O čem bude řeč. ( )

Transkript

1 Minerály a horniny

2 O čem bude řeč Charakteristika a obecné vlastnosti minerálů a hornin. Tvar, fyzikální a chemické vlastnosti nerostů. Vnitřní a vnější geologické děje. Přeměny hornin a horninový cyklus. ( )

3 Nerosty Neživé přírodniny s určitým chemickým složením, které se dá snadno vyjádřit chemickým vzorcem. Nerostem může být prvek (uhlík, síra apod.), většina nerostů jsou však sloučeniny (oxidy, sulfidy, halogenidy, sírany, uhličitany, a křemičitany). V zemské kůře je asi 3000 nerostů téměř vždy v pevném stavu.

4 Tvary nerostů Nerosty vznikají krystalizací z roztoků nebo roztavených látek (magmatu). Vytvářejí tělesa zvaná krystaly. Nerostům, které krystaly nevytváří, říkáme nerosty beztvaré (amorfní). Krystaly třídíme podle prvků souměrnosti (středu souměrnosti, os souměrnosti a rovin souměrnosti) do 6 krystalových soustav.

5 Tvar krystalu odpovídá vnitřnímu pravidelnému uspořádání stavebních částic nerostů (atomy, ionty, molekuly). Krystalové soustavy Trojklonná soustava Jednoklonná soustava ( ) ( )

6 Kosočtverečná soustava Šesterečná soustava ( ) Čtverečná soustava ( ) Krychlová soustava ( ) ( )

7 Vlastnosti nerostů Fyzikální vlastnosti (hustota, tvrdost, štěpnost křehkost, kujnost, barva, lesk, vryp, žáruvzdornost, elektrická vodivost a magnetičnost). Chemické vlastnosti (rozpustnost ve vodě, odolnost kyselinám, louhům atd.).

8 Stupnice tvrdosti nerostů 1. Mastek 2. Sůl kamenná (halit) 3. Kalcit 4. Fluorit 5. Apatit 6. Živec (ortoklas) 7. Křemen 8. Topaz 9. Korund 10.Diamant

9 Horniny Skládají se obvykle z většího počtu minerálů. Jejich složení nelze vyjádřit jedním jednoduchým chemickým vzorcem. Petrologie = věda zkoumající horniny. Horniny, které tvoří litosféru jsou výsledkem dějů v litosféře tzv. geologický dějů. Rozlišujeme vnitřní (zdrojem energie je teplo v zemském nitru) a vnější (zdrojem energie je slunce) geologické děje.

10 Vnitřní geologické děje Vnitřní energie Země je příčinou toho, že látky v hlubinách Země jsou v roztaveném stavu (křemičitanová tavenina = magma). a vznik hornin ( ) Magma se dostává k povrchu nebo až na povrch.

11 Při cestě k povrchu se magma ochlazuje a krystalizují z něj nerosty a tvoří se pevné horniny (vyvřelé horniny vyvřeliny). Když magma vystoupí na povrch, rozlije se jako láva a vytváří různé sopečné (vulkanické) útvary. Horniny, které vznikly tuhnutím lávy na povrchu, se nazývají vyvřeliny výlevné (vulkanity).

12 Tuhnutím a ochlazováním magmatu pod povrchem vznikají tzv. hlubinné vyvřeliny: např.: žula nebo gabro. ( ) ( ) Výlevné vyvřeliny: např.: čedič (tmavá, jemnozrnná hornina, může obsahovat větší krystaly pyroxenu nebo olivínu), znělec (světlejší šedozelená barva).

13 ( ) ( ) ( )

14 Hospodářsky významné nahromadění nerostů nazýváme ložisko. Mezi nerosty rudných žil patří: galenit, sfalerit, pyrit, siderit, uranit (smolinec), fluorit ( (14. ( ) ) une.jpg ( ( )

15 Vnější geologické děje a vznik usazených hornin Hlavním zdrojem energie pro děje na zemském povrchu je sluneční záření, spolu s gravitací je příčinou působení vody, ledu, větru i organizmů na nerosty a horniny. Působením vody, ledu, větru, změn teploty a působením organizmů dochází k rozpadu hornin a nerostů.

16 Rozlišujeme mechanické (většinou působením změn teploty) a chemické (působení vody) zvětrávání hornin a nerostů. Křemičitany (živce, slídy, atd.) se mohou měnit jílovité nerosty (např. kaolinit). Foto: Thomas Wilken, ( ) ( )

17 Částečky rozrušených hornin se vlivem větru, vody a gravitace přesunují do níže položených míst a dochází k jejich usazování (sedimentaci). Úlomkovité usazeniny vytvoří po čase čočkovité nebo deskovité těleso vrstvu. ( ) Základním znakem sedimentů je jejich vrstevnatost, při stmelení těchto vrstev vznikají slepence, jílovce, jílovité břidlice apod.

18 Sedimenty organického původu: rašelina, uhlí, ropy, zemní plyn (tzv. fosilní paliva). Sůl kamenná a sádrovec vznikaly většinou na dně mělkých moří. (16. ( ) ( )

19 Přeměny hornin K přeměně (metamorfóze) dochází v hloubi zemské kůry vlivem tepla a tlaku vznikají přeměněné (metamorfované) horniny. Z jílovitých a písčitých (16. ( ) 2010) hornin může za poměrně nízkého tlaku a teploty vzniknout např. fylit, při středním tlaku a teplotě svor, při vysokém tlaku a teplotě např. rula Z vápence metamorfózou vzniká mramor.

20 Horninový cyklus Horniny se mohou přeměňovat v nekonečném koloběhu. Během miliónů let se původní vyvřelé horniny měnily na usazené metamorfované a opět na vyvřelé.

21 Shrnutí Nerosty = neživé přírodniny, jejichž složení lze obvykle vyjádřit jednoduchým chemickým vzorcem. Nerosty prvky (uhlík, síra apod.) nebo sloučeniny (oxidy, sulfidy, halogenidy, sírany, uhličitany, a křemičitany). Nerosty vznikají krystalizací z roztoků nebo roztavených látek (magmatu). Nerosty vytvářejí tělesa zvaná krystaly.

22 Horniny se skládají obvykle z většího počtu minerálů a jejich složení nelze většinou jedním jednoduchým chemickým vzorcem. Horniny, které tvoří litosféru jsou výsledkem dějů v litosféře tzv. geologický dějů. Rozlišujeme vnitřní a vnější geologické děje. Rozlišujeme hlubinné vyvřelé horniny, výlevné vyvřelé horniny a usazené horniny. Horniny se mohou přeměňovat v nekonečném koloběhu. Během miliónů let se původní vyvřelé horniny měnily na usazené metamorfované a opět na vyvřelé.