USPOKOJOVÁNÍ SPIRITUÁLNÍCH POTŘEB PACIENTŮ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "USPOKOJOVÁNÍ SPIRITUÁLNÍCH POTŘEB PACIENTŮ"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNÍCTVA A SOCIÁLNEJ PRÁCE SV. ALŽBETY BRATISLAVA Detašované pracovisko Příbram USPOKOJOVÁNÍ SPIRITUÁLNÍCH POTŘEB PACIENTŮ BAKALÁRSKA PRÁCA KÓD 4751 Študijný program: Študijný odbor: Pracovisko: Vedúci záverečnej práce: Ošetrovateľstvo Ošetrovateľstvo Příbram Mgr. Radomír Jonczy PŘÍBRAM 2011 ŠÁRKA MACHÁČKOVÁ

2 Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety Bratislava Pracovisko Příbram ZADANIE ZÁVEREČNEJ PRÁCE Akademický rok: 2010/2011 Typ záverečnej práce: bakalárska práca Názov záverečnej práce: Uspokojování spirituálních potřeb pacientů Meno, priezvisko a tituly študenta: Šárka Macháčková Študijný program: Ošetrovateľstvo Študijný odbor: Ošetrovateľstvo Meno, priezvisko a tituly školiteľa: Radomír Jonczy Mgr. Školiace pracovisko: Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety Bratislava, Pracovisko Příbram Meno, priezvisko a tituly vedúceho pracoviska: Dagmar Kalátová, PhD, PhDr. Meno, priezvisko a tituly vedúceho katedry/odborného garanta: Gabriela Sedláková, doc. PhD, PhDr. Anotácia: Bakalářská práce se zabývá uspokojováním spirituálních potřeb pacientů. V její teoretické části jsou definovány pojmy jako zdraví, potřeby člověka, spiritualita, ošetřovatelství a komunikace sestry s pacienty o jejich spirituálních potřebách. V závěru práce je i samostatná kapitola s aktuálními informacemi o nově se rozvíjející profesi nemocničních kaplanů v ČR. V empirické části (metoda dotazníku) jsou předloženy postoje sester k problematice naplňování spirituálních potřeb pacientů, porovnání názorů sester z různých typů zdravotnických pracovišť a také jejich osobní zkušenosti s danou problematikou. Jazyk práce: český Dátum schválenia zadania: Podpis vedúceho katedry/odborného garanta: Podpis vedúceho pracoviska:

3 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen pramenů, které uvádím v přiložené bibliografii. V Praze, Šárka Macháčková

4 PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu práce Mgr. Radomírovi Jonczymu, mjr. Mgr. Pavlovi Rumlovi a Mgr. Bohdaně Soukupové za podporu a cenné rady při zpracování této práce. Dále děkuji všem respondentům, kteří byli ochotni spolupracovat na výzkumné části bakalářské práce a také své rodině za podporu během mého studia. V Praze, Šárka Macháčková

5 ABSTRAKT MACHÁČKOVÁ, Šárka: Uspokojování spirituálních potřeb pacientů [Bakalářská práce]/ Šárka Macháčková. - Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, n. o. Bratislava, pracoviště Příbram. Katedra ošetřovatelství. - Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Radomír Jonczy. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář ošetřovatelství - Příbram, s. Tato bakalářská práce se zabývá uspokojováním spirituálních potřeb pacientů z pohledu sester. V teoretické části definujeme pojmy jako holismus, potřeby člověka, spiritualita a spirituální péče. Samostatnou kapitolu věnujeme technikám komunikace sestry s pacientem. Dále se zabýváme otázkou, jak spolu souvisí spiritualita a ošetřovatelství. V poslední teoretické části informujeme o nově vznikající službě nemocničních kaplanů v ČR. Práce si klade za cíl zjistit, zda je pro sestry důležité zjišťovat a uspokojovat spirituální potřeby u pacientů. Dále chce zmapovat, v jaké míře je z pohledu sester dostupná kaplanská či spirituální služba a ověřit, zda působení kaplana/spirituálního pracovníka má, podle mínění sester, vliv na větší motivaci pacientů k léčbě. Máme za to, že se nám podařilo dosáhnout všech vytyčených cílů. Dovolili jsme si formulovat 4 hypotézy: Více než polovina sester považuje za důležité zjišťovat a spirituální potřeby u pacientů. Více než polovina sester považuje za důležité uspokojovat a spirituální potřeby u pacientů. Více než polovina sester je informovaná o možné dostupnosti kaplanské či spirituální služby. Z pohledu sester má více než polovina pacientů po návštěvě kaplana/spirituálního pracovníka větší motivaci k léčbě. Pravdivost prvních 3 hypotéz se potvrdila, pravdivost té poslední nikoli. Výzkumný vzorek tvořily sestry z pražských fakultních nemocnic. Jako základní empirickou metodu jsme použili metodu dotazníku. V diskusi porovnáváme výsledky s odbornou literaturou a shrnujeme své poznatky a postřehy k dané tématice. Naše práce by měla v prvé řadě přispět k větší informovanosti sester o spiritualitě nemocného člověka. Měla by ukázat, že bolest emoční či duchovní může být stejně trýznivá jako ta tělesná. Byli bychom rádi, kdyby práce inspirovala sestry ke kvalitnější komunikaci s pacienty o jejich vnitřních potřebách a poskytla jim základní informace o službě nemocničních kaplanů. V závěru práce podle našich výsledků a osobních zkušeností navrhujeme několik námětů ke zlepšení celkového přístupu sester v dané oblasti. Klíčová slova: Pacient. Spirituální potřeby. Sestra. Komunikace. Nemocniční kaplan.

6 ABSTRACT MACHÁČKOVÁ, Šárka: Satisfying the spiritual needs of patients [Bachelor thesis]/ Šárka Macháčková. - St. Elizabeth University College of Health and Social Work Bratislava, Slovakia. Branch of the Pribram. - Supervisor: Mgr. Radomír Jonczy. Level of professional qualification: Bachelor of Nursing - Příbram, s. This thesis deals with satisfying the spiritual needs of patients from the position of nurses. In the theoretical part we define concepts such as holism, human needs, spirituality and spiritual care. A separate chapter explains practices of communication between a nurse and the patient. We also deal with the question of how spirituality is related to nursing. The last theoretical part provides information on newly emerging service of hospital chaplains in the country. This study aims to determine whether it is important for nurses to be able to identify and meet the spiritual needs of patients. Furthermore the study wants to map the extent and availability of chaplain or spiritual service from the perspective of nurses and to verify that the activity of the chaplain has, in the opinion of nurses, a greater effect on patients' motivation for treatment. We believe that we have achieved all the targets. We took the liberty to formulate 4 hypothesis: More than half of the nurses considered important investigating spiritual needs of patients. More than half of the nurses considered important saturating spiritual needs of patients. More than half of the nurses are informed about the availability of chaplain or spiritual services. From the perspective of nurses more than half of the patients is more inclined to treatment after a visit of a chaplain. The veracity of the first three hypotheses has been confirmed, but not the last one. The research sample consisted of nurses from Prague hospitals. As the primary empirical method we used the questionnaire method. In discussion we compare the results with the literature and are summarizing our findings and observations on the subject. Our work should primarily contribute to greater awareness of nurses about spirituality of sick human. It should show that emotional or spiritual pain and physical pain can be equal. We would like our work to inspire the nurses to better communication with patients about their inner needs and provide them with basic information on newly emerging service of hospital chaplains in the country. In conclusion, according to our results and personal experience we suggest some ideas to improve the overall access of nurses to given area. Key words: Patient. Spiritual needs. Nurse. Communication. Hospital chaplain.

7 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Současný stav Zdraví, holismus a ošetřovatelství Zdraví Holismus Pojem ošetřovatelství Koncepční model Marjory Gordon Potřeby člověka Význam pojmu potřeba Motivace Hierarchie potřeb podle A. H. Maslowa Spiritualita a nemoc Pojem spiritualita Spirituální péče Problémy řešené spirituální péčí Spirituální bolest Smysl nemoci Stádia prožívání nemoci Komunikační přístup sestry Etika sestry Posuzování, poznávání nemocného Zjišťování informací Zdroje informací Metoda pozorování Metoda rozhovoru Komunikace s pacientem Vzdělávání sester Uspokojování spirituálních potřeb pacientů Úloha sestry při naplňování spirituálních potřeb...32

8 6.2 Odebírání spirituální anamnézy Duchovní potřeby hospitalizovaného pacienta Pastorační, kaplanská služba Pastorační, kaplanská služba ve světě Historie kaplanské služby Evropské kaplanství Pastorační, kaplanská služba v Čechách Vzdělání nemocničního kaplana v Čechách Smysl práce a přínos pro nemocné Současný stav kaplanské služby Akreditace nemocnic a spirituální péče PRAKTICKÁ ČÁST Problém průzkumu Cíle práce a hypotézy průzkumu Metodika průzkumu Dotazník Rozhovor Charakteristika výběrového souboru Výsledky průzkumu Interpretace výsledků průzkumu Diskuse Doporučení pro praxi...67 ZÁVĚR SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ PŘÍLOHY... 76

9 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK Obrázek č. 1 - Informativní leták o kaplanské službě...68 Obrázek č. 2 - Maslowova hierarchie potřeb...78 Graf č. 1 - Vaše pohlaví?...45 Graf č. 2 - Kolik let pracujete ve zdravotnictví?...46 Graf č. 3 - Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?...47 Graf č. 4 - Na jakém oddělení pracujete?...48 Graf č. 5 - Je na vašem pracovišti realizován ošetřovatelský proces?...49 Graf č. 6 - Zjišťujete v rámci dokumentace spirituální či duchovní potřeby P/K?...49 Graf č. 7 - Co si představujete pod pojmem spirituální potřeby?...50 Graf č. 8 - Považujete zjišťování spirituálních či duchovních potřeb u P/K za důležité?...53 Graf č. 9 - Je pro vás nepříjemné ptát se P/K na toto téma?...54 Graf č Považujete uspokojování spirituálních či duchovních potřeb u P/K za důležité?...55 Graf č Myslíte si, že dokážete spirituální potřeby P/K uspokojit?...55 Graf č Je na Vašem oddělení dostupná kaplanská či spirituální služba?...56 Graf č Jak jsou P/K o možnosti návštěvy kaplana informováni?...57 Graf č Kontaktovala jste už někdy kaplana/spirituálního pracovníka pro P/K osobně?...58 Graf č Pociťujete u P/K, které navštěvuje kaplan/spirituální pracovník aktivnější přístup k léčbě?...59 Graf č Aktivita pacientů k léčbě - názor sester...59 Graf č Myslíte si, že je potřeba sestry vzdělávat i v oblasti spirituálních, duchovních potřeb?...60 Tabulka č. 1 - Specializace sester...47 Tabulka č. 2 - Představa pojmu spirituální potřeby...52 Tabulka č. 3 - Návrh na formy dalšího vzdělávání...61

10 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 1.LF UK 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Apod. a podobně ARIP anestézie, resuscitace, intenzivní péče ARO Anesteziologicko-resuscitační oddělení Bc bakalářský Č. číslo ČBK Česká biskupská konference ČLS JEP Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČR Česká republika ČSKKP Česká společnost pro klinickou pastorační péči ENHCC European Network of Health Care Chaplaincy, česky - Evropská sít nemocničních kaplanů ERC Ekumenická rada církví v ČR IPVZ Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví ISBN International Standard Book Number, mezinárodní standardní číslo knihy Lat. latinsky LDN léčebna pro dlouhodobě nemocné MZ ČR Ministerstvo zdravotnictví České republiky NANDA North American Nursing Diagnosis Association - Severoamerická asociace pro sesterské diagnózy Např. například P/K pacient/klient PRF Patient and Family Rights PSS pomaturitní specializační studium Resp. respondenti S. strana Tzn. to znamená VFN Všeobecná fakultní nemocnice WHO World Health Organization, česky - Světová zdravotnická organizace Wifi wireless fidelity ( bezdrátová věrnost )

11 ÚVOD V devadesátých letech jsem pracovala jako sestra na ARO. Setkávala jsem se tam s věřícími i nevěřícími pacienty. V té době jsem sama hledala odpovědi na duchovní otázky a komunikace s věřícími pacienty byla pro mne velmi obohacující. Zdravotnický personál však na jejich přesvědčení reagoval dost rozpačitě: Jak může ještě někdo koncem 20. století věřit v Boha? V té době se také ještě nikdo nezabýval otázkou spirituálních potřeb pacientů. Tato vzpomínka z minulosti mne inspirovala k volbě tématu mé bakalářské práce. Jak k dané problematice přistupuje zdravotnický personál dnes? Je v rámci ošetřování pacientů nutné zabývat se i jejich spirituálními potřebami? Je žádoucí s pacienty hovořit o jejich vnitřním světě, případně jejich víře? Je důležité, aby sestry měly alespoň základní povědomí o spirituální touze člověka a jeho duchovních potřebách? Na všechny tyto otázky bychom chtěli hledat odpověď a alespoň tak pootevřít většinou stále ještě tabuizované téma. Cílem naší práce v teoretické části je popsat jaké jsou potřeby člověka, co je spiritualita, jaké jsou techniky a možnosti komunikace s pacientem a jakou souvislost může mít ošetřovatelství se spiritualitou. V samostatné kapitole pak nabídneme stručný přehled o nově se rozvíjející službě nemocničních kaplanů na území České republiky. V praktické části bychom pak rádi poodhalili, jakým způsobem k dané problematice v současné době přistupují pražské fakultní nemocnice. Pomocí anonymní dotazníkové metody zjistíme, jaká je informovanost sester v oblasti spirituality, jaké jsou jejich názory na uspokojování spirituálních potřeb pacientů a na další možné vzdělávání v této oblasti. Naše práce by měla přispět k větší informovanosti sester o spiritualitě nemocného člověka. Měla by ukázat, že bolest emoční či duchovní může být stejně, ne-li více trýznivá, než bolest tělesná a vyžaduje proto patřičný zájem a respekt. Byli bychom rádi, kdyby naše práce usnadnila zdravotním sestrám komunikaci s pacienty na rovině jejich vnitřních potřeb. Chtěli bychom je informovat o nově se rozvíjející službě nemocničních kaplanů, kteří by se v budoucnu mohli stát právoplatnými členy všech zdravotnických týmů, které se starají o blaho pacientů. V rámci komplexního přístupu k naplňování potřeb pacientů by totiž právě nemocniční kaplani mohli být sestrám v naplňování spirituálních potřeb pacientů velice užiteční. 11

12 TEORETICKÁ ČÁST 1 Současný stav Popsat současný stav uspokojování spirituálních potřeb pacientů je jistě velmi složité, ne-li nemožné. Přístup k dané problematice je totiž stále ještě ovlivňován individuálním přístupem jednotlivých zdravotníků, oddělení a nemocnic. V přístupu k pacientům převládá současný individualistický trend, podle kterého si člověk i v době nouze má pomoci sám. S prodlužujícím se věkem a přesouváním nemocných do nemocnic je utrpení a smrt vytěsňována z běžného života. Vždyť v nemocnicích v dnešní době umírá až 80% lidí. To způsobuje, že lidé na konci života bývají často odsouzeni k velké a nesnadné osamocenosti. Pokud se příbuzní s umírajícím setkávají, nevědí zase jak se k němu chovat, o čem s ním hovořit. Nemocní tak umírají sociálně a psychicky dříve než fyzicky (Špaček, 2007). V naší zemi již při některých nemocnicích působí pastorační pracovníci, kteří jsou pacientům k dispozici. Jde však jen o malý počet erudovaných pracovníků, kteří často docházejí jen za těmi nejpotřebnějšími. V dnešní hektické době nemá zdravotník, při své pracovní zaneprázdněnosti šanci se v klidu zastavit a popovídat si s pacientem. Ovšem i kdyby personálu nějaký ten čas zbyl, nebývá pro něj komunikace s pacientem příjemná. Mnoho zdravotníků si nechce někoho cizího jen tak připustit k tělu, zatěžovat se jeho starostmi a dokonce je řešit! Také výuka a výchova zdravotníků v této oblasti bývá velmi nedostačující. My zdravotníci umíme bravurně aplikovat injekce, převazovat rány, či vypisovat dokumentaci, ale vést dialog, porozumět, vcítit se, to bývá pro mnohé z nás velmi těžké. Helena Haškovcová k tomu uvádí : Současný stav bývá kritizován pod souhrnným označením dehumanizovaná neboli odlidštěná medicína (Haškovcová, 1998,s.17). Přestože mnoho odborných materiálů klade důraz na celostní pojetí medicíny (bio-psychosociálně-spirituální přístup), psychologický a spirituální přístup bývá žel velice často odsouván do pozadí. Systematicky se jím většinou zabývají jen některá zdravotnická zařízení, jako jsou hospice či jiná oddělení zabývající se paliativní péčí. Přičemž jedině hospicová zařízení při své péči o pacienty standardně počítají i s uspokojováním duchovních potřeb pacientů. V prostředí běžných nemocnic je však pojem spiritualita stále ještě vnímán jako tabu. Je dostačující léčit jen tělo bez ducha? 12

13 2 Zdraví, holismus a ošetřovatelství 2.1 Zdraví Zdraví může být definováno mnoha pojmy. Organizace WHO v roce 1947 definovala zdraví jako stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, nejen chybění nemoci nebo slabosti (Farkašová, 2006). Tomáš Halík 1 k tomu připomíná: Křesťanství tuto definici ještě prohlubuje o duchovní a duševní stránku, celý mravní život člověka, jeho životní styl, jeho vztah k druhým lidem a k závažným hodnotám života, i k prvnímu a poslednímu zdroji jeho života k Bohu (Halík, 1993, s.11). Lidé pojem zdraví chápou velmi rozdílně a individuálně. Pochopení daného pojmu je většinou dáno přístupy společnosti, ve které člověk žije, jeho vzděláním a pojímáním hodnot. Společnost by proto měla hledat cesty k tomu, jak zdravotnímu personálu přiblížit, co ke zdraví pacienta přispívá a jaké je jeho poslání. Zdraví je proces rozvíjení, používání a ochraňování všech zdrojů lidského těla, mysli, duše, rodiny, komunity a prostředí (Farkašová a kol., 2006, s.50). 2.2 Holismus V rámci moderního ošetřovatelství vstupuje do popředí holistický, neboli celostní přístup k nemocnému. Holismus, z řeckého to holon, celek je filozofický názor nebo směr, vycházející z idealizmu. Holistický pohled hledí na člověka jako na celek. Vnímá člověka jako biologický, psychologický, sociální a duchovní celek. Od toho se odvíjí také jeho potřeby (Farkašová a kol., 2006). K tomu Pavlíková uvádí: Principy holistické medicíny léčby rozvinul prof. Pierre Roche de Coppens, který nemoc vnímal jako signál, který upozorňuje, že na psychické a duchovní úrovni člověka není něco v pořádku. Tvrdil, že nemoc je odrazem nesprávného životního stylu (Pavlíková, 2006, s.15). 1 Český religionista, katolický teolog, kněz, psycholog a sociolog náboženství. 13

14 Nedílnou součástí holistického ošetřovatelství je ošetřovatelský proces, který se zaobírá člověkem v jeho komplexnosti. Holismus řeší problémy pacientů jako celek, nikoli jen jako poruchu určité části organismu. Holistická medicína se snaží odstranit všechny příčiny onemocnění. 2.3 Pojem ošetřovatelství Ošetřovatelství je moudrost, láska a pomoc. Sestra by měla být vzdělaná, emocionálně a sociálně zralá a pozitivně orientovaná v péči o druhé (Farkašová a kol., 2006, s.11). Ošetřovatelství má pomáhat nemocným i zdravým, vykonávat činnost prospívající zdraví, uzdravování nebo zajištění klidné smrti, které by vykonávali bez pomoci, kdyby měli potřebnou sílu a vědomosti (Farkašová a kol., 2006, s.13). Ošetřovatelství je multidisciplinární obor. To znamená, že využívá poznatků z jiných oborů. Jako každý obor má i svoje paradigma - teorii oboru. Během rozvíjení se ošetřovatelství vznikaly teoretické modely, pomáhající sestrám lépe dosáhnout ošetřovatelských cílů. Ty charakterizují komponenty mezi zdravím, prostředím, nemocným a sestrou. Většina modelů vznikla v USA, některé z nich se používají i v Evropě. Modely pomáhají plánovat ošetřovatelskou péči, zjišťovat problémy a studovat výsledky ošetřovatelských zásahů. Nejznámější modely jsou podle Hendersonové, Gordonové, Kingové, Oremové a Royové (Staňková, 1996). Z hlediska holistické filozofie je model Marjory Gordon hodnocen jako nejkomplexnější pojetí člověka v ošetřovatelství. 2.4 Koncepční model Marjory Gordon Marjory Gordon se narodila v USA v roce Je profesorkou ošetřovatelství, věnuje se ošetřovatelské teorii i praxi. Mezi roky byla prezidentkou NANDA, což je profesní organizace sester pro standardizaci sesterské terminologie, založená v roce Marjory Gordon je autorkou modelu funkčního typu zdraví, příloha č.1. Model je odvozený z interakcí osoba-prostředí. Zdravotní stav jedince je vyjádřením bio-psycho-sociální interakce. Při kontaktu s pacientem sestra identifikuje funkční nebo dysfunkční vzorce zdraví (Pavlíková, 2006, s.100). 14

15 Tento model slouží k získávání informací a k sestavení ošetřovatelské anamnézy. Je velmi praktický a lze ho využít v nemocničním prostředí, v rodině i v rámci komunitní péče. Základní model obsahuje 12 funkčních vzorců zdraví. Ty umožňují sestře rozeznat, zda se jedná o funkci či dysfunkci zdraví. Získáme z nich informace o fyzickém, psychickém a spirituálním stavu zdraví, dále o vztazích pacienta a jeho adaptačních schopnostech. Model funkčních typů zdraví se využívá i v taxonomii ošetřovatelských diagnóz. 15

16 3 Potřeby člověka 3.1 Význam pojmu potřeba Potřebou se zpravidla míní, něco, co nám může být k užitku, co je žádoucí, co nám může prospět a bez čeho se bez nesnází nemůžeme obejít. Od naléhavě pociťované potřeby není daleko k nároku. Podle Trachtové je potřeba člověka něčím, co lidská bytost nutně potřebuje pro svůj život a vývoj (Trachtová, 2006). Pokud se nám něčeho potřebného nedostává, mluvíme o neuspokojené potřebě. Aby člověk mohl vytvořit harmonický celek, je nutno neuspokojenou potřebu naplnit. Pokud nějaká potřeba není uspokojena, vyvolává to v člověku nelibý pocit, jako je např. hlad, žízeň, strach, osamocení apod. Tento pocit vyvolá touhu danou potřebu uspokojit. Staňková k tomu poznamenává, že naplnění potřeby vede k pocitu jisté libosti (Staňková, 1996). Potřeby nás provázejí celý život. V průběhu života se mění kvalitativně i kvantitativně. To, co v mládí můžeme pociťovat jako nutné a důležité, může s přibývajícím věkem ztrácet na významu. Každá osobnost vyjadřuje a pociťuje potřeby jinak. Z toho vyplývají zcela individuální reakce každého jedince na uspokojování daných potřeb. Kurt Lewin 2 chápe potřebu jako motiv a sílu, která uvádí do chodu a udržuje chování (Farkašová a kol., 2006, s.62). Trachtová význam pojmu potřeba rozvíjí, a to jako činitel: Biologický - potřeba vyjadřuje stav narušené fyziologické rovnováhy (homeostázy). Ekonomický - potřeby tu obvykle vyjadřují nutnost nebo žádost vlastnit. Psychologický - je zcela specifický a vyjadřuje psychický stav, odrážející nějaký nedostatek. Psychologický význam potřeby je spojen s významem sociálním, vyjadřujícím nedostatky v sociálním životě jedince (2006, s.10). Ošetřovatelství je zaměřeno na potřeby biologické, psychosociální a duchovní (Farkašová a kol., 2006). 2 Německo-americký psycholog, zakladatel sociální psychologie. 16

17 3.2 Motivace Organismus reaguje na neuspokojenou potřebu procesem motivace. Termín motivace je odvozen z latinského slova moveo - hýbám a vyjadřuje přenesené hybné síly chování (Trachtová, 2006, s.11). Motivace určuje naše chování a jednání, jeho sílu, směr i trvání. Motivaci směřovanou k lidským potřebám můžeme rozdělit na vědomou a podvědomou. Ty se často navzájem prolínají a ovlivňují. 3.3 Hierarchie potřeb podle A. H. Maslowa Abraham Harold Maslow 3 vypracovat hierarchii potřeb, která zaujímá význačné postavení v dnešní psychologii. Jak uvádí Trachtová, podle Maslowa má každý jedinec individuální systém motivů, který je hierarchicky uspořádán, protože některé z motivů jsou silnější než jiné a některé z těch silných jsou nejsilnější (2006). Maslow zjistil, že lidé, kteří uspokojují své základní potřeby jsou šťastnější, zdravější a výkonnější, než jedinci s neuspokojenými potřebami (Trachtová, 2006, s.15). Lidské potřeby Maslow seřadil podle jejich naléhavosti a znázornil je obrazcem nakresleným v příloze č.2. Člověk podle něj zřídka dosahuje plného uspokojení všech potřeb najednou. Celý život vlastně stále něco vyžaduje. Neznámé prostředí, omezená sebepéče, bolest, odtržení od rodiny, to vše jsou faktory, které ovlivňují osobnost a jednání pacienta. Za nejdůležitější Maslow považuje uspokojování potřeb, které jsou obyčejně hierarchicky řazeny nejníže tedy potřeby fyziologické. V ošetřovatelství se tyto potřeby projevují jako základní potřeby pacientů. Potřeba jídla, pití, spánku, čistoty, vyprazdňování, kyslíku, pohybu. Na druhý stupeň důležitosti v uspokojování potřeb pacientů staví Maslow potřebu jistoty a bezpečí. Při naplňování této potřeby sehrávají ošetřovatelé rovněž velice důležitou roli. Pacienti se k nim s důvěrou upínají, a jejich důvěra by neměla být zklamána. Musí 3 Americký psycholog, jeden ze zakladatelů humanistického směru v psychologii, ( ). 17

18 cítit, že jsou pro zdravotnický personál důležití, že jsou pro ně těmi pravými profesionály, kterým je možno důvěřovat. Na dalším stupni stojí potřeba sounáležitosti a lásky. Během hospitalizace jsou tyto potřeby porušeny. Proto je žádoucí pacientům poskytnout pokud možno co nejčastější příležitost k návštěvám. Téměř každý pacient má dnes k dispozici mobilní telefon. Stále častější je i možnost používání počítačů během hospitalizace. Mnoho nemocnic umožňuje pacientům využívat neomezený přístup k internetu prostřednictvím wifi připojení - to umožňuje další vhodný způsob komunikace. Další potřebou v žebříčku hodnot potřeb člověka je potřeba uznání a sebeúcty. Zde může personál uplatnit své komunikační a empatické schopnosti. Základem je zdvořilé oslovování pacienta. Vhodné je představení se a pozdravení při prvním vstupu do pokoje. Pacient nesmí na nemocničním lůžku přijít o pocit vlastní hodnoty. Mezi nejvyšší potřeby člověka Maslow zařazuje potřebu seberealizace a sebeaktualizace. Sem podle něj patří i tzv. metapotřeby (tj. nadřazené potřeby), jako je potřeba poznání, porozumění, smysluplnosti, hravosti, ale také vyššího duchovního života. Ty Maslow označuje jako tzv. metahédonismus - vyšší druh slasti, jako touhu přesáhnout sebe sama a hledat smysl života v duchovní sféře, ve víře, která přesahuje smyslové a rozumové poznání. Metahédonismus vnímá jako touhu po nejvyšším smyslu života, díky níž se člověk může obracet k Bohu (Trachtová, 2006). Uspokojování těchto potřeb není závislé jen na individualitě nemocného, nýbrž i na schopnostech sester tyto potřeby rozpoznat a umět je vystihnout a uspokojit. Stejně důležité je i to, zda je zdravotník sám se sebou vyrovnaný, spokojený a zda je díky tomu schopen působit i na pacienty. Multidisciplinární tým by měl zvládat i takové požadavky. Priorita potřeb pacientů se během nemoci mění. V prvních fázích onemocnění vážnou chorobou bývají prvořadé potřeby biologické, v závěrečné fázi pak spíše potřeby spirituální. Při naplňování takových potřeb však většina zdravotníků nemůže být svým pacientům jakkoli nápomocna, protože nedokáže tyto potřeby ani pojmenovat. Mnozí zdravotníci si žel myslí, že jde jen o duchovní potřeby spojené s náboženstvím. To sem také patří, ale hlavním tématem spirituality je hledání smysluplnosti života a odpuštění. Pokud nejsou naplněny tyto potřeby, ocitá se člověk ve stavu duchovní nouze (Svatošová, 1995). 18

19 4 Spiritualita a nemoc 4.1 Pojem spiritualita Slovo spiritualita je odvozeno z latinského spiritus - vzduch, dech, česky duchovnost nebo také niternost. Má mnoho významů, při jejichž výběru je rozhodující, z jakého úhlu k němu přistupujeme. Z jiného úhlu jej nazírá teologie, z jiného psychologie, jiné jej vnímá etika a opět jinak se uplatňuje v sociologii. Jeden z pohledů na spiritualitu rozkrývá významný představitel psychologie Jaro Křivohlavý. Ten soudí, že při pojímání spirituality jde o to, oč člověku v životě jde, kam má v životě zaměřeno a co má pro něj nejvyšší hodnotu. Obecně jde o to,co je pro člověka smyslem života. Spiritualita patří mezi antropologické konstanty, tzn., že patří do genetického vybavení člověka (Křivohlavý, 2009). Této charakteristice je blízké i pojetí Christiny Puchalski 4, podle níž patří spiritualita k nejvyššímu cíli a smyslu života a má klinickou důležitost (Kalvínská, 2008, b). Nejstarší a klasické pojetí spirituality nabízí křesťanská teologie, v níž má spiritualita odedávna své domovské právo. Za jednoho z jejich mnoha mluvčích lze považovat Milana Salajku, který uvádí, že spiritualita znamená osobní, vnitřní lidské procesy, jimiž se reaguje na Boha, jimiž jsou vnímány a přijímány jeho pokyny, za nichž se lidský duch oddává Duchu božímu (1998, s.96). Další pohled na spiritualitu nabízejí religionisté. Za úvahu určitě stojí stanovisko Ivana Štampacha, který rozlišuje spiritualitu náboženskou a nenáboženskou. Náboženská spiritualita je v tomto pojetí záležitostí osobního prožívání vztahu člověka s Bohem a záležitostí okolností, metod a rozvoje tohoto vztahu. Za nenáboženskou spiritualitu považuje Štampach péči člověka o sebe a jiné lidi s cílem návratu k sobě samému. Tím potvrzuje, že ji svým způsobem mohou prožívat i lidé, kteří se nehlásí k žádnému náboženství (2006). Podobně to vidí i Jiří Prokop, který definuje spiritualitu jako duchovní prožitek jednotlivce a řadí k ní cit pro harmonii, vztahy k ostatním lidem, i hledání všeho posvátného a podstaty světa (Fialová, 2008). 4 Americká lékařka, autorka podkladů pro odebírání spirituální anamnézy. 19

20 Spiritualitu je tedy možné chápat i jako obecně pozitivní životní zaměření, schopnost nadhledu a umění dívat se na život a lidi z té lepší stránky. Spirituální potřeby zahrnují mnoho aspektů lidského života. Aspekt psychologický, sociologický, duchovní. Stejně tak sem patří i konkrétní náboženské rituály. Je důležité odlišovat spiritualitu od religiozity, protože spirituální založení může, ale nemusí být religiózní povahy. Jde o velmi osobní a jedinečné prožívání svého já, které bývá ovlivněno společenstvím, kulturou a náboženským smýšlením, a které zase zpětně ovlivňuje své okolí. 4.2 Spirituální péče Podle prohlášení organizace WHO v roce 1990 je spirituální péče definována takto: Spirituální aspekty péče o pacienty jsou takové stránky lidského života, které se nějakým způsobem vztahují k zážitkům, přesahujícím smyslový fenomén. Nejsou stejné jako náboženské prožitky, ačkoli pro mnoho lidí je náboženství vyjádřením jejich spirituality. Na spirituální rozměr lidského života můžeme nahlížet jako na něco, co propojuje fyzické, psychologické a sociální složky života jedince. Často se spiritualita chápe jako zabývání se smyslem a účelem života a pro lidi na sklonku života je běžně spojována s potřebou odpuštění, usmíření a potvrzením jejich hodnoty a užitečnosti (Kalvínská, 2007, s.13). Další definici spirituální péče vytvořili členové Sekce krizové asistence Společnosti lékařské etiky. Na její přípravě se podíleli psychologové, lékaři, sestry i teologové, odborníci věřící i nevěřící, příslušníci různých křesťanské církví i náboženství: Nemoc a umírání vede k naléhavějšímu kladení otázek o smysluplnosti života, platnosti hodnot a důvěry v tyto hodnoty. Spirituální péče se týká člověka jako celistvé bytosti. Nabízí možnost pomoci porozumět příběhu života, lidsky důstojně zvládat obtížnou situaci a objevovat hodnoty, kterým je možno důvěřovat v další fázi existence. Zahrnuje psychologické, sociální a duchovní aspekty a může obsahovat specifické náboženské prvky, přiměřené zvyklostem klientů (Kalvínská, 2007, s.13). Spirituální péči potřebují zejména pacienti dlouhodobě nemocní, těžce nemocní, senioři, lidé po osobní tragédii. Pacientům je třeba naslouchat a umožnit jim, aby se mohli svěřit - ať se jedná o jejich bolesti tělesné, emoční či duchovní. 20

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP MUDr. Eva Kalvínská Studijní den ERC ve FN v Motole 9.10.2008 VZNIK SEKCE V rámci Společnosti lékařské etiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty

Více

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Současná situace v poskytování spirituální péče v českých nemocnicích

Současná situace v poskytování spirituální péče v českých nemocnicích Současná situace v poskytování spirituální péče v českých nemocnicích MUDr. Eva Kalvínská Britsko-česká konference Spirituální péče ve zdravotnictví aneb Co fonendoskopem není slyšet FN v Motole 18.10.2007

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

Úvod do předmětu Ošetřovatelství. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Úvod do předmětu Ošetřovatelství. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Úvod do předmětu Ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 OŠETŘOVATELSTVÍ Úvod do předmětu Ošetřovatelství

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

Velehrad 2014 10. formačně vzdělávací setkání NK. Zpráva z 13. konzultace ENHCC Deklarace ENHCC 2014 Marie Oparná

Velehrad 2014 10. formačně vzdělávací setkání NK. Zpráva z 13. konzultace ENHCC Deklarace ENHCC 2014 Marie Oparná Velehrad 2014 10. formačně vzdělávací setkání NK Zpráva z 13. konzultace ENHCC Deklarace ENHCC 2014 Marie Oparná Salzburg 28.5. 1.6.2014 13th Consultation of the European Network of Health Care Chaplaincy

Více

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP jsou konkretizací stanov ČLS JEP. Charakteristika

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Callista Roy Adaptační model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *14.10.1939 Los Angeles Základní ošetřovatelské vzdělání Sestra, staniční sestra pediatrie 1963 bc., 1966

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Vzdělávání nemocničních kaplanů. Michaela Hofštetrová Knotková

Vzdělávání nemocničních kaplanů. Michaela Hofštetrová Knotková Vzdělávání nemocničních Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Trocha historie Vzdělávání nemocničních Výhled do budoucna Trocha historie 2012 Návrh textu zákona a zařazení nemocničního kaplana do JOP Vzdělávací

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace

Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace má za cíl uvést alespoň základní věci NA PRAVOU MÍRU.

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Historická integrace nejen zdravotní a sociální péče Nerozlišujete mezi Židem a Řekem, nýbrž všechny zahrnujte touž láskou a touž horlivostí.

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ studijní opora kombinovaného studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených PhDr. Miloš Bednář, Ph.D. Praha

Více

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi OBSAH Úvod 1. Bolesti a výzvy krize z různých úhlů pohledu 1.1 Filozofické základy vnímání krize 1.1.1 Fragmenty moderní filozofie 1.1.1.1 Naděje ve filozofii 1.2 Krize v psychologii 1.2.1 Zvládání obtížných

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 9 4 3 KOMUNIKACE PRO ZDRAVOTNÍ

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1897 Kansas City USA, +1996 Branford USA Věnovala se ošetřovatelskému výzkumu

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná Metody sociální práce 4 PhDr. Jana Novotná Pojmy v sociální práci Lidský vztah jako součást profese Pojmy v sociální práci AKCEPTACE Akceptace je bezvýhradné přijetí vedeného. Je považována za první základní

Více

Produktivní a neproduktivní přístup k nemocnému, psychoterapie v práci zdravotníka - prezentace

Produktivní a neproduktivní přístup k nemocnému, psychoterapie v práci zdravotníka - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1914 Baltimore USA, (zjistit, jestli +) Pracovala jako sestra v nemocnici,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Kurz celoživotního vzdělávání (dále jen CŽV ) Nemocniční kaplan byl vytvořen členy Rady pro zdravotnictví

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Dotazník populace - 2013

Dotazník populace - 2013 Dotazník populace - 2013 Blok vnímání umírání 1) Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? 2) Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? 3) Kdo by měl podle Vás s dětmi mluvit o

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV 1. 2. 3. třída Základní komunikační dovednosti osvojí si: -oslovování křestními jmény - používání vhodných forem pozdravu -naslouchání -dodržování jednoduchých komunikačních pravidel ve třídě -poděkování

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Oblastní nemocnice Jičín a.s. Souhrn výstupů ze vzdělávání v rámci projektu Vzdělání

Více

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (Individuální plánování poskytovaných služeb) Jiří Miler Anotace: I lidé s mentální retardací mají vědomí sebe sama.

Více

Doprovázení umírajících a pozůstalých

Doprovázení umírajících a pozůstalých Doprovázení umírajících a pozůstalých PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D. n.spatenkova@gmail.com Ostrava 17. března 2015 Umírání a smrt Život každého člověka jednou skončí i můj, i Váš, nás všech Zdravý selský

Více

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa

Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa Jiří Vorlíček, LF MU Brno Brno 26. října 2006 Co je paliativní medicína? DEFINICE Paliativní medicína se

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Humanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *12.5.1820 Florencie, +13.8.1910 Londýn Od 1851 cestuje po Evropě + návštěvy nemocnic,

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

CHARITA OSTRAVA FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA Bc.Jana Camfrlová, koorditároka hospicového hnutí Marie Karásková DiS., koordinátorka programu v nemocnici CHARITA OSTRAVA www.ostrava.caritas.cz 1 PŘEDSTAVENÍ

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu: RNDr.

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH DVOŘÁČKOVÁ DAGMAR Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita

Více

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ CASE MANAGEMENT Ivana Kaniová Katedra sociální práce FSS OU OTÁZKA NA ÚVOD Co potřebuje

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková

mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková Ostrava 10. října 2014 Řešení nepříznivé situace starších žen Paní J. má 76 let, paní M. 81, obě bydlí samy

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

20.5. - 21.5. 2011 KOMUNIKACE V MIMOŘÁDNĚ ZÁTĚŽOVÝCH SITUACÍCH

20.5. - 21.5. 2011 KOMUNIKACE V MIMOŘÁDNĚ ZÁTĚŽOVÝCH SITUACÍCH 20.5. - 21.5. 2011 KOMUNIKACE V MIMOŘÁDNĚ ZÁTĚŽOVÝCH SITUACÍCH PROSÍME, VEZMĚTE SI S SEBOU NA KONFERENCI DOKLADY O ZAPLACENÍ PŘIHLÁŠKY!!! MEZINÁRODNÍ KONGRES PRO ZDRAVOTNÍ SESTRY A NELÉKAŘSKÉ ZDRAVOTNICKÉ

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PhDr. Lukáš Humpl Mgr. Marie Marková, PhD. Hana Vraspírová OBSAH PREZENTACE Systém psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví = péče dovnitř První psychická

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNÍCTVA A SOCIÁLNEJ PRÁCE SV. ALŽBETY, BRATISLAVA, N. O. ÚSTAV SV. JÁNA NEPOMUKA NEUMANNA, PŘÍBRAM ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii Ivana Vašutová Bakalářská práce 2010 ABSTRAKT Práce se zabývá postoji pracovníků pomáhajících profesí v hospici a nemocnici ve Valašském Meziříčí

Více