Obnova fasád zámku v. Zdenûk CHUDÁREK, Vratislav NEJEDL, Martin PÁCAL

Transkript

1 Obnova fasád zámku v Lednici Zdenûk CHUDÁREK, Vratislav NEJEDL, Martin PÁCAL A NOTACE: Pfiíspûvek se vûnuje obnovû venkovního plá tû zámku v Lednici, která se uskuteãnila v posledních tfiech letech. Dotace z Ministerstva kultury âr umoïnila provést obnovu v ech fasád vãetnû dekorativních prvkû, které byly na fiadû míst jiï v havarijním stavu. Pfiíspûvek také pfiipomíná materiály a technologie, které byly uplatnûny pfii novogotické úpravû objektu v polovinû 19. století a které bylo nutné zohlednit pfii obnovû. Pokud není uvedeno jinak, je autorem fotografií Martin Pácal. Obr. 1. Lednice (okres Bfieclav), zámek, detail zinkového chrliãe v podobû draka na pergole v chodní fasády, stav pfied restaurováním. Na povrchu zinkového odlitku je vrstva písku, jejíï funkcí bylo napodobit pfiírodní kámen. Jazyk draka je z mûdi. (Foto 2010) 1 Na podzim loàského roku byla dokonãena rozsáhlá obnova celého fasádního plá tû zámku v Lednici, kter je ve správû Národního památkového ústavu, územního odborného pracovi tû v Brnû. Souãasnou novogotickou podobu zámek získal v polovinû 19. století za vlády kníïete Aloise II. Liechtensteina, kter si na pfiestavbu pfiizval architekta Jifiího Wingelmüllera. Wingelmüller navrhl pfiestavbu v duchu tehdej ího nového módního stylu inspirovaného tudorovskou gotikou. 1 Charakteristick m rysem tehdej í architektonické tvorby bylo vedle návratu ke stfiedovûké podobû zdobn ch architektonick ch prvkû pfiedev ím uïívání nov ch materiálû, lépe fieãeno materiálû z ãásti nov ch, nebo jiï znám ch, ale pouïit ch v nov ch souvislostech a formách. To v e souviselo se zmûnami sociálnû-ekonomické struktury spoleãnosti, doposud nevídan m rozvojem prûmyslu a zavádûním nov ch technologií. Feudální systém správy se rozpadal, nûkde rychleji, jinde pomaleji. Nov m hybatelem spoleãnosti se staly státní instituce. V polovinû 19. století je také moïné pozorovat projevy jakési protoglobalizace. Napfiíklad je to doba prvních Livingstonov ch cest do povodí fieky Zambezi, ale pfiedev ím také doba konání první svûtové v stavy v Lond nû (1851). Její hlavní objekt, kfii Èálov palác, byl sice ze skla a litiny, ta v ak byla formována do historizujících tvarû. Po lond nské svûtové v stavû, jejímï hlavním iniciátorem byl princ novátor Albert, brzy následovaly dal í svûtové v stavy v PafiíÏi a následnû v New Yorku a Chicagu. Ve stfiedoevropském regionu tyto zmûny reflektovaly nûkteré lechtické rody. Byli to napfiíklad Salmové, sídlící na zámku v Rájci nad Svitavou, ktefií své znalosti metalurgick ch technologií získali v anglick ch podnicích jiï na pfielomu 18. a 19. století. V jimeãné postavení zastával v té dobû rod Lichten- tejnû, kter mûl úzké vztahy k vídeàskému císafiskému dvoru. Po formální stránce titulatury sv ch pfiíslu níkû vyãníval vysoko nad regionální prûmûr. V dobû, kdy se to v pfiedlitavské ãásti monarchie hemïilo novû nobilitovan mi von Kocaurkov, Lichten tejnové uïívali titul kníïe a ve zvlá tních pfiípadech i titul princ, kter mûly pro své ãleny vyhrazeny vládnoucí královské a císafiské dynastie. O kulturní úrovni Lichten tejnû vypovídají jiï zmínky v minnesanzích 12. a 13. století. Lichten tejnové v ak byli také mimofiádnû schopní po organizaãní a ekonomické stránce. Jejich hospodáfiské schopnosti se mimo jiné odrazily i v rozsáhl ch stavebních podnicích. Na jejich stavbách se v první polovinû 19. století zaãínají uplatàovat nové technologické postupy, jako bylo napfiíklad pouïívání odlévan ch prefabrikátû, pfiírodní materiály byly nahrazovány levnûj ími umûl mi materiály a podobnû. To vedlo k úsporám, efektivnosti prací a ke zkrácení doby v stavby. Tyto nové pfiístupy se plnû uplatnily i pfii pfiestavbû zámku v Lednici, probíhající ve 40. a 50. letech 19. století. Provádûcí plány na celkovou pfiestavbu lednického zámku pocházejí z roku 1845 a hned v následujícím roce byly zapoãaty stavební práce. Na první stavební etapu ukonãenou roku 1847 navázala druhá, kterou po Wingelmüllerovû smrti dokonãil roku 1858 jeho asistent architekt Jan Heindrich. Po pfiestavbû se dominantami zámku 1 SAMEK, Bohumil. Umûlecké památky Moravy a Slezska, 2. svazek J/N. Praha : Academia, 1999, s ISBN

2 2 3 staly vlajková vûï na jiïní stranû, hranolová vûï nad nároïím zahradního ãestného dvora a dvû vû- Ïe zámecké kaple. Fasády byly opatfieny cimbufiím, ark fii, vimperky, opûráky, fiálami, chrliãi a fiadou dal ích charakteristick ch prvkû stfiedovûké architektury, která se stala inspirací pro tehdej í romantizující období. 2 Dokonãená stavební obnova vnûj ího plá tû zámku zahrnovala témûfi v echny fasády (kromû horní ãásti vlajkové vûïe) vãetnû vnûj í strany okenních a dvefiních v plní a restaurování jejich umûleck ch a umûleckofiemesln ch prvkû. Dále byly obnoveny pfiilehlé terasy a vybudován odvlhãovací kanál podél obvodov ch zdí. Ke kodû vûci nebyla do obnovy zahrnuta sanace historického odvodàovacího systému, kter m je z velké ãásti odvádûna povrchová voda z prostoru zámku a jenï má rovnûï v znamnou vûtrací funkci. Do projektu nebyly dále zahrnuty stfiechy vãetnû vik fiû, komínû a vlajková vûï z dûvodu nedávné rekonstrukce. Práce byly zahájeny roku 2008 a dokonãeny v fiíjnu 2011, celkem trvaly 37 mûsícû. Projektovou dokumentaci zhotovila projekãní kanceláfi Omnia projekt, s. r. o., realizaãní práce vãetnû dodávek restaurátorsk ch prací provedla stavebnû-restaurátorská huè Archatt, s. r. o. Finanãní prostfiedky byly získány z úãelové státní dotace Ministerstva kultury âeské republiky, kde byla celá akce registrována pod identifikaãním ãíslem SMVS 234V Celkové náklady vãetnû v ech pfiípravn ch a souvisejících prací dosáhly ãástky Kã. Na základû vyhodnocení v ech poznatkû získan ch prûzkumy byla zpracována rámcová koncepce, jejímï hlavním metodick m smyslem bylo stanovení ãasové vrstvy, která bude povaïována za urãující pfii rekonstrukci a restaurování plá tû zámku. Bylo rozhodnuto celkov vzhled fasád pfiiblíïit v moïné mífie pûvodnímu stavu z doby pfiestavby zámku v polovinû 19. století, a to jak po formální, tak po technologické a materiálové stránce pfii maximálnû moïném uchování pûvodní stavební substance, zaji tûné konzervaãními postupy. V pfiedstihu pfied obnovou jednotliv ch fasád do lo po celém obvodu zámku k vybudování drenáïního provûtrávacího kanálu, kter po dokonãení dosahuje délky 1250 m. Kanál byl rozãlenûn na úseky tak, aby nedo lo k pfieru ení historick ch konstrukcí, které se v dan ch místech nacházejí. Nad kanálem byl obnoven podle dochovan ch fragmentû oblázkov okapov chodník, jenï je vyskládán z drobn ch rûznobarevn ch kfiemenn ch oblázkû, které tvofií mozaikov pás s geometrick mi vzory, ohraniãen ke komunikaãním cestám pálen mi tvrd mi cihlami. Soklová ãást celého obvodu zámku je tvofiena kombinací kamene a omítky. Kamenn soklov obklad je pouïit pfiedev ím na mechanicky namáhan ch místech, jako jsou nároïí, opûrné pilífie, ostûní sklepních okének a ãásti kolem teras. Na ménû exponovan ch místech jsou kamenné desky nahrazeny dvouvrstvou omítkou s povrchovou úpravou imitující povrchové zpracování kamenného obkladu piãákem a pemrlovanou fasetou. Tato bûïnû uïívaná technologie opracování povrchu kamene se vyskytuje i nad soklovou partií, kde je rovnûï z ãásti imitován pfiírodní kámen. Hladké plochy fasády jsou rozãlenûny napodobeninou kvádrového zdiva, jehoï spáry imitují pro krábnutí v omítce nebo malované linky. PrÛzkumem byly zji tûny v zásadû tfii rozdílné omítkové úpravy pûvodní z novogotické pfiestavby a dále omítky z oprav v 80. letech 20. století a z konce 90. let 20. století. Omítky jsou dvouvrstvé. Na jádrovém podkladu je nanesen vápenn probarven tuk, kter je sjednocen vápenn mi lazurami na bázi vzdu ného vápna, odstínem okru, kter je dále doplnûn tupováním. Chemicko- Obr. 2. Lednice (okres Bfieclav), zámek, západní fasáda loveckého nádvofií, stav pfied obnovou. (Foto Vítek Tich, 2002) Obr. 3. Lednice (okres Bfieclav), zámek, západní fasáda loveckého nádvofií, stav po obnovû. V echny typy materiálû jsou sjednoceny monochromním nátûrem dle v sledkû prûzkumû. (Foto 2011) technologick m rozborem omítky na vnûj í jiïní stranû knihovny bylo zji tûno, Ïe pûvodní sloïení tvofií vápenná smûs plnûná kfiemenn m pískem s pfiímûsí slámy. Plnivo jádrové omítky tvofií oblázky o prûmûru aï 1,5 cm. Dále byla chemicko-technologick m rozborem nalezena hydraulická maltovina plnûná svûtle okrov m kfiemenn m pískem, pfiekryt m slabou vrstvou tuku. 3 Chemick prûzkum se nesoustfiedil jen na konzervaci dochovan ch historicky cenn ch omítek, ale i na technologii rekonstruované omítky. Nová vápenná omítka s minimální pfiímûsí bílého cementu byla míchána pfiímo na stavbû. Na jádrovou omítku s pfiesnû urãenou recepturou byly pouïity tfii druhy písku ostr z Bratãic, kopan ze StráÏnic a Ïlut z N rova u Kun tátu. Na tukovou omítku byl pouïit kopan písek ze StráÏnic. Plochy s nov mi omítkami byly opût rozãlenûny plastick m a malovan m kvádrováním. Plastické kvádrování se vyskytuje napfiíklad v loveckém nádvofií a na fasádû kaple, malované pak pod vlajkovou vûïí a v pfiilehlém jiïním kfiídle. Nûkteré prvky tvofiící tektonickou ãást 2 TamtéÏ, s Projektová dokumentace zhotovená Omnia projekt, s. r. o., VídeÀská 127, Brno, Vedoucím projektu byl Ing. Vítek Tich, odborn m garantem Ing. arch. Marek Tich. 25

3 4 5 Obr. 4. Lednice (okres Bfieclav), zámek, návrh celkového barevného fie ení severní fasády. (Zhotovila projekãní firma Omnia projekt, s. r. o., 2003) Obr. 5. Lednice (okres Bfieclav), zámek, severní fasáda, grafické znázornûní typu materiálû a jejich stavu pfied obnovou. (Zhotovila projekãní firma Omnia projekt, s. r. o., 2003). Legenda: Jednoduché technologické postupy opravy fasády viz technická zpráva 1 omítka s lep í pfiídrïností k podkladu (pfieváïnû urãená ke zpevnûní a zachování); omítka pûvodní z novogotické pfiestavby pfied rokem 1858 viz TP 1,A; omítka z 80. let 20. století viz TP 1,B; omítka opravovaná koncem 90. let 20. století viz TP 1,C; 2 omítka s nedostateãnou pfiídrïností k podkladu (urãená pfieváïnû k náhradû a doplnûní viz TP 2); omítka pûvodní z novogotické pfiestavby pfied rokem 1858 viz TP 2,A; omítka z 80. let 20. století viz TP 2,B; omítka opravovaná koncem 90. let 20. století viz TP 2,C; 3 chybûjící omítka (doplnûní viz TP 3); 4 plochy zasolené, vlhké, naru ené (urãené k o etfiení vápennou sanaãní omítkou viz TP 4); 5 soklová omítka TP 5 (kompletní náhrada viz TP 5); 6 plastické a zdobné prvky z pfiírodního kamene (pfieváïnû organodetritick lithothamniov vápenec viz TP 6); 7 plastické a zdobné prvky z pfiírodního kamene (organodetritick mu lov vápenec Rakousko viz TP 6); 8 chybûjící kamenné plastické a zdobné prvky z pfiírodního kamene (doplnûní detritick m vápencem viz TP 7); 9 plastické a zdobné prvky z pfiírodního kamene (pískovec z blíïe neurãené lokality viz TP 8); 10 prvky z pfiírodního kamene pfieváïnû pískovec viz TP 8; 11 prvky zvlá tû v znamné umûlecké hodnoty viz TP 9; 12 biomikritick vápenec viz TP 6; 13 tukové prvky vytvofiené technikou taïení s nízkou soudrïností (urãené k znovuprovedení viz TP 10); 14 tukové prvky vytvofiené technikou taïení s dostateãnou soudrïností (urãené k fixaci, zpevnûní a doplnûní viz TP 11); 15 prvky z tvrzeného sádro-vápenného tuku viz TP 12; 16 umûl kámen viz TP 13; 17 umûlecké v robky ze zinku viz TP 15; 18 cizorodé prvky na fasádû viz TP 15; 19 cizorodé prvky na fasádû k odstranûní viz TP 16; 20 krytina z bfiidlicov ch ablon viz TP

4 stavby jsou provedeny ve tuku. ada prvkû uplatnûn ch na fasádách, jako napfiíklad vimperky, vlysy se slep mi kruïbami, vlysy sloïené z desek s motivem jetelového listu, lomené profilové oblouky, okenní ambrány, nadokenní lomené oblouky fiíms, ãásti lomeného cimbufií a podobnû, je zhotovena z kamene v kombinaci s vápenno-sádrov m tukem. Ze sádro-vápenného materiálu byl napfiíklad proveden deskov dekor v Loveckém nádvofií, jehoï sloïení tvofií sádra, vápno, písek a ãásteãnû napu tûn nebo pfiimíchan síran hlinit nebo síran draseln. Dekorativní prvky byly zhotoveny z rûzn ch materiálû, jako napfiíklad ze speciálního tvrzeného sádro-vápenného tuku nebo taïeného vápenného tuku, a povrchovû upraveny tak, aby napodobovaly u lechtilé pfiírodní materiály. 4 Nûkteré konstrukce, jako napfiíklad atikové kruïby zámecké kaple, mají dfievûné, ploch m Ïelezem vyztuïené jádro opatfiené tukov m obalem. Pfiírodní kámen byl pouïit na architektonické prvky, které jsou nejvíce vystavené klimatick m vlivûm prostfiedí nebo tvofií hlavní nosn ãlánek, jako jsou sloupky, fiály, pilífie s krycími deskami, reliéfy, sochy s baldach ny, ãásti vûïí, ale i obklad soklov ch partií a zábradlí teras. Tyto prvky jsou zhotoveny z biosparovitého vápence (lithothamniov vápenec), biomikritického vápence, opuky, ale i pískovce. Kámen byl pûvodnû opatfien vrstvou omítky, tuku nebo jen barevn m nátûrem. Napfiíklad kamenné profilované krycí desky cimbufií byly opatfieny vrstvou fiímského cementu. Dal ím pfiíkladem napodobení kamene 4 Zpevnûní omítek, fiíms, ostûní a podobnû bylo provedeno systémem Aqua Bárta POROSIL Z. O etfiení ploch proti fiasám, mechûm a jinému biologickému napadení bylo provedeno pfiípravkem Aqua Bárta POROSAN. Fasádní nátûr systémem Paulín MARMOLÁDA AD 854 ve dvou nátûrech. První nátûr obsahoval % vody, druh 15 %. Závûreãné tupování bylo provedeno Aqua Bárta POROKALK ã Pojivem systému Paulín MARMOLÁDA AD 854 je suspenze hydroxidu vápenatého. 27

5 Obr. 6. Lednice (okres Bfieclav), zámek, zinkov chrliã v podobû psa na v chodní fasádû, stav pfied restaurováním. Povrch zinkového odlitku byl opatfien olejov m nátûrem s pfiímûsí písku jako plniva, aby do lo k povrchovému napodobení kamene. (Foto 2010) Obr. 7. Lednice (okres Bfieclav), zámek, zinkov chrliã v podobû psa na v chodní fasádû, stav po restaurování. Chrliã byl opatfien nátûrem v odstínu fasády zámku, aby do lo k celkovému sjednocení. (Foto 2011) Obr. 8. Lednice (okres Bfieclav), zámek, detail kruïbového okna v pfiízemí zámku na v chodní stranû, stav pfied obnovou. tukové okenní ostûní s dfievûnou v plní napodobuje gotické kamenné okno. Dfievûná ãást okna je opatfiena olejovo-kfiídov m podkladem, kter nese na povrchu vrstvu písku, na nûj je aplikován nátûr v barvû pískovce. (Foto 2010) Obr. 9. Lednice (okres Bfieclav), zámek, kruïbové okno v pfiízemí zámku na v chodní stranû, stav po obnovû. (Foto 2011) jsou zinkové zoomorfní chrliãe. Odlitky z ãistého zinku jsou natfieny olejovou nátûrovou hmotou v barvû fasády s pfiídavkem jemnozrnného písku jako plniva. Povrch chrliãû byl o etfien závûreãn m nátûrov m systémem v barvû pouïité na jin ch stavebních prvcích. Chrliãe byly zhotoveny v podobû psû, ovcí, koz, hlav lvû nebo drakû a gryfû. Dal í kovové ãásti tvofií litinové sloupky zdobené zinkov mi kompozitními hlavicemi nesoucími baldach n nad sochou Panny Marie s Je- Ïí kem nebo konstrukce pergoly pfii jiïním kfiídle. U velk ch kruïbov ch oken v pfiízemí zámku je kamenn materiál imitován tenkou vrstvou písku nanesenou na dfievûné konstrukci, pfietfienou do barvy pískovce. 5 Na opravu oken navazovalo restaurování vitráïí, pfii kterém byla do znaãné míry vymûnûna olovûná osnova. V nûkter ch pfiípadech bylo pfiistoupeno k dílãí rekonstrukci zanikl ch architektonick ch prvkû (ãást atiky) a rovnûï byly na fasádû pod knihovnou obnoveny sluneãní hodiny. Souãástí v ech prací byla i obnova teras. Byly repasovány dlaïby a provedena hydroizolaãní opatfiení, aby nezatékalo do prostor pod nimi. Dále byly obnoveny odvodàovací kanálky a zrestaurována bohatû zdobená kamenná zábradlí. Na závûr byla fasáda vãetnû v ech dekorativních prvkû sjednocena podle pûvodního stavu monochromním nátûrem bez ohledu na typ materiálu a doplnûna tupováním. Cílem tupování bylo zmûkãit monochromní barevn nátûr a dodat fasádû vût í Ïivosti a plastiãnosti. Realizovaná obnova fasád lednického zámku má z dlouhodobého hlediska zásadní v znam pro uchování a prezentaci této mimofiádnû hodnotné národní kulturní památky. Byly pfii ní pouïity stavební a technologické postupy odpovídající standardûm uplatàovan m dnes pfii obnovû kulturních památek s dûrazem na vysokou kvalitu. Uspokojiv v sledek díla je z velké ãásti zásluhou kvalifikovaného a vysoce profesionálního pfiístupu dodavatele. Úspû nost díla v ak provûfií teprve ãas. 5 V souãasnosti byla na obnovu povrchu dfievûn ch okenních rámû s vrstvou písku pouïita technologie od firmy Keim. Povrch dfieva byl napu tûn pfiípravkem Keim-Restauro-Fixativ, po nûmï následovaly tfii nátûrové vrstvy s frakcí písku a tónované pigmenty do barvy pískovce. První vrstvu tvofiil Keim Contact Plus Color s odstínem 9268, druhou Keim Restauro-Lasur s odstínem 2331 fiedûn fixativem v pomûru 1:6 a poslední vrstvu opût Keim Restauro-Lasur míchan s odstínem 2332 v pomûru 1:7. 28