Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu

Transkript

1 Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu směry politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu v letech ON THE MOVE Za bezpečnější provoz na evropských silnicích

2

3 Shrnutí pro veřejnost Pokyny k bezpečnosti silničního provozu v EU na období O CO SE JEDNÁ? I když dřívější programy EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu zaznamenaly řadu úspěchů, evropské silnice stále nejsou bezpečné. V roce 2009 zahynulo při dopravních nehodách osob a více než 1,7 milionu lidí utrpělo zranění. V ČEM SPOČÍVÁ PŘÍNOS OPATŘENÍ? Cílem opatření obsažených v nových pokynech k bezpečnosti silničního provozu v EU je snížit do roku 2020 počet úmrtí na evropských silnicích o 50 %. K tomu, aby vozidla i infrastruktura byly bezpečnější a řidiči se cítili bezpečněji, by měla například posloužit mezinárodní spolupráce, výměna osvědčených postupů, výzkum, informační kampaně a v některých případech i nové předpisy. Mezi hlavní opatření by patřila tato: vytvoření evropské strategie pro vzdělávání a výcvik v oblasti bezpečnosti silničního provozu, která by přiměla účastníky silničního provozu řídit bezpečněji sjednocení předpisů v oblasti silničního provozu na úrovni EU, díky čemuž by se při jejich porušení zacházelo se státními příslušníky všech zemí stejně doporučení zemím EU, aby bezpečnostní normy, které platí pro hlavní tahy a tunely, používaly i pro komunikace nižších tříd vzájemné uznávání výsledků technických kontrol vozidel v rámci EU (tzn., že technická kontrola vašeho vozidla, která byla provedena v Česku, by automaticky platila i v ostatních zemích Unie) zvyšování bezpečnosti nejzranitelnějších účastníků silničního provozu (zejména motocyklistů) tak, že se zlepší komunikace mezi orgány a účastníky silničního provozu a zavede se pravidelná kontrola motocyklů, mopedů aj. zdokonalení nástrojů, které slouží ke sběru a analýze údajů o nehodách, což by zlepšilo sledování pokroku dosaženého v oblasti bezpečnosti silničního provozu v jednotlivých zemích EU a poskytlo přesnější informace pro nová opatření v této oblasti. PROČ SE EU ROZHODLA JEDNAT? Unie chce navázat na úspěchy, kterých bylo dosaženo programem bezpečnosti silničního provozu v období (bylo zachráněno více než životů). problémy bezpečnosti silničního provozu jsou společné všem zemím EU. Unie může členské státy podpořit v jejich spolupráci a při výměně informací. KDY BY MOHLY TYTO POKYNY VSTOUPIT V PLATNOST? Postupně mezi léty 2011 a 2020.

4

5 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne KOM(2010) 389 v kone ném zn ní SD LENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RAD, EVROPSKÉMU HOSPODÁ SKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGION Sm rem k evropskému prostoru bezpe nosti silni ního provozu: sm ry politiky v oblasti bezpe nosti silni ního provozu v letech {SEK(2010) 903} CS CS

6 SD LENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RAD, EVROPSKÉMU HOSPODÁ SKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGION Sm rem k evropskému prostoru bezpe nosti silni ního provozu: sm ry politiky v oblasti bezpe nosti silni ního provozu v letech ÚVOD Bezpe nost silni ního provozu p edstavuje významný spole enský problém. V roce 2009 zem elo na silnicích Evropské unie p es osob, což odpovídá po tu obyvatel st edn velkého m sta, a nejmén lidí bylo zran no. Náklady, které spole nosti tímto zp sobem vzniknou, jsou obrovské v roce 2009 p edstavovaly p ibližn 130 miliard eur 1. Komise ve svém sd lení Evropa 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný r st podporující za len ní 2 zd raznila, jak d ležitá je pro Evropu sociální soudržnost, ekologi t jší hospodá ství, vzd lání a inovace. Tyto cíle by se m ly odrážet v r zných aspektech evropské dopravní politiky, která by se m la zam it na zajišt ní udržitelné mobility pro všechny ob any, dekarbonizaci dopravy a plné využití technologického pokroku. Bezpe nost silni ního provozu bude hrát d ležitou roli v p ipravované bílé knize o dopravní politice , nebo snížení po tu úmrtí ú astník silni ního provozu má klí ový význam pro zlepšení celkového výkonu dopravního systému a pro napln ní pot eb a o ekávání ob an a podnik. Je tedy pot eba zvolit koherentní holistický a jednotný p ístup s ohledem na synergie s ostatními polickými cíli. Do politiky v oblasti bezpe nosti silni ního provozu na místní, vnitrostátní, evropské nebo mezinárodní úrovni by m ly být za len ny relevantní cíle ostatních ve ejných politik a naopak. Navržené sm ry politiky pln zohled ují výsledky t etího ak ního programu pro bezpe nost silni ního provozu , z nichž vyplývá, že a koliv bylo v oblasti bezpe nosti silni ního provozu dosaženo významného pokroku, je t eba nadále vyvíjet úsilí a zintenzívnit jej. Sm ry evropské politiky v oblasti bezpe nosti silni ního provozu do roku 2020 usilují o stanovení obecného ídícího rámce a náro ných cíl, které by m ly být vodítkem pro vnitrostátní nebo místní strategie. V souladu se zásadou subsidiarity by popsaná opat ení m ly být provád ny na co nejvhodn jší úrovni a co nejvhodn jším zp sobem. V rámci t chto sm r politiky je Komise toho názoru, že prioritn by se m ly provést tato t i opat ení: stanovení strukturovaného a koherentního rámce spolupráce postaveného na osv d ených postupech v lenských státech, což je nezbytná podmínka k ú innému provád ní sm r politiky v oblasti bezpe nosti silni ního provozu v letech ; 1 2 Údaje se zakládají na hodnot statistické délky života vypo ítané ve studii HEATCO (6. rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj). KOM(2010) CS 2 CS

7 vypracování strategie zam ené na zran ní a první pomoc, jejímž prost ednictvím by se ešila urgentní a rostoucí pot eba snížit po et zran ných na silnicích; zvýšení bezpe nosti zranitelných ú astník silni ního provozu, zejména motocyklist, v jejichž p ípad jsou statistiky nehod obzvlášt znepokojivé. 2. HODNOCENÍ EX-POST T ETÍHO EVROPSKÉHO AK NÍHO PROGRAMU PRO BEZPE NOST SILNI NÍHO PROVOZU Komise p ijala dne 2. ervna 2003 sv j t etí evropský ak ní program pro bezpe nost silni ního provozu, který obsahuje ambiciózní cíl o polovinu snížit po et smrtelných nehod na silnicích do roku 2010, jakož i 62 návrh na konkrétní opat ení v oblasti bezpe nosti vozidel, infrastruktury a jejích uživatel. Za ú elem analýzy dopad bylo vypracováno hodnocení expost úrovn provád ní a ú innosti evropského ak ního programu pro bezpe nost silni ního provozu (dokument je k dispozici na internetové adrese A koliv p vodního cíle nebude pravd podobn do konce roku 2010 dosaženo, program p sobí jako silný katalyzátor úsilí lenských stát zam eného na zvýšení bezpe nosti silni ního provozu Vývoj po tu smrtelných úraz v EU cíl smrtelné úrazy EU ZÁSADY A CÍL 3.1. Zásady Snaha o dosažení co nejvyšších norem bezpe nosti silni ního provozu po celé Evrop Politika v oblasti bezpe nosti silni ního provozu musí svá opat ení zam it na ob any: musí je podporovat v tom, aby za svou bezpe nost a za bezpe nost druhých p evzali hlavní odpov dnost. Politika v oblasti bezpe nosti silni ního provozu EU usiluje o zvýšení úrovn bezpe nosti silni ního provozu tak, aby se ob ané kdekoliv po Evrop mohli pohybovat bezpe n a ekologicky. M la by podporovat spravedlnost mezi ú astníky silni ního provozu tím, že se bude cílen snažit o zvýšení bezpe nosti t ch ú astník silni ního provozu, kte í jsou zraniteln jší. CS 3 CS

8 Integrovaný p ístup k bezpe nosti silni ního provozu Budoucí politika v oblasti bezpe nosti silni ního provozu by m la být zvážena v rámci dalších oblastí politik EU, p i emž sama by cíle t chto politik m la zohled ovat. Bezpe nost silni ního provozu je úzce propojena mimo jiné s politikami týkajícími se energie, životního prost edí, zam stnanosti, vzd lávání, mladých lidí, ve ejného zdraví, výzkumu, inovací a technologií, spravedlnosti, pojiš ovnictví 3, obchodu a zahrani ních v cí. Subsidiarita, proporcionalita a sdílená odpov dnost Otázka ízení je nezbytná: v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, které jsou v oblasti bezpe nosti silni ního provozu sou ástí koncepce sdílené odpov dnosti, budou požadovány závazky a p ípadn i konkrétní opat ení na úrovni evropských orgán, lenských stát, regionálních a místních subjekt a aktér ob anské spole nosti, podle toho, za jakou oblast nesou zodpov dnost. Evropská charta bezpe nosti silni ního provozu je dobrým p íkladem závazk, které na sebe p íslušní akté i vzali Cíl Aby mohl být vytvo en spole ný prostor bezpe nosti silni ního provozu, navrhuje Komise od roku 2010 pokra ovat v pln ní cíle o polovinu snížit celkový po et smrtelných nehod v Evropské unii do roku Takový spole ný cíl znamená s ohledem na pokrok, kterého již n které lenské státy b hem posledních deseti let dosáhly, výrazný nár st ambicí v této oblasti ve srovnání s nespln ným cílem sou asného evropského ak ního programu pro bezpe nost silni ního provozu, což bude p edstavovat jasný signál, že se Evropa zavazuje k zajišt ní bezpe nosti silni ního provozu. lenské státy se vyzývají, aby prost ednictvím svých vnitrostátních strategií bezpe nosti silni ního provozu p isp ly k dosažení spole ného cíle a p itom zohlednily své specifické výchozí situace, pot eby a okolnosti. Své úsilí by m ly zam it na oblasti, v nichž mají nejv tší nedostatky, p i emž jako ukazatel použijí výsledky, kterých v uvedených oblastech dosáhli ti nejlepší. Jedním ze specifických vnitrostátních cíl by tak mohl být nap íklad cíl nep ekro it ur itý po et smrtelných nehod na silnici na milion obyvatel. Tento p ístup by m l zmenšit rozdíly mezi lenskými státy a zajistit ob an m stejnom rn jší úrove bezpe nosti silni ního provozu v rámci EU. Pokud jde o stanovení cíle snížení vážných zran ní zp sobených p i dopravních nehodách, který byl navržen b hem ve ejných konzultací 5, je Komise toho názoru, že se jedná o zajímavý návrh. Evropský cíl nelze v této fázi stanovit, nebo neexistuje obecná definice vážných a lehkých zran ní. Jakmile bude v této oblasti u in n dostate ný pokrok, navrhne Odv tví pojiš ovnictví m že k bezpe nosti silni ního provozu p isp t pomocí školících kurz i pojistných smluv. Nap íklad programy Pay-As-You-Drive (PAYD), kde výše prémie závisí na po tu ujetých kilometr, by mohly vést k podstatným úsporám náklad zp sobených nehodami, jakož i ke snížení emisí CO 2 z automobil. Výsledky za rok 2010 zatím nejsou známy. Tento referen ní údaj bude proto vycházet z odhad na základ údaj dostupných v roce Ve ejná konzultace v rámci p ípravy dalších zásad politiky bezpe nosti silni ního provozu probíhala od ervence do prosince Zahrnovala adu tematických seminá, internetovou konzultaci a konferenci zainteresovaných subjekt. Celkem bylo p es internet nebo v písemné form shromážd no p ibližn 550 p ísp vk. CS 4 CS

9 Komise mezi sm ry evropské politiky v oblasti bezpe nosti silni ního provozu do roku 2020 p idat spole ný cíl omezení po tu zran ných. 4. STRATEGICKÉ CÍLE Ú astník silni ního provozu je prvním lánkem v et zci bezpe nosti silni ního provozu. Bez ohledu na to, jaká technická opat ení jsou zavedena, závisí ú innost politiky v oblasti bezpe nosti silni ního provozu na chování jeho ú astník. Z toho d vodu má zásadní význam vzd lávání, výcvik a prosazování pravidel silni ního provozu. Systém bezpe nosti silni ního provozu nicmén musí po ítat i se selháním lidského faktoru a nevhodným chováním a co nejvíce tyto problémy korigovat nulové riziko neexistuje. Všechny složky, zejména vozidla a infrastruktura, by proto m ly být shovívavé, aby pomáhaly p edcházet d sledk m t chto selhání a omezit jejich dopad na uživatele, zejména na ty nejzraniteln jší. Pro p íští desetiletí bylo stanoveno sedm cíl. U každého z nich budou navržena opat ení na úrovni EU a na úrovni lenských stát. Komise zajistí kontinuitu s t etím evropským ak ním programem pro bezpe nost silni ního provozu, zejména v oblastech, kde byly na základ hodnocení ex-post ur ena opat ení, která mají pokra ovat. Cíl. 1: Zlepšit vzd lávání a výcvik ú astník silni ního provozu B hem t etího evropského ak ního programu pro bezpe nost silni ního provozu byly p ijaty d ležité právní p edpisy týkající se idi ských pr kaz a výcviku profesionálních idi. Ú inky t chto nedávných opat ení budou zm eny v následujících letech. B hem konzultací s odborníky a s ve ejností byla nicmén zd razn na pot eba zlepšení kvality systému ud lování pr kaz a výcviku se zvláštním z etelem na mladé idi e za áte níky. Sou asný p ístup k výcviku idi z stává i nadále p íliš fragmentovaný a specializovaný. Komise navrhuje prosazovat širší p ístup a vzd lávání a výcvik chápat jako globální proces, jakési celoživotní nep etržité vzd lávání. Je t eba podporovat interaktivní metody a získávání autonomie, a zárove si pat i n uv domovat pot ebu zachování ceny idi ských pr kaz na rozumné úrovni. P íprava na zkoušku Cílem je podporovat praktický výcvik p ed zkouškou v maximáln bezpe ných podmínkách. Komise zváží n kolik možností, zejména zahrnutí ízení s doprovodem do procesu vedoucího k vydání idi ského pr kazu. V p ípad osob zapojených do p ípravy, jako jsou doprovodné osoby a instrukto i, bude zváženo zavedení harmonizovaných minimálních požadavk. Zkouška za ú elem získání idi ského pr kazu Zkouška za ú elem získání idi ského pr kazu by se nem la omezovat jen na prov ení uchaze ových znalostí pravidel silni ního provozu nebo jeho schopnosti ovládat vozidlo. Komise zváží další zp soby rozší ení idi ských schopností nebo i zavedení posuzování hodnot a chování, které souvisejí s bezpe ností silni ního provozu (uv domování si rizik) a s defenzivním a energeticky ú inným zp sobem jízdy (posílení klí ových prvk ízení ohleduplného k životnímu prost edí v rámci plán p ípravy na teoretické a praktické zkoušky). Výcvik po vydání idi ského pr kazu CS 5 CS

10 Je t eba prozkoumat otázku pr b žného výcviku neprofesionálních idi po vydání idi ského pr kazu, a to zejména vzhledem k tomu, že s problémem stárnoucího evropského obyvatelstva nabývá otázka zachování schopností starších lidí ídit vozidlo na významu. Možná opat ení v této oblasti budou muset zohlednit právo osob s postižením a starších osob na pohyb a po ítat s p ijetím alternativních ešení. Opat ení: Komise bude s lenskými státy vhodným zp sobem spolupracovat na rozvoji spole né strategie vzd lávání a výcviku v rámci bezpe nosti silni ního provozu, zejména v etn za len ní doby u ení do p ípravy na získání idi ského pr kazu, jakož i spole ných minimálních požadavk na instruktory v autoškolách. Cíl. 2: Zesílit prosazování pravidel silni ního provozu Podle hodnocení ex-post t etího evropského ak ního programu pro bezpe nost silni ního provozu hraje prosazování pravidel i nadále hlavní roli ve vytvá ení podmínek umož ujících zna né snížení po tu úmrtí a zran ní, a to zejména pokud je intenzivn uplat ováno a propagováno. Ve ejné konzultace rovn ž potvrdily, že prosazování pravidel by m lo být d ležitou sou ástí nových sm r politiky v oblasti bezpe nosti silni ního provozu. Plného potenciálu evropské strategie prosazování rozhodn nebylo b hem p edchozího programu dosaženo, zejména proto, že ve v ci návrhu Komise týkajícího se p eshrani ního prosazování pravidel nedošlo k žádnému pokroku. Strategie by m la být vybudována na t chto osách: P eshrani ní vým na informací v oblasti bezpe nosti silni ního provozu Práce na návrhu sm rnice usnad ující prosazování v oblasti bezpe nosti silni ního provozu, která za ala v roce 2008, by m la pokra ovat. Navržené zn ní 6 zam ující se na usnadn ní vým ny informací o p estupcích v oblasti bezpe nosti silni ního provozu je krokem ke spravedliv jšímu zacházení s osobami, které p estupek spáchají. Kampan zam ené na prosazování pravidel V tší míra koordinace a sdílení osv d ených postup napomáhají výrazn ú inn jšímu prosazování a kontrolám. Zásada cílených kontrolních kampaní, která již byla zorganizována v n kolika lenských státech a mezi nimi, by m la být podpo ena a zavedena i v ostatních zemích. Ze zkušeností krom toho vyplývá, že nejú inn jších výsledk lze dosáhnout kontrolní politikou v kombinaci s informováním uživatel. Komise bude tedy i nadále podporovat opat ení zam ená na ší ení informací a osv ty, a to zejména mezi mladými lidmi. Technologie vozidel na podporu prosazování Vývoj technologií, jako jsou nap íklad palubní systémy poskytující informace o aktuálních maximálních povolených rychlostech v reálném ase, by mohly p isp t ke zlepšení kontroly maximální rychlosti. Vzhledem k tomu, že na silnicích se neustále zvyšuje po et lehkých užitkových vozidel, ímž také nar stá riziko jejich ú asti na dopravních nehodách, m la by 6 S ohledem na p íslušné právní p edpisy EU týkající se ochrany osobních údaj. CS 6 CS

11 být rovn ž prozkoumána instalace omezova rychlosti v takových vozidlech v souladu s liniemi, které již Komise ur ila 7, a s ohledem na vedlejší p ínosy pro životní prost edí a klima. Pokud jde o ízení pod vlivem alkoholu, m ly by být tresty doprovázeny preventivními opat eními. Komise tedy prozkoumá, do jaké míry jsou vhodná opat ení pro zavedení povinné instalace alkoholových imobilizér do vozidel, nap íklad pokud jde o profesionální dopravu (jako jsou školní autobusy). Vnitrostátní cíle prosazování Ú innost politik v oblasti bezpe nosti silni ního provozu z velké míry závisí na intenzit kontrol dodržování požadavk na bezpe nost. Komise podporuje stanovení vnitrostátních kontrolních cíl, které se poté zahrnou do vnitrostátních plán prosazování 8. Opat ení: Komise bude s Evropským parlamentem a Radou spolupracovat na zavedení p eshrani ní vým ny informací v oblasti bezpe nosti silni ního provozu. Komise bude pracovat na vývoji spole né strategie prosazování právních p edpis týkajících se bezpe nosti silni ního provozu, v etn : 1. možnosti zavedení omezova rychlosti u lehkých užitkových vozidel a povinné instalace alkoholových imobilizér v n kterých zvláštních p ípadech; 2. z ízení vnitrostátních provád cích plán. Cíl. 3: Bezpe n jší silni ní infrastruktura K nejv tšímu po tu smrtelných nehod dochází na venkovských a m stských silnicích (56 % a 44 % v roce 2008 ve srovnání s 6 % na dálnicích). M l by proto být nalezen zp sob postupného rozši ování p íslušných zásad bezpe ného ízení infrastruktury na vedlejší silni ní síti v lenských státech, a to s ohledem na zásadu subsidiarity. Komise zajistí, aby žádosti o financování z fond EU týkající se silni ní infrastruktury v lenských státech obsahovaly požadavky na bezpe nost. Bude rovn ž prozkoumána možnost rozší ení této zásady na vn jší pomoc. Opat ení: Komise p ijme tato opat ení: 1. zajistí, aby bylo financování z evropských fond poskytnuto pouze na infrastrukturu, která spl uje požadavky stanovené ve sm rnicích týkajících se bezpe nosti silni ního provozu a bezpe nosti tunel ; 7 8 KOM(2009) 593 v kone ném zn ní. Viz doporu ení Komise 2004/345/ES o prosazování právních p edpis v oblasti bezpe nosti silni ního provozu. Ú. v st. L 111, , s. 75). CS 7 CS

12 2. bude prosazovat uplat ování p íslušných zásad na ízení bezpe nosti infrastruktury na vedlejší silni ní síti v lenských státech, zejména pomocí vým ny osv d ených postup. Cíl. 4: Bezpe n jší vozidla V období, na n ž se vztahoval t etí evropský ak ní program pro bezpe nost silni ního provozu, bylo dosaženo zna ného pokroku, pokud jde o bezpe nost vozidel. A koliv byla zvýšena bezpe nost automobil áste n díky širokému používání pasivních bezpe nostních za ízení, jako jsou bezpe nostní pásy a airbagy a zavedení elektronických bezpe nostních systém jiným vozidl m, zejména motocykl m, se stejné pozornosti nedostalo. Krom toho bude v nadcházejících letech pot eba ešit nové problémy týkající se bezpe nosti s ohledem na zvyšující se podíl vozidel používajících alternativní pohon. Vozidla dneška B hem posledních let bylo p ijato nebo se p ipravuje mnoho technických norem a požadavk týkajících se bezpe nosti vozidel 9. Jejich vliv se pln projeví v nadcházejícím desetiletí. Vozidla by po uvedení na trh m la po celou dobu své životnosti spl ovat bezpe nostní normy. Komise zhodnotí a na základ posouzení dopad p ípadn navrhne opat ení v oblasti harmonizace a postupného posilování právních p edpis EU týkajících se technických prohlídek 10 a silni ních technických kontrol 11. Kone ným cílem by mohlo být dosažení vzájemného uznávání kontrol vozidel mezi lenskými státy. V sou asné dob jsou údaje o vozidlech (schválení typu, registrace, výsledky kontrol atd.) vedeny v každém lenském stát jiným zp sobem. Komise prostuduje možnost zavedení evropské elektronické platformy s cílem usnadn ní vým ny t chto informací. Vozidla zít ka Jak je uvedeno ve sd lení Komise o Evropské strategii pro istá a energeticky ú inná vozidla 12, je vývoj a zavád ní vozidel s alternativním pohonem v následujících deseti letech hlavní prioritou, aby se dosáhlo snížení dopadu silni ní dopravy na životní prost edí. N která z t chto vozidel však mají vlastnosti, které je radikáln odlišují od klasických vozidel a které mohou mít vliv na bezpe nost. Je tedy nezbytné postupovat integrovan a koordinovan s cílem jasn ur it dopad na všechny dot ené faktory (jako je infrastruktura a její zranitelní uživatelé) a nabídnout ešení (výzkum, normalizace atd.). Významný p ísp vek k bezpe nosti silni ního provozu se rovn ž o ekává od zavedení takzvaných systém založených na spolupráci, kdy si vozidla vym ují údaje a jsou v interakci s infrastrukturou a okolními vozidly, aby byli idi i co nejlépe informováni, omezila se rizika nehod a dopravní toky byly plynulejší. Opat ení: Nap íklad návrh na ízení o schválení dvoukolových a t íkolových vozidel a ty kolek se bude zabývat bezpe ností motocykl. Ú. v st. L 141, , s. 12. Ú. v st. L 203, , s. 1. KOM(2010) 186. CS 8 CS

13 Komise p ijme tato opat ení: 1. vypracuje návrhy na podporu pokroku v oblasti aktivní a pasivní bezpe nosti vozidel, jako jsou motocykly a elektromobily; 2. vypracuje návrhy na postupnou harmonizaci a posílení technických prohlídek a silni ních technických kontrol; 3. dále posoudí dopady a p ínosy systém založených na spolupráci za ú elem ur ení t ch nejp ínosn jších aplikací a doporu í relevantní opat ení pro jejich synchronizované zavedení. Cíl. 5: Podpora používání moderních technologií za ú elem zvýšení bezpe nosti silni ního provozu B hem období, na n ž se vztahoval t etí evropský ak ní program pro bezpe nost silni ního provozu, bylo provedeno mnoho studií a výzkumných inností týkajících se inteligentních dopravních systém (ITS). Tyto systémy mají potenciál hrát významnou roli ve zvýšení bezpe nosti provozu, nap íklad pomocí zavedení systém detekce dopravních nehod a dohledu nad silni ním provozem, které jsou schopné poskytovat ú astník m silni ního provozu informace v reálném ase. V rámci provád ní ak ního plánu pro ITS 13 a navržené sm rnice o ITS 14 Komise zejména navrhne technické specifikace nezbytné pro vým nu údaj a informací mezi vozidly (V2V), mezi vozidly a infrastrukturou (V2I) a mezi infrastrukturami (I2I). Možnost rozší ení používání pokro ilých systém pro podporu ízení (ADAS), jako je systém varování p i vybo ení z pruhu, varování p ed kolizí nebo rozpoznávání chodc tím, že se jimi vybaví stávající užitková a/nebo osobní vozidla, by rovn ž m la být dále posouzena. Zrychlené zavád ní a široké p ejímání takových aplikací zvyšujících bezpe nost trhem je t eba podpo it, aby mohl být využit jejich plný potenciál. V následujících sedmi letech by ITS m ly rozhodným zp sobem p isp t ke zlepšení ú innosti a rychlosti p i záchranných akcích, a zejména p i zavád ní služby celoevropského palubního tís ového volání, systému ecall 15. M l by být zvážen dopad a oblast p sobnosti rozší eného užívání systému ecall, a to zejména za ú elem zlepšení záchranných akcí v p ípad nehod motocyklist, t žkých nákladních vozidel a autobus. Vývoj ITS, zejména palubních systém a pohyblivých za ízení, vzbuzuje z bezpe nostního hlediska i p es jejich pozitivní p ínos pro bezpe nost silni ního provozu adu obav (rozptylování, vliv na výcvik atd.), které budou vyžadovat další zvážení. Opat ení: V rámci provád ní ak ního plánu pro ITS a navržené sm rnice o ITS bude Komise s lenskými státy spolupracovat za ú elem: KOM(2008) 886. KOM(2008) 887. Viz KOM(2009) 434. CS 9 CS

14 1. zhodnocení proveditelnosti vybavení stávajících užitkových a/nebo osobních vozidel pokro ilými systémy pro podporu ízení ; 2. urychlení vývoje systému ecall a posouzení jeho rozší ení na další vozidla. Cíl. 6: Zlepšit záchranné služby a služby následné pé e o zran né A koliv po et smrtelných nehod se mezi roky 2001 a 2010 snížil, zran ných lidí je stále velmi mnoho, jak je vid t v níže uvedeném grafu. Jak zainteresované subjekty b hem ve ejných konzultací opakovan zd raz ovaly, snížení po tu zran ných by m lo být v následujících deseti letech jedním z prioritních opat ení v Evrop. Zran ní na silnicích jsou rovn ž ozna ována jako hlavní problém pro ve ejné zdraví na mezinárodní úrovni, na n jž upozor uje zejména Sv tová zdravotnická organizace 16 a který byl uznán v rámci desetiletí opat ení OSN pro bezpe nost silni ního provozu. Vývoj po tu smrtelných úraz, nehod a zran ní v EU Smrtelné úrazy Nehody, zran ní Smrtelné úrazy Nehody Zran ní Omezení závažnosti zran ní zp sobených p i dopravních nehodách vyžaduje zavedení ady r zných opat ení zam ených nap íklad na bezpe nost vozidel a infrastruktury, ITS, dostupnost záchranné pomoci, rychlost a koordinaci zásah, ú innost první pomoci a rehabilitace atd. Komise proto bude s pomocí pracovní skupiny, v níž spojí své síly relevantní akté i, p edstavitelé mezinárodních a nevládních organizací, vládní odborníci a samotná Komise, vyvíjet prvky globální strategie zam ené na zran né p i dopravních nehodách a na první pomoc. Pracovní skupina se bude nejd íve snažit dosáhnout spole ného porozum ní definicím a koncept m souvisejícím s ob mi dopravních nehod a ur it postupy na zlepšení prevence a zásah, v etn jejich sociáln -ekonomického dopadu. Na tomto základ by mohly být ur eny konkrétní opat ení, jako je nap íklad vým na osv d ených postup, vývoj manuál pro zásahy, spole ný p ístup k definicím t žkých a lehkých zran ní, podpora vytvá ení spole ných záchranných jednotek mezi lenskými státy atd. 16 Sv tová zpráva o p edcházení zran ním v silni ní doprav, WHO, CS 10 CS

15 Opat ení Komise ve spolupráci s lenskými státy a dalšími aktéry zapojenými do bezpe nosti silni ního provozu navrhne vytvo ení globální strategie opat ení týkajících se zran ní p i dopravních nehodách a první pomoci. Cíl. 7: Ochrana zranitelných ú astník silni ního provozu Vysoký po et smrtelných nehod a vážných zran ní, kterým elí zranitelní ú astníci silni ního provozu, jako jsou idi i motocykl, moped, cyklisti a chodci, je významný a v n kterých evropských státech stále roste. V roce 2008 p edstavovali tito ú astníci silni ního provozu 45 % všech smrtelných nehod na silnicích a statistiky (viz níže uvedený graf) ukazují, že jim až do sou asnosti nebyla v nována dostate ná pozornost. -60% Vývoj po tu smrtelných úraz % -40% -30% -20% -10% 0% chodci automobily motocykly mopedy autobusy jízdní kola zem d lská vozidla t žká nákladní vozidla lehká nákladní vozidla Existují další ú astníci, kte í jsou skute n k ehcí (nap íklad starší lidí, malé d ti, osoby se zdravotním postižením) bez ohledu na jejich roli v silni ním provozu (chodec, idi, pasažér). Obzvlášt zranitelní jsou zejména v m stských oblastech 17. Jednostopá motorová vozidla V této stále rostoucí skupin ú astník je dosažení významného snížení nehod a smrtelných nehod nejt žší. Jak ukazuje níže uvedený graf, snížení pom ru smrtelných nehod mezi motocyklisty je nižší než v p ípad ostatních ú astník silni ního provozu V roce 2008 tvo ili lidé starší 65 let 28 % ob tí nehod ve m stech. Mezi roky 2001 a 2008 se nap íklad pom r smrtelných nehod na silnicích u jednostopých motorových vozidel snížil pouze o 4 % ve srovnání s 35 % v p ípad idi a spolujezdc. CS 11 CS

16 Vývoj po tu smrtelných úraz v EU všechny smrtelné úrazy motocyklisté v šechny smrtelné úrazy motocyklisté Problém bezpe nosti motocyklist by se m l ešit prost ednictvím celé ady opat ení s t mito cíli: 1. Zlepšit informovanost o idi ích jednostopých motorových vozidel mezi ostatními ú asníky silni ního provozu. 2. Podpo it výzkum a technický rozvoj zam ený na zvýšení bezpe nosti idi jednostopých motorových vozidel a na zmírn ní následk dopravních nehod, jako jsou normy pro osobní ochranné prost edky, airbagy, využívání p íslušných aplikací ITS (nap. ecall) a postupné zavedení moderních brzdových systém, vhodných opat ení proti nedovolené úprav vozidel atd. Komise navrhne rozší it platné právní p edpisy EU týkající se kontrol technického stavu i na jednostopá motorová vozidla. Dále by se m lo pokra ovat rovn ž v probíhajícím úsilí o lepší p izp sobení silni ní infrastruktury jednostopým motorovým vozidl m (nap. instalace bezpe n jšího zábradlí). 3. Povzbudit lenské státy, aby se zam ily na prosazování maximální rychlosti, zákaz alkoholu za volantem, používání helem, nedovolenou úpravu vozidel a ízení jednostopého motorového vozidla bez ádného idi ského oprávn ní. Chodci, cyklisté V roce 2008 tvo il po et smrtelných nehod cyklist a chodc na silnicích 27 % (47 % v m stských oblastech). Pro mnoho potenciálních cyklist z stávají skute ná nebo vnímaná bezpe nostní rizika na silnicích rozhodující p ekážkou. Vlády jednotlivých stát a místní samosprávy se ím dál více podílejí na podpo e cyklist a chodc, což bude vyžadovat, aby se v novala v tší pozornost otázkám bezpe nosti silni ního provozu. Od roku 2003 se na úrovni EU zavád jí právní p edpisy zam ené na snížení rizika zran ní (nap. nárazníky na p ední stran vozidla absorbující energii, moderní brzdové systémy, zrcátka eliminující mrtvý bod atd.). Bude t eba prozkoumat další opat ení (nap. lepší viditelnost, ízení rychlosti, odpovídající infrastruktura pro bezmotorovou dopravu, odd lení nebezpe né smíšené dopravy atd.). Vzhledem k tomu, že problém se týká p edevším m stské CS 12 CS

17 správy, bude se muset v tšina opat ení zavést na místní úrovni v souladu s ak ním plánem Komise pro m stskou mobilitu 19. S ohledem na výrazné p ínosy cyklistiky, pokud jde o životní prost edí, klima, zácpy na silnicích a ve ejné zdraví, si tento zp sob dopravy zasluhuje, aby byla zvážena možnost podpory jeho dalšího rozvoje. Starší lidé a osoby se zdravotním postižením V roce 2008 p edstavovaly smrtelné nehody starších osob 20 % všech smrtelných nehod (40 % z toho byli chodci). V d sledku stárnutí obyvatelstva je stále naléhav jší pot eba zabývat se zranitelností starších osob v silni ním provozu. Zna n ohrožené jsou i osoby se zdravotním postižením. Znalosti v této oblasti jsou stále velmi omezené a je zapot ebí provést cílený výzkum zahrnující též léka ská kritéria pro posuzování zp sobilosti ídit motorové vozidlo. Opat ení Komise p edloží p íslušné návrhy s cílem: 1. sledovat a dále rozvíjet technické normy na ochranu zranitelných ú astník silni ního provozu; 2. zahrnout jednostopá motorová vozidla do systému kontrol vozidel; 3. zvýšit bezpe nost cyklist a dalších zranitelných ú astník silni ního provozu, nap. prost ednictvím podpory výstavby odpovídající infrastruktury. lenské státy by m ly rozvíjet vým nu informací, komunikaci a dialog mezi ú astníky silni ního provozu a p íslušnými orgány. Komise k tomuto úsilí p isp je. 5. PROVÁD NÍ SM R EVROPSKÉ POLITIKY V OBLASTI BEZPE NOSTI SILNI NÍHO PROVOZU V OBDOBÍ Zlepšení závazk všech zainteresovaných subjekt prost ednictvím siln jšího ízení Priority pro provád ní acquis EU v oblasti bezpe nosti silni ního provozu Acquis EU jsou s více než tuctem právních nástroj týkajících se bezpe nosti silni ního provozu v podstat zavedené. Komise hodlá dát p ednost monitorování plného a správného provád ní tohoto acquis lenskými státy. Vytvo ení rámce pro otev enou spolupráci mezi lenskými státy a Komisí M l by být zaveden strukturovaný rámec pro otev enou spolupráci mezi lenskými státy a Komisí s cílem provád t politiku EU v oblasti bezpe nosti silni ního provozu a monitorovat dosažený pokrok. Tento rámec by zahrnoval: 19 KOM(2009) 490. CS 13 CS

18 tvorbu národních plán lenských stát pro bezpe nost silni ního provozu. Tyto plány by m ly obsahovat popis zp sob dosažení spole ného cíle, v jejich rámci by m l být vypracován harmonogram a zve ej ovány podrobnosti o národních plánech. M ly by rovn ž zahrnovat specifické národní cíle v souladu s konkrétní situací v tom kterém lenském stát ; úzkou spolupráci mezi Komisí a lenskými státy za ú elem monitorování pokroku sm rem ke spole nému cíli a zlepšování shromaž ování údaj, sdílení zkušeností, partnerství a vým ny osv d ených postup. 5.2 Spole né nástroje pro monitorování a hodnocení ú innosti politik v oblasti bezpe nosti silni ního provozu Zlepšení monitorování prost ednictvím shromaž ování a analýzy údaj Podle rozhodnutí Rady z roku jsou lenské státy povinny Komisi sd lovat údaje o dopravních nehodách, jejichž následkem je smrt nebo zran ní a k nimž došlo na jejich území, za ú elem vytvo ení databanky Spole enství (databáze CARE). Kvalita a porovnatelnost údaj v databázi CARE jsou celkov vyhovující, krom porovnatelnosti údaj o zran ných. Krom toho zbývá stále mnoho práce s ohledem na vystavení riziku a na ukazatele výkonnosti. Dostupné údaje a v domosti o bezpe nosti silni ního provozu v Evrop byly integrovány a zp ístupn ny ve ejnosti na internetu prost ednictvím Evropského st ediska pro sledování bezpe nosti silni ního provozu (ERSO). Takovýto integrovaný nástroj je nezbytný pro monitorování uplat ování politik v oblasti bezpe nosti silni ního provozu, hodnocení jejich dopad a navrhování nových iniciativ. Komise se proto bude v novat dalšímu rozvoji st ediska ERSO, v etn opat ení týkajících se komunikace a informování ob an o otázkách bezpe nosti silni ního provozu. Zvýšení informovanosti o nehodách a rizicích Technické šet ení nehod m že p inést cenné výsledky, pokud jde o zkušenosti, které jsou užite né pro budoucí vývoj bezpe nosti silni ní dopravy. Pro leteckou, železni ní a námo ní dopravu rámec EU vyžaduje, aby lenské státy vytvo ily nezávislé orgány zabývající se technickým šet ením. Komise prozkoumá, do jaké míry by mohly být zásady a metody uplat ované p i technických šet eních po nehodách v ostatních druzích dopravy p eneseny do oblasti silni ní dopravy tak, aby p i tom byla zohledn na její specifická povaha. S ohledem na sociáln -ekonomický dopad bude zvážena p idaná hodnota vývoje a zabudování záznamník údaj ( erných sk ín k), zejména u služebních vozidel, což již bylo zmín no ve t etím evropském ak ním programu pro bezpe nost silni ního provozu. Opat ení: Komise bude s lenskými státy spolupracovat za ú elem: 20 Ú. v st. L 329, , s. 63. CS 14 CS

19 Komise bude: 1. podpory partnerství a dalších zp sob spolupráce sm ující ke zvýšení úrovn bezpe nosti lenských stát ; 2. zlepšení shromaž ování a analýzy údaj souvisejících s nehodami a rozvoje úlohy Evropského st ediska pro sledování bezpe nosti silni ního provozu. 3. pe liv monitorovat správné provád ní evropského acquis v oblasti bezpe nosti silni ního provozu; 4. zkoumat pot ebu zavedení spole ných zásad pro technické šet ení dopravních nehod. 6. ZÁV R Navržené sm ry politiky p edstavují plán možných opat ení p ipravovaných pro p íští desetiletí. Dot ení akté i zd raznili (zejména v pr b hu konzultací se zainteresovanými subjekty) míru, do jaké Evropa pomocí vytvo ení rámce pro opat ení a ambiciózní cíle podn cuje úsilí na všech úrovních a umož uje dosažení významných výsledk. Navržené sm ry politiky p edstavují obecný rámec, v n mž by mohly probíhat konkrétní iniciativy na r zných úrovních: evropské, národní, regionální nebo místní. U jednotlivých opat ení by byla vypracována náležitá posouzení dopad v souladu se zavedenými zásadami zlepšení právní úpravy EU. Úlohou Komise bude p edkládat návrhy týkající se záležitostí, v nichž má EU kompetence, a ve všech ostatních p ípadech podporovat iniciativy na r zných úrovních, povzbuzovat vým nu informací, ur ovat a propagovat nejlepší dosažené výsledky a pe liv sledovat dosažený pokrok. CS 15 CS

20