Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v zemích OECD

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v zemích OECD"

Transkript

1 Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku Ministerstvo životního prostředí ČR Pozvánka na seminář na téma Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v zemích OECD Seminář je pořádán v rámci kontrolního dne projektu VaV/320/3/03 Efektivnost veřejných výdajů na ochranu životního prostředí Termín: 29. dubna 2004, až Místo konání: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku, Štěpánská 18, Praha 1, zasedací místnost. Program semináře: až Úvodní slovo: Metodické problémy s hodnocením efektivnosti veřejných výdajů na ochranu ŽP doc. Ing. Jiřina Jílková, CSc až Zkušenosti s hodnocením VV na ochranu ŽP v zemích OECD - Ing. Jan Pavel až Hodnocení efektivnosti VV na ochranu ŽP Organizací spojených národů - JUDr. Eva Tošovská, CSc až Metodické přístupy Světové banky k hodnocení efektivnosti VV v oblasti ŽP Ing. Markéta Šumpíková, Ph.D až Hodnocení efektivnosti VV na ochranu ŽP v rámci strukturálních fondů EU - Dr. Marie Kaufmannová Diskuse. Formulace závěrů a doporučení pro další výzkum. Cílem semináře je především rozvinout diskusi nad tématy jednotlivých příspěvků. Těšíme se na Vaši účast. Ing. Jan Pavel tel: )

2 Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů na ochranu životního prostředí - metodika OECD Jan Pavel, Petr Vondraš Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů představuje jeden z nejproblematičtějších okruhů veřejné ekonomie a to nejen v oblasti životního prostředí. Jako velmi problematické se ukazuje nejen kvantifikace přínosů jednotlivých veřejných výdajových programů, ale také konstrukce jednotného ukazatele, který by umožňoval porovnávat efektivnost výdajů plynoucích do různých oblastí životního prostředí a představoval tak indikátor, jež by veřejnému sektoru umožňoval optimálně alokovat prostředky. Cílem předkládaného článku je popsat základní rysy metodiky OECD a na základě analýzy zformulovat závěry o její případné použitelnosti v podmínkách České republiky. Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v zemích OECD Jedním ze základních východisek pro správnou alokaci veřejných prostředků je hodnocení jejich efektivnosti a to jak ex post, tak i ex ante. Nejinak je tomu i v případě veřejných výdajů na ochranu životního prostředí. V rámci řešení projektu VaV Ministerstva životního prostředí ČR byl proveden výzkum situace v této oblasti v zemích OECD. Bylo provedeno studium stránek zahraničních ministerstev životního prostředí, zejména případových studií a výročních zpráv, za účelem zjištění, zda-li je hodnocení efektivnosti prováděno a v případě že ano, jaká metodika je používána. Dále bylo provedeno ové dotazování na stejnou problematiku. Výsledky tohoto průzkumu ukazují, že hodnocení efektivnosti není v zemích OECD systematicky prováděno a většina států ho neprovádí vůbec. Většina výročních zpráv se v případě veřejných výdajů na ochranu životního prostředí omezuje pouze na popis vstupů tedy objemu veřejných výdajů, přičemž rozdíly mezi jednotlivými státy lze najít především v odlišné míře deagregace těchto údajů. Nejpodrobnější jsou v tomto případě zřejmě statistiky skandinávských zemí. Jak již bylo zmíněno, systémově není hodnocení efektivnosti veřejných výdajů prováděno v žádném státě OECD. Někdy si však tyto země nechávají zpracovat případové studie, které

3 se zaměřují na hodnocení efektivnosti vybraného veřejného výdajového programu. Ve většině případů je autorem této studie OECD a její rozsah se pohybuje od 50 do 100 stran. Nejčastěji použitou metodou je CEA, která, jak v řadě případů autoři upozorňují, umožňuje obejít problém vyjádření přínosů daného projektu v peněžních jednotkách. V některých případech se objevuje také použití CBA, kdy je pro kvantifikaci výdajové strany zvolena některá z metod kontingenčního oceňování. Metodika OECD Hlavní část předkládaného příspěvku se bude zabývat popisem a analýzou metodiky OECD pro hodnocení ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí. Práce je rozdělena na několik částí. V první jsou popsána teoretická východiska metodiky OECD. Druhá část obsahuje popis jednotlivých evaluačních kriterií a upozorňuje na některé problémy při provádění ex post hodnocení efektivnosti. Třetí a poslední část se zaměřuje na faktor, který OECD velmi zdůrazňuje a tím je nutnost nastavení institucionálního prostředí pro potřeby evaluace ještě před implementací daného veřejného výdajového programu. Pro úplnost je nutné dodat, že metodika OECD je vypracována pro ekonomické nástroje ochrany životního prostředí obecně, tzn. pro potřeby veřejných výdajů je nutné ji v některých případech mírně modifikovat. Na možná specifika veřejných výdajů je v textu vždy upozorněno. Teoretická východiska Problematika využití ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí byla v teoretické rovině diskutována již od 60. let 20. století. Cílem probíhající diskuse bylo zhodnotit jejich možnou aplikaci v praxi a porovnat jejich efektivnost a účinnost s tehdy používanými přímými regulačními metodami. Za výhody ekonomických nástrojů byla označována zejména statická efektivnost (Baumol, 1972) vedoucí k minimalizaci nákladů, dynamická efektivnost chápaná jako silné pobídky pro rozvoj nových k životnímu prostředí více šetrných technologií (Magat, 1978) a také potenciální zdroj příjmů veřejných rozpočtů. Za nevýhody byla označována možnost podpory monopolního chování výrobců ve formě snížení produkovaného množství statků pod společensky optimální úroveň (Oates et Strassmann, 1984) a neurčitost dopadů ve srovnání s přímou regulací. V 80. letech 20. století se zájem zaměřil na provádění ex-ante evaluací případného zavedení ekonomických nástrojů do praxe.

4 Poměrně rozsáhlé studie byly věnovány možnému využití ekonomických nástrojů pro omezení a kontrolu znečištění vzduchu (např. Krupnick, 1986; Spofford 1984). Zavádění ekonomických nástrojů ve větší míře do praxe ve vyspělých zemích lze datovat zhruba do 80. let 20. století. Jejich počet dynamicky rostl, neboť mezi roky 1987 až 1992 se v zemích OECD zvýšil o více než 25 % (OECD, 1996). Řada používaných ekonomických nástrojů však měla pouze marginální charakter a svou konstrukcí a významem nemohla ve větší míře ovlivňovat chování ekonomických subjektů. Významným nedostatkem také zůstávala absence ex-post analýzy efektivnosti a účinnosti jednotlivých nástrojů. V prováděných ad hoc analýzách bylo navíc zjištěno, že pouze 45 % používaných ekonomických nástrojů mělo signifikantní dopad na chování ekonomických subjektů, naproti tomu u více než 30 % nebyl explicitně prokázán pozitivní dopad. Z těchto důvodů se jako klíčové jevilo vyvinutí vhodné metodologie pro ex-post evaluace jednotlivých nástrojů a její aplikace v praxi. Potřeba evaluace se v posledních letech stále zvyšuje v důsledku stále častějšího využívání ekonomických nástrojů, zejména implementací ekologické daňové reformy. Potenciální výhodou ex post analýzy je skutečnost, že není závislá na přijetí předpokladů tak, jako je tomu u ex ante analýzy. Zájem OECD o hodnocení efektivnosti výdajů na ochranu životního prostředí se začal zvyšovat v 80. letech minulého století v souvislosti s tím, jak se odborná ekonomická obec a také praxe v jednotlivých státech postupně odvracela od přímé regulace a přecházela k používání tzv. ekonomických nástrojů. Ekonomické nástroje se totiž při zamezování znečištění životního prostředí a snižování pravděpodobnosti vzniku ekologických katastrof stávaly stále více významnější. Pod pojem ekonomických nástrojů přitom OECD zahrnuje především ekologické daně a jiné poplatky, veřejné výdaje (většinou chápané jako dotace), obchodovatelná emisní povolení a depozitně-návratový systém. Každý z těchto instrumentů je možné rozdělit do několika skupin a každý je také vhodný pro jiný typ cílů. Jejich jednotlivé charakteristiky, včetně nejvhodnějších způsobů jejich použití jsou popsány v následujících tabulkách. Tabulky 1-4: Charakteristika a porovnání jednotlivých typů ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí Poplatky a daně

5 Typy Emisní poplatky/daně: poplatky jsou placeny při produkci látek poškozujících životní prostředí, jejich výše se odvozuje buď od kvantitativní nebo kvalitativní míry znečištění. Uživatelské poplatky/daně: poplatky jsou placeny na pokrytí nákladů spojených se zatěžováním přírody veřejností (odpady) a znečišťováním vody (mohou být konstruovány jako tarify, tarifní míry nebo podle produkovaného odpadu). Výrobní poplatky/daně: poplatky jsou placeny z produkce, která způsobuje znečištění prostředí a to v její výrobní i spotřební fázi; speciálním případem zde jsou tzv. poplatky za užívání zdrojů (voda, nerosty). Funkce Pobídky: všechny fiskálně významné daně a poplatky mají sekundárně pobídkovou funkci. Fiskální: zvýšení ekologických daní může být vyváženo snížením ostatního daňového zatížení. Oblasti aplikace Typickým příkladem jsou poplatky za znečištění vody. Lze aplikovat i na politiku zvyšování kvality vzduchu, odpadový management a v politice snižování hlučnosti letecké dopravy. Uživatelské poplatky jsou běžně aplikovány při financování systému odpadového hospodářství a odpadních vod. Produkční poplatky jsou aplikovány zejména při snižování produkce některých problematických statků například energie, obaly, pesticidy, baterie, auta, plastové lahve apod. Daňová diferenciace se využívá zejména při zvýhodňování spotřeby bezolovnatého benzínu, alternativních energií, automobilů s provozem, který méně zatěžuje životní prostředí, apod. Poplatky za užívání zdrojů se objevují zejména u vzácných materiálů jako voda, plyn, ropa atd. Politická role V praxi je zavádění produkčních poplatků doprovázeno zrušením přímé

6 regulace. Uživatelské poplatky mají i svou finanční roli. Fiskálně motivované daně mají sekundárně environmentální účinky. Veřejné výdaje Typy Granty: nenávratná forma finanční výpomoci. Měkké půjčky: půjčky s nižší než tržní úrokovou mírou. Daňové výdaje: nezdanitelné částky, slevy na dani, různé sazby daní. Funkce Pomoc producentům znečištění při nesení nákladů na snížení znečištění při obtížných podmínkách v odvětví. Limitováno na předem omezený časový interval. Nevytvářet signifikantní distorze v mezinárodním obchodu a investování. Oblasti aplikace Politická role Široká Opuštění od přímé regulace, jako například licencování, standardizace produktů a obalů. Dotace jsou často financovány z výnosů poplatků na ochranu životního prostředí. Vytvářet lepší podmínky pro penetraci nových technologií na trhu. Obchodovatelná emisní povolení Struktura Znečišťovatelé operují pod přípustným limitem emisí a trh je podporuje v dosažení tohoto limitu. V případě jednotného typu emisních povolení je možné, aby firma, která nepotřebuje vydávat tolik emisí, prodala část svých emisních povolení ostatním podnikatelským subjektům.

7 Obchody mohou být prováděny jak v rámci jedné firmy, tak i mezi různými podnikatelskými subjekty. Získané kredity mohou být uschovány pro pozdější použití. Funkce Pobídky, jakožto nástroj k posílení existence environmentálních standardů. Hlavní charakteristikou tohoto nástroje je jejich nákladová úspornost. Aplikace Významné příklady aplikace jsou v USA při kontrole znečištění životního prostředí, většinou SO, VOC a ozon. Bylo zaznamenáno již také použití v politice kvality vod. Politická role Programy obchodovatelných emisních povolení jsou očištěny o prvky přímé regulace, včetně technických limitů a umožňují tak dynamičtější vývoj na poli zavádění nových technologií Zálohový systém Deposit-refund systém (DRS) Typy Obchodní zálohová přirážka by měla zohledňovat náklady na potenciální znečištění produktem. V případě, že je produkt vrácen, je vyplacena záloha zpět a zboží je ekologicky zlikvidováno, případně znovu využito. Systém tak motivuje k návratu odpadů do dalšího výrobního procesu. DR systém na zboží s krátkou dobou spotřeby (obaly, baterie). DR systém na zboží dlouhodobé spotřeby. Funkce Zboží s krátkým cyklem: vytvořit podmínky pro jejich další využití a nezatěžování životního prostředí. Výkon systému DR je měřen většinou procentem návratnosti vyprodukovaného statku. Výsledky se pohybují mezi 40 a 100 %, průměr je 80 %. Aplikace Počet uživatelů roste. Množství variant v oblasti krátkodobé recyklace jako například skleněné lahve a baterie.

8 Politická role DRS je komplementárním systémem k politice životního prostředí a jejím programům. Klíčovou podmínkou pro úspěšné provádění ex-post hodnocení veřejných výdajů je správné nadefinování kritérií. Metodika OECD pracuje se sedmi kritérii, přičemž žádnému z nich nedává explicitně vyšší váhu. Nyní se budeme věnovat jejich podrobnějšímu popisu. Environmentální efektivnost (environmental effectiveness) Hlavním tématem evaluace efektivnosti veřejných výdajů na ochranu životního prostředí jsou samozřejmě dopady na životní prostředí, přičemž se zaměřujeme nejen na jejich přímou kvantifikaci (tzn. jak se snížilo množství emisí případně pravděpodobnost vzniku ekologické katastrofy), ale také na způsob dosažení daného efektu. Aplikace tržních mechanismů ochrany životního prostředí, veřejné výdaje nevyjímaje, s sebou přináší daleko větší míru nejistoty, co se týká výsledků. Zatímco v případě přímé regulace je výsledek do značné míry předem dán a jistý, u veřejných výdajů je nutné sledovat reakce producentů emisí na změny relativních cen, které by je měly motivovat k používání environmentálně šetrnějších technologií. Měření výnosů z aplikace veřejných výdajů na ochranu životního prostředí lze provádět v několika rovinách: Snížení emisí měřené ve fyzických jednotkách (například o kolik tun za rok se snížily emise daného zdroje znečištění). Dopad snížení emisí na hladinu environmentálního nebezpečí, opět měřeno ve fyzických jednotkách (například snížení koncentrace škodlivých látek ve vodních zdrojích nebo v atmosféře). Ekonomická hodnota snížení hladiny environmentálního nebezpečí měřená v peněžních jednotkách. Nejlepším kriteriem je samozřejmě třetí, jehož odhad je však spojen s řadou problémů. Většinou je totiž jednodušší odhadnout dopady aplikace ekonomických nástrojů na snížení emisí, než na hodnotu environmentálního nebezpečí.

9 Hodnocení environmentálních efektů je přitom komplikováno ještě dvěma následujícími faktory: Environmentální efekty nemusí být limitovány pouze konstrukcí jednotlivých ekonomických nástrojů. Mohou zde být ještě sekundární efekty. Příkladem může být snižování dioxinových emisí, což může být vedlejší produkt politiky bojující se skleníkovým efektem. Při analýze nelze opominout také diskontní faktor, neboť v řadě případů jsou náklady vynakládány v jiném čase, než jsou inkasovány přínosy. Význam tohoto faktoru se zvyšuje přímo úměrně tomu, jak se zvyšuje časová prodleva mezi těmito dvěma událostmi. V případech, kdy lze očekávat přínosy až v budoucnu, je nutné věnovat patřičný prostor hodnocení rizik a nejistoty. Na závěr je nutné zdůraznit, že ekonomické nástroje jsou většinou aplikovány souběžně s jinými politikami ochrany životního prostředí jako například přímou regulací, a proto je velmi obtížné od sebe oddělit jejich dopady. To v některých případech ani nelze, protože se vzájemně multiplikují. Ekonomická efektivnost Použití ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí se na první pohled zdá jako ekonomicky méně výhodné než přímá regulace. Tento pohled je však velmi statický a z dynamického hlediska je to zcela obráceně. Při posuzování ekonomické efektivnosti je hledána odpověď na otázku, zda-li je daného cíle dosaženo s nejnižšími možnými náklady. Náklady nelze přitom hodnotit jen na straně veřejného sektoru, ale i na straně soukromého sektoru a domácností, protože cílem aplikace ekonomických nástrojů je zvýšení ekonomické efektivnosti jako celku. Náklady mohou být rozděleny na dvě skupiny a to přímé a nepřímé. Dále je možné je rozdělit ještě podle subjektu, který je nese, a to na náklady nesené podniky a nesené domácnostmi. V případě podniků řadíme do skupiny nákladů přímých: náklady na nákup nových technologií, zvýšené provozní náklady spojené s produkcí s menším množstvím znečištění.

10 Z obecného hlediska lze tyto náklady přímo měřit a to ať již v peněžních jednotkách, tak i v materiálních jednotkách nebo úrovni produktivity. Při jejich měření je však nutné upozornit na několik metodologických problémů a to zejména pokud není výstup z nové technologie stejný jako ze staré. V řadě případů jsou produkty velmi rozdílné a mají také jiné užitné vlastnosti. Je tedy otázka, jakou část vícenákladů připsat na vrub snížení emisí a jakou na vrub vzniku nových užitných vlastností. Na straně domácností mohou být přímé náklady jak explicitní ve formě zvýšení určitých výdajů, tak i implicitní ve formě nutnosti změnit jejich konzumní chování. V druhém případě by jejich kvantifikace vyžadovala měření změn v přebytcích spotřebitelů, což je samozřejmě velmi obtížné a nákladné a navíc velmi citlivé na použitou metodologii. Administrativní a vyvolané náklady Velikost administrativních a vyvolaných nákladů je v procesu evaluace jednotlivých tržních řešení ochrany životního prostředí jedním z nejdůležitějších prvků. Z ekonomického hlediska totiž tyto náklady představují ztrátu mrtvé váhy systému a absorbují tak část produktivních zdrojů. Jednotlivé kroky v environmentální politice by se tak měly realizovat za co nejnižších administrativních a vyvolaných nákladů. Pod pojmem administrativní náklady chápeme veškeré náklady nesené veřejným sektorem (jak centrální a místní vládou, tak i regulačními agenturami), které souvisí s implementací daného ekonomického nástroje. Jedná se například o náklady na vypisování veřejných soutěží o dotační tituly, náklady na monitorování, získávání informací, administrativu dotací apod. Vyvolané náklady jsou neseny soukromým sektorem a to opět v souvislosti s implementací daného ekonomického nástroje. Jsou to jak náklady administrativní, tak i manažerské včetně nákladů ušlé příležitosti. Z ekonomického hlediska můžeme administrativní a vyvolané náklady označit jako náklady transakční, tedy takové náklady, které by nevznikly v případě neexistence veřejných výdajů na ochranu životního prostředí. Problematika jejich minimalizace tak není jednoduchá, protože oba druhy, tedy administrativní a vyvolané, nejsou na sobě nezávislé. Řada monitorovacích aktivit může být prováděna jak veřejných sektorem centralizovaně, tak může být přesunuta na soukromý sektor ve formě povinnosti podávat v určitých časových

11 intervalech reporty. Jejich minimalizaci tedy nelze provádět nezávisle, ale pouze simultánně. Přitom je nutno upozornit, že lze identifikovat dvě minima jejich vývoje. První je z pohledu veřejného sektoru, kdy jsou minimalizovány pouze náklady administrativní a druhé je z pohledu celkové ekonomické efektivnosti, kdy jsou minimalizovány všechny transakční náklady. Vzhledem k tomu, že cílem aplikace veřejných výdajů na ochranu životního prostředí je zvýšení celkové ekonomické efektivnosti ve formě eliminace existence negativních externalit, mělo by být sledováno kritérium minimalizace transakčních nákladů jako celku. Měření administrativních a vyvolaných nákladů je velmi náročné a to nejen časově, ale i finančně. Z metodologického hlediska se jako nejvíce problematické ukazuje oddělení administrativních nákladů, pokud je určitou činností sledováno více cílů. Například monitorování úspěšnosti veřejných výdajů na ochranu životního prostředí může být spojeno s monitorováním úrovně znečištění apod. Zkušenosti s měřením administrativních a vyvolaných nákladů jsou zatím pouze v oblasti daňových systémů. Zde se nejčastěji pro měření administrativních nákladů používá tzv. metoda přepočteného pracovníka a pro vyvolané náklady dotazníkové šetření. Zejména v druhém případě se často naráží na vyjádření nákladu ve formě času věnovanému určité činnosti. Metodologicky je ocenění času velmi problematické. Veřejné příjmy Řada ekonomických nástrojů na ochranu životního prostředí může mít také význam pro příjmovou stranu veřejných rozpočtů. Jedná se však zejména o ekologické daně, poplatky a obchodovatelná emisní povolení. V případě veřejných výdajů bude tento význam velmi malý. Výjimku může představovat systém založený na poskytování půjček s nižší než tržní úrokovou mírou. V tomto případě se do veřejných rozpočtů vrací nejen splátky jistin, ale také úroky. Takto vygenerované zdroje mohou být poté znovu využity na poskytnutí nových půjček. Princip zápůjčních fondů s nižší než tržní úrokovou mírou je relativně často užívaný a setkáváme se s ním například i v České republice ve Fondu ochrany životního prostředí. Širší ekonomické efekty

12 Pod toto kritérium spadají veškeré ekonomické náklady a dopady, které vznikají v důsledku aplikace veřejných výdajů na ochranu životního prostředí a které nelze zahrnout do kategorie přímých nákladů, administrativních a vyvolaných nákladů a hodnoty případných poplatků. Můžeme do nich tedy zahrnout: dopady na cenovou hladinu případně na míru inflace, dopady na konkurenceschopnost, dopady na obchodní bilanci, dopady na zaměstnanost případně nezaměstnanost, změny v distribuci důchodů, důsledky pro ekonomický růst, dopady na míru inovací. Řada z výše uvedených dopadů se projeví ihned po aplikaci daného ekonomického nástroje a jiné naopak až v delším časovém období. Například dopady na cenovou hladinu se projeví zejména v krátkém období, neboť pokud dojde k vyhlášení dotačního titulu na nákup určitých technologií, lze předpokládat nárazový nárůst poptávky, která bude mít za následek růst jejich ceny. To je způsobeno krátkodobou nízkou elasticitou tržní nabídkové křivky. V delším období lze však předpokládat zvyšování výrobních kapacit stávajících firem a příchod nových podnikatelských subjektů. Díky tomu dojde ke zvýšení elasticity tržní nabídky a poklesu ceny. Cenový nárůst tak může v delším období zcela odeznít. Naproti tomu otázku dopadů na ekonomický růst je nutné posuzovat v delším časovém horizontu. Problémem samozřejmě zůstává schopnost separovat od sebe důsledky jednotlivých ekonomických nástrojů na danou veličinu. Pokud je aplikace daného dotačního titulu dopředu známa, lze očekávat vznik tzv. signálního efektu, kdy ekonomické veličiny budou reagovat ještě dříve než bude daný ekonomický nástroj aplikován. V řadě případů se tak může zvyšovat cena vybraných technologií ještě dříve, než jsou dotace na její nákup vypláceny. Pro zachycení širších ekonomických efektů se jako velmi užitečné jeví ekonomické modelování. Přitom je však nutné brát v úvahu, v jakém časovém horizontu chceme dopady hodnotit. Například pro hodnocení dlouhodobých dopadů se jako výhodnější jeví využití modelů celkové ekonomické rovnováhy (General Equilibrium Model).

13 Hodnocení širších ekonomických dopadů je nutné nejen z hlediska hodnocení efektivnosti daného ekonomického nástroje, ale také k hodnocení nebezpečí jejich deformace z hlediska rozhodování politických představitelů. Řada širších ekonomických dopadů je velmi citlivá pro voliče a tudíž i pro politické zastupitele. Je samozřejmé, že politici budou při aplikaci jednotlivých nástrojů pečlivě zvažovat jejich dopady zejména na distribuci důchodů, míru konkurenceschopnosti a zaměstnanost a pokud by bylo možné předpokládat negativní dopady na tyto veličiny, lze očekávat z jejich strany značný odpor. Naopak v některých případech a to se týká zejména dotací a zvýhodněných půjček lze očekávat zvýšený výskyt lobbysmu. Například odvětví vyrábějící určitý druh technologií šetrnějších k životnímu prostředí bude mít enormní zájem na poskytnutí dotačního titulu právě na jejich typ technologie. Díky tomu totiž může očekávat zvýšení poptávky po jejich zboží a inkasování vyššího než normálního zisku. Pro získání této výhody (která plyne ze změny relativních cen technologií způsobené vyplácením účelové dotace) budou tito výrobci ochotni obětovat část jejich budoucího nadměrného zisku a to ve formě jak legálního lobování tak i nelegálního podplácení. Navíc lze také očekávat snahu o restrikci nabídkové strany dotovaných komodit ve formě udělování licencí, akreditací apod. Efekt tzv. vyhledávání renty spojený s nelegálním uplácením, klientelismem a korupcí obecně nelze zejména v případě dotací na ochranu životního prostředí podceňovat a jeho posouzení by měla být součástí hodnocení efektivnosti obecně. Měkké efekty Pod evaluačním kriteriem měkkých efektů se skrývá řada dopadů aplikace ekonomických nástrojů, které lze jen velmi těžko uchopit. Jedná se například o signální efekt na chování ekonomických subjektů. Například i malá dotace na nákup určité komodity či technologie, která nezpůsobí tak výrazné změny relativních cen, aby se její nákup stal výrazně výhodnější a zvýšil tak její poptávku na úkor ostatního zboží, které více zatěžuje životní prostředí, může způsobit přesun spotřebitelských případně investorských preferencí v jeho prospěch. Zavedení této dotace totiž spotřebitelům případně investorům ukazuje, že daný statek je environmentálně šetrný. Tento nepřímý efekt, který nelze zdůvodnit změnou v relativních cenách, byl vysledován například při uvalení nepříliš vysokých daní na olovnatý benzín v některých zemích OECD. I přesto, že jeho cena zůstávala proti bezolovnatému stále podstatně nižší, již pouze fakt uvalení daní způsobil masivní odliv poptávky.

14 Jak již bylo řečeno, je otázka identifikace a kvantifikace měkkých efektů velmi problematická. Je možné ji posuzovat spíše kvalitativní analýzou ve formě zjišťování dopadů daného ekonomického nástroje na názory hlavních aktérů v oblasti životního prostředí. Jedná se nejen o spotřebitele, kteří svými preferencemi ovlivňují struktury výroby a podniky, ale také o nevládní neziskové organizace. Zejména se jedná o ekologické aktivisty, kteří svými vystoupeními a postoji mají významný vliv na chování společnosti. Dynamické efekty a inovace Ekonomické nástroje včetně veřejných výdajů jsou více efektivnější ve stimulaci inovační aktivity na poli ekologicky šetrnějších technologií než přímá regulace. Měření tohoto efektu je však velmi problematické a to zejména z následujících tří důvodů: 1. relevantní termín pro posuzování vlivu veřejných výdajů na míru inovace je relativně dlouhý a ve vztahu k obecnému makroekonomického vývoji je velmi obtížné a většinou také nemožné separovat důsledky jednotlivých dotačních titulů na míru inovací. 2. Míra inovací v oblasti ekologicky šetrnějších technologií není ovlivňována pouze ekonomickými instrumenty v jedné zemi. Vzhledem k tomu, že většina ekonomik je otevřená a pohyb jak zboží, tak i patentů je volný, nové technologie vyvinuté v jedné zemi se snadno dostanou do ostatních. Veřejné výdaje na podporu vývoje nových technologií se mohou pozitivně projevit i v okolních státech. Tyto efekty plynoucí z titulu existence volného obchodu tak samozřejmě podstatně komplikují zachycení dopadů jednotlivých ekonomických nástrojů. 3. Na míru inovací má vliv mnoho faktorů a ekonomické nástroje jsou pouze jedním z nich. Dalším problémem, který není specifický pouze pro inovace na poli životního prostředí, je otázka měření inovační aktivity obecně. Většina současných indikátorů má imputový charakter, kdy jsou poměřovány vstupy do systému například v podobě finančních prostředků vynaložených na vědu a výzkum v určitém odvětví. To však do značné míry nezohledňuje míru efektivnosti vynaložených prostředků, protože je zcela ignorována výnosová strana. Snaha o vyvinutí komplexnějšího indikátoru zachycujícího také výnosovou stranu nebyla dosud úspěšná. V současné době jsou používány pouze ukazatele zachycující počet udělených

15 patentů v daném časovém období. Jeho slabinou je však nezohlednění praktické aplikace nových technologií a myšlenek v praxi. Z výše uvedených důvodů se ex-post analýza dopadů veřejných výdajů na míru inovační aktivity jeví jako velmi obtížná. Cestou může být posuzování vlivu dotačních titulů na vyčleňování finančních prostředků na vědu a výzkum na úrovni podniků. Existence jednotného kritéria Metodologie OECD definuje pro hodnocení efektivnosti několik kritérií, přičemž není zcela patrné, které z nich je hlavní. Proto je jen velmi obtížné srovnávat efektivnost několika programů, protože zde chybí jednotné měřítko. Tento problém lze do určité míry eliminovat konstrukcí jednoho ukazatele, který může být založen na numerickém nebo grafickém výpočtu. V prvním případě, tedy při numerické konstrukci jednoho krité ria, se jako výhodný způsob jeví použití stupnic a vah. Předpokladem je, že jednotlivá kritéria, která byla popsána v předešlé části, se ohodnotí bodovou stupnicí. OECD upozorňuje, že lze použít celou škálu metod využívanou v teorii hodnocení efektivnosti veřejných výdajů. Jedná se například o: Nominální stupnice Jde o nejjednodušší metodu. U jednotlivých projektů jsou posuzovány žádoucí vlastnosti. V případě, že je daná vlastnost přítomná, je ohodnocena 1, v případě, že není pak 0. Na závěr se sečte počet jedniček u jednotlivých projektů a vybrán je ten, která má tento součet největší. Nevýhodou této metody je fakt, že nezohledňuje to, že některé vlastnosti jsou více žádoucí a jiné méně. Ordinální klasifikační stupnice Tato metoda vychází z předpokladu, že můžeme kvalitu jednotlivé hodnocené vlastnosti ohodnotit číslem z předem definovaného intervalu (například 1 až 5). Vybrána je ta varianta, která dosáhla nejlepšího průměrného ohodnocení. Výhoda této metody spočívá v její jednoduchosti, nevýhoda v tom, že nezohledňuje váhy jednotlivých kriterií. (Tuto metodu

16 můžeme využít také tak, že místo známek budeme přidělovat pořadí v jednotlivých vlastnostech. Pokud je v dané vlastnosti nejlepší, dostane jedničku. Druhý nejlepší dostává dvojku atd. Vybrána je varianta s nejmenším počtem bodů). Ordinální bodovací stupnice Svým charakterem odpovídá předchozí variantě, ovšem s tím, že místo známkování je využíván širší interval bodů. Preferovanou alternativou je potom ta, která má nejvyšší dosažený počet bodů. Kardinální číselná stupnice modifikace procentního porovnávání projektů Předpokladem pro využití tohoto typu stupnice je, že hodnocené vlastnosti mají kvantitativní charakter. Při hodnocení jednotlivých vlastností se u té varianty, kde tato vlastnost dosahuje nejlepších hodnot, ohodnotí 100% a zbylé se pak přepočítají na její procentuelní vyjádření. Vybrána je potom ta z variant, která má nejvíce bodů. Jednotlivá obodovaná kriteria mají však nestejný význam, a proto je nutné přistoupit k zavedení vah. Jejich stanovení lze provést dvěma typy metod: a) přímé zde jsou jednotlivé váhy určovány přímo přidělením bodů, b) nepřímé jsou založeny na párovém srovnávání důležitosti jednotlivých kriterií, což je využito pro stanovení vah. V případě, že jsou váhy stanoveny na základě různých metod, je nutné v rámci zachování srovnatelnosti provést jejich normování. K němu slouží následující vztah: Vi=Ki/ Kj, kde Vi je normovaná váha i-tého kritéria, Ki je nenormovaná váha i-tého kritéria a Kj je součet nenormovaných vah všech kritérií. Z nepřímých metod stanovení vah se zde zmiňme o metodě párového srovnávání kritérií. Při jejím provádění sledujeme následující postup: jednotlivá kritéria vzájemně porovnáváme podle jejich významu a jedničku udělíme tomu, které je důležitější,

17 výsledky zapisujeme do tabulky nebo matice, sečteme počet jedniček u každého kritéria, čímž získáme bodové ohodnocení významu, provedeme normování. Další možnou metodou nepřímého stanovení vah je Saatyho metoda, která je založena na jemnějším rozlišení významnosti (do matice se nepíše pouze 1 nebo 0, ale využívá se celá bodovací škála). Druhou možností tvorby jednotného kriteria je využití grafických obrazců. Na grafu 1 je znázorněn příklad, kdy byla zvolena tři evaluační kritéria: environmentální efektivnost, ekonomická efektivnost a administrativní a vyvolané náklady. Pro hodnocení splnění tohoto kritéria je zvolena určitá škála a maximální hodnoty tvoří obal obrazce, který je v tomto případě trojúhelníkem. Naměřené hodnoty se potom na tuto škálu vynáší a výsledkem je obrazec, jehož obsah nám může sloužit jako ukazatel celkové efektivnosti daných veřejných výdajů. Čím větší je tento ukazatel, tím vyšší je efektivnost daných veřejných výdajů. Zobrazený příklad je založen na předpokladu, že význam všech třech hodnocených kritérií je stejný. Jednoduchou modifikací ve formě protažení jedné z os by se dala přiřadit větší váha jednomu případně více kritériím. Graf 1: Grafická metoda tvorby jednotného hodnotícího kritéria

18 Metodologické problémy evaluace veřejných výdajů na ochranu životního prostředí Nedostatek datových zdrojů a času Ideálně by měla evaluace efektivnosti ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí představovat komplexní proces zachycující veškeré náklady a dopady daného opatření. To však v praxi není možné, protože řada dat není k dispozici a to buď vůbec nebo v dostatečné kvalitě. V řadě případů je obtížné sehnat časové řady určitého ukazatele, přičemž zejména v tranzitivních ekonomikách se často setkáváme s jejich nekonzistentností danou častou změnou metodiky. Některé dopady mají navíc pouze kvalitativní charakter, který lze jen obtížně přenést do řeči čísel. Tento nedostatek řady evaluací by neměl být při formulování závěrů opomíjen a mělo by být upozorněno, které z relevantních údajů nebylo možné z rozličných důvodů zahrnout do analýzy. Tímto je možné se vyvarovat příliš silným závěrům usuzujícím na dopady hodnocených nástrojů při nezohlednění některých významných faktorů. Dalším problematickým místem je časový horizont, po kterém má být evaluace prováděna. Jeho maximální hodnotu lze vyjádřit jako časový interval mezi aplikací daného ekonomického nástroje a vypracování hodnotící studie. Často však zadavatelé (většinou instituce formulující politická opatření) vyžadují provedení evaluace dříve tak, aby podle ní mohli upravovat formulované politiky. V některých případech se provádí hodnocení

19 efektivnosti ještě před implementací daného nástroje a potom se jedná o klasickou ex-ante evaluaci. Nevýhodou evaluace po krátkém časovém období je, že neumožňuje reflektovat dlouhodobé dopady a zaměřuje se pouze na dopady krátkodobé. V tomto kontextu je také nutné upozornit na časovou prodlevu, která vyplňuje nastání určitého efektu a jeho zobrazení v datech. Časové zpoždění kompletace dat je někdy značné a jen v případě HDP se pohybuje v řádech měsíců. Provádění evaluací po krátkém časovém úseku může mít závažné implikace v upřednostňování ekonomických nástrojů s krátkodobými důsledky. Naopak nástroje s dlouhodobými dopady, které bývají často významnější (například míra inovací), budou zatlačovány do pozadí. Oddělení dopadů jednotlivých ekonomických nástrojů Častým problémem při identifikaci a kvantifikaci dopadů jednotlivých ekonomických nástrojů na životní prostředí a ekonomické veličiny je praktické provedení jejich izolace. Aplikované nástroje totiž nepůsobí izolovaně a na sledované veličiny souběžně s nimi působí řada jiných faktorů, z nichž některé jsou také měněny v rámci vládních politik. V řadě případů je navíc aplikace ekonomického nástroje kombinována s přímou regulací. To se týká i veřejných dotací na zavádění nových technologií, které jsou často doplňovány zákazem použití technologií starých. Otázkou pak samozřejmě je, který z těchto dvou kroků má dopad na rozšiřování nových technologií. V řadě případů navíc jednotlivá opatření nepůsobí nezávisle vedle sebe, ale vzájemně se multiplikují, což oddělení jejich dopadů naprosto znemožňuje. Někdy je též pro posuzování dopadů jednotlivých opatření používána metoda analogie, kdy jsou pro tvorbu měřítka sledovány reakce systému na daný typ ekonomického nástroje v zahraničí. Vzhledem k tomu, že výchozí podmínky jsou založeny na předpokladu, že institucionální nastavení a reakce jednotlivých subjektů v zahraničí jsou stejné jako v domácím prostředí však tato metoda skrývá určité nebezpečí. Je proto nutné být při aplikaci této metody velmi opatrní. Definování srovnávací hladiny V rámci evaluace dopadů jednotlivých ekonomických nástrojů nelze samozřejmě předpokládat, že veškeré zlepšení životního prostředí lze připsat na vrub pouze jejich aplikaci.

20 Řada změn v životním prostředí by se stala bez ohledu na to, zda-li je daná politika či daný nástroj implementován. Proto se jako klíčová otázka v evaluačním procesu ukazuje: Co by se stalo, kdyby nedošlo k použití daného ekonomického nástroje? resp. Co by se stalo, kdyby nebyly vynaloženy dané veřejné výdaje? Je tedy nutné oddělit od sebe autonomní vývoj a změny, ke kterým došlo v důsledku aplikace daného ekonomického nástroje. Následující obrázek ukazuje danou problematiku názorně. Na ose x je zaznamenáván čas a na ose y míra znečištění, která v průběhu času postupně klesá. V čase t1 jsou vydány veřejné výdaje na snížení znečištění a v čase t2, kdy je prováděno hodnocení efektivnosti, se provádí měření za účelem kvantifikace přínosů. Opticky by se mohlo zdát, že na výnosovou stranu veřejných výdajů můžeme započítat snížení znečištění o velikosti A. To však není metodologicky korektní, protože úroveň znečištění by klesala i nadále, bez vydaných veřejných výdajů. Tempo poklesu by však bylo nižší. Správně by se do výnosové strany měla započítat pouze hodnota B, tedy ta hodnota, o kterou se snížilo znečištění díky vynaloženým veřejným výdajům. Graf 2: Hodnocení přínosů ve vztahu k odhadu srovnávací hladiny Pro správné zjištění příspěvku aplikace daného ekonomického nástroje je však nutné zjistit průběh autonomního vývoje (tzv. baseline scenario). To je možné provést několika metodami: Extrapolace trendu: Jedná se o jednoduchou metodu, která je založena na předpokladu, že trend ve vývoji sledované veličiny by pokračoval i v budoucnu, pokud by nebyl aplikován hodnocený ekonomický nástroj. Ekonometrické metody: Ekonometrické modely by měly odhadovat vztahy mezi sledovanou veličinou a relevantními faktory, z nichž jednou je právě implementovaný

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Ekonomické nástroje - poplatky a daně Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy

EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy Ekonometrická analýza proces, skládající se z následujících fází: a) specifikace b) kvantifikace c) verifikace d) aplikace Postupné zpřesňování jednotlivých

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Určení základní referenční úrovně ( baseline BL)

Určení základní referenční úrovně ( baseline BL) Určení základní referenční úrovně ( baseline BL) Úvod Činnosti tohoto kroku jsou založeny na údajích pro jednotlivá místa. Disponuje-li město databází o produkci a spotřebě energie a o stavu dotyčných

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR

Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR Nová etapa v zadávání veřejných zakázek revoluce v roce 2016, aneb taky co nového v elektronizaci přezkumu a auditu Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR Martin

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice

Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice Ing. Jan Pavel, Ph.D. Transparency International - Česká republika o.p.s Projekt: Transparentní veřejné zakázky Koordinátor projektu:

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Marketingové aplikace. Doc. Ing.Vladimír Chalupský, CSc., MBA

Marketingové aplikace. Doc. Ing.Vladimír Chalupský, CSc., MBA Marketingové aplikace Doc. Ing.Vladimír Chalupský, CSc., MBA Struktura předmětu 4. okruh: Marketingový výzkum - vymezení podstaty a účelu marketingového výzkumu - požadavky na informace výzkumu - proces

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Přesuny v produkci emisí uhlíku. Stefan Speck NERI

Přesuny v produkci emisí uhlíku. Stefan Speck NERI Přesuny v produkci emisí uhlíku Stefan Speck NERI Environmentální dopady se specifickým zaměřením na CL Environmentální dopady EDR, které mohou způsobit přesun produkce uhlíku do jiných zemí, jsou důležitým

Více

Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti

Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti Luděk Niedermayer Srpen 2013 1. Energie a národní hospodářství 2. Rekonstrukce budov a ekonomika 3. Rekonstrukce budov a občané 4. Efektivní programy

Více

FINANČNÍ A SPRÁVNÍ. Metodický list č. 1. Název tématického celku: Vymezení problematiky oceňování podniku. Analýza makroprostředí a odvětví

FINANČNÍ A SPRÁVNÍ. Metodický list č. 1. Název tématického celku: Vymezení problematiky oceňování podniku. Analýza makroprostředí a odvětví Metodický list č. 1 Vymezení problematiky oceňování podniku. Analýza makroprostředí a odvětví Studenti by měli pochopit pojem oceňování podniku, jeho účel, kdo oceňování provádí, rozlišit pojmy cena a

Více

MĚŘENÍ A PŘEDPOVÍDÁNÍ POPTÁVKY TRHU

MĚŘENÍ A PŘEDPOVÍDÁNÍ POPTÁVKY TRHU MĚŘENÍ A PŘEDPOVÍDÁNÍ POPTÁVKY TRHU Co budeme řešit?? 1. Jaké jsou hlavní koncepce měření a předpovídání poptávky? 2. Jak lze odhadnou současnou poptávku? 3. Jak lze předpovědět budoucí poptávku? 1.Hlavní

Více

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

Veřejný rozpočet jako bilance

Veřejný rozpočet jako bilance Rozpočtová soustava 4. Rozpočtová soustava, veřejné výdaje a veřejné příjmy Veřejné rozpočty představují jeden z nejdůležitějších nástrojů veřejné správy. Rozpočtová soustava je tvořena veřejnými rozpočty

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. ledna 2007 Hospodářský ský výbor

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Očekávaný vývoj cen fosilních paliv

Očekávaný vývoj cen fosilních paliv Role cen fosilních paliv v měnové politice Doc. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. Konference Brno Holiday Inn Očekávaný vývoj cen fosilních paliv 28. března b 2007 Obsah prezentace Ceny ropy, plynu a uhlí zcela

Více

Z X 5 0 4 H o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í. Vybrané metody posuzování dopadu záměrů na životní

Z X 5 0 4 H o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í. Vybrané metody posuzování dopadu záměrů na životní Z X 5 0 4 H o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í Vybrané metody posuzování dopadu záměrů na životní prostředí. ř Posuzování dopadu (impaktu) posuzované činnosti na životní prostředí

Více

Model pro simulaci staví na výpočtu hrubého domácího produktu výdajovou metodou:

Model pro simulaci staví na výpočtu hrubého domácího produktu výdajovou metodou: Model vývoje HDP ČR Definice problému Očekávaný vývoj hrubého domácího produktu jakožto základní makroekonomické veličiny ovlivňuje chování tržních subjektů, které v důsledku očekávání modulují své chování

Více

Program INOVACE II - Kritéria pro výběr projektu

Program INOVACE II - Kritéria pro výběr projektu Program INOVACE II - Kritéria pro výběr projektu Pro každý projekt jsou tyto typy kritérií: A) Musí být splněno kritéria typu ANO/NE pokud všechna tato kritéria nejsou splněna, projekt nepostupuje dále.

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR)

Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR) Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR) (Aktualizovaná verze 04/05) Úvodní charakteristika předmětu: Cílem jednosemestrálního předmětu Investiční a finanční

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Hodnocení kvality logistických procesů

Hodnocení kvality logistických procesů Téma 5. Hodnocení kvality logistických procesů Kvalitu logistických procesů nelze vyjádřit absolutně (nelze ji měřit přímo), nýbrž relativně porovnáním Hodnoty těchto znaků někdo buď předem stanovil (norma,

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje

Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Daniel Münich (CERGE-EI, MŠMT) VÝCHODISKA: trendy Léta ~1997 2000 Léta ~2000 2005 Nárůst počtu studentů 19% Nominální nárůst prostředků

Více

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1 iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického

Více

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s. Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

OBSAH. Pfiedmluva... 11. I. ãást DaÀová teorie

OBSAH. Pfiedmluva... 11. I. ãást DaÀová teorie Pfiedmluva............................................ 11 I. ãást DaÀová teorie 1 Základní pojmy..................................... 15 1.1 Definice daně................................... 15 1.2 Funkce

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. května 2007 Parlament České republiky

Více

PŘÍLOHA 4: OBSAH SPECIFIKACE PROJEKTOVÉ FIŠE

PŘÍLOHA 4: OBSAH SPECIFIKACE PROJEKTOVÉ FIŠE PŘÍLOHA 4: OBSAH SPECIFIKACE PROJEKTOVÉ FIŠE Projektová fiše je souhrnnou informací o projektu, která slouží jako první vstupní informace k rozhodování o předběžném výběru projektu k realizaci a jeho spolufinancování

Více

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI 1. část Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI Šest členských států Evropské unie zavedlo daňovou reformu, která přesouvá daňové břemeno ze zdanění práce k zdanění energie náročné na

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA, HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC

FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA, HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ STAVEB FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA, HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České

Více

Cena z makroekonomického pohledu

Cena z makroekonomického pohledu Cena Definice ceny Cena je vyjádření hodnoty zboží nebo služby v peněžních či jiných jednotkách Mění se v čase podle momentální nabídky a poptávky a v závislosti na jejich očekávaném vývoji Cena má mnoho

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Mark tingový výzkum. Téma. Marketingový výzkum. Realizace. Tomek - Vávrová Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL-ČVUT Y16MVY

Mark tingový výzkum. Téma. Marketingový výzkum. Realizace. Tomek - Vávrová Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL-ČVUT Y16MVY Marketingový výzkum Realizace Tomek - Vávrová YMVY Proces marketingového výzkumu Návrh projektu výzkumu Stanovení zdrojů a způsobu získávání informací Sběr informací Vyhodnocení výzkumu a interpretace

Více

Ratingem se rozumí ohodnocení. (úvěrovým) závazkům.

Ratingem se rozumí ohodnocení. (úvěrovým) závazkům. Ratingový proces a ratingový systém Česká spořitelny Ratingem se rozumí ohodnocení příjemce úvěru z hlediska jeho schopnosti dostát včas svým (úvěrovým) závazkům. Jaký je rozdíl mezi externím a interním

Více

DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA

DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Název tematického celku: Úvod do daňové teorie Cíl: Seznámit studenty se základními pojmy z oblasti daňové teorie, pochopení

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Zohlednění principů 3E při konstrukci hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost

Zohlednění principů 3E při konstrukci hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost Zohlednění principů 3E při konstrukci hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost Jan Pavel Červen 2013 Názory prezentované v tomto příspěvku jsou názory autora a nemusí odpovídat stanoviskům institucí,

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Obsah. Úvod 9. Od globalizace k ekonomickému růstu 11. Makroekonomické vymezení výrobních faktorů 23

Obsah. Úvod 9. Od globalizace k ekonomickému růstu 11. Makroekonomické vymezení výrobních faktorů 23 Úvod 9 Kapitola 1 Od globalizace k ekonomickému růstu 11 1.1 Globalizace 11 1.2 Konkurenceschopnost a ekonomický růst 12 1.3 Strukturální změny a ekonomický růst 17 1.4 Ekonomický růst a výrobní faktory

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Principy oceňování a value management. Úvod do problematiky

Principy oceňování a value management. Úvod do problematiky Principy oceňování a value management Úvod do problematiky Obsah Principy oceňování společností Principy oceňování DCF Chování klíčových faktorů Finanční trhy a hodnota firmy Value based management Dluh

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 9. přednáška Normy ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001 Doc.

Více

Manažerská ekonomika KM IT

Manažerská ekonomika KM IT KVANTITATIVNÍ METODY INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE (zkouška č. 3) Cíl předmětu Získat základní znalosti v oblasti práce s ekonomickými ukazateli a daty, osvojit si znalosti finanční a pojistné matematiky, zvládnout

Více

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy)

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Co považuji za významné z historie pojem spravedlivá cena

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

PŘEHLED PŘÍSTUPŮ K MANAGEMENTU RIZIK PROJEKTŮ

PŘEHLED PŘÍSTUPŮ K MANAGEMENTU RIZIK PROJEKTŮ PŘEHLED PŘÍSTUPŮ K MANAGEMENTU RIZIK PROJEKTŮ Jan Havlík, AIT s.r.o., jhavlik@ait.cz, www.ait.cz AIT, 2002 1 Obsah 1. Příležitosti, rizika, projekty 2. Management rizik v procesech managementu projektu

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010

Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010 Hodnocení efektivity nízkoprahových programů Jan Morávek, Ph.D. Institut sociologických studií FSV UK Praha Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010 Praha 15. 1. 2010 Východiska Své právo na existenci

Více

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013 www..cz Vývoj automobilového trhu Q1 213 Aktuální vývoj české ekonomiky Slabá spotřeba 212: -3,5 % r/r 1Q 213: -1,2 % r/r Hluboký propad spotřeby ovlivněn náladou na trhu a vládními opatřeními, která snížily

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ CZ.1.04/1.1.00/46.00001 Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením

Více

Pojem investování. vynakládání zdrojů podniku za účelem získání užitků které jsou očekávány v delším časovém období Investice = odložená spotřeba

Pojem investování. vynakládání zdrojů podniku za účelem získání užitků které jsou očekávány v delším časovém období Investice = odložená spotřeba Investiční činnost Pojem investování vynakládání zdrojů podniku za účelem získání užitků které jsou očekávány v delším časovém období Investice = odložená spotřeba Druhy investic 1. Hmotné investice vytvářejí

Více

Přednáška č.6. Mezinárodní marketingový výzkum

Přednáška č.6. Mezinárodní marketingový výzkum Přednáška č.6 Mezinárodní marketingový výzkum Mezinárodní výzkum trhu Motto Kdo zná svého zákazníka, ten mu umí nabídnout zboží, které potřebuje způsobem, který ho zaujme. Marketingový výzkum systematické

Více

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Investice je charakterizována jako odložená spotřeba. Podnikové investice jsou ty statky, které nejsou

Více

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra

Více

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Problematické sociální jevy a vliv sociálních služeb na jejich řešení (A2) Mapování

Více

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP Moravskoslezský kraj POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS 28.6.2006 Strana 1 z 5 ZÁVAZNÁ OSNOVA STUDIE PROVEDITELNOSTI (SP) TITULNÍ

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

kohezní politiky s ohledem na Operační ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje

kohezní politiky s ohledem na Operační ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Udržitelnost a environmentální aspekty kohezní politiky s ohledem na Operační program Podnikání a inovace Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Operační program Podnikání a inovace

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU. Josef Bejček

SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU. Josef Bejček v v r SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU Josef Bejček Masarykova univerzita Brno, 2010 Josef Bejček OBSAH SEZNAM ZKRATEK 11 ÚVODEM 12 1. SOUTĚŽNÍ POLITIKA A CÍLOVÉ KONFLIKTY V SOUTĚŽNÍM PRÁVU

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více