MATEMATIKA 1 pro obory Finance a řízení a Cestovní ruch

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MATEMATIKA 1 pro obory Finance a řízení a Cestovní ruch"

Transkript

1 MATEMATIKA 1 pro obory Finance a řízení a Cestovní ruch Marie Hojdarová Jana Krejčová Martina Zámková

2 RNDr. Marie Hojdarová, CSc., RNDr. Jana Krejčová, Ph.D., RNDr. Ing. Martina Zámková, Ph.D. ISBN:

3 Vážení studenti, dostávají se vám do rukou skripta k Matematice 1 pro obor Finance a řízení a obor Cestovní ruch. Vzhledem k tomu, že vaším hlavním studiem není matematika, je matematická teorie funkcí jedné proměnné vysvětlována bez důkazů a pokud možno co nejsrozumitelněji. Srozumitelnost je dále podpořena větším množstvím řešených příkladů. Také lineární algebra je podána zjednodušenou formou bez důkazů. Na konci každé kapitoly naleznete základní příklady k procvičení spolu s jejich výsledky. Doporučujeme si nejprve prostudovat a poté samostatně vypočítat řešené příklady, a teprve pak se obrátit k příkladům neřešeným. Přejeme vám úspěšné studium s našimi skripty, a předem děkujeme za jakékoli připomínky k jejich zlepšení. M.Hojdarová, J.Krejčová, M.Zámková V Jihlavě, červen 2014

4

5 Přehled základních pojmů a označení množina všech přirozených čísel množina všech celých čísel množina všech racionálních čísel množina všech reálných čísel množina všech reálných čísel rozšířená o nevlastní body a, nenulové reálné číslo { } otevřený interval, { }, graficky vyjadřujeme pomocí prázdných kroužků u krajních bodů uzavřený interval, { }, graficky vyjadřujeme pomocí vyplněných kroužků u krajních bodů ) polouzavřený (polootevřený) interval, ) { }, grafické znázornění ( polouzavřený (polootevřený) interval, ( { }, grafické znázornění otevřený interval, { } otevřený interval, { } ( polouzavřený interval, ( { } ) polouzavřený interval, ) { }

6 OBSAH 1. FUNKCE (Krejčová) Reálná funkce reálné proměnné Vlastnosti funkcí Inverzní funkce Přehled elementárních funkcí jedné proměnné Lineární funkce Lineární funkce s absolutní hodnotou Kvadratické funkce Mocninné funkce Lineární lomené funkce Exponenciální funkce Logaritmické funkce Goniometrické funkce Cyklometrické funkce Grafy elementárních funkcí v posunutém tvaru Definiční obor Cvičení LIMITA A SPOJITOST FUNKCE (Krejčová) Limita funkce Spojitost funkce Spojitost funkce v bodě Spojitost funkce na intervalu Výpočet limit Limity polynomů v nevlastním bodě Limity podílu polynomů v nevlastním bodě Limity podílu polynomů ve vlastním bodě Limity výrazů s odmocninami v nevlastním bodě Limity výrazů s odmocninami ve vlastním bodě... 52

7 Limity exponenciálních funkcí v nevlastním bodě Cvičení DERIVACE FUNKCÍ (Zámková) Definice a geometrický význam derivace Pravidla pro derivování základních elementárních funkcí Derivace složených funkcí Derivace vyšších řádů Cvičení UŽITÍ DERIVACÍ (Zámková) Věty o střední hodnotě L Hospitalovo pravidlo Neurčitý výraz typu Neurčitý výraz typu Neurčité výrazy typu,, Asymptoty grafu funkce Cvičení VÝZNAM PRVNÍ A DRUHÉ DERIVACE PRO PRŮBĚH FUNKCE (Krejčová) Význam první derivace pro vyšetření monotonie funkce Význam druhé derivace pro vyšetření zakřivenosti grafu funkce Cvičení EXTRéMY FUNKCE A VYŠETŘOVÁNÍ PRŮBĚHU FUNKCE (Krejčová) Lokální extrémy Globální extrémy Vyšetření průběhu funkce Cvičení APROXIMACE FUNKCE (Hojdarová) Co je aproximace? Aproximace pomocí diferenciálu Taylorův a Maclaurinův polynom

8 7.4. Chyba aproximace, zbytek Taylorova polynomu Důležité Maclaurinovy polynomy Aproximace mnohočlenu vyššího stupně Taylorovým polynomem, Hornerovo schéma Aproximace funkce v intervalu Cvičení ÚVOD DO ŘEŠENÍ SOUSTAV LINEÁRNÍCH ROVNIC, VEKTOROVÝ PROSTOR (Hojdarová) Motivační příklad, vektorový prostor Cvičení MATICE A MATICOVÉ ROVNICE (Hojdarová) Typy matic Operace s maticemi Hodnost matice Inverzní matice Maticové rovnice Cvičení DETERMINANTY A JEJICH VLASTNOSTI (Hojdarová) Pojem determinantu Základní vlastnosti determinantu Subdeterminant, algebraický doplněk determinantu Výpočet inverzní matice pomocí determinantů Cvičení ŘEŠENÍ SOUSTAV LINEÁRNÍCH ROVNIC (Hojdarová) Gaussova eliminační metoda, Frobeniova věta Řešení soustavy s regulární maticí Cramerovým pravidlem Řešení soustav lineárních rovnic s regulární maticí soustavy pomocí inverzní matice Jordanova metoda úplné eliminace Cvičení SEZNAM LITERATURY

9 1. FUNKCE V této kapitole zavedeme a popíšeme nejdůležitější vlastnosti elementárních funkcí jedné proměnné REÁLNÁ FUNKCE REÁLNÉ PROMĚNNÉ DEFINICE: FUNKCE Buďte, neprázdné podmnožiny reálných čísel. Za reálnou funkci jedné reálné proměnné považujeme neprázdnou množinu uspořádaných dvojic, kde,, splňující podmínku: ke každému existuje nejvýše jedno tak, že. Zapisujeme. Skutečnost zapisujeme. Množina všech přípustných se nazývá definiční obor funkce a značíme ji. Není-li řečeno jinak, považujeme za definiční obor funkce množinu všech, pro která má pravá strana rovnice smysl. Množina příslušných se nazývá obor hodnot funkce a značíme ji. Funkce je tedy pravidlo, které danému číslu přiřadí jediné, přesně definované číslo. Uvažujme následující funkci, zadanou tabulkou: x y Definiční obor této funkce je { } a obor hodnot je { }. Naopak následující tabulkou není zadána funkce, protože není splněna podmínka z definice. Tzn. pro hodnotu existují dvě různé hodnoty. x y DEFINICE: GRAF FUNKCE Grafem funkce je množina všech uspořádaných dvojic bodů { } zobrazených v rovině s kartézskou soustavou souřadnic. Kartézská soustava souřadnic je soustava souřadnic v rovině stejnými jednotkami na obou osách. s osami souřadnic na sebe kolmými a se Kapitola: FUNKCE 1

10 Na obrázku 1 je znázorněn graf funkce. Definiční obor i obor hodnot této funkce jsou všechna reálná čísla, tj.. Obrázek 1 Na obrázku 2 je znázorněn graf funkce, jejíž definiční obor je omezen na interval 3;2 Tedy grafem funkce již není přímka, ale pouze úsečka pro hodnoty z daného intervalu. Obor hodnot neboli množina hodnot, pro které daný graf existuje, je zúžen také na interval 2;3.. Obrázek 2 Určeme, jestli je následujícími grafy znázorněna funkce. Pokud ano, určeme definiční obor a obor hodnot znázorněné funkce. a) b) c) 2

11 d) e) f) g) h) i) Řešení: a) Na obrázku je funkce, protože pro každou hodnotu existuje nejvýše jedna hodnota neboli jeden bod v grafu, viz obrázek. Definiční obor funkce je množina čísel na ose, pro která existuje, že bod leží na grafu dané funkce. Tedy { }. Obor hodnot funkce je množina hodnot, pro které existuje, že bod leží na grafu dané funkce. Tedy { }. Kapitola: FUNKCE 3

12 b) Na tomto obrázku je opět graf funkce. Definiční obor funkce je polouzavřený interval. To znamená, že obsahuje pouze jeden svůj krajní bod a druhý krajní bod neobsahuje. Hodnota hodnota Tedy do definičního oboru patří a do definičního oboru nepatří. 2;2. Obor hodnot (čteme na ose y) je uzavřený interval. Tedy patří do něj oba krajní body. 1;3. c) 3 2;, 4;4. d) 2 3;. Obor hodnot funkce tvoří pouze hodnota 2, tedy {2}. e) 4;4, 3;2. f) Na tomto obrázku není graf funkce. Je patrné, že např. pro hodnotu dvě různé hodnoty,,. lze nalézt Tedy pro jednu hodnotu existují dvě hodnoty y, což je v rozporu s definicí funkce. g) Jedná se o graf funkce, která má. Obor hodnot je ale pouze interval 1 ;. 4

13 Pro hodnoty na ose menší nebo rovno odpovídající bod na grafu funkce neexistuje. h) Toto není graf funkce. Pro hodnotu existují dvě hodnoty, a, což je v rozporu s definicí funkce. i) Obrázek je podobný předchozímu případu, ale rozdíl je v tom, že nyní pro existuje již pouze jedna hodnota, a to. Nyní se tedy jedná o graf funkce. Definiční obor je 3;3. Obor hodnot tvoří pouze dvě hodnoty, tedy {-1;2} VLASTNOSTI FUNKCÍ DEFINICE: MONOTONIE FUNKCE Nechť je funkce a interval je podmnožinou. Řekneme, že funkce je na intervalu rostoucí, jestliže pro každé taková, že, platí. Řekneme, že funkce je na intervalu klesající, jestliže pro každé, taková, že, platí. Poznámka: Řekneme, že funkce je na intervalu nerostoucí, jestliže pro každé taková, že, platí. Řekneme, že funkce je na intervalu neklesající, jestliže pro každé, taková, že, platí. Řekneme, že funkce je na intervalu monotónní, je-li buď nerostoucí, nebo neklesající na. Řekneme, že funkce je na intervalu ryze monotónní, je-li buď rostoucí, nebo klesající na. Dále se budeme zabývat pouze Kapitola: FUNKCE 5

14 ryzí monotonnií, proto v následujícím textu pod pojmem monotónní budeme uvažovat výhradně ryze monotónní funkce. Funkce na obrázku 3 je klesající na intervalu ( a rostoucí na intervalu ). Tato funkce tedy není monotónní na definičním oboru. Obrázek 3 Funkce na obrázku 4 je neklesající. Je tedy monotónní na celém definičním oboru. Obrázek 4 Funkce na obrázku 5 je klesající na intervalu a také na intervalu. Nemůžeme ale říci, že je klesající na celém definičním oboru. Např. pro je a pro je. Tedy neplatí. Obrázek 5 6

15 DEFINICE: PERIODIČNOST FUNKCE Řekneme, že funkce je periodická, existuje-li kladné číslo takové, že platí, je-li, je i a platí. Nejmenší číslo s touto vlastností nazýváme primitivní periodou funkce. Má-li funkce periodu, pak také čísla,, atd. jsou periody. Typickým příkladem periodických funkcí jsou funkce goniometrické. Na obrázku 6 je znázorněna goniometrická funkce. Tato funkce má primitivní periodu Základní část funkce, která se stále opakuje, je znázorněna červeně. Obrázek 6 Na obrázku 7 je funkce. Tato funkce je rovněž periodická a má za periodu dokonce libovolné kladné reálné číslo. Tato funkce nemá primitivní periodu. Obrázek 7 VĚTA Každá nekonstantní funkce má primitivní periodu. DEFINICE: PARITA FUNKCE Řekneme, že funkce je sudá, jestliže pro každé platí a platí. Řekneme, že funkce je lichá, pokud pro každé platí a platí. Kapitola: FUNKCE 7

16 Z definice vyplývá, že funkce, které jsou sudé či liché, musí mít definiční obor symetrický dle počátku, tj. bodu. Dále, graf funkce sudé je symetrický podle osy a graf liché funkce je středově souměrný podle bodu. Paritu funkce můžeme tedy poznat z grafu funkce nebo pomocí výpočtu. Funkce na obrázku 3 a 7 jsou sudé, jejich grafy jsou symetrické podle osy y. Naopak funkce na obrázku 4, 5 a 6 jsou liché, jejich graf je souměrný podle počátku. lichá funkce sudá funkce Funkce na obrázku 8 ale není sudá, protože nemá symetrický definiční obor,. Pokud bychom definiční obor zúžili na interval, pak by takto definovaná funkce sudá byla. Obrázek 8 Pokud neumíme nakreslit graf funkce, lze paritu určit pomocí výpočtu hodnoty. Určeme paritu následujících funkcí: Řešení: a) na b) na c) na d) na a) Definiční obor není symetrický podle, proto funkce nemůže být ani sudá, ani lichá. 8

17 b) Definiční obor této funkce je symetrický podle, funkce tedy může být sudá, či lichá. Toto ověříme výpočtem. Vyjádříme hodnotu. To znamená, že do zadání funkce dosadíme místo hodnotu. Tedy:. Tedy platí, což znamená, že je funkce podle definice sudá. c) Definiční obor této funkce je opět symetrický podle, tedy provedeme výpočet. Nyní neplatí, že ani. Tedy funkce není ani sudá, ani lichá. d) Definiční obor je opět symetrický podle a Tedy, z čehož plyne, že funkce je lichá.. DEFINICE: OMEZENOST FUNKCE Nechť je funkce a množina je podmnožinou definičního oboru funkce. Řekneme, že funkce je na množině zdola omezená, existuje-li reálné číslo takové, že platí pro všechna. Řekneme, že funkce je na množině shora omezená, existuje-li reálné číslo takové, že platí pro všechna. Pokud je funkce na množině omezená zdola i shora, potom je funkce na množině omezená. Poznámka: Místo termínu omezená se také používá pojem ohraničená. Graf funkce omezené shora (resp. zdola) si můžeme představit tak, že existuje rovnoběžná přímka s osou, která leží celá nad grafem funkce (resp. pod grafem funkce). Funkce omezená zdola hodnotou -1. Funkce omezená hodnotou 1 shora. Kapitola: FUNKCE 9

18 Tato funkce je omezená shora hodnotou 1 a zdola hodnotou -1. Tedy jedná se o funkci omezenou. Tato funkce není omezená. DEFINICE: PROSTOST FUNKCE Řekneme, že funkce je prostá, právě když pro všechna platí: Je-li, pak. Pro funkci prostou tedy platí, že nám pro různé hodnoty nevyjde stejná hodnota. Například funkce (obrázek 10) není prostá, protože pro hodnoty a vyjde stejná funkční hodnota. Naopak funkce (obrázek 9) je prostá, protože pro každou hodnotu vyjde jiná hodnota. V grafu tuto vlastnost poznáme tak, že pro každou hodnotu odpovídající bod. nalezneme na grafu funkce pouze jeden Obrázek 9 Obrázek 10 VĚTA: Je-li funkce na intervalu monotónní, je na tomto intervalu také prostá. 10

19 Poznámka: Připomeňme si, že pojmem monotónní myslíme ryze monotónní funkci INVERZNÍ FUNKCE DEFINICE: INVERZNÍ FUNKCE Nechť funkce je prostá. Pravidlo, které každému z množiny přiřadí jediné z množiny, pro které platí, se po přeznačení proměnných nazývá inverzní funkce k funkci. Označujeme ji. Graf funkce a graf funkce k ní inverzní jsou souměrné podle přímky, tj. podle osy prvního a třetího kvadrantu. Z definice vyplývá, že pro funkci a funkci k ní inverzní platí: Inverzní funkci k funkci určíme takto. Zaměníme formálně v zadání funkce proměnné a, máme tedy. Z této rovnice vyjádříme proměnnou. Toto vyjádření je jednoznačné (jinak by to znamenalo, že inverzní funkce neexistuje, protože funkce není prostá) a definuje explicitně inverzní funkci. Některé ze základních elementárních funkcí jsou definovány jako inverzní funkce k jiným. Například inverzní funkce k logaritmické funkci je exponenciální funkce a podobně. Protože vlastnost být inverzní funkcí je vlastnost vzájemná, je také logaritmická funkce inverzní k funkci exponenciální. Názorný výpočet inverzní funkce si ukážeme v následující kapitole. VĚTA: Je-li funkce rostoucí (klesající, lichá), má tutéž vlastnost i funkce inverzní. Poznámka: Uvedená věta se nevztahuje na funkce sudé, protože z definice sudé funkce vyplývá, že sudá funkce není prostá. Nemůže k ní tedy existovat inverzní funkce PŘEHLED ELEMENTÁRNÍCH FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ Nyní si připomeneme vlastnosti a grafy elementárních funkcí LINEÁRNÍ FUNKCE Lineární funkce je funkce, která je dána ve tvaru, kde. Grafem této funkce je přímka. Pokud není zadáno jinak, definiční obor jsou všechna reálná čísla. V případě kdy tvoří obor hodnot všechna reálná čísla. Pokud obor hodnot je pouze jedna hotnota, tj. { }. Kapitola: FUNKCE 11

20 Speciálním případem lineárních funkcí jsou funkce, pro něž je, tj. funkce, které nazýváme konstantní funkce. Grafem těchto funkcí jsou přímky rovnoběžné s osou. Na obrázku 11 je graf konstantní funkce Obrázek 11 Nakresleme graf funkce. Protože grafem lineární funkce je přímka, stačí zjistit dva body grafu této funkce a spojit je. Správný graf má mít vyznačené průsečíky se souřadnicovými osami, proto určíme rovnou tyto průsečíky. Průsečík s osou zjistíme tak, že dosadíme do rovnice za nulu. Tedy [ ]. Průsečík s osou vypočítáme tak, že do rovnice dosadíme za nulu. Tedy je přímkou.. Nyní nakreslíme oba body a spojíme Tato funkce je rostoucí, není omezená, není sudá ani lichá, je prostá. Načrtněme graf funkce, jejíž (. 12

21 Opět určíme průsečíky s osami [ ],. Protože má funkce omezený definiční obor, grafem bude úsečka. Spočteme tedy také souřadnice koncových bodů:,. Tato funkce je omezená zdola i shora, je rostoucí a prostá. Není sudá ani lichá. (. Určeme inverzní funkci k funkci. Budeme postupovat podle návodu, který jsme uvedli v předchozí kapitole. Vyměníme v zadání funkce za a naopak. Poté z rovnice vyjádříme. Vidíme, že inverzní funkcí k lineární funkci je opět lineární funkce. Pokud načrtneme grafy obou funkcí, je patrné, že jsou symetrické dle přímky LINEÁRNÍ FUNKCE S ABSOLUTNÍ HODNOTOU Připomeňme si nejprve pojem absolutní hodnota. Absolutní hodnota reálného čísla platí: je číslo, pro které je-li, je, je-li, je. Další možnost, jak lze definovat absolutní hodnotu, je pomocí druhé odmocniny Načrtněme graf funkce. Kapitola: FUNKCE 13

22 Pro všechna, pro která je, tj., je. Naopak pro, pro která je, tj., je. Graf funkce se tedy skládá z grafů dvou funkcí: pro ) pro Dopočítáme průsečíky s osami. Když za dosadíme 0, získáme průsečík s osou, Pokud do rovnice dosadíme 0 za průsečíky s osou., získáme dva nebo. Tato funkce není ani sudá, ani lichá, není prostá. Omezená je pouze zdola hodnotou 2. a ). Načrtněme graf funkce. Pro všechna, pro která je, tj., je. Naopak, pro, pro která je, tj., je. Graf funkce se tedy skládá z grafů dvou funkcí: pro ) pro Dopočítáme průsečíky s osami. Když za dosadíme 0, získáme průsečík s osou, Pokud do rovnice dosadíme 0 za, získáme dva průsečíky s osou. nebo. 14

23 KVADRATICKÉ FUNKCE Kvadratická funkce je funkce definovaná předpisem, kde { },. Grafem kvadratické funkce je parabola s vrcholem. Pokud je, je parabola rozevřená nahoru, pokud je, je parabola rozevřená dolů. Definičním oborem jsou všechna reálná čísla. Oborem hodnot je v případě interval ), v případě interval (. Kvadratická funkce může být zadaná ve tvaru, z kterého jsou přímo vidět souřadnice vrcholu : Nebo ve tvaru, z něhož po převedení na předchozí rovnici získáme vzorce pro výpočet souřadnic vrcholu. Odvoďme si tyto vzorce. Z tohoto tvaru je již patrné, že vzorce pro souřadnice vrcholu paraboly jsou Kapitola: FUNKCE 15

24 Načrtněme graf funkce. Vrchol paraboly má tedy souřadnice. Spočítáme průsečíky s osami. Průsečík s osou : Průsečíky s osou : nebo tedy Můžeme určit vlastnosti této funkce. Funkce není prostá, není sudá ani lichá. Funkce je omezená pouze shora (např. hodnotou 1). a (. Načrtněme graf funkce. Na výpočet souřadnic vrcholu jsme si uvedli vzorce, tedy, souřadnici lze vypočítat také pomocí uvedeného vzorce, nebo jednoduše tak, že stačí dosadit do zadání funkce, tedy. Tedy. Průsečíky s osami jsou: 16

25 Určeme inverzní funkci k funkci pro ). Definiční obor funkce je zúžen pouze na nezáporné hodnoty, protože na svém maximálním definičním oboru, tedy v, funkce není prostá, a tedy k ní inverzní funkce neexistuje. Na intervalu ) je ale funkce prostá, tedy můžeme určit inverzní funkci: Inverzní funkce tedy je: její ). Grafy funkcí jsou symetrické podle osy. Na obrázku vidíme modrý graf funkce graf funkce. a červený Kapitola: FUNKCE 17

26 MOCNINNÉ FUNKCE Mocninná funkce je funkce definovaná předpisem, kde. Definiční obor funkce jsou všechna reálná čísla. Obor hodnot se liší v závislosti na. Graf funkce je také závislý na tom, jestli je liché, či sudé. Pro liché je, funkce je lichá, rostoucí, prostá a není omezená. Mezi tyto funkce patří i lineární funkce. Na obrázku 12 jsou zobrazeny mocninné funkce pro. Pro sudé je ), funkce je sudá, klesající na (, rostoucí na ), není prostá a je omezená zdola. Mezi tyto funkce patří i kvadratická funkce. Obrázek 12 Na obrázku 13 jsou zobrazeny mocninné funkce pro. Obrázek LINEÁRNÍ LOMENÉ FUNKCE Lineární lomená funkce je funkce definovaná předpisem, kde, a navíc platí, což zaručí, že nelze výraz ve funkčním předpisu zkrátit na konstantu. Tedy nenastane např.. Grafem funkce je rovnoosá hyperbola se středem. Definiční obor funkce je { }. Obor hodnot funkce je { }. 18

27 Funkce má dvě asymptoty. Tento pojem je přesně definován v odstavci 4.3. Nyní si asymptoty můžeme představit jako přímky, ke kterým se graf funkce neomezeně přibližuje v krajních bodech definičního oboru. První asymptota je kolmá na osu a její rovnice je, druhá asymptota je kolmá na osu a její rovnice je. Funkce může být zadána ve tvaru, ze kterého lze přímo vyčíst souřadnice středu:, kde. Nebo ve tvaru: který lze převést na předchozí tvar a odtud vyjádřit souřadnice středu takto:,,. Můžeme si všimnout, že první souřadnice středu hyperboly je bod, ve kterém funkce není definována, neboli nulový bod ze jmenovatele dané funkce, tedy. Souřadnice středu je funkční hodnota, ke které se blíží graf svými konci v a, což zapisujeme pomocí limity Uvedený výpočet provedeme v odstavci o limitách Načrtněme graf funkce. Ze zadání můžeme ihned vyčíst souřadnice středu hyperboly. Spočítáme průsečíky s osami [ ] Při kreslení grafu si nejprve nakreslíme střed a skrz něj vedeme asymptoty grafu (tj. přímky, ke kterým se bude graf svými konci blížit). Asymptoty jsou kolmé na souřadnicové osy. Potom si vyznačíme v grafu průsečíky Kapitola: FUNKCE 19

28 s osami a nakonec dokreslíme graf tak, aby procházel danými průsečíky a svými konci se blížil k daným asymptotám. Určíme základní vlastnosti této funkce. Funkce je prostá, není sudá ani lichá, není omezená. Funkce je klesající na intervalu a na intervalu. { } a { }. Načrtněme graf funkce. Ze vzorců, které jsme si uvedli pro výpočet souřadnic středu hyperboly, dostaneme a. Dále spočítáme průsečíky s osami: [ ] Nyní můžeme načrtnout graf funkce. Určíme základní vlastnosti této funkce. Funkce je prostá, není sudá ani lichá, není omezená. Funkce je rostoucí na intervalu a na intervalu. { } a { }. Načrtněme graf funkce. 20

29 Ze vzorců, které jsme si uvedli pro výpočet souřadnic středu hyperboly, dostaneme a. Dále spočítáme průsečíky s osami: [ ] Nyní můžeme načrtnout graf funkce. Určíme základní vlastnosti této funkce. Funkce je prostá, není sudá ani lichá, není omezená. Funkce je klesající na intervalu a na intervalu. { } a { }. Určeme inverzní funkci k funkci. Funkce je prostá, existuje k ní tedy inverzní funkce. V původní funkci zaměníme neznámé a vyjádříme : Graf funkce je na obrázku znázorněn modře, graf funkce je znázorněn červeně. { } { } Kapitola: FUNKCE 21

30 EXPONENCIÁLNÍ FUNKCE Exponenciální funkce je funkce definovaná předpisem, kde je kladné číslo různé od 1. Grafem funkce je exponenciální křivka, která je buď rostoucí (obrázek 14) pro, nebo klesající (obrázek 15) pro. Obrázek 14 Obrázek 15 Definiční obor funkce jsou všechna reálná čísla, obor hodnot je ( omezená zdola 0. Osa je asymptota grafu exponenciální funkce. ). Funkce je prostá, není sudá ani lichá a je Příkladem rostoucí exponenciální funkce jsou:,,. Příkladem klesající exponenciální funkce jsou:,, LOGARITMICKÉ FUNKCE Logaritmická funkce o základu je funkce definovaná předpisem, kde je kladné číslo různé od 1. Logaritmická funkce je funkce, která je inverzní k exponenciální funkci. Proto je definičním oborem této funkce interval a oborem hodnot jsou všechna reálná čísla. Grafem funkce je logaritmická křivka, která je opět v závislosti na základu nebo klesající (obrázek 17) pro. buď rostoucí (obrázek 16) pro 22

31 Obrázek 16 Obrázek 17 Příkladem rostoucí logaritmické funkce jsou:,,. Příkladem klesající logaritmické funkce jsou:,,. Logaritmická funkce není sudá ani lichá, není omezená a je prostá. Osa funkce. je asymptota grafu logaritmické Určeme inverzní funkci k funkci. Abychom vypočítali předpis inverzní funkce, tak opět zaměníme za a naopak a vyjádříme. Určíme ještě definiční obory a obory hodnot:. Na obrázku je graf funkce funkce červeně. vyznačen modře a graf Určeme inverzní funkci k funkci. Abychom vypočítali předpis inverzní funkce, tak opět zaměníme za a naopak a vyjádříme. Kapitola: FUNKCE 23

32 Určíme ještě definiční obory a obory hodnot:. Na obrázku je graf funkce funkce červeně. vyznačen modře a graf V tomto i předchozím příkladu je z obrázků patrná symetrie grafů podle osy GONIOMETRICKÉ FUNKCE Elementární goniometrické funkce jsou čtyři:. Na obrázku 18 je funkce. Funkce je lichá, omezená shora 1, zdola -1. Funkce není prostá. Funkce je periodická, s periodou. Funkce je znázorněna na obrázku 19. Funkce je sudá, omezená shora 1, zdola -1. Funkce není prostá. Funkce je periodická, s periodou. Obrázek 18 24

33 Obrázek 19 Na obrázku 20 je funkce. Tato funkce je definována jako. { } kde. Funkce je lichá, není omezená, není prostá. Funkce je periodická, s periodou. Obrázek 20 Funkce je znázorněna na obrázku 21. Tato funkce je definována jako. { } kde. Funkce je lichá, není omezená, není prostá. Funkce je periodická, s periodou. Obrázek CYKLOMETRICKÉ FUNKCE Cyklometrické funkce jsou funkce inverzní k funkcím goniometrickým. Jedná se tedy o čtyři funkce. Víme, že inverzní funkce existují pouze k funkcím prostým, proto se při definování inverzní funkce k funkci omezíme pouze na interval, u funkce na interval, u funkce na interval a u funkce na interval. Tedy na intervaly, na nichž jsou původní funkce rostoucí nebo klesající a které mají jako svůj vnitřní nebo krajní bod. Kapitola: FUNKCE 25

34 Inverzní funkce k funkci se značí: (čteme: [arkussinus]) Funkce je rostoucí, prostá, omezená, lichá (obrázek 22). Obrázek 22 Inverzní funkce k funkci se nazývá: (čteme: [arkuskosinus]) Funkce je klesající, prostá, omezená, není sudá ani lichá (obrázek 23). Obrázek 23 Inverzní funkce k funkci se nazývá: (čteme: [arkustangens]) Funkce je rostoucí, prostá, omezená a lichá (obrázek 24). Obrázek 24 26

35 Inverzní funkce k funkci se nazývá: (čteme: [arkuskotangens]) Funkce je klesající, prostá, omezená, není sudá ani lichá (obrázek 25). Obrázek 25 Určeme inverzní funkci k funkci. Vyjádříme nejdříve předpis inverzní funkce: Argument funkce musí být z intervalu, tedy: Proto. Argument funkce musí být z intervalu, tedy: Proto Na obrázku vidíme modrý graf funkce a červený graf funkce a je patrná jejich symetrie podle osy. Kapitola: FUNKCE 27

36 Určeme inverzní funkci k funkci. Vyjádříme nejdřív předpis inverzní funkce: Argument funkce musí být z intervalu, tedy: Proto. Argument funkce může být jakékoliv reálné číslo, tedy Na obrázku vidíme modrý graf funkce graf funkce. a červený 1.5. GRAFY ELEMENTÁRNÍCH FUNKCÍ V POSUNUTÉM TVARU Grafy elementárních funkcí, které jsme si popsali v předchozích kapitolách, lze také posunovat či překlápět. Ukážeme si tyto operace na různých funkcích. Tyto operace platí pro všechny výše uvedené funkce, nejen pro ty, na kterých to zde názorně aplikujeme. POSUNUTÍ VE SMĚRU OSY : Pokud argument funkce bude místo hodnota, posunujeme graf funkce ve směru osy o hodnotu. 28

37 Graf funkce, získáme tedy tak, že graf funkce posuneme o jedničku doprava. Graf funkce, získáme tak, že graf funkce posuneme o jedničku doleva. POSUNUTÍ VE SMĚRU OSY : Pokud k funkci přičteme (resp. odečteme) nějakou konstantu, posouvá to graf funkce o hodnotu. Graf funkce získáme posunutím grafu funkce o hodnotu dolu. Graf funkce funkce získáme posunutím grafu o jedna nahoru. OTOČENÍ KOLEM OSY : Pokud je funkce vynásobená konstantou, pak se otáčí graf funkce kolem osy. Neboli část grafu funkce, která je pod osou, se otočí kolem osy nahoru a ta část grafu, která je nad osou, se otočí kolem osy dolů. Kapitola: FUNKCE 29

38 Graf funkce tedy dostaneme tak, že otočíme graf funkce kolem osy. Graf funkce vznikne otočením grafu funkce kolem osy. OTOČENÍ KOLEM OSY Pokud je argument funkce vynásobený hodnotou, pak se otáčí graf funkce kolem osy. Graf funkce tedy vznikne otočením grafu funkce kolem osy. Graf funkce vznikne otočením grafu funkce kolem osy. ABSOLUTNÍ HODNOTA FUNKCE Pokud je funkce v absolutní hodnotě, znamená to, že všechny její záporné hodnoty se násobí číslem neboli všechny body funkce pod osou se otáčí kolem této osy nahoru. Ta část grafu funkce, která je nad osou, se neotáčí nikam. 30

39 Graf funkce získáme otočením záporné části grafu funkce (tj. části která je pod osou ) kolem osy nahoru. Graf funkce získáme otočením záporné části grafu funkce nad osu DEFINIČNÍ OBOR Při určování definičního oboru elementární funkce, hledáme množinu všech hodnot, které lze dosazovat do funkčního předpisu. Na základě znalostí definičních oborů základních elementárních funkcí tedy stanovujeme podmínky, které musí být splněny, aby daná funkce byla definována. Za základní elementární funkce označujeme všechny funkce zavedené v předchozích kapitolách. Každá reálná funkce jedné reálné proměnné, která z těchto základních funkcí vznikne konečným počtem algebraických operací a konečným počtem operací skládání, je elementární. Nyní ještě zavedeme pojem složená funkce. DEFINICE: SLOŽENÁ FUNKCE Nechť a jsou funkce. Pak funkce daná předpisem ( ) se nazývá složená funkce. Funkce se nazývá vnitřní složkou, funkce vnější složkou složené funkce. Připomeneme si definiční obory některých elementárních funkcí, tedy podmínky, za nichž mají smysl vyšetřované složené funkce. Kapitola: FUNKCE 31

40 Určeme definiční obor. Definiční obor funkce je množina všech reálných, pro něž dané funkce existují. Logaritmus existuje pouze pro kladná reálná čísla, proto musí platit, arkussinus je definován na množině, proto musí platit. Nyní vyřešíme tyto nerovnice a definiční obor bude průnik řešení těchto nerovnic. Průnik řešení jednotlivých nerovností je definiční obor zadané funkce, tedy (. Určeme definiční obor funkce. Ze zadání funkce plynou tyto podmínky:,,. ( Průnik řešení jednotlivých nerovností je definiční obor funkce, tedy (. Určeme definiční obor funkce. Stanovíme podmínky:,. 32

41 Tedy. Určeme definiční obor funkce Stanovíme podmínky:,,. První nerovnici splňují hodnoty. Definiční obor zadané funkce je pak průnik množin, v nichž jsou splněny jednotlivé podmínky, tedy 1.7. CVIČENÍ 1) Určete definiční obor funkce: a) b) Kapitola: FUNKCE 33

42 c) d) e) [a) ), b), c) (, d) (, e) ] 2) Určete inverzní funkce k daným funkcím a určete definiční obor a obor hodnot obou funkcí: a) b) c) d) e) [a) { }, b), c), 3) Určete, jestli jsou tyto funkce prosté, sudé, nebo liché a ohraničené. d), e) ] a) b) c) d) e) [a) není prostá, je sudá, omezená shora 2, b) není prostá, sudá, omezená shora a zdola 0, c) prostá, lichá, neomezená, d) prostá, ani sudá, ani lichá, omezená zdola a shora 0, e) prostá, lichá, omezená shora 4) Načrtněte grafy těchto funkcí: a zdola ] a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) 34

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY 1. Základní poznatky z logiky a teorie množin Pojem konstanty a proměnné. Obor proměnné. Pojem výroku a jeho pravdivostní hodnota. Operace s výroky, složené výroky, logické

Více

1. Několik základních pojmů ze středoškolské matematiky. Na začátku si připomeneme následující pojmy:

1. Několik základních pojmů ze středoškolské matematiky. Na začátku si připomeneme následující pojmy: Opakování středoškolské matematiky Slovo úvodem: Tato pomůcka je určena zejména těm studentům presenčního i kombinovaného studia na VŠFS, kteří na středních školách neprošli dostatečnou průpravou z matematiky

Více

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0. Nalezněte definiční obor funkce Diferenciální počet f = ln arcsin + Definiční obor funkce f je určen vztahy Z těchto nerovností plyne < + ln arcsin + je tedy D f =, Určete definiční obor funkce arcsin

Více

Limita a spojitost funkce

Limita a spojitost funkce Limita a spojitost funkce Základ všší matematik Dana Říhová Mendelu Brno Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplin společného základu

Více

MATEMATIKA STUDIJNÍ POŽADAVKY PRO JEDNOTLIVÉ ROČNÍKY STUDIA

MATEMATIKA STUDIJNÍ POŽADAVKY PRO JEDNOTLIVÉ ROČNÍKY STUDIA MATEMATIKA STUDIJNÍ POŽADAVKY PRO JEDNOTLIVÉ ROČNÍKY STUDIA Osmileté studium 1. ročník 1. Opakování a prohloubení učiva 1. 5. ročníku Číslo, číslice, množiny, přirozená čísla, desetinná čísla, číselné

Více

CZ 1.07/1.1.32/02.0006

CZ 1.07/1.1.32/02.0006 PO ŠKOLE DO ŠKOLY CZ 1.07/1.1.32/02.0006 Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.32/02.0006 Název projektu: Po škole do školy Příjemce grantu: Gymnázium, Kladno Název výstupu: Prohlubující semináře Matematika (MI

Více

Sbírka úloh z matematiky

Sbírka úloh z matematiky Střední průmyslová škola a Střední odborné učiliště, Trutnov, Školní 101 Sbírka úloh z matematiky v rámci projektu královéhradeckého kraje zavádění inovativních metod výuky pomocí ICT v předmětu matematika

Více

FUNKCE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

FUNKCE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ FUNKCE Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu INVESTICE DO ROZVOJE

Více

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2013-2014

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2013-2014 Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2013-2014 1. ročník (první pololetí, druhé pololetí) 1) Množiny. Číselné obory N, Z, Q, I, R. 2) Absolutní hodnota reálného čísla, intervaly. 3) Procenta,

Více

Maturitní témata od 2013

Maturitní témata od 2013 1 Maturitní témata od 2013 1. Úvod do matematické logiky 2. Množiny a operace s nimi, číselné obory 3. Algebraické výrazy, výrazy s mocninami a odmocninami 4. Lineární rovnice a nerovnice a jejich soustavy

Více

ALGEBRA LINEÁRNÍ, KVADRATICKÉ ROVNICE

ALGEBRA LINEÁRNÍ, KVADRATICKÉ ROVNICE ALGEBRA LINEÁRNÍ, KVADRATICKÉ ROVNICE A NEROVNICE, SOUSTAVY ROVNIC A NEROVNIC Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21.

Více

MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ vyšší úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT)

MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ vyšší úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT) MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ vyšší úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT) 1. Číselné obory 1.1 Přirozená čísla provádět aritmetické operace s přirozenými čísly rozlišit prvočíslo a

Více

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

1 Mnohočleny a algebraické rovnice 1 Mnohočleny a algebraické rovnice 1.1 Pojem mnohočlenu (polynomu) Připomeňme, že výrazům typu a 2 x 2 + a 1 x + a 0 říkáme kvadratický trojčlen, když a 2 0. Číslům a 0, a 1, a 2 říkáme koeficienty a písmenem

Více

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2014-2015

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2014-2015 Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2014-2015 1. ročník (první pololetí, druhé pololetí) 1) Množiny. Číselné obory N, Z, Q, I, R. 2) Absolutní hodnota reálného čísla, intervaly. 3) Procenta,

Více

MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ základní úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT)

MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ základní úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT) MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ základní úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT) 1. Číselné obory 1.1 Přirozená čísla provádět aritmetické operace s přirozenými čísly rozlišit prvočíslo

Více

Poznámka: V kurzu rovnice ostatní podrobně probíráme polynomické rovnice a jejich řešení.

Poznámka: V kurzu rovnice ostatní podrobně probíráme polynomické rovnice a jejich řešení. @083 6 Polynomické funkce Poznámka: V kurzu rovnice ostatní podrobně probíráme polynomické rovnice a jejich řešení. Definice: Polynomická funkce n-tého stupně (n N) je dána předpisem n n 1 2 f : y a x

Více

2. spojitost (7. cvičení) 3. sudost/lichost, periodicita (3. cvičení) 4. první derivace, stacionární body, intervaly monotonie (10.

2. spojitost (7. cvičení) 3. sudost/lichost, periodicita (3. cvičení) 4. první derivace, stacionární body, intervaly monotonie (10. MA. cvičení průběh funkce Lukáš Pospíšil,202 Průběh funkce Pod úkolem vyšetřete průběh funkce budeme rozumět nalezení všech kvalitativních vlastností zadané funkce - tedy bude potřeba zjistit o funkci

Více

Požadavky na konkrétní dovednosti a znalosti z jednotlivých tematických celků

Požadavky na konkrétní dovednosti a znalosti z jednotlivých tematických celků Maturitní zkouška z matematiky 2012 požadované znalosti Zkouška z matematiky ověřuje matematické základy formou didaktického testu. Test obsahuje uzavřené i otevřené úlohy. V uzavřených úlohách je vždy

Více

MATEMATIKA Přijímací zkoušky na ČVUT

MATEMATIKA Přijímací zkoušky na ČVUT Kolektiv MATEMATIKA Přijímací zkoušky na ČVUT Praha 200 Vydavatelství ČVUT Lektoři: doc. RNDr. Čeněk Zlatník, CSc. doc. RNDr. Ludmila Machačová, CSc. Jaroslav Černý, Růžena Černá, František Gemperle, Vladimíra

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Matematika 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu

Více

Exponenciální rovnice. Metoda převedení na stejný základ. Cvičení 1. Příklad 1.

Exponenciální rovnice. Metoda převedení na stejný základ. Cvičení 1. Příklad 1. Eponenciální rovnice Eponenciální rovnice jsou rovnice, ve kterých se neznámá vsktuje v eponentu. Řešíme je v závislosti na tpu rovnice několika základními metodami. A. Metoda převedení na stejný základ

Více

O FUNKCÍCH. Obsah. Petr Šedivý www.e-matematika.cz Šedivá matematika

O FUNKCÍCH. Obsah. Petr Šedivý www.e-matematika.cz Šedivá matematika O FUNKCÍCH Obsah Nezbytně nutná kapitola, kterou musíte znát pro studium limit, derivací a integrálů. Základ, bez kterého se neobejdete. Nejprve se seznámíte se všemi typy funkcí, které budete potřebovat,

Více

4. Topologické vlastnosti množiny reálných

4. Topologické vlastnosti množiny reálných Matematická analýza I přednášky M. Málka cvičení A. Hakové a R. Otáhalové Zimní semestr 2004/05 4. Topologické vlastnosti množiny reálných čísel V této kapitole definujeme přirozenou topologii na množině

Více

Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují

Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují 1. u + v = v + u, u, v V 2. (u + v) + w = u + (v + w),

Více

1 Linearní prostory nad komplexními čísly

1 Linearní prostory nad komplexními čísly 1 Linearní prostory nad komplexními čísly V této přednášce budeme hledat kořeny polynomů, které se dále budou moci vyskytovat jako složky vektorů nebo matic Vzhledem k tomu, že kořeny polynomu (i reálného)

Více

analytické geometrie v prostoru s počátkem 18. stol.

analytické geometrie v prostoru s počátkem 18. stol. 4.. Funkce více proměnných, definice, vlastnosti Funkce více proměnných Funkce více proměnných se v matematice začal používat v rámci rozvoje analtické geometrie v prostoru s počátkem 8. stol. I v sami

Více

MATEMATIKA Tematické okruhy ke státní maturitní zkoušce Obor: mechanik elektronik

MATEMATIKA Tematické okruhy ke státní maturitní zkoušce Obor: mechanik elektronik MATEMATIKA Tematické okruhy ke státní maturitní zkoušce Obor: mechanik elektronik R4 1. ČÍSELNÉ VÝRAZY 1.1. Přirozená čísla počítání s přirozenými čísly, rozlišit prvočíslo a číslo složené, rozložit složené

Více

5.2. Funkce, definiční obor funkce a množina hodnot funkce

5.2. Funkce, definiční obor funkce a množina hodnot funkce 5. Funkce 8. ročník 5. Funkce 5.. Opakování - Zobrazení a zápis intervalů a) uzavřený interval d) otevřený interval čísla a,b krajní body intervalu číslo a patří do intervalu (plné kolečko) číslo b patří

Více

Posloupnosti a jejich konvergence POSLOUPNOSTI

Posloupnosti a jejich konvergence POSLOUPNOSTI Posloupnosti a jejich konvergence Pojem konvergence je velmi důležitý pro nediskrétní matematiku. Je nezbytný všude, kde je potřeba aproximovat nějaké hodnoty, řešit rovnice přibližně, používat derivace,

Více

Funkce, funkční závislosti Lineární funkce

Funkce, funkční závislosti Lineární funkce Funkce, funkční závislosti Lineární funkce Obsah: Definice funkce Grafické znázornění funkce Konstantní funkce Lineární funkce Vlastnosti lineárních funkcí Lineární funkce - příklady Zdroje Z Návrat na

Více

LOKÁLNÍ EXTRÉMY. LOKÁLNÍ EXTRÉMY (maximum a minimum funkce)

LOKÁLNÍ EXTRÉMY. LOKÁLNÍ EXTRÉMY (maximum a minimum funkce) Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA ČTVRTÝ Mgr. Tomáš MAŇÁK 5. srpna Název zpracovaného celku: LOKÁLNÍ EXTRÉMY LOKÁLNÍ EXTRÉMY (maimum a minimum funkce) Lokální etrémy jsou body, v nichž funkce

Více

PRIMA Přirozená čísla Celá čísla Desetinná čísla Číselná osa Pravidla pro násobení a dělení 10, 100, 1000..a 0,1, 0,01, 0,001.. Čísla navzájem opačná

PRIMA Přirozená čísla Celá čísla Desetinná čísla Číselná osa Pravidla pro násobení a dělení 10, 100, 1000..a 0,1, 0,01, 0,001.. Čísla navzájem opačná PRIMA Přirozená čísla Celá čísla Desetinná čísla Číselná osa Pravidla pro násobení a dělení 10, 100, 1000..a 0,1, 0,01, 0,001.. Čísla navzájem opačná Racionální čísla Zlomky Rozšiřování a krácení zlomků

Více

Témata absolventského klání z matematiky :

Témata absolventského klání z matematiky : Témata absolventského klání z matematiky : 1.Dělitelnost přirozených čísel - násobek a dělitel - společný násobek - nejmenší společný násobek (n) - znaky dělitelnosti 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9,10 - společný

Více

Cvičení z matematiky jednoletý volitelný předmět

Cvičení z matematiky jednoletý volitelný předmět Název předmětu: Zařazení v učebním plánu: Cvičení z matematiky O8A, C4A, jednoletý volitelný předmět Cíle předmětu Obsah předmětu je zaměřen na přípravu studentů gymnázia na společnou část maturitní zkoušky

Více

5. Interpolace a aproximace funkcí

5. Interpolace a aproximace funkcí 5. Interpolace a aproximace funkcí Průvodce studiem Často je potřeba složitou funkci f nahradit funkcí jednodušší. V této kapitole budeme předpokládat, že u funkce f známe její funkční hodnoty f i = f(x

Více

MATEMATIKA B 2. Metodický list č. 1. Název tématického celku: Význam první a druhé derivace pro průběh funkce

MATEMATIKA B 2. Metodický list č. 1. Název tématického celku: Význam první a druhé derivace pro průběh funkce Metodický list č. 1 Význam první a druhé derivace pro průběh funkce Cíl: V tomto tématickém celku se studenti seznámí s některými základními pojmy a postupy užívanými při vyšetřování průběhu funkcí. Tématický

Více

Základní vlastnosti křivek

Základní vlastnosti křivek křivka množina bodů v rovině nebo v prostoru lze chápat jako trajektorii pohybu v rovině či v prostoru nalezneme je také jako množiny bodů na ploše křivky jako řezy plochy rovinou, křivky jako průniky

Více

ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ ANALYTICKÁ GEOMETRIE Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu

Více

Funkce. Definiční obor a obor hodnot

Funkce. Definiční obor a obor hodnot Funkce Definiční obor a obor hodnot Opakování definice funkce Funkce je předpis, který každému číslu z definičního oboru, který je podmnožinou množiny všech reálných čísel R, přiřazuje právě jedno reálné

Více

6. Lineární (ne)rovnice s odmocninou

6. Lineární (ne)rovnice s odmocninou @06 6. Lineární (ne)rovnice s odmocninou rovnice Když se řekne s odmocninou, znamená to, že zadaná rovnice obsahuje neznámou pod odmocninou. není (ne)rovnice s odmocninou neznámá x není pod odmocninou

Více

12. Determinanty. 12. Determinanty p. 1/25

12. Determinanty. 12. Determinanty p. 1/25 12. Determinanty 12. Determinanty p. 1/25 12. Determinanty p. 2/25 Determinanty 1. Induktivní definice determinantu 2. Determinant a antisymetrické formy 3. Výpočet hodnoty determinantu 4. Determinant

Více

Řešení. Hledaná dimenze je (podle definice) rovna hodnosti matice. a 1 2. 1 + a 2 2 1

Řešení. Hledaná dimenze je (podle definice) rovna hodnosti matice. a 1 2. 1 + a 2 2 1 Příklad 1. Určete všechna řešení následující soustavy rovnic nad Z 2 : 0 0 0 1 1 1 0 1 0 1 1 1 1 1 0 1 0 1 0 1 1 Gaussovou eliminací převedeme zadanou soustavu na ekvivalentní soustavu v odstupňovaném

Více

MAT 1 Mnohočleny a racionální lomená funkce

MAT 1 Mnohočleny a racionální lomená funkce MAT 1 Mnohočleny a racionální lomená funkce Studijní materiály Pro listování dokumentem NEpoužívejte kolečko myši nebo zvolte možnost Full Screen. Brno 2012 RNDr. Rudolf Schwarz, CSc. First Prev Next Last

Více

1. Definiční obor funkce dvou proměnných

1. Definiční obor funkce dvou proměnných Definiční obor funkce dvou proměnných Řešené příklady 1. Definiční obor funkce dvou proměnných Vyšetřete a v kartézském souřadném systému (O, x, y) zakreslete definiční obory následujících funkcí dvou

Více

S funkcemi můžeme počítat podobně jako s čísly, sčítat je, odečítat, násobit a dělit případně i umocňovat.

S funkcemi můžeme počítat podobně jako s čísly, sčítat je, odečítat, násobit a dělit případně i umocňovat. @08. Derivace funkce S funkcemi můžeme počítat podobně jako s čísly, sčítat je, odečítat, násobit a dělit případně i umocňovat. Definice: Součet funkce f a g je takový předpis, taková funkce h, která každému

Více

množinu definujeme axiomaticky: nesnažíme se ji zkonstruovat (dokonce se ani nezabýváme otázkou,

množinu definujeme axiomaticky: nesnažíme se ji zkonstruovat (dokonce se ani nezabýváme otázkou, Matematická analýza I přednášky M. Málka cvičení A. Hakové a R. Otáhalové Zimní semestr 2004/05 2. Reálná čísla, funkce reálné proměnné V této kapitole zavádíme množinu, na níž stojí celá matematická analýza:

Více

15. KubickÈ rovnice a rovnice vyööìho stupnï

15. KubickÈ rovnice a rovnice vyööìho stupnï 15. KubickÈ rovnice a rovnice vyööìho stupnï Čas od času je možné slyšet v pořadech o počasí jména jako Andrew, Mitch, El Ňiňo. otom následuje zpráva o katastrofálních vichřicích, uragánech a jiných mimořádných

Více

Cvičení 1 Elementární funkce

Cvičení 1 Elementární funkce Cvičení Elementární funkce Příklad. Najděte definiční obor funkce f = +. + = + =, = D f =,. Příklad. Najděte definiční obor funkce f = 3. 3 3 = > 3 3 + =, 3, 3 = D f =, 3, 3. ± 3 = Příklad 3. Nalezněte

Více

GONIOMETRICKÉ FUNKCE

GONIOMETRICKÉ FUNKCE Projekt ŠABLONY NA GVM Gymnázium Velké Meziříčí registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0948 IV-2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji matematické gramotnosti žáků středních škol GONIOMETRICKÉ

Více

CVIČENÍ Z MATEMATIKY I

CVIČENÍ Z MATEMATIKY I Slezská univerzita v Opavě Filozoficko-přírodovědecká fakulta Ústav fyziky CVIČENÍ Z MATEMATIKY I Sbírka příkladů Andrea Kotrlová Opava Obsah Příklady k opakování středoškolské látky. Úprava algebraických

Více

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA aneb Krátký průvodce skripty [1] a [2]

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA aneb Krátký průvodce skripty [1] a [2] PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA aneb Krátký průvodce skripty [1] a [2] Použitá literatura: [1]: J.Reif, Z.Kobeda: Úvod do pravděpodobnosti a spolehlivosti, ZČU Plzeň, 2004 (2. vyd.) [2]: J.Reif: Metody matematické

Více

15. Goniometrické funkce

15. Goniometrické funkce @157 15. Goniometrické funkce Pravoúhlý trojúhelník Ze základní školy znáte funkce sin a cos jako poměr odvěsen pravoúhlého trojúhelníka ku přeponě. @160 Měření úhlů Velikost úhlů se měří buď mírou stupňovou

Více

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2. Kapitola 2 Přímková a rovinná soustava sil 2.1 Přímková soustava sil Soustava sil ležící ve společném paprsku se nazývá přímková soustava sil [2]. Působiště všech sil m i lze posunout do společného bodu

Více

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 IV/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji matematické gramotnosti

Více

Základní vlastnosti eukleidovského prostoru

Základní vlastnosti eukleidovského prostoru Kapitola 2 Základní vlastnosti eukleidovského prostoru 2.1 Eukleidovský prostor Eukleidovský prostor a jeho podprostory. Metrické vlastnosti, jako např. kolmost, odchylka, vzdálenost, obsah, objem apod.

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu MATEMATIKA

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu MATEMATIKA MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu MATEMATIKA pro střední odborné školy s humanitním zaměřením (6 8 hodin týdně celkem) Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Příklad 1. Řešení 1a Máme určit obsah rovinné plochy ohraničené křivkami: ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 14. a) =0, = 1, = b) =4, =0

Příklad 1. Řešení 1a Máme určit obsah rovinné plochy ohraničené křivkami: ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 14. a) =0, = 1, = b) =4, =0 Příklad Určete obsah rovinné plochy ohraničené křivkami: a) =0,=,= b) =4,=0 c) =,=,=3,=0 d) =+, =0 e) + )=,= f) = +4,+= g) =arcsin,=0,= h) =sin,=0, 0; i) =,=,=4,=0 j) =,= k) = 6,= +5 4 l) =4,+=5 m) = +

Více

MATEMATICKÁ ANALÝZA A LINEÁRNÍ ALGEBRA PŘÍPRAVA NA ZKOUŠKU PRO SAMOUKY

MATEMATICKÁ ANALÝZA A LINEÁRNÍ ALGEBRA PŘÍPRAVA NA ZKOUŠKU PRO SAMOUKY MATEMATICKÁ ANALÝZA A LINEÁRNÍ ALGEBRA PŘÍPRAVA NA ZKOUŠKU PRO SAMOUKY POMNĚNKA prase Pomni, abys nezapomněl na Pomněnku MSc. Catherine Morris POMNĚNKA Verze ze dne: 9. srpna 05 Materiál je v aktuální

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. pořadí početních operací, dělitelnost, společný dělitel a násobek, základní početní operace

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. pořadí početních operací, dělitelnost, společný dělitel a násobek, základní početní operace Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Matematika Výrazy Obory nástavbového

Více

Matematika I, část I Vzájemná poloha lineárních útvarů v E 3

Matematika I, část I Vzájemná poloha lineárních útvarů v E 3 3.6. Vzájemná poloha lineárních útvarů v E 3 Výklad A. Vzájemná poloha dvou přímek Uvažujme v E 3 přímky p, q: p: X = A + ru q: X = B + sv a hledejme jejich společné body, tj. hledejme takové hodnoty parametrů

Více

7.2.12 Vektorový součin I

7.2.12 Vektorový součin I 7 Vektorový součin I Předpoklad: 708, 7 Při násobení dvou čísel získáváme opět číslo Skalární násobení vektorů je zcela odlišné, protože vnásobením dvou vektorů dostaneme číslo, ted něco jiného Je možné

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu MATEMATIKA. pro studijní obory SOŠ a SOU (8 10 hodin týdně celkem)

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu MATEMATIKA. pro studijní obory SOŠ a SOU (8 10 hodin týdně celkem) MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu MATEMATIKA pro studijní obory SOŠ a SOU (8 10 hodin týdně celkem) Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 14. 6. 2000,

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA. Řešené příklady na extrémy a průběh funkce se zaměřením na ekonomii

MASARYKOVA UNIVERZITA. Řešené příklady na extrémy a průběh funkce se zaměřením na ekonomii MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Řešené příklad na etrém a průběh funkce se zaměřením na ekonomii Bakalářská práce Veronika Kruttová Brno 008 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou

Více

8 Střední hodnota a rozptyl

8 Střední hodnota a rozptyl Břetislav Fajmon, UMAT FEKT, VUT Brno Této přednášce odpovídá kapitola 10 ze skript [1]. Také je k dispozici sbírka úloh [2], kde si můžete procvičit příklady z kapitol 2, 3 a 4. K samostatnému procvičení

Více

2. Numerické výpočty. 1. Numerická derivace funkce

2. Numerické výpočty. 1. Numerická derivace funkce 2. Numerické výpočty Excel je poměrně pohodlný nástroj na provádění různých numerických výpočtů. V příkladu si ukážeme možnosti výpočtu a zobrazení diferenciálních charakteristik analytické funkce, přičemž

Více

Matematika pro studenty ekonomie. Doc. RNDr. Jiří Moučka, Ph.D. RNDr. Petr Rádl

Matematika pro studenty ekonomie. Doc. RNDr. Jiří Moučka, Ph.D. RNDr. Petr Rádl Doc. RNDr. Jiří Moučka, Ph.D. RNDr. Petr Rádl Matematika pro studenty ekonomie Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 70 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 40, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou

Více

4.2.15 Funkce kotangens

4.2.15 Funkce kotangens 4..5 Funkce kotangens Předpoklady: 44 Pedagogická poznámka: Pokud nemáte čas, doporučuji nechat tuto hodinu studentům na domácí práci. Nedá se na tom nic zkazit a v budoucnu to není nikde příliš potřeba.

Více

5. Kvadratická funkce

5. Kvadratická funkce @063 5. Kvadratická funkce Kvadratickou funkci také znáte ze základní školy, i když jen v té nejjednodušší podobě. Definice: Kvadratická funkce je dána předpisem f: y = ax 2 + bx + c, kde a, b, c R, a

Více

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení 2 Zpracování naměřených dat Důležitou součástí každé experimentální práce je statistické zpracování naměřených dat. V této krátké kapitole se budeme věnovat určení intervalů spolehlivosti získaných výsledků

Více

Poznámky pro žáky s poruchami učení z matematiky 2. ročník 2005/2006 str. 1. Funkce pro UO 1

Poznámky pro žáky s poruchami učení z matematiky 2. ročník 2005/2006 str. 1. Funkce pro UO 1 Poznámky pro žáky s poruchami učení z matematiky 2. ročník 2005/2006 str. 1 Funkce pro UO 1 Co je to matematická funkce? Mějme dvě množiny čísel. Množinu A a množinu B, které jsou neprázdné. Jestliže přiřadíme

Více

PŘEDMĚT: MATEMATIKA Školní výstupy Učivo Průřezová témata Poznámky, přesahy

PŘEDMĚT: MATEMATIKA Školní výstupy Učivo Průřezová témata Poznámky, přesahy PŘEDMĚT: MATEMATIKA ROČNÍK: PRVNÍ/KVINTA Školní výstupy Učivo Průřezová témata Poznámky, přesahy Žák určuje číselný obor daného čísla (N, Z, Q, R) a rozlišuje základní vlastnosti číselných oborů pracuje

Více

opravdu považovat za lepší aproximaci. Snížení odchylky o necelá dvě procenta

opravdu považovat za lepší aproximaci. Snížení odchylky o necelá dvě procenta Řetězové zlomky a dobré aproximace Motivace Chceme-li znát přibližnou hodnotu nějakého iracionálního čísla, obvykle používáme jeho (nekonečný) desetinný rozvoj Z takového rozvoje, řekněme z rozvoje 345926535897932384626433832795028849769399375

Více

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o maticích, ale báli jste se zeptat

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o maticích, ale báli jste se zeptat Všechno, co jste kdy chtěli vědět o maticích, ale báli jste se zeptat Čtvercová matice n n, např. může reprezentovat: A = A A 2 A 3 A 2 A 22 A 23 A 3 A 32 A 33 matici koeficientů soustavy n lineárních

Více

Řešení slovních úloh pomocí lineárních rovnic

Řešení slovních úloh pomocí lineárních rovnic Řešení slovních úloh pomocí lineárních rovnic Řešení slovních úloh představuje spojení tří, dnes bohužel nelehkých, úloh porozumění čtenému textu (pochopení zadání), jeho matematizaci (převedení na rovnici)

Více

11.1 Jedna rovnice pro jednu neznámou

11.1 Jedna rovnice pro jednu neznámou 52. ešení rovnic Mathcad je schopen řešit i velmi složité rovnice, kdy hledaná neznámá je obsažena současně v několika různých funkcích apod.. Jedna rovnice pro jednu neznámou.. Funkce root Před vlastním

Více

2.1.4 Funkce, definiční obor funkce. π 4. Předpoklady: 2103. Pedagogická poznámka: Následující ukázky si studenti do sešitů nepřepisují.

2.1.4 Funkce, definiční obor funkce. π 4. Předpoklady: 2103. Pedagogická poznámka: Následující ukázky si studenti do sešitů nepřepisují. .. Funkce, definiční obor funkce Předpoklady: 03 Pedagogická poznámka: Následující ukázky si studenti do sešitů nepřepisují. Uděláme si na tabuli jenom krátký seznam: S = a, y = x, s = vt, výška lidí v

Více

- čte a zapisuje desetinná čísla MDV kritické čtení a - zaokrouhluje, porovnává. - aritmetický průměr

- čte a zapisuje desetinná čísla MDV kritické čtení a - zaokrouhluje, porovnává. - aritmetický průměr Matematika - 6. ročník Provádí početní operace v oboru desetinná čísla racionálních čísel - čtení a zápis v desítkové soustavě F užití desetinných čísel - čte a zapisuje desetinná čísla - zaokrouhlování

Více

Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace

Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace RELACE Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace slouží k vyjádření vztahů mezi prvky nějakých množin. Vztahy mohou být různé povahy. Patří sem vztah býti potomkem,

Více

Reálná čísla. Sjednocením množiny racionálních a iracionálních čísel vzniká množina

Reálná čísla. Sjednocením množiny racionálních a iracionálních čísel vzniká množina Reálná čísla Iracionální číslo je číslo vyjádřené ve tvaru nekonečného desetinného rozvoje, ve kterém se nevyskytuje žádná perioda. Při počítání je potřeba iracionální číslo vyjádřit zaokrouhlené na určitý

Více

Vyšetřování průběhu funkce pomocí programu MatLab. 1. Co budeme potřebovat?

Vyšetřování průběhu funkce pomocí programu MatLab. 1. Co budeme potřebovat? Vyšetřování průběhu funkce pomocí programu MatLab K práci budeme potřebovat následující příkazy pro 1. Co budeme potřebovat? (a) zadání jednotlivých výrazů symbolicky (obecně) (b) řešení rovnice f()=0,

Více

65-42-M/01 HOTELNICTVÍ A TURISMUS PLATNÉ OD 1.9.2012. Čj SVPHT09/03

65-42-M/01 HOTELNICTVÍ A TURISMUS PLATNÉ OD 1.9.2012. Čj SVPHT09/03 Školní vzdělávací program: Hotelnictví a turismus Kód a název oboru vzdělávání: 65-42-M/01 Hotelnictví Délka a forma studia: čtyřleté denní studium Stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou

Více

TÉMA VÝSTUP UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

TÉMA VÝSTUP UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Matematika ročník TÉMA G5 VÝSTUP 5.1 Teorie množin, provádí správně operace s množinami, výroková logika množiny vyžívá při řešení úloh; pracuje správně s výroky, užívá správně logické spojky a kvantifikátory;

Více

2.6. Vlastní čísla a vlastní vektory matice

2.6. Vlastní čísla a vlastní vektory matice 26 Cíle V této části se budeme zabývat hledáním čísla λ které je řešením rovnice A x = λ x (1) kde A je matice řádu n Znalost řešení takové rovnice má řadu aplikací nejen v matematice Definice 261 Nechť

Více

JčU - Cvičení z matematiky pro zemědělské obory (doc. RNDr. Nýdl, CSc & spol.) Minitest MT7

JčU - Cvičení z matematiky pro zemědělské obory (doc. RNDr. Nýdl, CSc & spol.) Minitest MT7 ŘEŠENÍ MINITESTŮ JčU - Cvičení z matematiky pro zemědělské obory (doc. RNDr. Nýdl, CSc & spol.) Minitest MT7. Najděte rovnici tečny ke křivce y x v bodě a. x Tečna je přímka. Přímka se zapisuje jako lineární

Více

Předmět: Matematika. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Předmět: Matematika. Charakteristika vyučovacího předmětu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Matematika a její aplikace Oblast a obor jsou realizovány v povinném předmětu matematika a ve volitelných předmětech Deskriptivní geometrie,

Více

Základní pojmy teorie ODR a speciální typy ODR1

Základní pojmy teorie ODR a speciální typy ODR1 ODR1 1 Základní pojmy teorie ODR a speciální typy ODR1 A. Diferenciální rovnice a související pojmy Mnohé fyzikální a jiné zákony lze popsat pomocí rovnic, v nichž jako neznámá vystupuje funkce, přičemž

Více

PRŮBĚH FUNKCE - CVIČENÍ

PRŮBĚH FUNKCE - CVIČENÍ MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA PRŮBĚH FUNKCE - CVIČENÍ Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny

Více

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b. Řešení 1c ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2 ČÁST 7

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b. Řešení 1c ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2 ČÁST 7 Příklad 1 a) Autobusy městské hromadné dopravy odjíždějí ze zastávky v pravidelných intervalech 5 minut. Cestující může přijít na zastávku v libovolném okamžiku. Určete střední hodnotu a směrodatnou odchylku

Více

METRICKÉ A NORMOVANÉ PROSTORY

METRICKÉ A NORMOVANÉ PROSTORY PŘEDNÁŠKA 1 METRICKÉ A NORMOVANÉ PROSTORY 1.1 Prostor R n a jeho podmnožiny Připomeňme, že prostorem R n rozumíme množinu uspořádaných n tic reálných čísel, tj. R n = R } R {{ R }. n krát Prvky R n budeme

Více

K OZA SE PASE NA POLOVINĚ ZAHRADY Zadání úlohy

K OZA SE PASE NA POLOVINĚ ZAHRADY Zadání úlohy Koza se pase na polovině zahrady, Jaroslav eichl, 011 K OZA E PAE NA POLOVINĚ ZAHADY Zadání úlohy Zahrada kruhového tvaru má poloměr r = 10 m. Do zahrady umístíme kozu, kterou přivážeme provazem ke kolíku

Více

JčU - Cvičení z matematiky pro zemědělské obory (doc. RNDr. Nýdl, CSc & spol.) Minitest MT4

JčU - Cvičení z matematiky pro zemědělské obory (doc. RNDr. Nýdl, CSc & spol.) Minitest MT4 ŘEŠENÍ MINITESTŮ JčU - Cvičení z matematiky pro zemědělské obory (doc. RNDr. Nýdl, CSc & spol.) Minitest MT4. Z daných tří soustav rovnic o neznámých x, x vyberte právě všechny ty, které jsou regulární.

Více

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání Jaroslav Švrček a kolektiv Rámcový vzdělávací program pro gymnázia Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Tematický okruh: Závislosti

Více

y 10 20 Obrázek 1.26: Průměrová rovina válcové plochy

y 10 20 Obrázek 1.26: Průměrová rovina válcové plochy 36 KAPITOLA 1. KVADRIKY JAKO PLOCHY 2. STUPNĚ 2 1 2 1 1 y 1 2 Obráek 1.26: Průměrová rovina válcové plochy Věta: Je-li definována průměrová rovina sdružená s asymptotickým směrem, potom je s tímto směrem

Více

Vlastní číslo, vektor

Vlastní číslo, vektor [1] Vlastní číslo, vektor motivace: směr přímky, kterou lin. transformace nezmění invariantní podprostory charakteristický polynom báze, vzhledem ke které je matice transformace nejjednodušší podobnost

Více

Využití programu MS Excel při výuce vlastností kvadratické funkce

Využití programu MS Excel při výuce vlastností kvadratické funkce Využití programu MS Excel při výuce vlastností kvadratické funkce Martin Mikuláš Tabulkové kalkulátory lze ve škole velmi dobře využít při výuce matematiky. Lze v nich totiž snadno naprogramovat aplikace,

Více

Žák plní standard v průběhu primy a sekundy, učivo absolutní hodnota v kvartě.

Žák plní standard v průběhu primy a sekundy, učivo absolutní hodnota v kvartě. STANDARDY MATEMATIKA 2. stupeň ČÍSLO A PROMĚNNÁ 1. M-9-1-01 Žák provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel; užívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu 1. žák provádí základní početní

Více

Vzdálenosti. Copyright c 2006 Helena Říhová

Vzdálenosti. Copyright c 2006 Helena Říhová Vzdálenosti Copyright c 2006 Helena Říhová Obsah 1 Vzdálenosti 3 1.1 Vzdálenostivrovině... 3 1.1.1 Vzdálenostdvoubodů..... 3 1.1.2 Vzdálenostboduodpřímky..... 4 1.1.3 Vzdálenostdvourovnoběžek.... 5 1.2

Více

1. 1 P Ř I R O Z E N Á Č Í S L A 1. 2 D Ě L I T E L N O S T 1. 3 P R V O Č Í S L O A Č Í S L O S L O Ž E N É

1. 1 P Ř I R O Z E N Á Č Í S L A 1. 2 D Ě L I T E L N O S T 1. 3 P R V O Č Í S L O A Č Í S L O S L O Ž E N É 1. Č Í S E L N É O B O R Y 1. 1 P Ř I R O Z E N Á Č Í S L A Přirozená čísla (definice, značení, množinový zápis) Číslice (cifry 0 9) Číslo (rozvinutý resp. zkrácený zápis přirozeného čísla v desítkové

Více

Funkce, které jsme až dosud probírali, se souhrnně nazývají elementární funkce. Elementární snad proto, že jsou takové hladké, žádný nečekaný zlom.

Funkce, které jsme až dosud probírali, se souhrnně nazývají elementární funkce. Elementární snad proto, že jsou takové hladké, žádný nečekaný zlom. @213 17. Speciální funkce Funkce, které jsme až dosud probírali, se souhrnně nazývají elementární funkce. Elementární snad proto, že jsou takové hladké, žádný nečekaný zlom. Nyní si řekneme něco o třech

Více

Oproti definici ekvivalence jsme tedy pouze zaměnili symetričnost za antisymetričnost.

Oproti definici ekvivalence jsme tedy pouze zaměnili symetričnost za antisymetričnost. Kapitola 3 Uspořádání a svazy Pojem uspořádání, který je tématem této kapitoly, představuje (vedle zobrazení a ekvivalence) další zajímavý a důležitý speciální případ pojmu relace. 3.1 Uspořádání Definice

Více