Parlamentní institut

Transkript

1 Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Evropská unie a Ukrajina Informační podklad č Mgr. Štěpán Pecháček, Ph.D. květen 2005

2 2 Formální smluvní vztahy Formální vztahy mezi EU a Ukrajinou jsou založeny na Smlouvě o partnerství a spolupráci z roku Tato smlouva je založena na čl. 310 SES, je tedy konstruována jako dohoda se zemí, u které se nepředpokládá budoucí členství v Unii. V roce 1999 EU přijala Společnou strategii vůči Ukrajině, která je v platnosti do současné doby. Od roku 2002 je Unií kontinuálně vytvářena Evropská politika sousedství (EPS). V roce 2003 byla tato politika integrálně zařazena i do Evropské bezpečnostní strategie. Ukrajina je v rámci EPS chápána jako jeden z nejdůležitějších partnerů. Unie tedy na Ukrajinu z dlouhodobého hlediska pohlíží jako na zemi, která má v souladu s cíli EPS a Evropské bezpečnostní strategie vytvářet v okolí Unie pás politicky a ekonomicky stabilních zemí. 12. května 2004 Komise představila dokument Sdělení Komise Evropská politika sousedství, strategický plán. Společně s tímto dokumentem Komise prezentovala zprávu Country report o Ukrajině. V tomto dokumentu Komise sumarizuje dosavadní bilaterální vztahy a hodnotí vývoj vztahů odvíjejících se na základě uzavřené asociační dohody. Pozornost je věnována především rozvoji politických institucí vytvořených na demokratických hodnotách, rozvoji právního státu a dodržování lidských práv. Dalšími oblastmi, kterými se zpráva zabývá, jsou oblasti vnitra a spravedlnosti a možnost ekonomické spolupráce. Na základě tzv. country report vypracovala Komise návrh akčního plánu spolupráce pro Ukrajinu. Návrh akčního plánu byl Radou schválen v prosinci Akční plán s Ukrajinou byl schválen společnou Radou pro partnerství a spolupráci Aktuální politické a ekonomické vztahy Na konci roku 2004 došlo k akceleraci vzájemných vztahů, především díky aktivnímu zapojení Unie do řešení krize kolem prezidentských voleb na Ukrajině. Ve svých závěrech z prosince 2004 Rada ocenila zprostředkovatelskou činnost polského prezidenta A. Kwasniewského a litevského prezidenta V. Adamkuse, zdůraznila strategický význam Ukrajiny jakožto klíčového partnera EU a vyzvala vysokého představitele pro SZBP a Komisi, aby pracovali na návrzích, jak posílit spolupráci EU s Ukrajinou přijal Evropský parlament Usnesení o výsledcích voleb na Ukrajině. V tomto usnesení Parlament přivítal výsledky ukrajinských prezidentských voleb a vyzval nového ukrajinského prezidenta k přijetí kroků vedoucích ke stabilizaci situace na Ukrajině a demokratizaci jejího politického systému Evropský parlament dále vyzval Radu, Komisi a členské státy, aby kromě opatření Akčního plánu v rámci Evropské politiky sousedství zvážily ostatní formy spolupráce s Ukrajinou, které by poskytly zemi jasnou evropskou perspektivu, odpovídaly by projeveným tužbám velké většiny ukrajinského lidu, a podle možnosti by nakonec vedly ke vstupu země do EU. Parlament v této souvislosti připomněl ustanovení článku 49 Smlouvy o Evropské unii, v nichž se uvádí, že členství v EU je otevřené všem evropským zemím, které splňují příslušné podmínky a závazky. Ve svých závěrech z 31. ledna 2005 Rada uvítala zvolení Viktora Juščenka prezidentem a plány nové vlády na reformy. Jako základní formální nástroj spolupráce označila Akční plán. Brzy po uvedení do úřadu se president Juščenko vyslovil pro začlenění Ukrajiny do Evropské unie, 1 Severoatlantické aliance a Světové obchodní organizace. Ve své řeči před Evropským parlamentem v únoru 2005 ve Štrasburku prohlásil, že jeho cílem je zahájit přístupová jednání s EU do roku Rada pro partnerství na svém zasedání stanovila některé kroky, prostřednictvím kterých bude Unie podporovat demokratické reformy Ukrajiny (vychází z deseti bodů Javiera Solany a Ferrero-Waldnerové): 1. Vytvořit s Ukrajinou na základě Akčního plánu systém posílené spolupráce, který by po deseti letech platnosti nahradil v roce 2008 stávající smlouvu o partnerství 1 Yushchenko seeks EU membership, BBC News, , Marit Ruuda, Ukraine repeats EU membership calls EU Observer, , Bush cautious on Ukraine Nato bid, BBC News, , 2 Ukraine aims to open EU entry talks in 2007, Euractiv,

3 3 2. Prohloubit spolupráci v oblasti SZBP. Zájmem Unie je především řešit otázku Podněstří a dále případ od případu spolupracovat v regionálních záležitostech 3. Prohloubit obchodní a ekonomické vztahy. Komise co nejdříve zahájí vyjednávání o dohodě o obchodu s ocelí pro rok 2005 a ukončí jednání o dohodě o textilu. Komise také urychlí hodnocení existující studie o vytvoření zóny volného obchodu mezi Unií a Ukrajinou 4. Unie bude podporovat členství Ukrajiny ve Světové obchodní organizaci 5. Unie bude jednat o možnosti udělit Ukrajině statut tržní ekonomika 6. Unie bude jednat o usnadnění vízového režimu s Ukrajinou. Základní podmínkou zůstává uzavření readmisní dohody 7. Unie má zájem na vytvoření posílené spolupráce v oblasti energetiky, dopravy, a ochrany životního prostředí 8. Ukrajina by měla zahájit proces aproximace svého právního řádu s právem ES/EU 9. Základním bodem pro jednání s Ukrajinou je budování právního státu a demokratického politického systému 10. Unie by měla usnadnit Ukrajině přístup k prostředkům Evropské investiční banky, kde by mohla získat až 50% prostředků garantovaných Unií pro Rusko a západní země Svazu nezávislých států. Na základě Akčního plánu jednal komisař pro energetiku Andris Piebalgs s ukrajinským vicepremiérem Rybačukem a ministrem paliv a energetiky Plačkovem o spolupráci Unie a Ukrajiny v oblasti energetiky. Unie se zavázala: - Pomáhat Ukrajině v energetické reformě - Pomáhat Ukrajině v postupné konvergenci energetického trhu s pravidly Unie - Spolupracovat na vytváření energetických sítí - Pomáhat v restrukturalizaci uhelného průmyslu - Podporovat zvyšování energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů - Rozvoj spolupráce v oblasti jaderné energetiky a jaderné bezpečnosti Unie uzavřela s Ukrajinou na tomto jednání smlouvu o spolupráci mezi Euratomem a Ukrajinou. Komisař Piebalgs dále diskutoval možnost využívání plynovodu Oděsa Brody. Postoje členských států a institucí EU ke spolupráci s Ukrajinou Postoj členských států Unie Podpory pro své začlenění do Evropské unie se Ukrajině dostalo od jejích nejbližších sousedů Polska 3, Lotyšska 4 a Maďarska 5. Polsko se dlouhodobě staví na podporu Ukrajiny. Již ve Strategii národní bezpečnosti 6 z července 2003 Polsko definuje dlouhodobou doktrínu otevřených dveří pro členství Ukrajiny v NATO. Podobnou strategii lze vysledovat i ve vztahu k členství v EU. Ministr zahraniční Polska Adam Rotfeld uvedl, že není naším cílem stanovit pevné datum vstupu Ukrajiny do EU, ale jednat tak, aby Ukrajina pochopila Akční plán jako nástroj užšího spojení s EU 7. Podle jiných států např. Francie 8, Německa 9 a Finska 10 jsou však podobné diskuse předčasné. Všechny státy však podporují vstup Ukrajiny do Světové obchodní organizace, na prohlubování vzájemných obchodních vztahů a ekonomické spolupráce. Evropská komise V lednu 2005 místopředsedkyně Komise Margot Wallstromová prohlásila, že členství Ukrajiny v EU je realistická vize do budoucna 11. Ve své řeči, která nakonec nebyla přednesena, měla i Komisařka pro regionální 3 Poland reiterates backing for Ukraine membership of EU, NATO, EU Business, EU promises rewards to Ukraine but accession far off, EU Business, , 5 tamtéž German, Polish, Ukrainian FMs meet over Ukraine's EU future, EU Business, Lawmakers raise prospect of EU membership for Ukraine, Euractiv,, , 9 German, Polish, Ukrainian FMs meet over Ukraine's EU future, EU Business, EU promises rewards to Ukraine but accession far off, EU Business, , 11 Prospect of Ukraine's EU membership "realistic", Euractiv,

4 4 politiku Danuta Huebnerová prohlásit, že by Ukrajina mohla vstoupit do EU do roku Na poslední chvíli však bylo téma projevu, připravené pro seminář na universitě v Sussexu, změněno, podle mluvčí komisařky z důvodu zájmu publika o jiné problémy. Oficiální názor Komise poté přednesl 14. ledna před Evropským parlamentem komisař pro vědu Janez Potočník. Podle něj není otázka členství Ukrajiny v EU na pořadu dne. 13 Odpovědí EU na novou situaci v Ukrajině má být posílení vztahu v rámci sousedské politiky. Stejný názor má i komisařka pro vnější vztahy Benita Ferrero- Waldnerová, podle které je v únoru přijatý Akční plán odpovědí na všechny požadavky Ukrajiny na posílení našich vztahů v nejbližší době. Co se týče dlouhodobého vývoje našeho partnerství, s tím jak Ukrajina bude dělat zásadní pokrok ve vnitřních reformách a v přijímání evropských standardů, se vztahy mezi Ukrajinou a EU prohloubí a posílí prezentoval Javier Solana a Benita Ferrero-Waldnerová dopis Radě, ve kterém představují deset návrhů jak posílit spolupráci s Ukrajinou. Evropský parlament 13. lednu proběhla debata 15 na téma Výsledky presidentských voleb na Ukrajině. V diskusi poslanci přivítali výsledek voleb a debatovali o dalších perspektivách vztahů země s Evropskou unií. Komisař pro vědu Janez Potočník přednesl oficiální stanovisko Evropské komise viz výše. Jacek Saryusz-Wolski presentoval oficiální stanovisko Evropské strany lidové, podle kterého by měl být Akční plán po třech letech nahrazen asociační smlouvou. Nakonec by mělo být Ukrajině i nabídnuto členství. Annemie Neyts Uyttebroeck za Alianci liberálů a demokratů za Evropu odkázala na článek 49 Smlouvy o Evropské unii, podle kterého může každá evropská země, která splňuje kritéria, požádat o členství. Marie Isler Béguin za Skupinu Zelených / Evropské svobodné aliance odkázala na článek I. Evropské ústavy, podle kterého má být Unie otevřena všem evropským státům, které ctí její hodnoty a zavazují se je společně podporovat. Jiří Maštálka za Konfederaci sjednocené levice / Severskou zelenou levici volal po vytvoření pracovních skupin, které by zahájily práci na analýzách podmínek pro vstup Ukrajiny do Evropské unie. Podle Michał Tomasz Kamiński za Unii pro Evropu národů dal lid Ukrajiny najevo., že chce být součástí EU. V další diskusi, kde se presentovali jednotliví poslanci, se pro členství Ukrajiny v EU vyslovili m.j Irena Belohorská (Skupina nezávislých/demokracie), Elmar Brok (Evropská strana lidová ), Grazina Stanieszewska (Aliance liberálů a demokratů za Evropu), Guntar Kraste (Unie pro Evropu národů), Tunne Kelam (Evropská strana lidová) a Charles Tannock (Evropská strana lidová). Na závěr debaty přijali poslanci Usnesení o výsledcích voleb na Ukrajině 16, ve kterém vyzvali Radu, Komisi a členské státy, aby Ukrajině nabídly evropskou perspektivu jako odpověď na aspirace velké většiny ukrajinské populace, které by nakonec mohly vést k přístupu země k EU. Usnesení podpořilo 467 poslanců, 19 bylo proti a 7 se zdrželo hlasování. 17 Závěr Evropská unie v obecné rovině přivítala novou orientaci Ukrajiny po prezidentských volbách a nabídla posílení vzájemné spolupráce v rámci Evropské politiky sousedství a pomoc při začlenění Ukrajiny do Světové obchodní organizace. Ohledně členství se však nevyslovila zcela jednoznačně. Některé členské státy členství Ukrajiny podpořily, podle jiných je na podobné debaty příliš brzo. Evropská komise se nakonec vyslovila pro posílení vztahů v rámci EPS. Evropský parlament vyzval instituce EU i členské státy, aby daly Ukrajině evropskou perspektivu zahrnující i možnost členství v EU Honor Mahony, European Commission sends contradictory messages on Ukraine,EU Observer, , 13 Debata Evropského parlamentu Výsledky voleb na Ukrajině, , //EP//TEXT+TA+P6-TA DOC+XML+V0//CS&LEVEL=3&NAV=X 14 EU, Ukraine sign three-year action plan, Euractiv, , 15 Debata Evropského parlamentu Výsledky voleb na Ukrajině, , //EP//TEXT+TA+P6-TA DOC+XML+V0//CS&LEVEL=3&NAV=X 16 Texty přijaté Evropským parlamentem, Výsledky voleb na Ukrajině, , //EP//TEXT+TA+P6-TA DOC+XML+V0//CS&LEVEL=3&NAV=X 17 MEPs raise EU membership prospect for Ukraine, Euractiv, , 16&type=News

5 5 Dosavadní spolupráce s Ukrajinou probíhá na základě čl. 310 SES, jde tedy o spolupráci ve formě přidružení, u kterého se nepředpokládá budoucí členství. Evropský parlament oproti tomu připomíná možnost spolupráce na základě čl. 49 SEU, který je založen na spolupráci vedoucí k budoucímu členství. Marcus Svedberg ze Stockholmského Institute of Transition Economics ve své přednášce na konferenci v Praze 18 dokládal na základě komparace strukturálních reforem v různých zemích názor, že příslib členství a proces vyjednávání vstupních podmínek jsou dominantními faktory dynamiky a úspěšnosti strukturálních reforem. To je podle jeho názoru důvod k jednoznačnému příslibu členství zemím jako je Ukrajina nebo Turecko. Příslib členství je zárukou úspěšnosti strukturálních reforem, protože vytváří jasný časový i obsahový rámec, který motivuje kandidátské země k jejich provádění nezbytných opatření. Takto popsaná realita strukturálních reforem v zemích střední a východní Evropy, které se staly členy EU, potvrzuje expanzivní charakter evropské integrace, která ze sektorové integrace přechází do regionální integrace. Jde přitom o gradualistický proces, který má vyústit ve federativně uspořádaný kontinent. Právě důraz na postupnost, stupňovitost integrace, odlišuje toto pojetí od klasického federalismu, přestože cíl obou koncepcí je totožný. Federalistický přístup k integraci Ukrajiny do EU prosazuje EP svým důrazem na uplatnění čl. 49 SEU. Spolupráce ve formě rozvíjení ekonomických vztahů na základě čl. 310 a ponechání otevřených dveří pro případný vstup Ukrajiny do Unie je projevem gradualistické sektorální integrace. Tuto formu spolupráce prosazuje především Komise a některé členské země, např. Německo. Ukrajina je pro Unii klíčovým partnerem pokud jde o tranzit ropy a zemního plynu. Komise proto směřuje v rámci svých pravomocí svoje aktivity na tuto oblast. 18 Konference Vzdělávacího střediska pro podporu demokracie, Černínský palác, Praha 2005.

6 6 Tabulky Tabulka č. 1 Pomoc Společenství Ukrajině v letech (v milionech Euro) Celkem Tacis Národní program Tacis - Jaderná bezpečnost* Tacis Přeshraniční spolupráce** Tacis Regionální spolupráce** Palivová diferenciace ECHO (humanitární pomoc) Černobylský fond na ochranu Makroekonomická pomoc (půjčky) Příspěvky STCU (vědecké a technologické centrum) Celkem * včetně obou národních projektů a přibližného podílu na vícestranných projektech * * předpokládaný podíl Ukrajiny na regionálních programech Pramen: The EU relations with Ukraine Tabulka č. 2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Ukrajiny v roce 2003 ( šest největších obchodních partnerů v %) Největší obchodní partneři dovozech (%) Největší obchodní partneři vývozech (%) Rusko 36 EU-25 32,7 EU-25 32,3 Rusko 17,9 Turkmenistán 7,3 Čína 4,2 Čína 2,2 Turecko 3,7 USA 2,1 USA 3,0 Kazachstán 2,0 Rumunsko 2,1 Pramen: EU-Ukraine Trade Relations.

7 7 Tabulka č. 3 Komoditní struktura zahraničního obchodu EU-25 s Ukrajinou v roce 2004 (%) (výběr hlavních komodit) Hlavní skupiny výrobků celkových dovozech z Ukrajiny (%) Podíl dovozů EU-25 z Ukrajiny na celkových dovozech Unie (%) celkových vývozech na Ukrajinu (%) Podíl vývozů EU- 25 na Ukrajinu na celkových vývozech Unie (%) Celkem 100 0, ,08 Primární produkty 39,3 0,93 9,8 0,96 (v tom) Zemědělské výrobky 11,8 1,08 6,5 1,16 Energetické 13,8 0,55 1 0,37 produkty Zpracovatelské 51,2 0,55 85,8 1,1 výrobky (v tom) Strojírenské výrobky 4,7 0,14 30,2 1,14 Dopravní zařízení 3,4 0,25 12,1 0,8 Chemické výrobky 6,7 0, ,03 Text. a oděvní 6,8 0,71 7,3 2,25 produkce Pramen: EU-Ukraine Trade Relations.