KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Transkript

1 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne KOM(2005) 405 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Svobodná povolání prostor pro další reformy Pokračování ke Zprávě Komise o hospodářské soutěži u svobodných povolání, COM(2004) 83 ze dne 9. února 2004 (SEK(2005) 1064) CS CS

2 OBSAH 1. BackgroundSouvislosti Better defining the public interestpřesnější definice veřejného zájmu Activities by the Commission and national competition authoritiesčinnost komise a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž Progress by Member StatesPokrok v členských státech Application of the ec competition rules Uplatňování právních předpisů ES pro hospodářskou soutěž ConclusionsZávěry Vyhlídky do budoucnosti PŘÍLOHA: Pokrok členských států při přezkoumávání a odstraňování omezení v oblasti hospodářské soutěže u svobodných povolání, SEC(2005) CS 2 CS

3 1. SOUVISLOSTI 1. Svobodná povolání jsou klíčovým odvětvím evropského hospodářství, které je pověřeno poskytováním služeb značného veřejného významu. Údaje za rok 2001 ukazují, že celkový obrat podnikatelských služeb 1 přesáhl miliard EUR nebo přibližně 8 % celkového obratu EU 2. To v roce 2001 přineslo více než 660 miliard EUR přidané hodnoty. Z toho přibližně jednu třetinu lze přičíst svobodným povoláním.irský soutěžní úřad například odhaduje, že v Irsku výdaje pouze na právní služby za rok 2001 dosáhly milionů EUR nebo téměř 1 % celkového HDP. Pokud jde o zaměstnanost, v dalších podnikatelských službách pracovalo v roce téměř 12 milionů lidí nebo 6,4 % všech zaměstnaných, oproti 5,7 % v roce Toto odvětví se vyznačuje vysokou mírou regulace. Jde často o spojení státní regulace, samoregulace, zvyků a praxe, které se vyvíjelo celou řadu let. 3. Zpráva Wima Koka z listopadu 2004 zdůraznila význam uvolnění všech trhů a odstranění zbytečné regulace pro větší podporu hospodářské soutěže. To je výzva k systematickému přezkoumání regulace, aby bylo zajištěno, že regulace zbytečně nebrání hospodářské činnosti 5. V tomto smyslu bylo ve sdělení Komise k jarnímu zasedání Evropské rady a v obnovené Lisabonské strategii za klíčový trend práce do budoucna uvedeno zlepšení regulace za účelem podpory konkurenčního prostředí. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 25. března 2004 zdůraznila význam tohoto úkolu tím, že vyzvala členské státy, aby přezkoumaly své vnitrostátní právní předpisy z hlediska jejich souladu s předpisy EU, odstranily tak překážky na trhu a otevřely vnitřní trh hospodářské soutěži Práci Komise v oblasti svobodných povolání je třeba vidět v tomto kontextu. Komise se zaměřuje na přezkoumání, zda je současný režim regulace nejúčinnější a co nejméně omezující hospodářskou soutěž, či zda by hospodářský růst lépe stimulovala regulace přizpůsobená modernímu světu, která by spotřebitelům přinesla lepší služby a vyšší hodnotu Kategorie 72 počítačové služby a 74 ostatní podnikatelské služby podle klasifikace NACE. Kategorie 74 podle klasifikace NASE zahrnuje právní, účetní a auditorskou činnost;poradenství; průzkum trhu; poradenství v oblasti podnikání a řízení; řízení holdingových společností; služby architektů a inženýrské služby a s nimi související technické poradenství; technické testování a analýza; reklama; nábor pracovníků a zajištění personálu; pátrací a bezpečnostní služby; průmyslové čištění a různé další služby. Zdroj: Eurostat, Developments for turnover and employment indices for services during the third quarter of 2004, Statistics in focus 11/2005. Údaje se týkají následujících 14 zemí: BE, DK, DE, ES, FR, IE, IT, LU, NL, AT, PT, FI, SE a UK. Zdroj: Eurostat, Labour Force Survey, Plánuje se, že shromažďování statistických údajů z oblasti podnikatelských služeb se stane součástí každoročních pravidelných průzkumů prováděných ve všech 25 členských státech počínaje referenčním rokem 2006 nebo 2007 a roky následujícími. Viz str. 25 zpráva skupiny na vysoké úrovni pod vedením Wima Koka z listopadu Zpráva je dostupná na internetové stránce: Závěry předsednictví Evropské rady ze zasedání v Bruselu ve dnech března Závěry jsou dostupné na internetové stránce: CS 3 CS

4 5. Na základě hodnocení v letech , jehož účelem bylo získat poznatky o současných regulačních postupech, vydala v únoru 2004 Komise Zprávu 7 o hospodářské soutěži u svobodných povolání (dále jen zpráva Komise z roku 2004 ).Po této zprávě následovalo hodnocení týkající se regulace svobodných povolání v nových členských státech, které bylo zveřejněno v listopadu Komise se zaměřila na šest povolání právníci, notáři, inženýři, architekti, farmaceuti a účetní (včetně příbuzného povolání daňových poradců) a provedla podrobnou analýzu pěti klíčových omezení hospodářské soutěže: i) pevně stanovené ceny, ii) doporučené ceny, iii) předpisy upravující reklamu, iv) vstupní požadavky a výhradní práva, v) předpisy upravující podnikatelskou strukturu a multidisciplinární postupy. 7. V mnoha případech tradiční předpisy upravující tyto oblasti omezují hospodářskou soutěž. Tyto předpisy mohou vyloučit nebo omezit hospodářskou soutěž poskytovatelů služeb a snížit jejich motivaci k tomu, aby pracovali účinně z hlediska nákladů, aby snižovali ceny, zvyšovali kvalitu nebo nabízeli inovační služby. Na spotřebitele, hospodářství a společnost obecně to má neblahý dopad. Na základě dostupnosti lepších a rozmanitějších služeb svobodných povolání by mohlo dojít rovněž ke zvýšení poptávky, což by mělo v důsledku pozitivní dopad na vytváření nových pracovních míst v tomto významném odvětví s vysoce kvalifikovanými a dobře placenými pracovními místy Komise ve své zprávě z roku 2004 navrhla, aby se k posuzování toho, do jaké míry protisoutěžní předpisy a pravidla o svobodných povolání slouží veřejnému zájmu a do jaké míry je lze objektivně považovat za odůvodněné, používal test přiměřenosti. Zpráva Komise z roku 2004 za tím účelem navrhuje, že by bylo užitečné, aby každé pravidlo mělo výslovně stanovený cíl včetně vysvětlení, proč bylo zvolené regulativní opatření považováno za mechanismus pro účinné dosažení uvedeného cíle minimálně omezující hospodářskou soutěž. Komise vyzvala všechny (vnitrostátní regulační orgány členských států a profesní organizace) 10 k partnerské spolupráci, v rámci níž se mají přezkoumat stávající pravidla a zvážit, zda jsou tato pravidla potřebná z hlediska veřejného zájmu, přiměřená a odůvodněná. Pro účely tohoto sdělení se omezení, která nevyhoví testu přiměřenosti navrženému ve zprávě Komise z roku 2004, označují za neodůvodněná nebo nepřiměřená Dostupná na: Stocktaking Exercise on Regulation of Professional Services - Overview of Regulation in the New EU Member States z listopadu 2004 naleznete na internetové stránce: ofessions.pdf Viz publikace Komise s názvem Employment in Europe 2004,kde je v kapitole 3 vyjádřen závěr, že v porovnání s USA je v Evropě v odvětví služeb včetně podnikatelských služeb a svobodných povolání značně nevyužitý potenciál, pokud jde o vytváření nových pracovních míst. Publikaci lze najít na internetové stránce: V této souvislosti se pod pojmem profesní organizace rozumí nevládní samoregulační organizace, zatímco pojem vnitrostátní regulační orgány se používá pro státní orgány /státní organizace, které jsou odpovědné za regulační dohled nad uvedenými povoláními. CS 4 CS

5 9. Toto sdělení informuje o pokroku, kterého členské státy dosáhly při přezkoumávání a odstraňování neodůvodněných omezení 11, za použití podrobné analýzy obsažené v pracovním dokumentu zaměstnanců Komise, který tvoří přílohu tohoto sdělení PŘESNĚJŠÍ DEFINICE VEŘEJNÉHO ZÁJMU 10. Určitá pečlivě cílená regulace svobodných povolání může být nezbytná z těchto důvodů: zaprvé, protože existuje asymetrie informací" mezi spotřebiteli a poskytovateli služeb u svobodných povolání projevující se v tom, že svobodné povolání vyžaduje, aby jeho provozovatel měl vysokou úroveň technických znalostí. Spotřebitelé takové znalosti mít nemusejí, a je pro ně obtížné posoudit kvalitu služeb, které si kupují; zadruhé, koncept externalit, podle kterého může mít poskytnutí služby dopad na třetí strany stejně jako na toho, kdo si službu kupuje. Výstižným příkladem je nesprávný audit, který může věřitele a investory uvést v omyl; a zatřetí, u určitých svobodných povolání se má za to, že vytvářejí veřejné statky, které představují hodnotu pro celou společnost, např. řádný výkon spravedlnosti. Může se stát, že bez regulace by služby nemusely být kvalitní nebo by jich byl nedostatek. 11. Tyto faktory však nemají na všechny uživatele služeb svobodných povolání stejný vliv. S ohledem na tuto skutečnost a po projednání se zástupci svobodných povolání, s jejich uživateli a s členskými státy (vnitrostátními regulačními orgány a úřady pro hospodářskou soutěž) došla Komise k závěru, že by bylo vhodné hlouběji rozpracovat hospodářskou analýzu trhu se svobodnými povoláními, a zejména se blíže zaměřit na definici pojmu veřejný zájem na různých trzích. To by přispělo k lepšímu porozumění vzájemného působení nabídky a poptávky u každého posuzovaného svobodného povolání a napomohlo stanovit rámec přezkoumání stávající regulace. 12. Komise provedla několik analýz různých dotčených trhů. Tyto analýzy jsou obsaženy v přiloženém pracovním dokumentu zaměstnanců Komise. Analýzy obecně uvádějí, kdo kupuje nebo užívá různé služby, zda malé nebo velké podniky, spotřebitelé nebo veřejný sektor, a podrobněji popisují, jaký dopad má stávající regulace na tyto uživatele. 13. Hlavním závěrem je, že jednorázoví uživatelé, kterými jsou obecně individuální zákazníci a domácnosti, by mohli potřebovat pečlivě cílenou ochranu. Na druhou stranu hlavní uživatelé služeb svobodných povolání, podniky a veřejný sektor, nemají žádnou nebo pouze velmi omezenou potřebu regulatorní ochrany, protože jsou lépe vybaveni pro to, aby byli schopni vybrat si poskytovatele služeb, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám. U malých podniků to nelze jednoznačně určit a Jak stanoví článek 8 shora. Progress by Member States in reviewing and eliminating restrictions to competition in the area of professional services, pracovní dokument zaměstnanců Komise, SEC(2005)1064. CS 5 CS

6 musí se provést hlubší analýza, aby byly možné lépe posoudit jejich potřebu regulatorní ochrany. V současném režimu regulace existuje navíc pouze malý prostor pro vznik nových, inovačních a poptávkou řízených služeb. To může pak znamenat náklady pro podniky. Různorodé zájmy těchto skupin by tak měly být při přezkoumávání stávajících předpisů a pravidel prvořadé. 3. ČINNOST KOMISE A VNITROSTÁTNÍCH ORGÁNŮ PRO HOSPODÁŘSKOU SOUTĚŽ 14. Během roku 2004 zahájila Komise strukturovaný dialog s evropskými profesními organizacemi právníků, notářů, inženýrů, architektů, účetních, daňových poradců a farmaceutů a s vnitrostátními regulačními orgány za účelem projednání odůvodnění stávajících profesních pravidel a prozkoumání možných opatření zajišťujících, aby tato pravidla více podporovala hospodářskou soutěž. Ochota k reformě se lišila v závislosti na tom, do jaké míry již byla jednotlivá diskutovaná povolání otevřená a liberalizovaná. 15. Vnitrostátní úřady pro hospodářskou soutěž byly aktivní, přičemž byla patrná změna v jejich činnosti, kdy většina z nich uváděla, že se v období 2004/05 tímto odvětvím zabývala. Jejich činnost zahrnovala: dvoustranné diskuze s vnitrostátními regulačními orgány a profesními organizacemi, účast na seminářích a konferencích na téma hospodářská soutěž v oblasti svobodných povolání, vydávání stanovisek k návrhům právních předpisů obsahujících ustanovení, která by mohla omezovat hospodářskou soutěž a hodnotící zprávy a odvětvové studie. 16. Tato činnost vyústila v odstranění některých omezení, která byla neodůvodněná ve smyslu shora uvedeného článku 8, a dále hrála klíčovou úlohu při ustavení výborů podporovaných vládou, které mají podrobně zvážit doporučení a předložit návrhy na radikálnější změnu. Během roku 2004 provedl také Kontrolní úřad ESVO analýzu situace ohledně stávající regulace svobodných povolání ve třech zemích ESVO (Island, Lichtenštejnsko a Norsko) POKROK V ČLENSKÝCH STÁTECH 17. Tabulka č. 1 (viz níže) ukazuje míru pokroku, kterého členské státy během let dosáhly při přezkoumávání a odstraňování nepřiměřených omezení v právních předpisech a nařízeních či pravidlech profesních organizací 14. Individuální hodnocení bylo provedeno na základě informací, které poskytly členské státy. Míru dosaženého Podrobnější informace o této činnosti naleznete v pracovním dokumentu zaměstnanců Komise, v oddíle 3, viz poznámka pod čarou č.12. Podrobnější informace o této činnosti naleznete v pracovním dokumentu zaměstnanců Komise, v oddíle 4, viz poznámka pod čarou č.12. CS 6 CS

7 pokroku je třeba vidět v souvislosti se stupněm stávající regulace v těchto státech. V některých státech je stupeň regulace nízký a pokud jde o reformu, tyto státy už nemusí dělat velké změny (viz grafy č. 1 a 2). 18. Tabulka ukazuje, že největšího pokroku dosáhly ty státy, v nichž probíhá strukturovaný program reformy zaměřené na posílení hospodářské soutěže nebo reformy regulace, tj. Dánsko, Nizozemsko a Spojené království. Tyto země také patří mezi státy s nejnižším stupněm stávající regulace. Stojí za zmínku, že v těchto státech existuje úzká spolupráce mezi vládou a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž, a že rozsáhlé reformě v daném odvětví často předchází hloubková analýza stávajících omezení, kterou provádí příslušný orgán pro hospodářskou soutěž. Zkušenosti také ukazují, že v těchto státech byla nejdříve řešena omezení týkající se stanovení pevných cen a reklamy, a poté postupně následovaly mnohem rozsáhlejší strukturální reformy. 19. S ohledem na výše uvedené je povzbuzující, že více než třetina členských států (celkem devět) oznámila, že na analýze pracuje, což doufejme povede v blízké budoucnosti k zásadní reformě. Šest dalších států oznámilo, že uskutečňují menší reformy, např. mírné uvolnění v oblasti vstupních požadavků na odbornou kvalifikaci. V ostatních sedmi státech je proces odstartování reformy pomalý a do současné doby nebyla hlášena žádná činnost. Tabulka č. 1: Rozsah činnosti členských států během let v oblasti reformy právních předpisů a profesních pravidel a nařízení v odvětví svobodných povolání. Rozsah činnosti Žádná činnost Menší reformy Probíhající analytické práce Jak menší reformy tak analytické práce Podstatná strukturální reforma Členské státy Česká republika, Kypr, Finsko, Řecko, Malta, Španělsko, Švédsko Rakousko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Slovinsko, Portugalsko Belgie, Itálie, Lucembursko, Polsko Francie, Německo, Irsko, Litva, Slovensko Dánsko, Nizozemsko, Spojené království Poznámka: Tato tabulka nezahrnuje činnost vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž v tomto odvětví. CS 7 CS

8 Graf č. 1: Index míry regulace v členských státech Míra regulace IE UK DK FI NL SW SI PL HU SK BE EE FR LV LT CZ ES PT CY DE LU AT IT EL Farmaceuti Právníci Účetní+auditoři Architekti Inženýři Zdroj: Aktualizovaná studie IHS 15 zahrnující nové členské státy a obsahující informace o oznámených reformách Graf č. 2: Srovnání činnosti v oblasti reformy členských států (tabulka č. 1) s úrovní stávající regulace (Graf č. 1) EL CY ES CZ SW AT PT LV EE HU SI IT LU BE PL DE LT FR SK Míra regulace FI NL DK UK IE Pořadí na základě změn v letech / Poznámka: Vzhledem k chybějícím informacím není Malta v tabulce uvedena 15 Economic Impact of regulation in the field of liberal professions in different EU Member States, Ian Paterson, Marcel Fink, Anthony Ogus, Institute for Advanced Studies, Vídeň, leden Dostupná na: CS 8 CS

9 5. UPLATŇOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES PRO HOSPODÁŘSKOU SOUTĚŽ 20. V důsledku modernizace v oblasti prosazování antitrustových pravidel mohou vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž a vnitrostátní soudy uplatňovat článek 81 Smlouvy o ES v celém rozsahu, tj. rozhodnout o existenci omezení podle čl. 81 odst. 1 a o tom, zda jsou splněny podmínky stanovené čl. 81 odst. 3 a neuplatní se zákaz. Vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž a vnitrostátní soudy dále mohou přímo uplatňovat ustanovení článku 82 Smlouvy o ES. Vzhledem k tomu, že velká většina omezování hospodářské soutěže u svobodných povolání má původ a účinky v jednotlivých členských státech, správní prosazování spadá především do působnosti vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž a soukromoprávní prosazování těchto předpisů je možné uplatnit u vnitrostátních soudů. 21. V rozsudku Evropského soudního dvora (ESD) ve věci CIF 16 bylo rozhodnuto, že v případech, kdy podniky jednají v rozporu s čl. 81 odst. 1 a takové jednání vyžadují nebo podporují vnitrostátní předpisy, je vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž povinen pozastavit uplatňování těchto předpisů a uplatnit články 81 a 82. Podrobnosti o činnosti Komise, vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž a soudů při prosazování soutěžních pravidel v letech u svobodných povolání jsou uvedeny v pracovním dokumentu zaměstnanců Komise. U šesti povolání, kterými se Komise zabývá, zahájily vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž deset případů podle soutěžních pravidel ES. Ta zahrnují různé typy omezení a povolání. Členské státy také zkoumají další regionálně omezené případy podle vnitrostátních soutěžních pravidel. Komise rovněž vydala v červnu 2004 rozhodnutí, v němž odsuzuje cenový sazebník minimálních poplatků provozovaný Asociací belgických architektů 17. Dne 17. února 2005 dále ESD vydal předběžné rozhodnutí v právní věci Mauri 18 - italský případ týkající se státní zkoušky potřebné k výkonu činnosti právníka v Itálii. ESD v rozhodnutí posoudil fakta z hlediska kritérií uvedených ve věci Arduino C 35/ Soukromoprávní vynucování práva u vnitrostátních soudů se nevztahují pouze na články 81 a 82, které se týkají podniků a sdružení podniků, ale lze ho také uplatnit vůči členským státům podle čl. 86 odst. 1 ve spojení s články 81 a 82 nebo podle čl. 3 odst. 1 písm. g), čl. 10 odst. 2 ve spojení s články 81 a Kromě prosazování článků 81 a 82 vůči podnikům a sdružením podniků může Komise také jednat vůči omezujícímu chování členského státu. V současné době je právním základem v odvětví svobodných povolání článek 3 odst. 1 písm. g) a čl. 10 odst. 2 ve spojení s článkem 81. V případě, že jsou splněny podmínky stanovené v judikatuře 19, lze ovšem jako právní základ použít článek 86 ve spojení s články 81 a 82. Ustanovení čl. 86 odst. 1 ukládají členským státům povinnost v případě veřejných podniků a podniků, kterým udělí zvláštní nebo výlučná práva, neprosazovat nebo nezachovávat žádná opatření, která jsou v rozporu s pravidly Smlouvy o ES. Týká se to konkrétní situace, kdy má členský stát zvláštní vliv na veřejné podniky v důsledku toho, že je kontroluje, nebo na privilegované podniky Věc C 198/01 Consorzio Industrie Fiammiferi (CIF), Sb. Rozh s. I Rozhodnutí ze dne , COMP/ PO / L'Ordre des Architectes belges: Věc C 250/03 Mauri, Sb. Rozh s. I Viz věc C 475/99 Ambulanz Glockner, Sb. rozh. 2001, I CS 9 CS

10 v důsledku toho, že jim uděluje zvláštní nebo výlučná práva. Článek 86 odst. 3 uděluje Komisi zvláštní pravomoc k tomu, aby zajistila uplatňování článku 86 a v případě nutnosti přijala vhodná rozhodnutí nebo směrnice určené přímo členským státům. Je proto diskutabilní, zda má Komise v některých případech uplatnit čl. 86 odst. 3. Například by jej bylo možné použít v případech, kdy se omezení počtu pracovníků, kteří mají povolení k výkonu povolání, rovná zvláštním nebo výlučným právům. Možnost použití článku 86 se bude hodnotit případ od případu. 6. ZÁVĚRY 24. Hlavním závěrem je, že pokud by většina členských států dala vyšší prioritu zavádění systematické reformy na podporu hospodářské soutěže, významně by to pomohlo hospodářství a spotřebitelům. Z praktického hlediska to znamená, že by na sebe členské státy převzaly politickou odpovědnost za tuto oblast na národní úrovni, aby posunuly proces reformy kupředu. To bylo také ve všeobecné rovině uznáno v rámci střednědobého přezkumu lisabonské strategie a v závěrech zasedání Evropské rady (viz výše), která znovu nastartovala lisabonský program tentokrát více zaměřený na růst a zaměstnanost a dohodla se na tom, že by členské státy měly představit programy národních reforem na podporu růstu a zaměstnanosti na národní úrovni a jmenovat národního koordinátora pro lisabonský program. 25. Význam tradice by se neměla podceňovat, protože ovlivňuje postup změn a zákonodárci v mnoha státech nevidí, že je možné dělat věci i jinak. Sami zástupci jednotlivých povolání navíc většinou změny aktivně nepropagují. Současná situace by také mohla naznačovat, že některé země mají relativně slabý regulatorní dohled nad svobodnými povoláními. To může být způsobeno ekonomickým jevem regulačního zajetí, který není neobvyklý zejména v oblastech, které podléhají samoregulaci. 26. Komise uznává, že členské státy mají výhradní pravomoc určit, do jaké míry chtějí regulovat svobodná povolání přímo na základě vnitrostátního předpisu nebo ponechat tuto záležitost v samoregulaci profesních organizací. Z hlediska řádné správy věcí veřejných by ovšem členské státy měly dohlížet na to, jaký dopad má vnitrostátní samoregulace, a zabránit, aby se nestala příliš omezující a poškozující zájmy spotřebitelů. 7. VYHLÍDKY DO BUDOUCNOSTI 27. Komise je nadále plně odhodlána provést rozsáhlou reformu tohoto odvětví a vyzývá členské státy, aby se ujaly iniciativy a posunuly proces reformy kupředu na vnitrostátní úrovni. Ve všech členských státech je stále ještě prostor pro zlepšení. 28. Protože omezující regulace v tomto odvětví je vytvořena a má vliv na vnitrostátní úrovni, je na vnitrostátních regulačních orgánech a profesních organizacích, aby provedly změny s ohledem na specifika příslušných profesí v každém státě. Jak ukazují zkušenosti, tento proces nebude zahájen bez silné politické podpory. Vzhledem k významu tohoto odvětví pro hospodářství EU, vyzývá Komise členské státy, aby se zabývaly otázkou modernizace pravidel týkajících se svobodných povolání ve svých národních programech reforem k realizaci lisabonského programu, CS 10 CS

11 které mají být předloženy na podzim Další vyhodnocování tedy proběhne v kontextu celkového lisabonského procesu. 29. Členské státy, které ještě nezahájily práce na analýze stávajících omezení by tak měly učinit. V první fázi by mohly určit ta omezení hospodářské soutěže, která lze rychle odstranit bez hlubší analýzy, např. pevně stanovené a doporučené ceny a určitá omezení v oblasti reklamy. Zároveň by měly zahájit zásadnější strukturální analýzu týkající se např. regulačních struktur, s cílem zhodnotit potřebu rozsáhlejších reforem a umožnit jejich realizaci. Členským státům by to umožnilo dosáhnout výrazného pokroku do roku Na základě dalšího zlepšování ekonomické analýzy různých trhů svobodných povolání dospěla Komise k závěru, že spotřebitelé a jednorázoví uživatelé mohou mít silnější potřebu pečlivě cílené regulatorní ochrany. Nicméně hlavní uživatelé služeb svobodných povolání (podnikatelský a veřejný sektor) nemají žádnou nebo mají velmi omezenou potřebu regulatorní ochrany. Pozice malých firem jako uživatelů v tomto ohledu není zcela zřetelná a k určení jejich specifických potřeb je potřeba dalšího zkoumání. Současné regulační nastavení je pro posledně dvě jmenované skupiny neuspokojivé, protože postrádá flexibilitu a brzdí rozvoj nových služeb a služeb vznikajících na základě poptávky. 31. Komise bude v této oblasti hrát roli zprostředkovatele a bude napomáhat v šíření nejlepších postupů. Komise zintenzívní partnerskou spolupráci s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž, které již zahájily slibná opatření, aby se ještě více zasadily o pokrok na vnitrostátní úrovni. Bude také pokračovat ve zlepšování vztahů s vnitrostátními regulačními orgány tím, že zorganizuje více strukturovanou diskuzi a posílí význam takovéto spolupráce s těmito orgány. To umožní silnější spolupráci mezi vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž a regulačními orgány. 32. Pro začátek Komise v nadcházejích měsících plně zveřejní závěry tohoto sdělení s cílem zajistit, aby všichni klíčoví aktéři, zejména parlamenty jednotlivých států a političtí představitelé, pochopili nutnost modernizace svobodných povolání v Evropě. 33. Komise bude zvažovat další zásahy v rámci prosazování předpisů ES o hospodářské soutěži, včetně možnosti postupu podle čl. 86, pokud to bude možné a nezbytné. CS 11 CS