalifikovaných pracovních sil ze Středočeského kraje do hlavního města. 32

33 3. Hlavní město Praha 3.1 Ekonomika hlavního města Prahy Praha je centrem státu, z tohoto důvodu má i výsadní postavení v rámci ČR i z hlediska ekonomiky. Sídlí zde hlavní orgány státu a finančních institucí. Ekonomika hlavního města současně vytváří jednu čtvrtinu HDP České republiky. V roce 2010 byl HDP za Prahu na úrovni 25,8%. Kromě jiţ zmíněných sídel orgánů, institucí a podniků se na vysoké míře HDP v Praze podílí také právě lidé, kteří za prací do Prahy dojíţdějí. Z hlediska ekonomiky Prahy je nutné samostatně zmínit příjmy související z cestovního ruchu. Tyto příjmy tvoří významnou oblast ekonomiky hlavního města. Klientelu tvoří převáţně zahraniční turisté, kteří se podílí 90% na celkové míře ubytovaných návštěvníků Prahy dle údajů z roku Rok 2011 zaznamenal mírné zvýšení podílu tuzemských turistů. Toto je moţno připočíst také na vrub faktu, ţe do Prahy je směřována většina sluţebních cest realizovaných v rámci ČR. Průmysl Průměrný počet podniků Průměrný počet zaměstnanců Průměrná měsíční mzda Tabulka č. 5. Vybrané údaje za Hlavní město Prahu - průmysl, energetika r. 26 Výše uvedená tabulka opět srovnává průmysl hl. m. Prahy za jednotlivé roky v období od roku 2006 do roku Průměrný počet podniků byl v roce 2012 zhruba o 10% niţší neţ v roce Průměrný počet zaměstnanců také vzrostl zhruba o 10%. Pokud jde o průměrné měsíční mzdy, ty byly v roce 2012 oproti roku 2006 o 23,5% vyšší. Ve srovnání se Středočeským krajem měla Praha v roce 2012 větší průměrný počet podniků a vyšší průměrnou mzdu, ovšem niţší průměrný počet zaměstnanců. 26 Zdroj: 33

34 Osevní plochy celkem (ha) obiloviny celkem brambory celkem řepka Sklizeň (t) obiloviny celkem brambory celkem řepka Výnosy (t/ha) obiloviny celkem 4,66 5,87 5,68 5,13 6,08 4,85 5,82 brambory celkem 24,25 23,69 25,42 21,32 28,78 24,73 20,68 řepka 3,18 3,22 3,47 2,86 3,13 2,95 3,64 Stav hospodářských zvířat (ks) skot prasata drůbež Tabulka č. 6. Vybrané údaje za Hlavní město Prahu - zemědělství r. 27 Z hlediska zemědělství, které shrnuje výše uvedená tabulka, můţeme konstatovat, ţe osevní plochy Prahy oproti Středočeskému kraji zabírají vůčihledně menší plochu a jejich celková plocha zůstává za celé sledované období prakticky stejná. Od toho se odvíjí i ostatní ukazatele v oblasti zemědělství. Obyvatelstvo hl. města Prahy Demografické údaje vykazují trvale vzrůstající průměrný věk obyvatel. Co do průměrného věku obyvatel je Praha nejstarším ze všech krajů ČR. S tím souvisí i sniţování osob v produktivním věku jak v absolutní hodnotě, tak i v procentuálním zastoupení. Z hlediska kvality ţivota je moţné zmínit, ţe se Praţané doţívají nejvyššího věku v rámci celé ČR. Praha má také jeden z nejvyšších přirozených přírůstků obyvatel. 27 Zdroj: 34

35 Zařazení hl. města Prahy z hlediska Evropské unie Dlouhodobým historickým vývojem a díky geografické poloze je moţné Prahu zařadit k důleţitým a rozvinutým regionům. Tato prestiţ se v současnosti odráţí zejména v atraktivitě pro zahraniční investory, především ekonomické subjekty, a to především v oblasti rezidencí. Zaměstnanost v rámci hl. města Prahy Z hlediska velikosti pracovního trhu je Praha na prvním místě v České republice. Nejen ţe je Praha atraktivní co do místa zaměstnání, je také schopna flexibilně reagovat na poptávku po zaměstnancích. I na výše zmíněném příkladu Středočeského kraje je moţné pozorovat, ţe Praha díky kvalitní infrastruktuře umoţňuje zaměstnavatelům pokrýt poptávku zaměstnanci z dalších regionů. Na příkladu Středočeského kraje je také vidět, ţe toto pokrytí následně působí na sníţení úrovně nezaměstnanosti v dalších regionech. Vzhledem k tomu, ţe praţská ekonomika je značně vyspělá, pokrývá poptávka pozaměstnancích celé spektrum oborů pracovní činnosti a profesí. Z hlediska kvalifikace je přes 30% zaměstnanců vysokoškolsky vzdělaných. Tomuto i vyspělosti ekonomiky Prahy odpovídá i průměrná mzda, která v roce 2011 činila Kč a přesahovala tak celorepublikový průměr zhruba o 22%. 4. Zaměstnanost v ČR z hlediska zastoupení jednotlivých sektorů Ačkoli je hospodářství Česká republiky i v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie zaloţeno především na průmyslu, dochází v ČR stejně jako ve zbytku EU ke sniţování zaměstnanců v primárním a sekundárním sektoru. Oproti tomu se zvyšuje počet zaměstnanců ve sluţbách. Jak ukazuje následující tabulka, procentuální zastoupení v zemědělství a průmyslu se sniţuje, zatímco v sektoru sluţeb úměrně vzrůstá. Výše zaměstnanosti v sektoru sluţeb je tak přímo úměrná sniţujícím se stavům zaměstnanců v zemědělství a těţkém a lehkém průmyslu. 35

36 Země Zemědělství / Agriculture Průmysl / Industry Služby / Services Česká republika 3,4 2,8 2,6 42,9 42,8 41,3 53,7 54,4 56,1 Dánsko 3,0 2,8 2,6 29,8 27,0 23,9 67,1 70,2 73,5 Francie 3,3 3,1. 30,6 27,6. 66,0 69,3. Irsko 6,1 5,1 4,3 29,8 26,1 22,8 64,1 68,7 72,9 Maďarsko 9,2 6,3 5,5 38,1 36,9 36,0 52,6 56,8 58,5 Německo 2,0 1,9 1,8 36,0 34,3 33,0 62,1 63,8 65,1 Nizozemsko 3,1 3,1 2,9 24,3 22,4 21,2 72,6 74,5 75,9 Slovinsko 8,6 7,7 7,1 44,3 42,9 37,5 47,1 49,4 55,4 Spojené království 1,4 1,4 1,9 25,3 20,5 18,7 73,3 78,1 79,4 Španělsko 5,0 4,3 3,8 30,0 27,7 23,0 65,0 68,1 73,2 Švédsko 2,8 2,3 2,2 36,2 34,4 31,5 61,0 63,4 66,3 Tabulka č. 7. Struktura zaměstnanců dle sektorů v roku ČR a EU 28 Z tabulky je patrné, ţe počet zaměstnanců v roce 2010 byl o 13,6% niţší, neţ v roce Z hlediska počtu zaměstnanců v průmyslu v ČR můţeme dle následující tabulky konstatovat, ţe v roce 2010 se oproti roku 2000 počet zaměstnanců v průmyslu sníţil o 13,6%. Země Česká republika 102,8 99,6 99,7 101,9 102,8 91,9 88,9 Dánsko 114,9 102,4 100,1 102,5 103,2 93,6 87,2 Francie 3) 109,0 102,6 98,2 96,6 94,8 90,7 87,7 Irsko 3) 111,8 102,3 100,7 100,6 95,6 88,1 83,0 Kypr 103,1 100,5 100,8 102,3 103,9 102,5 100,0 Maďarsko 110,4 103,1 98,0 96,5 96,1 85,2 84,2 Německo 108,5 101,5 99,4 100,9 103,1 100,1 97,8 Nizozemsko 111,8 102,4 99,5 100,0 101,1 98,1 95,8 Polsko 112,3 100,1 102,3 105,7 108,1 102,5 101,5 Řecko 97,5 98,9 98,5 99,3 98,0 93,7 86,8 Slovensko 95,5 97,0 98,3 100,7 101,3 85,9 82,7 Spojené království 129,2 104,8 96,8 95,7 91,3 87,2 84,6 Španělsko 94,1 97,8 100,4 99,4 100,5 85,0 79,7 Švédsko 108,6 101,1 100,2 100,8 100,7 86,1 83,1 Tabulka č. 8 Počet zaměstnanců v průmyslu v r. ČR a EU Zdroj: 29 Zdroj: 36

37 5. Problemy absolventů na trh práce Mladá populace včetně absolventů škol patří ze strany ohroţení nezaměstnaností mezi nejrizikovější skupiny na trhu práce. Této skupině je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Období od ukončení školy aţ po nalezení si vhodného zaměstnání je nejtěţší a nejkritičtějším bodem. V tomto období se ve vysoké míře projevuje nezkušenost absolventa a současně obavy ze strany zaměstnavatele z moţné kvality odvedené práce. Uplatnění absolventů škol na trhu práce ovlivňuje soubor faktorů a ne všechny jsou v dosahu působení vzdělávacího systému. Značným handicapem absolventů na trhu práce je nedostatečná praxe a nedostatečné pracovní návyky, které je posouvají do méně ţádaných zájemcu o zaměstnání. Z hlediska úspěšného a pokud moţno bezproblémového přechodu absolventů ze školy na trh práce je především nezbytné, aby schopnosti, dovednosti a znalosti absolventů získané v průběhu vzdělávání byli dostatečně kvalitní pro budoucí potencionálni zaměstnání. Důleţitou podmínkou pro dobré uplatnění absolventů je, aby jim v otázkách kariérového rozhodování byla poskytováno dostatek informací v oboru tak, aby ţáci byli schopni se s ohledem na vlastní schopnosti, dovednosti, vlohy a nadání zodpovědně rozhodnout při výběru oboru i školy. Trh práce je navíc dynamický,a neustále se vyvíjí a mění. proto Je téţe velmy duleţité brát v úvahu fakt, ţe trh práce v budoucnu výrazně ovlivní skutečnost, ţe počet absolventu, přicházejících na trh práce, vlivem demografického vývoje poměrně poklesne. V mnoha případech tak na truhu práce nebude dost nástupcu za pracovníky odcházející do důchodu Zdroj: Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol šetření v terciárním sektoru

38 Důvod je další významný faktor změn na trhu práce, a to změny samotných preferencí zájemců o studium, u kterých lze sledovat jednak odlišné preference, ale i ţivotní styl a cíle, které ovlivňují rozhodování o volbě povolání a oboru který chtějí studovat. Zájemci o studium také musí počítat s tím, ţe po absolvování školy jejich vzdělávání a učení {zdokonalování} zpravidla nekončí, ale potřeba se vzdělávat bude sehrávat i nadále velice důleţitou roli v jejich ţivotě. Vzdělávání není jednorázovou záleţitostí vymezenou časově na školní docházku. Sám ţivot jako takový je vlastně nepředrţité učení. Ve školách je proto důleţité ţáky připravit na fakt, ţe jejich budoucí práce můţe být různorodá, ţe pravděpodobně nezůstanou celý ţivot u jednoho povolání ovšem i to nemusí být pravidlem. Budou se muset dále vzdělávat ve svém vlastním oboru i všeobecně, aby byli stále adaptabilní a měli aktuální znalosti na probíhající technické, technologické a sociální změny. Jde o podporu vytvoření přístupu ke vzdělávání po celý ţivot. V poslední době je tento proces celoţivotního vzdělávání ovlivňován rozvojem moderních výukových technologií. 5.1 Zaměstnavatelé terciárního sektoru Absolventi škol se po absolvování školi a sloţení závěrečných zkoušek dostávají na trh práce. Přechod absolventů škol na trh práce je ovlivněn řadou faktorů jak na úrovni systémové, tak i individuální. 31 Pro přechod absolventů ze škol na trh práce je důleţité, aby absolventi byli připraveni na poţadavky a potřeby budoucích zaměstnavatelů, a jejich znalosti, schopnosti co nejvíce dostačovali tomu, co od nich potenciální zaměstnavatelé budou očekávat. Podle výsledků našeho šetření jsme došli k názoru, ţe absolventi jsou zpravidla ochotnější dále se vzdělávat a vyvíjet se, celkově jsou více přizpůsobiví firemní kultuře i nastaveným firemních procesů. 31 Zdroj: Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání

39 Nejsou zbytečně zatíţeni nevhodnými pracovními návyky, jsou flexibilnější, ale i méně náročnější z hlediska mzdových poţadavků. Přednost pracovníkům s praxí dávají podniky v případě pozic s vyšší zodpovědností seniorských a vedoucích. Podle představ zaměstnavatelů jsou absolventi otevřenější vůči firemní filozofii, tj. jsou ochotnější přijímat názory a postoje dané firmy. Případné finanční stimuly spojené s přijetím absolventa, jako jsou dotace na mzdové náklady poskytované úřadem práce, bývají méně častými důvody, které vedou zaměstnavatelék rozhodnutí o přijetí absolventa. Velká část zaměstnavatelů se domnívá, ţe na některé pozice ani nelze absolventa přijmout, protoţe pro danou pracovní pozici je nezbytná praxe a pracovníky bez praxe na ni přijmout nemohou. Firmy povaţují za velice častý důvod k nepřijetí absolventa nedostatek praxe a pracovních zkušeností. Jako nevýhodu také povaţují nízkou úroveň pracovní morálky absolventů. Objevuje se zde také názor řady zaměstnavatelů, ţe absolventi o jisté pracovní pozice nejeví zájem a nehlásí se na ně, a také ţe potřebují delší dobu na zapracování. Kdy se na stejnou pozici hlásí dva absolventi, přičemţ jeden při studiu určitou dobu pracoval přímo v jejich organizaci a druhý nikoliv, dají firmy přednost absolventovi s praxí získanou přímo u nich. Stejně odpověděli zaměstnavatelé i v případě, kdy má absolvent určitou praxi v oboru. Firmy navíc nemají čas zjišťovat, jak je který absolvent schopný. Proto raději preferují ty uchazeče o zaměstnání, kteří mohou doloţit získanou praxi. Jednou z cest, které vedou k tomu, aby znalosti, schopnosti a dovednosti absolventů škol více odpovídaly poţadavkům trhu práce, je úzké propojení zaměstnavatelské a vzdělávací sféry, tedy spolupráce mezi podniky a školami. Cílem je, aby ţáci měli moţnost doplnit své teoretické znalosti i praktickými poznatky a seznámit se s reálným pracovním prostředím. Nejvíce aktivní v spolupráci se školami jsou větší firmy, které umoţňují zejména vyhodnocované i nevyhodnocované praxe ţáků a studentů, exkurze a návštěvy ţáků a studentů na pracovišti, nebo přímo ve školách nabízejí a inzerují 39

40 pracovní místa. Ve srovnání s malými firmami je škála forem spolupráce velkých firem se školami pestřejší a obvykle spolupracují současně ve více formách (např. umoţňují exkurze, praxe a současně i nabízejí volná místa přímo na školách nebo se účastní závěrečných zkoušek). menší firmy se orientují především na odborné praxe a exkurze, případně poskytování materiálu pro výuku, a ve většině případů se jedná jenom o jednu nebo dvě formy spolupráce. Do jiných moţností spolupráce se zapojují jenom ve výjimečných případech. 5.2 Nezaměstnanosti absolventů Nezaměstnanost patří k negativnímu jevu trţní ekonomiky. Nízká úroveň nezaměstnanosti je zcela přirozená a vyskytuje se ve všech vyspělých zemích. Nebezpečná je pouze ze sociálního a téţe politického pohledu dlouhodobá nezaměstnanost. V zemích s vysokou nezaměstnaností a s výrazným podílem dlouhodobě nezaměstnaných (zejména mladých lidí a určité sorty starší generace ) můţe docházet k projevům sociálního pobouření, vzrůstají projevy nedůvěry v demokratický systém. Dlouhodobá nezaměstnanost poškozuje ekonomiku a společnost hned v několika směrech: 1) způsobuje značné zatíţení veřejných rozpočtů v důsledku zvýšení výdajů na sociální dávky, příspěvky na zákonné zdravotní pojištění (které jsou za registrované nezaměstnané hrazeny z veřejných zdrojů) a aktivní politiku zaměstnanosti a vlivem sníţení daňových příjmů, 2) v důsledku nezaměstnanosti vznikají ekonomické ztráty, především v podobě niţšího hrubého domácího produktu, 3) psychologický dopad nezaměstnaní se cítí být vylučováni ze společnosti v důsledku vyřazení z trhu práce nebo tím, ţe jim vstup na tento trh není vůbec umoţněn dochází k posílení extremistických tendency, 4) dopad na vzdělanostní strukturu postihne-li dlouhodobá nezaměstnanost některá odvětví výrazně více neţ jiná, ovlivní to negativně na dlouhá léta počty ţáků vstupujících do příslušných oborů vzdělání a v případě opětovného oţivení těchto odvětví budou zaměstnavatelé pociťovat nedostatek kvalifikovaných pracovníků absolventů škol. 40

41 Dlouhodobá nezaměstnanost je monitorována prostřednictvím ukazatele podílu dlouhodobě nezaměstnaných absolventů, jenţ je získáván jako podíl absolventů nezaměstnaných déle neţ pět měsíců (do roku 2008 déle neţ 6 měsíců) k celkovému počtu nezaměstnaných absolventů Míra nezaměstnanosti absolventů S nástupem ekonomické recese došlo s určitým zpoţděním k propadu stavební výroby, a tím i k výraznému útlumu ve stavebních oborech, coţ se odrazilo zejména na nezaměstnanosti absolventů středního vzdělání s výučním listem, kteří tak jiţ třetím rokem dosahují vysoce nadprůměrné míry nezaměstnanosti. Odvětví stavebnictví je charakteristické zaměstnáváním levné pracovní síly ze zahraničí a zaměstnáváním pracovníků načerno, kde někteří z nich mohou být zároveň evidováni na úřadech práce jako nezaměstnaní. V současné době se bohuţel neočekává příliš brzké znovuoţivení. Vysokou mírou nezaměstnanosti jsou tradičně postiţeni absolventi zemědělských oborů. Relativně dobré postavení měli výjimečně absolventi středního vzdělání s výučním listem, jejich postavení bylo srovnatelné s průměrem. V případě ostatních kategorií se jiţ jednalo o vyšší nadprůměrné hodnoty. Absolventi VOŠ více neţ dvojnásobně převyšovali celkovou průměrnou hodnotu. U oborů skupiny Gastronomie, hotelnictví a turismus je míra nezaměstnanosti téměř pro všechny kategorie středního vzdělání nadprůměrná. Nejvyšší je u absolventů středního vzdělání s výučním listem a středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem. 41

42 Poprvé po třech letech poklesla u absolventů nástavbového vzdělání a zařadila se tak v jejich kategorii mezi mírně podprůměrné. Absolventi VOŠ se na trhu práce uplatňují naopak velice dobře, jejich míra nezaměstnanosti patří v jejich kategorii mezi podprůměrné. Obrázek č. 2. Hodnoty míry nezaměstnanosti absolventů vybraných hlavních skupin oborů vzdělání v dubnu Při zjišťování míry nezaměstnanosti absolventů škol a při její interpretaci z hlediska krajů je třeba mít na paměti, ţe statistiky počtu nezaměstnaných vycházejí z evidenčních databází jednotlivých úřadů práce, kde jsou taktéţ evidováni uchazeči o zaměstnání se svým trvalým bydlištěm, ve svém příslušném okrese a kraji (který se můţe lišit od kraje, v němţ vystudovali), zatímco počty absolventů škol v jednotlivých krajích jsou udávány pouze a jen podle sídla školy. Pro nezaměstnanost absolventů jsou charakteristické výrazné regionální rozdíly. Mezi faktory, které je velmi významně ovlivňují a které je moţné v současné době sledovat, patří taktéţ celková míra registrované nezaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva. Většinou platí, ţe absolventi v krajích s niţší celkovou mírou nezaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva 32 Zdroj: Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání

43 Obrázek č. 3. Míra nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol a celková míra nezaměstnanosti EAO v jednotlivých krajích v dubnu Z obrázku vyplývá, ţe nejméně nezaměstnaní jsou absolventi škol Hl. m. Prahy, která zároveň taktéţ ukazuje nejniţší celkovou míru nezaměstnanosti EAO v ČR. V porovnání s předchozími lety se míra nezaměstnanosti absolventů praţských škol (7,3 %) 50 lišila více od míry nezaměstnanosti všech ekonomicky aktivních obyvatel Prahy a jejího okolí (4,0 %), a to o 3,3 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti absolventů je silně ovlivněna úrovní vzdělání a obecně se ukazuje, ţe čím vyššího vzdělání mladý člověk dosahuje, tím lépe se uplatní na trhu práce. Pokud začneme analyzovat nezaměstnanost absolventů podrobněji, např. z krajského pohledu, ne vţdycky tomu tak je. 33 Zdroj: Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním