Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o."

Transkript

1 Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Pavlo Chepurnyi Trh práce v sektoru služeb v Praze a Středočeském kraji Bakalářská práce 2014

2 Trh práce v sektoru služeb v Praze a Středočeském kraji Bakalářská práce Pavlo Chepurnyi Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra hotelnictví Studijní obor: Gastronomie, hotelnictví a turismus Vedoucí bakalářské práce PhDr. Jan Máče, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: _ Praha 2014

3 Bachelor work The labor market in the services sector in Prague and Central Bohemia Pavlo Chepurnyi The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management Major: Gastronomy, hotel Industry and tourism Thesis Advisor: PhDr. Jan Máče, Ph.D. Date of Submission: Date of Thesis Defense : _ Prague

4 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Trh práce v sektoru sluţeb v Praze a Středočeském kraji vypracoval samostatně pod vedením PhDr. Jan Máče, Ph.D. a pouţil jen prameny, které uvádím v seznamu pouţitých zdrojů. Jsem si vědom ţe zveřejněním bakalářské práce souhlasím s jejím zveřejněním dle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách v platném znění, a to bez ohledu na výsledek její obhajoby. V Praze dne Pavlo Chepurnyi 4

5 Poděkování Chtěl bych poděkovat za praktické rady, při zpracovávání mé bakalářské práce vsech svych znamych ktery me podporovali, ale i svým rodičům, kteří mi byli velkou oporou během celého studia. A samozřejmě mého vedoucího pana profesora PhDr. Jan Máče, Ph.D. za podporu v zpracovaní bakalarske prací. 5

6 OBSAH SEZNAM ZKRATEK... 8 ÚVOD Služby a zaměstnanost... Chyba! Záloţka není definována Sektor sluţeb Podíl terciárního sektoru na HDP Práce a pracovní trh Trh práce v Česke Republice a EU Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR Strategie České Republiky v zaměstnanosti Národní plány zaměstnanosti Národní programy reforem ČR Středočeský kraj Ekonomika středočeského kraje Obyvatelstvo Středočeského kraje Územní charakteristika Středočeského kraje Jednotlivé oblasti Středočeského kraje Zaměstnanost ve Středočeském kraji Hlavní město Praha Ekonomika hlavního města Prahy Zaměstnanost v ČR z hlediska zastoupení jednotlivých sektorů Problemy absolventů na trh práce Zaměstnavatelé terciárního sektoru Nezaměstnanosti absolventů Návrh směrnice o službách na vnitřním trhu Dotazníkové šetření Vyhodnocení dotazníkového šetření

7 8. ZÁVĚR Doporučení Jak najit svou vlastni cestu?...51 SEZNAM LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ...53 SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM PŘÍLOH

8 SEZNAM ZKRATEK apod. atd. CR ČR ČSÚ EU např. s.r.o. tzn. resp. EAO a podobně a tak dále cestovní ruch Česká republika Český statistický úřad Evropská unie například společnost s ručením omezeným to znamená respektive ekonomicky aktivní obyvatelstvo 8

9 Abstrakt Ve své bakalářské práci pojednávám o sektoru sluţeb, jmenovitě o trhu práce v tomto odvětví a to na území hlavního města Prahy a dále Středočeského kraje. Sektor sluţeb v České republice je jedním z nejmladších odvětví a z tohoto důvodu poskytuje široké pole pro zkoumání a analýzu, i vzhledem k tomu, ţe oproti ostatním odvětvím není prozkoumané na srovnatelné úrovni. Přitom sektor sluţeb je nejvíce na vzestupu, svým růstem přímoúměrný vyspělosti a aktuálnímu ekonomickému vývoji té které země či regionu. Svou roli hraje i z hlediska politiky zaměstnanosti a to nejen vytvářením pracovních míst v rámci nových profesí souvisejících se sektorem sluţeb, ale i z hlediska uplatnění pracovníků z těch oborů, které oproti sektoru sluţeb nejsou na vzestupu, ale je moţné pozorovat jejich dlouhodobý úpadek a tím pádem i propouštění. Jako důkaz tohoto tvrzení je moţné konstatovat, ţe v zemích hospodářsky vyspělých připadá velká míra zaměstnanosti právě na sektor sluţeb v porovnání s dalšími zeměmi. Tato souvztaţnost je patrná v porovnání ekonomik, které jsou zaloţeny zejména na agrární výrobě. Zde bývá počet pracovních míst vytvářených v rámci sektoru sluţeb na výrazně niţším stupni v porovnání s ostaními odvětvími. Pro výzkum jsou zajímavým materiálem i změny, které sektor sluţeb provází. V neposlední řadě sektor sluţeb poskytuje široké moţnosti uplatnění absolventům středního a vyššího stupně vzdělávání, např. ve finančním sektoru nachází uplatnění velké mnoţství jak specialistů na vyšších úrovních, tak ale i běţných provozních pracovníků. Klíčová slova: trh práce, sluţby, pracovní příleţitosti, hospodářství, uplatnění absolventů, sektoru sluţeb, zaměstnanost, nezaměstnanost. 9

10 Abstract In my thesis discusses the service sector, namely the labor market in this sector and the capital city of Prague and Central Bohemia. The services sector in the Czech Republic is one of the youngest and therefore provides a wide field of research and analysis, as well as due to the fact that compared to other sectors is explored at a comparable level. In doing so, the service sector is the most growing, their growth and maturity are directly proportional to the current economic development of a country or region. Plays a role in terms of employment and not just creating jobs in the new professions related to the services sector, but also in terms of employability of workers from those sectors that compared to the services sector are on the rise, but it is possible to observe the long-term decline and thus redundancies. As proof of this assertion can be stated that in economically developed countries account for a large employment rate of just the service sector compared with other countries. This correlation is evident in comparing economies that are mainly based on agricultural production. Here is the number of jobs created within the services sector at a significantly lower degree compared to other sectors. Research is also interesting material changes that accompany the service sector. Finally, the service sector provides a wide range of applications for graduates of secondary and higher education level, such as in the financial sector is to use a large number of specialists at higher levels, as well as normal operating staff. Keywords: labor market, services, jobs, economy, employment of graduates, service sector employment, unemployment. 10

11 ÚVOD V současnosti můţeme pozorovat na jedné straně úpadek zemědělství a průmyslu a na druhé straně se zvyšuje zaměstnanost v sektoru sluţeb. Tato práce se soustřeďuje na souvislosti mezi těmito odvětvími ve vývoji zaměstnanosti. Sektor sluţeb je sektorem nevýrobním, na rozdíl od sektorů vytvářejících hmotné statky. Počátky tohoto vývoje je nutné datovat od počátku 90. let, kdy došlo k zásadním kvalitativním změnám národní ekonomiky. Původní centrálně plánovaná ekonomika socialistického Československa se vydala cestou volného trhu, tj. směrem k trţnímu hospodářství. Česká republika tak doznala výrazných politických i společensko-ekonomických změn. V oblasti řízení státu se pak jedná o přechod k pluralitní demokracii a s tím související vznik nových institucí. V ekonomické oblasti se jedná především o změny směrem k liberalizaci trhu, hospodářství jiţ není regulováno centrálním (státním) orgánem a v důsledku toho se celé hospodářství následně restrukturalizuje. Vyvstávají i nové problémy, společné pro všechna trţní hospodářství, zejména v souvislosti se zaměřením této práce se jedná o nezaměstnanost. Nově tak na tento problém reaguje i nově vznikající politika zaměstnanosti, která tak dává odpověď na do té doby při centrálním plánování neexistující problém a spolu s nutnou přeměnou sociální politiky státu se politika pracovního trhu zařazuje mezi její základní nástroje. Dalším mezníkem je zařazení České republiky do Evropské unie. Ta nad rámec politik zaměstnanosti jednotlivých členských států prostřednictvím svých institucí zasahuje do evropské zaměstnanosti, zejména formou informovanosti a výměny zkušeností v rámci EU. V kapitalismu a trţním hospodářství je funkční trh práce jednou ze základních nutností pro dlouhodobý hospodářský růst. Otázka řešení nezaměstnanosti se tak objevuje jako prioritní součást vládních a politických programů. Z jednotlivých druhů nezaměstnanosti se pak Česká republika, stejně jako další státy v rámci EU, potýkají s nezaměstnaností dlouhodobou a dále špatným uplatněním absolventů a mládeţe na trhu práce, i z druhé strany je slabá zaměstnanost, pokud jde o starší ročníky, a to zejména v primárním a sekundárním sektoru. 11

12 Proto je tato práce zaměřená především na otázku, zda můţe existovat souvislost mezi zaměstnaností v sektoru sluţeb a sniţujícími se stavy zaměstnanců v zemědělské výrobě a těţkém a lehkém průmyslu. Současně bude porovnávána i zaměstnanost v rámci sektoru sluţeb pokud jde o oblast České republiky, porovnání regionů ve vztahu ke Středočeskému kraji a výběrově i hlavní regiony některých států Evropské unie. Praktická část následně znázorní na základě dotazníkového šetření předpokládaný pohyb absolventů učilišť, jak své uplatnění na trhu práce plánují stávající studenti, proč studenti středních a vysokých škol preferují sektor sluţeb před ostatními sektory v Praze a Středočeském kraji. 12

13 1 Služby a zaměstnanost Tato kapitola je věnována sektoru sluţeb jako takovému, jeho předmětu a analýze, dále práci a pracovnímu trhu, kde práce vystupuje jako výrobní faktor, střetává se zde nabídka a poptávka práce a vykazuje vlastní specifika. Je teoretickým úvodem k praktické části, kdy napomůţe interpretaci údajů získaných provedeným dotazníkovým šetřením. 1.1 Sektor služeb Spolu s rozvojem ekonomiky, moderní společnosti i všeobecně stoupající kvalitou ţivota se sektor sluţeb rozvinul v nepostradatelnou součást kaţdodenní reality. Spadají do tzv. terciárního sektoru. Z hlediska vývoje v čase se jedná o "nejmladší" sektor. Pokud jde o zbývající dva, jedná se o prvovýrobu (přírodní zdroje přeměňuje do prokduktů určených k dalšímu zpracování sekundárním sektorem, jedná se např. o těţbu surovin, lesnictví, rybolov, v neposlední řadě zemědělství), kdy hovoříme o primárním sektoru. Na ten navazuje sektor sekundární, který tyto suroviny následně zpracovává do podoby výrobků nebo zboţí, za příklad lze uvést druhotné zpracování surovin, nábytkářství, potravinářství, průmyslová výroba. Oproti tomu terciární sektor se soustředí právě na sluţby, kdy předmětem můţe být práce, znalosti, finance, doprava a jejich kombinace. Ve vyspělých státech navazuje nová oblast, tedy sektor kvartérní, kam zahrnujeme vědu, sociální sluţby, vzdělání. Zaměření této práce odkazuje právě na terciární sektor. Význam terciárního průmyslu je dále umocněn tím, ţe roste i v podmínkách ekonomické krize. Lze jej dále dělit na ziskový a neziskový. Jak si ukáţeme později, podíl sektoru sluţeb na HDP kaţdoročně vzrůstá v České republice i v rámci Evropské unie. Sektor sluţeb svou činností reflektuje na individuální a společenské potřeby a zahrnuje tak všechny činnosti k tomuto směřující. Za příklad lze uvést logistiku, finančnictví, turismus, bydlení, obchod a další. Tento výčet poukazuje na značný rozsah a heterogennost terciárního sektoru. 13

14 K výraznému posunu terciárního sektoru došlo v průmyslově vyspělých zemích v průběhu posledních 30 let a nyní svou velikostí v západních zemích představuje největší a nejrychleji rostoucí sektor. Zahrnuje tedy poskytování sluţeb a to jak na úrovní B2B tak i B2C. Činnosti typu logistika, distribuce, marketingové sluţby a prodejní činnost směřovanou od výrobce k zákazníkovi, mohou zahrnovat jak velkoobchodní, tak maloobchodní prodej. To je příklad B2B, naproti tomu zábavní průmysl, vzdělávací instituce nebo např. průvodci pak lze uvést jako příklad sluţeb adresovaných koncovým spotřebitelům. Vliv sektoru sluţeb na ekonomiku probíhá prostřednictvím činností, kdy jsou nabízeny vědomosti, zvyšování produktivity práce, výkonost a moţnosti dalšího rozvoje. Hotelnictví a stravovací zařízení lze uvést jako příklad, kdy jsou jednotlivé produkty převáděny do poskytnuté sluţby. Klíčová je však interpersonální interakce a zákazníkům slouţí v tomto případě sluţba jako taková, nikoli jí distribuované výrobky. V základu terciárního sektoru je tedy výroba sluţby. Dotazníkové šetření následně poukáţe i na vztah mezi zvoleným sektorem budoucího povolání a předpokládané výše příjmu. 14

15 1.2. Podíl terciárního sektoru na HDP Jak bylo uvedeno výše, terciární sektor se ve vyspělých zemích výraznou měrou podílí na HDP a v západních zemích na terciární sektor připadá většina HDP. Toto lze demonstrovat na následující tabulce, která porovnává podíly jednotlivých sektorů v rámci 27 států EU a v České republice. Tabulka 1- Podíl sektorů na HDP (podle standardu kupní síly, v běžných cenách) v EU 27 a v ČR v roce 2000 a 2011 (v %) Země Primární Sekundární Terciární Primární Sekundární Terciární EU 27 2,3 28,0 69,8 1,7 25,7 72,7 ČR 3,6 37,5 59,0 2,2 37,0 61,0 Zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ (Český statistický úřad, Ediční plán, on-line) 1 Z tabulky vyplývá, ţe jiţ v roce 2000 tvořil terciární sektor 59% HDP České republiky. Statistika ČSÚ porovnává roky 2000 a Zde je vidět nejen nárůst terciárního sektoru (61% v roce 2011 oproti 59% z roku 2000), ale i úbytek podílů primárního a sekundárního sektoru na celkovém HDP, kdy pokles HDP v obou (tj. primárním a sekundárním) sektorech je vyvaţován stejným procentuálním nárůstem v sektoru sluţeb. Podíl sektoru sluţeb na HDP stoupal i v zemích EU (o 2,9%), v rámci ČR však pouze o 2%. V porovnání ČR a EU byl v roce 2000 podíl terciárního sektoru v ČR o 10,8% niţší a v roce 2011 jiţ o 11,7% niţší. 15

16 1 Zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ (Český statistický úřad, Ediční plán, on-line) 1.3 Práce a pracovní trh Jedním z faktorů, které ve vzájemné provázanosti realizují výrobu, je práce. Kromě práce jsou dalšími faktory přírodní zdroje a kapitál. Právě tyto faktory spolu s prací jsou hlavní ve výrobě a z hlediska práce se pak jedná zejména o práci realizovanou lidmi, tj. zaměstnanci. Zaměstnanci nabízejí svou práci na pracovním trhu za mzdu. Objem zaměstnanci nabízené práce za mzdu představuje nabídku práce. Dotazníkové šetření v praktické části poukazuje na mzdové představy současných středoškolských a vysokoškolských studentů. Oproti tomu podniky, které zaměstnávají pracovníky, jsou subjektem na trhu práce. Objem práce, kterou podniky a firmy poţadují, musí svým přínosem (tedy příjmy) převýšit náklady (mzdy, daně apod.). Toto mnoţství práce pak určuje poptávku po práci. Trh lze z ekonomického hlediska pojímat z makro a mikroekonomické perspektivy. Makroekonomická sleduje souvislosti mezi pracovním trhem a dalšími subjekty na trhu, dále zahrnuje zaměstnanost, důchody a HDP. Mikroekonomický pohled se zaměřuje především na pohyb konkrétních pracovních sil na trhu práce. Dotazníkové šetření, které je součástí této práce, dále poukazuje na snahu současných studentů nalézt stabilní uplatnění v rámci jednoho (studovaného) oboru. Pokud se nabídka a poptávka nacházejí v rovnováze při tzv. rovnováţné mzdě, za této podmínky hovoříme o trţní rovnováze. Pokud se zvýší poptávané mnoţství práce, klesá cena a to stejné platí i obráceně. Tento konstrukt však nezahrnuje produktivitu práce, kde dále vystupují faktory jako je kvalifikace, technologie, řízení a potřeba daných výrobků. Trh není jeden univerzální, jedná se o několik trhů navzájem oddělených na profesním a regionálním základě. Zde se obchoduje s pracovními nabídkami, nabídka pracovních příleţitostí se střetává s poptávkou. Práci lze kvantifikovat počtem odpracovaných hodin nebo počtem zaměstnanců. Mnoţství je určováno mzdou, která tvoří cenu práce. Trh také není dokonale konkurenční a to zejména z důvodu vzájemné rozdílnosti jednotlivých povolání, obtíţemi při 16

17 ukončení pracovního poměru. V ekonomické teorii je dále poukazováno na nedostatečně pruţné mzdy, činnost odborů atd. 2 2 Podrobněji viz. Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti 2. Mzda můţe být vyjádřena jako nominální nebo reálná. Hodnota reálné mzdy je nominální mzda sníţena o inflaci. Pracovníci, kteří jsou de facto na trhu práce obchodováni, kromě mzdy na zajištění ţivotních potřeb dále realizují v rámci zaměstnání sociální vazby, dosahují společenského uznání a naplňují potřebu seberealizace. Většina lidí z tohoto hlediska nemůţe být v dlouhodobém horizontu mimo pracovní trh, v opačném případě je moţné sledovat rozvoj sociální patologie. Nabídka a poptávka se střetává na trhu práce. Zde jsou práce či pracovní síly obchodovány jako specifické zboţí. Firma zde najímá pracovní síly na pracovní místa s různou výší příjmu, čím větší mzdu zaměstnavatel nabídne, tím větší bude i objem nabízené práce, předpokládá se, ţe se lidé budou o práci více ucházet. Nabídka je utvářena zaměstnavateli, kteří na trhu práce nabízejí finanční kompenzaci zaměstnancům za odvedenou práci v podobě mzdy. 3 Pro zhodnocení společenského vývoje je tedy důleţité sledovat průzkumy v oblasti nezaměstnanosti a dále vývoj mezd. 17

18 3 BROŢOVÁ D., Kapitoly z ekonomie trhů práce, 1. vydání, Praha, VŠE, Národohospodářská fakulta, Nakladatelství Oeconomica, 2003, 133 s, ISBN Podíl terciárního sektoru na zaměstnanosti Terciární sektor díky své rozsáhlosti reprezentuje širokou škálu různých profesí a činností. Z tohoto důvodu umoţňuje také uplatnění široké škály pracovníků. Zastoupení terciárního sektoru v ČR a v rámci EU demonstruje tabulka 2 Tabulka 2- Sektorová struktura zaměstnanosti v EU 27 a v ČR v letech 2010 a v 1. aţ 3. čtvrtletí v roce 2011 (v %) Země až 3. čtvrtletí 2011 Primární Sekundární Terciární Primární Sekundární Terciární EU 27 5,1 23,2 71,6 5,0 23,1 71,9 ČR 3,1 36,2 60,7 3,1 36,0 60,9 Zdroj: vlastní zpracování z dat MPSV (Ministerstvo průmyslu a sociálních věcí, Analýza zaměstnanosti 2011, online) 4 V roce 2010 bylo 60,7% českých zaměstnanců zaměstnáno v terciárním sektoru oproti 3,1% v primárním a 36,2 v sekundárním sektoru. V 1. aţ 3. čtvrtletí podíl zaměstnanosti stoupl v terciárním sektoru o 0,2% oproti úbytku v sekundárním sektoru, který činil rovněţ 0,2%. V porovnání s EU je však podíl zastoupení terciárního sektoru niţší (v roce 2010 o 10,9%) a niţší je i rychlos růstu ve sledovaném období (u EU nárůst o 0,3% a v ČR o 0,2%). 18

19 4 Zdroj: vlastní zpracování z dat MPSV (Ministerstvo průmyslu a sociálních věcí, Analýza zaměstnanosti 2011, online) 1.4 Trh práce v Česke Republice a EU Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR Kaţdá země povaţuje sníţení masové nezaměstnanosti jako hlavní cíl. Není však přesný postup, jak tohoto stavu dosáhnout. Nejde jen o vytvoření dostatku nových pracovních míst, ale zejména o stimulaci ekonomického růstu, dobře nastavené podmínky pro nové podniky a pro vstup cizího kapitálu, sniţování daní, ale i programy pro usnadnění podnikání. Dále uzpůsobovat nabídku a poptávku na pracovním trhu, zprostředkovávat informace o pracovních místech, podporovat nezaměstnané. Politika zaměstnanosti má za hlavní cíl financovat trh práce a vytvářet projekty na podporu rizikovým kategoriím v postiţených oblastech. Tomuto problému se věnuje i Evropské Společenství, kde se snaţí o překonání rozdílů mezi rozvinutými a zaostalými oblastmi a redukce nerovnosti v zaměstnanosti, které mezi nimi přetrvávají. Snaţí se o podporu růstu zaostalých oblastí a jejich přizpůsobení se rozvoje vyspělejších regionů (rekvalifikace pracovních míst, podpora infrastruktury, rozvoje průmyslu, turismu, nových výzkumů). Rozvojem trhu práce, sociální integrací podporují boj s nezaměstnaností, pomáhají absolventům ve vstupu na pracovní trh. Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát, a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace. Při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce a to s územními správními celky, profesními organizacemi, sdruţeními osob se zdravotním postiţením a organizacemi zaměstnavatelů. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a příslušné úřady práce 5 V rámci státní politiky zaměstnanosti zprostředkovávají zaměstnání úřady práce bezplatně, nebo jiné agentury, 19

20 které musí mít povolení MPSV ke své činnosti, a to bezplatně nebo za úhradu, přičemţ platí ten, 5 Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, 2. komu je zaměstnanec zprostředkován 6. Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje nejen zabezpečení práva na zaměstnání, ale také sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování prognóz, projektů a programů pro pracovní uplatnění fyzických osob. Uvádí v soulad opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti a také zapojení do mezinárodních programů. Poskytuje poradenské, informační a zprostředkovatelské sluţby na trhu práce, podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, a především uplatňuje tzv. aktivní politiku zaměstnanosti 7. Finanční nástroje aktivit politiky zaměstnanosti jsou financovány z veřejných prostředků ve formě účelově vytvářených fondů, fondů pojištění v nezaměstnanosti anebo mohou mít podobu dotace placené z daní nebo pojistného. Institucionální nástroje politiky zaměstnanosti lze charakterizovat podle subjektu, který politiku vykonává a také podle objektu který tato politika ovlivňuje. Politika zaměstnanosti je tedy prováděna na úrovni nadnárodní, národní, regionální i lokální. Státní politiku zaměstnanosti dělíme na pasivní politiku zaměstnanosti a aktivní politiku zaměstnanosti. 20

21 6 BROŢOVÁ D., Kapitoly z ekonomie trhů práce, 1. vydání, Praha, VŠE, Národohospodářská fakulta, Nakladatelství Oeconomica, 2003, 133 s, ISBN Podrobněji viz. Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti 2. Aktivní politika zaměstnanosti Tento druh politiky zaměstnanosti představuje postupy, které ve svém souhrnu přispívají k zajištění nejvyšší moţné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti je zabezpečována ministerstvem a úřady práce, které dle potřeby pak dále spolupracují při její realizaci i s dalšími subjekty. Je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí příslušným právním předpisem. Z těchto prostředků lze čerpat na programy regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů, které přispějí ke zvýšení zaměstnanosti 8. Mezi prostředky, jimiţ je aktivní politika zaměstnanosti v České republice realizována, patří zejména rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování a také příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Součástí této politiky je rovněţ poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postiţením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Úkolem aktivní politiky zaměstnanosti je také podpora zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a sestavování cílených programů k řešení zaměstnanosti 9. Aktivní politika zaměstnanosti je důleţitým nástrojem státní politiky zaměstnanosti a v ČR je její provádění upraveno zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, vyhláškou č. 518/2004 Sb. a Metodickým pokynem SSZ MPSV č. 8/

22 8 ŠIMEK M., Ekonomie trhu práce A, DSO, 1. vydání, Ostrava, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, 2007, 157 s, ISBN Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti zahrnuje systém pojištění v nezaměstnanosti, tzn. systém podpory v nezaměstnanosti, tak systém státní pomoci v nezaměstnanosti, tzn. systém dávek sociální pomoci. Cílem podpory v nezaměstnanosti je především poskytnutí prostředků nezaměstnanému tak, aby mohl překlenout období, ve kterém hledá novou práci, a najít vhodné zaměstnání odpovídající jeho schopnostem. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců, nebo poţádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, k němuţ má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poţivatelem starobního důchodu 10. Dalším poskytovaným typem podpory v České republice, je podpora při rekvalifikaci. Nárok na tuto podporu má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a ke dni, k němuţ má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poţivatelem starobního důchodu. O přiznání obou podpor rozhodují úřady práce

23 10 Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, Strategie České Republiky v zaměstnanosti Od roku 1999 byly v ČR sestavovány tzv. Národní akční plány zaměstnanosti, které byly v pravomoci Ministerstva práce a sociálních věcí. Plány byly zpracovány v souladu se směrnicí Evropské strategie zaměstnanost z roku Tato strategie si klade za cíl podporu kvalifikace, výchovu a flexibilitu pracovníků a pracovních trhů. Evropskou komisí jsou na základě tohoto dokumentu vypracovávány Směrnice pro zaměstnanost, kterými se členské země řídí při sestavování národních plánů zaměstnanosti. Tyto směrnice byly rozvrţeny do čtyř oblastí a těmi jsou zaměstnatelnost, podnikání, adaptabilita a rovné příleţitosti 12. V ČR byly v jednotlivých Národních akčních plánech zaměstnanosti detailně definovány cíle a priority politiky zaměstnanosti, která napomáhá k naplňování cílů zaměstnanosti a trhu práce v rámci Lisabonské strategie 13. Tyto Národní plány byly sestavovány kaţdoročně od roku 1999 aţ do roku Po vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004 Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovuje Národní programy reforem ČR Národní plány zaměstnanosti Národní akční plány zaměstnanosti pro roky 2002 a 2003 byly uvedeny analýzou hlavních problémů na trhu práce v ČR. Jako hlavní problémy trhu práce byly v roce 2002 uvedeny např. velký rozsah dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí a také regionální rozdíly ve vývoji trhu práce v České republice. V roce 2003 byl v plánu zpřesněn původ těchto problémů. Jednalo se především o malou nabídku volných pracovních míst zejména v regionech zasaţených restrukturalizací a útlumem, o kvalifikační nesoulady mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách a také o demotivujícím nastavení systému sociálních dávek

24 12 Zdroj: WINKLER J., ŢIŢLAVSKÝ M., Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti, 1. Vydání, Brno, Vydala Masarykova Univerzita ve spolupráci s VUSPS, MPSV ČR, 2004, str. 124, ISBN X 13 Více viz.: Portál MPSV, [online], Dostupné z: < 14 Pro období nesl NPR název Národní Lisabonský program. 15 Zdroj: WINKLER J., ŢIŢLAVSKÝ M., Český trh práce a evropská strategie zaměstnanosti, 2004 Mezi priority strategie zaměstnanosti a Akčního plánu zaměstnanosti pro rok 2002 patřila aktivní preventivní opatření a individuální přístup k nezaměstnaným a ohroţeným skupinám. Na 15 ti úřadech práce proto byly zavedeny programy První příleţitost (pro mládeţ) a Nový start (pro dlouhodobě nezaměstnané), zvětšil se rozsah motivačních kurzů a rekvalifikací, byly rozšířeny moţnosti zařazení příslušníků rizikových skupin do opatření aktivní politiky zaměstnanosti, rozšířil a zavedl se systém vzdělávání v podnicích a také individuální přístup a poradenství pro uchazeče s evidencí delší neţ 12 měsíců (u mládeţe nad 6 měsíců) 16. Plán pro rok 2003 byl podobný minulému, avšak zdůraznil výuku techniky vyhledávání míst, zvýšení podílu finančních prostředků na rekvalifikace a zvýšení zapojení starších pracovníků do rekvalifikací. Dále plán věnoval pozornost přípravě systému celoţivotního vzdělávání, zvýšené identifikaci uchazečů nejvíce ohroţených diskriminací a jejich včasné zařazení do aktivních programů, vyuţití daňových úlev k podpoře tvorby míst a koordinaci regionální strategie pomocí Krajských rad pro rozvoj lidských zdrojů 17. V roce 2004 byl schválen poslední Národní akční plán zaměstnanosti pro období V tomto plánu byla také popsána specifická doporučení Rady Evropské unie České republice pro rok Těmito doporučeními bylo především zvyšovat přizpůsobivost zaměstnanců a podniků, přilákat více osob na trh práce a učinit tak práci reálnou volbou pro všechny a více a účinněji investovat do lidského kapitálu a celoţivotního vzdělávání

25 16 Tamtéž. 17 Více viz.: Portál MPSV, [online], Dostupné z: <http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodni_akcni_plan_2003> 18 Národní akční plán zaměstnanosti na léta [online], Dostupné z <http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan>. Jelikoţ cíle Národních akčních plánů zaměstnanosti nebyly příliš konkrétní a nebyly sledovatelné pomocí indikátorů výkonu, tak ani jejich přínos nelze zcela jasně vyhodnotit. Na jedné straně má tento důleţitý programový materiál zásadní význam v jasném vymezení problémů, priorit a cílů, formulaci nových přístupů a opatření v oblasti veřejných politik. Na druhé straně je obtíţné skutečný přínos vyhodnotit, jelikoţ plánům chyběla jasná konkretizace cílů a jasné stanovení odpovědnosti za jejich realizaci. Po zpětném vyhodnocen í lze konstatovat, ţe Národní akční plány zaměstnanosti neeliminovaly nejvýznamnější problémy trhu práce. Nezaměstnanost se za dané období zvyšovala, došlo k prohloubení regionálních rozdílů a podíl dlouhodobé nezaměstnanosti se také zvýšil Národní programy reforem ČR Po vstupu ČR do EU byl v roce 2005 sestaven Národní lisabonský program na období , neboli Národní program reforem České republiky. V části programu, která je věnována zaměstnanosti, je kladen důraz na jednotlivé strukturální problémy českého trhu práce a na jejich řešení. Jedná se především o problémy spojené s flexibilitou na trhu práce, začleňováním na trh práce a vzděláváním. Např. nezaměstnanost mladých do 25 let tvořila v ČR 5,8% z celkové nezaměstnanosti, prioritou je tedy její sniţování

26 21 Zpráva o plnění národního lisabonského programu , [online], c. 2009, Dostupné z <http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan> 22 Národní program reforem ČR , [online], c. 2009, Dostupné z V roce 2007 byla v návaznosti na Národní reformní program vydána zpráva o plnění, která poukazuje mimo jiné také na realizovaná a přijatá opatření. Dne 1. ledna 2007 nabyly účinnosti nové zákony o pomoci v hmotné nouzi, o ţivotním a existenčním minimu a novela zákona o sociální podpoře. Schválena byla vládou technická novela zákoníku práce směřující k dalšímu rozšíření smluvní volnosti v pracovně právních vztazích, došlo také k nárůstu počtu osob zařazených úřady práce do rekvalifikace (ze v roce 2005 na v roce 2006). Polovina rekvalifikovaných byly osoby se základním vzděláním nebo osoby vyučené, coţ pomohlo také ke zmírnění problému s nezaměstnaností osob do 25 let. 1. srpna 2007 nabyl účinnosti zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (mimo vzdělávací soustavu), který rozšiřuje moţnost získat jinou kvalifikaci, a v červenci 2007 přijala Vláda ČR komplexní národní Strategii celoţivotního učení. Dále pokračuje také Národní program počítačové gramotnosti 21. Národní program reforem ČR pro tyto roky opět stanovuje cíle v podobě zvyšování zaměstnanosti a sniţování nezaměstnanosti. V rámci slaďování rodinného a pracovního ţivota jsou v tomto programu v tzv. Pro-rodinném balíčku uvedeny návrhy, které mají za cíl zlepšit zaměstnanost rodičů s malými dětmi. Jimi jsou např. úprava podmínek sluţeb péče o děti formou ţivnostenského podnikání, zavedení mini-školiček (zaměstnavatelem nebo obcemi) nebo zavedení daňových výhod pro zaměstnavatele, kteří poskytují nebo zajišťují svým zaměstnancům péči o děti. Zamýšlené zlepšení pruţnosti a mobility na trhu práce bylo docíleno přijetím novely zákona o zaměstnanosti z 2. září Všem uchazečům o zaměstnání je umoţněno poţádat úřad práce o vypracování individuálního akčního plánu. Úřad práce má stanovenu povinnost vypracovat individuální akční plán všem uchazečům o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle neţ 5 měsíců. Dalším podnětem pro zajištění pruţnosti trhu práce je zavedení motivačních stimulů v podobě slevy platby pojistného na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele, kteří vytváří zkrácené pracovní úvazk. 26

27 21 Zpráva o plnění národního lisabonského programu , [online], c. 2009, Dostupné z <http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan> 22 Národní program reforem ČR , [online], c. 2009, Dostupné z 2. Středočeský kraj 2.1. Ekonomika středočeského kraje Ekonomická specifika Středočeského kraje jsou výraznou měrou determinována jeho polohou. Okresy středočeského kraje jsou provázány s hlavním městem Prahou, s tím souvisí i hustá dopravní infrastruktura, kterou kraj disponuje. Obyvatelé středočeského kraje tak nacházejí v hlavním městě pracovní uplatnění, ale také odbytiště pro svou průmyslovou a zemědělskou produkci a potravinářský průmysl. Oproti tomu obyvatelé hlavního města vyuţívají moţností Středočeského kraje k rekreaci. Ačkoli je pro Středočeský kraj charakteristická zemědělská výroba a průmysl, poskytuje významné perspektivy pro rozvoj sluţeb Osevní plochy celkem (ha) obiloviny celkem brambory celkem řepka Sklizeň (t) obiloviny celkem brambory celkem řepka Výnosy (t/ha) 1) obiloviny celkem 4,66 5,56 5,25 4,84 5,70 4,64 5,44 brambory celkem 24,55 24,17 25,27 22,91 27,89 25,74 20,57 řepka 3,09 3,01 3,24 2,82 2,84 2,80 3,48 Stav hospodářských zvířat (ks) skot prasata drůbež Tabulka č. 3. Vybrané údaje za Středočeský kraj zemědělství r Výše uvedená tabulka dokumentuje vývoj zemědělství ve středočeském kraji za období Je z ní patrné, ţe celkové osevní plochy svou výměrou postupem času klesají (v roce 2013 zhruba o 4,5% oproti roku 2007), určitý nárůst zaznamenává řepka. 27

28 23 Zdroj: Ná následující tabulce lze přehlédnout údaje týkající se průmyslu Středočeského kraje. Průmysl Průměrný počet podniků Průměrný počet zaměstnanců Průměrná měsíční mzda Tabulka č. 4. Vybrané údaje za Středočeský kraj - průmysl, energetika r. 24 Počet průmyslových podniků ve Středočeském kraji postupně klesá. V roce 2006 činil průměrný počet podniků 230 a v roce 2012 to jiţ bylo 209. Za uvedené období se tedy průměrný počet podniků v půmyslu Středočeského kraje sníţil o zhruba 9,2%. Obdobně se vyvíjel i počet zaměstnanců, ten se za uvedené období sníţil o zhruba to samé procento. Průměrná měsíční mzda naproti tomu v průmyslu stoupala přibliţně o tisíc korun za kaţdý rok. Ve Středočeském kraji existují rozvojové podnikatelské zóny. Fungují zde velké podniky strategického významu. Tyto doplněné o tradiční zemědělství poskytují kvalitní základnu i pro rozvoj sluţeb tak, jak bylo uvedeno v charakteristice terciárního sektoru. Z hlediska rozdělení sektorů je moţné konstatovat, ţe tradiční oblasti jako je teţba, kovozpracovatelský a koţedělný průmysl jsou na ústupu. Z oblastí celostátního významu, které mají své zastoupení ve Středočeském kraji je nutno uvést automobilový průmysl, strojní průmysl, chemický průmysl a potravinářství. 28

29 24 Zdroj: 2.2 Obyvatelstvo Středočeského kraje K výrazné změně demografického vývoje došlo v důsledku výstavby satelitních měst na území Středočeského kraje s dosahem na hlavní město. V souvislosti s tím je moţné pozorovat nárůst zalidnění, který je způsoben zejména díky vnitrostátní migraci. Zejména mladí lidé se stěhují do Středočeského kraje za prací a natalita ve Středočeském kraji tak převyšuje mortalitu. 2.3 Územní charakteristika Středočeského kraje Středočeský kraj lze charakterizovat jako 12 obcí rovnoměrně rozprostraněných okolo hlavního města Prahy. Samotné hlavní město pak obepínají okresy Praha - Východ a Praha - Západ, které jsou na hlavní město velmi těsně napojeny i infrastrukturou. V Praze se pak nacházejí i úřady Středočeského kraje. Z průmyslově silných oblastí lze jmenovat Mladou Boleslav (Škoda), hornictví je svázáno s okresy Příbram, Kutná Hora a Kladno. Územní tvar Středočeského kraje svým rozloţením vyţaduje jiţ zmíněnou infrastrukturu i vzhledem k propojenosti s hlavním městem. Nadto má Středočeský kraj značný počet sousedících krajů. Pokud porovnáváme Středočeský kraj s ostatními kraji ČR, můţeme konstatovat, ţe z hlediska mnoţství obcí v kraji, jeho celkové velikosti a osídlení se jedná o jeden z největších, zabýrající téměř 14% územní plochy ČR Jednotlivé oblasti Středočeského kraje Vzhledem k výše uvedenému a ve smyslu této práce povaţuji za vhodné rozdělit jednotlivé územní celky Středočeského kraje dle jejich provázanosti z Prahou na silně provázané a slabě provázané. Jak bude patrné z tohoto rozdělení, faktor provázanosti s hlavním městem má výrazný vliv na konkrétní socioekonomické faktory v jednotlivých regionech. Dobrou provázanost s hlavním městem vykazují Černošice, dále Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Český Brod a Říčany. Černošice mají nejvyšší zaměstnanost v sektoru sluţeb a je druhá v regionu co do podílu OSVČ. Co do počtu ekonomických a dle podnikatelské aktivity se řadí na čelní místa v rámci celé 29

30 republiky. Sídlí zde celá řada firem z oblasti malo i velkoobchodu, které mají celorepublikovou působnost. V Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi převládá zaměstnanost v terciárním sektoru. Z tohoto lze jmenovat i výzkum, např. Ústav jaderného výzkumu Řeţ, a. s., rovněţ zde nalezneme sídla diskontních prodejen. Z hlediska ekonomických subjektů zastává druhou nejvyšší pozici v rámci středních Čech. Jinak zemědělskoprůmyslový Český Brod je na prvním místě, pokud jde o dojíţdění zaměstnanců za prací do Prahy. Nízkým věkem se vyznačují Říčany. Zde je moţné také pozorovat vysokou zaměstnanost v sektoru sluţeb a obdobně jako u ostatních regionů napojených na Prahu vysokou zaměstnaností, ekonomickou aktivitou, vysokou mírou OSVČ. U všech uvedených územních celků provázaných s hlavním městem lze pozorovat nízkou nezaměstnanost, vysokou úroveň podnikatelských aktivit a celkově poměrně vysokou ekonomickou úroveň. Slabou provázaností s hlavním městem se vyznačuje Beroun, Hořovice, Kladno, Slaný a Vlašim. Hořovice jsou průmyslovou oblastí. Průmysl je situován zejména v oblasti Komárova. Zaměstnanost je tedy v Hořovicích velmi vysoká, ovšem v sektoru sluţeb je naopak na nízké úrovni. S tím souvisí i nejvyšší podíl zaměstnanců oproti OSVČ v rámci celého kraje. Z hlediska dosaţeného vzdělání lze pak u obyvatelstva zaznamenat nízkou úroveň vzdělání. Kladensko je příklad regionu, kde v minulosti měl velké zastoupení průmysl a zejména těţba černého uhlí. Zde můţeme jasně vidět jak terciární sektor navazuje na upadající primární a sekundární, protoţe pokud před a v období těsně po sametové revoluci vykazovala zaměstnanost v průmyslu jednu z nejvyšších úrovní v rámci kraje, tak o deset let později se ocitá pod průměrem oproti zaměstnanosti v terciérním sektoru, která je na druhé nejvyšší úrovni v rámci Středočeského kraje. Ovšem z hlediska nezaměstnanosti je kladensko jedním z regionů Středočeského kraje, kde je vysoká nezaměstnanost a z toho vysokou část tvoří dlouhodobě nezaměstnaní. Nejvyšší podíl zemědělské půdy ve Slaném se odráţí i v zaměstnanosti, která je v oblasti zemědělství nadprůměrná. Obdobně je tomu i se zaměstnaností v oblasti sluţeb, která se pohybuje nad celokrajským průměrem. Z hlediska celkové zaměstnanosti se ovšem region 30

31 potýká s problémem vysoké nezaměstnanosti, vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných a malým počtem pracovních míst. Současně podíl OSVČ je jedna z nejniţších v kraji. Ekonomika Vlašimi je zaloţená na zemědělské a průmyslové výrobě, v terciérním sektoru je naopak značně pod průměrem. Ve shodě s poznatky o sektoru sluţeb je na příkladu Středočeského kraje patrné, ţe k rozvoji terciérního sektoru dochází spolu se vzrůstající ekonomickou úrovní konkrétního regionu. Obrázek č. 1: Členění Středočeskeho kraje (okresy) Zdroj:< Středočeský_kraj> 31

32 2.4 Zaměstnanost ve Středočeském kraji Převáţná část zaměstnanců Středočeského kraje pracuje v průmyslu a zemědělství. Mezi jednotlivými okresy a obcemi kraje je moţné však zaznamenat značnou diferenciaci. Zejména u obcí napojených na Prahu je pak moţné sledovat dojíţdění lidí za prací právě do hlavního města. Nezaměstnanost ve Středočeském kraji činila k ,5% a v dlouhodobém horizontu představuje Středočeský kraj jednu z oblastí s nejmenší mírou nezaměstnanosti. Pracovní příleţitosti v kraji kopírují koncentraci průmyslu v daných částech. Tím, ţe Středočeský kraj má své úřady soustředěny v Praze, je z části zapříčiněn i odliv kvalifikovaných pracovních sil ze Středočeského kraje do hlavního města. 32

33 3. Hlavní město Praha 3.1 Ekonomika hlavního města Prahy Praha je centrem státu, z tohoto důvodu má i výsadní postavení v rámci ČR i z hlediska ekonomiky. Sídlí zde hlavní orgány státu a finančních institucí. Ekonomika hlavního města současně vytváří jednu čtvrtinu HDP České republiky. V roce 2010 byl HDP za Prahu na úrovni 25,8%. Kromě jiţ zmíněných sídel orgánů, institucí a podniků se na vysoké míře HDP v Praze podílí také právě lidé, kteří za prací do Prahy dojíţdějí. Z hlediska ekonomiky Prahy je nutné samostatně zmínit příjmy související z cestovního ruchu. Tyto příjmy tvoří významnou oblast ekonomiky hlavního města. Klientelu tvoří převáţně zahraniční turisté, kteří se podílí 90% na celkové míře ubytovaných návštěvníků Prahy dle údajů z roku Rok 2011 zaznamenal mírné zvýšení podílu tuzemských turistů. Toto je moţno připočíst také na vrub faktu, ţe do Prahy je směřována většina sluţebních cest realizovaných v rámci ČR. Průmysl Průměrný počet podniků Průměrný počet zaměstnanců Průměrná měsíční mzda Tabulka č. 5. Vybrané údaje za Hlavní město Prahu - průmysl, energetika r. 26 Výše uvedená tabulka opět srovnává průmysl hl. m. Prahy za jednotlivé roky v období od roku 2006 do roku Průměrný počet podniků byl v roce 2012 zhruba o 10% niţší neţ v roce Průměrný počet zaměstnanců také vzrostl zhruba o 10%. Pokud jde o průměrné měsíční mzdy, ty byly v roce 2012 oproti roku 2006 o 23,5% vyšší. Ve srovnání se Středočeským krajem měla Praha v roce 2012 větší průměrný počet podniků a vyšší průměrnou mzdu, ovšem niţší průměrný počet zaměstnanců. 26 Zdroj: 33

34 Osevní plochy celkem (ha) obiloviny celkem brambory celkem řepka Sklizeň (t) obiloviny celkem brambory celkem řepka Výnosy (t/ha) obiloviny celkem 4,66 5,87 5,68 5,13 6,08 4,85 5,82 brambory celkem 24,25 23,69 25,42 21,32 28,78 24,73 20,68 řepka 3,18 3,22 3,47 2,86 3,13 2,95 3,64 Stav hospodářských zvířat (ks) skot prasata drůbež Tabulka č. 6. Vybrané údaje za Hlavní město Prahu - zemědělství r. 27 Z hlediska zemědělství, které shrnuje výše uvedená tabulka, můţeme konstatovat, ţe osevní plochy Prahy oproti Středočeskému kraji zabírají vůčihledně menší plochu a jejich celková plocha zůstává za celé sledované období prakticky stejná. Od toho se odvíjí i ostatní ukazatele v oblasti zemědělství. Obyvatelstvo hl. města Prahy Demografické údaje vykazují trvale vzrůstající průměrný věk obyvatel. Co do průměrného věku obyvatel je Praha nejstarším ze všech krajů ČR. S tím souvisí i sniţování osob v produktivním věku jak v absolutní hodnotě, tak i v procentuálním zastoupení. Z hlediska kvality ţivota je moţné zmínit, ţe se Praţané doţívají nejvyššího věku v rámci celé ČR. Praha má také jeden z nejvyšších přirozených přírůstků obyvatel. 27 Zdroj: 34

35 Zařazení hl. města Prahy z hlediska Evropské unie Dlouhodobým historickým vývojem a díky geografické poloze je moţné Prahu zařadit k důleţitým a rozvinutým regionům. Tato prestiţ se v současnosti odráţí zejména v atraktivitě pro zahraniční investory, především ekonomické subjekty, a to především v oblasti rezidencí. Zaměstnanost v rámci hl. města Prahy Z hlediska velikosti pracovního trhu je Praha na prvním místě v České republice. Nejen ţe je Praha atraktivní co do místa zaměstnání, je také schopna flexibilně reagovat na poptávku po zaměstnancích. I na výše zmíněném příkladu Středočeského kraje je moţné pozorovat, ţe Praha díky kvalitní infrastruktuře umoţňuje zaměstnavatelům pokrýt poptávku zaměstnanci z dalších regionů. Na příkladu Středočeského kraje je také vidět, ţe toto pokrytí následně působí na sníţení úrovně nezaměstnanosti v dalších regionech. Vzhledem k tomu, ţe praţská ekonomika je značně vyspělá, pokrývá poptávka pozaměstnancích celé spektrum oborů pracovní činnosti a profesí. Z hlediska kvalifikace je přes 30% zaměstnanců vysokoškolsky vzdělaných. Tomuto i vyspělosti ekonomiky Prahy odpovídá i průměrná mzda, která v roce 2011 činila Kč a přesahovala tak celorepublikový průměr zhruba o 22%. 4. Zaměstnanost v ČR z hlediska zastoupení jednotlivých sektorů Ačkoli je hospodářství Česká republiky i v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie zaloţeno především na průmyslu, dochází v ČR stejně jako ve zbytku EU ke sniţování zaměstnanců v primárním a sekundárním sektoru. Oproti tomu se zvyšuje počet zaměstnanců ve sluţbách. Jak ukazuje následující tabulka, procentuální zastoupení v zemědělství a průmyslu se sniţuje, zatímco v sektoru sluţeb úměrně vzrůstá. Výše zaměstnanosti v sektoru sluţeb je tak přímo úměrná sniţujícím se stavům zaměstnanců v zemědělství a těţkém a lehkém průmyslu. 35

36 Země Zemědělství / Agriculture Průmysl / Industry Služby / Services Česká republika 3,4 2,8 2,6 42,9 42,8 41,3 53,7 54,4 56,1 Dánsko 3,0 2,8 2,6 29,8 27,0 23,9 67,1 70,2 73,5 Francie 3,3 3,1. 30,6 27,6. 66,0 69,3. Irsko 6,1 5,1 4,3 29,8 26,1 22,8 64,1 68,7 72,9 Maďarsko 9,2 6,3 5,5 38,1 36,9 36,0 52,6 56,8 58,5 Německo 2,0 1,9 1,8 36,0 34,3 33,0 62,1 63,8 65,1 Nizozemsko 3,1 3,1 2,9 24,3 22,4 21,2 72,6 74,5 75,9 Slovinsko 8,6 7,7 7,1 44,3 42,9 37,5 47,1 49,4 55,4 Spojené království 1,4 1,4 1,9 25,3 20,5 18,7 73,3 78,1 79,4 Španělsko 5,0 4,3 3,8 30,0 27,7 23,0 65,0 68,1 73,2 Švédsko 2,8 2,3 2,2 36,2 34,4 31,5 61,0 63,4 66,3 Tabulka č. 7. Struktura zaměstnanců dle sektorů v roku ČR a EU 28 Z tabulky je patrné, ţe počet zaměstnanců v roce 2010 byl o 13,6% niţší, neţ v roce Z hlediska počtu zaměstnanců v průmyslu v ČR můţeme dle následující tabulky konstatovat, ţe v roce 2010 se oproti roku 2000 počet zaměstnanců v průmyslu sníţil o 13,6%. Země Česká republika 102,8 99,6 99,7 101,9 102,8 91,9 88,9 Dánsko 114,9 102,4 100,1 102,5 103,2 93,6 87,2 Francie 3) 109,0 102,6 98,2 96,6 94,8 90,7 87,7 Irsko 3) 111,8 102,3 100,7 100,6 95,6 88,1 83,0 Kypr 103,1 100,5 100,8 102,3 103,9 102,5 100,0 Maďarsko 110,4 103,1 98,0 96,5 96,1 85,2 84,2 Německo 108,5 101,5 99,4 100,9 103,1 100,1 97,8 Nizozemsko 111,8 102,4 99,5 100,0 101,1 98,1 95,8 Polsko 112,3 100,1 102,3 105,7 108,1 102,5 101,5 Řecko 97,5 98,9 98,5 99,3 98,0 93,7 86,8 Slovensko 95,5 97,0 98,3 100,7 101,3 85,9 82,7 Spojené království 129,2 104,8 96,8 95,7 91,3 87,2 84,6 Španělsko 94,1 97,8 100,4 99,4 100,5 85,0 79,7 Švédsko 108,6 101,1 100,2 100,8 100,7 86,1 83,1 Tabulka č. 8 Počet zaměstnanců v průmyslu v r. ČR a EU Zdroj: 29 Zdroj: 36

37 5. Problemy absolventů na trh práce Mladá populace včetně absolventů škol patří ze strany ohroţení nezaměstnaností mezi nejrizikovější skupiny na trhu práce. Této skupině je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Období od ukončení školy aţ po nalezení si vhodného zaměstnání je nejtěţší a nejkritičtějším bodem. V tomto období se ve vysoké míře projevuje nezkušenost absolventa a současně obavy ze strany zaměstnavatele z moţné kvality odvedené práce. Uplatnění absolventů škol na trhu práce ovlivňuje soubor faktorů a ne všechny jsou v dosahu působení vzdělávacího systému. Značným handicapem absolventů na trhu práce je nedostatečná praxe a nedostatečné pracovní návyky, které je posouvají do méně ţádaných zájemcu o zaměstnání. Z hlediska úspěšného a pokud moţno bezproblémového přechodu absolventů ze školy na trh práce je především nezbytné, aby schopnosti, dovednosti a znalosti absolventů získané v průběhu vzdělávání byli dostatečně kvalitní pro budoucí potencionálni zaměstnání. Důleţitou podmínkou pro dobré uplatnění absolventů je, aby jim v otázkách kariérového rozhodování byla poskytováno dostatek informací v oboru tak, aby ţáci byli schopni se s ohledem na vlastní schopnosti, dovednosti, vlohy a nadání zodpovědně rozhodnout při výběru oboru i školy. Trh práce je navíc dynamický,a neustále se vyvíjí a mění. proto Je téţe velmy duleţité brát v úvahu fakt, ţe trh práce v budoucnu výrazně ovlivní skutečnost, ţe počet absolventu, přicházejících na trh práce, vlivem demografického vývoje poměrně poklesne. V mnoha případech tak na truhu práce nebude dost nástupcu za pracovníky odcházející do důchodu Zdroj: Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol šetření v terciárním sektoru

38 Důvod je další významný faktor změn na trhu práce, a to změny samotných preferencí zájemců o studium, u kterých lze sledovat jednak odlišné preference, ale i ţivotní styl a cíle, které ovlivňují rozhodování o volbě povolání a oboru který chtějí studovat. Zájemci o studium také musí počítat s tím, ţe po absolvování školy jejich vzdělávání a učení {zdokonalování} zpravidla nekončí, ale potřeba se vzdělávat bude sehrávat i nadále velice důleţitou roli v jejich ţivotě. Vzdělávání není jednorázovou záleţitostí vymezenou časově na školní docházku. Sám ţivot jako takový je vlastně nepředrţité učení. Ve školách je proto důleţité ţáky připravit na fakt, ţe jejich budoucí práce můţe být různorodá, ţe pravděpodobně nezůstanou celý ţivot u jednoho povolání ovšem i to nemusí být pravidlem. Budou se muset dále vzdělávat ve svém vlastním oboru i všeobecně, aby byli stále adaptabilní a měli aktuální znalosti na probíhající technické, technologické a sociální změny. Jde o podporu vytvoření přístupu ke vzdělávání po celý ţivot. V poslední době je tento proces celoţivotního vzdělávání ovlivňován rozvojem moderních výukových technologií. 5.1 Zaměstnavatelé terciárního sektoru Absolventi škol se po absolvování školi a sloţení závěrečných zkoušek dostávají na trh práce. Přechod absolventů škol na trh práce je ovlivněn řadou faktorů jak na úrovni systémové, tak i individuální. 31 Pro přechod absolventů ze škol na trh práce je důleţité, aby absolventi byli připraveni na poţadavky a potřeby budoucích zaměstnavatelů, a jejich znalosti, schopnosti co nejvíce dostačovali tomu, co od nich potenciální zaměstnavatelé budou očekávat. Podle výsledků našeho šetření jsme došli k názoru, ţe absolventi jsou zpravidla ochotnější dále se vzdělávat a vyvíjet se, celkově jsou více přizpůsobiví firemní kultuře i nastaveným firemních procesů. 31 Zdroj: Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání

39 Nejsou zbytečně zatíţeni nevhodnými pracovními návyky, jsou flexibilnější, ale i méně náročnější z hlediska mzdových poţadavků. Přednost pracovníkům s praxí dávají podniky v případě pozic s vyšší zodpovědností seniorských a vedoucích. Podle představ zaměstnavatelů jsou absolventi otevřenější vůči firemní filozofii, tj. jsou ochotnější přijímat názory a postoje dané firmy. Případné finanční stimuly spojené s přijetím absolventa, jako jsou dotace na mzdové náklady poskytované úřadem práce, bývají méně častými důvody, které vedou zaměstnavatelék rozhodnutí o přijetí absolventa. Velká část zaměstnavatelů se domnívá, ţe na některé pozice ani nelze absolventa přijmout, protoţe pro danou pracovní pozici je nezbytná praxe a pracovníky bez praxe na ni přijmout nemohou. Firmy povaţují za velice častý důvod k nepřijetí absolventa nedostatek praxe a pracovních zkušeností. Jako nevýhodu také povaţují nízkou úroveň pracovní morálky absolventů. Objevuje se zde také názor řady zaměstnavatelů, ţe absolventi o jisté pracovní pozice nejeví zájem a nehlásí se na ně, a také ţe potřebují delší dobu na zapracování. Kdy se na stejnou pozici hlásí dva absolventi, přičemţ jeden při studiu určitou dobu pracoval přímo v jejich organizaci a druhý nikoliv, dají firmy přednost absolventovi s praxí získanou přímo u nich. Stejně odpověděli zaměstnavatelé i v případě, kdy má absolvent určitou praxi v oboru. Firmy navíc nemají čas zjišťovat, jak je který absolvent schopný. Proto raději preferují ty uchazeče o zaměstnání, kteří mohou doloţit získanou praxi. Jednou z cest, které vedou k tomu, aby znalosti, schopnosti a dovednosti absolventů škol více odpovídaly poţadavkům trhu práce, je úzké propojení zaměstnavatelské a vzdělávací sféry, tedy spolupráce mezi podniky a školami. Cílem je, aby ţáci měli moţnost doplnit své teoretické znalosti i praktickými poznatky a seznámit se s reálným pracovním prostředím. Nejvíce aktivní v spolupráci se školami jsou větší firmy, které umoţňují zejména vyhodnocované i nevyhodnocované praxe ţáků a studentů, exkurze a návštěvy ţáků a studentů na pracovišti, nebo přímo ve školách nabízejí a inzerují 39

40 pracovní místa. Ve srovnání s malými firmami je škála forem spolupráce velkých firem se školami pestřejší a obvykle spolupracují současně ve více formách (např. umoţňují exkurze, praxe a současně i nabízejí volná místa přímo na školách nebo se účastní závěrečných zkoušek). menší firmy se orientují především na odborné praxe a exkurze, případně poskytování materiálu pro výuku, a ve většině případů se jedná jenom o jednu nebo dvě formy spolupráce. Do jiných moţností spolupráce se zapojují jenom ve výjimečných případech. 5.2 Nezaměstnanosti absolventů Nezaměstnanost patří k negativnímu jevu trţní ekonomiky. Nízká úroveň nezaměstnanosti je zcela přirozená a vyskytuje se ve všech vyspělých zemích. Nebezpečná je pouze ze sociálního a téţe politického pohledu dlouhodobá nezaměstnanost. V zemích s vysokou nezaměstnaností a s výrazným podílem dlouhodobě nezaměstnaných (zejména mladých lidí a určité sorty starší generace ) můţe docházet k projevům sociálního pobouření, vzrůstají projevy nedůvěry v demokratický systém. Dlouhodobá nezaměstnanost poškozuje ekonomiku a společnost hned v několika směrech: 1) způsobuje značné zatíţení veřejných rozpočtů v důsledku zvýšení výdajů na sociální dávky, příspěvky na zákonné zdravotní pojištění (které jsou za registrované nezaměstnané hrazeny z veřejných zdrojů) a aktivní politiku zaměstnanosti a vlivem sníţení daňových příjmů, 2) v důsledku nezaměstnanosti vznikají ekonomické ztráty, především v podobě niţšího hrubého domácího produktu, 3) psychologický dopad nezaměstnaní se cítí být vylučováni ze společnosti v důsledku vyřazení z trhu práce nebo tím, ţe jim vstup na tento trh není vůbec umoţněn dochází k posílení extremistických tendency, 4) dopad na vzdělanostní strukturu postihne-li dlouhodobá nezaměstnanost některá odvětví výrazně více neţ jiná, ovlivní to negativně na dlouhá léta počty ţáků vstupujících do příslušných oborů vzdělání a v případě opětovného oţivení těchto odvětví budou zaměstnavatelé pociťovat nedostatek kvalifikovaných pracovníků absolventů škol. 40

41 Dlouhodobá nezaměstnanost je monitorována prostřednictvím ukazatele podílu dlouhodobě nezaměstnaných absolventů, jenţ je získáván jako podíl absolventů nezaměstnaných déle neţ pět měsíců (do roku 2008 déle neţ 6 měsíců) k celkovému počtu nezaměstnaných absolventů Míra nezaměstnanosti absolventů S nástupem ekonomické recese došlo s určitým zpoţděním k propadu stavební výroby, a tím i k výraznému útlumu ve stavebních oborech, coţ se odrazilo zejména na nezaměstnanosti absolventů středního vzdělání s výučním listem, kteří tak jiţ třetím rokem dosahují vysoce nadprůměrné míry nezaměstnanosti. Odvětví stavebnictví je charakteristické zaměstnáváním levné pracovní síly ze zahraničí a zaměstnáváním pracovníků načerno, kde někteří z nich mohou být zároveň evidováni na úřadech práce jako nezaměstnaní. V současné době se bohuţel neočekává příliš brzké znovuoţivení. Vysokou mírou nezaměstnanosti jsou tradičně postiţeni absolventi zemědělských oborů. Relativně dobré postavení měli výjimečně absolventi středního vzdělání s výučním listem, jejich postavení bylo srovnatelné s průměrem. V případě ostatních kategorií se jiţ jednalo o vyšší nadprůměrné hodnoty. Absolventi VOŠ více neţ dvojnásobně převyšovali celkovou průměrnou hodnotu. U oborů skupiny Gastronomie, hotelnictví a turismus je míra nezaměstnanosti téměř pro všechny kategorie středního vzdělání nadprůměrná. Nejvyšší je u absolventů středního vzdělání s výučním listem a středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem. 41

42 Poprvé po třech letech poklesla u absolventů nástavbového vzdělání a zařadila se tak v jejich kategorii mezi mírně podprůměrné. Absolventi VOŠ se na trhu práce uplatňují naopak velice dobře, jejich míra nezaměstnanosti patří v jejich kategorii mezi podprůměrné. Obrázek č. 2. Hodnoty míry nezaměstnanosti absolventů vybraných hlavních skupin oborů vzdělání v dubnu Při zjišťování míry nezaměstnanosti absolventů škol a při její interpretaci z hlediska krajů je třeba mít na paměti, ţe statistiky počtu nezaměstnaných vycházejí z evidenčních databází jednotlivých úřadů práce, kde jsou taktéţ evidováni uchazeči o zaměstnání se svým trvalým bydlištěm, ve svém příslušném okrese a kraji (který se můţe lišit od kraje, v němţ vystudovali), zatímco počty absolventů škol v jednotlivých krajích jsou udávány pouze a jen podle sídla školy. Pro nezaměstnanost absolventů jsou charakteristické výrazné regionální rozdíly. Mezi faktory, které je velmi významně ovlivňují a které je moţné v současné době sledovat, patří taktéţ celková míra registrované nezaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva. Většinou platí, ţe absolventi v krajích s niţší celkovou mírou nezaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva 32 Zdroj: Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání

43 Obrázek č. 3. Míra nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol a celková míra nezaměstnanosti EAO v jednotlivých krajích v dubnu Z obrázku vyplývá, ţe nejméně nezaměstnaní jsou absolventi škol Hl. m. Prahy, která zároveň taktéţ ukazuje nejniţší celkovou míru nezaměstnanosti EAO v ČR. V porovnání s předchozími lety se míra nezaměstnanosti absolventů praţských škol (7,3 %) 50 lišila více od míry nezaměstnanosti všech ekonomicky aktivních obyvatel Prahy a jejího okolí (4,0 %), a to o 3,3 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti absolventů je silně ovlivněna úrovní vzdělání a obecně se ukazuje, ţe čím vyššího vzdělání mladý člověk dosahuje, tím lépe se uplatní na trhu práce. Pokud začneme analyzovat nezaměstnanost absolventů podrobněji, např. z krajského pohledu, ne vţdycky tomu tak je. 33 Zdroj: Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce.

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Vedoucí oddělení zaměstnanosti josef.burger@bm.mpsv.cz Obsah prezentace

Více

SYLABUS MODULU UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE ČÁST I. Milan Šimek

SYLABUS MODULU UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE ČÁST I. Milan Šimek SYLABUS MODULU UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE ČÁST I. Milan Šimek Ostrava 011 1 : Sylabus Uplatnění na práce, část I Uplatnění na práce Autoři: Milan Šimek Vydání: první, 011 Počet stran: 19 Tisk: Vysoká škola

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB Vzdělávání 2 3 4 DŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib,

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku

Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku Obsah: 1. Uvedení do širšího kontextu 2. Učňovské vzdělávání ve Švýcarsku Systém vzdělávání Preference a volby mladých lidí Organizační struktura odborného vzdělávání

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. (IWI-C) VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava- Poruba,

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Trh práce na přelomu. tisíciletí. Magdalena Kotýnková

Vysoká škola ekonomická v Praze. Trh práce na přelomu. tisíciletí. Magdalena Kotýnková Vysoká škola ekonomická v Praze Trh práce na přelomu tisíciletí Magdalena Kotýnková 2006 OBSAH Předmluva 9 1 Sodálně-politický kontext Evropské unie 13 1.1 Vzájemné působení hospodářské a sociální politiky

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Studijní obor. Účetnictví a daně. Studijní program Ekonomika a management SPRÁVNÁ VOLBA PRO VZDĚLÁNÍ

Studijní obor. Účetnictví a daně. Studijní program Ekonomika a management SPRÁVNÁ VOLBA PRO VZDĚLÁNÍ Studijní obor Účetnictví a daně Studijní program Ekonomika a management SPRÁVNÁ VOLBA PRO VZDĚLÁNÍ Obecné informace studijní obor je odborně garantován Katedrou financí a účetnictví výuka je zajišťována

Více

Test Politika zaměstnanosti

Test Politika zaměstnanosti 1.Specifikujte následující skupiny obyvatel: Nezaměstnaný Test Politika zaměstnanosti Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo 2. Kdo a jak sleduje vývoj nezaměstnanosti v ČR?

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s

Více

Požadavky zaměstnavatelů na terciární vzdělávání. Vadim Petrov Toyota Peugeot Citroën Automobile 24. února 2010

Požadavky zaměstnavatelů na terciární vzdělávání. Vadim Petrov Toyota Peugeot Citroën Automobile 24. února 2010 Požadavky zaměstnavatelů na terciární vzdělávání Vadim Petrov Toyota Peugeot Citroën Automobile 24. února 2010 Obsah ❶ Terciární vzdělávání ❷ Marketing vzdělávání ❸ TPCA jako zaměstnavatel ❹ Role a očekávání

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2013 Výsledky průzkumu za rok 2013 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti

III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti Cíl kapitoly Seznámit vedoucí úředníky územních samosprávných celků s problematikou trhu práce a politikou zaměstnanosti

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Personalistika a vzdělávání ve firemní praxi SPŠ a OA Uherský Brod, 2012 1 Úvod Personální útvar má za úkol ovlivňovat vztahy mezi organizací a

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Vývoj nezaměstnanosti v říjnu 2014 30 25 20 15 10 5 0 DE AT MT CZ UK LU DK NL RO HU EE SE PL BE SI FI LT EU28 FR LV IE BG EA18 SK IT

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání Dne: 16. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní slovo

Více

Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s.

Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. Ladislav Dokoupil (Jméno) Datum : úterý, 11. října 2011 Obsah : Obsah :... 2 1 Veřejnosprávní studia... 3 1.1 Studijní program Hospodářská politika a správa...

Více

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi

Více

PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005

PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 ZÁKON O DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ přijatý (?) vládou 20.dubna 2005 Zákon o celoživotním učení Zákon o dalším vzdělávání Zákon o uznávání

Více

Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj

Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj Úřad práce České republiky krajská pobočka v Příbrami Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj Březen 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Vážení zaměstnavatelé, dovolujeme si Vás oslovit jménem Kontaktního pracoviště Šumperk, Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci s informací

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Současné aktivity MŠMT voblasti odborného vzdělávání

Současné aktivity MŠMT voblasti odborného vzdělávání Současné aktivity MŠMT voblasti odborného vzdělávání Ing. Miloš Rathouský ředitel odboru středního a vyššího odb. vzdělávání MŠMT konference Uherský Brod, 20. 10. 2010 Východiska Kurikulární reforma (ŠZ

Více

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY ZVYŠOV OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY Mirek Topolánek předseda vlády ČR Fourth Business Roundtable with the Government of the Czech Republic ic,, 20.11.2007 REFORMNÍ DOKTRÍNA FILOZOFIE REFORMNÍ

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o.

Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o. Číslo projektu Název školy Název Materiálu Autor Tematický okruh Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o. VY_32_INOVACE_238_VES_18 Mgr. Jana Nachmilnerová Veřejná

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

Postoje zaměstnavatelů k zaměstnávání absolventů škol

Postoje zaměstnavatelů k zaměstnávání absolventů škol Postoje zaměstnavatelů k zaměstnávání absolventů škol Zpráva ze šetření zaměstnavatelů v technických odvětvích Mgr. Gabriela Doležalová Praha 2013 OBSAH 1. Celkový pohled na problém uplatnění absolventů...

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ. INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. Q1 Q4 / 2010

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ. INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. Q1 Q4 / 2010 INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. Q1 Q4 / 2010 Výsledky průzkumu za 1. až 4. čtvrtletí 2010 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Současné dění v dalším vzdělávání

Současné dění v dalším vzdělávání Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s. Současné dění v dalším vzdělávání Konference projektu KRUH Jihlava, 14. 3. 2013 Základní charakteristika období rychle rostoucí aktivity na globálním trhu

Více

KLÍČOVÁ AKTIVITA Č. 5 SYSTÉM ANALÝZ A PROGNÓZ KVALIFIKAČNÍCH POTŘEB TRHU PRÁCE. Projekt ITP. Ing. Jiří Braňka, NVF

KLÍČOVÁ AKTIVITA Č. 5 SYSTÉM ANALÝZ A PROGNÓZ KVALIFIKAČNÍCH POTŘEB TRHU PRÁCE. Projekt ITP. Ing. Jiří Braňka, NVF KLÍČOVÁ AKTIVITA Č. 5 SYSTÉM ANALÝZ A PROGNÓZ KVALIFIKAČNÍCH POTŘEB TRHU PRÁCE Projekt ITP Ing. Jiří Braňka, NVF 25.1. 2008 Současnost trhu práce: co nás trápí? Lze těmto problémům předcházet? PODSTATA

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 26. 3. 2009 petr.leistner@mpsv.cz 1 Cíle EU pro léta 2007-13 1. Konvergence 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 3. Evropská územní spolupráce Petr.leistner@mpsv.cz

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services EURES Vaše práce v Evropě Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států EU/EHP a Švýcarska

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. Bc. Markéta Turicová Profesní příprava pracovníků pro obor hotelnictví Diplomová práce 2014 Profesní příprava pracovníků pro obor hotelnictví Diplomová práce

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

E U R E S. EURopean Employment Services. Hana Pořízková, EURES poradce, Úřad práce Brno-venkov 19.2.2009

E U R E S. EURopean Employment Services. Hana Pořízková, EURES poradce, Úřad práce Brno-venkov 19.2.2009 E U R E S EURopean Employment Services 19.2.2009 Hana Pořízková, EURES poradce, Úřad práce Brno-venkov EURES Evropské služby zaměstnanosti Systém propojující veřejné služby zaměstnanostičlenských států

Více

Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize

Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize Kateřina Štěrbová ředitelka ING Employee benefits ČR 28. srpna 2014, Praha www.ingpojistovna.cz Historie výzkumu v oblasti zaměstnaneckých výhod V červenci

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 2016 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 19. prosince 2014 Úvod Národní akční program bezpečnosti

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více