Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích. Udržitelná výstavba budov UVB. Cvičení č. 3. Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví

Transkript

1 Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích UVB Udržitelná výstavba budov Cvičení č. 3 Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví

2 Environmentální kritéria Environmentální kritéria Normalizované body Váha E.01 Potenciál globálního oteplování 15 % E.02 Potenciál okyselování prostředí 6 % E.03 Potenciál eutrofizace prostředí 2% E.04 Potenciál ničení ozónové vrstvy 4 % E.05 Potenciál tvorby přízemního ozónu 4% E.06 Využití zeleně na pozemku 6% E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách 4% E.08 Spotřeba pitné vody 7 % E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů 21% E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě 12 % E.11 Využití půdy 13% E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku 6 % CELKEM E - - Vážené body 2

3 E.05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP) Záměr hodnocení Snížení množství látek přispívajících k tvorbě přízemního ozonu, tj. emisních ekvivalentů ethenu (ethylen - C 2 H 4 ) vzniklých v průběhu výstavby budovy, a to jako důsledek výroby použitých tepelných a akustických izolací. Indikátor Roční emisní ekvivalenty ethenu (C 2 H 4 ) v gramech vztažených na 1 m 2 vnitřní užitné podlahové plochy. Popis hodnocení Hodnotí se svázaná produkce ekvivalentních emisí C 2 H 4 u použitých tepelných a akustických izolací. Postup vypracování výkazu výměr je totožný s hodnocením v kritériu E.04 Potenciál ničení ozonu (ODP). 3

4 E.05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP) 4

5 E.05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP) 5

6 E.06 Využití zeleně na pozemku Záměr hodnocení Zachování či vytvoření maximálního podílu ploch s přírodním charakterem. Indikátor Podíl plochy s přírodním charakterem na celkové volné ploše pozemku [%]. Popis hodnocení Základem hodnocení je spočtení všech typů ploch na pozemku. Mezi zeleň v plochách pro bydlení patří: drobné parkově upravené plochy, zahrady rodinných domů, předzahrádky a zahradnické úpravy bezprostředního okolí objektů, dětská hřiště, doprovodná zeleň pozemních komunikací, zeleň pěších zón (uliční zeleň), zelené doprovody pěších a cyklistických tras, zeleň parkovišť. Všechna výše uvedená zeleň musí vlastnicky náležet hodnocenému objektu. 6

7 E.06 Využití zeleně na pozemku Plochy zeleně se přehledně shrnou v tabulce: Ostatní plochy se přehledně shrnou v tabulce: 7

8 E.06 Využití zeleně na pozemku Následně se vyčíslí a shrnou typy ploch 8

9 E.06 Využití zeleně na pozemku Dům řešen jako částečně nebo zcela zapuštěn do terénu 9

10 E.06 Využití zeleně na pozemku Podíl plochy s přírodním charakterem na celkové volné ploše pozemku (bez zastavěné plochy) (PP) se spočte dle vzorce: PP = PZ / (CP ZP) * 100 [%], resp. PP = (PZ + ZPZ) / (CP ZPV) * 100 [%] 10

11 E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách Záměr hodnocení Podpora umístění zeleně na vnější obálce budovy. Indikátor Index využití zeleně [-], který je kalkulován na základě míry ozelenění potenciálních ploch. Popis hodnocení Hodnotí se 2 typy zeleně dle umístění (zeleň = intenzivní či extenzivní původní nebo i kultivovaná): zelené střechy spočte se podíl plochy zelené střechy na celkové ploše střechy = A [-] zelené fasády spočte se podíl plochy zelených fasád na celkové ploše svislých obvodových neprůsvitných konstrukcích = B [-] Index využití zeleně = A + B (= max. 2). 11

12 E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách 12

13 E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách 13

14 E.08 Spotřeba pitné vody Záměr hodnocení Redukce spotřeby pitné vody z vodovodního řadu formou úspor a krytím části spotřeby dešťovou či užitkovou vodou. Indikátor Spotřeba vody v m 3 /(osoba*rok). Popis hodnocení Z projektové dokumentace se převezme hodnota celkové spotřeby pitné vody a předpokládaný počet obyvatel. Z toho se vyčíslí měrná spotřeba pitné vody vztažená na obyvatele a rok. Pokud projekt neuvádí spotřebu pitné vody, pak se spočte dle platných norem či jiných uznávaných postupů, které budou doloženy v Protokolu (např. spotřeba dle směrných čísel potřeby vody dle Přílohy č.12 k vyhlášce č. 120/2011 Sb.). 14

15 E.08 Spotřeba pitné vody 15

16 E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů Záměr hodnocení Upozornění na problematiku spotřeby primární energie a snaha o její minimalizaci. Jde o snahu snižovat množství primární energie z neobnovitelných zdrojů nutné pro krytí energetických potřeb budovy a svázanou spotřebu energie Indikátor Měrná roční spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů v MJ na 1 m 2 vnitřní užitné podlahové plochy. Popis hodnocení Hodnocení se skládá ze dvou dílčích posouzení, a to ve fázi výstavby (stanovení svázané spotřeby energie) a ve fázi provozu (stanovení primární energie z neobnovitelných zdrojů dle energetické náročnosti budovy a z využitých energonositelů). 16

17 E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů Svázaná spotřeba energie Základem je spočtení výkazu výměr jednotlivých konstrukčních prvků, resp. materiálů posuzované budovy ten je totožný s výkazem uvedeným v kritériu E.01 17

18 E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů Svázaná spotřeba energie Pro stanovení ročních svázaných spotřeb je třeba hodnoty převést na jednotku jednoho roku, a to tak, že se použijí předpokládané životnosti dílčích konstrukcí. Životnosti materiálů a konstrukcí jsou totožné s životnostmi uvedenými v E.01 a E.02 - roční svázaní spotřeby se spočtou tedy ekvivalentně: 18

19 E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů Svázaná spotřeba energie Celková suma svázané spotřeby energie (Σ EEO) se vztáhne na celkovou vnitřní užitnou podlahovou plochu jednotkou jsou tedy MJ/(m 2.a). 19

20 E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů Provozní spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů Energetická náročnost budov hodnocená podle vyhlášky č. 148/2007 Sb., obsahuje množství dodané energie na systémové hranici budovy pro celoroční provoz budovy, a to pro: vytápění - Q fuel;h, větrání - Q Aux;Fans, zvlhčování - Q fuel;hum, chlazení (klimatizování) - Q fuel;c, osvětlování - Q fuel;light, přípravu teplé vody - Q fuel;dhw, provoz technických zařízení (provoz energetických systémů) - Q fuel;aux. 20

21 E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů Provozní spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů Spotřeby se shrnou v následující tabulce 21

22 E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů Provozní spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů Pro přepočet z konečné spotřeby energie na energii primární slouží konverzní faktory. 22

23 E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů Vstup do kriteriálních mezí Výslednou hodnotou je součet roční svázané spotřeby energie v MJ/(m 2.a) a celkové roční spotřeby primární energie v MJ/(m 2.a). 23

24 E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů 24

25 E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě Záměr hodnocení Maximalizace využití recyklovaných, recyklovatelných a obnovitelných konstrukčních materiálů při výstavbě budovy, důraz na minimalizaci celkové hmotnosti stavebních materiálů. Indikátor Kreditové hodnocení na základě tří parametrů: Podíl hmotnosti pouţitých recyklovaných a obnovitelných konstrukčních materiálů na celkové hmotnosti stavby [%] Podíl hmotnosti plnohodnotně a částečně recyklovatelných konstrukčních materiálů na celkové hmotnosti stavby [%] Měrná hmotnost stavby [kg/m 2 ] Popis hodnocení Základem je spočtení výkazu výměr jednotlivých konstrukčních prvků, resp. materiálů posuzované budovy. Do výpočtu spotřeby konstrukčních materiálů se zahrnují stejné konstrukce jako v kritériích E.01, E.02 a E

26 E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě Na každý materiál použitý ve výstavbě lze nahlížet dvěma pohledy, a to: 1) jak vznikl materiál na začátku životního cyklu budovy tedy ve fázi výstavby, 2) jak lze s materiálem po dobití a demolici dále nakládat. Pro bod 1) se použité materiály ve stavbě člení následovně: 1a) materiály obnovitelné, 1b) recyklované materiály (materiály vzniklé recyklací), 1c) přírodní primární zdroje, tedy materiály vzniklé výrobou z primárních neobnovitelných surovin. Pro bod 2) se použité materiály stavby člení následovně: 2a) materiály plnohodnotně recyklovatelné, 2b) materiály částečně recyklovatelné, 2c) materiály nerecyklovatelné, které putují na skládku, nebo do spalovny. 26

27 E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě 27

28 E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě 28

29 E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě Celkové hodnocení se skládá ze stanovení třech dílčích indikátorů: (1) Podíl hmotnosti použitých recyklovaných a obnovitelných konstrukčních materiálů na celkové hmotnosti stavby (P1) se spočte jako: P1 = (1a + 1b) / C [%]. (2) Podíl hmotnosti plnohodnotně a částečně recyklovatelných konstrukčních materiálů na celkové hmotnosti stavby (P2) se spočte jako: P2 = (2a + 2b) / C [%]. (3) Měrná hmotnost stavby (P3): P3 = C / FA [kg/m 2 ], kde FA je vnitřní užitná podlahová plocha. 29

30 E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě Výsledné kreditové ohodnocení použití konstrukčních materiálů při výstavbě se stanoví jako průměr tří parametrů B1, B2 a B3: kreditové hodnocení = (B1 + B2 + B3) / 3. 30

31 E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě 31

32 E.11 Využití půdy Záměr hodnocení Ochrana krajiny a případně i kvalitní půdy. Zvýhodnění zástavby dříve využitých území za účelem snižování záboru kvalitnější půdy pro výstavbu budovy. Indikátor Stavba v kontextu ochrany přírody a krajiny. Popis hodnocení Na základě informací z územního plánu a katastrálních map se pozemek stavby zařadí dle benchmarku. 32

33 E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku Záměr hodnocení Snížení množství dešťové vody odváděné pryč z pozemku za účelem menší zátěže kanalizační sítě a snížení rizika povodní. Indikátor Podíl dešťové vody uchycené na pozemku na celkovém mnoţství dešťové vody, která na pozemek dopadne [%]. Popis hodnocení Množství dešťové vody zachycené na pozemku se stanoví jako objem vody zachycené v akumulačních nádržích, vsakovacích systémech, na zelených střechách a nezpevněných plochách v poměru k celkovému objemu srážek. Celkové množství srážek Q se stanoví následovně: Q = j * A / 1000 [m 3 /rok], kde j = roční úhrn srážek v dané lokalitě (dle mapy srážek) [mm/rok], A = plocha pozemku, včetně zastavěných ploch [m 2 ]. 33

34 E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku 34

35 E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku Množství zachycené srážkové vody Q z, který závisí na množství srážek v dané oblasti, velikosti plochy střechy a koeficientu odtoku střechy, se stanoví následovně: Q z = Q n + Q s + Q p [m 3 /rok], kde Q n je množství dešťové vody zachycené v akumulační nádrži či jiných typech akumulace (vsakovací nádrže, aj.), Q s je množství dešťové vody zachycené na střechách, terasách, případně v jejích souvrstvích, Q p je množství dešťové vody zachycené na ostatních plochách pozemku. 35

36 E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku Množství dešťové vody Q s Množství dešťové vody zachycené na střechách a terasách se stanoví výpočtem dle následující tabulky. Množství zadržené vody na daném povrchu střechy, nebo terasy se stanoví dle vzorce: Q s,i = A i * j * (1 - f i ) / 1000 [m 3 /rok]. 36

37 E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku Množství dešťové vody Q p Množství dešťové vody zachycené na ostatních plochách se stanoví výpočtem dle následující tabulky. Množství zadržené vody na daném povrchu střechy, nebo terasy se stanoví dle vzorce: Q s,i = A i * j * (1 - f i ) / 1000 [m 3 /rok]. 37

38 E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku Při použití jiné krytiny nebo povrchu se koeficient odtoku stanoví ekvivalentně k výše uvedeným, nebo dotazem na výrobce daného materiálu. 38

39 E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku Množství dešťové vody Q n Do této skupiny se řadí voda, která sice odteče z předmětných ploch (střechy, terasy, zpevněné komunikace, aj.), ale je nějakým způsobem akumulována, což nejčastěji znamená, že je zachycena v akumulační nádrži na dešťovou vodu nebo je uchycena v nějakém systému vsakovacích nadrží. Na základě již provedených výpočtů se stanoví množství využitelné (z předmětných povrchů odvedené) dešťové vody: Q v = Q (Qs + Qp) [m 3 /rok] V případě akumulační nádrže na dešťovou vodu se vychází z jejího objemu (V p ) a množství dešťové vody v ní zachycené se stanoví dle vzorce: Q n,p =365 * V p / z z - koeficient optimální velikosti, který zohledňuje potřebnou zásobu vody na období přestávky mezi dešti obvyklá hodnota je

40 E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku Množství dešťové vody Q n V případě hodnocení vsakovacích a jiných systémů se ke stanovení množství dešťové vody v nich zachycených (Q n,v ) použijí metodiky výrobců daných zařízení. Množství dešťové vody zachycené v akumulační nádrži či jiných typech akumulace se stanoví jako: Q n = Q n,p + Q n,v, přičemž pokud není splněna podmínka Q n Q v, pak platí Q n = Q v. Vyčíslí se podíl dešťové vody zachycené na pozemku na celkovém množství dešťové vody (PDV), která na pozemek dopadne: PDV = (Q n + Q s + Q p ) / Q [%]. 40

41 E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku 41

42 Dotazy či připomínky: UVB Děkuji za pozornost Ing. Michal Kraus, Ph.D. 42