Migrační potenciál obyvatelstva České republiky (Model migračního potenciálu)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Migrační potenciál obyvatelstva České republiky (Model migračního potenciálu)"

Transkript

1 Důsledky vstupu ČR do EU na vztahy s Rakouskem se zaměřením na zaměstnanost, trh práce a migraci Analytická část svazek 1a Migrační potenciál obyvatelstva České republiky (Model migračního potenciálu) Analýza vztahů a souvislostí Řešitel: Ing. Ivo Baštýř - leden

2 Migrační potenciál obyvatelstva České republiky (Model migračního potenciálu) Obsah Kapitola I Základní přístupy Charakteristika mezistátní migrace, stav migračních teorií 1 2. Druhy a motivy mezinárodní migrace (nabídková a poptávková migrace, trvalá a dočasná migrace, pobytová a dojížďková migrace) 2 3. Migrační potenciál a metody jeho odhadu 8 Kapitola II Charakteristika současné migrace občanů ČR do zahraničí Imigrační pozice ČR Migrační saldo ČR vůči EU Současná migrace občanů ČR za prací do zahraničí 12 Kapitola III Model migračního potenciálu obyvatelstva České republiky Zaměření modelu migračního potenciálu Sklon české populace k migraci do zahraničí Věk jako dominantní faktor sklonu k migraci do zahraničí Prognóza migračního potenciálu populace ČR; demografické a ekonomické faktory 19

3 5. Pravděpodobný roční rozsah (etalony) kapacity české populace k migraci do zahraničí; kumulativní rozsahy pravděpodobné migrace Migrační potenciál okresů hraničících s Rakouskem Souhrnný odhad pravděpodobného ročního potenciálu (ročního zájmu o migraci do zahraničí) české populace Teritoriální zaměření pravděpodobného migračního potenciálu 37 Poznámky k textu 38 Přílohy Prameny a literatura

4 I. Základní přístupy 1. Mezistátní, přeshraniční migrace osob je celosvětově dlouhodobý, sociálně ekonomicky, demograficky, etnicky i z dalších hledisek značně strukturovaný společenský fenomén. Má protikladné účinky pro řadu států v některých vývojových etapách znamenal podstatný rozvojový impuls, jindy se stal faktorem zauzlení společenských konfliktů a rozkladu a pádu celých civilizací. V poslední třetině 20. století byly hlavní impulsy migračního pohybu osob mezi státy silněji spojeny se všeobecnými procesy integrace a globalizace ekonomických a sociálních procesů. Vedle mimoekonomických motivací mezistátní migrace, které oscilují od individuálních osobních motivů (příbuzenské a partnerské vztahy, odlišné světonázorové orientace apod.) po mezistátní pohyby, vyvolané společenskými a přírodními katastrofami (politicko ideologický útlak, ozbrojené konflikty a války, dlouhotrvající hlad, sucha, epidemie aj.) se trvale silně prosazují ekonomické impulsy migrace. Pracovní migrace do zahraničí má dva převládající, vzájemně se doplňující a prolínající se motivy jednak získání zaměstnání v cílové zemi, jednak dosažení vyššího životního standardu (příjmové úrovně), než je dosažitelný (než existuje) v mateřské zemi. O mnohostranných aspektech globální (celosvětové), regionální a dvoustranné mezistátní migrace existuje rozsáhlá odborná literatura [Blaschke, pramen 5]. Poznatky všeobecně vyúsťují v závěr, že v současné době neexistuje univerzální teorie mezistátní migrace osob, a to ani celkové ani pracovní; vysvětluje se to mnohofaktorálností migračních procesů. Pokud jde o vznik mezistátní migrace za prací, existují teorie osvětlující dílčí aspekty vzniku a reprodukce tohoto migračního pohybu. Šelepová [pramen 13, str. 14 a 19 ] shrnuje dílčí teorie pracovní migrace takto: Teorie neoclassical economics se soustřeďuje na rozdíly v podmínkách zaměstnanosti v různých zemích a na migrační náklady. Pohyb pojímá jako individuální rozhodnutí z důvodů maximalizace příjmu. Teorie the new economics of migration naopak bere v úvahu podmínky na různých trzích, a nejenom trhu práce. Vidí migraci jako rozhodnutí domácnosti, která chce minimalizovat rizika, pokud jde o příjem rodiny. Dual labour market theory (teorie dvojího trhu) a world systems theory obecně ignorují tyto rozhodovací procesy na mikroúrovni a soustřeďují se na síly podmiňující migraci na makroúrovni. Teorie neoclassical economics, the new economics of migration spojují imigraci se strukturálními potřebami moderních průmyslových ekonomik, zatímco další ( dual labour market, world systems ) 1

5 vidí imigraci jako přirozený důsledek ekonomické globalizace a pronikání trhu přes státní hranice; je tedy zřejmé, že teorie vysvětlují proces na různých úrovních - individuální, domácnostní, národní a mezinárodní. Rozdíly ve mzdách, relativní rizika, náborová úsilí a pronikání trhů pohyb lidí nejenom iniciují, ale působí i na jeho pokračování. Avšak podmínky, které udržují migraci, mohou být i zcela jiné než ty, které ji iniciují. Vznikají v průběhu migrace a patří mezi ně zejména: vznik sítí migrantů, institucionální podpora migrace a sociální změny v hostitelských zemích. Podrobněji viz příloha 1: Stručný přehled teorií pracovní migrace. 2. Charakteristika mezistátních migračních toků (se zaměřením na migraci z kandidátských států střední a východní Evropy do států EU). 2.1 Při absenci resp. odhlédnutí od mezistátní migrace iniciované společenskými a přírodními katastrofami je z mimoekonomicky motivované emigrace vždy v určitém rozsahu přítomna migrace z osobních (individuálních) důvodů (rodinné, příbuzenské a partnerské vztahy, světonázorové, náboženské, humanitní a obdobné impulsy, často i pouhá touha po poznání ciziny). Jde o migrační pohyby, které probíhají v různé intenzitě navzájem mezi všemi státy a teritorii navzájem, nezávisle na jejich sociální a ekonomické úrovni, jejich vzájemných oficiálních vztazích a vzdálenosti. Intenzita migračních pohybů plynoucích z mimoekonomických impulsů bude pravděpodobně povlovně narůstat. Souvisí to s růstem informační, časové, dopravní a ekonomické dostupnosti jednotlivých států a teritorií navzájem a s omezováním politických a administrativních bariér; vzájemné vztahy mezi obyvateli (občany) různých států a znalosti civilizačních, světonázorových a dalších koncepcích se budou prohlubovat a rozšiřovat. 2.2 Existují různé typy (modality) migrace do zahraničí motivované prioritně nebo podstatně zájmem o zvýšení životního standardu (reálné příjmové úrovně) na základě zaměstnání v cílovém státě. Tyto migrační modality se odlišují druhem potenciálních i faktických migrantů (jejich profesionální úrovní i zaměřením), druhem a délkou migrace, podstatným faktorem jejich odlišnosti je vzorec příjmové motivace Podle druhu potenciálních migrantů existuje a) migrace nabídková ( na výzvu, výběrová ), tj. odchod odborníků (specialistů) z mateřského (chudého) státu do cílového státu (s vyšším životním standardem) na základě nabídky specializovaných pracovních činností. Má převážně charakter kariérní, relativně dlouhodobé popř. celoživotní migrace (může ovšem jít i 2

6 o kratší stáže nebo termínované úkoly). Příjmové zabezpečení těchto migrantů je jen jednou ze složek této migrační modality; podstatné jsou rovněž - rozvoj odbornosti, práce na vrcholových projektech, se špičkovým vybavením apod. V souvislosti s rozvojem ekonomik některých západoevropských států koncem devadesátých let (Irsko, Norsko, NSR, Švédsko) se nabídky na pracovní uplatnění co do počtu migrantů zvětšují a týkají se nejen specialistů, ale též pracovníků se střední kvalifikací a řemeslníků (střední zdravotní personál, strojírenské a stavební odborné profese aj.). Vzniká nejen riziko odlivu mozků ale též rezervoáru pracovních sil (podle kolísání trhu práce vyspělých zemí). b) migrace poptávková, tj. odchod (resp. potencionální odchod) migrantů běžné kvalifikace a profesního zaměření na základě získání té či oné úrovně informací o situaci na pracovním trhu, podmínkách získání zaměstnání v cílové zemi a o úrovni příjmů z výdělečné činnosti (v převažujícím rozsahu jsou tyto výdělečné příjmy mzdami, tj. příjmy ze zaměstnaneckých vztahů; proto se nadále používá pojem mzda ). Migrace na základě poptávky po zaměstnání se může realizovat jako ba) pobytová, tj. migrace, při níž migrant změní místo pobytu a života ze státu mateřského do cílového, bb) dojížďková (pendlerská), tj. migrace, při níž migrantovo místo pobytu a žití zůstává v mateřské zemi. Obě tyto migrační modality mohou mít řadu konkrétních forem. Pobytová migrace může být dlouhodobá, popř. trvalá (celoživotní;obvyklou neformální hranicí dlouhodobosti je pobyt v cizině delší než 2 až 3letý) nebo krátkodobá. Rovněž se může odlišovat hierarchií migračních motivů a měnit charakter z migrace návratové (motivované získáním zkušeností, akumulací prostředků pro realizaci životních rozvojových cílů v mateřské zemi nebo přechodným zabezpečováním rodiny do doby zvýšení standardu v mateřské zemi) na celoživotní. Dojížďková (pendlerská) migrace může být založena na denním návratu do (trvalého) bydliště (nebo do místa dočasného pobytu) v mateřské zemi, nebo na krátkém (zpravidla nejvýše týdenním) pobytu v cílové zemi a pravidelných víkendových návratech do mateřské země; případné prodlužování pobytu v cílové zemi znamená postupný přechod do migrace pobytové. Významné rozdíly mezi pobytovou a dojížďkovou migrací existují ve vzorci příjmové motivace k migraci. 3

7 2.2.2 Migranti orientující se na pobytovou migraci jsou motivováni zejména dosažitelnou reálnou životní úrovní. Toto očekávání je spojeno s produktivitou, resp. celkovou ekonomickou výkonností země trvalé usídlení v zemi, která má obecně podstatně vyšší ekonomickou výkonnost (produktivitu) slibuje značně vyšší reálný příjem. Sklon k pobytové migraci obyvatel chudších států do států bohatších ( migrační spád, gravitační síla bohatších států ) je tedy tím větší, čím větší je odstup (rozdíl) mezi reálným (paritním) HDP na obyvatele a od něj odvozený rozdíl mezi reálnou (paritní) úrovní průměrných mezd; prakticky vždy jde o reálnou kupní sílu čistých průměrných mezd. Za příjmový rozdíl, který výrazně působí na překonání bariéry vazeb vážících potenciální migranty k domácímu prostředí, má krýt dostatečně počáteční finanční náklady i další zátěže migrace (informační náklady, náklady na zajištění pracovního místa, na přemístění, překonání jazykové bariéry, psychické zábrany cizince aj.) se obvykle považuje rozdíl, kdy reálný příjem v zahraničí je minimálně dvojnásobný než reálný příjem v mateřské zemi. Odhady migračního potenciálu (počtu osob nebo jen pracovních sil, které by emigrovaly z transformačních států střední a východní Evropy do států EU při uplatnění volného pohybu osob) se odvozují především z těchto poznatků: - rozdíl 10% v hospodářské, životní, příjmové úrovni vyvolává ročně sklon k emigraci u 0,05 až 0,15% obyvatelstva zemí s nižší životní úrovní (jednoduchý, jednorozměrný gravitační model); - se zmenšujícím se odstupem v hospodářské, životní a příjmové úrovni sklon k migraci rychle (progresivně) klesá 1). Hranicí motivace k migraci ( migračním prahem ) je dosažení zhruba 70 75% životní úrovně vyspělého (imigračního) státu (regionu). Pak ekonomická migrace podle empirických zjištění ustává, resp. se zásadně tlumí, protože přetrvávající rozdíly v příjmových úrovních jsou vyrovnány ekonomickými a psychologickými náklady migrace. Vzorec příjmové motivace při pobytové migraci se modifikuje v závislosti na cílech, které potenciální migrant sleduje. Pokud je cílem migranta život s vyšším standardem v cílové zemi, platí výše uvedený mechanismus jako základ příjmové motivace k migraci bez dalších korekcí. 4

8 Častým cílem migrace je však převod určité části peněžních prostředků získaných ze zaměstnání v zahraničí do mateřské země (tedy vytvoření určitých úspor a jejich převod); konkrétní užití akumulovaných prostředků bývá značně různorodé (investiční nebo spotřební). Modifikace příjmového motivačního mechanismu spočívá v tom, že významným zájmem migranta je úspornost životních nákladů v cílové zemi, aby rozsah převáděných peněžních prostředků byl co největší; migrant tedy nevyužívá vyšší životní standard v cílové zemi, ale náklady na život v této zemi minimalizuje (reálně má často po dobu pobytu v cizině nižší životní standard, než je v mateřské zemi). To má významné důsledky jak pro charakter migrace, tak ekonomické. Jde o omezování výdajů na krytí potřeb (šetření, nuzování ) a z toho plynoucí stres, rizika napjatých vztahů k občanům cílové země, přechodu k nelegálním aktivitám aj.; typ pobytové migrace s cílem převodu úspor do mateřské země je z těchto zátěžových důvodů převážně dočasný. Míra sklonu k dlouhodobé (trvalé) emigraci obyvatelstva chudších zemí a její faktický dosah není na hospodářském a příjmovém odstupu mateřské a cílové země závislá ani jednostranně (jako na jediném faktoru) ani lineárně. Intenzitu potenciálu k dlouhodobé (trvalé) emigraci ovlivňuje (vedle hospodářského a příjmového odstupu jako podmínky sine qua non) rozsáhlá množina ekonomických, sociálních, demografických, politických, historických a dalších faktorů, které se svou intenzitou liší mezi státy a mění se v čase; část z nich je však přítomna vždy a má podstatných vliv. Základem je charakter migrační politiky imigračního státu. Vliv rozdílu reálné hospodářské a příjmové úrovně se v rozsahu (intenzitě) legální migrace může projevit jen při volném pohybu osob a pracovních sil. Pokud je legální migrace administrativně regulována, projeví se gravitační přitažlivost země v nelegální migraci (která je deformovaná a obvykle méně rozsáhlá). Podstatnými faktory jsou dále zejména rozsah a struktura poptávky po pracovní síle v zemi potenciální imigrace, úroveň a struktura nezaměstnanosti a demografický vývoj v obou státech, počáteční náklady emigrace, ochota potenciálního migranta a příjmová přijatelnost převzít i práce vyžadující nižší kvalifikaci než jím dosažená (včetně pomocných a neatraktivních prací na sekundárním trhu práce). 5

9 Jiné faktory vystupují jen občas a dočasně (např. jazyková a kulturní blízkost nebo bariéra, úroveň kontroly pracovních, mzdových a sociálních standardů v cílové zemi apod.). Některé analýzy docházejí k závěru, že míra odstupu reálné (paritní) úrovně HDP (příjmů) vymezuje horní hranici emigračního potenciálu; působení ostatních faktorů tento potenciál omezuje, a to často výrazně Dojížďková migrace jako specifický typ migračního toku se realizuje mezi kandidátskými státy hraničícími se státy EU (Polsko, ČR, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko ve vztahu k Německu a Rakousku). Základem ekonomické motivace při dojížďkové migraci za prací do zahraničí (pendlování) jsou tyto skutečnosti: a) migrant pracuje za mzdu odpovídající mzdové hladině v cílové (vyspělé) zemi (i když převážně v pásmu nižších mezd, resp. mezd sekundárního pracovního trhu); b) tuto mzdu smění za měnu mateřské, chudé země nominálním kurzem této měny k měně cílové země. Kurz je v důsledku širších, z hlediska migrace irelevantních skutečností značně výhodný; c) sumu peněz v měně mateřské země směňuje za spotřební předměty a služby v cenách této (chudé) země. Cenová hladina chudé země je v důsledku širších skutečností značně nižší než cenová hladina cílové země. Migrant dojíždějící za prací do zahraničí tedy kumuluje ve mzdě za tuto práci tři zvýhodnění mzdu vyspělé, cílové země, výhodný přepočet mzdy směnným kurzem na měnu mateřské, chudé země, kupní sílu přepočtené mzdy v cenové hladině mateřské, chudé země. Příjmová motivace k pendlování je intenzivní, pokud čisté nominální mzdy (mzdy přepočtené směnným kurzem) dosahované v mateřské zemi jsou nižší než 50% mezd dosažitelných v cílové zemi. Po překonání této hranice dochází ke značnému poklesu pendlujících osob. Je to dáno tím, že ne celý velikostní rozdíl ve mzdách a příjmech není pro dojíždění za prací relevantní vzhledem k tomu, že: - aktivní obyvatelstvo ochotné k pendlování může v domácí zemi často dosáhnout i nadprůměrného výdělku a na druhé straně se pendler bude muset 6

10 (alespoň v počátcích pobytu v přistěhovalecké zemi) spokojit s nižší než průměrnou mzdou; - od svého dosaženého příjmu v zemi dojíždění musí pendler odečíst cestovní náklady a náklady pobytu (stravování, pomocné ubytování, časové ztráty apod.), které mzdový rozdíl snižují. Druhy a rozsah zvýšených nákladů spojených s dojížděním za prací do zahraničí proti obvyklým nákladům vázaným na zaměstnávání v mateřské zemi (v ČR) lze charakterizovat takto: Typ dojížďky A (denní dojížďka z místa trvalého bydliště): (1) Dopravní náklady: převážně lze jako jediný vyhovující dopravní prostředek použít osobní automobil; za zvýšení nákladů proti obvyklým lze pokládat celé náklady s dopravou spojené (dopravní náklady v mateřské zemi jsou pro většinu zaměstnanců nevelké např. při pěší procházce, dojížďce na kole, hromadným dopravním prostředkem, popř. jsou dotovány zaměstnavateli, popř. orgány státní správy). K minimalizaci nákladů na dojíždění lze využít obsazení vozidla více osobami pendlujícími za prací; takový postup je ovšem obtížný jak organizačně (svoz a rozvoz osob), tak z hlediska podmínek zaměstnání v zahraničí (více pracovních míst společnou dojížďkou dostupných). Dopravní náklady tvoří náklady na pohonné hmoty a na úhradu opotřebení vozidla. (2) Osobní náklady pendlera, tj. náklady na stravu, nápoje, osobní hygienu apod. Za zvýšené náklady lze při maximální úspornosti pokládat rozdíl mezi denními osobními náklady v mateřské zemi a náklady v zahraničí plynoucími z rozdílu cenové hladiny. Typ dojížďky B (denní dojížďka z místa dočasného ubytování). (1) Dopravní a osobní náklady jsou shodné jako u typu dojížďky A. (2) Náklady na přechodné ubytování v pohraničí Typ dojížďky C (týdenní dojíždění s dočasným ubytováním v zahraničí) (1) Dopravní a osobní náklady druhově zůstávají, ale podstatně se mění svou náplní a úrovní; dopravní náklady klesají vzhledem ke snížené frekvenci přesunů; osobní náklady rostou vzhledem k délce pobytu v zahraničí a rozdílům cenových hladin. (2) Náklady na ubytování se násobkově zvyšují oproti typu dojížďky B, vzhledem k rozdílu cenové úrovně bydlení mezi mateřskou a cílovou zemí, který je značný. Na faktický rozsah pendlerství působí množina sociálních, ekonomických, technických a dalších faktorů, které omezují (utlumují) vliv motivačního působení příjmových vztahů. Rozsah potenciálních pendlerů je omezován čistě technicky vzdáleností mezi místem bydliště (pobytu) a pracovištěm v zahraničí; dostupnost je vzhledem k době přepravy u denního dojíždění omezena na maximálně padesátikilometrové pásmo od hranic (tj. denní doba přepravy mezi 2 až 3 hodinami); tím se současně významně omezuje rozsah disponibilních pracovních příležitostí (míst). Dalšími omezujícími faktory jsou kapacita a kvalita dopravních cest a hraničních přechodů. Podstatný vliv má migrační politika přijímajících států. V současné době je regulován rozsah legálních migrantů včetně pendlerů prostřednictvím smluv, administrativních limitů a individuálních povolení. Předpokládaný přechod na volný pohyb pracovních sil bude znamenat, že podstatným faktorem ovlivňujícím pendlerství se stane stav na trhu práce přijímajících zemí, jeho vnitřní regulace a kontrolní mechanismy (zejména v pásmu pendlerské dostupnosti). 7

11 Významné omezující faktory působí na straně potenciálně migrujícího obyvatelstva. Rozsah pendlerů je omezován především specifickými požadavky a zátěžemi na ekonomické, sociální a osobní podmínky života, které pendlerství (denní i týdenní) přináší. Z ekonomických podmínek jsou to zejména vstupní tlaky (především dostupný dopravní prostředek v dobrém technickém stavu). Sociálněekonomickou zátěží je doba strávená při přepravě (obvykle 2 až 3 hodiny při denním dojíždění); velká časová náročnost vyžaduje přizpůsobení životního stylu (omezení rodinných a širších společenských kontaktů i osobních zájmů). Dojíždění do zaměstnání v zahraničí předpokládá rovněž dobrý zdravotní stav pendlera. Tyto faktory vedou ke zúžení okruhu potenciálních pendlerů (obvykle osoby mladšího a středního věku s dobrým zdravím) a k dočasnosti tohoto způsobu práce v zahraničí (po dobu akumulace prostředků na investování nebo osobní vybavení; tj. zpravidla 2 až 4 roky). 2.3 V menším rozsahu existuje i migrace do zahraničí ekonomicky motivovaná minimalizací životních nákladů. Jde zpravidla o migraci starších osob, často v postaktivním věku, občanů ekonomicky vyspělých států, kteří dlouhodobým popř. trvalým pobytem ve státech s nižší cenovou hladinou zvyšují reálnou úroveň svých příjmů (starobních penzí apod.). 3. Migrační potenciál (potenciál migrace do zahraničí) obyvatelstva státu (jeho části) představuje souhrnný rozsah (kapacitu) počtu osob, které v časově neohraničeném období mohou pod vlivem jak ekonomických, tak mimoekonomických impulsů s rozdílnou mírou pravděpodobnosti realizovat ten či onen typ migrace do zahraničí. Zvláštní postavení zaujímá potenciální pracovní emigrace; tato migrace ovlivňuje trh práce a sociálně-ekonomické, popř. širší (demografické, politické aj.) vztahy jak v emigračním, tak v imigračním státě. Odhad migračního potenciálu se realizuje prostřednictvím modelů mezi úrovní (intenzitou působení) faktorů (impulsů) ovlivňujících mezistátní (přeshraniční) reálnou, resp. pravděpodobnou migraci občanů. Modely odhadů migračních potenciálů využívají různé metodické prostředky a jsou propracovány s různou mírou podrobnosti a sofistikovanosti. Podle základních používaných metodických prostředků lze modely migračních potenciálů vydělit na dvě základní skupiny. 3.1 Prvý přístup má sociologický (sociometrický) základ. Je založen na zobecnění postojů a očekávání dostatečného počtu respondentů týkajících se jejich 8

12 emigračních záměrů a představ. Předností sociologického průzkumu je, že umožňují zjišťovat strukturu migračních potenciálů podle různých sociálně - ekonomických průřezů, zejména: - stupeň reálnosti (míry pravděpodobnosti) resp. recipročně míry hypotetičnosti migrace do zahraničí, - migračních potenciálů skupin obyvatelstva (podle věku, vzdělání, jazykové kvalifikace, dílčích územních celků apod.), - rozsahů typů migrace (pobytová trvalá, resp. dlouhodobá a dočasná migrace, migrace dojížďková aj.), - územní orientace migračních toků aj. Všeobecně známa jsou omezení, která jsou se sociometrickými přístupy spojena; subjektivismus postojů a očekávání, častý odraz nálady posledního dne. Omezení vypovídací schopnosti sociologických přístupů jsou v současné době zesilována skutečností, že neexistují opakované metodicky srovnatelné průzkumy, které by umožňovaly analýzu vývoje vztahů mezi sociálně-ekonomickými charakteristikami a migračními náladami; významným omezením je rovněž skutečnost, že současné postoje a očekávání obyvatelstva mohou jen velmi obtížně anticipovat situace, které v oblasti migrace a v širších souvislostech vzniknou po vstupu České republiky do EU. 3.2 Druhý přístup je metodologicky založen na ekonometrických postupech. Analyzují se vztahy mezi makroekonomickými relacemi výkonnosti a příjmové (mzdové) situace na trhu práce a dalšími souhrnnými charakteristikami porovnávaných států (soustátí) s různou ekonomickou úrovní, které mohou ovlivňovat migraci z méně vyspělých států do výkonnějších. Ekonometrické přístupy umožňují prognózovat souhrnné migrační rozsahy na základě souhrnných ukazatelů; jejich omezení spočívá v neschopnosti podrobněji analyzovat sociálně-ekonomické struktury migrace. 3.3 Za nejvhodnější lze pokládat vhodné propojení obou metodických přístupů, které zesiluje klady a vyrovnává jednostrannost obou metodik. 9

13 II. Charakteristika současné migrace občanů ČR do zahraničí 1. Česká republika se v průběhu devadesátých let stala zemí výrazně imigrační, v předchozím poválečném vývoji převažovala silně emigrační pozice. Po 2. světové válce téměř 3 milióny Němců muselo odejít z Československa, zejména z pohraničních oblastí. Tento exodus byl jen nepatrně kompenzován návratem Čechů a Slováků, kteří opustili zemi kvůli válečnému konfliktu (cca 200 tisíc). Druhá masová emigrace se váže k událostem spojeným s únorem Předpokládá se, že v letech opustilo republiku okolo 250 tisíc lidí. Třetí emigrační hromadná vlna se uskutečnila v souvislosti s událostmi roku 1968 a následným procesem normalizace. Odhady migrační ztráty se pohybují opět okolo 250 tisíc. Následující 2 dekády ( , ) naznačují ztráty každá okolo 50 tisíc; tyto údaje se značně liší od tehdy oficiálně publikovaných údajů. Souhrnně ztratilo Československo v období zahraniční emigrací cca 600 tisíc svých občanů; odhaduje se, že cca tři čtvrtiny z tohoto počtu bylo z České republiky. Odcházeli zejména mladí a ve srovnání s průměrem populace vzdělanější lidé; poměr mužů a žen lze odhadnout na 2:1. Hlavní počty migrantů pocházely z největších sídel (aglomerací) a z některých pohraničních oblastí (migrace obyvatelstva německé národnostní menšiny v 50. až 80. letech činila cca 100 tisíc osob). Počáteční politické motivy migrace se v průběhu 80. let měnily v ekonomické. Přistěhovalecká migrace byla v celém období velmi nízká; rozsah v 50. až 80. letech se pohyboval v řádu do 2,5 tis. osob. Rozsáhlejší byla imigrace za prací a profesní přípravou. V předlistopadovém období bylo ročně zaměstnáno a připravováno v českých zemích řádově několik desítek tisíc zahraničních pracovníků (občané Polska, Vietnamu, Kuby aj.); obvykle se uvádí 50 až 100 tisíc osob. Kladné saldo měla rovněž pracovní migrace (dojížďka) ze Slovenska. Od roku 1990 začalo hrát přistěhovalectví do České republiky významnější roli v přírůstcích a změnách demografické struktury obyvatelstva. V průběhu let 1990 až 1999 se přistěhovalo do České republiky celkem cca 124 tisíc osob a vystěhovalo se 42 tis. osob. Přírůstek získaný vnější migrací činil cca 81 tisíc obyvatel. K nejvýraznějším pohybům přes hranice státu došlo v letech (tj. ještě za československé federace). Po roce 1993 se migrace postupně stabilizovala a roční počty přistěhovalých se pohybovaly okolo deseti tisíc osob. Přistěhovalectví (trvalé přesídlení) přestalo odrážet celkovou migrační situaci; v současnosti výrazně převažují dočasné migrace (především pracovního charakteru). V roce 1999 se přistěhovalo nejvíce osob ze Slovenska (3 235), Ukrajiny (1 676), Vietnamu (808), Ruska (701), Německa (560), USA (265) a Kazachstánu (237). Naopak nejvíce osob se vystěhovalo do Německa (361) a Slovenské republiky (336). 2. Trvalá emigrace humanitárního a osobního charakteru z a do České republiky v relaci ke státům EU, jejíž větší rozsah po roce 1989 byl důsledkem problémů nahromaděných totalitním režimem, proběhla převážně v období federativního státu. Hönekopp [pramen 19] uvádí rozsah čisté migrace mezi býv. Československem a státy Evropské unie (bez Rakouska, Francie, Itálie, Řecka, Portugalska a Španělska) v souhrnu let 1990 až 1992 v rozsahu 30,1 tis. osob (kladné saldo pro státy EU). 10

14 V období let 1993 až 1997 bylo migrační saldo ČR z pozice EU záporné (v rozsahu cca 1 tis. osob). Státy střední a východní Evropy (včetně států býv. Sovětského svazu) vykazují za léta 1990 až 1997 čistou migraci do EU 2 407,9 tis. osob, z toho býv. Sov. Svaz 1,8 mil., Rumunsko 270,7 tis., Polsko 250,2 tis. osob; značná část je imigrace občanů německého původu (včetně spojování rodin) do SRN. 3. Od vzniku ČR (1993) má migrace do ciziny téměř plně charakter migrace za prací 2). Rozsah migrace občanů ČR za prací v zahraničí se aktuálně pohybuje pod 20 tis. osob (z toho zhruba třetina v Německu a Rakousku), tj. 0,2% obyvatel a cca 0,5% zaměstnaných. Podle údajů české strany [pramen 1] pracovalo koncem roku 1999 v SRN osob (z toho na dobu 3 měsíců osob); proti roku 1990 jde o pokles na čtvrtinu. Rakouský Úřad služeb zaměstnanosti (AMÖ) uvádí (za říjen 1999; pramen 24) tuto základní strukturu občanů ČR zaměstnaných v Rakousku: v tom celkem muži ženy povolení k zaměstnání potvrzení o pracovní dohodě Podíl z celkového počtu pracovníků cizinců (244,6 tis.) v Rakousku činí 1,7%. Za prosinec 2000 uvádí AMÖ údaj českých pracujících migrantů (Poláků 7 673, Maďarů 9 116, Slovinců 5 508, Slováků 4 020). Podle výběrového šetření ČSÚ [pramen 27] o zaměstnanosti se uvádí v roce pracujících občanů v Rakousku a v Německu , do roku 1999 počet klesl zhruba na 40% a činí v Rakousku osob a v SRN osob. Podrobněji viz příloha 2. Šetření MPSV za rok 2000 uvádí tyto počty občanů ČR pracujících jako zaměstnanci ve státech EU: Rakousko 3735 Velká Británie 510 1) Belgie 77 1) Irsko 956 1) Finsko 29 Itálie ) Francie 870 1) Nizozemí 625 NSR ) Portugalsko 2 Švédsko 253 celkem ) odhad státních orgánů příslušných států Migrace za prací při volném pohybu je jedním z atributů jednotného vnitřního trhu EU. V roce 1997 žilo trvale v rámci Unie mimo mateřský stát zhruba 5 mil. (1,3%) občanů Unie, z nichž cca 2,9 mil. bylo na těchto teritoriích zaměstnáno (1,9% celkové zaměstnanosti). Hypotetická aplikace těchto přirozených kvót volného pohybu osob a pracovních sil na ČR by znamenala umožnění trvalého (dlouhodobého) pobytu v ostatních státech EU cca 130 tisícům občanů ČR, z nichž by cca 75 až 90 tis. zde vykonávalo své zaměstnání. 11

15 Podstatnou stránkou váhání některých států EU a negativních postojů (Rakousko) k volnému pohybu osob je efekt posledních míst ve frontě pro občany kandidátských zemí; v Unii žije přes 11 miliónů cizinců z třetích zemí (často se zvláštními podmínkami francouzské a anglické kolonie, Turci, Kurdové aj.), z nichž cca 5 miliónů je zaměstnáno. 4. Jako promigrační faktor budou u občanů ČR v nejbližších letech i v delším časovém výhledu převažovat ekonomické motivy (migrace za účelem získání zaměstnání zajišťující vyšší příjmovou a celkovou životní úroveň). Z mimoekonomických impulsů migrace absentují v České republice potlačování základních, politických a dalších práv občanů nedemokratickou (totalitní) politickou mocí i hromadné ohrožení životů ozbrojenými konflikty, které jsou impulsem rozsáhlých a chaotických migračních vln. Chybějí rovněž podněty plynoucí z demografického vývoje (přetlak z přírůstků obyvatelstva). V devadesátých letech přirozený přírůstek obyvatelstva ČR nabývá záporných hodnot. V určitém rozsahu budou trvale působit osobnostní mimoekonomické motivační faktory migrace rodinné a partnerské vztahy, světonázorová a kulturní orientace; tyto faktory budou s velkou pravděpodobností v České republice zesilovat vzhledem ke geografické poloze státu, velké návštěvnosti země cizinci, rozsahu kontaktů obyvatelstva s nimi, k míře vycestování obyvatelstva do zahraničí apod. 12

16 III. Model migračního potenciálu obyvatelstva České republiky 1. Zobecnění výsledků sociologického průzkumu (viz svazky 1b a 2 analytické části grantové studie) a využití elementárních ekonometrických přístupů umožňuje alespoň orientačně vymezit (modelovat) základní parametry potenciální migrace českého obyvatelstva a pracovních sil do zahraničí na podkladě konkrétních aktuálních vztahů roku Model je zaměřen na - stanovení orientačního rozsahu souhrnného sklonu české populace (a specificky obyvatelstva českého příhraničí s Rakouskem) k migraci do zahraničí a míry (pravděpodobnosti) reálnosti takové migrace, - strukturu migračních záměrů z hlediska doby trvání, období, způsobů (typů) realizace a teritoriálního zaměření a dominantní sociálně-demografické charakteristiky potenciálních migrantů, - odhad možných změn migračního potenciálu v delším časovém výhledu v závislosti na změnách intenzity a struktury motivačních impulsů k migraci do zahraničí 4). 2. Sklony české populace k migraci do zahraničí Základní informace o orientačním rozsahu souhrnného sklonu populace České republiky k zahraniční migraci obsahuje schéma I: 13

17 Schéma I standardizace populace ČR 2000 počet procentní struk- struktura procentní ř charakteristika respon- tury šetření podle podle struktura dentů věkové struktury sl. 4 (obyvatelsabsol. % obyvatelstva 2) tvo celkem = 100,00) a b Obyvatelstvo celkem x ,0 2 Obyvatelstvo 0 17, 60 + x ,7 3 Obyvatelstvo ,0 100, ,3 4 z toho - vylučuje migraci ,72 84, ,8 5 - uvažuje o migraci ,28 15,51 100, ,5 6 Migrace zcela hypotetická 383 8,03 9,21 59, ,6 7 značně hypotetická 197 4,13 4,17 26, ,6 8 pravděpodobná 101 2,12 2,13 13, ,3 9 reálná (z ř. 8) 2,3 0,48 0,52 3, ,3 10 Migrace trvalá celkem 74 1,55 1,61 10, , zcela hypotetická 50 1,05 1,08 6, , pravděpodobná 24 0,50 0,53 3, , reálná (z ř. 12) 3 0,06 0,06 0, ,04 14 Migrace dočasná celkem ,73 13,90 89, , zcela hypotetická 333 6,98 8,13 52, , značně hypotetická 197 4,13 4,17 26, , pravděpodobná 77 1,61 1,60 10, , reálná (z ř. 17) 20 0,42 0,46 2, ,3 Prameny: ČSÚ: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2030 (analýza výsledků), 2000 (střední varianta projekce); Šetření VÚPSV, 2000; propočty zpracovatelé studie Poznámky a vysvětlivky: 1) Šetření VÚPSV ve spolupráci s ČSÚ (říjen listopad 2000) 2) Věková struktura: - v šetření let 15,30% v projekci obyvatelstva let 17,88% let 39,10% let 35,68% let 45,60% let 46,44% 3) Tento rozsah migrace se nazývá všeobecná migrace resp. celková teoretická migrace. 4) Údaje z řádků 6,7 a 8 jsou odvozeny z řádku Nejzákladnějším zjištěním plynoucím ze šetření postojů populace ČR k životní či pracovní migraci do zahraničí je skutečnost, že existuje rozhodující blok obyvatelstva (zhruba 85% v ekonomicky aktivním věku, resp. více jak 90% celkové populace), který vlastní migraci do zahraničí vylučuje; na otázku: Uvažujete žít a/nebo pracovat v zahraničí odpovědělo respondentů ve věku 18 až 59 let ze záporně. Podrobnější charakteristiky ukazují, že tento hlavní blok populace je mnohostranně spojen se životem v daném místě a regionu; respondenti jsou s osobním mikrosvětem v podstatě spokojeni a nechtějí jej měnit nebo opustit. 14

18 Nepominutelná část populace migrační životní alternativu nevylučuje; o emigraci z ČR nezávazně (volně) uvažoval zhruba každý šestý dotazovaný. 2.2 Přeměna volných nekonkrétních úvah o práci a životě v zahraničí ve skutečné kroky k emigraci z ČR je ovlivňována řadou okolností objektivního a subjektivního charakteru. Identifikace rozsahu (podílu) respondentů, kteří s migrací do zahraničí počítají jako s reálným řešením svých životních perspektiv, tj. vymezení rozsahu pravděpodobné migrace, je v průzkumech zajišťován souborem otázek, které charakterizují míru konkrétnosti kroků uskutečněných respondenty k realizaci migrace do zahraničí. V šetření u populace v ČR byly především položeny těm, kteří odpověděli kladně na možnost migrace, vylučovací otázky, a to migrace není pro mne nyní aktuální, nic pro to nedělám a zatím pro to nic nedělám, ale chystám se k tomu. Na první z nich odpovědělo kladně přes polovinu respondentů, kteří o migraci uvažují (viz sl. 2, ř. 6); je zřejmé, že záměr této skupiny emigrovat je z oblasti nerealizovaných (nerealizovatelných), často romantických životních představ a přání a prakticky s jistotou nebude uskutečněn; jde o hypotetickou, snovou migraci. Na druhou otázku odpovědělo kladně 4% celkového počtu respondentů (sl. 2, ř. 7). I u této skupiny (představuje zhruba 29% respondentů, kteří o migraci uvažují) je faktická migrace značně hypotetická; existuje však určitá - nevelká pravděpodobnost, že se uskuteční. Je zřejmé, že odkládání realizace migračních kroků snižuje, resp. tlumí jejich šance na realizaci. Konkrétnější kroky k realizaci migračního záměru uskutečnil v současné době jen poměrně malý podíl dotázaných (cca 2% jejich celkového počtu, resp. jen sedmina těch, kteří souhrnně o migraci v různé úrovni konkrétnosti uvažují). Jde o respondenty, kteří si obstarali informace o zaměstnání v cizině, požádali o povolení k pobytu a zaměstnání, mají zajištěno v zahraničí bydlení a/nebo konkrétní pracovní místo, mají vyřízeny doklady k trvalému pobytu v cizině nebo stanovenu dobu trvalé (dlouhodobé) emigrace do ciziny; rozsah respondentů, kteří uskutečnili takové kroky k migraci, které jsou již prakticky nezvratné, a tedy reálnou migrací, tvoří jen zhruba čtvrtinu počtu osob pravděpodobné migrace. Promítnutí výsledků sociologického průzkumu na souhrn obyvatelstva naznačuje, že 15

19 - rozsah osob, které v současné době nezávazně nebo s určitou mírou pravděpodobnosti uvažují o migraci do zahraničí (přičemž převážná část nečiní žádné praktické kroky k realizaci záměru) se pohybuje okolo miliónu (sl. 5, ř. 5 schématu I), - pravděpodobná migrace činí zhruba 135 tisíc (1,3% obyvatelstva); počet pravděpodobných migrantů se může zvýšit o několik desítek tisíc pokud část dosud značně hypotetických migrantů přikročí k aktivnějším realizačním krokům (impulsem pro takové migrační chování by mohlo být např. uvolnění pohybu osob a pracovních sil do členských států EU), - reálná migrace, tj. faktický počet občanů migrujících do zahraničí může dosahovat řádově několik desítek tisíc osob (30 až 35 tisíc). Tyto informace nezbytně vyžadují správnou interpretaci: Za prvé: Jde o rozsahy potenciálních migrantů, které představují určité kapacitní limity zahraniční migrace z České republiky. To platí jak v souhrnném rozsahu všeobecné migrace (ostatní populace s migrací jako životní alternativou nepočítá), tak i když s nižší pevností o jednotlivých úrovních pravděpodobnosti; postoje k migraci se zřejmě budou (pokud nedojde k zásadním sociálně-ekonomickým změnám) měnit značně povlovně. Za druhé: Migrační rozsahy jsou jen zobecněním postojů obyvatel a pracovních sil (ta část, která představuje migraci za prací, vyjadřuje souhrnnou poptávku pro zaměstnání v zahraničí). Změna v reálnou migraci je podmíněna řadou předpokladů na straně cílových států, zejména stavem na trhu práce a emigrační politikou (rozsahem nabízených pracovních míst, regulací zahraniční pracovní migrace atd.). Za třetí: Rozdíly mezi odhady migračních rozsahů s různou pravděpodobností reálné migrace jsou řádové (migrace pravděpodobná činí ve schématu I jen 13,7% všeobecného (teoretického) migračního potenciálu viz sl. 5 a 6, ř. 5 a 8 schématu). Proto existuje riziko, že odhadované potenciály se podstatně liší podle toho, z jaké hladiny pravděpodobnosti jsou odvozeny. Každý výrok o migračních rozsazích je proto nutno analyzovat jak z hlediska kvality jeho odvození, tak sociálněekonomické struktury, kterou odrážejí. 2.3 Potenciální migranti z populace ČR se převážně orientují na dočasný migrační pobyt v zahraničí a návrat (resp. opakované návraty) do ČR (dočasnou migraci preferuje 607 dotázaných, tj. cca 89% těch, kteří o migraci uvažují). Jen 16

20 zhruba desetina respondentů předpokládá migraci trvalou, resp. dlouhodobou; v souvislosti s dalšími postoji osob sledujících tuto životní strategii se dá odvodit, že celoživotní, resp. dlouhodobá emigrace není u poměrně značné části respondentů prioritně motivována zájmem o práci a výdělek, ale osobními (rodinnými, partnerskými) vztahy, resp. jinou kulturně civilizační orientací, než existuje v českém prostředí (tato mimoekonomická motivace je podstatná zhruba u 45% respondentů orientujících se na trvalou migraci). Lze konstatovat, že šetřením zjišťovaný potenciál trvalé migrace obyvatelstva (pravděpodobná cca 33 tis. osob, reálná 3,8 tis.) zhruba odpovídá faktickému vystěhovalectví z České republiky; v devadesátých letech 20. století se z ČR vystěhovalo zhruba 42 tis. osob (ročně okolo 4,5 tis.). Podrobnější struktura dočasné (návratové) migrace je dána těmito údaji z šetření o migračních postojích obyvatelstva: procentní struktura populace po standardizaci 1) abs. v tis. % 2) dočasná migrace celkem všeobecná 13,90 875,6 8,5 pravděpodobná 1,60 100,8 1,0 reálná 0,46 29,0 0,3 dočasná pobytová pravděpodobná 1,40 88,2 0,9 reálná 0,20 25,6 0,2 dočasná pendlerská pravděpodobná 0,20 12,6 0,1 reálná 0,06 3,6 0,04 1) % z ekonomicky aktivních obyvatel (18 až 59 let věku), 2) ze souhrnu populace (10 267,7 tis. osob) Je zřejmé, že v dočasné migraci se česká populace výrazně orientuje na krátkodobou pobytovou migraci v zahraničí; tento charakter má více než 85% respondentů (okolo 90 tis. osob pravděpodobná migrace při aplikaci na obyvatelstvo) Ze struktury motivů vedoucích respondenty k dočasné pobytové migraci v zahraničí lze dovodit, že se u většiny z nich kombinují impulsy mimoekonomické a ekonomické. Mimoekonomické impulsy (studium na školách, absolvování specializovaných kurzů, zlepšení jazykových znalostí, stáže různého zaměření apod.) jsou přitom dominantní zhruba u pětiny respondentů; faktor příjmů (a jejich 17

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji 30. dubna 2011 Tato zpráva byla vypracována v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a podklady pro realizaci

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3 1.17. Remitence Remitence Čechů do České republiky 1.17.1. Odhad remitencí vychází z definice pojmu remitencí v souladu s metodikou platební bilance - BPM6. Metoda odhadu je založena na kvantitavním přístupu,

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1.10.2004 59 Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

Pružnost trhu práce a EU

Pružnost trhu práce a EU Pružnost trhu práce a EU Kamil Galuščák (ČNB) Smilovice, 4.6.2003 Připravenost trhu práce na vstup do EU 1. Mzdová diferenciace a pružnost mezd 2. Mobilita pracovních sil 3. Politika zaměstnanosti, sociální

Více

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému (BiDi) České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Důchodový systém, jeho změny a dopady Významné prodloužení

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

RB 1/6/00 Shrnutí, závěry, doporučení I. Ovlivnění základních sociálních a ekonomických vazeb mezi Českou republikou a Rakouskem vstupem ČR do EU

RB 1/6/00 Shrnutí, závěry, doporučení I. Ovlivnění základních sociálních a ekonomických vazeb mezi Českou republikou a Rakouskem vstupem ČR do EU RB 1/6/00 Shrnutí, závěry, doporučení I. Ovlivnění základních sociálních a ekonomických vazeb mezi Českou republikou a Rakouskem vstupem ČR do EU 1. Důsledky vstupu ČR do EU na základní vztahy mezi ČR

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

Kienbaum International Praha, 05. října 2011. Aktuální situace v odměňování v ČR ve srovnání se západní, východní a střední Evropou

Kienbaum International Praha, 05. října 2011. Aktuální situace v odměňování v ČR ve srovnání se západní, východní a střední Evropou Kienbaum International Praha, 05. října 2011 Aktuální situace v odměňování v ČR ve srovnání se západní, východní a střední Evropou Agenda 1. O nás» Představení společnosti Kienbaum 2. Odměňování v České

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

METODIKA. hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského průmyslu

METODIKA. hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského průmyslu METODIKA hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského průmyslu Ministerstvo průmyslu a obchodu (2005) odbor hospodářské politiky Adviser-EURO, a.s. Metodika - hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha 25. 11. 2006 Obsah: 1. Jak rychle rostla česká ekonomika a jaká je její ekonomická

Více

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní

Více

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011 JUDr. Ladislava Steinichová Zaměstnanost a pracovní migrace z hlediska historického Tendence odcházet za prací na straně jedné a zaměstnávat dělníky, řemeslníky, odborníky

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM

V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM ISSN 1801-1578 (elektronická verze) ISSN 1801-6871 (tištěná verze) 4 vydání 4 / ročník 2007 / 28. 2. 2007

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: C.3 Trh práce Tabulka C.3.1: Trh práce roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 5 93 5 7 9 937 95 973 9 991 růst v % 1, 1, 1,,, 1,,,3,,

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Ceny potravin a český spotřebitel Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 Soběstačnost ve vleku EU? Žofínské fórum,25. března 2013 Úvodem Národohospodářský

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Jitka Rychtaříková Tým TA01 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA01: Jitka Rychtaříková - vedoucí týmu

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii . Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř

Více

Změny na trhu práce v r. 2013. Jiří Dvořáček

Změny na trhu práce v r. 2013. Jiří Dvořáček Změny na trhu práce v r. 2013 Jiří Dvořáček Nezaměstnanost Zaměstnání na dobu určitou Jak se ve statistikách zaměstnanosti projeví, když skončí pracovní poměr na dobu určitou (pracovníci nejsou propuštěni

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Citlivostní analý za valorizace dů chodů

Citlivostní analý za valorizace dů chodů Popis výsledků citlivostní analýzy valorizace důchodů Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny výše valorizace vyplácených

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE Ondřej Nývlt Dagmar Bartoňová Abstract Uplatnění mladých lidí na trhu práce se stále více dostává do popředí zájmu politiků, ekonomů a širší

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: C.3 Trh práce Tabulka C.3.1: Trh práce roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Odhad Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 5 93 5 7 9 933 9 9 95 9 růst v % 1, 1, 1,,,,9,1,1,,

Více

15. Dopravní nehody v evropském srovnání

15. Dopravní nehody v evropském srovnání 15. Dopravní nehody v evropském srovnání Zdroje dat pro mezinárodní srovnání nehodovosti Dlouhodobý pokles nehodovosti v silniční dopravě v zemích EU vyústil v roce 2013 v nejnižší počet obětí v novodobé

Více

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP)

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) ORIENTAČNÍ FINANČNÍ RÁMEC REGIONÁLNÍCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ A JEDNOTNÉHO PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU PRO OBDOBÍ 2004 2006 (Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) Počínaje rokem vstupu

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky miroslav.kalous@.kalous@cnb.czcz Seminář MF ČR, Smilovice 2.12.2003

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 11. 6. 2007 Čerpání zdravotní péče cizinci v Královéhradeckém kraji v roce

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 únor 2016 IPR Praha, Sekce strategií a politik Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace

Více

Vývoj České republiky od jejího vzniku po současnost z pohledu vybraných makroekonomických veličin. Ing. Zdeněk Vavrečka, PhD.

Vývoj České republiky od jejího vzniku po současnost z pohledu vybraných makroekonomických veličin. Ing. Zdeněk Vavrečka, PhD. Vývoj České republiky od jejího vzniku po současnost z pohledu vybraných makroekonomických veličin Ing. Zdeněk Vavrečka, PhD. Cíl prezentace 1. Zaměřit pozornost na ekonomické změny, především privatizaci

Více

O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz

O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz Pozorování. Z předpokladů, přijatých Poradním expertním sborem ministra financí a ministra práce a sociálních věcí (dále jen PES) a stvrzených zápisem č. 2 z jeho

Více

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 Výchozí stav v roce 1989 Negativa Celková neefektivnost ekonomiky Nevhodná sektorová

Více

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii Personální společnost Manpower oslovila v říjnu 2009 více než 41.000 zaměstnavatelů ze 35 zemí a oblastí, aby zjistila více informací o současné roli flexibilní pracovní síly v personální strategii různých

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

Zpracovatel: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí. Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý, tel.: +420 274 052 694

Zpracovatel: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí. Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý, tel.: +420 274 052 694 Dostala se Vám do rukou publikace, která obsahuje statistická data z Výběrového šetření pracovních sil. Přináší informace o výši a struktuře zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomicky neaktivním obyvatelstvu

Více