Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v zemích OECD

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v zemích OECD"

Transkript

1 Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku Ministerstvo životního prostředí ČR Pozvánka na seminář na téma Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v zemích OECD Seminář je pořádán v rámci kontrolního dne projektu VaV/320/3/03 Efektivnost veřejných výdajů na ochranu životního prostředí Termín: 29. dubna 2004, až Místo konání: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku, Štěpánská 18, Praha 1, zasedací místnost. Program semináře: až Úvodní slovo: Metodické problémy s hodnocením efektivnosti veřejných výdajů na ochranu ŽP doc. Ing. Jiřina Jílková, CSc až Zkušenosti s hodnocením VV na ochranu ŽP v zemích OECD - Ing. Jan Pavel až Hodnocení efektivnosti VV na ochranu ŽP Organizací spojených národů - JUDr. Eva Tošovská, CSc až Metodické přístupy Světové banky k hodnocení efektivnosti VV v oblasti ŽP Ing. Markéta Šumpíková, Ph.D až Hodnocení efektivnosti VV na ochranu ŽP v rámci strukturálních fondů EU - Dr. Marie Kaufmannová Diskuse. Formulace závěrů a doporučení pro další výzkum. Cílem semináře je především rozvinout diskusi nad tématy jednotlivých příspěvků. Těšíme se na Vaši účast. Ing. Jan Pavel tel: )

2 Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů na ochranu životního prostředí - metodika OECD Jan Pavel, Petr Vondraš Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů představuje jeden z nejproblematičtějších okruhů veřejné ekonomie a to nejen v oblasti životního prostředí. Jako velmi problematické se ukazuje nejen kvantifikace přínosů jednotlivých veřejných výdajových programů, ale také konstrukce jednotného ukazatele, který by umožňoval porovnávat efektivnost výdajů plynoucích do různých oblastí životního prostředí a představoval tak indikátor, jež by veřejnému sektoru umožňoval optimálně alokovat prostředky. Cílem předkládaného článku je popsat základní rysy metodiky OECD a na základě analýzy zformulovat závěry o její případné použitelnosti v podmínkách České republiky. Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v zemích OECD Jedním ze základních východisek pro správnou alokaci veřejných prostředků je hodnocení jejich efektivnosti a to jak ex post, tak i ex ante. Nejinak je tomu i v případě veřejných výdajů na ochranu životního prostředí. V rámci řešení projektu VaV Ministerstva životního prostředí ČR byl proveden výzkum situace v této oblasti v zemích OECD. Bylo provedeno studium stránek zahraničních ministerstev životního prostředí, zejména případových studií a výročních zpráv, za účelem zjištění, zda-li je hodnocení efektivnosti prováděno a v případě že ano, jaká metodika je používána. Dále bylo provedeno ové dotazování na stejnou problematiku. Výsledky tohoto průzkumu ukazují, že hodnocení efektivnosti není v zemích OECD systematicky prováděno a většina států ho neprovádí vůbec. Většina výročních zpráv se v případě veřejných výdajů na ochranu životního prostředí omezuje pouze na popis vstupů tedy objemu veřejných výdajů, přičemž rozdíly mezi jednotlivými státy lze najít především v odlišné míře deagregace těchto údajů. Nejpodrobnější jsou v tomto případě zřejmě statistiky skandinávských zemí. Jak již bylo zmíněno, systémově není hodnocení efektivnosti veřejných výdajů prováděno v žádném státě OECD. Někdy si však tyto země nechávají zpracovat případové studie, které

3 se zaměřují na hodnocení efektivnosti vybraného veřejného výdajového programu. Ve většině případů je autorem této studie OECD a její rozsah se pohybuje od 50 do 100 stran. Nejčastěji použitou metodou je CEA, která, jak v řadě případů autoři upozorňují, umožňuje obejít problém vyjádření přínosů daného projektu v peněžních jednotkách. V některých případech se objevuje také použití CBA, kdy je pro kvantifikaci výdajové strany zvolena některá z metod kontingenčního oceňování. Metodika OECD Hlavní část předkládaného příspěvku se bude zabývat popisem a analýzou metodiky OECD pro hodnocení ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí. Práce je rozdělena na několik částí. V první jsou popsána teoretická východiska metodiky OECD. Druhá část obsahuje popis jednotlivých evaluačních kriterií a upozorňuje na některé problémy při provádění ex post hodnocení efektivnosti. Třetí a poslední část se zaměřuje na faktor, který OECD velmi zdůrazňuje a tím je nutnost nastavení institucionálního prostředí pro potřeby evaluace ještě před implementací daného veřejného výdajového programu. Pro úplnost je nutné dodat, že metodika OECD je vypracována pro ekonomické nástroje ochrany životního prostředí obecně, tzn. pro potřeby veřejných výdajů je nutné ji v některých případech mírně modifikovat. Na možná specifika veřejných výdajů je v textu vždy upozorněno. Teoretická východiska Problematika využití ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí byla v teoretické rovině diskutována již od 60. let 20. století. Cílem probíhající diskuse bylo zhodnotit jejich možnou aplikaci v praxi a porovnat jejich efektivnost a účinnost s tehdy používanými přímými regulačními metodami. Za výhody ekonomických nástrojů byla označována zejména statická efektivnost (Baumol, 1972) vedoucí k minimalizaci nákladů, dynamická efektivnost chápaná jako silné pobídky pro rozvoj nových k životnímu prostředí více šetrných technologií (Magat, 1978) a také potenciální zdroj příjmů veřejných rozpočtů. Za nevýhody byla označována možnost podpory monopolního chování výrobců ve formě snížení produkovaného množství statků pod společensky optimální úroveň (Oates et Strassmann, 1984) a neurčitost dopadů ve srovnání s přímou regulací. V 80. letech 20. století se zájem zaměřil na provádění ex-ante evaluací případného zavedení ekonomických nástrojů do praxe.

4 Poměrně rozsáhlé studie byly věnovány možnému využití ekonomických nástrojů pro omezení a kontrolu znečištění vzduchu (např. Krupnick, 1986; Spofford 1984). Zavádění ekonomických nástrojů ve větší míře do praxe ve vyspělých zemích lze datovat zhruba do 80. let 20. století. Jejich počet dynamicky rostl, neboť mezi roky 1987 až 1992 se v zemích OECD zvýšil o více než 25 % (OECD, 1996). Řada používaných ekonomických nástrojů však měla pouze marginální charakter a svou konstrukcí a významem nemohla ve větší míře ovlivňovat chování ekonomických subjektů. Významným nedostatkem také zůstávala absence ex-post analýzy efektivnosti a účinnosti jednotlivých nástrojů. V prováděných ad hoc analýzách bylo navíc zjištěno, že pouze 45 % používaných ekonomických nástrojů mělo signifikantní dopad na chování ekonomických subjektů, naproti tomu u více než 30 % nebyl explicitně prokázán pozitivní dopad. Z těchto důvodů se jako klíčové jevilo vyvinutí vhodné metodologie pro ex-post evaluace jednotlivých nástrojů a její aplikace v praxi. Potřeba evaluace se v posledních letech stále zvyšuje v důsledku stále častějšího využívání ekonomických nástrojů, zejména implementací ekologické daňové reformy. Potenciální výhodou ex post analýzy je skutečnost, že není závislá na přijetí předpokladů tak, jako je tomu u ex ante analýzy. Zájem OECD o hodnocení efektivnosti výdajů na ochranu životního prostředí se začal zvyšovat v 80. letech minulého století v souvislosti s tím, jak se odborná ekonomická obec a také praxe v jednotlivých státech postupně odvracela od přímé regulace a přecházela k používání tzv. ekonomických nástrojů. Ekonomické nástroje se totiž při zamezování znečištění životního prostředí a snižování pravděpodobnosti vzniku ekologických katastrof stávaly stále více významnější. Pod pojem ekonomických nástrojů přitom OECD zahrnuje především ekologické daně a jiné poplatky, veřejné výdaje (většinou chápané jako dotace), obchodovatelná emisní povolení a depozitně-návratový systém. Každý z těchto instrumentů je možné rozdělit do několika skupin a každý je také vhodný pro jiný typ cílů. Jejich jednotlivé charakteristiky, včetně nejvhodnějších způsobů jejich použití jsou popsány v následujících tabulkách. Tabulky 1-4: Charakteristika a porovnání jednotlivých typů ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí Poplatky a daně

5 Typy Emisní poplatky/daně: poplatky jsou placeny při produkci látek poškozujících životní prostředí, jejich výše se odvozuje buď od kvantitativní nebo kvalitativní míry znečištění. Uživatelské poplatky/daně: poplatky jsou placeny na pokrytí nákladů spojených se zatěžováním přírody veřejností (odpady) a znečišťováním vody (mohou být konstruovány jako tarify, tarifní míry nebo podle produkovaného odpadu). Výrobní poplatky/daně: poplatky jsou placeny z produkce, která způsobuje znečištění prostředí a to v její výrobní i spotřební fázi; speciálním případem zde jsou tzv. poplatky za užívání zdrojů (voda, nerosty). Funkce Pobídky: všechny fiskálně významné daně a poplatky mají sekundárně pobídkovou funkci. Fiskální: zvýšení ekologických daní může být vyváženo snížením ostatního daňového zatížení. Oblasti aplikace Typickým příkladem jsou poplatky za znečištění vody. Lze aplikovat i na politiku zvyšování kvality vzduchu, odpadový management a v politice snižování hlučnosti letecké dopravy. Uživatelské poplatky jsou běžně aplikovány při financování systému odpadového hospodářství a odpadních vod. Produkční poplatky jsou aplikovány zejména při snižování produkce některých problematických statků například energie, obaly, pesticidy, baterie, auta, plastové lahve apod. Daňová diferenciace se využívá zejména při zvýhodňování spotřeby bezolovnatého benzínu, alternativních energií, automobilů s provozem, který méně zatěžuje životní prostředí, apod. Poplatky za užívání zdrojů se objevují zejména u vzácných materiálů jako voda, plyn, ropa atd. Politická role V praxi je zavádění produkčních poplatků doprovázeno zrušením přímé

6 regulace. Uživatelské poplatky mají i svou finanční roli. Fiskálně motivované daně mají sekundárně environmentální účinky. Veřejné výdaje Typy Granty: nenávratná forma finanční výpomoci. Měkké půjčky: půjčky s nižší než tržní úrokovou mírou. Daňové výdaje: nezdanitelné částky, slevy na dani, různé sazby daní. Funkce Pomoc producentům znečištění při nesení nákladů na snížení znečištění při obtížných podmínkách v odvětví. Limitováno na předem omezený časový interval. Nevytvářet signifikantní distorze v mezinárodním obchodu a investování. Oblasti aplikace Politická role Široká Opuštění od přímé regulace, jako například licencování, standardizace produktů a obalů. Dotace jsou často financovány z výnosů poplatků na ochranu životního prostředí. Vytvářet lepší podmínky pro penetraci nových technologií na trhu. Obchodovatelná emisní povolení Struktura Znečišťovatelé operují pod přípustným limitem emisí a trh je podporuje v dosažení tohoto limitu. V případě jednotného typu emisních povolení je možné, aby firma, která nepotřebuje vydávat tolik emisí, prodala část svých emisních povolení ostatním podnikatelským subjektům.

7 Obchody mohou být prováděny jak v rámci jedné firmy, tak i mezi různými podnikatelskými subjekty. Získané kredity mohou být uschovány pro pozdější použití. Funkce Pobídky, jakožto nástroj k posílení existence environmentálních standardů. Hlavní charakteristikou tohoto nástroje je jejich nákladová úspornost. Aplikace Významné příklady aplikace jsou v USA při kontrole znečištění životního prostředí, většinou SO, VOC a ozon. Bylo zaznamenáno již také použití v politice kvality vod. Politická role Programy obchodovatelných emisních povolení jsou očištěny o prvky přímé regulace, včetně technických limitů a umožňují tak dynamičtější vývoj na poli zavádění nových technologií Zálohový systém Deposit-refund systém (DRS) Typy Obchodní zálohová přirážka by měla zohledňovat náklady na potenciální znečištění produktem. V případě, že je produkt vrácen, je vyplacena záloha zpět a zboží je ekologicky zlikvidováno, případně znovu využito. Systém tak motivuje k návratu odpadů do dalšího výrobního procesu. DR systém na zboží s krátkou dobou spotřeby (obaly, baterie). DR systém na zboží dlouhodobé spotřeby. Funkce Zboží s krátkým cyklem: vytvořit podmínky pro jejich další využití a nezatěžování životního prostředí. Výkon systému DR je měřen většinou procentem návratnosti vyprodukovaného statku. Výsledky se pohybují mezi 40 a 100 %, průměr je 80 %. Aplikace Počet uživatelů roste. Množství variant v oblasti krátkodobé recyklace jako například skleněné lahve a baterie.

8 Politická role DRS je komplementárním systémem k politice životního prostředí a jejím programům. Klíčovou podmínkou pro úspěšné provádění ex-post hodnocení veřejných výdajů je správné nadefinování kritérií. Metodika OECD pracuje se sedmi kritérii, přičemž žádnému z nich nedává explicitně vyšší váhu. Nyní se budeme věnovat jejich podrobnějšímu popisu. Environmentální efektivnost (environmental effectiveness) Hlavním tématem evaluace efektivnosti veřejných výdajů na ochranu životního prostředí jsou samozřejmě dopady na životní prostředí, přičemž se zaměřujeme nejen na jejich přímou kvantifikaci (tzn. jak se snížilo množství emisí případně pravděpodobnost vzniku ekologické katastrofy), ale také na způsob dosažení daného efektu. Aplikace tržních mechanismů ochrany životního prostředí, veřejné výdaje nevyjímaje, s sebou přináší daleko větší míru nejistoty, co se týká výsledků. Zatímco v případě přímé regulace je výsledek do značné míry předem dán a jistý, u veřejných výdajů je nutné sledovat reakce producentů emisí na změny relativních cen, které by je měly motivovat k používání environmentálně šetrnějších technologií. Měření výnosů z aplikace veřejných výdajů na ochranu životního prostředí lze provádět v několika rovinách: Snížení emisí měřené ve fyzických jednotkách (například o kolik tun za rok se snížily emise daného zdroje znečištění). Dopad snížení emisí na hladinu environmentálního nebezpečí, opět měřeno ve fyzických jednotkách (například snížení koncentrace škodlivých látek ve vodních zdrojích nebo v atmosféře). Ekonomická hodnota snížení hladiny environmentálního nebezpečí měřená v peněžních jednotkách. Nejlepším kriteriem je samozřejmě třetí, jehož odhad je však spojen s řadou problémů. Většinou je totiž jednodušší odhadnout dopady aplikace ekonomických nástrojů na snížení emisí, než na hodnotu environmentálního nebezpečí.

9 Hodnocení environmentálních efektů je přitom komplikováno ještě dvěma následujícími faktory: Environmentální efekty nemusí být limitovány pouze konstrukcí jednotlivých ekonomických nástrojů. Mohou zde být ještě sekundární efekty. Příkladem může být snižování dioxinových emisí, což může být vedlejší produkt politiky bojující se skleníkovým efektem. Při analýze nelze opominout také diskontní faktor, neboť v řadě případů jsou náklady vynakládány v jiném čase, než jsou inkasovány přínosy. Význam tohoto faktoru se zvyšuje přímo úměrně tomu, jak se zvyšuje časová prodleva mezi těmito dvěma událostmi. V případech, kdy lze očekávat přínosy až v budoucnu, je nutné věnovat patřičný prostor hodnocení rizik a nejistoty. Na závěr je nutné zdůraznit, že ekonomické nástroje jsou většinou aplikovány souběžně s jinými politikami ochrany životního prostředí jako například přímou regulací, a proto je velmi obtížné od sebe oddělit jejich dopady. To v některých případech ani nelze, protože se vzájemně multiplikují. Ekonomická efektivnost Použití ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí se na první pohled zdá jako ekonomicky méně výhodné než přímá regulace. Tento pohled je však velmi statický a z dynamického hlediska je to zcela obráceně. Při posuzování ekonomické efektivnosti je hledána odpověď na otázku, zda-li je daného cíle dosaženo s nejnižšími možnými náklady. Náklady nelze přitom hodnotit jen na straně veřejného sektoru, ale i na straně soukromého sektoru a domácností, protože cílem aplikace ekonomických nástrojů je zvýšení ekonomické efektivnosti jako celku. Náklady mohou být rozděleny na dvě skupiny a to přímé a nepřímé. Dále je možné je rozdělit ještě podle subjektu, který je nese, a to na náklady nesené podniky a nesené domácnostmi. V případě podniků řadíme do skupiny nákladů přímých: náklady na nákup nových technologií, zvýšené provozní náklady spojené s produkcí s menším množstvím znečištění.

10 Z obecného hlediska lze tyto náklady přímo měřit a to ať již v peněžních jednotkách, tak i v materiálních jednotkách nebo úrovni produktivity. Při jejich měření je však nutné upozornit na několik metodologických problémů a to zejména pokud není výstup z nové technologie stejný jako ze staré. V řadě případů jsou produkty velmi rozdílné a mají také jiné užitné vlastnosti. Je tedy otázka, jakou část vícenákladů připsat na vrub snížení emisí a jakou na vrub vzniku nových užitných vlastností. Na straně domácností mohou být přímé náklady jak explicitní ve formě zvýšení určitých výdajů, tak i implicitní ve formě nutnosti změnit jejich konzumní chování. V druhém případě by jejich kvantifikace vyžadovala měření změn v přebytcích spotřebitelů, což je samozřejmě velmi obtížné a nákladné a navíc velmi citlivé na použitou metodologii. Administrativní a vyvolané náklady Velikost administrativních a vyvolaných nákladů je v procesu evaluace jednotlivých tržních řešení ochrany životního prostředí jedním z nejdůležitějších prvků. Z ekonomického hlediska totiž tyto náklady představují ztrátu mrtvé váhy systému a absorbují tak část produktivních zdrojů. Jednotlivé kroky v environmentální politice by se tak měly realizovat za co nejnižších administrativních a vyvolaných nákladů. Pod pojmem administrativní náklady chápeme veškeré náklady nesené veřejným sektorem (jak centrální a místní vládou, tak i regulačními agenturami), které souvisí s implementací daného ekonomického nástroje. Jedná se například o náklady na vypisování veřejných soutěží o dotační tituly, náklady na monitorování, získávání informací, administrativu dotací apod. Vyvolané náklady jsou neseny soukromým sektorem a to opět v souvislosti s implementací daného ekonomického nástroje. Jsou to jak náklady administrativní, tak i manažerské včetně nákladů ušlé příležitosti. Z ekonomického hlediska můžeme administrativní a vyvolané náklady označit jako náklady transakční, tedy takové náklady, které by nevznikly v případě neexistence veřejných výdajů na ochranu životního prostředí. Problematika jejich minimalizace tak není jednoduchá, protože oba druhy, tedy administrativní a vyvolané, nejsou na sobě nezávislé. Řada monitorovacích aktivit může být prováděna jak veřejných sektorem centralizovaně, tak může být přesunuta na soukromý sektor ve formě povinnosti podávat v určitých časových

11 intervalech reporty. Jejich minimalizaci tedy nelze provádět nezávisle, ale pouze simultánně. Přitom je nutno upozornit, že lze identifikovat dvě minima jejich vývoje. První je z pohledu veřejného sektoru, kdy jsou minimalizovány pouze náklady administrativní a druhé je z pohledu celkové ekonomické efektivnosti, kdy jsou minimalizovány všechny transakční náklady. Vzhledem k tomu, že cílem aplikace veřejných výdajů na ochranu životního prostředí je zvýšení celkové ekonomické efektivnosti ve formě eliminace existence negativních externalit, mělo by být sledováno kritérium minimalizace transakčních nákladů jako celku. Měření administrativních a vyvolaných nákladů je velmi náročné a to nejen časově, ale i finančně. Z metodologického hlediska se jako nejvíce problematické ukazuje oddělení administrativních nákladů, pokud je určitou činností sledováno více cílů. Například monitorování úspěšnosti veřejných výdajů na ochranu životního prostředí může být spojeno s monitorováním úrovně znečištění apod. Zkušenosti s měřením administrativních a vyvolaných nákladů jsou zatím pouze v oblasti daňových systémů. Zde se nejčastěji pro měření administrativních nákladů používá tzv. metoda přepočteného pracovníka a pro vyvolané náklady dotazníkové šetření. Zejména v druhém případě se často naráží na vyjádření nákladu ve formě času věnovanému určité činnosti. Metodologicky je ocenění času velmi problematické. Veřejné příjmy Řada ekonomických nástrojů na ochranu životního prostředí může mít také význam pro příjmovou stranu veřejných rozpočtů. Jedná se však zejména o ekologické daně, poplatky a obchodovatelná emisní povolení. V případě veřejných výdajů bude tento význam velmi malý. Výjimku může představovat systém založený na poskytování půjček s nižší než tržní úrokovou mírou. V tomto případě se do veřejných rozpočtů vrací nejen splátky jistin, ale také úroky. Takto vygenerované zdroje mohou být poté znovu využity na poskytnutí nových půjček. Princip zápůjčních fondů s nižší než tržní úrokovou mírou je relativně často užívaný a setkáváme se s ním například i v České republice ve Fondu ochrany životního prostředí. Širší ekonomické efekty

12 Pod toto kritérium spadají veškeré ekonomické náklady a dopady, které vznikají v důsledku aplikace veřejných výdajů na ochranu životního prostředí a které nelze zahrnout do kategorie přímých nákladů, administrativních a vyvolaných nákladů a hodnoty případných poplatků. Můžeme do nich tedy zahrnout: dopady na cenovou hladinu případně na míru inflace, dopady na konkurenceschopnost, dopady na obchodní bilanci, dopady na zaměstnanost případně nezaměstnanost, změny v distribuci důchodů, důsledky pro ekonomický růst, dopady na míru inovací. Řada z výše uvedených dopadů se projeví ihned po aplikaci daného ekonomického nástroje a jiné naopak až v delším časovém období. Například dopady na cenovou hladinu se projeví zejména v krátkém období, neboť pokud dojde k vyhlášení dotačního titulu na nákup určitých technologií, lze předpokládat nárazový nárůst poptávky, která bude mít za následek růst jejich ceny. To je způsobeno krátkodobou nízkou elasticitou tržní nabídkové křivky. V delším období lze však předpokládat zvyšování výrobních kapacit stávajících firem a příchod nových podnikatelských subjektů. Díky tomu dojde ke zvýšení elasticity tržní nabídky a poklesu ceny. Cenový nárůst tak může v delším období zcela odeznít. Naproti tomu otázku dopadů na ekonomický růst je nutné posuzovat v delším časovém horizontu. Problémem samozřejmě zůstává schopnost separovat od sebe důsledky jednotlivých ekonomických nástrojů na danou veličinu. Pokud je aplikace daného dotačního titulu dopředu známa, lze očekávat vznik tzv. signálního efektu, kdy ekonomické veličiny budou reagovat ještě dříve než bude daný ekonomický nástroj aplikován. V řadě případů se tak může zvyšovat cena vybraných technologií ještě dříve, než jsou dotace na její nákup vypláceny. Pro zachycení širších ekonomických efektů se jako velmi užitečné jeví ekonomické modelování. Přitom je však nutné brát v úvahu, v jakém časovém horizontu chceme dopady hodnotit. Například pro hodnocení dlouhodobých dopadů se jako výhodnější jeví využití modelů celkové ekonomické rovnováhy (General Equilibrium Model).

13 Hodnocení širších ekonomických dopadů je nutné nejen z hlediska hodnocení efektivnosti daného ekonomického nástroje, ale také k hodnocení nebezpečí jejich deformace z hlediska rozhodování politických představitelů. Řada širších ekonomických dopadů je velmi citlivá pro voliče a tudíž i pro politické zastupitele. Je samozřejmé, že politici budou při aplikaci jednotlivých nástrojů pečlivě zvažovat jejich dopady zejména na distribuci důchodů, míru konkurenceschopnosti a zaměstnanost a pokud by bylo možné předpokládat negativní dopady na tyto veličiny, lze očekávat z jejich strany značný odpor. Naopak v některých případech a to se týká zejména dotací a zvýhodněných půjček lze očekávat zvýšený výskyt lobbysmu. Například odvětví vyrábějící určitý druh technologií šetrnějších k životnímu prostředí bude mít enormní zájem na poskytnutí dotačního titulu právě na jejich typ technologie. Díky tomu totiž může očekávat zvýšení poptávky po jejich zboží a inkasování vyššího než normálního zisku. Pro získání této výhody (která plyne ze změny relativních cen technologií způsobené vyplácením účelové dotace) budou tito výrobci ochotni obětovat část jejich budoucího nadměrného zisku a to ve formě jak legálního lobování tak i nelegálního podplácení. Navíc lze také očekávat snahu o restrikci nabídkové strany dotovaných komodit ve formě udělování licencí, akreditací apod. Efekt tzv. vyhledávání renty spojený s nelegálním uplácením, klientelismem a korupcí obecně nelze zejména v případě dotací na ochranu životního prostředí podceňovat a jeho posouzení by měla být součástí hodnocení efektivnosti obecně. Měkké efekty Pod evaluačním kriteriem měkkých efektů se skrývá řada dopadů aplikace ekonomických nástrojů, které lze jen velmi těžko uchopit. Jedná se například o signální efekt na chování ekonomických subjektů. Například i malá dotace na nákup určité komodity či technologie, která nezpůsobí tak výrazné změny relativních cen, aby se její nákup stal výrazně výhodnější a zvýšil tak její poptávku na úkor ostatního zboží, které více zatěžuje životní prostředí, může způsobit přesun spotřebitelských případně investorských preferencí v jeho prospěch. Zavedení této dotace totiž spotřebitelům případně investorům ukazuje, že daný statek je environmentálně šetrný. Tento nepřímý efekt, který nelze zdůvodnit změnou v relativních cenách, byl vysledován například při uvalení nepříliš vysokých daní na olovnatý benzín v některých zemích OECD. I přesto, že jeho cena zůstávala proti bezolovnatému stále podstatně nižší, již pouze fakt uvalení daní způsobil masivní odliv poptávky.

14 Jak již bylo řečeno, je otázka identifikace a kvantifikace měkkých efektů velmi problematická. Je možné ji posuzovat spíše kvalitativní analýzou ve formě zjišťování dopadů daného ekonomického nástroje na názory hlavních aktérů v oblasti životního prostředí. Jedná se nejen o spotřebitele, kteří svými preferencemi ovlivňují struktury výroby a podniky, ale také o nevládní neziskové organizace. Zejména se jedná o ekologické aktivisty, kteří svými vystoupeními a postoji mají významný vliv na chování společnosti. Dynamické efekty a inovace Ekonomické nástroje včetně veřejných výdajů jsou více efektivnější ve stimulaci inovační aktivity na poli ekologicky šetrnějších technologií než přímá regulace. Měření tohoto efektu je však velmi problematické a to zejména z následujících tří důvodů: 1. relevantní termín pro posuzování vlivu veřejných výdajů na míru inovace je relativně dlouhý a ve vztahu k obecnému makroekonomického vývoji je velmi obtížné a většinou také nemožné separovat důsledky jednotlivých dotačních titulů na míru inovací. 2. Míra inovací v oblasti ekologicky šetrnějších technologií není ovlivňována pouze ekonomickými instrumenty v jedné zemi. Vzhledem k tomu, že většina ekonomik je otevřená a pohyb jak zboží, tak i patentů je volný, nové technologie vyvinuté v jedné zemi se snadno dostanou do ostatních. Veřejné výdaje na podporu vývoje nových technologií se mohou pozitivně projevit i v okolních státech. Tyto efekty plynoucí z titulu existence volného obchodu tak samozřejmě podstatně komplikují zachycení dopadů jednotlivých ekonomických nástrojů. 3. Na míru inovací má vliv mnoho faktorů a ekonomické nástroje jsou pouze jedním z nich. Dalším problémem, který není specifický pouze pro inovace na poli životního prostředí, je otázka měření inovační aktivity obecně. Většina současných indikátorů má imputový charakter, kdy jsou poměřovány vstupy do systému například v podobě finančních prostředků vynaložených na vědu a výzkum v určitém odvětví. To však do značné míry nezohledňuje míru efektivnosti vynaložených prostředků, protože je zcela ignorována výnosová strana. Snaha o vyvinutí komplexnějšího indikátoru zachycujícího také výnosovou stranu nebyla dosud úspěšná. V současné době jsou používány pouze ukazatele zachycující počet udělených

15 patentů v daném časovém období. Jeho slabinou je však nezohlednění praktické aplikace nových technologií a myšlenek v praxi. Z výše uvedených důvodů se ex-post analýza dopadů veřejných výdajů na míru inovační aktivity jeví jako velmi obtížná. Cestou může být posuzování vlivu dotačních titulů na vyčleňování finančních prostředků na vědu a výzkum na úrovni podniků. Existence jednotného kritéria Metodologie OECD definuje pro hodnocení efektivnosti několik kritérií, přičemž není zcela patrné, které z nich je hlavní. Proto je jen velmi obtížné srovnávat efektivnost několika programů, protože zde chybí jednotné měřítko. Tento problém lze do určité míry eliminovat konstrukcí jednoho ukazatele, který může být založen na numerickém nebo grafickém výpočtu. V prvním případě, tedy při numerické konstrukci jednoho krité ria, se jako výhodný způsob jeví použití stupnic a vah. Předpokladem je, že jednotlivá kritéria, která byla popsána v předešlé části, se ohodnotí bodovou stupnicí. OECD upozorňuje, že lze použít celou škálu metod využívanou v teorii hodnocení efektivnosti veřejných výdajů. Jedná se například o: Nominální stupnice Jde o nejjednodušší metodu. U jednotlivých projektů jsou posuzovány žádoucí vlastnosti. V případě, že je daná vlastnost přítomná, je ohodnocena 1, v případě, že není pak 0. Na závěr se sečte počet jedniček u jednotlivých projektů a vybrán je ten, která má tento součet největší. Nevýhodou této metody je fakt, že nezohledňuje to, že některé vlastnosti jsou více žádoucí a jiné méně. Ordinální klasifikační stupnice Tato metoda vychází z předpokladu, že můžeme kvalitu jednotlivé hodnocené vlastnosti ohodnotit číslem z předem definovaného intervalu (například 1 až 5). Vybrána je ta varianta, která dosáhla nejlepšího průměrného ohodnocení. Výhoda této metody spočívá v její jednoduchosti, nevýhoda v tom, že nezohledňuje váhy jednotlivých kriterií. (Tuto metodu

16 můžeme využít také tak, že místo známek budeme přidělovat pořadí v jednotlivých vlastnostech. Pokud je v dané vlastnosti nejlepší, dostane jedničku. Druhý nejlepší dostává dvojku atd. Vybrána je varianta s nejmenším počtem bodů). Ordinální bodovací stupnice Svým charakterem odpovídá předchozí variantě, ovšem s tím, že místo známkování je využíván širší interval bodů. Preferovanou alternativou je potom ta, která má nejvyšší dosažený počet bodů. Kardinální číselná stupnice modifikace procentního porovnávání projektů Předpokladem pro využití tohoto typu stupnice je, že hodnocené vlastnosti mají kvantitativní charakter. Při hodnocení jednotlivých vlastností se u té varianty, kde tato vlastnost dosahuje nejlepších hodnot, ohodnotí 100% a zbylé se pak přepočítají na její procentuelní vyjádření. Vybrána je potom ta z variant, která má nejvíce bodů. Jednotlivá obodovaná kriteria mají však nestejný význam, a proto je nutné přistoupit k zavedení vah. Jejich stanovení lze provést dvěma typy metod: a) přímé zde jsou jednotlivé váhy určovány přímo přidělením bodů, b) nepřímé jsou založeny na párovém srovnávání důležitosti jednotlivých kriterií, což je využito pro stanovení vah. V případě, že jsou váhy stanoveny na základě různých metod, je nutné v rámci zachování srovnatelnosti provést jejich normování. K němu slouží následující vztah: Vi=Ki/ Kj, kde Vi je normovaná váha i-tého kritéria, Ki je nenormovaná váha i-tého kritéria a Kj je součet nenormovaných vah všech kritérií. Z nepřímých metod stanovení vah se zde zmiňme o metodě párového srovnávání kritérií. Při jejím provádění sledujeme následující postup: jednotlivá kritéria vzájemně porovnáváme podle jejich významu a jedničku udělíme tomu, které je důležitější,

17 výsledky zapisujeme do tabulky nebo matice, sečteme počet jedniček u každého kritéria, čímž získáme bodové ohodnocení významu, provedeme normování. Další možnou metodou nepřímého stanovení vah je Saatyho metoda, která je založena na jemnějším rozlišení významnosti (do matice se nepíše pouze 1 nebo 0, ale využívá se celá bodovací škála). Druhou možností tvorby jednotného kriteria je využití grafických obrazců. Na grafu 1 je znázorněn příklad, kdy byla zvolena tři evaluační kritéria: environmentální efektivnost, ekonomická efektivnost a administrativní a vyvolané náklady. Pro hodnocení splnění tohoto kritéria je zvolena určitá škála a maximální hodnoty tvoří obal obrazce, který je v tomto případě trojúhelníkem. Naměřené hodnoty se potom na tuto škálu vynáší a výsledkem je obrazec, jehož obsah nám může sloužit jako ukazatel celkové efektivnosti daných veřejných výdajů. Čím větší je tento ukazatel, tím vyšší je efektivnost daných veřejných výdajů. Zobrazený příklad je založen na předpokladu, že význam všech třech hodnocených kritérií je stejný. Jednoduchou modifikací ve formě protažení jedné z os by se dala přiřadit větší váha jednomu případně více kritériím. Graf 1: Grafická metoda tvorby jednotného hodnotícího kritéria

18 Metodologické problémy evaluace veřejných výdajů na ochranu životního prostředí Nedostatek datových zdrojů a času Ideálně by měla evaluace efektivnosti ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí představovat komplexní proces zachycující veškeré náklady a dopady daného opatření. To však v praxi není možné, protože řada dat není k dispozici a to buď vůbec nebo v dostatečné kvalitě. V řadě případů je obtížné sehnat časové řady určitého ukazatele, přičemž zejména v tranzitivních ekonomikách se často setkáváme s jejich nekonzistentností danou častou změnou metodiky. Některé dopady mají navíc pouze kvalitativní charakter, který lze jen obtížně přenést do řeči čísel. Tento nedostatek řady evaluací by neměl být při formulování závěrů opomíjen a mělo by být upozorněno, které z relevantních údajů nebylo možné z rozličných důvodů zahrnout do analýzy. Tímto je možné se vyvarovat příliš silným závěrům usuzujícím na dopady hodnocených nástrojů při nezohlednění některých významných faktorů. Dalším problematickým místem je časový horizont, po kterém má být evaluace prováděna. Jeho maximální hodnotu lze vyjádřit jako časový interval mezi aplikací daného ekonomického nástroje a vypracování hodnotící studie. Často však zadavatelé (většinou instituce formulující politická opatření) vyžadují provedení evaluace dříve tak, aby podle ní mohli upravovat formulované politiky. V některých případech se provádí hodnocení

19 efektivnosti ještě před implementací daného nástroje a potom se jedná o klasickou ex-ante evaluaci. Nevýhodou evaluace po krátkém časovém období je, že neumožňuje reflektovat dlouhodobé dopady a zaměřuje se pouze na dopady krátkodobé. V tomto kontextu je také nutné upozornit na časovou prodlevu, která vyplňuje nastání určitého efektu a jeho zobrazení v datech. Časové zpoždění kompletace dat je někdy značné a jen v případě HDP se pohybuje v řádech měsíců. Provádění evaluací po krátkém časovém úseku může mít závažné implikace v upřednostňování ekonomických nástrojů s krátkodobými důsledky. Naopak nástroje s dlouhodobými dopady, které bývají často významnější (například míra inovací), budou zatlačovány do pozadí. Oddělení dopadů jednotlivých ekonomických nástrojů Častým problémem při identifikaci a kvantifikaci dopadů jednotlivých ekonomických nástrojů na životní prostředí a ekonomické veličiny je praktické provedení jejich izolace. Aplikované nástroje totiž nepůsobí izolovaně a na sledované veličiny souběžně s nimi působí řada jiných faktorů, z nichž některé jsou také měněny v rámci vládních politik. V řadě případů je navíc aplikace ekonomického nástroje kombinována s přímou regulací. To se týká i veřejných dotací na zavádění nových technologií, které jsou často doplňovány zákazem použití technologií starých. Otázkou pak samozřejmě je, který z těchto dvou kroků má dopad na rozšiřování nových technologií. V řadě případů navíc jednotlivá opatření nepůsobí nezávisle vedle sebe, ale vzájemně se multiplikují, což oddělení jejich dopadů naprosto znemožňuje. Někdy je též pro posuzování dopadů jednotlivých opatření používána metoda analogie, kdy jsou pro tvorbu měřítka sledovány reakce systému na daný typ ekonomického nástroje v zahraničí. Vzhledem k tomu, že výchozí podmínky jsou založeny na předpokladu, že institucionální nastavení a reakce jednotlivých subjektů v zahraničí jsou stejné jako v domácím prostředí však tato metoda skrývá určité nebezpečí. Je proto nutné být při aplikaci této metody velmi opatrní. Definování srovnávací hladiny V rámci evaluace dopadů jednotlivých ekonomických nástrojů nelze samozřejmě předpokládat, že veškeré zlepšení životního prostředí lze připsat na vrub pouze jejich aplikaci.

20 Řada změn v životním prostředí by se stala bez ohledu na to, zda-li je daná politika či daný nástroj implementován. Proto se jako klíčová otázka v evaluačním procesu ukazuje: Co by se stalo, kdyby nedošlo k použití daného ekonomického nástroje? resp. Co by se stalo, kdyby nebyly vynaloženy dané veřejné výdaje? Je tedy nutné oddělit od sebe autonomní vývoj a změny, ke kterým došlo v důsledku aplikace daného ekonomického nástroje. Následující obrázek ukazuje danou problematiku názorně. Na ose x je zaznamenáván čas a na ose y míra znečištění, která v průběhu času postupně klesá. V čase t1 jsou vydány veřejné výdaje na snížení znečištění a v čase t2, kdy je prováděno hodnocení efektivnosti, se provádí měření za účelem kvantifikace přínosů. Opticky by se mohlo zdát, že na výnosovou stranu veřejných výdajů můžeme započítat snížení znečištění o velikosti A. To však není metodologicky korektní, protože úroveň znečištění by klesala i nadále, bez vydaných veřejných výdajů. Tempo poklesu by však bylo nižší. Správně by se do výnosové strany měla započítat pouze hodnota B, tedy ta hodnota, o kterou se snížilo znečištění díky vynaloženým veřejným výdajům. Graf 2: Hodnocení přínosů ve vztahu k odhadu srovnávací hladiny Pro správné zjištění příspěvku aplikace daného ekonomického nástroje je však nutné zjistit průběh autonomního vývoje (tzv. baseline scenario). To je možné provést několika metodami: Extrapolace trendu: Jedná se o jednoduchou metodu, která je založena na předpokladu, že trend ve vývoji sledované veličiny by pokračoval i v budoucnu, pokud by nebyl aplikován hodnocený ekonomický nástroj. Ekonometrické metody: Ekonometrické modely by měly odhadovat vztahy mezi sledovanou veličinou a relevantními faktory, z nichž jednou je právě implementovaný

Stanovení předmětu plnění dle zákona č. 137/2006 ve vazbě na cíl výdajové intervence a s ohledem na 3E

Stanovení předmětu plnění dle zákona č. 137/2006 ve vazbě na cíl výdajové intervence a s ohledem na 3E č. 137/2006 ve vazbě na cíl výdajové Příloha č. B1 Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech zadávání veřejných zakázek Vydal: Ministerstvo pro místní rozvoj

Více

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Základní postupy a zásady při plnění smlouvy s ohledem na 3E při zadávání veřejných zakázek

Základní postupy a zásady při plnění smlouvy s ohledem na 3E při zadávání veřejných zakázek smlouvy s ohledem na 3E při zadávání Příloha č. D2 Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech zadávání Vydal: Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor veřejného

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Ekonomické nástroje - poplatky a daně Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy

EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy Ekonometrická analýza proces, skládající se z následujících fází: a) specifikace b) kvantifikace c) verifikace d) aplikace Postupné zpřesňování jednotlivých

Více

Příloha č. B3. Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech zadávání veřejných zakázek

Příloha č. B3. Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech zadávání veřejných zakázek kritéria v procesu zadávání veřejných zakázek s ohledem na složitost předmětu veřejné zakázky se zohledněním principů 3E (hospodárnost, Příloha č. B3 Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost,

Více

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ŘÍZENÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ TEZE Autor práce : Jana Petrová Vedoucí práce : Ing. Josef Zilvar, CSc. Malé a střední

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice

Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice Ing. Jan Pavel, Ph.D. Transparency International - Česká republika o.p.s Projekt: Transparentní veřejné zakázky Koordinátor projektu:

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Přesuny v produkci emisí uhlíku. Stefan Speck NERI

Přesuny v produkci emisí uhlíku. Stefan Speck NERI Přesuny v produkci emisí uhlíku Stefan Speck NERI Environmentální dopady se specifickým zaměřením na CL Environmentální dopady EDR, které mohou způsobit přesun produkce uhlíku do jiných zemí, jsou důležitým

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Možný přístup k odhadu spotřeby elektřiny v ČR a jednotlivých regionech

Možný přístup k odhadu spotřeby elektřiny v ČR a jednotlivých regionech Možný přístup k odhadu spotřeby elektřiny v ČR a jednotlivých regionech Euroenergy, spol. s r.o. 21. září 2011 XIV. Podzimní konference AEM Úvod Předešlé práce a tato prezentace byly zpracovány s využitím:

Více

Téma 14 Multikriteriální metody hodnocení variant

Téma 14 Multikriteriální metody hodnocení variant Téma 14 Multikriteriální metody hodnocení variant Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ALENA KERLINOVÁ ALENA.KERLINOVA@LAW.MUNI.CZ VÝKON NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Založen na využívání výrobních faktorů: půda vnitřně nehomogenní faktor (liší se kvalitou),

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha 10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie

Více

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D.

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Ekonomie Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Kontakt a organizační záležitosti vendula.masatova@email.cz Zakončení studia: písemná zkouška (leden, únor, popřípadě předtermín před Vánocemi) Testové

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA)

METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA) Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA) verze 4.00 Tento metodický pokyn je zpracován v návaznosti na přílohu

Více

Role zákona č. 219/ 2000 Sb. o majetku ČR a zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech v procesu zadávání veřejných zakázek

Role zákona č. 219/ 2000 Sb. o majetku ČR a zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech v procesu zadávání veřejných zakázek Role zákona č. 219/ 2000 Sb. o majetku ČR a zákona č. 218/2000 Sb. o Příloha č. A2 Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech Vydal: Ministerstvo pro místní

Více

Ing. Vladislav Bízek, CSc. Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Právní nástroje v oblasti ochrany ovzduší Datum Březen 2001 Poznámka Text

Ing. Vladislav Bízek, CSc. Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Právní nástroje v oblasti ochrany ovzduší Datum Březen 2001 Poznámka Text Autor Ing. Vladislav Bízek, CSc. Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Právní nástroje v oblasti ochrany ovzduší Datum Březen 2001 Poznámka Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou 9. PRÁVNÍ

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. ledna 2007 Hospodářský ský výbor

Více

Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR

Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR Nová etapa v zadávání veřejných zakázek revoluce v roce 2016, aneb taky co nového v elektronizaci přezkumu a auditu Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR Martin

Více

Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti

Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti Luděk Niedermayer Srpen 2013 1. Energie a národní hospodářství 2. Rekonstrukce budov a ekonomika 3. Rekonstrukce budov a občané 4. Efektivní programy

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. května 2007 Parlament České republiky

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR)

Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR) Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR) (Aktualizovaná verze 04/05) Úvodní charakteristika předmětu: Cílem jednosemestrálního předmětu Investiční a finanční

Více

Určení základní referenční úrovně ( baseline BL)

Určení základní referenční úrovně ( baseline BL) Určení základní referenční úrovně ( baseline BL) Úvod Činnosti tohoto kroku jsou založeny na údajích pro jednotlivá místa. Disponuje-li město databází o produkci a spotřebě energie a o stavu dotyčných

Více

FINANČNÍ A SPRÁVNÍ. Metodický list č. 1. Název tématického celku: Vymezení problematiky oceňování podniku. Analýza makroprostředí a odvětví

FINANČNÍ A SPRÁVNÍ. Metodický list č. 1. Název tématického celku: Vymezení problematiky oceňování podniku. Analýza makroprostředí a odvětví Metodický list č. 1 Vymezení problematiky oceňování podniku. Analýza makroprostředí a odvětví Studenti by měli pochopit pojem oceňování podniku, jeho účel, kdo oceňování provádí, rozlišit pojmy cena a

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Rozhodování o veřejných výdajích Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

MAKROEKONOMIKA. Úvod

MAKROEKONOMIKA. Úvod MAKROEKONOMIKA Úvod Co chápeme pod pojmem makroekonomie? Je to samostatná vědní disciplína nebo je jen součástí šířeji pojaté vědy? Ekonomie Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.

Více

Produktivita práce v zemědělství České republiky

Produktivita práce v zemědělství České republiky Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Katedra zemědělské ekonomiky Teze k diplomové práci Produktivita práce v zemědělství České republiky Vedoucí diplomové práce : Doc. Ing.

Více

Budoucnost české energetiky. Akademie věd ČR

Budoucnost české energetiky. Akademie věd ČR Budoucnost české energetiky Václav Pačes Akademie věd ČR Nezávislá energetická komise (NEK) se m.j. zabývala těmito oblastmi 1. Jak snížit energetickou náročnost ČR 2. Jak uspokojit rozvoj společnosti

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje

Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Daniel Münich (CERGE-EI, MŠMT) VÝCHODISKA: trendy Léta ~1997 2000 Léta ~2000 2005 Nárůst počtu studentů 19% Nominální nárůst prostředků

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice, OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Veřejný rozpočet jako bilance

Veřejný rozpočet jako bilance Rozpočtová soustava 4. Rozpočtová soustava, veřejné výdaje a veřejné příjmy Veřejné rozpočty představují jeden z nejdůležitějších nástrojů veřejné správy. Rozpočtová soustava je tvořena veřejnými rozpočty

Více

Makroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013

Makroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013 Makropredikce 2/2012 Makroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013 POSLEDNÍ UPDATE 7.8. 2012 VILÉM SEMERÁK Ukazatel 2012 2013 Změna predikce pro rok 2012 proti červenci 2012 (p.b.) Reálný růst HDP (%) -0.8

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Očekávaný vývoj cen fosilních paliv

Očekávaný vývoj cen fosilních paliv Role cen fosilních paliv v měnové politice Doc. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. Konference Brno Holiday Inn Očekávaný vývoj cen fosilních paliv 28. března b 2007 Obsah prezentace Ceny ropy, plynu a uhlí zcela

Více

Hodnocení kvality logistických procesů

Hodnocení kvality logistických procesů Téma 5. Hodnocení kvality logistických procesů Kvalitu logistických procesů nelze vyjádřit absolutně (nelze ji měřit přímo), nýbrž relativně porovnáním Hodnoty těchto znaků někdo buď předem stanovil (norma,

Více

Kritéria pro hodnocení 1. výzvy k programu podpory OP PIK OZE (Teplo z biomasy)

Kritéria pro hodnocení 1. výzvy k programu podpory OP PIK OZE (Teplo z biomasy) OZE_Příloha č. 4c Kritéria pro hodnocení 1. výzvy k programu podpory OP PIK OZE (Teplo z biomasy) Metodika bodování Kritéria pro hodnocení jsou rozdělena na pět základních částí: A B C D E Binární (vylučovací)

Více

11 Inflace a metody jejího léčení

11 Inflace a metody jejího léčení 11 Inflace a metody jejího léčení Teoretická východiska Inflace O inflaci hovoříme, pokud v ekonomice dochází k růstu cenové hladiny. Pokud cenová hladina klesá, hovoříme o deflaci. Dezinflace potom značí

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1 iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Strana 2914 Sbírka zákonů č. 232 / 2015 Částka 96 232 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Vláda nařizuje podle 3 odst. 7 a 4 odst. 9 zákona

Více

Daňová teorie a politika

Daňová teorie a politika Daňová teorie a politika 10 31.1.2011 1 1. Fiskální, rozpočtová a daňová politika a její nástroje. 2. Vývoj daňové teorie a geneze daní. 3. Daňové ukazatele uplatňované při mezinárodních komparacích. 4.

Více

Z X 5 0 4 H o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í. Vybrané metody posuzování dopadu záměrů na životní

Z X 5 0 4 H o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í. Vybrané metody posuzování dopadu záměrů na životní Z X 5 0 4 H o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í Vybrané metody posuzování dopadu záměrů na životní prostředí. ř Posuzování dopadu (impaktu) posuzované činnosti na životní prostředí

Více

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický

Více

Teze k diplomové práci

Teze k diplomové práci Teze k diplomové práci Kapitálový trh v Č eské republice Autor: Matouš Trajhan Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Ivana Boháčková, CSc. Praha 2002 Cílem diplomové práce Kapitálový trh v České republice

Více

Úvod do hospodářské politiky. Alena Kerlinová KFPNH, kanc. 304

Úvod do hospodářské politiky. Alena Kerlinová KFPNH, kanc. 304 Úvod do hospodářské politiky Alena Kerlinová KFPNH, kanc. 304 Alena.Kerlinova@law.muni.cz Role státu v tržní ekonomice Poslední třetina 19. stol. až 70. léta 20. stol. postupný nárůst intervencí státu

Více

Daňová teorie a politika

Daňová teorie a politika Daňová teorie a politika 4 31.1.2011 1 Dobrý pastýř má ovce střihat, ne je stahovat z kůže. Tiberius 31.1.2011 2 1. Fiskální, rozpočtová a daňová politika a její nástroje. 2. Vývoj daňové teorie a geneze

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

Mark tingový výzkum. Téma. Marketingový výzkum. Realizace. Tomek - Vávrová Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL-ČVUT Y16MVY

Mark tingový výzkum. Téma. Marketingový výzkum. Realizace. Tomek - Vávrová Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL-ČVUT Y16MVY Marketingový výzkum Realizace Tomek - Vávrová YMVY Proces marketingového výzkumu Návrh projektu výzkumu Stanovení zdrojů a způsobu získávání informací Sběr informací Vyhodnocení výzkumu a interpretace

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD ) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru

Více

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Investice je charakterizována jako odložená spotřeba. Podnikové investice jsou ty statky, které nejsou

Více

Šetření prognóz. makroekonomického vývoje ČR. Ministerstvo financí odbor Hospodářská politika

Šetření prognóz. makroekonomického vývoje ČR. Ministerstvo financí odbor Hospodářská politika šetření prognóz makroekonomického vývoje v ČR, HDP zemí EA9, cena ropy Brent, M PRIBOR, výnos do splatnosti R státních dluhopisů, měnový kurz CZK/EUR, měnový kurz USD/EUR, hrubý domácí produkt, příspěvek

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Cílem průzkumu makroekonomických prognóz (tzv. Kolokvia), který provádí MF ČR, je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit

Více

ANALÝZA REALITNÍHO TRHU V OSTRAVĚ

ANALÝZA REALITNÍHO TRHU V OSTRAVĚ ANALÝZA REALITNÍHO TRHU V OSTRAVĚ 24. 2. 2017 Zpracováno pro Bankovní institut Vysoká Škola (Praha) VÝVOJ TRHU V REGIONU ZA POSLEDNÍ 2 ROKY Za poslední dva roky je vývoj téměř u všech segmentů nemovitostí

Více

OBSAH. Pfiedmluva... 11. I. ãást DaÀová teorie

OBSAH. Pfiedmluva... 11. I. ãást DaÀová teorie Pfiedmluva............................................ 11 I. ãást DaÀová teorie 1 Základní pojmy..................................... 15 1.1 Definice daně................................... 15 1.2 Funkce

Více

Pojem investování. vynakládání zdrojů podniku za účelem získání užitků které jsou očekávány v delším časovém období Investice = odložená spotřeba

Pojem investování. vynakládání zdrojů podniku za účelem získání užitků které jsou očekávány v delším časovém období Investice = odložená spotřeba Investiční činnost Pojem investování vynakládání zdrojů podniku za účelem získání užitků které jsou očekávány v delším časovém období Investice = odložená spotřeba Druhy investic 1. Hmotné investice vytvářejí

Více

Manažerská ekonomika KM IT

Manažerská ekonomika KM IT KVANTITATIVNÍ METODY INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE (zkouška č. 3) Cíl předmětu Získat základní znalosti v oblasti práce s ekonomickými ukazateli a daty, osvojit si znalosti finanční a pojistné matematiky, zvládnout

Více

Daňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu 1. Daňový systém, jeho charakteristika a geneze.. 3. Základní prvky daňové techniky. 4. Zdravotní pojištění. 5. Sociální pojištění. 6. Zdaňování příjmů fyzických

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte Veřejné výdaje (Veřejné finance ekonomické souvislosti) Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Mgr. Zuzana Chalupová Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 922 923 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: zuzana.chalupova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Mgr. Zuzana Chalupová Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 922 923 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: zuzana.chalupova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Marketingové aplikace. Doc. Ing.Vladimír Chalupský, CSc., MBA

Marketingové aplikace. Doc. Ing.Vladimír Chalupský, CSc., MBA Marketingové aplikace Doc. Ing.Vladimír Chalupský, CSc., MBA Struktura předmětu 4. okruh: Marketingový výzkum - vymezení podstaty a účelu marketingového výzkumu - požadavky na informace výzkumu - proces

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65

Více

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka

Více

Kritéria pro hodnocení 1. výzvy k programu podpory OP PIK OZE (Malé vodní elektrárny)

Kritéria pro hodnocení 1. výzvy k programu podpory OP PIK OZE (Malé vodní elektrárny) OZE_Příloha č. 4d Kritéria pro hodnocení 1. výzvy k programu podpory OP PIK OZE (Malé vodní elektrárny) Metodika bodování Kritéria pro hodnocení jsou rozdělena na pět základních částí: A B C D E Binární

Více

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI 1. část Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI Šest členských států Evropské unie zavedlo daňovou reformu, která přesouvá daňové břemeno ze zdanění práce k zdanění energie náročné na

Více