Dojížďka za službami je výrazně diferencována podle obslužného významu dojížďkových center a podle druhů služeb (a souvisí i s pohybem za prací).

Transkript

1 5. Sociální pilíř 5.1 Struktura osídlení, vztahy v území Řešené území představuje extrémně polarizovanou část osídlení ČR, a sice bezprostřední zázemí hl. m. Prahy. Jde o typ ad-hoc vymezeného území analytického typu, v němž je žádoucí nalézt plochy zeleně pro krátkodobou nepobytovou rekreaci obyvatelstva. V první řadě jde o potřeby hl. m. Prahy, které generuje jednoznačně největší část poptávky po tomto typu rekreace v bezprostředním zázemím metropole. Řešené území nepředstavuje ucelený (uzavřený) sociálně geografický systém ve smyslu vztahu Prahy a jejího zázemí ve formě pohybu za prací, za službami nebo v opačném směru za rekreací. Řešené území zaujímá prstenec km od okrajů Prahy, přičemž významná část objemu uvedených vztahů se v řešeném území odehrává, ale významná část tento územní rozsah překračuje: Denní dojížďka za prací do Prahy dosahuje běžně 50 km, vychází v podstatě z celého Středočeského kraje. Prahu jako cíle vyjížďky doplňují i centra tzv. pracovních mikroregionů (vymezených podle převažujících směrů vyjížďky z jednotlivých obcí podle Sčítání lidu, domů a bytů SLDB 2001). V zásadě jde o města s funkcí ORP. Výrazněji spjaté pracovní regiony představují Mladoboleslavsko a Kolínsko díky silnému průmyslu. Díky více periferní poloze v rámci kraje významně integrují své zázemí i Benešov, Rakovník a Příbram (viz kartogram). Absolutní data zastarávají, spádové poměry jsou však poměrně stabilní. Dojížďka za službami je výrazně diferencována podle obslužného významu dojížďkových center a podle druhů služeb (a souvisí i s pohybem za prací). Vyjížďka za rekreací (víkendovou) výrazně překračuje hranici kraje, i když její nejvýznamnější část je saturována v jeho rámci. Lze konstatovat, že prakticky celé řešené území se nachází v území s nejsilnějším směrem vyjížďky za prací do Prahy. Jedinou výjimkou je malý pracovní mikroregion Brandýsa nad Labem (viz druhou mapku). Tento fakt je součástí suburbanizačního procesu v zázemí Prahy a od SLDB v roce 2001 se dále prohlubuje. Prakticky celé řešené území je součástí suburbanizačního zázemí Prahy, pokud je chápeme jako prostor nadprůměrné intenzity výstavby bytů (převážně rodinných domů) a komerčních areálů (zejména distribučních, vč. maloobchodu). Lokalizační faktory obou typů výstavby se poněkud odlišují (komerční investice více akcentují dopravní radiály, hlavně dálnice; investice do nového bydlení jsou 67

2 v lokalizovány dosti nahodile). Celkově vzniká velmi nesourodá a problematická tzv. urban sprawl (sídelní kaše). V řešeném území se nacházejí města malé a střední velikosti (sídla ORP, jako Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Český Brod, Lysá nad Labem), která jsou centry s nízkým stupněm vlastní autonomie kvůli vysoce exponované poloze u Prahy. Další větší centra fungují de facto jen jako obytné satelity Prahy bez výraznějších střediskových funkcí (Říčany, Čelákovice, Roztoky, Hostivice, Černošice aj.). Jejich růst po roce 1990 a zejména po roce 2000 většinou navázal na rezidenční funkci již z doby první republiky a jsou zpravidla součástí kontinuální zástavby podél radiálních komunikací z Prahy, např. v dolním Poberouní. Úkolem studie je vytipovat systém zelených ploch a koridorů pro krátkodobou (každodenní) rekreaci obyvatel, který bude sestávat z ploch v těsném zázemí hlavních koncentrací obyvatel (vč. výhledových obytných ploch) a z koridorů (pro nemotorový pohyb ), pokud možno zaokruhovaných, které umožní prostup z Prahy a z dalších hlavních center do relativně volné krajiny. Cíle koridorů budou pravděpodobně i mimo řešené území. Zdroj: ČSÚ 68

3 Zdroj: ČSÚ 5.2 Struktura osídlení Osídlení lze charakterizovat následujícími souhrnnými tabulkami a grafy, přičemž sídla jsou zde z praktických důvodů pojímána jako obce (což pro dané účely a v zázemí Prahy postačuje; rozdrobenější sídelní struktura se nachází ve větším rozsahu ve východním a jižním segmentu zázemí). Podrobná data pro všech 263 obcí řešeného území jsou součástí elektronických příloh (Excel tabulek) studie. Vývoj sídlení struktury podle různých územních jednotek velikostní skupina obce (území) (k ) počet obcí počet obyvatel 1995 počet obyvatel změna počtu obyvatel (%) podíl velikostní skupiny na obyv. celkem do ,2% 0% ,3% 1% ,9% 2% ,0% 3% ,7% 4% ,2% 4% ,8% 4% ,7% 3% ,9% 3% ,2% 3% 69

4 velikostní skupina obce (území) (k ) počet obcí počet obyvatel 1995 počet obyvatel změna počtu obyvatel (%) podíl velikostní skupiny na obyv. celkem 1,0-1,4 tis ,4% 8% 1,5-1,9 tis ,6% 7% 2,0-2,9 tis ,8% 9% 3,0-3,9 tis ,5% 8% 4,0-4,9 tis ,3% 3% 5,0-9,9 tis ,1% 16% 10,0-19,9 tis ,1% 22% zóna ,9% 25% zóna ,9% 30% zóna ,2% 44% řešené území celkem ,6% 100% v tom ORP Beroun ,0% 3% v tom ORP Brandýs n. L.-St. Bol ,2% 24% v tom ORP Černošice ,8% 33% v tom ORP Český Brod ,0% 4% v tom ORP Kladno ,1% 4% v tom ORP Kralupy nad Vltavou ,9% 6% v tom ORP Lysá nad Labem ,1% 3% v tom ORP Mladá Boleslav ,5% 0% v tom ORP Neratovice ,8% 7% v tom ORP Říčany ,4% 15% Zdroj dat: ČSÚ Tabulka a grafy výmluvně dokládají populační růst zázemí po roce 1991 (který je nejvýraznější v rámci celé ČR). Podle očekávání se potvrdila závislost tempa růstu na vzdálenosti klesají se vzdáleností od Prahy (viz grafy dále). Rozdíly podle směrových segmentů (obvodů ORP) nejsou významné, jsou dány spíše tvarem a polohou obvodů viz např. obvod Černošic. Populačně malé obvody, které jsou v řešeném území zastoupeny jen okrajově, je nutno brát jen informativně. 70

5 Počet obcí podle počtu obyvatel k počet obcí do ,0-1,4 1,5-1,9 2,0-2,9 3,0-3,9 4,0-4,9 5,0-9,9 10,0 - tis. tis. tis. tis. tis. tis. 19,9 tis. Zdroj dat: ČSÚ Vývoj počtu obyvatel podle zón řešeného území (bazické indexy) 150% 140% 130% zóna 1 zóna 2 řeš. území celkem zóna 3 120% 110% 100% 90% Zdroj dat: ČSÚ (průběžná bilance obyvatel) 71

6 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území podle obvodů ORP a Prahy (bazické indexy) 150% 140% 130% 120% 110% Černošice Říčany Mladá Boleslav Brandýs n.l.-st.bol. Beroun Kladno Neratovice Český Brod Lysá n. Labem hl. m. Praha Kralupy nad Vlt. 100% 90% Zdroj dat: ČSÚ Bilance obyvatelstva v řešeném území celkem rok živě narození zemřelí přirozená měna přistěhovalí vystěhovalí migrační měna migrační obrat stav 1.1. stav Zdroj dat: ČSÚ, průběžná bilance obyvatelstva (od roku 2001 vč. cizinců s dl. pobytem, po SLDB 1991 a 2001 stavy korigovány) 72

7 Vývoj bilance obyvatelstva v řešeném území celkem živě narození zemřelí přistěhovalí vystěhovalí počet osob Zdroj dat: ČSÚ Obce řešeného území byly až na cca desetinu (24 obcí z 263) populačně růstové v letech 1991-, což nemá obdobu v jiném regionu ČR. Stagnující nebo ztrátové obce jsou ty, které mají velmi výraznou závadu v kvalitě obytného prostředí, zpravidla jsou (nebo donedávna byly) poškozovány tranzitní dopravou (jako např. Pavlov u Kladna), nebo Dobrovíz a Kněževes u letiště Ruzyně. Výjimečně je rozvoj limitován technicky či nedostatkem ploch (Senohraby, Chrustenice u Loděnice). Zjevně nízká atraktivita obytného prostředí obce a okolí, např. deficit zeleně, nebývá v blízkém zázemí Prahy limitem pro rozvoj nového bydlení. 5.3 Obyvatelstvo Jednotlivé složky bilance obyvatel (viz tabulku a graf) poskytují vcelku známé závěry: od 90. let ustálená (mírně se zlepšující) úmrtnost, klesající porodnost v 90. letech (v důsledku propadu úhrnné plodnosti žen a odkládání porodů do vyššího věku) byla vystřídána po roce 2000 dočasným růstem porodnosti (silnější ročníky z poloviny 70. let jsou dále posilovány mladší věkovou strukturou imigrantů do zázemí Prahy z města nebo zvnějšku). Výsledkem je (celkově až od roku 2004) dočasně trvající kladné saldo přirozené měny. Následovat bude ale v krátké době pokles porodnosti a posléze stárnutí populace. Jednoznačný je vývoj migrace růst kladného salda hlavně po roce 2000 díky dostupnějším hypotékám, která určuje celkově výrazné populační přírůstky v zázemí Prahy. Věková struktura obyvatelstva v řešeném území je jednoznačně mladší proti Praze i ČR jako celku. Není zde patrná výraznější diferenciace podle jednotlivých zón. 73

8 Další sociálně demografické charakteristiky prokazují zejména vyšší vzdělanost, ekonomickou a podnikatelskou aktivitu a průměrné příjmy rodin, nižší nezaměstnanost atp. Průvodním jevem je však i vyšší výskyt některých sociálně patologických jevů, jako je vyšší kriminalita. Souhrnně lze konstatovat, že hodnoty tzv. sociálního pilíře jsou stejně jako u ekonomického pilíře v zázemí Prahy obecně na vysoké úrovni (hodnoceno společně s hl. m. Prahou), jsou ale ve výrazné nerovnováze s kvalitou obytného prostředí, resp. kvalitou přírodního pilíře. Závažné jsou zejména systémové poruchy v důsledku přetížení dopravní a sociální infrastruktury. Věková struktura obyvatelstva ( ) věková skupina: celkem absolutně zóna zóna zóna řeš. území celkem hl. m. Praha Středočeský kraj v % zóna 1 5,5% 9,1% 6,1% 7,6% 56,4% 8,4% 6,9% 100,0% zóna 2 5,4% 9,5% 6,5% 7,7% 56,5% 8,4% 6,1% 100,0% zóna 3 5,4% 9,5% 6,3% 7,6% 56,3% 8,7% 6,3% 100,0% řeš. území celkem 5,4% 9,4% 6,3% 7,6% 56,4% 8,5% 6,4% 100,0% hl. m. Praha 4,4% 8,0% 5,8% 7,6% 57,3% 9,1% 7,9% 100,0% Středočeský kraj 5,3% 9,5% 6,4% 7,8% 55,9% 8,7% 6,4% 100,0% Zdroj dat: ČSÚ Intenzitu a rozsah bytové výstavby v posledních 10 letech popisuje následující tabulka. Patrný je výrazný gradient intenzity výstavby podle 3 zón a také akcelerace počtu dokončených bytů (ve všech formách) zhruba po roce Směrová diferenciace kolem Prahy není výrazná. Dokončené byty celkem (obce s více než 100 byty v letech a zóny řešeného území) obec dok. byty obyv dok.byty na 1000 obyv. Jesenice Hostivice Roztoky Rudná Šestajovice Odolena Voda Brandýs n.l. St. Bol Čelákovice Říčany Vestec Průhonice Zdiby Úvaly

9 obec dok. byty obyv dok.byty na 1000 obyv. Černošice Velké Přílepy Psáry Chýně Květnice Hovorčovice Kamenice Kralupy nad Vltavou Zeleneč Sulice Nehvizdy Dobřichovice Horoměřice Jirny Statenice Bašť Lysá nad Labem Klecany Mnichovice Líbeznice Český Brod Mratín Holubice Jenštejn Velké Popovice Jílové u Prahy Buštěhrad Dolní Břežany Unhošť Nupaky Lety Měšice Mukařov Štěchovice Nučice Řitka Kostelec nad Labem Mníšek pod Brdy zbytek řeš. území řeš. území celkem zóna zóna zóna Zdroj dat: ČSÚ (výkazy od stavebních úřadů) 5.4 Rekreace Zátěž pobytovou rekreací (zejména chatami) je mimořádně vysoká. Celkový počet chat roste od 1. ke 3. zóně řešeného území díky růstu velikosti zón. Data pocházejí ze SLDB 1991, novější cenzus není 75

10 k dispozici, počty chat jsou však doposud vcelku platné. Tehdy zjišťované počty rekreačních domů tzv. vyčleněných z bytového fondu (nepodstatné) jsou dnes málo vypovídající. ORP obec chaty vyčleněné chalupy celkem Černošice Hradištko Černošice Jílové u Prahy Černošice Černošice Brandýs n. L. - St. Bol. Zdiby Říčany Kamenice Černošice Březová-Oleško Říčany Stříbrná Skalice Beroun Chyňava Černošice Kamenný Přívoz Černošice Petrov Černošice Štěchovice Brandýs n. L. - St. Bol. Káraný Říčany Mnichovice Černošice Slapy Černošice Psáry Říčany Říčany Černošice Mníšek pod Brdy Beroun Hlásná Třebaň Černošice Bojanovice Černošice Davle Říčany Kaliště Černošice Vrané nad Vltavou Beroun Zadní Třebaň Černošice Dolní Břežany zbývající obce řeš.území celkem zóna zóna zóna v tom v obvodech ORP: Beroun Brandýs n. L. - St. Bol Černošice Český Brod Kladno Kralupy nad Vltavou Lysá nad Labem Mladá Boleslav Neratovice Říčany Zdroj dat: ČSÚ, Lexikon obcí 1994 (podle SLDB 1991) 76