USPOKOJOVÁNÍ SPIRITUÁLNÍCH POTŘEB PACIENTŮ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "USPOKOJOVÁNÍ SPIRITUÁLNÍCH POTŘEB PACIENTŮ"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNÍCTVA A SOCIÁLNEJ PRÁCE SV. ALŽBETY BRATISLAVA Detašované pracovisko Příbram USPOKOJOVÁNÍ SPIRITUÁLNÍCH POTŘEB PACIENTŮ BAKALÁRSKA PRÁCA KÓD 4751 Študijný program: Študijný odbor: Pracovisko: Vedúci záverečnej práce: Ošetrovateľstvo Ošetrovateľstvo Příbram Mgr. Radomír Jonczy PŘÍBRAM 2011 ŠÁRKA MACHÁČKOVÁ

2 Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety Bratislava Pracovisko Příbram ZADANIE ZÁVEREČNEJ PRÁCE Akademický rok: 2010/2011 Typ záverečnej práce: bakalárska práca Názov záverečnej práce: Uspokojování spirituálních potřeb pacientů Meno, priezvisko a tituly študenta: Šárka Macháčková Študijný program: Ošetrovateľstvo Študijný odbor: Ošetrovateľstvo Meno, priezvisko a tituly školiteľa: Radomír Jonczy Mgr. Školiace pracovisko: Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety Bratislava, Pracovisko Příbram Meno, priezvisko a tituly vedúceho pracoviska: Dagmar Kalátová, PhD, PhDr. Meno, priezvisko a tituly vedúceho katedry/odborného garanta: Gabriela Sedláková, doc. PhD, PhDr. Anotácia: Bakalářská práce se zabývá uspokojováním spirituálních potřeb pacientů. V její teoretické části jsou definovány pojmy jako zdraví, potřeby člověka, spiritualita, ošetřovatelství a komunikace sestry s pacienty o jejich spirituálních potřebách. V závěru práce je i samostatná kapitola s aktuálními informacemi o nově se rozvíjející profesi nemocničních kaplanů v ČR. V empirické části (metoda dotazníku) jsou předloženy postoje sester k problematice naplňování spirituálních potřeb pacientů, porovnání názorů sester z různých typů zdravotnických pracovišť a také jejich osobní zkušenosti s danou problematikou. Jazyk práce: český Dátum schválenia zadania: Podpis vedúceho katedry/odborného garanta: Podpis vedúceho pracoviska:

3 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen pramenů, které uvádím v přiložené bibliografii. V Praze, Šárka Macháčková

4 PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu práce Mgr. Radomírovi Jonczymu, mjr. Mgr. Pavlovi Rumlovi a Mgr. Bohdaně Soukupové za podporu a cenné rady při zpracování této práce. Dále děkuji všem respondentům, kteří byli ochotni spolupracovat na výzkumné části bakalářské práce a také své rodině za podporu během mého studia. V Praze, Šárka Macháčková

5 ABSTRAKT MACHÁČKOVÁ, Šárka: Uspokojování spirituálních potřeb pacientů [Bakalářská práce]/ Šárka Macháčková. - Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, n. o. Bratislava, pracoviště Příbram. Katedra ošetřovatelství. - Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Radomír Jonczy. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář ošetřovatelství - Příbram, s. Tato bakalářská práce se zabývá uspokojováním spirituálních potřeb pacientů z pohledu sester. V teoretické části definujeme pojmy jako holismus, potřeby člověka, spiritualita a spirituální péče. Samostatnou kapitolu věnujeme technikám komunikace sestry s pacientem. Dále se zabýváme otázkou, jak spolu souvisí spiritualita a ošetřovatelství. V poslední teoretické části informujeme o nově vznikající službě nemocničních kaplanů v ČR. Práce si klade za cíl zjistit, zda je pro sestry důležité zjišťovat a uspokojovat spirituální potřeby u pacientů. Dále chce zmapovat, v jaké míře je z pohledu sester dostupná kaplanská či spirituální služba a ověřit, zda působení kaplana/spirituálního pracovníka má, podle mínění sester, vliv na větší motivaci pacientů k léčbě. Máme za to, že se nám podařilo dosáhnout všech vytyčených cílů. Dovolili jsme si formulovat 4 hypotézy: Více než polovina sester považuje za důležité zjišťovat a spirituální potřeby u pacientů. Více než polovina sester považuje za důležité uspokojovat a spirituální potřeby u pacientů. Více než polovina sester je informovaná o možné dostupnosti kaplanské či spirituální služby. Z pohledu sester má více než polovina pacientů po návštěvě kaplana/spirituálního pracovníka větší motivaci k léčbě. Pravdivost prvních 3 hypotéz se potvrdila, pravdivost té poslední nikoli. Výzkumný vzorek tvořily sestry z pražských fakultních nemocnic. Jako základní empirickou metodu jsme použili metodu dotazníku. V diskusi porovnáváme výsledky s odbornou literaturou a shrnujeme své poznatky a postřehy k dané tématice. Naše práce by měla v prvé řadě přispět k větší informovanosti sester o spiritualitě nemocného člověka. Měla by ukázat, že bolest emoční či duchovní může být stejně trýznivá jako ta tělesná. Byli bychom rádi, kdyby práce inspirovala sestry ke kvalitnější komunikaci s pacienty o jejich vnitřních potřebách a poskytla jim základní informace o službě nemocničních kaplanů. V závěru práce podle našich výsledků a osobních zkušeností navrhujeme několik námětů ke zlepšení celkového přístupu sester v dané oblasti. Klíčová slova: Pacient. Spirituální potřeby. Sestra. Komunikace. Nemocniční kaplan.

6 ABSTRACT MACHÁČKOVÁ, Šárka: Satisfying the spiritual needs of patients [Bachelor thesis]/ Šárka Macháčková. - St. Elizabeth University College of Health and Social Work Bratislava, Slovakia. Branch of the Pribram. - Supervisor: Mgr. Radomír Jonczy. Level of professional qualification: Bachelor of Nursing - Příbram, s. This thesis deals with satisfying the spiritual needs of patients from the position of nurses. In the theoretical part we define concepts such as holism, human needs, spirituality and spiritual care. A separate chapter explains practices of communication between a nurse and the patient. We also deal with the question of how spirituality is related to nursing. The last theoretical part provides information on newly emerging service of hospital chaplains in the country. This study aims to determine whether it is important for nurses to be able to identify and meet the spiritual needs of patients. Furthermore the study wants to map the extent and availability of chaplain or spiritual service from the perspective of nurses and to verify that the activity of the chaplain has, in the opinion of nurses, a greater effect on patients' motivation for treatment. We believe that we have achieved all the targets. We took the liberty to formulate 4 hypothesis: More than half of the nurses considered important investigating spiritual needs of patients. More than half of the nurses considered important saturating spiritual needs of patients. More than half of the nurses are informed about the availability of chaplain or spiritual services. From the perspective of nurses more than half of the patients is more inclined to treatment after a visit of a chaplain. The veracity of the first three hypotheses has been confirmed, but not the last one. The research sample consisted of nurses from Prague hospitals. As the primary empirical method we used the questionnaire method. In discussion we compare the results with the literature and are summarizing our findings and observations on the subject. Our work should primarily contribute to greater awareness of nurses about spirituality of sick human. It should show that emotional or spiritual pain and physical pain can be equal. We would like our work to inspire the nurses to better communication with patients about their inner needs and provide them with basic information on newly emerging service of hospital chaplains in the country. In conclusion, according to our results and personal experience we suggest some ideas to improve the overall access of nurses to given area. Key words: Patient. Spiritual needs. Nurse. Communication. Hospital chaplain.

7 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Současný stav Zdraví, holismus a ošetřovatelství Zdraví Holismus Pojem ošetřovatelství Koncepční model Marjory Gordon Potřeby člověka Význam pojmu potřeba Motivace Hierarchie potřeb podle A. H. Maslowa Spiritualita a nemoc Pojem spiritualita Spirituální péče Problémy řešené spirituální péčí Spirituální bolest Smysl nemoci Stádia prožívání nemoci Komunikační přístup sestry Etika sestry Posuzování, poznávání nemocného Zjišťování informací Zdroje informací Metoda pozorování Metoda rozhovoru Komunikace s pacientem Vzdělávání sester Uspokojování spirituálních potřeb pacientů Úloha sestry při naplňování spirituálních potřeb...32

8 6.2 Odebírání spirituální anamnézy Duchovní potřeby hospitalizovaného pacienta Pastorační, kaplanská služba Pastorační, kaplanská služba ve světě Historie kaplanské služby Evropské kaplanství Pastorační, kaplanská služba v Čechách Vzdělání nemocničního kaplana v Čechách Smysl práce a přínos pro nemocné Současný stav kaplanské služby Akreditace nemocnic a spirituální péče PRAKTICKÁ ČÁST Problém průzkumu Cíle práce a hypotézy průzkumu Metodika průzkumu Dotazník Rozhovor Charakteristika výběrového souboru Výsledky průzkumu Interpretace výsledků průzkumu Diskuse Doporučení pro praxi...67 ZÁVĚR SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ PŘÍLOHY... 76

9 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK Obrázek č. 1 - Informativní leták o kaplanské službě...68 Obrázek č. 2 - Maslowova hierarchie potřeb...78 Graf č. 1 - Vaše pohlaví?...45 Graf č. 2 - Kolik let pracujete ve zdravotnictví?...46 Graf č. 3 - Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?...47 Graf č. 4 - Na jakém oddělení pracujete?...48 Graf č. 5 - Je na vašem pracovišti realizován ošetřovatelský proces?...49 Graf č. 6 - Zjišťujete v rámci dokumentace spirituální či duchovní potřeby P/K?...49 Graf č. 7 - Co si představujete pod pojmem spirituální potřeby?...50 Graf č. 8 - Považujete zjišťování spirituálních či duchovních potřeb u P/K za důležité?...53 Graf č. 9 - Je pro vás nepříjemné ptát se P/K na toto téma?...54 Graf č Považujete uspokojování spirituálních či duchovních potřeb u P/K za důležité?...55 Graf č Myslíte si, že dokážete spirituální potřeby P/K uspokojit?...55 Graf č Je na Vašem oddělení dostupná kaplanská či spirituální služba?...56 Graf č Jak jsou P/K o možnosti návštěvy kaplana informováni?...57 Graf č Kontaktovala jste už někdy kaplana/spirituálního pracovníka pro P/K osobně?...58 Graf č Pociťujete u P/K, které navštěvuje kaplan/spirituální pracovník aktivnější přístup k léčbě?...59 Graf č Aktivita pacientů k léčbě - názor sester...59 Graf č Myslíte si, že je potřeba sestry vzdělávat i v oblasti spirituálních, duchovních potřeb?...60 Tabulka č. 1 - Specializace sester...47 Tabulka č. 2 - Představa pojmu spirituální potřeby...52 Tabulka č. 3 - Návrh na formy dalšího vzdělávání...61

10 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 1.LF UK 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Apod. a podobně ARIP anestézie, resuscitace, intenzivní péče ARO Anesteziologicko-resuscitační oddělení Bc bakalářský Č. číslo ČBK Česká biskupská konference ČLS JEP Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČR Česká republika ČSKKP Česká společnost pro klinickou pastorační péči ENHCC European Network of Health Care Chaplaincy, česky - Evropská sít nemocničních kaplanů ERC Ekumenická rada církví v ČR IPVZ Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví ISBN International Standard Book Number, mezinárodní standardní číslo knihy Lat. latinsky LDN léčebna pro dlouhodobě nemocné MZ ČR Ministerstvo zdravotnictví České republiky NANDA North American Nursing Diagnosis Association - Severoamerická asociace pro sesterské diagnózy Např. například P/K pacient/klient PRF Patient and Family Rights PSS pomaturitní specializační studium Resp. respondenti S. strana Tzn. to znamená VFN Všeobecná fakultní nemocnice WHO World Health Organization, česky - Světová zdravotnická organizace Wifi wireless fidelity ( bezdrátová věrnost )

11 ÚVOD V devadesátých letech jsem pracovala jako sestra na ARO. Setkávala jsem se tam s věřícími i nevěřícími pacienty. V té době jsem sama hledala odpovědi na duchovní otázky a komunikace s věřícími pacienty byla pro mne velmi obohacující. Zdravotnický personál však na jejich přesvědčení reagoval dost rozpačitě: Jak může ještě někdo koncem 20. století věřit v Boha? V té době se také ještě nikdo nezabýval otázkou spirituálních potřeb pacientů. Tato vzpomínka z minulosti mne inspirovala k volbě tématu mé bakalářské práce. Jak k dané problematice přistupuje zdravotnický personál dnes? Je v rámci ošetřování pacientů nutné zabývat se i jejich spirituálními potřebami? Je žádoucí s pacienty hovořit o jejich vnitřním světě, případně jejich víře? Je důležité, aby sestry měly alespoň základní povědomí o spirituální touze člověka a jeho duchovních potřebách? Na všechny tyto otázky bychom chtěli hledat odpověď a alespoň tak pootevřít většinou stále ještě tabuizované téma. Cílem naší práce v teoretické části je popsat jaké jsou potřeby člověka, co je spiritualita, jaké jsou techniky a možnosti komunikace s pacientem a jakou souvislost může mít ošetřovatelství se spiritualitou. V samostatné kapitole pak nabídneme stručný přehled o nově se rozvíjející službě nemocničních kaplanů na území České republiky. V praktické části bychom pak rádi poodhalili, jakým způsobem k dané problematice v současné době přistupují pražské fakultní nemocnice. Pomocí anonymní dotazníkové metody zjistíme, jaká je informovanost sester v oblasti spirituality, jaké jsou jejich názory na uspokojování spirituálních potřeb pacientů a na další možné vzdělávání v této oblasti. Naše práce by měla přispět k větší informovanosti sester o spiritualitě nemocného člověka. Měla by ukázat, že bolest emoční či duchovní může být stejně, ne-li více trýznivá, než bolest tělesná a vyžaduje proto patřičný zájem a respekt. Byli bychom rádi, kdyby naše práce usnadnila zdravotním sestrám komunikaci s pacienty na rovině jejich vnitřních potřeb. Chtěli bychom je informovat o nově se rozvíjející službě nemocničních kaplanů, kteří by se v budoucnu mohli stát právoplatnými členy všech zdravotnických týmů, které se starají o blaho pacientů. V rámci komplexního přístupu k naplňování potřeb pacientů by totiž právě nemocniční kaplani mohli být sestrám v naplňování spirituálních potřeb pacientů velice užiteční. 11

12 TEORETICKÁ ČÁST 1 Současný stav Popsat současný stav uspokojování spirituálních potřeb pacientů je jistě velmi složité, ne-li nemožné. Přístup k dané problematice je totiž stále ještě ovlivňován individuálním přístupem jednotlivých zdravotníků, oddělení a nemocnic. V přístupu k pacientům převládá současný individualistický trend, podle kterého si člověk i v době nouze má pomoci sám. S prodlužujícím se věkem a přesouváním nemocných do nemocnic je utrpení a smrt vytěsňována z běžného života. Vždyť v nemocnicích v dnešní době umírá až 80% lidí. To způsobuje, že lidé na konci života bývají často odsouzeni k velké a nesnadné osamocenosti. Pokud se příbuzní s umírajícím setkávají, nevědí zase jak se k němu chovat, o čem s ním hovořit. Nemocní tak umírají sociálně a psychicky dříve než fyzicky (Špaček, 2007). V naší zemi již při některých nemocnicích působí pastorační pracovníci, kteří jsou pacientům k dispozici. Jde však jen o malý počet erudovaných pracovníků, kteří často docházejí jen za těmi nejpotřebnějšími. V dnešní hektické době nemá zdravotník, při své pracovní zaneprázdněnosti šanci se v klidu zastavit a popovídat si s pacientem. Ovšem i kdyby personálu nějaký ten čas zbyl, nebývá pro něj komunikace s pacientem příjemná. Mnoho zdravotníků si nechce někoho cizího jen tak připustit k tělu, zatěžovat se jeho starostmi a dokonce je řešit! Také výuka a výchova zdravotníků v této oblasti bývá velmi nedostačující. My zdravotníci umíme bravurně aplikovat injekce, převazovat rány, či vypisovat dokumentaci, ale vést dialog, porozumět, vcítit se, to bývá pro mnohé z nás velmi těžké. Helena Haškovcová k tomu uvádí : Současný stav bývá kritizován pod souhrnným označením dehumanizovaná neboli odlidštěná medicína (Haškovcová, 1998,s.17). Přestože mnoho odborných materiálů klade důraz na celostní pojetí medicíny (bio-psychosociálně-spirituální přístup), psychologický a spirituální přístup bývá žel velice často odsouván do pozadí. Systematicky se jím většinou zabývají jen některá zdravotnická zařízení, jako jsou hospice či jiná oddělení zabývající se paliativní péčí. Přičemž jedině hospicová zařízení při své péči o pacienty standardně počítají i s uspokojováním duchovních potřeb pacientů. V prostředí běžných nemocnic je však pojem spiritualita stále ještě vnímán jako tabu. Je dostačující léčit jen tělo bez ducha? 12

13 2 Zdraví, holismus a ošetřovatelství 2.1 Zdraví Zdraví může být definováno mnoha pojmy. Organizace WHO v roce 1947 definovala zdraví jako stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, nejen chybění nemoci nebo slabosti (Farkašová, 2006). Tomáš Halík 1 k tomu připomíná: Křesťanství tuto definici ještě prohlubuje o duchovní a duševní stránku, celý mravní život člověka, jeho životní styl, jeho vztah k druhým lidem a k závažným hodnotám života, i k prvnímu a poslednímu zdroji jeho života k Bohu (Halík, 1993, s.11). Lidé pojem zdraví chápou velmi rozdílně a individuálně. Pochopení daného pojmu je většinou dáno přístupy společnosti, ve které člověk žije, jeho vzděláním a pojímáním hodnot. Společnost by proto měla hledat cesty k tomu, jak zdravotnímu personálu přiblížit, co ke zdraví pacienta přispívá a jaké je jeho poslání. Zdraví je proces rozvíjení, používání a ochraňování všech zdrojů lidského těla, mysli, duše, rodiny, komunity a prostředí (Farkašová a kol., 2006, s.50). 2.2 Holismus V rámci moderního ošetřovatelství vstupuje do popředí holistický, neboli celostní přístup k nemocnému. Holismus, z řeckého to holon, celek je filozofický názor nebo směr, vycházející z idealizmu. Holistický pohled hledí na člověka jako na celek. Vnímá člověka jako biologický, psychologický, sociální a duchovní celek. Od toho se odvíjí také jeho potřeby (Farkašová a kol., 2006). K tomu Pavlíková uvádí: Principy holistické medicíny léčby rozvinul prof. Pierre Roche de Coppens, který nemoc vnímal jako signál, který upozorňuje, že na psychické a duchovní úrovni člověka není něco v pořádku. Tvrdil, že nemoc je odrazem nesprávného životního stylu (Pavlíková, 2006, s.15). 1 Český religionista, katolický teolog, kněz, psycholog a sociolog náboženství. 13

14 Nedílnou součástí holistického ošetřovatelství je ošetřovatelský proces, který se zaobírá člověkem v jeho komplexnosti. Holismus řeší problémy pacientů jako celek, nikoli jen jako poruchu určité části organismu. Holistická medicína se snaží odstranit všechny příčiny onemocnění. 2.3 Pojem ošetřovatelství Ošetřovatelství je moudrost, láska a pomoc. Sestra by měla být vzdělaná, emocionálně a sociálně zralá a pozitivně orientovaná v péči o druhé (Farkašová a kol., 2006, s.11). Ošetřovatelství má pomáhat nemocným i zdravým, vykonávat činnost prospívající zdraví, uzdravování nebo zajištění klidné smrti, které by vykonávali bez pomoci, kdyby měli potřebnou sílu a vědomosti (Farkašová a kol., 2006, s.13). Ošetřovatelství je multidisciplinární obor. To znamená, že využívá poznatků z jiných oborů. Jako každý obor má i svoje paradigma - teorii oboru. Během rozvíjení se ošetřovatelství vznikaly teoretické modely, pomáhající sestrám lépe dosáhnout ošetřovatelských cílů. Ty charakterizují komponenty mezi zdravím, prostředím, nemocným a sestrou. Většina modelů vznikla v USA, některé z nich se používají i v Evropě. Modely pomáhají plánovat ošetřovatelskou péči, zjišťovat problémy a studovat výsledky ošetřovatelských zásahů. Nejznámější modely jsou podle Hendersonové, Gordonové, Kingové, Oremové a Royové (Staňková, 1996). Z hlediska holistické filozofie je model Marjory Gordon hodnocen jako nejkomplexnější pojetí člověka v ošetřovatelství. 2.4 Koncepční model Marjory Gordon Marjory Gordon se narodila v USA v roce Je profesorkou ošetřovatelství, věnuje se ošetřovatelské teorii i praxi. Mezi roky byla prezidentkou NANDA, což je profesní organizace sester pro standardizaci sesterské terminologie, založená v roce Marjory Gordon je autorkou modelu funkčního typu zdraví, příloha č.1. Model je odvozený z interakcí osoba-prostředí. Zdravotní stav jedince je vyjádřením bio-psycho-sociální interakce. Při kontaktu s pacientem sestra identifikuje funkční nebo dysfunkční vzorce zdraví (Pavlíková, 2006, s.100). 14

15 Tento model slouží k získávání informací a k sestavení ošetřovatelské anamnézy. Je velmi praktický a lze ho využít v nemocničním prostředí, v rodině i v rámci komunitní péče. Základní model obsahuje 12 funkčních vzorců zdraví. Ty umožňují sestře rozeznat, zda se jedná o funkci či dysfunkci zdraví. Získáme z nich informace o fyzickém, psychickém a spirituálním stavu zdraví, dále o vztazích pacienta a jeho adaptačních schopnostech. Model funkčních typů zdraví se využívá i v taxonomii ošetřovatelských diagnóz. 15

16 3 Potřeby člověka 3.1 Význam pojmu potřeba Potřebou se zpravidla míní, něco, co nám může být k užitku, co je žádoucí, co nám může prospět a bez čeho se bez nesnází nemůžeme obejít. Od naléhavě pociťované potřeby není daleko k nároku. Podle Trachtové je potřeba člověka něčím, co lidská bytost nutně potřebuje pro svůj život a vývoj (Trachtová, 2006). Pokud se nám něčeho potřebného nedostává, mluvíme o neuspokojené potřebě. Aby člověk mohl vytvořit harmonický celek, je nutno neuspokojenou potřebu naplnit. Pokud nějaká potřeba není uspokojena, vyvolává to v člověku nelibý pocit, jako je např. hlad, žízeň, strach, osamocení apod. Tento pocit vyvolá touhu danou potřebu uspokojit. Staňková k tomu poznamenává, že naplnění potřeby vede k pocitu jisté libosti (Staňková, 1996). Potřeby nás provázejí celý život. V průběhu života se mění kvalitativně i kvantitativně. To, co v mládí můžeme pociťovat jako nutné a důležité, může s přibývajícím věkem ztrácet na významu. Každá osobnost vyjadřuje a pociťuje potřeby jinak. Z toho vyplývají zcela individuální reakce každého jedince na uspokojování daných potřeb. Kurt Lewin 2 chápe potřebu jako motiv a sílu, která uvádí do chodu a udržuje chování (Farkašová a kol., 2006, s.62). Trachtová význam pojmu potřeba rozvíjí, a to jako činitel: Biologický - potřeba vyjadřuje stav narušené fyziologické rovnováhy (homeostázy). Ekonomický - potřeby tu obvykle vyjadřují nutnost nebo žádost vlastnit. Psychologický - je zcela specifický a vyjadřuje psychický stav, odrážející nějaký nedostatek. Psychologický význam potřeby je spojen s významem sociálním, vyjadřujícím nedostatky v sociálním životě jedince (2006, s.10). Ošetřovatelství je zaměřeno na potřeby biologické, psychosociální a duchovní (Farkašová a kol., 2006). 2 Německo-americký psycholog, zakladatel sociální psychologie. 16

17 3.2 Motivace Organismus reaguje na neuspokojenou potřebu procesem motivace. Termín motivace je odvozen z latinského slova moveo - hýbám a vyjadřuje přenesené hybné síly chování (Trachtová, 2006, s.11). Motivace určuje naše chování a jednání, jeho sílu, směr i trvání. Motivaci směřovanou k lidským potřebám můžeme rozdělit na vědomou a podvědomou. Ty se často navzájem prolínají a ovlivňují. 3.3 Hierarchie potřeb podle A. H. Maslowa Abraham Harold Maslow 3 vypracovat hierarchii potřeb, která zaujímá význačné postavení v dnešní psychologii. Jak uvádí Trachtová, podle Maslowa má každý jedinec individuální systém motivů, který je hierarchicky uspořádán, protože některé z motivů jsou silnější než jiné a některé z těch silných jsou nejsilnější (2006). Maslow zjistil, že lidé, kteří uspokojují své základní potřeby jsou šťastnější, zdravější a výkonnější, než jedinci s neuspokojenými potřebami (Trachtová, 2006, s.15). Lidské potřeby Maslow seřadil podle jejich naléhavosti a znázornil je obrazcem nakresleným v příloze č.2. Člověk podle něj zřídka dosahuje plného uspokojení všech potřeb najednou. Celý život vlastně stále něco vyžaduje. Neznámé prostředí, omezená sebepéče, bolest, odtržení od rodiny, to vše jsou faktory, které ovlivňují osobnost a jednání pacienta. Za nejdůležitější Maslow považuje uspokojování potřeb, které jsou obyčejně hierarchicky řazeny nejníže tedy potřeby fyziologické. V ošetřovatelství se tyto potřeby projevují jako základní potřeby pacientů. Potřeba jídla, pití, spánku, čistoty, vyprazdňování, kyslíku, pohybu. Na druhý stupeň důležitosti v uspokojování potřeb pacientů staví Maslow potřebu jistoty a bezpečí. Při naplňování této potřeby sehrávají ošetřovatelé rovněž velice důležitou roli. Pacienti se k nim s důvěrou upínají, a jejich důvěra by neměla být zklamána. Musí 3 Americký psycholog, jeden ze zakladatelů humanistického směru v psychologii, ( ). 17

18 cítit, že jsou pro zdravotnický personál důležití, že jsou pro ně těmi pravými profesionály, kterým je možno důvěřovat. Na dalším stupni stojí potřeba sounáležitosti a lásky. Během hospitalizace jsou tyto potřeby porušeny. Proto je žádoucí pacientům poskytnout pokud možno co nejčastější příležitost k návštěvám. Téměř každý pacient má dnes k dispozici mobilní telefon. Stále častější je i možnost používání počítačů během hospitalizace. Mnoho nemocnic umožňuje pacientům využívat neomezený přístup k internetu prostřednictvím wifi připojení - to umožňuje další vhodný způsob komunikace. Další potřebou v žebříčku hodnot potřeb člověka je potřeba uznání a sebeúcty. Zde může personál uplatnit své komunikační a empatické schopnosti. Základem je zdvořilé oslovování pacienta. Vhodné je představení se a pozdravení při prvním vstupu do pokoje. Pacient nesmí na nemocničním lůžku přijít o pocit vlastní hodnoty. Mezi nejvyšší potřeby člověka Maslow zařazuje potřebu seberealizace a sebeaktualizace. Sem podle něj patří i tzv. metapotřeby (tj. nadřazené potřeby), jako je potřeba poznání, porozumění, smysluplnosti, hravosti, ale také vyššího duchovního života. Ty Maslow označuje jako tzv. metahédonismus - vyšší druh slasti, jako touhu přesáhnout sebe sama a hledat smysl života v duchovní sféře, ve víře, která přesahuje smyslové a rozumové poznání. Metahédonismus vnímá jako touhu po nejvyšším smyslu života, díky níž se člověk může obracet k Bohu (Trachtová, 2006). Uspokojování těchto potřeb není závislé jen na individualitě nemocného, nýbrž i na schopnostech sester tyto potřeby rozpoznat a umět je vystihnout a uspokojit. Stejně důležité je i to, zda je zdravotník sám se sebou vyrovnaný, spokojený a zda je díky tomu schopen působit i na pacienty. Multidisciplinární tým by měl zvládat i takové požadavky. Priorita potřeb pacientů se během nemoci mění. V prvních fázích onemocnění vážnou chorobou bývají prvořadé potřeby biologické, v závěrečné fázi pak spíše potřeby spirituální. Při naplňování takových potřeb však většina zdravotníků nemůže být svým pacientům jakkoli nápomocna, protože nedokáže tyto potřeby ani pojmenovat. Mnozí zdravotníci si žel myslí, že jde jen o duchovní potřeby spojené s náboženstvím. To sem také patří, ale hlavním tématem spirituality je hledání smysluplnosti života a odpuštění. Pokud nejsou naplněny tyto potřeby, ocitá se člověk ve stavu duchovní nouze (Svatošová, 1995). 18

19 4 Spiritualita a nemoc 4.1 Pojem spiritualita Slovo spiritualita je odvozeno z latinského spiritus - vzduch, dech, česky duchovnost nebo také niternost. Má mnoho významů, při jejichž výběru je rozhodující, z jakého úhlu k němu přistupujeme. Z jiného úhlu jej nazírá teologie, z jiného psychologie, jiné jej vnímá etika a opět jinak se uplatňuje v sociologii. Jeden z pohledů na spiritualitu rozkrývá významný představitel psychologie Jaro Křivohlavý. Ten soudí, že při pojímání spirituality jde o to, oč člověku v životě jde, kam má v životě zaměřeno a co má pro něj nejvyšší hodnotu. Obecně jde o to,co je pro člověka smyslem života. Spiritualita patří mezi antropologické konstanty, tzn., že patří do genetického vybavení člověka (Křivohlavý, 2009). Této charakteristice je blízké i pojetí Christiny Puchalski 4, podle níž patří spiritualita k nejvyššímu cíli a smyslu života a má klinickou důležitost (Kalvínská, 2008, b). Nejstarší a klasické pojetí spirituality nabízí křesťanská teologie, v níž má spiritualita odedávna své domovské právo. Za jednoho z jejich mnoha mluvčích lze považovat Milana Salajku, který uvádí, že spiritualita znamená osobní, vnitřní lidské procesy, jimiž se reaguje na Boha, jimiž jsou vnímány a přijímány jeho pokyny, za nichž se lidský duch oddává Duchu božímu (1998, s.96). Další pohled na spiritualitu nabízejí religionisté. Za úvahu určitě stojí stanovisko Ivana Štampacha, který rozlišuje spiritualitu náboženskou a nenáboženskou. Náboženská spiritualita je v tomto pojetí záležitostí osobního prožívání vztahu člověka s Bohem a záležitostí okolností, metod a rozvoje tohoto vztahu. Za nenáboženskou spiritualitu považuje Štampach péči člověka o sebe a jiné lidi s cílem návratu k sobě samému. Tím potvrzuje, že ji svým způsobem mohou prožívat i lidé, kteří se nehlásí k žádnému náboženství (2006). Podobně to vidí i Jiří Prokop, který definuje spiritualitu jako duchovní prožitek jednotlivce a řadí k ní cit pro harmonii, vztahy k ostatním lidem, i hledání všeho posvátného a podstaty světa (Fialová, 2008). 4 Americká lékařka, autorka podkladů pro odebírání spirituální anamnézy. 19

20 Spiritualitu je tedy možné chápat i jako obecně pozitivní životní zaměření, schopnost nadhledu a umění dívat se na život a lidi z té lepší stránky. Spirituální potřeby zahrnují mnoho aspektů lidského života. Aspekt psychologický, sociologický, duchovní. Stejně tak sem patří i konkrétní náboženské rituály. Je důležité odlišovat spiritualitu od religiozity, protože spirituální založení může, ale nemusí být religiózní povahy. Jde o velmi osobní a jedinečné prožívání svého já, které bývá ovlivněno společenstvím, kulturou a náboženským smýšlením, a které zase zpětně ovlivňuje své okolí. 4.2 Spirituální péče Podle prohlášení organizace WHO v roce 1990 je spirituální péče definována takto: Spirituální aspekty péče o pacienty jsou takové stránky lidského života, které se nějakým způsobem vztahují k zážitkům, přesahujícím smyslový fenomén. Nejsou stejné jako náboženské prožitky, ačkoli pro mnoho lidí je náboženství vyjádřením jejich spirituality. Na spirituální rozměr lidského života můžeme nahlížet jako na něco, co propojuje fyzické, psychologické a sociální složky života jedince. Často se spiritualita chápe jako zabývání se smyslem a účelem života a pro lidi na sklonku života je běžně spojována s potřebou odpuštění, usmíření a potvrzením jejich hodnoty a užitečnosti (Kalvínská, 2007, s.13). Další definici spirituální péče vytvořili členové Sekce krizové asistence Společnosti lékařské etiky. Na její přípravě se podíleli psychologové, lékaři, sestry i teologové, odborníci věřící i nevěřící, příslušníci různých křesťanské církví i náboženství: Nemoc a umírání vede k naléhavějšímu kladení otázek o smysluplnosti života, platnosti hodnot a důvěry v tyto hodnoty. Spirituální péče se týká člověka jako celistvé bytosti. Nabízí možnost pomoci porozumět příběhu života, lidsky důstojně zvládat obtížnou situaci a objevovat hodnoty, kterým je možno důvěřovat v další fázi existence. Zahrnuje psychologické, sociální a duchovní aspekty a může obsahovat specifické náboženské prvky, přiměřené zvyklostem klientů (Kalvínská, 2007, s.13). Spirituální péči potřebují zejména pacienti dlouhodobě nemocní, těžce nemocní, senioři, lidé po osobní tragédii. Pacientům je třeba naslouchat a umožnit jim, aby se mohli svěřit - ať se jedná o jejich bolesti tělesné, emoční či duchovní. 20

Velehrad 2014 10. formačně vzdělávací setkání NK. Zpráva z 13. konzultace ENHCC Deklarace ENHCC 2014 Marie Oparná

Velehrad 2014 10. formačně vzdělávací setkání NK. Zpráva z 13. konzultace ENHCC Deklarace ENHCC 2014 Marie Oparná Velehrad 2014 10. formačně vzdělávací setkání NK Zpráva z 13. konzultace ENHCC Deklarace ENHCC 2014 Marie Oparná Salzburg 28.5. 1.6.2014 13th Consultation of the European Network of Health Care Chaplaincy

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP jsou konkretizací stanov ČLS JEP. Charakteristika

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Kurz celoživotního vzdělávání (dále jen CŽV ) Nemocniční kaplan byl vytvořen členy Rady pro zdravotnictví

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ VĚSTNÍK č. 9 - MZ ČR, 2004 M E T O D I C K Á O P A T Ř E N Í 9. KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ ZN.: 21581/04/VVO REF.: Dagmar Prokopiusová, Bc. tel. 22497 linka 2555 Ministerstvo zdravotnictví vydává metodické

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Callista Roy Adaptační model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *14.10.1939 Los Angeles Základní ošetřovatelské vzdělání Sestra, staniční sestra pediatrie 1963 bc., 1966

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi OBSAH Úvod 1. Bolesti a výzvy krize z různých úhlů pohledu 1.1 Filozofické základy vnímání krize 1.1.1 Fragmenty moderní filozofie 1.1.1.1 Naděje ve filozofii 1.2 Krize v psychologii 1.2.1 Zvládání obtížných

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

Nizozemí 6. - 10. 6. 2012 Marie Opatrná Onkologická klinika VFN a 1.LF UK

Nizozemí 6. - 10. 6. 2012 Marie Opatrná Onkologická klinika VFN a 1.LF UK Nizozemí 6. - 10. 6. 2012 Marie Opatrná Onkologická klinika VFN a 1.LF UK Evropská síť nemocničního kaplanství http://enhcc.eu/ Z historie 1 Setkání katolického kněze a luteránského pastora na pouti sdílení

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

ZAJIŠTĚNÍ KLINICKÉ PASTORAČNÍ PÉČE VE FAKULTNÍ NEMOCNICI OLOMOUC

ZAJIŠTĚNÍ KLINICKÉ PASTORAČNÍ PÉČE VE FAKULTNÍ NEMOCNICI OLOMOUC ZAJIŠTĚNÍ KLINICKÉ PASTORAČNÍ PÉČE VE FAKULTNÍ NEMOCNICI OLOMOUC Bc. et Bc. Miroslava Tobia Matějková Podle Mezinárodních akreditačních standardů pro nemocnice mají všechny nemocnice mít vytvořený postup,

Více

ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE

ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE Etický kodex stanoví základní standardy chování a přístupy zaměstnanců organizace k zájemcům o sociální službu, ke klientům služby i k jejich příbuzným, ke

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE MUDr. Marie Svatošová Pardubice, konference 4. 11. 2008 EUTANAZIE víme o čem mluvíme? Lékař může uzdravit někdy, ulevit často, potěšit vždycky. (dr. Hutchinson, 19. stol.)

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester

Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester PŘEDMLUVA Mezinárodní etický kodex pro sestry byl poprvé přijat Mezinárodní radou sester (ICN) v roce 1953. Od té doby byl několikrát revidován

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ studijní opora kombinovaného studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených PhDr. Miloš Bednář, Ph.D. Praha

Více

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM VY_32_INOVACE_PSY_11 ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Humanistická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Humanistická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Humanistická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 12 Název materiálu: Humanistická

Více

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová Bolest. v paliativní medicíně Beskydy 20.4.2013 prim.mudr.dagmar Palasová Bílovecká nemocnice, a.s. Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Všichni zaměstnanci respektují zásady Listiny základních práv a svobod. Domov pro seniory Elišky Purkyňové, Cvičebná 2447/9 Praha 6 strana 1/5

Všichni zaměstnanci respektují zásady Listiny základních práv a svobod. Domov pro seniory Elišky Purkyňové, Cvičebná 2447/9 Praha 6 strana 1/5 Domov pro seniory Elišky Purkyňové Domov pro seniory Elišky Purkyňové, Cvičebná 2447/9, 160 00 Praha 6, ičo: 70875316 Zřizovací listina MHMP schválena usnesením ZHMP č. 6/25 ze dne 28.4.2011 Etický kodex

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Historická integrace nejen zdravotní a sociální péče Nerozlišujete mezi Židem a Řekem, nýbrž všechny zahrnujte touž láskou a touž horlivostí.

Více

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ www.fnplzen.cz SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ Ing. Jaroslava Kunová 20. dubna 2010 Základní údaje samostatná příspěvková organizace přímo řízená MZ ČR provázanost s Lékařskou

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová AKH Wien Komunikace ze slova communicare, "spolupodílet se s někým na něčem, činit něco společným Jde tedy o spolupráci podľa Svobodová V.,

Více

Nové pojetí ošetřovatelství a ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Nové pojetí ošetřovatelství a ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Nové pojetí ošetřovatelství a ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Potřeba nové koncepce ošetřovatelství 1 1988 ve Vídni. Evropská konference o ošetřovatelství svolaná WHO Požadavek

Více

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV 1. 2. 3. třída Základní komunikační dovednosti osvojí si: -oslovování křestními jmény - používání vhodných forem pozdravu -naslouchání -dodržování jednoduchých komunikačních pravidel ve třídě -poděkování

Více

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Přemyslova 1618/12 Havířov Podlesí 736 01 Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 1 Pohled sociální pracovnice a dlouholeté pěstounky na kontakt

Více

Vztah filozofie a ošetřovatelství 1. Filozofie a ošetřovatelství. Filozofické směry 1. Filozofické směry 2. Filozofické směry 3

Vztah filozofie a ošetřovatelství 1. Filozofie a ošetřovatelství. Filozofické směry 1. Filozofické směry 2. Filozofické směry 3 Filozofie a ošetřovatelství Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Vztah filozofie a ošetřovatelství 1 Filozofie má vliv na život, chování, jednání a práci člověka Filozofie tím do značné míry

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa 7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů v různých společnostech,

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PhDr. Lukáš Humpl Mgr. Marie Marková, PhD. Hana Vraspírová OBSAH PREZENTACE Systém psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví = péče dovnitř První psychická

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková Vzdělávací instituce CURATIO zpracovala projekt Vzdělávací programy pro pracovníky sociální služby, na jehož realizaci získala fi nanční podporu z Evropského sociálního fondu (ESF) a jeho Operačního programu

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 2. ŠKOLNÍ ŘÁD - pro ZŠ při zdravotnickém zařízení Č.j. ZŠ/291/2010 Skartační znak, spisový znak: 1.2.1.1 S

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Eva Zacharová, Miroslava Hermanová, Jaroslava Šrámková ZDRAVOTNICKÁ PSYCHOLOGIE Teorie a praktická cvičení Součástí publikace je doprovodné CD.

Více

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Termín vyjadřující náročné životní situace a stavy organismu. V běžném jazyce:

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Asertivita. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Asertivita. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Asertivita MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 1 Název materiálu: Asertivita Ročník:

Více

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov PŘÍLOHY Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov Příloha 2 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Gymnáziu Kojetín Příloha 3 Dotazník Dobrý den, jmenuji

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. Bc. Nina Baťková Ovlivňuje reklama způsob ţivota společnosti? Diplomová práce 2014 Ovlivňuje reklama způsob ţivota společnosti? Diplomová práce Bc. Nina Baťková

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Olga Čadilová NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A Komunikace vzájemná výměna

Více

MOTIVACE Definice motivace

MOTIVACE Definice motivace MOTIVACE zpracovaly: Lucie Tylšarová, Lucie Zimlová Definice motivace Původ slova motivace můžeme hledat v latině - movero, movere, tj. pohybovat, měnit. Definice motivace není jednoznačná, každý autor

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Charta práv seniorů. Úvod

Charta práv seniorů. Úvod Úvod Se stářím se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Může se stát, že dojde k situaci, kdy člověk nebude moci vést plnohodnotný život. Tím důležitější se stane péče. Je všeobecně uznáváno, že některé

Více

Domov se zvláštním režimem MATYÁŠ v Nejdku, příspěvková organizace Mládežnická 1123 362 21 Nejdek

Domov se zvláštním režimem MATYÁŠ v Nejdku, příspěvková organizace Mládežnická 1123 362 21 Nejdek Domov se zvláštním režimem MATYÁŠ v Nejdku, příspěvková organizace Mládežnická 1123 362 21 Nejdek Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Standard kvality č. 1 Posláním Domova je poskytování komplexních

Více

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ V NEMOCNICÍCH Pk REALIZACE PRŮZKUMU: SRPEN - ZÁŘÍ 2012 POČET RESPONDENTŮ: 2304 První společný

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Rozhodovánív intenzivnípéči... Subjektivní Paliativnípéče na ICU roste věk pacientů, roste potřeba ICU jen ½ ICU

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více