Mykologický průzkum jedliny na lokalitě U Kamenného stolu (navrhovaný lom Stařechov) u Ratají nad Sázavou

Transkript

1 Mykologický průzkum jedliny na lokalitě U Kamenného stolu (navrhovaný lom Stařechov) u Ratají nad Sázavou Dílčí zpráva za květen-červen 2009 Mgr. Jan Holec, Dr. Na Vyšším Hrádku 253/1, Brandýs nad Labem, prachaticak2@seznam.cz Brandýs nad Labem,

2 Úvod Mykologický průzkum navazuje na elaborát Biologické hodnocení lom Stařechov, který zpracoval Mgr. Filip Lysák (Lysák 2008). Cílem je stanovit hodnotu společenstva velkých hub (makromycetů) v centrální a biologicky nejcennější části tohoto území v jedlině na severním svahu kopce Stařechov (= U Kamenného stolu, kóta 472 m n. m.) 2 km východně od Ratají nad Sázavou, kterou Lysák označuje jako segment č. 11. Tato zpráva podává přehled o dílčích výsledcích, získaných během května a června roku Kompletní zpráva bude sestavena podle výsledků za celou vegetační sezónu roku Metodika Studované území zahrnuje jádro segmentu č. 11 podle Lysáka (viz výše). Omezil jsem se na tu jeho část, kde ve stromovém patře převládají jedle. Studované území má zhruba tvar kosodélníku, jehož rohy mají tyto souřadnice (měřeno v terénu vysoce citlivým GPS přístrojem Garmin GPSmap 60CSx): severozápadní roh: N , E severovýchodní roh: N , E jihozápadní roh: N , E jihovýchodní roh: N , E Nadmořská výška je m n. m. Jedle jsou téměř výhradně zastoupeny uprostřed území a směrem k jeho okrajům přibývá podíl smrku, borovice, místy modřínu a vzácně je přítomna i bříza. Porost je mírně různověký, místy jsou přítomny starší větší jedle, převážnou část stromů tvoří střední generace o tloušťce kmenů cm a přítomny jsou i malé houštinky mladých stromků a rozptýlené semenáčky. Zápoj stromového patra je nerovnoměrný, většinou jde o zapojený les, ale místy jsou přítomny malé světlinky široké m. V podrostu se střídají téměř holá místa pokrytá jehličím s travnatými nebo mechatými místy a hustými porosty kapradin. 2

3 Houby jsem zaznamenával během dvou návštěv: 21. května a 9. června Obě byly vybrány v době dobrého růstu hub. V terénu jsem studovanou plochu podrobně procházel, zaznamenával veškeré nalezené druhy makromycetů, u obtížněji určitelných druhů jsem sbíral a fotografoval dokladový materiál, který byl poté popsán, usušen, studován mikroskopicky a po přesném určení uložen do mykologického herbáře Národního muzea. K určování byla použita moderní literatura, zejména kniha Funga Nordica a monografie některých rodů (Hemimycena, Russula). Při obou návštěvách mě doprovázela Mgr. Lenka Edrová, pracovnice mykologického oddělení Národního muzea. Řada druhů byla v terénu nalezena právě jí. Použité zkratky leg.: nalezl det.: určil PRM: mykologický herbář Národního muzea v Praze JH: kód sběratele (Jan Holec) Průběh počasí v roce 2009 Pro mykology je rozhodujícím faktorem, kolik druhů hub ten který rok tvoří plodnice (tvorba plodnic = fruktifikace). Závisí to zejména na průběhu počasí. Květen a červen roku 2009 byly poměrně příznivé (teplotně i srážkově v normálu, bez období sucha nebo příliš vysokých teplot). Fruktifikace hub proto byla dobrá a výsledky získané za toto období lze považovat za reprezentativní. Výsledky 3

4 Přehled nalezených druhů Amanita battarrae Boud. (muchomůrka žlutoumbrová) GPS N , E (WGS 84), nadm. výška 410 m, pod borovicemi, jedlemi a smrky, 21. V leg. J. Holec, det. J. Holec, JH 10/2009 (PRM), digifoto. Amanita rubescens Pers.: Fr. (muchomůrka růžovka) pod jedlemi, 10 vzdálený smrk, 9. VI leg. J. Holec, det. Boletus erythropus Pers.: Fr. (hřib kovář) GPS N , E (WGS 84), pod smrky, jedlemi a břízou, 9. VI leg. L. Edrová a J. Holec, det. GPS N , E (WGS 84), téměř čistá vzrostlá jedlina, 9. VI leg. J. Holec, det. Calocera viscosa (Pers.: Fr.) Fr. (krásnorůžek lepkavý) GPS N , E (WGS 84), dřevo jehličnanu v zemi, 9. VI leg. L. Edrová a J. Holec, det. Clitocybe fragrans (With.: Fr.) P. Kumm. (strmělka vonná) v mechu pod jedlemi, 9. VI leg. J. Holec, det. Cystoderma jasonis (Cooke et Massee) Harmaja (zrnivka dlouhovýtrusá) GPS N , E (WGS 84), v detritu pod kapradinami, 9. VI leg. L. Edrová a J. Holec, det. J. Holec, JH 27/2009 (PRM),. Entoloma cetratum (Fr.: Fr.) M.M. Moser (závojenka štítovitá) GPS N , E (WGS 84), nadm. výška 400 m, v mechu pod jedlemi a smrky, 21. V leg. L. Edrová a J. Holec, det. J. Holec, JH 11/2009 (PRM),. Exidia pithya (Alb. et Schwein.): Fr. (černorosol smrkový) GPS N , E (WGS 84), větev smrku na zemi, s kůrou, 9. VI leg. J. Holec, det. Fomitopsis pinicola (Schwartz: Fr.) P. Karst. (troudnatec pásovaný) pahýl jedle, částečně bez kůry, 9. VI leg. J. Holec, det. Hemimycena gracilis (Quél.) Singer (helmovka něžná) GPS N , E (WGS 84), větvička smrku s jehličím, ve vlhku pod kapradinami, 9. VI leg. L. Edrová a J. Holec, det. J. Holec, JH 28/2009 (PRM), digifoto. GPS N , E (WGS 84), v jehličí a větvičkách pod kapradinami, 9. VI leg. L. Edrová a J. Holec, det. J. Holec, JH 29/2009 (PRM), digifoto. 4

5 Hyphodontia alutaria (Burt) J. Erikss. (kornatec kožově žlutý) GPS N , E (WGS 84), rozložené dřevo smrku na zemi, 9. VI leg. J. Holec, det. Z. Pouzar, JH 25/2009 (PRM), digifoto. Hypholoma marginatum (Pers.) J. Schröt. (třepenitka roztroušená) GPS N , E (WGS 84), nadm. výška 395 m, téměř čistá jedlina, v jehličí, 21. V leg. J. Holec, det. Inocybe napipes J.E. Lange (vláknice řepovitá) GPS N , E (WGS 84), pod jedlemi, smrky a břízou, 9. VI leg. J. Holec, det. GPS N , E (WGS 84), téměř čistá vzrostlá jedlina, 9. VI leg. J. Holec, det. GPS N , E (WGS 84), v trávě pod jedlí, 10 m odtud i smrky, 9. VI leg. J. Holec, det. J. Holec, JH 24/2009 (PRM), digifoto. GPS N , E (WGS 84), v detritu pod kapradinami, jedlemi a smrky, 9. VI leg. J. Holec, det. J. Holec, JH 26/2009 (PRM), digifoto. Marasmius wettsteinii Sacc. et Syd. (špička Wettsteinova) GPS N , E (WGS 84), na tlejícím jehličí smrku pod hustým porostem kapradin, 9. VI leg. L. Edrová a J. Holec, det. Megacollybia platyphylla (Pers.: Fr.) Kotl. et Pouzar (penízovka širokolupenná) padlý tlející kmen jedle, částečně pokrytý mechem, 9. VI leg. J. Holec, det. J. Holec, nedokladováno. Mycena abramsii (Murrill) Murrill (helmovka ranná) GPS N , E (WGS 84), nadm. výška 400 m, dřevo jehličnanu v zemi, 21. V leg. L. Edrová a J. Holec, det. J. Holec, JH 14/2009 (PRM), digifoto. Mycena galopus (Pers.: Fr.) P. Kumm. (helmovka mléčná) v detritu (jehličí, větvičky), 9. VI leg. J. Holec, det. v detritu pod kapradinami, 9. VI leg. J. Holec, det. Mycena leptocephala (Pers.: Fr.) Gillet (helmovka Kauffmanova) GPS N , E (WGS 84), nadm. výška 395 m, v mechu a hlíně, 21. V leg. L. Edrová a J. Holec, det. J. Holec, JH 13/2009 (PRM), digifoto. Mycena rorida (Fr.: Fr.) Quél. (helmovka lepkavá) GPS N , E (WGS 84), v jehličí a mechu pod smrky, 9. VI leg. J. Holec, det. 5

6 v detritu pod kapradinami, 9. VI leg. J. Holec, det. Mycena sanguinolenta (Alb. et Schwein.: Fr.) P. Kumm. (helmovka krvavá) na jehličí a smrkové šišce, 9. VI leg. J. Holec, det. Omphaliaster asterosporus (J. E. Lange) Lamoure (kalichovka hvězdovýtrusá) GPS N , E (WGS 84), nadm. výška 395 m, v mechu pod jedlemi a smrky, 21. V leg. J. Holec, det. J. Holec, JH 12/2009 (PRM), digifoto. Paxillus involutus (Batsch: Fr.) Fr. (čechratka podvinutá) pod smrky, 9. VI leg. J. Holec, det. Phellinus hartigii (Allesch. et Schnabl) Pat. (ohňovec Hartigův) GPS N , E (WGS 84), přirozeně padlý kmen jedle, s kůrou, částečně pokrytý mechem, 9. VI leg. J. Holec, det. Psilocybe rhombispora (Britzelm.) Sacc. (lysohlávka kosníkovýtrusá) GPS N , E (WGS 84), v mechu a jehličí pod jedlemi a smrky, 9. VI leg. L. Edrová a J. Holec, det. J. Holec, JH 33/2009 (PRM), digifoto. 6

7 Rickenella swartzii (Fr.) Kuyper (kalichovka Swartzova) v jehličí a mechu pod kapradinami, 9. VI leg. J. Holec, det. Russula favrei M.M. Moser (holubinka Favreho) GPS N , E (WGS 84), pod jedlemi, 10 m odtud smrk, 9. VI leg. J. Holec, det. J. Holec, JH 31/2009 (PRM), digifoto. GPS N , E (WGS 84), pod jedlemi, 9. VI leg. J. Holec, det. J. Holec, JH 32/2009 (PRM), digifoto. Russula puellaris Fr. (holubinka dívčí) pod smrky, 9. VI leg. J. Holec, det. Russula vinosa Lindblad (holubinka tečkovaná) GPS N , E (WGS 84), pod smrky a jedlí, 9. VI leg. L. Edrová a J. Holec, det. J. Holec, JH 34/2009 (PRM), digifoto. Stereum sanguinolentum (Alb. et Schwein.: Fr.) Fr. (pevník krvavějící) GPS N , E (WGS 84), větev jedle na zemi, s kůrou, 9. VI leg. J. Holec, det. Trichaptum abietinum (Pers.: Fr.) Ryvarden (bránovitec jedlový) GPS N , E (WGS 84), nadm. výška 400 m, smrková větev s kůrou, ležící na zemi, 21. V leg. J. Holec, det. větev smrku s kůrou, ležící na zemi, 9. VI leg. J. Holec, det. GPS N , E (WGS 84), padlý kmen jedle, s kůrou, 9. VI leg. J. Holec, det. J. Holec, nedokladováno. Xerocomus ferrugineus (Schaeff.) Bon (hřib osmahlý) GPS N , E (WGS 84), pod smrky, 9. VI leg. J. Holec, det. J. Holec, nedokladováno. Xerocomus chrysenteron (Bull.) Quél. (hřib žlutomasý) GPS N , E (WGS 84), téměř čistá vzrostlá jedlina, 9. VI leg. J. Holec, det. GPS N , E (WGS 84), pod smrky a jedlemi, 9. VI leg. J. Holec, det. J. Holec, JH 22/2009 (PRM), digifoto. Vyhodnocení spektra nalezených druhů Většina nalezených druhů patří k běžným houbám jehličnatých až smíšených lesů, bez zřetelné vazby na jedli. Přesto ale byly nalezeny některé pozoruhodné druhy, zajímavé svou vzácností, specifickou ekologií nebo ochranářským významem. Ochranářsky významný je zejména vzácný druh Omphaliaster asperosporus (kalichovka hvězdovýtrusá), který je v Červeném seznamu hub ČR (Holec et Beran 2006) zařazen do kategorie ohrožených druhů. V ČR je v současnosti známo jen kolem 10 lokalit, přičemž nález ze Stařechova je 7

8 jediný z oblasti středních Čech. Druh je znám z lepších (tj. emisně málo postižených a lesnicky citlivěji spravovaných) kulturních lesů. Zatím nebyl nalezen žádný ze zákonem chráněných druhů hub (podle vyhlášky MŽP 395/92 Sb., viz Antonín et Bieberová 1995). K vzácnějším druhům patří Psilocybe rhombispora (lysohlávka kosníkovýtrusá), která bývá nalézána jen velmi nahodile, převážně v listnatých lesích. Každý její nález je tedy důležitý z hlediska vyjasnění a upřesnění její ekologie. Význačným parazitem jehličnanů, především jedlí, je Phellinus hartigii (ohňovec Hartigův). Ekologicky velmi zajímavé je společenstvo hub rostoucích v opadu pod hustými porosty kapradin, kde se i v sušších obdobích uchovává vlhké mikroklima, umožňující tvorbu plodnic. Byly zde nalezeny zejména tyto saprotrofní druhy: Hemimycena gracilis (helmovka něžná), Mycena galopus (helmovka mléčná), Mycena rorida (helmovka lepkavá), Marasmium wettsteinii (špička Wettsteinova) a Rickenella swartzii (kalichovka Swartzova). Tento specifický biotop výrazně zvyšuje biodiverzitu hub na lokalitě, protože umožňuje výskyt těchto druhů vyžadujících vlhké mikroklima. Zajímavým a méně známým druhem je Russula favrei (holubinka Favreho) z okruhu holubinky révové. Je vázána na jehličnaté lesy, ale znalost její ekologie v ČR je malá, protože bývá jen málokdy rozeznávána. Její nálezy pod jedlemi na Stařechově jsou proto velmi cenné poskytují konkrétní údaje o vazbě na zajímavý biotop. Hlavní součást mykoflóry tvořily v jarních měsících pozemní saprotrofní druhy. Zastoupení dřevožijných druhů je malé, protože nabídka mrtvého dřeva na lokalitě je minimální (většinou jen spadlé větve ležící na zemi a místy tlející pařezy; padlé kmeny nejčastější substrát dřevožijných hub - téměř chybějí). Mykorhizní druhy obecně během jara teprve začínají tvořit plodnice; přesto už několik druhů plodnice vytvořilo (hřibovité, holubinky, vláknice). Celkový počet 32 nalezených druhů je ale na jaro poměrně vysoký a dokládá pestrost různých mikrostanovišť na lokalitě. Hlavní růstové vlny hub teprve přijdou (během léta a zejména na podzim), takže se dají očekávat nálezy velkého počtu dalších druhů hub. Lokalita je v tomto ohledu velmi slibná lze očekávat výskyt celé řady zajímavých saprotrofních a mykorhizních hub a možná i některé druhy vázané téměř výhradně na jedli, což by byl na lokalitě nejcennější prvek mykoflóry. To však ukážou až další průzkumy během léta a podzimu. Předběžné závěry Jedlina na lokalitě U Kamenného stolu (v místě navrhovaného lomu Stařechov) je mykologicky zajímavá a potvrzuje se její přírodovědecká hodnota (viz Lysák 2008). Svědčí o tom nálezy některých ochranářsky významných, vzácných a ekologicky či mykologicky zajímavých druhů. Konečné závěry o hodnotě její mykoflóry bude ale možné udělat až po shromáždění celoročních výsledků, což je plánováno. 8

9 Literatura Antonín V. et Bieberová Z. (1995): Chráněné houby ČR. 89 p., 10 tab., Praha. Holec J. et Beran M., eds. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda, Praha, 24: Lysák F. (2008): Biologické hodnocení lom Stařechov. rukopis, 26 str., uložen: Centrum Arnika; F. Lysák, Cyrilov 6, Bory. 9