7/ Omezení jízdy kamionů o víkendech

Transkript

1 MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY INFORMAČNÍ SERVIS 15. ROČNÍK 7/ smocr@smocr.cz Z OBSAHU: Rozpočtové určení daní Omezení jízdy kamionů o víkendech Rozpočtové určení daní Péče o týraná zvířata Odpadové hospodářství Předsednictvo Svazu S výjimkou loňského volebního roku je tradicí, že přes letní prázdninové měsíce se odehrávají poslední etapy schvalování těch nejdůležitějších zákonů. Letos jsou to jednak daňové zákony, ke kterým Svaz již zaujal v období před X. Sněmem své stanovisko, ale především novela zákona o rozpočtovém určení daní, známého pod zkratkou RUD. Pamětníci z řad starostek a starostů mají v živé paměti horečné období léta 2000, kdy vznikla narychlo stávající podoba zákona, která přivádí do obecních rozpočtů většinu příjmů. V té době neexistoval jednotný svazový názor na zákon, který na jednu stranu poskytl 80 % obcí vyšší příjmy, ale na druhou stranu se 20 % obcí příjmy snížily, a to někdy výrazně. Každý se vyjadřoval, spíše než z hlediska systémového, z hlediska výhody či nevýhody pro svoji vlastní obec. Mimo několika málo jednotlivých obcí, kterým příjmy skutečně v nominální výši výrazně vzrostly, však již v prvním roce vyjadřovala značná většina nespokojenost. A to i ti, kteří se původně domnívali, že růst příjmů umožní jejich obci výraznější rozvoj zvýšení, především u malých obcí bylo sice procentuálně zajímavé, ne však nominálně. Svaz okamžitě reagoval na vzniklou situaci a počal mapovat mínění starostů. Cílem bylo shromáždit dostatek argumentů pro možné budoucí Svazem navrhované změny. Názory starostů byly zjišťovány především na každoročních krajských setkáních. Svaz poté inicioval v roce 2005 vznik pracovní skupiny při ministerstvu financí, která měla za cíl připravit, a to i za použití svazových námětů, podklad, který by mohla použít jakákoli vláda, která by se rozhodla novelizovat rozpočtové určení daní. Současné svazové stanovisko najdete v rozsáhlém článku uvnitř tohoto čísla InS. V postoji Svazu se odráží nejenom analýza dopadů z období účinnosti stávajícího RUD, ale celá řada dalších faktorů. Z těch hlavních - jde o vztah k probíhající daňové reformě a jejího možného dopadu na rozpočty obcí. Odráží se zde i dlouhodobé volání po rozšíření příjmového portfolia obcí o další daně. Svaz reaguje na potřeby malých obcí, které by měly mít posíleny své příjmy. Svaz se přiučil i u sousedů ze Slovenska. Již do vládní předlohy tak prosadil parametr rozlohy obce. Dále chce i zařazení žáka, jako nového prvku pro přerozdělení peněz, které má svoji hlubokou logiku - může přispět obcím, které mají na starosti základní či mateřské školy a na druhou stranu odstraní strastiplné dohadování se o úhradách neinvestičních nákladů na provoz škol. Proces schvalování RUD byl a je pochopitelně svazovou prioritou číslo jedna. V poslední době probíhala téměř každý týden jednání, od Finanční komise Svazu (jako host i jeden z protagonistů tzv. Zlínské výzvy), přes pracovní skupinu na ministerstvu financí, až po Komoru statutárních měst, tématem bývá i na dalších svazových komisích. Na jednu stranu je škoda, že ministerstvo financí rozeslalo návrh RUD do vnějšího připomínkového řízení již v červnu, oproti očekávanému 3. či 4. čtvrtletí t.r. možná mohl být návrh poněkud jiný. Na druhou stranu Rada Svazu a jednotlivé Komory vyjádří své připomínky, které Předsednictvo Svazu na svém mimořádném zasedání v pondělí 9. července t.r. posoudí a dopracují do podoby, se kterou by mělo vedení Svazu, v čele s předsedou Oldřichem Vlasákem, seznámit vládu ČR při plánovaném společném zasedání v červenci t.r. Pochopitelně mimo tato jednání se určitě uskuteční i schůzka s vedením Asociace krajů, v srpnu budou probíhat i jednotlivá standardní jednání s poslanci Sněmovny Parlamentu ČR. Společně věřme, že přinesou co nejvíce kladných bodů pro závěrečná kola schvalování pro starosty toho nejdůležitějšího zákona. Jaromír Jech výkonný místopředseda

2 Aktuality ve zkratce Budoucnost české energetiky Praha, 28. květen 2007 Pod patronací Asociace energetických manažerů se konal seminář s názvem Předpokládaný vývoj české energetiky z pohledu dominantního výrobce ČEZ. Předmětem diskuse se stalo rovněž téma cenová politika omezené možnosti regulace cen, k němuž se vyjadřoval ředitel Energetického regulačního úřadu Ing. Josef Fiřt. Zřejmě nejzajímavějším příspěvkem byla prognóza vývoje energetické soběstačnosti v následujících desetiletích nejen v České republice, ale i v rámci celé Evropy. V současnosti přestávají být evropské státy energeticky soběstačné, jelikož spotřeba energie, především elektrické, neustále stoupá. Nárůst spotřeby zvyšuje cenu energie, protože stávající výrobní kapacity jsou nedostačující. Česká republika stále patří mezi státy, které jsou schopny zajistit vnitrostátní spotřebu svými zdroji a část vyrobené elektrické energie vyvézt do zahraničí, především Rakouska. Toto má samozřejmě významný vliv na platební bilanci zahraničního obchodu, kdy vývoz elektrické energie vyvažuje dovoz zemního plynu a ropy. Je otázkou, zda dát přednost energetické soběstačnosti na úkor pasivní bilance zahraničního obchodu našeho státu. Východiskem z velmi pravděpodobné budoucí energetické krize se jeví tzv. prolomení těžebních limitů hnědého uhlí a rozšíření stávajících jaderných elektráren o další bloky, popř. výstavba jaderných elektráren. Obojí však naráží na protesty různých aktivistických skupin a zejména příslušných obcí, které by postihlo rušení (např. Horní Jiřetín). Řeč čísel je však neúprosná: alternativní a obnovitelné zdroje energie jsou pouze doplňkem, který může pouze zpomalit čerpání klasických zdrojů, resp. oddálit jejich vyčerpání, proto je další rozvoj jaderné energetiky nutností. Do evropského energetického rámce výrazně zasahuje rozvoj průmyslové výroby v asijských zemích, zejména v Číně, která posiluje svou pozici ekonomického tygra, a to se všemi nepříznivými dopady, zejména na životní prostředí. Z řady povětšinou technických vystoupení poněkud vybočoval příspěvek poslance Aleše Rádla, nepřehlédnutelného kritika ČEZu, jenž apeloval na vládu, aby přispěla k prosazení umírněné cenové politiky ČEZu, která by mohla nezanedbatelně pomoci českým firmám. Na tento příspěvek reagoval jeden z posluchačů s námitkou, že pravidla trhu jsou neúprosná a že ČEZ, byť je dominantním dodavatelem, není jediným výrobcem, a pokud má někdo pomáhat českým firmám a nejen jim, může to být stát, který vlastní převážnou část tohoto téměř monopolu. A to z výnosu a daňových přínosů a dividend, které jsou nemalé. Celkový kontext diskuse se nesl v duchu dvou základních myšlenek, a to zachování nezávislosti české elektroenergetiky na vnějších palivoenergetických zdrojích a snižování energetické náročnosti národního hospodářství výrobou elektřiny počínaje a spotřebou na všech úrovních konče. Odpady 2007 a jak dál? Praha, 30. květen 2007 Velmi zajímavý seminář na konci května tohoto roku uspořádalo Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické využívání odpadů v České republice (STEO) zamě- řený na problematiku koncepce nakládání s odpady v budoucnu. Hlavní myšlenka, prolínající se všemi příspěvky, byla, zda podporovat výstavbu spaloven komunálního odpadu. Dle Ing. Vyštejnové (zapsána v Národním registru poradců CzechInvestu) je chybou, že není podporováno energetické využití odpadů, ačkoliv ve státech Evropské unie (Německo, Francie, Itálie, Dánsko atd.) je tento způsob nakládání s komunálním odpadem bez problémů realizován. Naopak jsou masivně podporovány takové zdroje energie, které kladou další náklady na budování infrastruktury, přestože pravděpodobně nebudou páteří energetického průmyslu, ale pouze jeho doplňkem (malé vodní elektrárny, biomasa, bioplyn, fotovoltaika). Dle Ing. Pazdery (Ministerstvo průmyslu a obchodu) lze uvažovat o výstavbě spaloven v oblastech s produkcí nad 300 tis. tun komunálního odpadu a s možností využití tepla v systémech centrálního zásobování tepla (např. Moravskoslezský kraj, Jihočeský kraj, Pardubice a Hradec Králové, Plzeň a Karlovy Vary atd.). Vize radikálního snížení množství komunálního odpadu ukládaného na skládky nelze zrealizovat bez nových zařízení na energetické využití odpadů, což znamená změnu Plánu odpadového hospodářství České republiky ( ). Je zajímavé, že země s vysokým podílem materiálového využití odpadů (recyklace) mají i vysoký podíl energetického využití odpadů (mj. Švédsko, Dánsko, Nizozemí). Emise látek do ovzduší ze spaloven jsou na srovnatelné úrovni jako u plynových zdrojů, jsou mnohonásobně méně škodlivější než stávající hnědouhelné elektrárny, proto jsou námitky veřejnosti o škodlivosti spaloven naprosto zcestné. Dalšími podpůrnými argumenty pro spalovny je skutečnost, že míra recyklace má svou hranici (vše nelze recyklovat) a hlavně o recyklovanou hmotu musí být mezi zpracovateli a výrobci zájem (nejpreferovanější plast). Prostředky na další připojení škol k Internetu zřejmě nebudou, bude nutné zapojit ve větší míře obce 4. červen 2007, Praha Schůzka s ministryní školství Mgr. Danou Kuchtovou proběhla za účasti předsedy Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 3000 ks zdarma. Vydává SMO ČR. Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, Praha 4, tel.: , fax: , smocr@smocr.cz. Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. DTP: Grafické studio J&S. Uzávěrka tohoto čísla MK ČR E informační servis č. 7/2007 strana 2

3 Komory obcí Svazu měst a obcí České republiky Josefa Bezdíčka a předsedkyně Školské komise PhDr. Marcely Štikové. Na programu jednání bylo financování Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ) a zejména problém s financováním připojení k Internetu. Od počátku roku 2007 jsou školy připojeny prostřednictvím Telefónica O 2 na dluh. Ministryně zástupce Svazu seznámila s postupem ministerstva a uvedla, že se snaží získat peníze na zaplacení připojení od ministerstva financí. Žádost o uvolnění financí leží již několik měsíců na vládě a zatím se nepodařilo tuto věc dovést do konce. (Pozn. jednání o této žádosti bylo na programu vlády , odloženo na a poté opakovaně odloženo na ). Paní ministryně konstatovala, že pokud se nepodaří prostředky získat, budou se muset obce na zabezpečení připojení svých škol více podílet nebo hledat jiné cesty, např. formou sponzorství či spolupráce. Následujícím bodem jednání byl návrh Svazu na novelizaci školského zákona v oblasti úhrady neinvestičních výdajů mezi obcemi navzájem. Svaz navrhuje, aby součástí úhrady neinvestičních výdajů byly i výdaje školní jídelny a školní družiny stejně, jako tomu bylo za účinnosti bývalého školského zákona. Dalším bodem jednání pak byl požadavek Svazu na zrušení bezplatného ročníku mateřské školy a úpravu prázdninového provozu mateřských škol. Zasedal Monitorovací výbor CIP EQUAL 12. červen 2007, Praha České republice se s menšími problémy daří čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL (CIP EQUAL) již od roku Za tuto dobu čerpala v celkové výši 278,2 milionů korun. Monitorovací výbor se sešel v prostorách Krčského zámečku již posedmé. Jeho členové (za Svaz měst a obcí České republiky se zúčastnil Mgr. Jakub Pôbiš z Kanceláře Svazu) byli seznámeni s aktuálními informacemi o stavu implementace programu a rovněž o stavu přípravy nového Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost, v jehož rámci budou mimo jiné uplatňovány principy EQUAL. Tato iniciativa totiž končí a projekty již nyní víceméně dobíhají. Auditoři z Evropské komise ohodnotili pokrok dosažený v České republice nejvyšším hodnocením, protože v porovnání s minulostí došlo k urychlení procesu administrace a byly zkvalitněny řídící a kontrolní systémy. Technickou asistenci pro projekty podané v rámci tohoto programu zajišťuje společnost PricewaterhouseCoopers, jejíž zaměstnankyně informovali, že jen za první pololetí odpověděly téměř 1500 dotazů (převážně týkajících se uznatelnosti nákladů nebo výběrových řízení na dodavatele). Diskuse s guvernérem Rozvojové banky Rady Evropy 14. červen 2007, Praha V rámci zasedání vrcholných orgánů Rozvojové banky Rady Evropy se uskutečnilo asi dvouhodinové setkání s jejími vrcholnými představiteli na Ministerstvu financí České republiky, jehož se zúčastnil i Mgr. Jakub Pôbiš z Kanceláře Svazu. V rámci setkání byly představeny aktivity této finanční instituce, jejímž prioritním cílem je pomáhat řešit sociální problémy v členských zemích. Úvěry tak poskytuje s nízkými úroky, neboť není primárně založena jako zisková organizace. Výše úvěrů začíná kolem 4 milionů eur, levnější projekty (od 50 tisíc euro) jsou vždy financovány ve spolupráci s národním partnerem, kterým je v České republice Českomoravská záruční a rozvojová banka. Doposud bylo v České republice proinvestováno (resp. půjčeno obcím na projekty) 20 milionů eur, přičemž Česká republika je podílníkem v této bance od roku Tyto prostředky směřovaly především do staveb čistíren odpadních vod. Jedna z nich je i v Chlumci nad Cidlinou a tu v rámci inspekce byli zástupci banky rovněž navštívit. Náměstek ministra financí Eduard Janota na závěr nabídl možnost spolupráce ministerstva a Rozvojové banky při čerpání strukturálních fondů zaměřenou na poskytování prostředků na kofinancování projektů. Uvidíme, zda z tohoto projektu vznikne něco, co by pomohlo především menším obcím dosáhnout na peníze ze strukturálních fondů. Žijící partnerství 18. červen 2007, Gros Siegharts Již druhé česko-rakouské setkání starostů se uskutečnilo 18. června 2007 v obci Gros Siegharts v Rakousku. Nově založená tradice setkávání starostů z obou stran společné hranice má sloužit k vzájemnému poznávání a vyměňování zkušeností. Program měl pracovní a reprezentační část. V rámci pracovní části programu byla řešena otázka trvalého hospodaření jako komunální výzvy. Přítomní řečníci se zabývali zejména Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU VŠECHNY ZEMĚ UNIE V SCHENGENSKÉM PROSTORU Evropský parlament na posledním Plenárním zasedání v Bruselu projednával zprávu, která se věnuje uplatňování evropské legislativy související s Schengenským informačním systémem (SIS) v nových členských státech, které přistoupily v roce 2004 (s výjimkou Kypru). Od našeho vstupu do Evropské unie uplynuly již tři roky. Kontroly na vnitřních hranicích Evropské unie však paradoxně stále trvají. S tím se rozhodně nemůžeme spokojit! Technické a právní problémy se zaváděním informačního systému druhé generace SIS II (Schengen Information System), na které až na poslední chvíli Evropská komise poukazuje, nejsou pro mne jako zástupce českých občanů teď na poslední chvíli omluvitelné. Zmíněný systém, jehož zprovoznění se očekávalo v roce 2007, by měl umožnit příslušníkům bezpečnostních složek na vnějších hranicích členských států monitorovat údaje o osobách a předmětech, které byly do databáze zaneseny v jakékoli jiné členské zemi včetně biometrických údajů. Jedním z obecně rozšířených omylů je tvrzení, že se ČR nestala členským státem schengenské dohody v okamžiku jejího vstupu do EU, ale později. Není to pravda, náš stát se stal členem schengenské dohody 1. května Po datu vstupu však na jejích hranicích s ostatními členy Unie stále ještě probíhají systematické policejní kontroly fyzických osob v rámci prvního stupně SIS. Příčinou stávajících problémů je zpoždění zavedení nového systému SIS II a jeho odstartování se vstupem nových členských států. Řešením může být prodloužení využívání systému SIS I i pro nové členské státy a spuštění systému SIS II až po odstranění technických problémů. Nové členské státy a jejich občané se musí co nejrychleji stát plnohodnotnými členy Evropské unie s rovnými právy. V tomto kontextu je jakékoliv oddalování našeho vstupu do Schengenského prostoru zcela neospravedlnitelné. Proto jsem vždy byl pro zřízení provozu a využívání Schengenského informačního systému. Od jeho bezproblémového a rychlého přijetí se odvíjí naplnění čtyř základních svobod volného pohybu, a tím také smyslu Evropské unie. informační servis č. 7/2007 strana 3

4 ekologickým hospodařením obcí. Nejintenzivnější setkávání však již tradičně proběhlo během večerní recepce, kdy při neformálních rozhovorech bylo možné porovnávat a vyměňovat si navzájem zkušenosti. Příští ročník česko-rakouského setkání proběhne v Jihlavě. Zpětný odběr 2007 Praha, 19. červen 2007 Jeden z provozovatelů kolektivních systémů zajišťujících zpětný odběr vyřazených elektrozařízení pocházejících z domácností, společnost ASEKOL, pořádala pod záštitou Ministerstva životního prostředí a Asociace spotřební elektroniky konferenci na téma zpětný odběr nejvýznamnějších komodit v České republice (tj. elektrozařízení, baterie, plasty, papír, sklo). Přednášející v průběhu úvodního dopoledního bloku shrnuli ve svých příspěvcích legislativní základy zpětného odběru v České republice i v Evropské unii, návrhy na změnu legislativy a poukázali na některé nejvýraznější problémy při jeho praktické realizaci, které byly podrobněji rozvedeny v průběhu prvního odpoledního bloku v rámci tématicky zaměřených workshopů. V těchto odpoledních workshopech se posluchači seznámili s činností příslušných společností fungujících v oblasti zpětného odběru, s praktickým fungováním zpětného odběru u nás a v okolních státech (Rakousko, Slovensko) a v neposlední řadě se zkušenostmi měst a obcí při podílení se na realizaci zpětného odběru. Závěrečný blok patřil moderované panelové diskusi zástupců z oblasti provozovatelů kolektivních systémů, místní samosprávy, Ministerstva životního prostředí i právních expertů. Z konference vyplynul jednoznačný závěr, zejména směrem k parlamentu a vládě, aby v oblasti zpětného odběru byla přijata taková legislativa, která nebude vzbuzovat pochybnosti při výkladu a nebude tak příčinou případných třenic mezi subjekty zapojenými do realizace systémů zpětného odběru. Stávající systém zpětného odběru obalů má díky zákonu o obalech již své mouchy vychytané a může tak sloužit jako inspirace pro přijetí odpovídající právní úpravy i pro ostatní zpětně odebírané druhy výrobků. V souvislosti se zpětným odběrem se jeví jako velmi kontroverzní uvažovaný návrh Ministerstva životního prostředí na zavedení zálohového systému nápojových obalů (PET-lahví), jelikož zkušenosti z Německa ukazují, že zavedením záloh do zaběhnutého způsobu třídění komunálního odpadu založeného na zpětném odběru dojde ke snížení míry recyklace. Rozhodně by tento návrh měl být konzultován s laickou i odbornou veřejností, zejména se zpracovateli materiálů, výrobci, odpadářskými společnostmi, kraji a městy a obcemi (viz Vysoký počet účastníků (zaregistrováno cca 350) svědčí o kvalitě a atraktivnosti této konference, jež by se snad mohla dočkat dalšího ročníku v příštím roce. Princip subsidiarity zůstane zachován... snad 27. červen 2007, Brusel Předseda Rady evropských měst a regionů (CEMR) a starosta Vídně Michael Häupl byl poměrně spokojený s výsledky červnového zasedání Evropského summitu. Představitelé členských států se zde dohodli na hlavních bodech budoucí smlouvy o EU. CEMR tvrdě bojoval za zachování některých bodů z původní Evropské ústavy do jejího nového zpracování. Rádi vidíme, že nová smlouva bude uznávat místní a regionální samosprávu. Toto je důležité už jen proto, že 70 % legislativy Evropské unie má dopad na naše města a regiony, komentoval zasedání Michael Häupl. Včasné diskuse nad budoucí smlouvou CEMR vítá. Její nový návrh však jasný rozsah a definici principu subsidiarity pro začlenění na místní a regionální úrovni zatím vynechal. Více informací na Informujeme Aktuální vývoj v přípravě novely zákona o rozpočtovém určení daní Svaz měst a obcí České republiky dlouhodobě prosazuje novelizaci zákona o rozpočtovém určení daní. Požadavky na novelizaci zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), zaznívají z jednotlivých obcí již od jeho schválení v roce Jednotlivé požadavky na novelizaci zákona se v čase postupně liší. Z počátku zazníval zejména hlas na posílení tzv. motivačních prvků v zákoně, tedy aby vznikla užší vazba mezi obcí a podnikatelským prostředím na území obce. Postupně začal tento požadavek oslabovat a byl nahrazen zejména voláním po narovnání celého systému. Požadavek na narovnání vznášely zejména malé obce, které se cítí být současnou podobou zákona o rozpočtovém určení daní diskriminovány. V současné době předložilo ministerstvo financí do meziresortního připomínkového řízení návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní. Pojďme se společně podívat, co tomuto kroku předcházelo, jaký je aktuální stav a co můžeme očekávat do budoucna. Problémům spojeným se zákonem o rozpočtovém určení daní byl věnován program Finanční konference Svazu v roce 2004 a V roce 2004 inicioval Svaz vznik Výboru pro veřejné finance, poradního orgánu ministra informační servis č. 7/2007 strana 4 financí. Na jednáních tohoto Výboru zástupci Svazu několikrát požadovali otevření diskuse k přípravě novely zákona rozpočtovém určení daní. Již na jednání Výboru dne 17. září 2004 informoval tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka o přípravách na novelizaci zákona o rozpočtovém určení daní. Na jednání také uvedl, že vláda zahrnula problematiku rozpočtového určení daní do svého programového prohlášení. Další vývoj však ukázal, že tehdejší vláda neměla vůli do zákona o rozpočtovém určení daní vůbec zasahovat. Jelikož ministerstvo financí nebylo ochotno začít práce na přípravě novely, inicioval Svaz právě na tomto ministerstvu vznik pracovní skupiny, která by se zabývala jednotlivými modely řešení. Pracovní skupina se prvně sešla v lednu roku 2005 a ve své práci pokračovala až do jara roku 2006, tedy do období těsně předcházejícímu volbám do Poslanecké sněmovny, kdy již tehdejší politické reprezentaci bylo zřejmé, že návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní není možné prosadit a že návrhem se bude muset

5 zabývat až nová vláda. Poslední návrh, který byl dlouze projednáván v orgánech Svazu, obsahoval řadů bodů, které jsou obsahem nyní předkládaného návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní. Jde zejména o zavedení postupných přechodů mezi jednotlivými velikostními kategoriemi obcí a snížení jejich celkového počtu a zavedení dalšího přerozdělovacího kriteria o váze 3 % pro rozlohu obce. V předvolebním období uspořádal Svaz na Kongresu starostů a primátorů v Brně diskusi zástupců parlamentních politických stran, která byla věnována z velké části právě problematice financování obcí. Všichni přítomní politici se zavázali, že jejich politické strany budou usilovat o novelizaci zákona o rozpočtové určení daní. V období před volbami do Poslanecké sněmovny proběhlo několik dalších akcí k problematice daňových příjmů obcí a rozpočtového určení daní. Za pozornost stojí dvě veřejná slyšení v Senátu Parlamentu České republiky k problematice rozpočtového určení daní a daňových příjmů obcí. Všechny tyto akce vedly k rozšíření povědomí politiků o jednotlivých problémech v systému financování obcí. Po volbách do Poslanecké sněmovny v červnu roku 2006 došlo k dlouhému období bezvládí, kdy se v rychlém sledu střídali ministři financí (Sobotka, Tlustý, Kalousek) a kdy byly práce na přípravě novely zákona o rozpočtovém určení daní zastaveny. Po několika urgencích Svazu, byla pracovní skupina na ministerstvu financí opět svolána. Na jejím prvním obnoveném jednání byl předložen materiál, který v zásadě kopíroval výsledky práce společné pracovní skupiny Svazu a ministerstva financí, samozřejmě bez dostatečných finančních prostředků. Svaz k předloženému návrhu vypracoval své připomínky, které by zamezily snížení příjmů některých obcí, a zároveň navrhl některá nová kriteria. Ministerstvo financí však bez dalších konzultací se Svazem před další schůzkou předložilo vlastní návrh novely zákona, do kterého nebyly zapracovány veškeré požadavky Svazu. K tomu došlo i přes skutečnost, že zástupci Svazu se mezi první schůzkou (17. května 2007) a druhou schůzkou (20. června 2007) několikrát setkali. Například 5. června 2007 se v Senátu uskutečnilo jednání Spolku pro obnovu venkova, na kterém byli i představitelé Svazu. Zástupci Spolku byli informování představiteli ministerstva financí o postupu prací na přípravě novely zákona o rozpočtovém určení daní. O připravovaném návrhu paragrafového znění však na jednání nepadlo ani slovo, i když v té době již muselo být připravené. Jak tedy vypadá návrh na rozpočtové určení daní z dílny ministerstva financí? Navrhované změny můžeme rozdělit do několika bodů: 1) Algoritmus přerozdělení sdílených daňových příjmů rozdělovaných dle počtu obyvatel upraveného velikostními koeficienty obcí je nově modifikován tak, aby nedocházelo k často kritizovaným skokovým přechodům mezi velikostními kategoriemi. Právě zavedení tzv. postupných přechodů mezi velikostními kategoriemi odstraní pravděpodobně největší handicap současného systému. Ten spočívá v tom, že u obcí s počtem obyvatel blížícím se hraničním hodnotám velikostních kategorií může i při malé změně počtu obyvatel dojít k přesunu do jiné velikostní kategorie a tím k výrazným změnám daňových příjmů, což někdy vede ke spekulativnímu přístupu některých obcí k získávání dalších obyvatel. Nově by se stanoveným přepočítacím koeficientem tzv. koeficientem postupných přechodů násobila pouze ta část počtu obyvatel obce, která spadá do příslušného intervalu (kategorie) počtu obyvatel viz graf. Modifikovaný výpočet zahrnuje i snížení počtu velikostních kategorií 4,3453 Praha koeficient 4,3453 2,609 Plzeň, Ostrava, Brno koeficient 2,609 1, ,0612 1,2854 1,7028 1, ,0612 1,2854 1, , a více Plzeň Ostrava Brno Praha Graf znázorňuje nové nastavení koeficinetů pro přerozdělování prosředků ze sdílených daní. Dochází tak ke snížení počtu koeficientů ze současných 14 na 6. Pro města Praha, Brno, Ostrava a Plzeň jsou vytvořeny speciální koeficinety. Ostatní obce a města mají koeficienty stanoveny podle počtu obyvatel. Každá obec a město bude mít pro příslušný počet obyvatel stejný koeficient. Obce do 300 obvyvatel mají stanoven koeficinet 1. Obce a města do obyvatel mají koeficinety 1 a 1, Města do obyvatel mají koeficienty 1, 1,0612 a 1,2854. Města nad obyvatel mají koeficienty 1, 1,0612, 1,2854 a 1,7028. Svaz požaduje, aby se stejný režim přerozdělovacích koeficintů v rozmezí obyvatel vztahoval také na města Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Podle koeficientů velikosti obcí by se podle návrhu ministersva financí mělo přerozdělovat 94 % sdílených daní. Podle návrhu Svazu by to mělo být 80 %. Váha velikostních kategorií obcí se tak oproti současnému stavu snižuje. Dnes se podle 14 velikostních kategorií obcí přerozděluje 100 % sdílených daní. informační servis č. 7/2007 strana 5

6 (z 12 na 4) a zmírnění progrese koeficientů. 2) Jediné kritérium (počet obyvatel upravený koeficienty velikostních kategorií obcí) použité v současném systému pro přerozdělení podílu obcí na sdílených daních je doplněno o nová kritéria, která by měla přispět k tomu, aby podíl jednotlivých obcí na sdílených daních lépe odrážel jejich výdajové potřeby: - nové kritérium: celková výměra obce váha 3 %, - nové kritérium: prostý počet obyvatel obce váha 3 %, - modifikace stávajícího kritéria: počet obyvatel obce upravený koeficienty velikostních kategorií obcí váha 94 %. Použití kritéria výměry obce zvýhodňuje ty obce, které mají nižší hustotu obyvatelstva. Rovněž kompenzuje zvýšené výdaje spojené s opravami a údržbou místních komunikací a výdaje na dopravní obslužnost. Toto kritérium je přínosné i pro ty malé obce, u nichž případnému sloučení se sousedními obcemi brání geografické podmínky. Finanční přínos ze zakomponování výměry obce jako dalšího kritéria pro přerozdělení podílu obcí na sdílených daních se bude výrazně lišit nejen při vzájemném porovnání velkých a malých obcí, ale i mezi jednotlivými obcemi v rámci určité velikostní kategorie, a to vhledem k vysoké variabilitě hustoty obyvatelstva v ČR. Aplikace kritéria prostého počtu obyvatel je doplňujícím prvkem k použití koeficientů velikostních kategorií. Váha tohoto kritéria navržená ve výši 3 % by se mohla v budoucnu postupně posilovat na úkor kritéria počtu obyvatel upraveného koeficienty velikostních kategorií tak, aby u jednotlivých velikostních kategorií obcí došlo ke sblížení jejich podílu na celkovém počtu obyvatel a podílu na celkovém objemu sdílených daní. 3) Ke zmírnění dopadů plynoucích z přechodu na nový způsob přerozdělení sdílených daňových příjmů je navrženo zvýšení podílu obcí na sdílených daních z 20,59 % na 21,05 % od roku 2008 (v absolutním vyjádření jde o 2,5 mld. Kč na vrub státního rozpočtu). Navrhované řešení vychází z požadavků Svazu. Jsou splněny hlavní požadavky, kterým je zrušení pevných hranic mezi velikostními kategoriemi obcí, snížení počtu velikostních kategorií obcí, zavedení nových přerozdělovacích kriterií. Z předloženého návrhu ministerstva financí profitují až na výjimky obce a města do obyvatel. V kategorii nad obyvatel jsou zase až na výjimky všechna města ztrátová. Speciální kategorii tvoří města Plzeň, Ostrava, Brno a Praha, kterým jsou garantovány příjmy v současné výši. Celkově by podle tohoto systému mělo dojít ke snížení příjmů 140 obcí a měst, ostatní by na změnách měly vydělat anebo zůstat na stejných pozicích. U obcí do 100 obyvatel by mělo dojít k nárůstu příjmů ze sdílených daní v průměru na více než dvojnásobek. Návrh ministerstva financí však neřeší očekávaný pokles příjmů obcí do roku 2010, který způsobí reforma veřejných financí. Jaký je tedy momentální postoj Svazu, na základě jednání Finanční komise, k novele zákona o rozpočtovém určení daní? Svaz souhlasí s body: 1. Svaz souhlasí s nastavením postupných přechodů v systému sdílených daní a se snížením počtu velikostních kategorií obcí. Odůvodnění: Zavedením tohoto opatření dojde k odstranění nejkritizovanějších bodů stávající podoby zákona o rozpočtovém určení daní. Jde o zrušení pevných hranic mezi jednotlivými kategoriemi a posílení příjmů většiny obcí a měst do obyvatel. Nový systém velikostních kategorií je progresivně rostoucí. Stejný systém známe například u sazeb daně z příjmů fyzických osob. Obce tak nebudou muset bojovat o každého občana, aby nepřišly o velkou část svých příjmů. 2. Svaz souhlasí se zavedením přerozdělovacího kriteria rozlohy obce. Podle tohoto kriteria by se měly přerozdělovat 3 % příjmů obcí ze sdílených daní. Odůvodnění: Toto kriterium má posílit rozpočty obcí, které mají malý počet obyvatel a velkou rozlohu. Opatření má umožnit lepší údržbu a rozvoj infrastruktury v obcích s nízkým počtem obyvatel a velkou rozlohou. 3. Svaz souhlasí se zavedením přerozdělovacího kriteria prostého počtu obyvatel obce. Podle tohoto kriteria by se měly přerozdělovat 3 % příjmů obcí ze sdílených daní. Odůvodnění: Toto kriterium má posílit rozpočty menších obcí. Podle tohoto kriteria získávají všechny obce stejnou výši prostředků do svého rozpočtu. Uvažuje se, že váha tohoto kriteria by se měla do budoucna zvyšovat. Svaz nově navrhuje body: 1. Svaz požaduje zavedení dalšího přerozdělovacího kriteria ve výši přesahující Kč (uvedeno jako podíl v %) na každého žáka základní a mateřské školy (zahrnuje částku 1320 Kč na každého žáka, která je obcím poskytována ze státního rozpočtu). Příspěvek by se poskytoval obci, ve které žák navštěvuje školu. V současné době jde o žáků základních a mateřských škol. Přerozdělovací kriterium na žáka by mělo činit 7 %. Odůvodnění: Příspěvek na žáka i přes každoroční intenzivní vyjednávání Svazu roste jen velice pomalu. Dalším problémem jsou úhrady neinvestičních nákladů na žáka mezi jednotlivými obcemi, které tíží zejména obce, které vlastní školu nemají. Podle navrhovaného řešení Svazu by docházelo ke každoroční automatické valorizaci příspěvku na žáka a obce by byly zbaveny povinnosti hradit si navzájem neinvestiční náklady na žáka. 2. Svaz požaduje modifikaci stávajícího kriteria, podle kterého se přerozdělují sdílené daně ze současných 100 % na 87 %. Odůvodnění: V současné době se přerozděluje pomocí kriteria velikostních kategorií obcí 100 % příjmů ze sdílených daní. Do tohoto čísla se samozřejmě nezapočítává 30 % příjmů obcí z daně z příjmů fyzických osob, podnikatelů na území obce, a 1,5 %, které se obcím přerozdělují podle počtu zaměstnanců na území obce (tyto motivační složky v systému sdílených daní zůstávají). Vzhledem k tomu, že se zavádí nová přerozdělovací kriteria (3 % podle rozlohy obce, 3 % podle prostého počtu obyvatel a 7 % podle počtů žáků základních a mateřských škol navštěvujících školu na území obce), snižuje se podíl pro přerozdělování podle velikostních kategorií obcí ze současných 100 % na 87 %. 3. Svaz požaduje zahrnout do systému sdílených daní ve stejné míře jako daň z přidané hodnoty a daně z příjmů také spotřební a ekologické daně. Odůvodnění: Systém sdílených daní v současné době nezahrnuje spotřební informační servis č. 7/2007 strana 6

7 daně. V posledních letech sílí tendence snižovat daně z příjmů a zvyšovat daň z přidané hodnoty a daně spotřební. Jelikož obce nesdílí se státem také daně spotřební, je vývoj jednotlivých složek soustavy veřejných rozpočtů rozdílný. Zavedením spotřebních daní do daní sdílených by mělo dojít k srovnání vývoje ve veřejných rozpočtech. Nově navrhujeme zařadit do systému sdílených daní také daň z plynu, daň z elektřiny a daň z pevných paliv, tedy tzv. ekologické daně. 4. Svaz požaduje, aby princip vytváření koeficientů byl stejný také pro města Plzeň, Ostrava, Brno a Praha v rozmezí obyvatel. Odůvodnění: Financování měst Plzeň, Ostrava, Brno a Praha bylo řešeno zcela odlišně od ostatních měst. Z uvedeného vyplývá, že by tato města měla být financována do svých obyvatel stejným systémem jako všechny ostatní obce a města. Nad tuto hranici by již tato města byla financována podle zvláštního koeficientu. 5. Svaz požaduje navýšit podíl obcí na sdílených daních o dalších 7 mld. Kč jako kompenzaci snížených příjmů obcí v důsledku snížení sazeb ve vybraných daňových zákonech, které mají být schváleny v rámci reformy veřejných financí. Toto navyšování by mělo být postupné až do roku 2010 a mělo by kopírovat snižování daňových sazeb. Odůvodnění: V důsledku schválení reformy veřejných financí by mělo dojít do roku 2010 k snížení příjmů obcí o 7 mld. Kč. Požadujeme kompenzaci tohoto opatření. 6. Svaz požaduje navýšit podíl obcí na sdílených daních o dalších 7 mld. Kč jako vyrovnání propadu ve financování obcí v důsledku zavedení společného zdanění manželů. Odůvodnění: V posledních dvou letech došlo k snížení příjmů obcí o celkovou částku 7 mld. Kč v důsledku zavedení společného zdanění manželů. Požadujeme, aby tento propad v příjmech obcí byl kompenzován. Jako zdroj financí ke kompenzaci může sloužit nesystémové přerozdělování dotací při schvalování státního rozpočtu (tzv. medvěd). 7. Svaz požaduje navýšit podíl obcí na sdílených daních o Kč a zároveň zrušit poskytování příspěvku na žáka ze státního rozpočtu. Odůvodnění: Svaz požaduje vytvořit nové přerozdělovací kriterium v systému sdílených daní podle počtu žáků základních a mateřských škol na území obce. Zároveň s tímto opatřením by mělo dojít k převedení současné částky určené na příspěvek na žáka ze státního rozpočtu do systému sdílených daní. 8. Svaz požaduje stanovovat počty obyvatel ne podle údajů ČSÚ, ale podle údajů ministerstva vnitra. Odůvodnění: Obce dlouhodobě požadují, aby počty obyvatel pro účely zákona o rozpočtovém určení daní byly stanovovány podle údajů ministerstva vnitra a ne podle údajů Českého statistického úřadu. Mgr. Lukáš Váňa legislativně právní odd. Kanceláře Svazu Daňové příjmy obcí v letech 2008 až 2010 podle velikostních kategorií KVKO Daňové příjmy obcí [tis. Kč] Počet obyvatel Počet obcí Platný stav Návrh SMO ČR v kategorii Od Do Rok 2008 Rok 2009 Rok 2010 Rok 2008 Rok 2009 Rok , , , , , , , , , , , , , a více ,7611 Hl. m. Praha informační servis č. 7/2007 strana 7

8 Svaz v pracovní skupině Ministerstva dopravy ČR pro stanovení doby omezení jízdy kamionů o víkendech Na Ministerstvu dopravy byla zahájena jednání o úpravě dob omezení jízdy kamionů o víkendech. Výsledkem musí být náprava stavu, kdy je Česká republika průjezdní trasou pro kamiony a kdy jsou dotčené obce neúměrně zatěžovány dopravou, aniž by jim toto zatížení (hluk, zplodiny, rozbité silnice) kdokoliv kompenzoval. Dne 7. června 2007 se zástupce Svazu měst a obcí České republiky, člen Dopravní komise Předsednictva Svazu a náměstek primátorky statutárního města Zlín Ing. Miroslav Šenkýř a Mgr. Jan Potměšil z legislativněprávního oddělení Kanceláře Svazu účastnili prvního jednání pracovní skupiny Ministerstva dopravy ČR pro stanovení doby omezení kamionů o víkendech. Účelem jednání bylo seznámení účastníků pracovní skupiny a představení postojů všech přítomných. Dostavili se kromě jiných zástupci Policie ČR, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva dopravy a zástupci jednotlivých politických stran (ODS, ČSSD, KDU-ČSL, Zelení), dále zástupci Svazu dopravy, Česmadu Bohemia, Sdružení autodopravců, Ústředního automotoklubu, Autoklubu ČR, Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice, Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, Odborového svazu dopravy a Svazu obchodu. Postoj dopravců lze zjednodušeně shrnout do hesla co nejméně omezení, pokud možno žádná, kdy bylo kromě jiného argumentováno potřebami zásobování a omezováním podnikatelské a obchodní činnosti. Na opačném pólu se nacházelo Ministerstvo životního prostředí, které upozornilo na potřebu sladit doby omezení se sousedními státy, na dosavadní mírnost české úpravy a ke zvážení předložilo i omezování provozu kamionů v nočních hodinách za účelem snižování hlukové zátěže, jako je tomu např. v Rakousku. Svaz měst a obcí ČR ústy Ing. Miroslava Šenkýře představil výchozí priority Svazu, kterými je úprava dob omezení jízdy kamionů s návazností na regulaci v okolních státech, aby se Česká republika nestávala průjezdní cestou pro kamiony v intervalech, kdy je transport skrze sousední země omezen či zakázán. Dále Ing. Šenkýř upozornil na riziko přesunu nákladní dopravy na pozemní komunikace nižších kategorií a tříd, které jsou pro tyto účely stavebně nevyhovující, pokud bude v zájmu omezení nákladní dopravy zpoplatňováno např. i používání silnic II. a III. třídy, což Ministerstvo dopravy v minulosti zmínilo jako jedno z možných řešení. informační servis č. 7/2007 strana 8 Pro úplnost uveďme, že omezení jízdy některých vozidel je v České republice upraveno v 43 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (silniční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Na dálnici a na silnici I. třídy je zakázána jízda nákladním a speciálním automobilům a zvláštním vozidlům o maximální přípustné hmotnosti převyšující kg a nákladním a speciálním automobilům a zvláštním vozidlům o maximální přípustné hmotnosti převyšující kg s připojeným přípojným vozidlem v neděli a v ostatních dnech pracovního klidu celoročně v době od do hodin, o sobotách v období od 1. července do 31. srpna též v době od 7.00 do hodin a o pátcích v tomtéž období v době od do hodin. V Rakousku platí obdobné zákazy celoročně v sobotu od hod. do půlnoci a v neděli a ve svátek od 00,00 hod. do hod. a všeobecný zákaz nočního provozu od do hod.; existují ještě regionální zákazy na cca 50 silnicích. V Německu platí celoročně zákaz v neděli a ve svátek od do hod. a v sobotu od do hod.; na některé úseky dálnic a silnic existují i další sezónní zákazy. V Polsku platí sezónní zákaz v době od do , a to v pátek od do hod., v sobotu od do hod. a v neděli a ve svátek od do hod.; v případě vysokých teplot mohou být vyhlášeny ad hoc zákazy pro denní dobu až hod. Slovensko má celoroční zákaz v neděli a ve svátek od do hod. a celoroční zákaz i v sobotu od hod. do hod., který je o prázdninách prodloužen do hod. Maďarsko má celoroční zákaz v sobotu od do hod., v neděli a ve svátek od do hod. a od do je sobotní zákaz rozšířen na interval až hod.; v předvečer svátku je zákaz od do hod.; od do nejsou omezení pro mezinárodní dopravu. Další jednání pracovní skupiny na Ministerstvu dopravy je plánováno na červenec 2007, kdy by měla probíhat diskuze nad konkrétními dobami omezení jízdy kamionů a jejich dopadech v oblasti bezpečnosti silničního provozu, průmyslu a obchodu a dopravního zatížení měst a obcí. Svaz předběžně navrhuje následující omezení: v pátek od do hod. celoročně a od do hod. o prázdninách, v den před státním svátkem od do celoročně, v sobotu od do hod. celoročně a v neděli a ve státní svátek celoročně od do hod. Podrobnější a průběžně aktualizované informace se zdůvodněním navrhovaných změn lze nalézt na našich webových stránkách v rubrice Doprava. Mgr. Jan Potměšil legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

9 Obce mají na vlastní náklady vykonávat veterinární správu a zajišťovat péči o týraná zvířata, zvířata mají propadat obcím V Poslanecké sněmovně se nyní projednává novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, dle které by obce III měly na svůj náklad pečovat o zvířata svěřená do náhradní péče. Týrané zvíře propadlé v řízení o přestupku nebo správním deliktu by se mělo stát vlastnictvím této obce. Novela rovněž nebývale rozšiřuje množství přestupků a správních deliktů, které by obce III měly řešit. I v jiných ohledech novela zvyšuje nároky na agendu těchto obcí, které by se měly stát fakticky výkonnými orgány státní veterinární správy, a to na vlastní náklad. Dne 14. června 2007 se v Poslanecké sněmovně konala pracovní porada k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Svaz měst a obcí se jednání účastnil především z důvodu, že novela zákona oproti původnímu znění, které Svaz připomínkoval, doznala řady podstatných změn, jež by pro obce měly dalekosáhlé následky. Především se jedná o záměr zakotvit pro obce s rozšířenou působností povinnost péče o týraná zvířata, a to na jejich vlastní náklad (!). V případě podezření z týrání zvířat totiž zákon umožňuje odebrání zvířete a jeho svěření do náhradní péče, tu by obce měly platit ze svých prostředků. Předpokládá se, že půjde o rozhodnutí vydané v souvislosti s řízením o přestupku (správním deliktu) nebo v jeho rámci. Vyústěním řízení by pak mělo být uložení sankce (nebo ochranného opatření) propadnutí zvířete, kdy se má zvíře stát vlastnictvím obce. Od odebrání zvířete a jeho svěření do náhradní péče, až po jeho propadnutí obci, by tak obec měla finančně i jinak zajišťovat péči o toto zvíře, aniž by měla reálnou naději na náhradu vynaložených prostředků (novela alibisticky uvádí, že je lze vymáhat po osobě, jíž bylo zvíře odebráno). Obce III jako servis veterinární správy V jednání jsme představili zásadní výhrady už vůči samotnému pojetí ochrany zvířat dle zákona na ochranu zvířat proti týrání, které novela výrazně prohlubuje, kdy se obce s rozšířenou působností mají fakticky stát servisními a výkonnými orgány státní veterinární správy. Dle navrhované úpravy se posiluje postavení Krajské veterinární správy jako objednatele služeb u obecních úřadů, kdy obce na základě závazných stanovisek a podnětů veterinární správy budou vykonávat největší objem reálné práce, spočívající ve vedení správních řízení, rozhodování, vyřizování odvolání, zajišťování výkonu rozhodnutí, vyřizování stížností na postup úřadu a řešení konfliktů s přestupci a jinými účastníky řízení. To vše na vlastní náklad, aniž by předkladatel zákona řešil, kde obce na tyto povinnosti (de facto výkon státní veterinární správy) najdou prostředky. Ukázkovým příkladem budiž úprava tzv. zvláštního opatření, kdy obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnutím nařídí vlastníkovi hospodářského zvířete např. provést opatření ke snížení počtu zvířat, včetně jejich usmrcení, dochází-li k jejich týrání, nebo uloží vlastníkovi zvířete pozastavení činnosti, kdy odstranění závad kontroluje krajská veterinární správa, ale správní řízení, od vydání až po výkon rozhodnutí (včetně zastřelení zvířat, pokud tak chovatel neučiní?!), má zajišťovat obec. Razantní nárůst množství přestupků a správních deliktů Další výhrady jsme vyjádřili k nebývalému rozšíření počtu správních deliktů, které již nezahrnují pouze klasické přestupky týrání zvířete fyzickou osobou, kde lze u obce skutečně předpokládat větší místní znalost (psi týraní místním alkoholikem, štěňata chovaná ve vraku vozidla, velkochov milovnice koček v obecním bytě, zvíře uzamčené v automobilu apod.). Obce by totiž měly nově řešit až 34 přestupků fyzických osob a 49 správních deliktů právnických nebo podnikajících fyzických osob (v současné době jde o 5 přestupků a 3 správní delikty). Zároveň se jedná i o delikty spáchané v souvislosti s přepravou nebo velkochovem hospodářských zvířat, s prováděním laboratorních pokusů, s porážením zvířat na jatkách, s činnostmi, kde je třeba odborné veterinární péče, zvláštních povolení, osvědčení nebo akreditací, porušením nařízení EU atd. Jde tak už spíše o výkon veterinární správy, nikoliv o záležitosti, které by měly svou podstatou patřit do správy obce (veřejný pořádek, ochrana života, zdraví a majetku občanů). Je třeba upozornit, že krajské veterinární správy už nyní řeší přestupky a správní delikty dle veterinárního zákona a nelze tedy argumentovat, že nemají vlastní personál na řešení agendy správního trestání, resp. správních řízení obecně (vybavenost orgánů státní veterinární správy navíc není problémem, který by ze svých prostředků měly řešit obce). informační servis č. 7/2007 strana 9

10 Obec jako pečovatel o týrané zvíře a jeho nabyvatel Nejzásadnější výhrady v souladu s postoji většiny námi dotázaných obcí se týkaly skutečnosti, že by týrané zvíře mělo připadnout obci. Pokud by se měla stát vlastníkem propadlého nebo zabraného zvířete obec, jde o zásah do dosavadní úpravy přestupkového, příp. trestního, práva, kde se vlastníkem propadlé nebo zabrané věci stává stát (viz 15 odst. 3 a 18 odst. 3 zákona č. 200/1990 o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a dále 55 odst. 5 a 73b odst. 1 zákona č. 140/1961, trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů zvíře, jakkoliv požívá zvláštní ochrany, je dle práva stále věcí). Pokud by měla být schválena navrhovaná úprava, tak se z okruhu propadlých nebo zabraných věcí bude vyčleňovat zvláštní okruh věcí dle zákona o ochraně zvířat proti týrání, které nepřipadají státu jako v případě ostatních deliktů, ale připadají obci, a shodou okolností jsou to právě týraná zvířata (chromí či zanedbaní psi, nemocné kočky, zubožený dobytek apod.), o něž je nutno se dále starat a které lze jen těžko zpeněžit. Případné námitky, že obec bude mít zisk z uložené pokuty nebo že náklady na péči může vymáhat po pachateli týrání, je nutno odmítnout, neboť drtivá většina přestupců nepatří mezi sociálně konformní, zajištěné a zodpovědné občany, kteří by usilovali o uhrazení pokut a jiných finančních povinností. Nejvíce potrestaným bude naopak obec, která si neuváženým rozhodnutím způsobí problém v podobě povinnosti starat se o týrané zvíře, platit mu veterinární ošetření a financovat další výdaje. Nelze přijmout odkaz na údajnou analogii s právem občanským, který z některých stran zazněl, neboť občanský zákoník upravuje nakládání s věcmi ztracenými, skrytými nebo opuštěnými ( 135 občanského zákoníku), zatímco věc, resp. zvíře, které propadlo za účelem sankcionování pachatele nebo které bylo zabráno za účelem prevence dalšího týrání, není věcí, jejíž vlastník není znám. O nálezu se nerozhoduje ve správním nebo trestním řízení v občanském zákoníku je zakotvena úprava přechodu vlastnictví k věci neznámého majitele, nikoliv úprava sankce nebo ochranného opatření. Analogie s právem občanským je nepřípadná i proto, že stávající trestní právo i úprava správního trestání shodně ustanovuje a i do budoucna bude stanovovat jako nabyvatele propadlé či zabrané věci stát, a není důvod, aby zákon na ochranu zvířat proti týrání zaváděl nějakou výjimku. Z důvodů praktických i legislativně-právních je proto nutné, aby se nabyvatelem propadlého zvířete stával stát. Další postup Svazu, výzva obcím Pracovní skupina obcí III požaduje přesunutí veškeré působnosti dle zákona na ochranu zvířat proti týrání na Krajské veterinární správy (samozřejmě s výjimkou působnosti v oblasti obecně závazných vyhlášek obcí, řešené na úrovni obcí I, tedy všemi obcemi). Nebude-li takový návrh průchodný, hodláme v každém případě prosadit přechod vlastnictví k týranému zvířeti na stát, nikoliv obce, a dále vyřešit financování náhradní péče o zvíře, pokud už by ji obec měla zajišťovat. V termínu stanoveném pracovní skupinou zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, tj. do 7. září, hodláme v tomto smyslu podat pozměňující návrh. Po zmíněném datu proběhne v rámci pracovní skupiny odborný seminář a poté se projednáváním novely bude znovu zabývat zemědělský výbor Poslanecké sněmovny. Návrh novely zákona i s důvodovou zprávou (sněmovní tisk č. 184) je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny v rubrice Dokumenty. Pro účely dalšího prosazování oprávněných požadavků měst a obcí uvítáme jakékoliv další návrhy dotčených obcí, zejména příklady zkušeností s péčí o týraná zvířata a s vymáháním nákladů vynaložených na jejich péči po osobách, jimž bylo zvíře odebráno. Mgr. Jan Potměšil legislativně právní odd. Kanceláře Svazu Kam směřuje energetika na počátku 21. století? Opět po roce Ekonomická mise Francouzského velvyslanectví v České republice a francouzská exportní agentura Ubifrance ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem životního prostředí a Českou energetickou agenturou pořádala ve dnech 31. května a 1. června 2007 česko-francouzskou konferenci, tentokráte věnovanou tématu Zajištění energetické bezpečnosti zvýšením energetické účinnosti a využíváním obnovitelných zdrojů energie. informační servis č. 7/2007 strana 10 Účastníci byli samozřejmě seznámeni s vývojem energetické náročnosti států v Evropě i ve světě s předpokládanými světovými trendy poptávky po energiích v souvislosti s předpokládaným růstem energetické náročnosti zejména států Asie. Čeští i francouzští přednášející referovali jednak o trendech snižování energetické náročnosti v oblasti bydlení a budov obecně, dále pak byly představeny některé konkrétní projekty. Za zmínku stojí dva využívající alternativní palivo dřevnou štěpku a slámu. Jedna taková biovýtopna je v Plané u Mariánských Lázní a druhá ve Třebíči. Rozhodně jde o inspirativní projekty pro zástupce obcí a měst z České republiky, pokud je samozřejmě v místě zajištěno dlouhodobě potřebné biopalivo. Velmi zajímavá byla prezentace města Litoměřice, které finančně podporuje využívání solární energie v bytové zástavbě na ohřev teplé užitkové vody i pro výrobu elektřiny (např. parkovací automaty) a uvažuje o využívání termální energie z hlubinného vrtu. Toto město uvádějící principy trvale udržitelného rozvoje do praxe získalo již několikrát cenu Solární liga (2005, 2006) a Českou sluneční cenu (2001). Využívání solární energie se zdá mnohým jako neodůvodnitelně vysoká finanční zátěž, ale neustálé zlepšování účinnosti solárních panelů v kombinaci s regulační technikou a s novými trendy ve stavebnictví přináší trvalé pozitivní výsledky. Má-li být podporován rozvoj energetických služeb (kvalita a bezpečnost), rozmanitost zdrojů a v konečném důsledku tak energetická soběstačnost, potom je třeba vytvořit podmínky pro relevantní konkurenci v tomto hospodářském odvětví. V České republice se tak v posledních letech stává prostřednictvím převodu státního majetku na územní samosprávné celky samosprávy, zejm. kraje, např. v oblasti školství, zdravotnictví, sociální péče. Jsou realizována výběrová řízení na dodavatele energií (např. v Pardubickém, Libereckém kraji) do příslušných zařízení. Velkým problémem se postupně ukazuje neschopnost energetické soběstačnosti některých evropských států, např. Rakousko, Maďarsko, Slovensko, kdy nedostatek energie je do těchto zemí importován z okolních států, což oslabuje jejich schopnost soběstačnosti. V této INTERREG IIIB CADSES souvislosti

11 je třeba zamyslet se nad podporou výstavby nových jaderných elektráren, přestože Evropská unie je vůči tomuto neutrální. Biomasa velké zdroje nenahradí, jde o lokální palivo (jinak velmi náročné na dopravu a pěstování), stejně tak zavádění alternativních zdrojů je náročné, zejm. technologicky a finančně, samozřejmě je třeba i nadále podporovat a rozvíjet. Ač se to nezdá, problém zavádění jádra v ČR je velmi aktuální již dnes, jelikož životnost jaderné elektrárny Dukovany vyprší v roce 2025 a příprava výstavby nového jaderného reaktoru zabere minimálně let. V přípěvcích mnoha řečníků z Francie zaznělo v souvislosti s energetickou účinností bytů mnoho zajímavých informací, např. klimatické změny mají vliv na energetickou účinnost budov (ekonomické dopady nákup energií), 2/3 elektřiny ve světě jsou vyrobeny z fosilních paliv, což reprezentuje 40 % všech emisí skleníkových plynů, do roku 2050 Francie chce dosáhnout toho, že všechny nově Nízkoenergetický dům se solárními panely v rakouském Linci. vystavěné byty budou mít průměrnou roční spotřebu energií 50 kwh/m 2. Ke snížení energetické náročnosti budov je prováděna soustředěná informační kampaň (např. o zateplování stávajících bytů), zavádění ekoštítků na budovách (odstupňované od pasivního bydlení až po standard daný evropskými směrnicemi), investiční pobídky při výstavbě (daňové úlevy, půjčky) atd. Energeticky velmi náročným odvětvím hospodářství je i doprava, zejména nákladní, jejíž intenzita rok od roku stoupá (cca o 1,5 až 2 % ročně). Ing. Josef Šalda člen Energetické komise Mgr. Pavel Drahovzal legislativně právní odd. Kanceláře Svazu Odpadové hospodářství Jak funguje maďarské odpadové hospodářství? To bylo jedním z hlavních témat červnového semináře pro partnery projektu C2ENET pod názvem Odpadové hospodářství, na kterém maďarské město Szigetszentmiklós ukázalo, že Maďarsko se v oblasti nakládání s odpady schopně přizpůsobuje moderním trendům poskytování služeb ve veřejném zájmu. Využívá služeb zdatných odborníků vybraných v transparentním výběrovém řízení za odpovídající cenu, zajištění bezpečnosti s využitím nejlepších dostupných technik. Velmi zajímavou prezentací bylo vystoupení hlavního architekta města Szigetszentmiklós. Vcelku příhodná poloha tohoto cca 31tisícového města vzdáleného jen 25 km od centra Budapešti s průměrným věkem obyvatelstva 36 let jej předurčuje, aby v budoucnu plnilo roli kulturní a rekreační destinace nejen pro obyvatele hlavního města Maďarska, ale i pro návštěvníky z Maďarska i Evropy. Za tímto účelem vedení města věnuje pozornost posílení sociální komunikace a zvýšení ochrany životního prostředí ve městě i jeho okolí. Ambiciózní cíle (např. rozvoj městské dopravy a navazujících dopravních systémů, obnova veřejných prostranství, pořádání a přitáhnutí kulturních a společenských událostí do města) se snad podaří naplnit i s pomocí vcelku dostačujícího rozpočtu okolo 20 milionů (rok 2005). Stejně jako v České republice i v Maďarsku municipality postupně zavádějí systémy na třídění některých složek komunálního odpadu, zejm. papír, sklo, plasty. Recyklovatelné složky mohou občané, zejména v okrajových částech města, odkládat u svých domů do 120litrových pytlů bez jakýchkoliv poplatků, které jsou pak svezeny speciálním vozem a na místě vyměněny za prázdné pytle. Vedle tohoto systému funguje ve městě a přilehlém okolí na 28 sběrných míst po 4 kontejnerech (plast, papír, čiré a barevné sklo), kde je možné tyto složky rovněž bezplatně odložit. Město plánuje výrazné zlepšení a rozšíření systému, a to navýšením počtu kontejnerů na cca ks, rekultivaci skládky, zřízení dalších 26 sběrných míst, zřízení městské kompostárny o rozloze m 2 a vybudováním třídičky. V roce 2006 vynaložil Szigetszentmiklós na systém třídění cca 22,25 mil. maďarských forintů (cca 2,2 mil Kč) s tím, že cca 13 mil. maďarských forintů (1,2 mil Kč) obdrželo město od autorizované společnosti a zpracovatelů vytříděných materiálů. Samozřejmě, že zavádění systému třídění je z počátku velmi náročné, zejména finančně, ale i pro občany, tj. musí se naučit třídit odpady. Toto nelze realizovat bez zásadní podpory města, jsou rozesílány letáky, informační brožury, nálepky do každé domácnosti, děti ve školách a mateřských školkách se učí, jak nakládat s odpady. Jako další krok uceleného systému třídění odpadů z domácností bude následovat zajištění nakládání s pneumatikami a bateriemi bezpečnou a kontrolovatelnou cestou (spolu s distributory a prodejci). Z prezentací ostatních účastníků vyplynulo, že s narůstajícím množstvím komunálního odpadu se lze vypořádat jedině na základě principů předcházení vzniku odpadů, materiálového využití odpadů, kontrolovatelného a přiměřeně udržitelného skládkování. V Dolním Rakousku jsou tyto principy uplatňovány v odpadovém hospodářství již od počátku 70. let minulého století. Z důvodů ekonomické a logistické výhodnosti při nakládání s odpady byla založena meziobecní odpadová společnosti (42 municipalit s cca obyvateli), mimo to, některá nepopulární opatření jsou zaváděna touto společností a ne přímo municipalitami. Dalšími výhodami je kratší rozhodovací proces, objektivní náhled na řešení problémů s minimalizací politických důvodů (např. nedostatek peněz na tuto oblast), provázanost systémů ve větším celku. Nákladnost systému, ve kterém se sbírá odděleně velkorozměrový odpad, elektrozařízení, dřevo, stavební odpad, bioodpad, papír, plast, sklo, je cca 10,3 mil. a příjmy cca 10,6 mil.. Na závěr prvního dne byli účastníci seznámeni se systémem fungování zpětného odběru vyřazených elektrozařízení pocházejících z domácností v České republice a zapojením českých měst a obcí do něho, včetně upozornění na některé závažné nedostatky, např. nedostatečná legislativa, kontrola, málo míst zpětného odběru atd. Mgr. Pavel Drahovzal legislativně právní odd. Kanceláře Svazu informační servis č. 7/2007 strana 11

12 Rada Svazu se sešla k svému prvnímu jednání po X. Sněmu 8. června v Praze Stav členské základny vstupy, výstupy od 6. března 2007 Rada Svazu projednala stav členské základny vstupy, výstupy od posledního zasedání Rady. Vzala na vědomí, že k 10. květnu t.r. Svaz zastupuje obcí, což z celkového počtu obyvatelstva představuje 75,98 %. Rozbor hospodaření SMO ČR k 31. březnu 2007 Členové Rady Svazu byli seznámeni s výsledky hospodaření Svazu za první čtvrtletí. Výkonný místopředseda Jech upozornil na to, že podstatná část příjmů a výdajů souvisejících s akcemi Svazu se projeví v účetnictví až v II. čtvrtletí. Rozpočet by ale neměl být překročen. Dodal, že MMR poskytlo Svazu na rok 2007 částku ve výši Kč na zahraniční aktivity. Starosta Rychnova u Jablonce nad Nisou dal podnět k zamyšlení se nad úročením svazových peněz - úkolu se ujme Finanční komise. Stručná rekapitulace: Příjmy Vlastní příjmy: ,50 Kč plnění na 42,6 % Příjmy na zajištění akcí pořádaných Svazem ,03 Kč plnění na 31,1 % Nevlastní příjmy (podléhající vyúčtování) ,00 Kč (podpora samospráv v Bělorusku) plnění na 12,9 % Příjmy celkem: ,53 Kč plnění na 37,88 % Výdaje Provozní výdaje: ,17 Kč (20,4 %) Výdaje na mezinárodní aktivity Svazu: ,23 Kč (23,9 %) Výdaje na akce pořádané Svazem ,38 Kč (12,5 %) Finanční participace Svazu na mimosvazových aktivitách 2 177,05 Kč (0,6 %) Výdaje celkem: (bez výdajů uvažovaných) ,83 Kč (18,7 %) Celkový přebytek hospodaření k 31. březnu 2007 činí ,97 Kč. Rada Svazu vzala rozbor hospodaření na vědomí. Volba Předsednictva Svazu měst a obcí České republiky Členové Rady byli úvodem seznámeni s postupem volby členů Předsednictva dle platných Stanov Svazu. Zastoupení jednotlivých komor v Předsednictvu po X. Sněmu zůstává ve stejném poměru, tj. za Komoru statutárních měst 3 členové, za Komoru měst 5 členů, za Komoru obcí 2 členové a jeden člen za hlavní město Prahu (čestný předseda Svazu). Členy Předsednictva za Komoru obcí byli zvoleni Josef Bezdíček, starosta obce Čermná nad Orlicí, a Alena Knobová, starostka obce Liběšice. Komoru měst budou v Předsednictvu reprezentovat Mgr. Daniela Vernerová, starostka Bělé pod Bezdězem, Ing. Ladislav Kryštof, starosta Uherského Brodu, Ing. Pavel Smolka, starosta Vítkova, Ing. Pavel Vondrys, starosta Strakonic, a Mgr. František Lukl, starosta Kyjova. Komoru statutárních měst budou zastupovat Ing. Zbyněk Stanjura, primátor Opavy, Ing. Dan Jiránek, primátor Kladna, a Ing. Oldřich Vlasák, člen zastupitelstva Hradce Králové. Následně se konala volba předsedy Svazu a místopředsedů Svazu. Post předsedy Svazu znovu obhájil Ing. Oldřich Vlasák, místopředsedy se stali: za Komoru obcí Josef Bezdíček, za Komoru měst Mgr. Daniela Vernerová a za Komoru statutárních měst Ing. Zbyněk Stanjura. Volby se konaly za přítomnosti 68 členů Rady. Závěrem Ing. Vlasák poděkoval dosavadním členům Předsednictva, kteří již ve funkci pokračovat nebudou, tedy Mgr. Květě Halanové, Ing. Ivanovi Černému, JUDr. Luboši Průšovi, a doc. RNDr. Miroslavu Tettrovi, CSc. Příští zasedání Rady - 7. prosince 2007 Lenka Zgrajová informační servis č. 7/2007 strana 12

13 Předsednictvo Svazu jednalo v novém složení 8. června po zasedání Rady Hlavním bodem prvního zasedání Předsednictva Svazu po X. Sněmu byla novela zákona o sociálních službách, konkrétně nový způsob rozdělování dotací pro zařízení sociálních služeb. V letošním roce byly dotace přidělovány státem (resp. MPSV) na podkladě žádostí zpracovaných krajskými úřady. Tento systém byl řízen pouze metodikou ministerstva a neměl oporu v žádné zákonné ani podzákonné normě. Jeho výsledkem bylo přidělení výrazně nižších dotací obecním zařízením ve srovnání s krajskými. Novela mění proces poskytování dotací a posiluje pravomoci krajů. Systém by měl být nastaven tak, že stát poskytne ze státního rozpočtu krajům účelově určenou dotaci na financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb. Kraje pak dále podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů tyto prostředky přerozdělují dále. Panuje obava, že kraje si ještě více zabezpečí svá zařízení na úkor obecních a zařízení nestátních neziskových organizací. Členové Předsednictva vzali podané informace na vědomí. Budou požadovat, aby pro rok 2008 byly v přístupu k státním dotacím nastaveny pro všechny zřizovatele zařízení sociálních služeb rovné podmínky. V tomto smyslu učiní Kancelář Svazu všechny potřebné kroky. Oldřich Vlasák informoval členy Předsednictva o přípravě druhého setkání s vládou. Na základě diskuse bylo zformulováno 13 následujících bodů, které by měly být předmětem jednání: novelizace zákona o RUD a posílení příjmů obcí zajištění možnosti integrovaného rozvoje měst a naplnění urbánní dimenze politiky soudržnosti a překonání roztříštěnosti intervencí z operačních programů a nepropojenosti prostředků z ERDF a ESF infrastruktura veř. dopravy a alokování prostředků na tuto oblast zajištění plnohodnotného příspěvku na výkon přenesené působnosti zajištění rovného přístupu k dotacím pro obecní zařízení poskytující sociální služby zvýšení absorpční kapacity obcí vyjednání blokové výjimky z veřejné podpory pro obce a města příprava zákona o místních daních novelizace zákona o správních poplatcích vyřešení problému církevních restitucí zajištění přechodu zbylého historického majetku obcí vlastněného dosud státem vymezení majetku státu, který je převoditelný do majetku měst a obcí ratifikování článků Evropské charty místní samosprávy, kterými není Česká republika vázána Předsednictvo Svazu dále projednalo standardní materiály - změny ve složení komisí, stav členské základny, termíny zasedání atd. a dohodlo se, že jednotliví členové si rozdělí garance nad odbornými komisemi, které fungují jako poradní orgány Předsednictva. Lenka Zgrajová informační servis č. 7/2007 strana 13

14 Předsednictvo Svazu Předseda Čestný předseda Ing. Oldřich Vlasák zastupitel města Hradce Králové MUDr. Pavel Bém primátor hl. města Prahy Místopředsedové Místopředseda Svazu za Komoru statutárních měst Místopředseda Svazu za Komoru obcí Místopředseda Svazu za Komoru měst Ing. Zbyněk Stanjura primátor města Opavy Josef Bezdíček starosta obce Čermné nad Orlicí Mgr. Daniela Vernerová starostka města Bělé pod Bezdězem Členové Ing. Dan Jiránek primátor města Kladna Alena Knobová starostka obce Liběšic Ing. Pavel Vondrys starosta města Strakonic Ing. Pavel Smolka starosta města Vítkova Ing. Ladislav Kryštof starosta města Uherského Brodu Mgr. František Lukl starosta města Kyjova informační servis č. 7/2007 strana 14

15 Z jednání komor a komisí vybráno ze zápisů Dopravní komise zasedala 5. června v Praze Hlavním bodem jednání byl věcný záměr zákona o veřejné hromadné osobní dopravě, který upraví postavení objednatele, dopravce a cestujícího, zakotví povinnost zpracovávat plány dopravní obsluhy území na úrovni obce, kraje a státu a bude řešit otázku přístupu na trh, včetně výslovné úpravy možností přímého zadání. Principy a záměry navrhované úpravy podrobně vysvětloval Ing. František Vichta, vedoucí oddělení koncepce a strategie odboru veřejné dopravy Ministerstva dopravy ČR, jako zástupce předkladatele (podrobněji k věcnému záměru viz Připomínkovali jsme ). Pozvání na zasedání přijali též Ing. Aleš Stejskal z České asociace organizátorů veřejné dopravy, Ing. Václav Kůžel z Českých drah, a. s., a Petr Kašík ze Svazu dopravy ČR. Přítomní hosté se zabývali problémem integrace dopravy, která nespočívá pouze ve zjednodušení nebo sjednocení způsobu plateb za přepravu, ale především ve vzájemné provázanosti všech druhů dopravy. Jako příklad dobré praxe Ing. Vichta opakovaně odkázal na příklad brněnského integrovaného dopravního systému, který pokrývá v podstatě celé území Jihomoravského kraje. Zdůrazněna byla potřeba posilování veřejné hromadné osobní dopravy jako konkurence vůči osobní automobilové dopravě. Závěrem zasedání byly s Ing. Vichtou probírány požadavky měst a obcí k připravovanému zákonu o veřejné hromadné osobní dopravě. Financování a sdružování finančních prostředků bude zákonem upraveno, financování probíhá na obecní, krajské a státní úrovni, každá úroveň platí to, co si navrhla v dopravním plánu. Otázka financování MHD velkých jádrových měst, jejichž MHD má regionální význam (kdy MHD využívají nejen občané města, ale široké okolí) má záviset na tomto městu, které se v rámci dopravního plánování rozhodne, co vše hodlá zajistit, jde též o dohodu mezi městem a krajem (často sídlí v tomtéž městě). Možnost změn v dlouhodobých dopravních plánech není problémem u změn, jimiž má dojít k rozšíření (z důvodu rozvoje obce nebo obsluhy nového zaměstnavatele), problém by vznikl pouze u rušení linek, pokud už dopravce nakoupil autobusy apod. Možnost zříci se povinnosti připravovat dopravní plán, ale zachovat vliv na obsah jízdních řádů bude v zákoně upravena povinnost mají jen města od určitého objemu přepravy, jinak povinnost připadá kraji, kraj vychází z požadavků obce, obec se vyjadřuje k jízdním řádům též při jejich schvalování jako dotčený subjekt, neměly by tak nastat případy, kdy jízdní řád bude nevyhovující. Zohlednění kvality dopravních služeb jako kritéria ve výběrových řízeních má záviset na objednateli základní bezpečnostní parametry vozidel jsou stanoveny technickými normami, vyšší či nižší komfort nechť si objednatel stanoví dle svých možností či priorit, ve výběrovém řízení je dostatečný prostor pro zohlednění kvality, tedy nejen výše nabízené ceny. Financování nových úředníků (v důvodové zprávě je řeč o 60 nových tabulkových místech) a financování nárůstu povinností obcí má zajistit stát. Komise pro informační systémy měst a obcí jednala 7. června v Pardubicích Zástupce OK system informoval o postupu prací na rozhraní pro spisovou službu. Návrh řešení připomínkovali dodavatelé jednotlivých spisových služeb pro města a obce. Komunikace se spisovými službami bude jako s rozhraním účetnictví. Na základě diskuse se členové komise rozhodli požádat Předsednictvo Svazu, aby vzneslo oficiální dotaz na ministerstvo vnitra, v jakém stavu je vyhláška o definovaném referenčním rozhraní a zákon o sdílení informací ve veřejné správě. Doporučili, aby zástupce Svazu v Radě vlády pro informační společnost (jmenován byl Oldřich Vlasák) inicioval zřízení pracovní skupiny, která vyřeší problém on-line propojení aplikací se spisovou službou úřadu (přidělování čísel jednacích). V různém komise řešila některé personální otázky. Kontrolní komise se sešla 8. června v Praze Ke svému prvnímu jednání po X. Sněmu Svazu se sešla Kontrolní komise bezprostředně po jednání Rady Svazu. Jejím hlavním úkolem bylo zvolit ze svého středu předsedu komise. Na tento post byl navržen dosavadní místopředseda komise Karel Smutný, starosta městyse Klenčí pod Čerchovem. Byl zvolen všemi přítomnými hlasy. Místopředsedou komise se pak stal Michal Maják, starosta obce Jiříkov. Členové komise také odsouhlasili jednací řád komise a své dva členy pověřili kontrolou pokladny. Bezpečnostní komise zasedala 19. června v Praze Zástupci ministerstva vnitra seznámili přítomné s novinkami v oblasti prevence kriminality a bezpečnostní politiky. Ředitelka odboru prevence kriminality Mgr. Jitka Gjuričová představila modifikovaný program prevence kriminality na roky 2008 až 2011 (původní program Partnerství končí rokem 2007). Nová strategie zahrnuje více úrovní subjektů, kterým se budou prostředky poskytovat: 1) mezirezortní úroveň - projekty v rámci Systému včasné intervence, Community policing, rezortní programy programy v rámci pomoci obětem obchodování s lidmi, podpora protikorupčních opatření atd., 2) krajská úroveň regionální projekty mikroregiony, 3) městská úroveň jedná se o vybraných 47 měst s počtem informační servis č. 7/2007 strana 15

16 obyvatel větším než , která mají statut obcí III - budou moci realizovat Městský program prevence kriminality. Podmínkou je zpracování bezpečnostního auditu, zpracování koncepce prevence kriminality, včetně akčního plánu a jiné strategické dokumenty. Pro města bude vyčleněna částka 35 mil. Kč ročně. Komise byla dále informována o reformě Policie ČR. Host jednání Martin Linhart uvedl základní principy reformy, jimiž by měly být: odbřemenění Policie ČR od zbytečných činností (doručování, doprovod exekutorů, doprovod rozměrných nákladů), personální a ekonomická pravomoc, profesionalita a partnerství s kraji, obcemi a nevládními a neziskovými organizacemi. Základními výstupy pak budou zákon o policii ČR a zákon o vnitřní bezpečnosti, jehož součástí by měla být novela zákona o obecní policii, kde budou jasně vymezená pravidla pro všechny subjekty (i soukromoprávní). Zákon o obecní policii by měl nově vymezit působnost obecní policie, principy spolupráce s Policií ČR, principy řízení a odpovědnosti za chod obecní policie, mechanismus spolupráce při mimořádných krizových stavech, povinnost středoškolského vzdělání, zkoušky a zpřísnění limitů, metodickou pomoc ministerstva vnitra, civilní zaměstnance a další. Všechny zmiňované návrhy budou Svazu postoupeny k připomínkování. Dle vyjádření MV půjde materiál do konce roku 2007 do vlády, předpokládaná účinnost od 1. ledna Zástupci městských policií Libor Kubiš, Jindřich Vašíček a Milan Skřebský Výbor městských částí a obvodů zasedal června v Brně-Bystrci Jiří Brodský, který byl zvolen předsedou Výboru, informoval přítomné o novém postavení Výboru v rámci struktury Svazu. V Radě Svazu budou Výbor nyní zastupovat tři delegáti (Jiří Brodský, Ústí nad Labem-Severní Terasa, Hynek Brom, Plzeň 4, Jaroslav Kňava, Pardubice V). Nyní je třeba zajistit také odpovídající zastoupení v jednotlivých odborných komisích Předsednictva. Předsedkyně Školské komise informovala o jednání s ministryní školství Kuchtovou viz Aktuality, str. 2, 3. Na pořadu jednání byla také problematika právního postavení městských částí a obvodů. Mezi jejich statuty jsou velké rozdíly, především v majetkoprávních vztazích. Je třeba vysvětlit primátorům měst, že starostové městských částí a obvodů nechtějí brát statutárnímu městu kompetence, ale pomáhat se správou tam, kde jsou více znalí místních poměrů. O této problematice bude Výbor jednat na svém dalším zasedání na přelomu září a října v Plzni. Na pořadu jednání bude i problematika rozpočtového určení daní. Energetická komise sbírala zkušenosti 15. června v Linci Členové Energetické komise se na svém výjezdním zasedání seznámili s využitím solární energie v rakouském Linci. V linecké městské čtvrti SolarCity bylo v letech 2000 až 2003 vystavěno na 1300 bytů pro cca 3000 obyvatel včetně nezbytné občanské vybavenosti (škola, mateřská školka, sportovní areál, veřejný park, podzemní parkovací prostory, obchody, centrum veřejné správy). Využití solárních panelů je určeno na ohřev teplé užitkové vody (kromě mateřské školky, kde je solární energie využívána prostřednictvím střešních fotovoltaických článků i k výrobě elektřiny), kdy tento způsob ohřevu zajistí takřka 100% poptávku energie na ohřev teplé užitkové vody v létě, v zimě jde o cca třetinu veškerých potřebných energetických vstupů na ohřev teplé užitkové vody (v zimním období podstatnou část tepelné energie dodává nedaleko umístěná stanice na biomasu). V ročním průměru je díky tomuto systému ušetřeno cca 50 % energie potřebné k ohřevu teplé užitkové vody standardním způsobem. Kromě užívání solární energie na ohřev vody jsou aplikovány i nejmodernější prvky bytové výstavby (odslunění, tepelná izolace, poloha domu a rozmístění místností uvnitř), proto jsou všechny byty (budovy) v tomto solárním městečku realizovány jako nízkoenergetické byty s průměrnou roční spotřebou energie 37 kwh/m 2 (novostavby v Rakousku dosahují energetické náročnosti cca 75 kwh/m 2 ). Klasicky vystavěné rodinné domky mají energetickou spotřebu dosahující hodnot až 150 kwh/m 2, v současnosti lze spolu se zateplením domu dosáhnout hodnot okolo 120 kwh/m 2. Byty jsou navrženy tak, že v parném létě teplota v obytných místnostech nepřesahuje teplotu 27 o C a v místnostech pro spaní 23 o C. Nájemné v bytech se pohybuje okolo 5,30 /m 2 /měsíc vyjma energie na ohřev vody, ta je řešena samostatně v závislosti na spotřebě. Osídlení čtvrti je převážně mladými lidmi, věkový průměr je do 35 let (tj. mladé rodiny). Náklady na výstavbu byly hrazeny prostřednictvím příspěvku občanů informační servis č. 7/2007 strana 16

17 sdružených ve 12 družstev, dále krajem a samozřejmě městem Linec (cca obyvatel). Obdobné řešení využívající solární energii chce město využít u dalších 4 až 5 nově koncipovaných čtvrtí, s tím, že by měla být ve větší míře využita i fotovoltaika pro výrobu elektrické energie. Samozřejmě pro umožnění realizace takovéhoto projektu je nutností jasná legislativní základna pro podpůrné financování, kompletní technické řešení a vydatná podpora příslušné místní samosprávy. Komora statutárních měst přijela 22. června do Karviné Hlavním bodem jednání byla předložená novela zákona o rozpočtovém určení daní. Byly projednány jednotlivé doplňující body k návrhu novely, které vznesla Finanční komise Předsednictva Svazu. Přítomní zástupci statutárních měst s nimi vyslovili souhlas. Nad rámec požadavků Finanční komise Komora statutárních měst požaduje, aby byl v rámci státního rozpočtu vytvořen speciální dotační titul, který by vyrovnával případné propady ve financování obcí tak, aby žádnému z měst nebyly sníženy příjmy. To by se mělo dotknout zejména města Olomouc. V následující diskusi Mgr. Lukáš Váňa přítomné primátory informoval o aktuálním vývoji ohledně novelizace zákona o rozpočtovém určení daní z dílny ministerstva financí, ale také o alternativních návrzích předložených poslanci z řad ČSSD a s tzv. zlínskou iniciativou. V různém byla projednávána novela živnostenského zákona a zástupci obchodní společnosti prezentovali nové možnosti nakládání s dešťovými vodami. V září se primátoři sejdou v Jihlavě. Další bod jednání byl věnován vývoji v oblasti strukturálních fondů. Primátor Jiránek informoval o neúspěšném vývoji v prosazování bodového zvýhodnění integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM). Pokud se nepodaří prosadit bodové zvýhodnění IPRM, požaduje Komora statutárních měst, aby IPRM byly považovány za potvrzení horizontální provázanosti mezi jednotlivými operačními programy. Komise pro zdravotně postižené občany a Sociální komise zasedaly 25. června v Praze V sociální oblasti se momentálně děje mnoho zásadních věcí. V rámci reformy veřejných rozpočtů se mění několik zákonů, z nichž nejdůležitější je změna zákona o sociálních službách. Zde se mění především způsob rozdělování státních dotací, které by od roku 2009 měly rozdělovat krajské úřady a nikoliv centrálně ministerstvo práce a sociálních věcí. Členové komisí zastávají názor, že není důležité, kdo bude dotační prostředky přerozdělovat, ale je nutné dosáhnout rovného přístupu k nim pro obce a jejich zařízení (což se v roce 2007 výrazně nepodařilo). Argumenty hosta, ředitele odboru sociálních služeb Žárského, že na sociální služby dostávají obce prostředky v rámci systému RUD, rázně odmítl předseda Komise pro zdravotně postižené občany Jaromír Jech s tím, že aktivita obcí v sociální oblasti není v RUD vůbec zohledněna. Uvedl, že od roku 1989 nebyly nikdy do rozpočtu obcí, resp. do RUD, zařazeny finanční prostředky určené na poskytování sociálních služeb. Obce, které financovaly sociální služby, tak činily na základě rozhodnutí svého zastupitelstva, šlo vždy o prostředky dané samosprávy. Ze systémového hlediska není možné objemy těchto individuálních samosprávných financí dávat do celorepublikových rozvah s tím, že s nimi je možno kalkulovat jako s výdaji, které dávají všechny obce. Jaromír Jech zdůraznil, že na tuto skutečnost upozorňoval opakovaně již v minulosti, kdy veškeré sociální služby ještě plně náležely státu. Od doby zpracovávání tzv. česko-britského projektu jde o zkreslování výdajů v sociální oblasti, z opakované nepravdy se tak nyní stává pravda. Zástupci Olomouce s ředitelem odboru sociálních služeb řešili, zda musí zaregistrovat na požadavek kraje jako sociální službu poskytování terénní sociální péče. Toto vykonávají podle zákona nedostatečně kvalifikovanými romskými streetworkery a při registraci by právě z důvodu nedostatku kvalifikovaných pracovníků museli službu zrušit. Odpověď byla, že takové služby (zpravidla podporované prostředky Rady vlády pro záležitosti romské komunity) podle názoru ministerstva nemusí být registrovány. Obě komise se okrajově dotkly rovněž problému vzniku státních úřadů práce a sociálních věcí, kam by měly přejít některé kompetence z obcí. Přítomní upozornili, že převod kompetencí z obcí na stát bude daleko komplikovanější proces, než když byly kompetence převáděny na obce. Celý projekt je navíc na ministerstvu připravován v utajení, a to přesto, že v několika týdnech by měl do vnějšího připomínkového řízení dorazit již věcný záměr zákona zřizující tyto úřady. Právě z nedostatku informací k tomuto bodu nebylo přijato další usnesení. Eduard Pawera, Jindřich Kadlec, Martin Žárský, Hana Kocourová informační servis č. 7/2007 strana 17

18 Komise cestovního ruchu zasedala 28. června v Praze Hlavním bodem jednání byla Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období , která bude předložena ke schválení vládě. Úvodem předseda komise Zdeněk Zerzáň s povděkem kvitoval skutečnost, že po letech úsilí byla konečně přijata koncepce politiky cestovního ruchu, a to i se zapracovanými připomínkami Svazu měst a obcí. Obrat nastal s příchodem ministra Gandaloviče na Ministerstvo pro místní rozvoj, které je k řešení problematiky cestovního ruchu i nadále otevřené. Přijetí koncepce bylo zároveň podmínkou pro čerpání prostředků z evropských fondů, jak zdůraznil host komise pan Chaloupka z Ministerstva pro místní rozvoj, který koncepci na jednání představil. Koncepce nově řeší kromě jiného dříve opomíjenou problematiku organizace cestovního ruchu. Je třeba, aby se rozvinula spolupráce obcí, měst a místních podnikatelů, je nutné řešit spory a odlišné postupy v regionech zasahujících do dvou a více krajů nebo regionů soudržnosti, sdružování obcí pro potřeby společného rozvíjení místního cestovního ruchu, stejně jako financování tohoto sdružování. Dále je třeba řešit propojení informačních systémů cestovního ruchu, a to jak pro potřeby zahraničí, tak pro domácí cestovní ruch. Domácí cestovní ruch a jeho propagace by zároveň neměly být opomíjeny ve prospěch zahraniční reprezentace České republiky. Závěrem se předseda komise pozastavil nad Obnovenou strategií udržitelného rozvoje České republiky, předloženou Svazu k připomínkování, kde mezi strategické oblasti vůbec není zařazen cestovní ruch, jakkoliv jde o oblast související s dalšími strategickými oblastmi (doprava, podnikatelské prostředí, přírodní zdroje) a podílející se na HDP více než protežované zemědělství. Zdeněk Zerzáň, Dagmar Zvěřinová Vy se ptáte, my odpovídáme K místním komunikacím Dotaz: Obec je vlastníkem místní komunikace, která leží v sousedství nedávno prodaného pozemku. Nová majitelka tohoto sousedního pozemku si nechala po nabytí vlastnictví svůj pozemek přeměřit. Na základě tohoto přeměření tvrdí, že místní komunikace leží zčásti na jejím pozemku, a proto musí obec tuto část pozemku buď odkoupit, nebo zrušit místní komunikaci. Jak má obec tuto situaci řešit? zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb., proto může nastat situace, že místní komunikaci vlastní obec, pozemek pod ní osoba (právnická nebo fyzická) odlišná od obce. Odpověď: Vlastník pozemku pod místní komunikací nesmí po dobu její existence znemožnit veřejné využívání této pozemní komunikace. V případě, že vlastník pozemku odlišný od vlastníka pozemní komunikace, na němž je umístěna, je omezen na svých právech, pak má právo na jednorázové odškodnění ze strany vlastníka komunikace. Zrušit místní komunikaci, popř. odstranit její stavbu, lze za splnění podmínek stanovených zákonem o pozemních komunikacích. V prvé řadě má obec právo provést vlastní geodetické zaměření pozemků, na nichž leží pozemní (místní) komunikace, a srovnat je s tím, co předkládá nová majitelka sousedícího pozemku. Možný způsob odstranění příčin stávající situace ohledně nevyjasněných hranic informační servis č. 7/2007 strana 18 pozemků nabízí zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejm. 7, 8, 13 a násl. a 18 a násl. katastrálního zákona. Při řešení této záležitosti lze doporučit požádat o spolupráci příslušné katastrální pracoviště Katastrálního úřadu se sídlem v Praze. Při řešení je možné využít ustanovení zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Dle 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je vlastníkem místních komunikací obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Pozemní komunikace je samostatnou stavbou (nemovitostí), ve smyslu 119 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 2 odst. 1 a 16 až 18 zákona o pozemních komunikacích a 2 odst. 1 písm. k) bod 1. Vzhledem k proklamovanému záměru obce a zřejmé využivatelnosti místní komunikace není možné uvažovat o zrušení místní komunikace a o jejím převedení na soukromou osobu. Převádět pozemní komunikace zařazené v kategorii místní komunikace na privátní subjekty je ze zákona o pozemních komunikacích vyloučeno ( 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). Pokud by měl být uskutečněn převod vlastnictví k místní komunikaci, musela by být tato komunikace nejprve převedena z kategorie místní komunikace do kategorie účelová komunikace. Této změně kategorie pozemní komunikace, která by byla vyvolána předpokládanou změnou vlastnictví k pozemní komunikaci, by musela předcházet smlouva o smlouvě budoucí o převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci uzavřené mezi stávajícím vlast-

19 níkem a budoucím vlastníkem ( 3 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích). O zařazení pozemní komunikace do kategorie místní komunikace a o případném vyřazení z této kategorie rozhoduje (na návrh obce) v přenesené působnosti obec (příslušný silniční správní úřad obecní úřad obce), na jejímž území se pozemní komunikace nachází ( 3 odst. 3, 40 odst. 1 a odst. 5 písm. a) a c) zákona o pozemních komunikacích). Aby mohla být pozemní komunikace prohlášena za místní, je třeba, aby naplnila podmínky pro zařazení do této kategorie, tj. veřejná přístupnost a slouží převážně místní dopravě na území obce ( 6 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). V tomto případě by musela být ale prokázána skutečnost, že místní komunikace již nedosahuje dopravního významu, který je jí přisuzován, a dle něhož je právě zařazena do kategorie místní komunikace. Vzhledem k tomu, že předmětná komunikace slouží k dopravní obslužnosti blízkého okolí obce a přilehlých nemovitostí a dopravní význam předmětné komunikace se reálně nemění, je ze zákonných důvodů převedení do kategorie účelová komunikace neopodstatněné ( 3 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích). Příslušný obecní úřad obce, na jejímž území se místní komunikace nachází, musí zkoumat zákonné podmínky pro určení kategorie pozemní komunikace a jejího dopravního významu, což se nemění, proto by nebyly naplněny podmínky dané zákonem o pozemních komunikacích. Předmětná komunikace je také zahrnuta do celkového řešení dopravní obslužnosti obce, jak je vymezeno územním plánem, což jen potvrzuje její dopravní význam v dané lokalitě. Pokud by byly shledány důvody pro změnu kategorie a byla by předmětná komunikace už jako účelová převedena do vlastnictví soukromé osoby, mohl by nový vlastník účelové komunikace podat návrh na příslušný silniční správní úřad (obecní úřad obce, na jejímž území se místní komunikace nachází), aby úřad po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky rozhodl o úpravě nebo omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka (např. ochrana před krádežemi, průchodem cizích osob, ale i k naplňování zákonem stanovených podmínek dle zvláštních právních předpisů třeba veterinární zákon. V tomto případě se zde střetávají dva zájmy proti sobě; zájem vlastníka na ochraně svých nemovitostí a movitého majetku v nich a veřejný zájem na zajištění dopravní obslužnosti obce, zejm. přilehlých nemovitostí a okolí obce. Bylo by nutné zkoumat, který zájem je převažující a zda by jeho upřednostněním nebyl druhý zájem neodůvodněně omezen. Vždy je třeba hledat takové řešení odpovídající naplnění vyváženosti a přiměřenosti. Pokud by tedy bylo možné pozemky oplotit, aniž by tím byl zcela potlačen jakýkoliv jiný zájem soukromé osoby (zejm. zajištění ochrany nemovitostí před krádežemi), a zachovat v přiměřené míře i veřejný zájem dopravní obslužnost, pak jde zcela evidentně o kompromisní řešení. Byl-li by veřejný přístup ke komunikaci omezen, popř. upraven z důvodů upřednostnění ochrany soukromého zájmu, pak je třeba určit náhradní řešení, které by zajistilo alespoň v omezené a ospravedlnitelné míře ochranu zájmu veřejného a umožnilo by přístup k přilehlým nemovitostem a do okolí obce (např. lávkou, vybudováním nové cesty apod.). Úpravou příp. omezením veřejného přístupu nelze rozumět uzavření cesty (tj. navrhované umístění vrat na obou koncích, popř. její úplné oplocení spolu s nemovitostmi nacházejícími se kolem pozemní komunikace), vždy musí být zachován základní dopravní význam účelové komunikace. Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků ( 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). Jelikož tato komunikace je zcela zřejmě jedinou bezproblémově přístupovou cestou k několika nemovitostem do okolí obce, pak by toto omezení (úprava) veřejného přístupu muselo reflektovat potřeby vlastníků těchto nemovitostí (např. závora, branka se zvonkem, dopravní značení, propustky apod.). Velmi nestandardní možností, jak lze danou situaci také řešit ve prospěch soukromé osoby, je, že příslušný silniční správní orgán (obecní úřad obce, na jejímž území se místní komunikace nachází, viz 40 odst. 5 písm. c) zákona o pozemních komunikacích) může v souladu s 18 zákona o pozemních komunikacích rozhodnout o zrušení místní komunikace, pokud zanikl její dopravní význam a nebylo rozhodnuto o změně kategorie pozemní komunikace. Speciální stavební úřad neprodleně rozhodne o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění. V tomto případě je v souladu s 15 odst. 1 písm. c) stavebního zákona a 40 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích příslušný jako speciální stavební úřad, který rozhoduje o změně v užívání pozemní komunikace nebo o jejím odstranění, obecní úřad obce s rozšířenou působností. K tomuto rozhodnutí potřebuje souhlas obecného stavebního úřadu (není-li jím sám) příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek, přičemž tento souhlas není správním rozhodnutím. Jestliže se nevydává územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí vyjádření obecného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování. informační servis č. 7/2007 strana 19

20 Při volbě jakéhokoliv z dvou výše uvedených řešení musí příslušný silniční správní úřad dodržet podmínky dané zákonem pro rozhodování v dané věci (určení kategorie pozemních komunikací, dopravní význam). Nebyly-li by podmínky naplněny, nemůže být patřičné rozhodnutí vydáno. Z podkladů, které byly zaslány, vyplývá, že dopravní význam pozemní komunikace se nezměnil a ani se v budoucnu neplánuje zúžení dopravního významu. Možnost uzavření objektu včetně cesty je sice jednou z možností, jak problém řešit, ale je třeba také dbát ochrany oprávněných zájmů vlastníků přilehlých nemovitostí, tj. zajistit jim plnohodnotný přístup k nemovitostem, aby je mohli řádně užívat a zajistit bezproblémový přístup do okolí obce. Zrušení místní komunikace, popř. omezení (úprava) veřejného přístupu na účelovou komunikaci by za této situace nepřicházelo v úvahu, protože ke změně dopravního významu předmětné komunikace nedošlo a zřejmě také nedojde, což potvrzuje i územní plán obce, který komunikaci zahrnuje do dopravního řešení obce a pokud by bylo vydáno takové rozhodnutí příslušného silničního úřadu, stalo by se tak zcela v rozporu se zákonem o pozemních komunikacích. Toto řešení by bylo možné využít v okamžiku, kdyby soukromá osoba na své náklady vybudovala jinou komunikaci, odpovídající stávajícímu dopravnímu významu předmětné místní komunikace. V případě, že bude prokázáno, že část pozemku pod místní komunikací náleží Odpověď na dotaz byla zpracována na základě právních předpisů účinných ke dni 11. června skutečně nové majitelce, lze kromě výše uvedených způsobů řešit situaci v souladu s 17 odst. 2 a 3 zákona o pozemních komunikacích. Byla-li zřízena stavba místní komunikace na cizím pozemku a vlastníku této stavby (obci) se prokazatelně nepodařilo dosáhnout majetkoprávního vypořádání s vlastníkem pozemku, je příslušný speciální stavební úřad oprávněn na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno, které je nezbytné pro výkon vlastnického práva ke stavbě. Součástí tohoto rozhodnutí je stanovení výše jednorázové náhrady podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě - zákon o vyvlastnění). Mgr. Pavel Drahovzal legislativně právní odd. Kanceláře Svazu Delegáti obce na valnou hromadu a do ostatních orgánů obchodní společnosti, obec jako jediný společník Dotaz: 1) Ustanovení 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích uvádí, že zastupitelstvo deleguje zástupce obce na valnou hromadu tam, kde má obec majetkovou účast. Zajímalo by mne, zda tito delegáti tvoří tedy valnou hromadu ve smyslu obchodního zákoníku a hlasují o věcech, které jsou na valné hromadě projednávány, a tedy i jejich hlasy se sčítají podle počtu delegovaných zástupců. Anebo, zda je moje úvaha chybná a zákon to uvádí jinak. Tento můj dotaz má za cíl zjistit i to, kdo je tedy konkrétně valnou hromadou u obchodních společností založených obcí jako jediným společníkem? 2) Ustanovení 84 odst. 2 písm. g) uvádí, že zastupitelstvo navrhuje zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast a navrhuje jejich odvolání. Mým problémem je, co je ostatní orgán? Je to i statutární orgán, což jsou jednatelé? Nebo je to jen dozorčí rada, je-li zřízena? Předpokládám, že je to určitě dozorčí rada, ale nejsem si jista, kam patří statutární orgán, což jsou jednatelé. Kdo navrhuje jednatele? Předpokládám, že schvalování statutárního orgánu u dozorčího orgánu náleží podle obecných pravidel valné hromadě (navazuje na dotaz 1). Odpověď: Valnou hromadu tvoří společníci (nebo akcionáři) obchodní společnosti a počet jejich hlasů závisí na výši podílu (příp. podílů) ve společnosti, nikoliv na počtu zástupců účastnících se valné hromady. U obchodní společnosti, kde je obec jediným společníkem (nebo akcionářem) vykonává působnost valné hromady rada obce. Ostatními orgány obchodních společností dle 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích jsou dozorčí rada a dále jednatel/jednatelé nebo představenstvo, kdy jednatel nebo představenstvo jsou zároveň statutárními orgány. Ad 1): Zástupci obce delegovaní na valnou hromadu společností, v nichž má obec majetkovou účast, zastupují obec dle výše jejího podílu ve společnosti, od kterého se pak odvíjejí i práva a povinnosti obce jako společníka (viz 61 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů). Zástupce nebo zástupci obce vyslaní zastupitelstvem na valnou hromadu společnosti tak mají takový počet hlasů, který se odvíjí od podílu obce ve společnosti, nikoliv od počtu zástupců obce účastnících se valné hromady. V případě společnosti s ručením omezeným má obec jako společník společnosti s ručením omezeným na valné hromadě jeden hlas za každých 1000 Kč svého vkladu, neurčuje-li společenská smlouva jiný počet hlasů ( 127 odst. 2 obchodního zákoníku). V případě akciové společnosti má obec jako akcionář společnosti na valné hromadě hlasovací právo odpovídající počtu hlasů spojených s akcií; počet hlasů spojených s akcií určují stanovy akciové společnosti ( 180 odst. 2 obchodního zákoníku; pro omezení hlasovacích práv viz 186c odst. 2 obchodního zákoníku). V obou případech tedy nezáleží na počtu delegátů, ale na podílu obce ve společnosti, na jejíž valnou hromadu vysílá svého zástupce. Hlasovací práva vykonávaná prostřednictvím tohoto zástupce se řídí počtem hlasů, které má obec na základě výše svého vkladu do společnosti v případě společnosti s ručením omezením nebo na základě počtu hlasů spojených s akcií (akciemi) v případě akciové společnosti. Je-li obec jediným společníkem společnosti s ručením omezením, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává obec jako jediný společník (viz 132 odst. 1 obchodního zákoníku). Konkrétním orgánem obce, který působnost valné hromady vykonává, je rada obce ( 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích). Je-li obec jediným akcionářem akciové společnosti, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává obec jako jediný akcionář (viz 190 obchodního zákoníku). Konkrétním orgánem obce, který působnost valné hromady vykonává, je opět informační servis č. 7/2007 strana 20