Měření technologických veličin

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Měření technologických veličin"

Transkript

1 Měření technologických veličin Výukové texty Ing Miroslav Fribert Dr. 1

2 Obsah 1. Měřicí řetězec 2. Pasivní snímače 3. Aktivní snímače 4. Převodníky signálu ze snímačů 5. Měření teploty 6. Měření tlaku 7. Měření hladin 8. Měření průtoků 9. Měření hustoty a viskozity 10. Analyzátory kapalin a plynů 2

3 1. Základy měření neelektrických veličin 1.1. Měřicí řetězec Měřicí řetězec (měřicí soustava) je soubor měřicích členů (jednotek) účelně uspořádaných tak, aby bylo nožně splnit požadovaný úkol měření, tj. získat informaci o velikosti fyzikální veličiny na měřeném objektu. Nejdůležitějším členem měřicího řetězce (obr1.1) je snímač, jehož první část označovaná jako čidlo je v přímém styku s měřeným objektem a přijímá od něj energii. Druhou část tvoří elektrický měřicí obvod EMO, třetí částí jsou vyhodnocovací členy. Je důležité si uvědomit, že při každém měření dochází k odčerpání části energie z měřeného objektu, tj. objekt je vždy měřením rušen a teoreticky nelze dosáhnout měření bez chyby. Výstupní veličina čidla je zpravidla neelektrická (např. mechanický pohyb, teplota) a může být u složitějších snímačů ještě několikrát transformována na jiné neelektrické veličiny uvnitř snímače. Výstupní elektrická veličina snímače je dále zpracována v e1ektrickém měřicím obvodu na tvar a velikost požadovanou pro vyhodnocení. Elektrický měřicí obvod je složen z převáděcích členů jako jsou zesilovače, můstkové obvody, filtry, počítací obvody, atd.). Obr.1.1. Blokové schéma měřicího řetězce Výstupní veličina z EMO je zpracována vyhodnocovacími členy na formu přístupnou lidskému vnímání. Typickými vyhodnocovacími členy pro analogový údaj jsou ručkové měřicí přístroje, pro číslicový údaj číslicové displeje ( svíticí segmenty, kapalné krystaly). Důležitým členem vyhodnocovacího zařízení je paměť zajišťující uchování informace o hodnotě měřené veličiny po určitou dobu. Pro analogový signál se jako pamětí užívá zapisovačů nebo měřicích magnetofonů, pro číslicové signály polovodičových pamětí nebo magnetických nebo optických disků Statické vlastnosti měřicího řetězce Jak již bylo řečeno, nejdůležitějším členem měřicího řetězce je snímač, protože zpravidla určuje vlastnosti celého řetězce. Je to zejména proto, že chyby vzniklé ve snímači buď nelze odstranit vůbec, nebo jen velmi obtížně v dalších členech měřicího řetězce. Proto náklady na výzkum, vývoj a výrobu snímače jsou často větší než na celý zbytek řetězce. Vlastnosti snímače důležité z hlediska měření popisujeme statickými a dynamickými veličinami definovanými v následujících odstavcích. 3

4 1.2.1 Statická charakteristika Statické vlastnosti měřicího řetězce popisují jeho chování v časově ustáleném stavu a jsou dány statickými vlastnostmi jednotlivých členů. Statická převodní charakteristika členu je vztah mezi výstupní a vstupní veličinou členu v časově ustáleném stavu Je obecně popsána funkční závislostí y = f(x) kde x je měřená veličina (např. ph) a y výstupní veličina z členu (např. el. napětí). Tuto závislost lze velmi často popsat mnohočlenem y = a + a x + a x 2 LL n a n x V nejjednodušším a často žádaném případě platí lineární vztah přenosu měřicího členu. y = Kx, kde K je konstanta Pro obecnou funkční závislost definujeme konstantu přenosu z přírůstků x, y a tedy obecně je K funkcí vstupní veličiny x. K y lim = x 0 x = df ( x) dx Chybou linearity ( členu nebo celého řetězce) pak většinou rozumíme odchylku skutečné charakteristiky od ideální přímkové charakteristiky. Skládá-li se řetězec z většího počtu členů s lineárními statickými charakteristikami, bude výsledná charakteristika dána výsledným zesílením vypočteným z blokového schématu. Tak např. při sériovém řazení členů bude výsledné zesílení dáno součinem všech zesílení. Je-li charakteristika snímače nelineární, snažíme se ji linearizovat použitím náhradní lineární charakteristiky (obr. 1.2). Obr.1.2. Volba náhradní charakteristiky Jeli funkce y = f(x) měřicího řetězce složitější a je-li tato funkce měřením zjištěna, je výhodné zvolit jako náhradní charakteristiku empirickou regresní funkci (obr.1.3) získanou výpočtem metodou nejmenších čtverců. Pro zjištění hodnoty K v případě nejjednodušší regresní funkce y = Kx platí 4

5 K n i= 1 = n i= 1 x y i x 2 i i Obr.1.3. Lineární regresní funkce Citlivost měřícího členu Citlivost je schopnost přístroje reagovat za stanovených pracovních podmínek více nebo mně na změnu hodnoty měřené veličiny. Stanovené pracovní podmínky jsou dané určitou hodnotou nebo tolerančním polem hodnot ovlivňujících veličin, jako je např. teplota okolí, tlak, vlhkost. Citlivost se vyjadřuje podílem změny údaje přístroje y, vyvolané požadovanou změnou hodnoty měřené veličiny x v ustáleném stavu. Přírůstek x odpovídá u výchylkových přístrojů zpravidla nejmenšímu dílku čárkové stupnice. Citlivost přístroje s lineární charakteristikou y = Kx je v celém rozsahu přístroje konstantní a platí c = K. Tedy je citlivost v tomto případě dána konstantou přenosu K. V případě nelineární charakteristiky však platí, že pro každý bod charakteristiky tj, pro každou hodnotu měřené veličiny, je citlivost jiná a platí c = dy / dx. Pro kvadratickou nelineární charakteristiku danou rovnicí c = y = 2 a x y = x tedy platí a x V praxi je citlivost udávána v hodnotě údaje přístroje na jednotku měřené veličiny, např. u voltmetru počet dílků stupnice na 1V. Je také třeba upozornit na to, že musíme rozlišovat pojmy citlivost a prahovou citlivost. Prahová citlivost je projevem pohyblivosti měřicího přístroje - jeho schopností reagovat na malé změny měřené veličiny (změna odpovídající zlomku hodnoty nejmenšího dílku stupnice). Citlivost, prahová citlivost a pohyblivost jsou vlastnosti, které mají v podstatě stejnou definici i stejný fyzikální rozměr. Změna měřené veličiny, která ještě nevyvolá zjistitelnou změnu údaje, je chyba pohyblivosti. Převrácenou hodnotou citlivosti je konstanta přístroje k = 1/ c. V praxi je dána počtem jednotek měřené veličiny na jeden dílek stupnice. Stanovujeme ji obvykle jako podíl rozsahu stupnice a celkového počtu dílků stupnice. Hodnotu měřené veličiny potom určíme jako součin počtu dílků n a konstanty přístroje x = k n. 5

6 1.2.3 Rozsah měřícího členu Rozsah přístroje udává v jakém rozmezí hodnot měřené veličiny můžeme přístroj používat. Rozlišujeme rozsah přístroje - ukazovací, daný krajními hodnotami měřené veličiny vyznačenými na stupnici a měřicí, což je ta část stupnice, ve které není údaj přístroje zatížen větší chybou než je chyba dovolená, daná třídou přesnosti přístroje. Měřicí rozsah přístroje tedy může být menší než ukazovací. Rozsah digitálních přístrojů je dán nejvyšším zobrazitelným číslem a ukazovací rozsah je totožný s měřicím Přesnost měřicího členu Přesnost měřicího členu je vlastnost, která charakterizuje schopnost měřicího členu dávat na výstupu konvenčně pravé hodnoty signálu (tj. hodnoty, které se zanedbatelně liší od skutečné hodnoty). Přesnost členu je dána jeho celkovou chybou, tj. součtem základní a vedlejší chyby. Základní chyba členu je chyba při dodržení předepsaných referenčních podmínek daných buď určitou hodnotou nebo tolerančním polem hodnot ovlivňujících veličin (např. teplota, tlak, vlhkost, kmitočet napájecího zdroje atd.). Vedlejší chyby jsou způsobené tím, že se měřicího členu používá za jiných podmínek než referenčních. Podle způsobu vyjádření dělíme chyby měřicího členu na absolutní a relativní δ. Platí y N ys = y N ys, δ = 100 y kde y N je naměřená hodnota výstupní veličiny měřicího členu, y S správná hodnota výstupní veličiny. S Dle charakteru výskytu chyb dělíme chyby na hrubé, systematické (určují kvalitu měřicího členu) a na chyby nahodilé (určují tzv. stálost měřícího členu). Hrubé chyby silně ovlivňují výsledky měření. Jsou to především chyby závislé na člověku, který měření provádí a je nutné se jich vyvarovat. Vznikají nejčastěji: - použitím chybné stupnice - nesprávnou interpolací v nelineární stupnici - špatnou funkcí přístroje - nedodržením podmínek měření (okolní teplota, tlak, atd.) Systematické chyby jsou způsobeny nedokonalostí měřicích členů. Při opakovaném měření za stejných podmínek mají tyto chyby stejné znaménko a absolutní hodnotu, nebo se periodicky mění. U měřících přístrojů jsou chyby měření charakterizovány parametrem třídy přesnosti TP, která udává mez dovolené relativní chyby δ p v procentech hodnoty měřicího rozsahu M. Pro maximální absolutní chybu potom platí vztah p TP = M 100 6

7 Pro maximální relativní chybu δ p = X p m 100 kde X m je naměřená hodnota a M je měřicí rozsah přístroje. Na rozdíl od systematických chyb nahodilé chyby se mění náhodným způsobem co do znaménka i co do absolutní hodnoty. Příčinou náhodných chyb jsou poruchové veličiny, které jsou jednotlivě malé a kterých je mnoho. Zákonitostmi, tj.stanovením pravděpodobnosti rozložení náhodných chyb se zabývá matematická statistika. Pro nejčastější případ tzv. Gaussova rozložení náhodných chyb se zavádí pojem krajní chyby. Krajní chyba k je dána určitým násobkem hodnoty směrodatné odchylky z n měření. n ( y y) i 2 i= 1 k = s n 1 kde s je hodnota násobku (volí se 2 nebo 3), y i jsou údaje přístroje, n počet měření a y je výběrový průměr z n měření. Pro normální rozložení pro k = 2 leží v intervalu <m- k, m+ k > 95,6 % naměřených hodnot, pro k=3 je to 99.7 % hodnot. y n i= = 1 n y i Základní chybu měření pak udáváme algebraickým součtem maximálně možné systematické chyby max a krajní chyby k. Pokud v technických měřeních tvoří systematické chyby převažující složku, lze nahodilé chyby potom zanedbat. To je ale potřeba vždy pečlivě zvážit a ověřit. U číslicových měřicích členů mohou výstupní měronosné veličiny nabývat jen určitých hodnot. Dochází ke kvantování výstupní veličiny, t.j. jsou hodnotám x přiřazovány jen určité hodnoty z oboru celých čísel. Výstupní číslicová veličina D pak nemění hodnotu, pokud vstupní analogový signál zůstává v rozmezí ± q / 2 kolem jistých hodnot vstupní veličiny x. Je-li počet bitů výstupního čísla roven n, lze rozlišit N = 2 n pásem veličiny x o šíři 1 q = 2 n x M kde x M je měřicí rozsah (maximální hodnota x). Například x M = 5V, pro n = 8 je 1/2 n = 1/256 a tedy q = 5/256 = 0.02 V Maximální absolutní kvantovací chyba je pak dána vztahem kvm = 0,5 x n 2 M 7

8 Maximální relativní kvantovací chyba δ kvm 0,5 = n 2 Do celkové chyby měřicího členu s číslicovým výstupem je nutné započítat ještě analogovou chybu (základní chyba měření max + k ) danou v analogové části členu. Výsledná chyba δv bývá udávána jako součet δ = δ + δ. V A kvm Druhy systematických chyb Systematické chyby vznikají především odchylkou statické charakteristiky od ideální. Při výpočtech chyb jednotlivých členů je nutné si uvědomit že odchylka od ideální statické charakteristiky měřicího členu může mít různou funkční závislost (obr.1.4). Obr.1.4. Různé statické charakteristiky měřicích členů a) Závislost 1 na obr.1.4 je charakteristika definovaná přenosovou konstantou b) y K S =, y = K S x x b) Závislost 2 je skutečná charakteristika, jejíž absolutní odchylka y od ideální charakteristiky je úměrná veličině x neboli relativní chyba δy = konst. Takto definovaná chyba je tzv. absolutní multiplikativní chyba. Platí y = ( K + ) x y = S K x K c) Závislost 3 je charakteristika, kdy absolutní chyba nabývá konstantní hodnoty. y = konst Toto je tzv. aditivní chyba a je typická pro členy s posuvem nuly výstupní veličiny. d) Závislost 4 je zcela obecná charakteristika f(x) měřícího členu. Potom pro absolutní chybu platí y = K S x f (x) 8

9 Pokud funkční závislost nahradíme regresní funkcí, můžeme chybu aproximovat mutliplikativní a aditivní chybou. Při pro výpočtu chyby je v tomto případě ještě započítat chybu regrese. Celková výsledná systematická chyba měřicího řetězce je dána součtem multiplikativních a aditivních chyb jednotlivých členů. 1.3 Dynamické vlastnosti měřícího členu Dynamické vlastnosti MČ nás zajímají v případě, když měříme rychle se měnící veličiny. Po rychlé změně vstupní veličiny se měřená údaj ustálí na hodnotě odpovídající statickécharakteristice členu. Vztah mezi výstupní veličinou y a vstupní veličinou x v přechodovém stavu můžeme obvykle vyjádřit lineární diferenciální rovnicí s konstantními koeficienty ( n) ( n 1) ' an y ( t) + an 1 y ( t) + L L+ a1 y ( t) + a0 ( t) = x(t) kde exponent v závorce znamená řád derivace. Tak například termočlánek s obnaženým měřícím spojem se chová jako statická soustava nultého řádu. Její statické i dynamické chování je popsáno jedinou rovnicí a 0 y = x. Takový přístroj se z hlediska dynamiky chová ideálně. Dynamické vlastnosti měřicích přístrojů charakterizuje - dynamická charakteristika, - čas, za který dosáhne dynamická chyba. určité hodnoty. Při experimentálním vyšetřování dynamických vlastnosti přístrojů sledujeme odezvu přístroje, tj, časovou závislost údaje přístroje na změny měřené veličiny nejčastěji ve formě skokové změny: x(t) = 0 pro t < 0 x(t) = konst (obvykle x(t) = 1) pro t >0, Změna údaje měřicího přístroje v čase po jednotkovém skoku měřené veličiny se nazývá přechodová funkce, její grafické vyjádřeni přechodová charakteristika. Jestliže se nejedná o jednotkový skok měřené veličiny na vstupu přístroje (například impulsní funkce), nazýváme časový průběh údaje odezvou na vstupní signál Dynamické charakteristiky Soustava 0. řádu Měřici přístroj, který je statickou soustavou O. řádu, je z hlediska statických a dynamických vlastnosti ideální a jeho statická a dynamická charakteristika je dána rovnici: a 0 y = x a přechodovou funkci: 1 y = a0 kde 1/a 0 je zesílení soustavy. x 9

10 Soustava 1. řádu Jako soustava statická 1. řádu se chová většina měřicích přístrojů, jako např. skleněný rtuťový teploměr. Jejich dynamické chování popisuje diferenciální rovnice a y t) + a y( t) = x 1 ( 0 kde označíme τ = a 1 /a 0 jako časovou konstantu. Přechodová funkce y = 1 (1 e a 0 t τ ) Někdy se stává, že dojde ke zpoždění počátku časová změny údaje po skokové změně měřené veličiny. Je to způsobeno dopravním zpožděním, která se označuje τ D. Soustavami s dopravním zpoždění jsou např. přístroje pro automatická stanovení koncentrace kapalin Přechodová funkce soustavy 1.řádu s dopravním zpožděním y = 1 (1 e a 0 τ D ( t ) τ ) Obr.1.9 Přechodové charakteristiky bez dopravního zpoždění a s dopravním zpožděním. Z přechodově charakteristiky statické soustavy 1. řádu můžeme odečíst hodnotu časové konstanty τ jako časový úsek, který vytíná na rovnoběžce s osou času,vedené ustáleným stavem, tečna vedená počátkem přechodové charakteristiky. Její experimentální stanovení je čas, za který dosáhne údaj přistroj 63,2 % celkové změny Dynamické chyby Dynamická chyba vyjadřuje rozdíl mezi údajem přístroje a správnou hodnotou měřené veličiny v přechodovém stavu. V ustáleném stavu dynamická chybu vymizí. Je to chyba systematická a můžeme ji udávat jako absolutní dynamickou chybu e d. 10

11 Je zřejmé, že dynamické chyby jsou funkcí dynamických vlastností přístroje a času. V jednoduchých případech můžeme časovou závislost vypočítat. U přístroje který je z hlediska dynamiky soustavou 1. řádu vypočítáme dynamickou chybu z odezvy na změnu vstupní měřené veličiny jednotkovým skokem. Obr Časová závislost dynamické chyby Často jsou u přístrojů vyžadovány hodnoty v časech t 50, t 95 a t 99 za který jeho údaj dosáhne 50%, 95% a 99 % ustálené hodnoty měřené veličiny, tedy bude mít 50ti 5ti či 1% dynamickou chybu. Znalost dynamických chyb je důležitá při měření rychle se měnících veličin a u měření, která se v pravidelných intervalech opakují, například u měřících ústředen a také u diskontinuálních přístrojů. 11

12 2. Pasivní snímače Pasivní snímače mění při působení měřené veličiny některou svoji charakteristickou vlastnost. Její změna je pak mírou hodnoty měřené veličiny a ta potom ovlivní tok elektrické energie ve vyhodnocovacím převodníku. Budeme se zbývat snímači odporovými, indukčnostními, kapacitními, vodivostními a pasivními fotoelektrickými. 2.1 Odporové snímače Odporové snímače převádějí na elektrický signál všechny neelektrické veličiny, jejichž změnu můžeme vyjádřit změnou odporu. Jedná se o snímače polohy, snímače deformací, snímače teploty a snímače viditelného záření Odporové snímače polohy Funkce tohoto snímače je založena na realizaci drátového odporu. Na tyčce z isolantu je rovnoměrně navinut odporový drát (konstantan, manganin) závit vedle závitu. Délka dráhy je obvykle v rozmezí od desítek do stovek mm. Po povrchu takto vzniklé plochy se pohybuje kontakt, který je mechanicky spojen s pohyblivou částí, jejíž polohu chceme měřit. Obr.2.1 Princip potenciometrického odporového snímače polohy Elektrické napětí na odporu R V U V = U R R P = U x L Napětí U V je přímo úměrné poloze x jezdce a tedy hodnotě mechanického posunutí pohyblivé části stroje. Tato závislost platí za předpokladu, že Rv >> Rp. Pokud není tato podmínka splněna, bude závislost mezi U V a x nelineární, jak je znázorněno na obr.2.2. Obr. 2.2 Převodní charakteristika odporového snímače polohy 12

13 Aby se eliminoval vliv zatěžovacího odporu na linearitu odporové charakteristiky, zapojuje se odporový snímač do obvodu s operačním zesilovačem v zapojení sledovače napětí (obr.2.3). Obr. 2.3 Připojení odporového snímače přes OZ Na následujícím schématu je uvedeno rozdělení odporových potenciometrů podle provedení. U odporových senzorů polohy se definují parametry rozlišovací schopnosti, linearity a úrovně šumu při pohybu jezdce. Tyto parametry jsou ovlivněny konstrukcí snímačů. Mechanickým uspořádáním odporového snímače do oblouku získáme odporový snímač úhlové výchylky. Délka odporové dráhy je realizována obvykle v úhlu 270. Polohových odporových snímačů se používá pro měření všech neelektrických veličin, které je možné převést na lineární nebo úhlový posuv (např. hladina, tlak aj.) Tenzometrické snímače deformací Základní princip Změna vodivosti kovů při jejich deformaci vedla ke vzniku oboru tenzometrie. Tenzometry využívají závislosti změny odporu kovových vodičů a polovodičů na využití jejich pružné deformace (ohyb, tlak, zkrut apod.). Tenzometrů se používá pro měření síly, tlaku, vibrací, zrychlení a změn geometrických rozměrů. Pro pružné deformace platí Hookův zákon σ = ε E, kde σ je mechanické napětí, ε = L/L relativní prodloužení a E modul pružnosti materiálu. Podle materiálu a konstrukce lze tenzometry rozdělit na - kovové - drátové, fóliové a napařované, - polovodičové - řezané z monokrystalů ve tvaru vláken Odpor válcového kovového vodiče je závislý na jeho délce L, průřezu S a měrném odporu ρ (měrný odpor se deformací může také měnit v důsledku mikrostrukturálních změn materiálu). 13

14 Velikost odporu je dána vztahem R = ρ L S kde konstanta úměrnosti ρ je měrný odpor. Pro kovové tenzometry namáhané v podélné ose tahem platí v omezeném rozsahu teplot přibližně lineární deformační charakteristika R L = K P = K P ε R L kde Kp je součinitel deformační citlivosti, jehož velikost je závislá na materiálu tenzometru a R je hodnota odporu tenzometru při nulové deformaci a počáteční teplotě 25 C. Součinitel deformační citlivosti (tenzometrická konstanta) materiálů, kterých se používá pro výrobu drátových tenzometrů je v rozmezí 1,6 4 (u konstantanu Kp = 2), u polovodičových tenzometrů v rozmezí (tedy větší citlivost, ale větší nelinearita a teplotní závislost). Pro namáhání tlakem ve všech hlavních osách platí R = α p p R kde p je tlak a α p tlakový součinitel. U polovodičových tenzometrů je deformační změna odporu dána především mikrostrukturálními změnami v materiálu polovodiče. Deformační charakteristika polovodičových tenzometrů je dána nelineárním vztahem R = C R ε + C2 ε + C3 ε kde C 1, C 2, C 3 jsou součinitelé, které závisí na měrném odporu tenzometru, krystalografické orientaci tenzometrického čidla a na druhu vodivosti. U křemíkových tenzometrů je možné kubický člen vynechat. Teplotní závislost odporu tenzometru je dána teplotním součinitelem odporu, který je řádově roven 10-5 K -1. Provedení tenzometrických snímačů Odporové tenzometrické snímače se skládají z vlastního čidla (drátku, fólie, vlákna křemíku) a z podložky (nejčastěji papír nebo pryskyřice) na kterou se drátek lepí. Podložka zprostředkovává přenos deformace s povrchu měřeného tělesa (např. membrány vystavené tlaku) na vlastní čidlo. Podložka se na povrch měřeného tělesa lepí speciálními lepid1y (epoxidové pryskyřice, celuloid). Kovové mohou být provedeny jako drátkové, foliové a vrstvové, polovodičové jsou monokrystalické a polykrystalické (naprašované). Příklady tvarového uspořádání různých typů tenzometrů jsou na obr

15 Obr. 2.5 Různá provedení tenzometrů a) drátový, b) fóliový, c) polovodičový. 1-podložka, 2-drátek, 3-fo1ie, 4-vlákno či destička polovodiče (tloušťka setiny až desetiny mm, délka jednotky mm) Odporové snímače teploty Odporové snímače teploty využívají závislosti odporu kovů nebo polovodičů na teplotě. Jejich materiál by měl mít co největší měrný odpor a co největší teplotní součinitel odporu, stálý v požadovaném rozsahu teplot. Kovové odporové snímače teploty Tyto snímače používají nejčastěji jako materiál čidla Pt, Ni, Cu nebo Ag ve tvaru drátků navinutých na vhodné podložce. Nejrozšířenější je odporový snímač platinový, jehož teplotní závislost odporu je dána v rozsahu 0 C až 850 C rovnicí: R ϑ 2 [ + A ϑ + ( ) ] = R 1 ϑ 0 B kde R ϑ je odpor snímače při teplotě ϑ, R 0 odpor snímače při tep1otě 0 C, A = / C, B= / C, ϑ je rozdíl teploty ϑ a teploty 0 C V rozsahu teplot 0 C C můžeme kvadratický člen zanedbat. Platinové snímače představují teplotní etalony v rozsahu teplot -258,34 C až +630,74 C, Polovodičové odporové snímače teploty Podle materiálu můžeme polovodičové odporové snímače teploty rozdělit na: polykrystalické - termistory, které mohou být negastory NTC, jejichž odpor s teplotou klesá a posistory PTC, jejichž odpor s teplotou stoupá monokrystalické - bez přechodu PN ( Ge, Si, GaAs) a s přechodem PN (diodové nebo tranzistorové snímače). Negastory jsou nelineární polovodičové součástky s velkou závislostí elektrického odporu na teplotě, přičemž jejich teplotní součinitel odporu je 5 až 50x větší než u kovových vodičů. Vyráběny jsou práškovou metalurgií (spékáním) kysličníků Fe2O3, TiO2, MNO, CuO a dalších. 15

16 Teplotní závislost jejich odporu je dána vztahem B T R = Ae. Po úpravě pro dvě teploty B B R T = R 0 exp T0 T kde R T a R 0 je odpor termistoru při teplotě T resp. referenční teplotě T 0 v Kelvinech, B materiálová konstanta. Odpor R 0 bývá 1 až l0 6 Ω a měří se obvykle při teplotě 25 C, B je v rozmezí 1500 K-7000 K. Pro malé změny teploty je možné použít lineární závislost [ + ( T )] RT = R0 1 α T T 0 B kde α T = je teplotní součinitel odporu termistoru. 2 T 0 Pro správnou činnost termistoru jako snímače teploty je nutné, aby proud, který jím prochází, byl co nejmenší, aby se jím termistor neohříval. Posistory jsou polykrystalické polovodičově součástky s kladným teplotním součinitelem odporu. Pro měřeni teploty se využívají jen v úzkém teplotním rozmezí, ve kterém přibližně platí lineární závislost jejich odporu na teplotě. Používají se spíše jako čidla teplotních ochran. Závislost odporu posistoru na teplotě v oblasti nárůstu R = R r e Aϑ kde R r je odpor při referenční teplotě (60 C 180 C), A referenční materiálová konstanta (0,16 K -1 ). Obr. 2.6 Závislost odporu termistorů na teplotě Monokrystalická čidla bez přechodu PN jsou založena na změně pohyblivosti nosičů proudu na teplotě. Realizují se z křemíku, germania, india a jejich slitin. Struktura Si snímače je znázorněna na obrázku 2.7. Jedná se v podstatě o dva sériově řazené kontakty kov křemíkový polovodič typu N. Zpětný kontakt na spodní straně spojuje vnitřní odpory R1 a R2. 16

17 Odpor tohoto senzoru je dán vztahem R = ρ, β D kde ρ je měrný odpor polovodiče, β je faktor daný geometrií struktury a D je průměr zpětného kontaktu. Obr. 2.7 Uspořádání monokrystalického Si snímače teploty Pro teplotní závislost odporu senzoru platí přibližně platí vztah R = R k kde R 0 je odpor senzoru při teplotě ϑ 0. Grafické zobrazení teplotní závislosti ( ϑ ϑ0 ) Obr. 2.8 Závislost odporu monokrystalického čidla Diodové snímače teploty s přechodem PN využívají závislosti napětí PN přechodu na diodě v propustném a proudu v závěrném směru na teplotě. Dioda se pak chová jako proměnný odpor se změnou teploty. Závislost proudu diody na I D I e 1 exp U nkt = S D kde U D je napětí na diodě v propustném směru, I S saturační proud v závěrném směru, n koeficient rekombinace, k Botzmannova konstanta, T teplota v Kelvinech. 17

18 Z této rovnice se dá odvodit vztah U D kt I D = n ln + 1 e I S Pokud neuvažujeme teplotní závislost I S, je tento vztah lineární. Teplotní závislost změny napětí na PN diodě je znázorněna na obr Obr. 2.9 Teplotní závislost U polovodičové diody na změně teploty Obdobně tranzistorové snímače teploty využívají tohoto jevu na přechodu B-E obvykle v propustném směru. Jsou realizovány jako tranzistory s propojenou bází a kolektorem Odporové snímače infračerveného záření Někdy je potřeba měřit teplotu bezdotykovým způsobem, tedy snímat intenzitu infračerveného záření teplého tělesa. Pro tento účel se jako pasivní snímače používají upravené, dříve popsané snímače, jako termočlánky, termistory, platinové folie a také bolometry. Bolometry využívají principu odporových senzorů teploty. Nejčastěji se používají tenkovrstvé odporové senzory z kysličníků MgO, MnO, NiO, TiO2, T12SeAs2Te3 (chalkogenidové sklo) aj. nanesené na velmi tenké elektricky nevodivé podložce, která je přilepena na masivní kovový blok. Absorpcí zářivého toku se mění teplota bolometrického článku a tím i jeho odpor Odporové snímače viditelného záření Nazývají se také fotodetektory. Obvykle jsou polovodičové, buď z polykrystalického materiálu (fotoodpory) nebo monokrystalického materiálu s přechodem PN - fotodiody. Fotoodpory jsou založeny na změně odporu polovodiče v důsledku jeho osvětlení (fotovoltaický jev). Světlo (foton), který dopadá na přechod PN, narazí do elektronu ve valenční vrstvě atomu a předá mu svoji energii. Elektron energii fotonu absorbuje, čímž získá dostatek energie k opuštění valenčního pásu a přeskočí do pásu vodivostního - elektron opustí vlastní atom a pohybuje se prostorem krystalové mřížky, vznikl tím volný elektron, na jeho místě vznikla díra (defektní elektron). Takto vzniklé volné elektrony jsou volné nosiče náboje, které snižují elektrický odpor polovodiče, resp. zvyšují elektrickou vodivost polovodiče. Jako materiál se používá selen a jeho sloučeniny s kovy a antimon india. Fotodiody jako odporové snímače využívají také vnitřního fotovoltaického jevu a schopnosti PN přechodu separovat volné nositele náboje. Když dopadá viditelné záření na oblast přechodu, objeví se na něm přídavný potenciál. Potom se dioda chová jako odpor řízený osvětlením. Na obr 2.12 je nakreslena V-A charakteristika fotodiody. Není-li přechod osvětlen, má voltampérová charakteristika stejný průběh, jako charakteristika běžné diody. Vliv osvětlení přechodu můžeme sledovat v polarizaci diody v závěrném směru, kdy dochází k lineárnímu růstu anodového proudu při rovnoměrném zvětšování osvětlení. 18

19 VA charakteristika fotodiody prochází třemi kvadranty, přičemž využíváme jen 3. a 4. kvadrant. Ve 3. kvadrantu pracuje fotodioda v tzv. odporovém režimu a chová se jako rezistor citlivý na světlo. V IV. kvadrantu pracuje dioda v tzv. hradlovém (fotovoltaickém režimu), zde se dioda chová jako zdroj elektrické energie. Obr V-A charakteristika fotodiody Dioda se tedy chová ve 3. kvadrantu jako pasivní součástka, jejíž elektrický odpor v závěrném směru je závislý na osvětlení. Fotodioda reaguje na změny osvětlení velmi rychle, řádově s. 2.2 Indukčnostní snímače Pasivní indukčnostní snímače, v praxi běžně nazývané indukční vysílače, tvoří rozsáhlou skupinu pasivních snímačů, u nichž je neelektrická veličina převedena na změnu vlastní indukčnosti nebo vzájemné indukčnosti. Jako všechny ostatní snímače jsou i tyto snímače zapojeny do elektrického obvodu, v tomto případě se střídavým napětím. Indukčnostní snímač se skládá z jedné nebo více cívek. Magnetický obvod cívky může být uzavřený nebo otevřený, s feromagnetickým jádrem nebo bez feromagnetického jádra. Každá indukční cívka, u které musíme uvažovat kromě její indukčnosti ještě ohmický odpor a kapacitu, je spojena s elektrickým obvodem spojovacím vedením, jehož indukčnost, odpor i kapacita se také projevují a tyto veličiny mohou výrazně ovlivnit parametry snímače a přesnost měření. Impedance cívky o N závitech je dána vztahem N Z( jω ) = R + jω kde R je činný odpor cívky a Z m je magnetický odpor. Dále je popsán princip těchto indukčnostních snímačů: 2 Z m snímače lineární výchylky s uzavřeným magnetickým obvodem, které se nazývají snímače s malou vzduchovou mezerou snímače s otevřeným magnetickým obvodem v transformátorovém provedení snímače úhlové výchylky, které se nazývají selsyny. 19

20 2.2.1 Snímače polohy s malou vzduchovou mezerou Konstrukce indukčnostního snímače s malou vzduchovou mezerou je zřejmá z obr V tomto případě se feromagnetická část (kotva) se pohybuje spolu s pohyblivou částí, jejíž polohu měříme. Výstupní veličinou je změna indukčnosti cívky vyvolaná změnou vzduchové mezery cívky. Změní se tak impedance elektrického obvodu a to vyvolá změnu proudu v cívce, který může měřit. Obr Indukčnostní snímač s malou vzduchovou mezerou Impedance obvodu (zanedbáme odpor) Z = jωµ SN 2δ 2 0 Z kde δ je velikost vzduchové mezery, N Z je počet závitů cívky, S průřez jádra cívky, µ 0 permeabilita vakua. Závislost Z na δ je tedy hyperbolická, proto se tyto senzory používají pro měření malých posuvů řádu milimetrů Transformátorový snímač polohy Transformátorové indukční snímače (indukční vysílače) patří mezi indukčnostní snímače s otevřeným magnetických obvodem, u nichž se změna měřené veličiny projevuje změnou vzájemné indukčnosti sekundárních cívek (obr. 2.14, 2.15). Obr.2.14 Provedení transformátorového snímače Změnou polohy jádra se mění koeficient vzájemné indukčnosti mezi oběma systémy cívek. Jádro je vyrobeno z feritu nebo z měkkého železa a je nastavitelné podélně ve vzduchové mezeře. Je-li jádro zcela zasunuto nebe zcela vysunuto, jsou koeficienty vzájemné indukčnosti M1 a M2 stejné, ale indukovaná elektromotorická napětí U 1 a U 2 jsou navzájem opačné- 20

2. Pasivní snímače. 2.1 Odporové snímače

2. Pasivní snímače. 2.1 Odporové snímače . Pasivní snímače Pasivní snímače při působení měřené veličiny mění svoji charakteristickou vlastnost, která potom ovlivní tok elektrické energie. Její změna je pak mírou hodnoty měřené veličiny. Pasivní

Více

2. Pasivní snímače. 2.1 Odporové snímače

2. Pasivní snímače. 2.1 Odporové snímače . Pasivní snímače Pasivní snímače mění při působení měřené některou svoji charakteristickou vlastnost. Její změna je pak mírou hodnoty měřené veličiny a ta potom ovlivní tok elektrické energie ve vyhodnocovacím

Více

Kapacitní senzory. ε r2. Změna kapacity důsledkem změny X. b) c) ε r1. a) aktivní plochy elektrod. b)vzdálenosti elektrod

Kapacitní senzory. ε r2. Změna kapacity důsledkem změny X. b) c) ε r1. a) aktivní plochy elektrod. b)vzdálenosti elektrod Kapacitní senzory a) b) c) ε r1 Změna kapacity důsledkem změny a) aktivní plochy elektrod d) ε r2 ε r1 e) ε r2 b)vzdálenosti elektrod c)plochy dvou dielektrik s různou permitivitou d) tloušťky dvou dielektrik

Více

15. Elektrický proud v kovech, obvody stejnosměrného elektrického proudu

15. Elektrický proud v kovech, obvody stejnosměrného elektrického proudu 15. Elektrický proud v kovech, obvody stejnosměrného elektrického proudu 1. Definice elektrického proudu 2. Jednoduchý elektrický obvod a) Ohmův zákon pro část elektrického obvodu b) Elektrický spotřebič

Více

1 SENZORY SÍLY, TLAKU A HMOTNOSTI

1 SENZORY SÍLY, TLAKU A HMOTNOSTI 1 SENZORY SÍLY, TLAKU A HMOTNOSTI Senzory používající ve většině případů princip převodu síly, tlaku a tíhy na deformaci. Využívají fyzikálních účinků síly. Časově proměnná síla vyvolá zrychlení a hmotnosti

Více

ROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ

ROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ ROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ (1.1, 1.2 a 1.3) Ing. Pavel VYLEGALA 2014 Rozdělení snímačů Snímače se dají rozdělit podle mnoha hledisek. Základním rozdělení: Snímače

Více

Manuální, technická a elektrozručnost

Manuální, technická a elektrozručnost Manuální, technická a elektrozručnost Realizace praktických úloh zaměřených na dovednosti v oblastech: Vybavení elektrolaboratoře Schématické značky, základy pájení Fyzikální principy činnosti základních

Více

Měřicí řetězec. měřicí zesilovač. převod na napětí a přizpůsobení rozsahu převodníku

Měřicí řetězec. měřicí zesilovač. převod na napětí a přizpůsobení rozsahu převodníku Měřicí řetězec fyzikální veličina snímač měřicí zesilovač A/D převodník počítač převod fyz. veličiny na elektrickou (odpor, proud, napětí, kmitočet...) převod na napětí a přizpůsobení rozsahu převodníku

Více

9. ČIDLA A PŘEVODNÍKY

9. ČIDLA A PŘEVODNÍKY Úvod do metrologie - 49-9. ČIDLA A PŘEVODNÍKY (V.LYSENKO) Čidlo (senzor, detektor, receptor) je em jedné fyzikální veličiny na jinou fyzikální veličinu. Snímač (senzor + obvod pro zpracování ) je to člen

Více

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu 9. Čidla napětí a proudu Čas ke studiu: 15 minut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu Výklad

Více

TENZOMETRY tenzometr Použití tenzometrie Popis tenzometru a druhy odporovými polovodičovými

TENZOMETRY tenzometr Použití tenzometrie Popis tenzometru a druhy odporovými polovodičovými TENZOMETRY V současnosti obvyklý elektrický tenzometr je pasivní elektrotechnická součástka používaná k nepřímému měření mechanického napětí na povrchu součásti prostřednictvím měření její deformace. Souvislost

Více

e, přičemž R Pro termistor, který máte k dispozici, platí rovnice

e, přičemž R Pro termistor, který máte k dispozici, platí rovnice Nakreslete schéma vyhodnocovacího obvodu pro kapacitní senzor. Základní hodnota kapacity senzoru pf se mění maximálně o pf. omu má odpovídat výstupní napěťový rozsah V až V. Pro základní (klidovou) hodnotu

Více

Základní pojmy. p= [Pa, N, m S. Definice tlaku: Síla působící kolmo na jednotku plochy. diference. tlaková. Přetlak. atmosférický tlak. Podtlak.

Základní pojmy. p= [Pa, N, m S. Definice tlaku: Síla působící kolmo na jednotku plochy. diference. tlaková. Přetlak. atmosférický tlak. Podtlak. Základní pojmy Definice tlaku: Síla působící kolmo na jednotku plochy F p= [Pa, N, m S 2 ] p Přetlak tlaková diference atmosférický tlak absolutní tlak Podtlak absolutní nula t 2 ozdělení tlakoměrů Podle

Více

SNÍMAČE. - čidla, senzory snímají měří skutečnou hodnotu regulované veličiny (dávají informace o stavu technického zařízení).

SNÍMAČE. - čidla, senzory snímají měří skutečnou hodnotu regulované veličiny (dávají informace o stavu technického zařízení). SNÍMAČE - čidla, senzory snímají měří skutečnou hodnotu regulované veličiny (dávají informace o stavu technického zařízení). Rozdělení snímačů přímé- snímaná veličina je i na výstupu snímače nepřímé -

Více

PRINCIP MĚŘENÍ TEPLOTY spočívá v porovnání teploty daného tělesa s definovanou stupnicí.

PRINCIP MĚŘENÍ TEPLOTY spočívá v porovnání teploty daného tělesa s definovanou stupnicí. 1 SENZORY TEPLOTY TEPLOTA je jednou z nejdůležitějších veličin ovlivňujících téměř všechny stavy a procesy v přírodě Ke stanovení teploty se využívá závislosti určitých fyzikálních veličin na teplotě (A

Více

SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ TEPLOTY

SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ TEPLOTY SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ TEPLOTY 10.1. Kontaktní snímače teploty 10.2. Bezkontaktní snímače teploty 10.1. KONTAKTNÍ SNÍMAČE TEPLOTY Experimentální metody přednáška 10 snímač je připevněn na měřený objekt 10.1.1.

Více

Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky

Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 3.1 Teorie elektronu 1 1 1 Struktura a rozložení elektrických nábojů uvnitř: atomů, molekul, iontů, sloučenin; Molekulární struktura vodičů, polovodičů a

Více

Rezistor je součástka kmitočtově nezávislá, to znamená, že se chová stejně v obvodu AC i DC proudu (platí pro ideální rezistor).

Rezistor je součástka kmitočtově nezávislá, to znamená, že se chová stejně v obvodu AC i DC proudu (platí pro ideální rezistor). Rezistor: Pasivní elektrotechnická součástka, jejíž hlavní vlastností je schopnost bránit průchodu elektrickému proudu. Tuto vlastnost nazýváme elektrický odpor. Do obvodu se zařazuje za účelem snížení

Více

Zdroje napětí - usměrňovače

Zdroje napětí - usměrňovače ZDROJE NAPĚTÍ Napájecí zdroje napětí slouží k přeměně AC napětí na napětí DC a následnému předání energie do zátěže, která tento druh napětí (proudu) vyžaduje ke správné činnosti. Blokové schéma síťového

Více

VÍŘIVÉ PROUDY DZM 2013 1

VÍŘIVÉ PROUDY DZM 2013 1 VÍŘIVÉ PROUDY DZM 2013 1 2 VÍŘIVÉ PROUDY ÚVOD Vířivé proudy tvoří druhou skupinu v metodách, které využívají ke zjišťování vad materiálu a výrobků působení elektromagnetického pole. Na rozdíl od metody

Více

ELEKTRICKÝ PROUD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA

ELEKTRICKÝ PROUD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA ELEKTRICKÝ PROD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA 1 ELEKTRICKÝ PROD Jevem Elektrický proud nazveme usměrněný pohyb elektrických nábojů. Např.:- proud vodivostních elektronů v kovech - pohyb nabitých

Více

ELT1 - Přednáška č. 6

ELT1 - Přednáška č. 6 ELT1 - Přednáška č. 6 Elektrotechnická terminologie a odborné výrazy, měřicí jednotky a činitelé, které je ovlivňují. Rozdíl potenciálů, elektromotorická síla, napětí, el. napětí, proud, odpor, vodivost,

Více

4. Zpracování signálu ze snímačů

4. Zpracování signálu ze snímačů 4. Zpracování signálu ze snímačů Snímače technologických veličin, pasivní i aktivní, zpravidla potřebují převodník, který transformuje jejich výstupní signál na vhodnější formu pro další zpracování. Tak

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných

Více

6. Měření veličin v mechanice tuhých a poddajných látek

6. Měření veličin v mechanice tuhých a poddajných látek 6. Měření veličin v mechanice tuhých a poddajných látek Pro účely měření mechanických veličin (síla, tlak, mechanický moment, změna polohy, rychlost změny polohy, amplituda, frekvence a zrychlení mechanických

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných

Více

Střední od 1Ω do 10 6 Ω Velké od 10 6 Ω do 10 14 Ω

Střední od 1Ω do 10 6 Ω Velké od 10 6 Ω do 10 14 Ω Měření odporu Elektrický odpor základní vlastnost všech pasivních a aktivních prvků přímé měření ohmmetrem nepříliš přesné používáme nepřímé měřící metody výchylkové můstkové rozsah odporů ovlivňující

Více

Kompenzovaný vstupní dělič Analogový nízkofrekvenční milivoltmetr

Kompenzovaný vstupní dělič Analogový nízkofrekvenční milivoltmetr Kompenzovaný vstupní dělič Analogový nízkofrekvenční milivoltmetr. Zadání: A. Na předloženém kompenzovaném vstupní děliči k nf milivoltmetru se vstupní impedancí Z vst = MΩ 25 pf, pro dělící poměry :2,

Více

6. STUDIUM SOLÁRNÍHO ČLÁNKU

6. STUDIUM SOLÁRNÍHO ČLÁNKU 6. STUDIUM SOLÁRNÍHO ČLÁNKU Měřicí potřeby 1) solární baterie 2) termoelektrická baterie 3) univerzální měřicí zesilovač 4) reostat 330 Ω, 1A 5) žárovka 220 V / 120 W s reflektorem 6) digitální multimetr

Více

Generátorové senzory. Termoelektrický článek Piezoelektrické senzory Indukční senzory

Generátorové senzory. Termoelektrický článek Piezoelektrické senzory Indukční senzory Generátorové senzory Termoelektrický článek Piezoelektrické senzory Indukční senzory Obecné vlastnosti termoelektrických článků využívá Seebeckova efektu vodivé spojení dvou různých vodivých materiálů

Více

Laboratorní úloha č. 2 Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek - Faradayův indukční zákon. Max Šauer

Laboratorní úloha č. 2 Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek - Faradayův indukční zákon. Max Šauer Laboratorní úloha č. Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek - Faradayův indukční zákon Max Šauer 14. prosince 003 Obsah 1 Popis úlohy Úkol měření 3 Postup měření 4 Teoretický rozbor

Více

snímače využívají trvalé nebo pružné deformace měřicích členů

snímače využívají trvalé nebo pružné deformace měřicích členů MĚŘENÍ SÍLY snímače využívají trvalé nebo pružné deformace měřicích členů a) Měřiče s trvalou deformací měřicích členů Jsou málo přesné Proto se používají především pro orientační měření tvářecích sil,

Více

Zesilovače. Ing. M. Bešta

Zesilovače. Ing. M. Bešta ZESILOVAČ Zesilovač je elektrický čtyřpól, na jehož vstupní svorky přivádíme signál, který chceme zesílit. Je to tedy elektronické zařízení, které zesiluje elektrický signál. Zesilovač mění amplitudu zesilovaného

Více

Elektromechanický oscilátor

Elektromechanický oscilátor - 1 - Elektromechanický oscilátor Ing. Ladislav Kopecký, 2002 V tomto článku si ukážeme jeden ze způsobů, jak využít silové účinky cívky s feromagnetickým jádrem v rezonanci. I člověk, který neoplývá technickou

Více

Zapojení odporových tenzometrů

Zapojení odporových tenzometrů Zapojení odporových tenzometrů Zadání 1) Seznamte se s konstrukcí a použitím lineárních fóliových tenzometrů. 2) Proveďte měření na fóliových tenzometrech zapojených do můstku. 3) Zjistěte rovnici regresní

Více

u = = B. l = B. l. v [V; T, m, m. s -1 ]

u = = B. l = B. l. v [V; T, m, m. s -1 ] 5. Elektromagnetická indukce je děj, kdy ve vodiči, který se pohybuje v magnetickém poli a protíná magnetické, indukční čáry, vzniká elektrické napětí. Vodič se stává zdrojem a je to nejrozšířenější způsob

Více

25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C.. +10000 C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory

25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C.. +10000 C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory 25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie Bezdotykové měření Pyrometrie (obrázky viz. sešit) Bezdotykové měření teplot je měření povrchové teploty těles na základě elektromagnetického záření mezi tělesem

Více

NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník

NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník Nestacionární magnetické pole Vektor magnetické indukce v čase mění směr nebo velikost. a. nepohybující

Více

elektrické filtry Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech

elektrické filtry Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech piezoelektrický jev při mechanickém namáhání krystalu ve správném směru na něm vzniká elektrické napětí po přiložení elektrického napětí se

Více

Vzorkovací zesilovač základní princip všech digitálních osciloskopů, záznamníků, převodníků,

Vzorkovací zesilovač základní princip všech digitálních osciloskopů, záznamníků, převodníků, 5. října 2015 1 TYPY SIGNÁLŮ Vzorkovací zesilovač základní princip všech digitálních osciloskopů, záznamníků, převodníků, http://www.tek.com/products/oscilloscopes/dpo4000/ 5. října 2015 2 II. ÚPRAVA SIGNÁLŮ

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Elektřina a magnetismus - elektrický náboj tělesa, elektrická síla, elektrické pole, kapacita vodiče - elektrický proud v látkách, zákony

Více

d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k

d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k Ú k o l : a) Proveďte kalibraci odporového teploměru, termočlánku a termistoru b) Určete teplotní koeficienty odporového teploměru, konstanty charakterizující

Více

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 11.3.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Charakteristiky optoelektronických součástek

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 11.3.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Charakteristiky optoelektronických součástek FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 38 ID 155793 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Ladislav Šulák 25.2.2013 11.3.2013 Příprava Opravy

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_32_INOVACE_15_OC_1.01 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Tématický celek Ing. Zdenka

Více

Měřicí přístroje a měřicí metody

Měřicí přístroje a měřicí metody Měřicí přístroje a měřicí metody Základní elektrické veličiny určují kvalitativně i kvantitativně stav elektrických obvodů a objektů. Neelektrické fyzikální veličiny lze převést na elektrické veličiny

Více

Základní otázky pro teoretickou část zkoušky.

Základní otázky pro teoretickou část zkoušky. Základní otázky pro teoretickou část zkoušky. Platí shodně pro prezenční i kombinovanou formu studia. 1. Síla současně působící na elektrický náboj v elektrickém a magnetickém poli (Lorentzova síla) 2.

Více

Elektřina a magnetizmus závěrečný test

Elektřina a magnetizmus závěrečný test DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-20 Téma: závěrečný test Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: TEST - A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý a Mgr. Josef Kormaník TEST Elektřina a magnetizmus závěrečný

Více

Chyby a neurčitosti měření

Chyby a neurčitosti měření Radioelektronická měření (MREM) Chyby a neurčitosti měření 10. přednáška Jiří Dřínovský Ústav radioelektroniky FEKT VUT v Brně Základní pojmy Měření je souhrn činností s cílem určit hodnotu měřené veličiny

Více

Charakteristiky optoelektronických součástek

Charakteristiky optoelektronických součástek FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Spolupracoval Jan Floryček Jméno a příjmení Jakub Dvořák Ročník 1 Měřeno dne Předn.sk.-Obor BIA 27.2.2007 Stud.skup. 13 Odevzdáno dne Příprava Opravy Učitel

Více

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti

Více

2.3 Elektrický proud v polovodičích

2.3 Elektrický proud v polovodičích 2.3 Elektrický proud v polovodičích ( 6 10 8 10 ) Ωm látky rozdělujeme na vodiče polovodiče izolanty ρ ρ ( 10 4 10 8 ) Ωm odpor s rostoucí teplotou roste odpor nezávisí na osvětlení nebo ozáření odpor

Více

Osnova přípravného studia k jednotlivé zkoušce Předmět - Elektrotechnika

Osnova přípravného studia k jednotlivé zkoušce Předmět - Elektrotechnika Osnova přípravného studia k jednotlivé zkoušce Předmět - Elektrotechnika Garant přípravného studia: Střední průmyslová škola elektrotechnická a ZDVPP, spol. s r. o. IČ: 25115138 Učební osnova: Základní

Více

Měření neelektrických veličin. Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování

Měření neelektrických veličin. Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování Měření neelektrických veličin Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování Obsah Struktura měřicího řetězce Senzory Technické parametry senzorů Obrazová příloha Měření neelektrických veličin

Více

A:Cejchování termočlánku na bod tání čistého kovu B:Měření teploty termočlánkem C:Cejchování termoelektrického snímače KET/MNV (9.

A:Cejchování termočlánku na bod tání čistého kovu B:Měření teploty termočlánkem C:Cejchování termoelektrického snímače KET/MNV (9. A:Cejchování termočlánku na bod tání čistého kovu B:Měření teploty termočlánkem C:Cejchování termoelektrického snímače KET/MNV (9. cvičení) Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A08B0268P A: Cejchování

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více

FYZIKA II. Petr Praus 8. Přednáška stacionární magnetické pole (pokračování) a Elektromagnetická indukce

FYZIKA II. Petr Praus 8. Přednáška stacionární magnetické pole (pokračování) a Elektromagnetická indukce FYZIKA II Petr Praus 8. Přednáška stacionární magnetické pole (pokračování) a Elektromagnetická indukce Osnova přednášky tenká cívka, velmi dlouhý solenoid, toroid magnetické pole na ose proudové smyčky

Více

STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník

STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník Magnetické pole Vytváří se okolo trvalého magnetu. Magnetické pole vodiče Na základě experimentů bylo

Více

SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ DEFORMACE

SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ DEFORMACE SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ DEFORMACE 8.1. Odporové tenzometry 8.2. Optické tenzometry 8.3. Bezkontaktní optické metody 8.1. ODOPROVÉ TENZOMETRY 8.1.1. Princip měření deformace 8.1.2. Kovové tenzometry 8.1.3. Polovodičové

Více

Automatizační technika Měření č. 6- Analogové snímače

Automatizační technika Měření č. 6- Analogové snímače Automatizační technika Měření č. - Analogové snímače Datum:.. Vypracoval: Los Jaroslav Skupina: SB 7 Analogové snímače Zadání: 1. Seznamte se s technickými parametry indukčních snímačů INPOS. Změřte statické

Více

A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu B:Měření teploty totálním pyrometrem KET/MNV (8. cvičení)

A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu B:Měření teploty totálním pyrometrem KET/MNV (8. cvičení) A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu B:Měření teploty totálním pyrometrem KET/MNV (8. cvičení) Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A8B268P A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu

Více

FYZIKA II. Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud

FYZIKA II. Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud FYZIKA II Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud Osnova přednášky Elektrický proud proudová hustota Elektrický odpor a Ohmův zákon měrná vodivost driftová rychlost Pohyblivost nosičů náboje teplotní

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika Zaměření: počítačové

Více

Stejnosměrné generátory dynama. 1. Princip činnosti

Stejnosměrné generátory dynama. 1. Princip činnosti Stejnosměrné generátory dynama 1. Princip činnosti stator dynama vytváří budící magnetické pole v tomto poli se otáčí vinutí rotoru s jedním závitem v závitech rotoru se indukuje napětí změnou velikosti

Více

5. MĚŘENÍ TEPLOTY TERMOČLÁNKY

5. MĚŘENÍ TEPLOTY TERMOČLÁNKY . MĚŘENÍ TEPLOTY TEMOČLÁNKY Úkol měření Ověření funkce dvoudrátového převodníku XT pro měření teploty termoelektrickými články (termočlánky) a kompenzace studeného konce polovodičovým přechodem PN.. Ověřte

Více

Polovodičové diody. Dělení polovodičových diod podle základního materiálu: Germaniové Křemíkové Galium-arsenid+Au

Polovodičové diody. Dělení polovodičových diod podle základního materiálu: Germaniové Křemíkové Galium-arsenid+Au Polovodičové diody Dioda definice: Elektronická dvojpólová součástka, která při své činnosti využívá přechod, který vykazuje usměrňující vlastnosti (jednosměrnou vodivost). Vlastnosti se liší způsobem

Více

Pedagogická fakulta v Ústí nad Labem Fyzikální praktikum k elektronice 2 Číslo úlohy : 1

Pedagogická fakulta v Ústí nad Labem Fyzikální praktikum k elektronice 2 Číslo úlohy : 1 Pedagogická fakulta v Ústí nad Labem Fyzikální praktikum k elektronice Číslo úlohy : 1 Název úlohy : Vypracoval : ročník : 3 skupina : F-Zt Vnější podmínky měření : měřeno dne : 3.. 004 teplota : C tlak

Více

ELEKTRICKÝ PROUD V KOVECH. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník

ELEKTRICKÝ PROUD V KOVECH. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník ELEKTRICKÝ PROUD V KOVECH Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník Elektrický proud Uspořádaný pohyb volných částic s nábojem Směr: od + k ( dle dohody - ve směru kladných

Více

7. MĚŘENÍ LINEÁRNÍHO POSUVU

7. MĚŘENÍ LINEÁRNÍHO POSUVU 7. MĚŘENÍ LINEÁRNÍHO POSUVU Seznamte se s fyzikálními principy a funkcí následujících senzorů polohy: o odporový o optický inkrementální o diferenciální indukční s pohyblivým jádrem LVDT 1. Odporový a

Více

SOUČÁSTKY ELEKTRONIKY

SOUČÁSTKY ELEKTRONIKY SOUČÁSTKY ELEKTRONIKY Učební obor: ELEKTRO bakalářské studium Počet hodin: 90 z toho 30 hodin v 1. semestru 60 hodin ve 2. semestru Předmět je zakončen zápočtem v 1. semestru a zápočtem a zkouškou ve 2.

Více

O ptoelektronické senzory polohy 75

O ptoelektronické senzory polohy 75 O bsah Str. 1. ÚVOD (M. Kreitll) 13 1.1. Senzor 13 1.2. Technologie výroby senzorů 14 1.3. M ěřicí řetězec 14 1.4. Inteligentní senzor 16 1.5. Technické p aram etry senzorů 17 1.5.1. Statické vlastnosti

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2016/2017

Profilová část maturitní zkoušky 2016/2017 Tematické okruhy a hodnotící kritéria Střední průmyslová škola, 1/8 ELEKTRONICKÁ ZAŘÍZENÍ Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2016/2017 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing. Miroslav Krýdl Tematická oblast ELEKTRONIKA

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing. Miroslav Krýdl Tematická oblast ELEKTRONIKA Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_03_Filtrace a stabilizace Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Autor Ing. Miroslav Krýdl Tematická

Více

Mˇeˇren ı vlastn ı indukˇcnosti Ondˇrej ˇ Sika

Mˇeˇren ı vlastn ı indukˇcnosti Ondˇrej ˇ Sika Obsah 1 Zadání 3 2 Teoretický úvod 3 2.1 Indukčnost.................................. 3 2.2 Indukčnost cívky.............................. 3 2.3 Vlastní indukčnost............................. 3 2.4 Statická

Více

Základní pojmy. T = ϑ + 273,15 [K], [ C] Definice teploty:

Základní pojmy. T = ϑ + 273,15 [K], [ C] Definice teploty: Definice teploty: Základní pojmy Fyzikální veličina vyjadřující míru tepelného stavu tělesa Teplotní stupnice Termodynamická (Kelvinova) stupnice je určena dvěma pevnými body: absolutní nula (ustává termický

Více

Integrovaná střední škola, Kumburská 846, Nová Paka Automatizace Snímače teploty. Snímače teploty

Integrovaná střední škola, Kumburská 846, Nová Paka Automatizace Snímače teploty. Snímače teploty Snímače teploty Měření teploty patří k jednomu z nejdůležitějších oborů měření, protože je základem řízení řady technologických procesů. Pro měření teploty jsou stanoveny dvě stupnice: a) Termodynamická

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 1. Čím se vyznačuje polovodičový materiál Polovodič je látka, jejíž elektrická vodivost lze měnit. Závisí na

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 1. Základní informace o této fyzikální veličině Symbol vlastní indukčnosti je L, základní jednotka henry, symbol

Více

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (Bl) (И) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA ( 1S ) (SI) Int Cl* G 21 G 4/08

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (Bl) (И) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA ( 1S ) (SI) Int Cl* G 21 G 4/08 ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA ( 1S ) POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ 262470 (И) (Bl) (22) přihláženo 25 04 87 (21) PV 2926-87.V (SI) Int Cl* G 21 G 4/08 ÚFTAD PRO VYNÁLEZY A OBJEVY (40)

Více

LABORATORNÍ PROTOKOL Z PŘEDMĚTU SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA

LABORATORNÍ PROTOKOL Z PŘEDMĚTU SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA LABORATORNÍ PROTOKOL Z PŘEDMĚTU SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA Transformátor Měření zatěžovací a převodní charakteristiky. Zadání. Změřte zatěžovací charakteristiku transformátoru a graficky znázorněte závislost

Více

Praktikum III - Optika

Praktikum III - Optika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky M UK Praktikum III - Optika Úloha č. 5 Název: Charakteristiky optoelektronických součástek Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 2. 3. 28

Více

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 15. Měření elektrických veličin

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 15. Měření elektrických veličin FSI VT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPEIMENTÁLNÍ METODY I 15. Měření elektrických veličin OSNOVA 15. KAPITOLY Úvod do měření elektrických

Více

1 SENZORY V MECHATRONICKÝCH SOUSTAVÁCH

1 SENZORY V MECHATRONICKÝCH SOUSTAVÁCH 1 V MECHATRONICKÝCH SOUSTAVÁCH Senzor - důležitá součást většiny moderních elektronických zařízení. Účel: Zjišťovat přítomnost různých fyzikálních, většinou neelektrických veličin, a umožnit další zpracování

Více

FYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy

FYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy FYZIKA II Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy Osnova přednášky Energie magnetického pole v cívce Vzájemná indukčnost Kvazistacionární

Více

5.0 ZJIŠŤOVÁNÍ FÁZOVÝCH PŘEMĚN

5.0 ZJIŠŤOVÁNÍ FÁZOVÝCH PŘEMĚN 5.0 ZJIŠŤOVÁNÍ FÁZOVÝCH PŘEMĚN Metody zkoumání fázových přeměn v kovech a slitinách jsou založeny na využití změn převážně fyzikálních vlastností, které fázovou přeměnu a s ní spojenou změnu struktury

Více

R 0 = R 1 + R 2. V současnosti je R Z >> R 0, dělič se počítá naprázdno R 1. U 1 R 2 R Z U 2 Přenos:

R 0 = R 1 + R 2. V současnosti je R Z >> R 0, dělič se počítá naprázdno R 1. U 1 R 2 R Z U 2 Přenos: Poloha a vzdálenosti (délky, úhly) Dělení snímačů dle signálu: - analogové změna odporu, indukčnosti, kapacity, napětí aj. - číslicové poloha vyjádřena digitálním číslem (diskrétní, dvojhodnotové) Dle

Více

Měření teploty v budovách

Měření teploty v budovách Měření teploty v budovách Zadání 1. Seznamte se s fyzikálními principy a funkčností předložených senzorů: odporový teploměr Pt100, termistor NCT, termočlánek typu K a bezdotykový úhrnný pyrometr 2. Proveďte

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

zařízení 2. přednáška Fakulta elektrotechniky a informatiky prof.ing. Petr Chlebiš, CSc.

zařízení 2. přednáška Fakulta elektrotechniky a informatiky prof.ing. Petr Chlebiš, CSc. Konstrukce elektronických zařízení 2. přednáška prof.ing. Petr Chlebiš, CSc. Pasivní a konstrukční prvky - Rezistory - Kondenzátory - Vinuté díly, cívky, transformátory - Konektory - Kontaktní prvky, spínače,

Více

11. Odporový snímač teploty, měřicí systém a bezkontaktní teploměr

11. Odporový snímač teploty, měřicí systém a bezkontaktní teploměr 11. Odporový snímač teploty, měřicí systém a bezkontaktní teploměr Otázky k úloze (domácí příprava): Pro jakou teplotu je U = 0 v případě použití převodníku s posunutou nulou dle obr. 1 (senzor Pt 100,

Více

Rezonanční elektromotor II

Rezonanční elektromotor II - 1 - Rezonanční elektromotor II Ing. Ladislav Kopecký, 2002 V tomto článku dále rozvineme a zpřesníme myšlenku rezonančního elektromotoru. Nejdříve se zamyslíme nad vhodnou konstrukcí elektromotoru. Z

Více

2.POPIS MĚŘENÉHO PŘEDMĚTU Měřeným předmětem je v tomto případě nízkofrekvenční nevýkonový tranzistor KC 639. Mezní hodnoty jsou uvedeny v tabulce:

2.POPIS MĚŘENÉHO PŘEDMĚTU Měřeným předmětem je v tomto případě nízkofrekvenční nevýkonový tranzistor KC 639. Mezní hodnoty jsou uvedeny v tabulce: RIEDL 3.EB 10 1/11 1.ZADÁNÍ a) Změřte statické hybridní charakteristiky tranzistoru KC 639 v zapojení se společným emitorem (při měření nesmí dojít k překročení mezních hodnot). 1) Výstupní charakteristiky

Více

9. MĚŘENÍ SÍLY TENZOMETRICKÝM MŮSTKEM

9. MĚŘENÍ SÍLY TENZOMETRICKÝM MŮSTKEM 9. MĚŘENÍ SÍLY TENZOMETICKÝM MŮSTKEM Úvod: Tenzometry se používají např. pro: Měření deformací objektů. Měření síly, tlaku, krouticího momentu, momentu síly, mechanického napětí spojů. Měření zatížení

Více

4. SENZORY S INDUKČNOST NOSTÍ. μ dμ. L ds S. L l L N. dl + Typické použití a rozdělení senzorů

4. SENZORY S INDUKČNOST NOSTÍ. μ dμ. L ds S. L l L N. dl + Typické použití a rozdělení senzorů 4. SENZORY S INDUKČNOST NOSTÍ Přednášející: Prof. Ing. Miroslav Husák, CSc. husak@fel.cvut.cz, http://micro.feld.cvut.cz tel.: 2 2435 2267 Cvičící: Ing. Pavel Kulha Ing. Adam Bouřa 1 2 Princip činnosti

Více

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření optoelektronického vazebního členu, část 3-11-1

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření optoelektronického vazebního členu, část 3-11-1 MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření optoelektronického vazebního členu, část 3-11-1 Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0093 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

PŘEDNÁŠKA 1 - OBSAH. Přednáška 1 - Obsah

PŘEDNÁŠKA 1 - OBSAH. Přednáška 1 - Obsah PŘEDNÁŠKA 1 - OBSAH Přednáška 1 - Obsah i 1 Analogová integrovaná technika (AIT) 1 1.1 Základní tranzistorová rovnice... 1 1.1.1 Transkonduktance... 2 1.1.2 Výstupní dynamická impedance tranzistoru...

Více

Merkur perfekt Challenge Studijní materiály

Merkur perfekt Challenge Studijní materiály Merkur perfekt Challenge Studijní materiály T: 541 146 120 IČ: 00216305, DIČ: CZ00216305 / www.feec.vutbr.cz/merkur / steffan@feec.vutbr.cz 1 / 11 Název úlohy: Krokový motor a jeho řízení Anotace: Úkolem

Více

Magnetické vlastnosti látek (magnetik) jsou důsledkem orbitálního a rotačního pohybu elektronů. Obíhající elektrony představují elementární proudové

Magnetické vlastnosti látek (magnetik) jsou důsledkem orbitálního a rotačního pohybu elektronů. Obíhající elektrony představují elementární proudové MAGNETICKÉ POLE V LÁTCE, MAXWELLOVY ROVNICE MAGNETICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK Magnetické vlastnosti látek (magnetik) jsou důsledkem orbitálního a rotačního pohybu elektronů. Obíhající elektrony představují elementární

Více

Měřená veličina. Rušení vyzařováním: magnetická složka (9kHz 150kHz), magnetická a elektrická složka (150kHz 30MHz) Rušivé elektromagnetické pole

Měřená veličina. Rušení vyzařováním: magnetická složka (9kHz 150kHz), magnetická a elektrická složka (150kHz 30MHz) Rušivé elektromagnetické pole 13. VYSOKOFREKVENČNÍ RUŠENÍ 13.1. Klasifikace vysokofrekvenčního rušení Definice vysokofrekvenčního rušení: od 10 khz do 400 GHz Zdroje: prakticky všechny zdroje rušení Rozdělení: rušení šířené vedením

Více

Mikrosenzory a mikroelektromechanické systémy

Mikrosenzory a mikroelektromechanické systémy Mikrosenzory a mikroelektromechanické systémy Ing. Jaromír Hubálek, Ph.D. Ústav mikroelektroniky U7/104 Tel. 54114 6163 hubalek@feec.vutbr.cz http://www.umel.feec.vutbr.cz/~hubalek Obsah Úvod do senzorové

Více

MATURITNÍ ZKOUŠKA Z ELEKTROTECHNICKÝCH MĚŘENÍ

MATURITNÍ ZKOUŠKA Z ELEKTROTECHNICKÝCH MĚŘENÍ MATURITNÍ ZKOUŠKA Z ELEKTROTECHNICKÝCH MĚŘENÍ Třída: A4 Školní rok: 2010/2011 1 Vlastnosti měřících přístrojů - rozdělení měřících přístrojů, stupnice měřících přístrojů, značky na stupnici - uložení otočné

Více