VEŘEJNÁ SBÍRKA JAKO NÁSTROJ FUNDRAISINGU

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Ekonomika řízení nestátních neziskových organizací VEŘEJNÁ SBÍRKA JAKO NÁSTROJ FUNDRAISINGU Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Mgr. Michal Veselý Autor: Jiří Strogan Brno, červen 2005

2 2

3 Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název v angličtině: Katedra: Jiří Strogan Veřejná sbírka jako nástroj fundraisingu The public collection as the instrument of fundraising Veřejné ekonomie Rok obhajoby: 2005 Anotace v češtině Bakalářská práce popisuje podmínky pořádání a způsoby provádění veřejných sbírek. Dále analyzuje vybrané veřejné sbírky z hlediska jejich organizace, využívání lidských zdrojů, nákladů, výnosů a využití s cílem zjistit jejich přínos a význam při financování veřejně-prospěšných projektů neziskových organizací. Anotace v angličtině The bachelor s thesis describes the conditions and methods of holding of public collection. Further, it analyses the selected public collections from the perspective of their organization, utilization of human resources, costs and revenues with the goal to determine their contribution and function by financing the public-beneficial project of non-profit organizations. Klíčová slova v češtině: veřejná sbírka, propagace, nezisková organizace, lidské zdroje, náklady, výnosy, veřejně- prospěšné projekty Klíčová slova v angličtině: public collection, promotion, non-profit organization, human resources, costs, revenues, publicbeneficial projects 3

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing. Mgr. Michala Veselého a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne vlastnoruční podpis autora 4

5 Poděkování Děkuji svému vedoucímu Ing. Mgr. Michalu Veselému za poskytnutí cenných rad a podnětů při uspořádání práce. Dále bych chtěl poděkovat panu Ing. Jiřímu Jakešovi, ředitelu oblastní charity v Uh. Hradišti, a paní Anně Konvalinkové, místní asistentce pro Tříkrálovou sbírku v Uh. Hradišti, za ochotné poskytnutí informací a materiálů. Mé poděkování patří především panu Marku Navrátilovi, celorepublikovému koordinátorovi Tříkrálové sbírky 2005, za vyčerpávající odpovědi na otázky, informace a materiály ohledně Tříkrálové sbírky. Poděkování patří také Blance Šrámkové, vedoucí projektu Pomozte dětem, za poskytnutý rozhovor a ochotnou spolupráci. 5

6 Obsah Úvod Legislativa Veřejná sbírka Co je veřejná sbírka Pořadatelé veřejných sbírek Postup předcházející konání veřejné sbírky Zahájení sbírky Organizační zajištění veřejné sbírky Návod, jak úspěšně pořádat sbírku Propagace a publikace sbírky Hrozby Účel sbírky Náklady sbírky Výnosy sbírky Využití, hodnocení a kontrola sbírky Aspekty daňové Ukončení sbírky Kontrola a sankce Shrnutí Veřejná sbírka jako jeden z nástrojů fundraisingu Forma sbírky Sbírky pokladničkami Prodej vstupenek Pronájem telefonní linky Shrnutí Tříkrálová sbírka Sdružení Česká katolická charita (SČKCH) Historie Tříkrálové sbírky Poslání tříkrálové sbírky Propagace sbírky Propagace v místě konání Způsob provedení sbírky Organizační zajištění, příprava sbírky, lidské zdroje Dobrovolníci Finanční zdroje Náklady sbírky

7 4.9 Výnosy sbírky Výnosy v letech Rozdělení výtěžku sbírky Využití Tříkrálové sbírky Kontrola využití Tříkrálové sbírky Zhodnocení sbírky Shrnutí Projekt Pomozte dětem! Česká televize Finanční zdroje Lidské zdroje Spolupráce s dobrovolníky Náklady sbírky Výnosy sbírky a benefičních akcí Princip rozdělení výtěžku sbírky Pomozte dětem Principy veřejného výběrového řízení Hodnotící komise Statistika rozdělování Cílové skupiny Kontrola, monitoring Kontrola přidělených finančních prostředků Monitoring - sledování činnosti organizací Zhodnocení Shrnutí Komparace sbírek Zhodnocení Závěr Použitá literatura Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh

8 Úvod V současné době patří veřejná sbírka mezi obvyklý způsob, jak probudit v lidech zájem o sociální, společenské a kulturní prostředí, v němž se jedinec nalézá. Veřejná sbírka je účelová a dává možnost jedinci pozitivně se podílet na příznivém vývoji společnosti, jejíž součástí je on sám. Veřejná sbírka nahrazuje zajištění veřejně-prospěšných projektů z daňových výnosů. Z tohoto pohledu můžeme o veřejné sbírce hovořit jako o nástroji fundraisingu, protože přesvědčuje lidi o naléhavosti účelu sbírky a vyvolává v lidech potřebu solidarity se svým okolím. Především také umožňuje jedinci finančně se podílet přímo na řešení problému, čímž se prohlubují jeho morální kvality. V tom je zásadní rozdíl od pouhé podpory veřejně-prospěšných projektů z daní, kdy poplatník této daně nerozhoduje o jejím využití. Činnost nestátní neziskové organizace je alternativou státní pomoci, přičemž její výhodou je bezesporu její přímá vazba mezi dárcem, který poskytuje finanční pomoc, a poskytovatelem této pomoci. Z toho vyplývá efektivnost řešení daného problému. Nutno zdůraznit, že dárce je zde seznámen s účelem pomoci, což mu umožňuje mimo jiné ověření si výsledku této pomoci. V této práci se budu zabývat vybranými veřejnými sbírkami pořádanými na území České republiky (ČR), jejich analýzou, komparací a zhodnocením jejich prospěšnosti pro společnost. Cíl řešení a pracovní hypotéza Cílem této práce je zjistit přínos veřejných sbírek a na konkrétních příkladech prokázat jejich význam při financování veřejně-prospěšných projektů neziskových organizací. Předpokládám, že silná koncentrace lidských zdrojů se projeví ve výtěžku sbírky. Dále předpokládám, že veřejná sbírka představuje rychlou a účinnou formu pomoci v případě neočekávaných událostí ohrožující život člověka. A do třetice předpokládám, že sbírky nabízí široké veřejnosti přispět k uspokojivému stavu společnosti, jejíž součástí jsme všichni. Věřím, že díky výsledku této práce se bude pohlížet na veřejnou sbírku jako na významný prostředek financování projektů podílejících se na řešení sociálních a dalších problémů vyskytujících se ve společnosti. Postup a použité metody V úvodní části této práce se budu zabývat konáním veřejných sbírek v souladu s platnou legislativou za použití metody deskripce. Ve druhé části se pomocí téže metody zaměřím na způsoby provádění veřejných sbírek. Ve třetí části se za užití metody analýzy a zjišťování pomocí písemné 8

9 komunikace a rozhovorů budu věnovat Tříkrálové sbírce a sbírce Pomozte dětem. Tříkrálovou sbírku jsem si vybral proto, že ji považuji za největší na našem území a od začátku jejího fungování jsem do ní zapojen jako dobrovolník. Sbírku Pomozte dětem jsem zvolil proto, že je určena na pomoc nejohroženější skupině ve společnosti, tj. dětem, a pro její mediální známost. Ve čtvrté části provedu srovnání analyzovaných sbírek a závěrem se pokusím vysvětlit, v čem spočívá význam veřejných sbírek. 9

10 1 Legislativa Veřejné sbírky představují cestu k získávání finančních prostředků na nejrůznější veřejně prospěšné cíle. Až do 1. června 2001 byla problematika veřejných sbírek upravena poměrně zastaralým zákonem č. 37/1973 Sb., o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších právních předpisů, a dále též vyhláškou MV ČSR č. 62/1973 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o veřejných sbírkách. Předchozí právní úprava problematiky veřejných sbírek odpovídala době svého vzniku. Z hlediska současných společenských a právních vztahů představovala překonanou a nedostačující právní úpravu. Zásadním problémem byl především princip povolování sbírek příslušným orgánem státní správy, který byl velmi nepružný a zastaralý. S touto skutečností pak úzce souvisela i nepřehlednost a zbytečná centralizace systému orgánů povolujících (příp. zrušujících) konání veřejných sbírek. Podstatným nedostatkem staré právní úpravy byla také skutečnost, že prováděcí vyhláška zakládala povinnosti jednotlivým subjektům, což v současné době představovalo podstatné porušení našeho ústavního pořádku, zejména zásady, že povinnosti lze ukládat pouze zákonem. Dne 1. června vstoupil v účinnost nový právní předpis upravující komplexně oblast veřejných sbírek, zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách. Zákon nově definuje veřejnou sbírku a nově vymezuje jak okruh osob oprávněných konat sbírku, tak i okruh orgánů příslušných k přijetí oznámení o konání veřejné sbírky. Za největší přínos je pak nutno zřejmě považovat nahrazení dosavadního povolovacího systému principem oznamovacím. Nově zákon upravuje i podmínky a způsob provádění sbírek, kontrolu v této oblasti i sankční postih. Zcela nově též zákon zavádí centrální evidenci veřejných sbírek, kterou vede Ministerstvo vnitra. Novou právní úpravu problematiky veřejných sbírek je nutno považovat za velice přínosnou. Současná právní úprava představuje pružnější a jednodušší způsob, jak může dosáhnout právnická osoba svého cíle. Také z hlediska mezinárodního je tato právní úprava vyhovující. Právo Evropských společenství tuto problematiku neupravuje. Také mezinárodní závazky neurčují České republice žádné konkrétní podmínky pro organizování veřejných sbírek. Nicméně při zpracovávání zákona se vycházelo z některých zahraničních právních úprav zabývajících se veřejnými sbírkami (zejména jde o Francii, Belgii, Lucembursko a Bavorsko), takže nejde o izolovaně vytvořenou právní úpravu odpovídající pouze poměrům v naší zemi, ale jedná se o komplexní, přehlednou a podrobnou právní úpravu veřejných sbírek odpovídající i mezinárodnímu hledisku. 1 1 Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit ]. Dostupné z< 10

11 2 Veřejná sbírka 2.1 Co je veřejná sbírka Veřejná sbírka je podle zákona získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel 2, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí Pořadatelé veřejných sbírek Veřejnou sbírku je oprávněna konat za podmínek stanovených zákonem o veřejných sbírkách pouze právnická osoba. Zákon subjekty oprávněné konat veřejnou sbírku pak dále rozlišuje do dvou základních skupin. První skupinu oprávněných subjektů představují obce a kraje, které zákon výslovně uvádí jako subjekty oprávněné konat veřejné sbírky. Druhou skupinu oprávněných subjektů pak dle zákona tvoří ostatní právnické osoby, mezi které patří především nestátní (nevládní) neziskové organizace - občanská sdružení, církve, obecně prospěšné společnosti aj. Specifickými nestátními neziskovými organizacemi, které můžou konat veřejné sbírky jsou nadace, které jsou projevem a prostředkem organizované filantropie. Jejich hlavní funkcí je shromažďovat finanční a jiné dary a podporovat jejich prostřednictvím obecně prospěšnou činnost. Hlavními příjemci podpory jsou jiné nestátní neziskové organizace, které tuto činnost vykonávají - občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, účelová zařízení církví. Podle zákona č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech jsou nadace "účelová sdružení majetku, zřízená a vzniklá pro dosahování obecně prospěšných cílů". Nadace je majetek, ale i organizace, která tento majetek spravuje. Činnost nadací je vymezena jejich posláním a zaměřením. Hlavní náplní nadační činnosti je rozdělovat peníze v podobě grantů jiným neziskovým organizacím, popř. i potřebným jednotlivcům. 4 Můžeme říci, že nadace pořádají sbírky proto, aby jednak naplňovali účel svého vzniku a jednak, aby pomohli realizaci projektů jiných neziskových organizací či jednotlivců, které se bez cizích prostředků neobejdou Otázkou je, co vlastně zákonodárce míní oním veřejně prospěšným účelem. Právnický slovník zná pojem veřejný zájem, což je zájem obecně prospěšný, je to prostě opak zájmu soukromého. Veřejně prospěšným účelem by tedy měl být účel obecně prospěšný. Balounová, J. Veřejné sbírky [online]. c2001 [cit ]. Dostupné z < zák.č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách Co jsou a co dělají nadace [online]. c2002, poslední revize [cit ]. Dostupné z < 11

12 2.3 Postup předcházející konání veřejné sbírky Konání sbírek je založeno na tzv. oznamovacím principu. Tento princip spočívá ve skutečnosti, že právnická osoba, která hodlá veřejnou sbírku konat, je povinna její konání písemně oznámit krajskému úřadu 5 příslušnému podle sídla právnické osoby. Organizace pořádající sbírku v hlavním městě Praze oznamují konání sbírky Magistrátu hlavního města Prahy. Oznámení je nutno učinit tak, aby příslušný krajský úřad obdržel oznámení nejpozději 30 dnů přede dnem zahájení sbírky. Jsou-li proto důvody hodné zvláštního zřetele (např. zmírnění následků ozbrojeného konfliktu, živelné pohromy či záchrana zdraví a života), lze veřejnou sbírku při dodržení zákonného postupu konat, resp. zahájit její konání, dříve (tedy ve lhůtě kratší než 30 dnů od přijetí oznámení). Oznámení musí mít zákonem stanovené náležitosti a přílohy. Poté krajský úřad osvědčí právnické osobě datum přijetí oznámení. Osvědčení musí být doručeno právnické osobě do vlastních rukou, a to nejpozději před uplynutím třicátého dne ode dne přijetí řádného oznámení. Ve stejné lhůtě krajský úřad osvědčení zveřejní na své úřední desce. Má-li oznámení nedostatky, vyzve krajský úřad právnickou osobu, aby je ve stanovené lhůtě odstranila. Neučiní-li tak právnická osoba, úřad oznámení odloží a právnickou osobu o tom vyrozumí Zahájení sbírky Sbírka může být dle zákona zahájena nebo propagována nejdříve dnem následujícím po uplynutí třicátého dne ode dne uvedeného v osvědčení o přijetí oznámení. Sbírka musí být zahájena nejpozději do 120 dnů ode dne oznámení příslušnému krajskému úřadu. 7 Právnická osoba musí písemně nebo ústně do protokolu informovat příslušný krajský úřad o zahájení sbírky, a to nejpozději do 30 dnů ode dne jejího zahájení. 2.5 Organizační zajištění veřejné sbírky Na organizační zajištění sbírky jsou kladeny různé nároky podle způsobu, kterým je sbírka konána. Pořadatel sbírky by si měl určit osoby, které budou odpovědné za sbírku a oprávněné jednat ve věci sbírky 8, respektive určit koordinátora sbírky. Tento koordinátor by měl vytvořit realizační tým, který bude zodpovědný za zorganizování sbírky. Na tomto týmu by mělo být nejen propagační a materiální zajištění (pokladničky, sběrací listiny...) Byla takto odstraněna předchozí roztříštěnost a nepřehlednost systému orgánů povolujících veřejné sbírky (obce, okresní úřady, Ministerstvo vnitra ČR). Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit ]. Dostupné z < Jde o lhůtu prekluzivní, což znamená, že uplyne-li marně, nelze již sbírku konat. Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit ]. Dostupné z < Tyto osoby je nutné uvést v oznámení o pořádání sbírky 5 zák. č. 117/2001 Sb. o veř. sbírkách 12

13 sbírky. Mezi jeho úkoly by v případě potřeby mělo také patřit získání dobrovolníků pro sbírku, kteří by byli pověřeni výkonem této sbírky. Pořádání veřejné sbírky s sebou nese organizační zajištění, které bychom neměli v žádném případě podcenit. Kdyby se tomu tak stalo, naše nedostatečná aktivita, by byla plýtváním času, které si žádná organizace nemůže dovolit Návod, jak úspěšně pořádat sbírku 1. Zkontrolujte datum. Vyhněte se svátkům a obdobím, ve kterých probíhají jiné sbírky. 2. Získejte všechna potřebná povolení: od policie, místních úřadů a od pronajímatele objektů (kina, nákupní střediska). Ověřte si, jaká povolení jsou předepsána zákonem. 3. Vytipujte oblasti a lokality pro sbírku. Vyberte si oblasti, ve kterých bydlí převážně střední třída, a rušné nákupní ulice. Rozmyslete si, kdy je nejvhodnější čas zaklepat (v průběhu dne, pokud tamní lidé nechodí do práce; pokud do práce chodí, zvolte večer nebo víkend). 4. Sestavte tým dobrovolníků. Čím víc jich bude mít, tím víc peněz vyberete. Kdo bude ochoten, může vám doporučit své přátele. 5.Připravte potřebné materiály včetně kasiček nebo obálek, letáků o práci organizace, o podrobnostech členství a samolepky. 6. Seznamte dobrovolníky s prací neziskové organizace a zajistěte jejich základní proškolení v tom, jak efektivně požádat. 7. Zorganizujte přijímaní peněz a jejich zaúčtování. Výtěžek okamžitě ukládejte do banky. 8. Poděkujte dobrovolníkům, řekněte jim, kolik peněz získali a jak je to pro práci organizace důležité. 9. Poděkujte všem dárcům písemně. Rozvíjejte kontakty s těmi, kdo projevili mimořádný zájem. 10. Získejte od výběrčích zpětnou vazbu. Zjistěte, co se jim dařilo, a co ne. Doporučte jim způsoby, jak příště postupovat lépe. Uložte záznamy o tom, na kterých místech a ve kterých čtvrtích se sbírka nejlépe vydařila. 9 Pokud se sbírka podaří zorganizovat co nejlépe, můžete si být jisti, že získáte maximum příspěvků od dobrovolných dárců. 2.6 Propagace a publikace sbírky Propagace je cílená informovanost o sbírce v místním prostředí, např. upoutávky v místním tisku nebo na celorepublikové úrovni upoutávky v médiích. Jeden z významných způsobů, jak o projektu dát vědět, je uvést v televizi rozhovor s lidmi, kterým je sbírka určena. 9 NORTON, M. Praktický průvodce fundraisingem pro neziskové organizace. Vyd. Nadace VIA, Leden s. 5/12. Přel. z publikace The Worldwide Fundraiser s Handbook 13

14 Další neméně významnou formou, jak sbírku představit, je publikace článků v novinách o naléhavosti problému, který sbírka pomůže vyřešit. Rozhodně musíme o sbírce dát vědět co nejvíce. Organizace usilují, aby se o jejich aktivitách co nejvíce pozitivně psalo a k tomu využívají své lidské zdroje. Nejedná se pouze o poskytování informací na veřejnost řídícími pracovníky či zaměstnanci, ale mnohdy, a to je důležitější, i dobrovolníky, kteří sdělují své zkušenosti. Ve větších neziskových organizacích to může být práce mluvčího, nebo-li člověka, který má na zodpovědnost vztah organizace s veřejností. Pozitivní článek, zpráva o aktivitách organizace, je více než vytištěná reklama. 2.7 Hrozby Při sbírkách nikdy nelze vyloučit krádež nebo zpronevěru. Je tedy důležité zajistit, aby vybírání peněz probíhalo způsobem, který minimalizuje možnost, že se peníze k příjemci nedostanou. Zvláště je potřeba dávat si pozor na řádnou autorizaci těch, kdo vybírají, správný způsob předávání peněz organizaci a jejich vyúčtování a na postup při vracení všech nepoužitých materiálů a dokumentů osvědčujících autorizaci výběrčích poté, co je sbírka ukončena Účel sbírky Veřejná sbírka představuje určitý proces získávání finančních prostředků pro předem stanovený účel. Účel musí mít veřejně prospěšný charakter, přičemž zákon pouze demonstrativně uvádí, které účely lze považovat za veřejně prospěšné. 11 Účel sbírky vlastně pořádanou sbírku posvěcuje. Domnívám se, abychom pracovali co nejlépe, musíme být přesvědčeni o jeho smysluplnosti. Měli bychom na něm postavit sbírku nejen jako organizátoři, ale význam stanoveného účelu sbírky bychom měli vtisknout do srdce jak dobrovolníkům, kteří se osobně budou podílet na zajištění sbírky, tak i veřejnosti. 2.9 Náklady sbírky Před zahájením sbírky bychom měli rozhodně stanovit, jaké náklady na sbírku jsme ochotni akceptovat a podle toho stanovit reklamní a publicistickou kampaň (v této souvislosti ne vždy nejnižší náklady znamenají efektivitu). Měli bychom zvážit výši nákladů vzhledem k očekávaným výnosům sbírky. Po skončení sbírky je důležité zhodnotit, zda skutečnost výnosu odpovídá očekávání a zda byly dodrženy určené náklady. Podle tohoto výsledku lze stanovit výnosnost této sbírky NORTON, M. Praktický průvodce fundraisingem pro neziskové organizace. Vyd. Nadace VIA, Leden s. 5/11. Přel. z publikace The Worldwide Fundraiser s Handbook Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit ]. Dostupné z < 14

15 Mimoto organizace jsou povinny vykázat maximálně 5 % režijních nákladů 12 sbírky vzhledem k hrubým výnosům sbírky, což tlačí subjekty na efektivnost při organizaci těchto sbírek. Skutečností ovšem je, že náklady pořadatelů jsou vyšší, proto se většina z nich snaží získávat financování nákladů sbírky z jiných zdrojů než ze sbírky, a to buď financováním z vlastní provozní činnosti, dary jiných právnických osob nebo získáním jejich bezplatných služeb Výnosy sbírky Výnosy sbírky dávají sbírce smysl, bez nich by bylo zbytečné sbírku pořádat. Pro každou sbírku je právnická osoba povinna zřídit zvláštní bankovní účet, na který převede hrubý výtěžek sbírky, a vést o něm odděleně od svého ostatního majetku a závazků účetnictví podle zvláštního právního předpisu 13 (Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů) Využití, hodnocení a kontrola sbírky Dárci se vždy budou zajímat, na co věnují své finanční prostředky. Proto je důležité seznámit je s využitím realizované sbírky. Efektivní nakládání s darovanými finančními prostředky je základem pro dobré jméno organizace. Hodnotí se např. využití zdrojů, spotřebované náklady na pořádání sbírky v porovnání s výnosem sbírky, míra naplnění cílů podporovaného projektu. Cílem může být např. záchrana lidských životů. 14 Organizace by dále měla pečlivě kontrolovat a stanovit mechanismy ověřování dosahování cílů podporovaného projektu. Kontrola by měla být zaměřena vedle věcného plnění projektu a dosahováním jeho cílů, také na efektivitu financování projektu. Průkaznost financování je neomylně zásadou, která musí být dodržena Aspekty daňové Podle ustanovení 20 odst. 15 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů, je bezúplatné nabytí majetku z veřejných sbírek osvobozeno od daně darovací. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších právních předpisů, stanoví v ustanovení 15 odst. 8, že hodnotu darů poskytnutých právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., si může fyzická osoba při splnění dalších zákonných zák.č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách 23 zák.č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách Při hodnocení tohoto cíle můžeme použít analýzu nákladů a užitků, která vyjadřuje hodnotu zachráněných lidských životů v peněžních jednotkách. Cenu lidského života potom definujeme jako peněžní částku, kterou je společnost ochotna vynaložit na záchranu lidského života. Lidský život považujeme za nehmotnou položku. MALÝ, I., MALIŠOVÁ, I. Hodnocení veřejných projektů. 1.vyd. Brno: MU, 1997 s. 43. ISBN

16 podmínek ( 15 odst. 8) odečíst od základu daně z příjmů fyzických osob. 15 Obdobně to pak platí i pro právnické osoby, pokud jde o daň z příjmů právnických osob ( 20 odst. 8). Od daně z příjmů právnických osob jsou pak osvobozeny úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky ( 19 odst. 1) Ukončení sbírky Veřejná sbírka končí dnem uvedeným právnickou osobou v oznámení, popř. dnem uvedeným v rozhodnutí příslušného krajského úřadu (rozhodl-li krajský úřad po zahájení sbírky, že ji nelze konat), nejpozději však sbírka skončí do tří let ode dne oznámení sbírky. S ukončením sbírky spojuje zákon řadu povinností. Nejpozději do tří měsíců ode dne ukončení sbírky je právnická osoba povinna předložit příslušnému krajskému úřadu ke kontrole a schválení celkové vyúčtování sbírky. Ve vyúčtování uvede: - výši hrubého výtěžku sbírky (veškeré peněžní příspěvky získané sbírkou, včetně úroků z vkladů příspěvků na bankovním účtu); - výši skutečných nákladů spojených s konáním sbírky (jde o skutečně vynaložené náklady na její technické a organizační zajištění, zejména na založení a vedení bankovního účtu, vytištění sběracích listin nebo zajištění sběracích pokladniček, na propagaci sbírky). Právnická osoba může na úhradu nákladů použít pouze část hrubého výtěžku nepřesahující pět procent hrubého výtěžku; - výši čistého výtěžku sbírky (částka získaná odečtením nákladů spojených s konáním sbírky od hrubého výtěžku sbírky). Dále musí právnická osoba prokázat, zda a jakým způsobem bylo použito tohoto čistého výtěžku ke stanovenému účelu sbírky. 17 Zároveň je nutné přiložit doklady prokazující jak hrubý výtěžek sbírky (např. sběrací listiny), tak doklady prokazující náklady spojené s konáním sbírky. Pokud v době této kontroly nebyl využit čistý výtěžek v plném rozsahu, sdělí krajský úřad právnické osobě termín pro provedení kontroly jeho konečného využití. Jestliže ani poté není čistý výtěžek využit k určenému účelu, je krajský úřad oprávněn rozhodnutím uložit právnické osobě odvedení nepoužité části výtěžku do rozpočtu kraje a rozhodnout o účelu, na který dle tohoto zákona bude použit. Pokud právnická osoba propagovala sbírku, je povinna seznámit veřejnost též s konečným vyúčtováním sbírky a s jejím využitím, a to stejným způsobem, jakým sbírku propagovala. 15 Aby dárce (fyzická nebo právnická osoba) mohl uplatnit odpočet ze základu daně musí částku poukázat složenkou s písemnou žádostí o potvrzení daru nebo poukázat takovým způsobem, aby organizátor sbírky mohl na darovanou částku vystavit potvrzení o jejím přijetím. 16 Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit ]. Dostupné z < 17 Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit ]. Dostupné z < 16

17 Povinnost prokázat krajskému úřadu, zda a jakým způsobem byl použit čistý výtěžek sbírky, má na vyžádání krajského úřadu i ten, v jehož prospěch byla sbírka konána. Jde o zcela nově konstituovanou povinnost oproti předchozí právní úpravě, a to velmi přínosnou, neboť umožňuje sledovat a kontrolovat tok finančních prostředků získaných veřejnou sbírkou až k samotnému cíli a účelu jejich užití Kontrola a sankce Kontrolu a dozor nad konáním veřejných sbírek provádí příslušný krajský úřad (Magistrát hlavního města Prahy). Ten je oprávněn kdykoli v průběhu sbírky se přesvědčit, zda je sbírka konána v souladu s oznámením a s právními předpisy. Právnická osoba je povinna na vyzvání předložit krajskému úřadu veškeré doklady potřebné ke kontrole. Koná-li se sbírka déle než jeden rok, provádí krajský úřad kontrolu průběžného vyúčtování sbírky každoročně. Pokud právnická osoba konající sbírku či subjekt, v jehož prospěch byla sbírka konána, neplní tímto zákonem jim stanovené povinnosti, uloží jim příslušný krajský úřad správní sankci ve formě pokuty. Důležitá je též skutečnost, že pokutu lze uložit opakovaně. Krajský úřad pokuty nejen ukládá, ale též je vybírá a vymáhá. 19 Výnosy z pokut uložených krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu kraje. V případech, že pokutu ukládá Ministerstvo vnitra, je výnos z pokuty příjmem státního rozpočtu Shrnutí Pořadateli veřejných sbírek jsou obce, kraje nebo nestátní neziskové organizace, které splňují podmínky zákona o veřejných sbírkách. Veřejnými sbírkami neziskové organizace zajišťují financování veřejně-prospěšných projektů, které realizují sami nebo prostřednictvím jiné neziskové organizace. Uspořádání veřejné sbírky vyžaduje důkladnou přípravu a splnění povinností plynoucí ze zákona. Úspěch sbírky proto spočívá i ve schopnosti ji co nejlépe zorganizovat. Účel sbírky dává sbírce smysl, proto by měl být jasně definovaný. Organizátor by měl předem znát výši svých nákladů spojených se sbírkou a zajistit řádné financování sbírky i z jiných zdrojů, než je povolených 5 % režijních nákladů z hrubého výnosu sbírky. Každý podpořený projekt, který se uskutečňuje, by měl být pečlivě kontrolován organizací, která ho zajišťuje nebo podporuje, aby tak měla přehled o jeho naplňování. Pokud by sbírka nebyla použita k financování stanoveného účelu, došlo by nejen k nedůvěryhodnosti organizace, ale i k finančnímu postihu Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit ]. Dostupné z < Při výběru a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších právních předpisů. Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit ]. Dostupné z < 17

18 3 Veřejná sbírka jako jeden z nástrojů fundraisingu Každá nestátní nezisková organizace si volí způsob, jak zabezpečit finanční prostředky na svou činnost. Jedním způsobem, jak organizace může zabezpečit pokrytí svých aktivit, je zrealizovat veřejnou sbírku. Veřejnou sbírku je možné pokládat za nástroj fundraisingu. Fundraising totiž chápeme jako řízené získávání finančních prostředků, a to různým způsobem, s cílem vytvořit životaschopnou, stabilní organizaci (neziskovou), která bude trvale udržitelná. Fundraising jinými slovy znamená prodávat. Je to schopnost ukázat lidem, že existuje důležitá potřeba a že vy dokážete k jejímu naplnění smysluplně přispívat. Fundraising znamená především prodat dárci myšlenku, že může být užitečný, a ne ho požádat o peníze. 20 Se získáváním prostředků z veřejných sbírek souvisí i způsob, kterým se rozhodneme sbírku provést. V následující kapitole se proto zaměříme na formy veřejných sbírek. 3.1 Forma sbírky 1. shromažďováním příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu zřízeném pro tento účel u banky, a to po dobu uvedenou v oznámení o konání sbírky; 2. sběracími listinami; 3. pokladničkami; 4. prodejem předmětů, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně; 5. prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, jestliže je příspěvek zahrnut v ceně vstupenek; 6. pronájmem telefonní linky určené ke shromažďování příspěvků z telefonního účtu, a to po dobu uvedenou v oznámení o konání sbírky; Veřejnou sbírku lze konat jedním, ale i kombinací více z uvedených způsobů. Tatáž právnická osoba nesmí ke stejnému účelu konat souběžně několik veřejných sbírek. Příspěvky mají formu příspěvků pouze peněžitých (nikoli tedy např. věci) Sbírky pokladničkami Sbírky prováděné pokladničkami můžeme dále rozdělit na: 1. Sbírky po domácnostech, při kterých zaklepete na dveře a požádáte o podporu, případně lidem necháte obálku s informacemi o práci vaší organizace a následující den jim zavoláte NORTON, M. Praktický průvodce fundraisingem pro neziskové organizace. Vyd. Nadace VIA, Leden s. 2/2. Přel. z publikace The Worldwide Fundraiser s Handbook Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit ]. Dostupné z < 18

19 2. Pouliční sbírky a sbírky na veřejných místech, jako jsou nákupní střediska nebo centra měst. Organizátor zpravidla s sebou nosí kasičku a za příspěvek někdy rozdává nějakou drobnost (třeba samolepku, bonbón). 3. Sbírky do kasiček umístěných na prodejních pultech, v nichž mohou lidé nechávat drobné, nebo do větších kasiček umístěných před obchody. Nalezení míst vhodných pro umístění kasiček je prací pro přesvědčivého dobrovolníka musí totiž přesvědčit správce nebo majitele prostor. Když je kasička umístěna, musí se o ni někdo dál starat. Je třeba dohlédnout, aby ji někdo nepoškodil nebo neukradl, aby byla dobře viditelná, aby nebyla přeplněná tak, že do ní nelze házet další peníze, ale i to, aby si vaše organizace vybírala výtěžek pravidelně. Někdy si kasičku může vzít na starost přímo majitel zařízení, ale mnohem lepší bývá, když odpovědnost za celý program a jeho plynulý průběh převezme některý váš dobrovolník, takže peníze jsou pravidelně vybírány, ukládány do banky i zaúčtovány. 4. Sbírky do kasiček v domácnostech přispěvatelů, do nichž mohou oni sami vhazovat příspěvky nebo požádat o příspěvek přátele, kteří je navštíví Prodej vstupenek V této souvislosti hovoříme zejména o pořádání benefiční akce. Před jejím uskutečněním, ať už se rozhodneme pro uspořádání koncertu ve městě nebo oslavu 100. výročí organizace večírkem v parku a ohňostrojem či sportovního závodu, v každém případě musíme zvážit nejen fundraisingový potenciál příslušné akce, ale také náklady a úsilí s jejím uspořádáním spojené i případné riziko, že na akci proděláme, místo, abychom peníze získali Pronájem telefonní linky V dnešní době tento způsob sbírky zahrnuje především výběr finančních prostředků prostřednictvím DMS - služby s názvem Donors Message Service, který znamená dárcovskou SMS. DMS je společným projektem Fóra dárců - organizace pro dárce, usilující o podporu filantropie v ČR a Asociací provozovatelů mobilních sítí. 24 Cílem projektu DMS je nabídnout nadacím a dalším neziskovým organizacím možnost získávat příspěvky od jednotlivců prostřednictvím mobilního telefonu formou SMS zpráv. Tato služba probíhá na nekomerčním principu 25 a nabízí neziskovým organizacím možnost získávat příspěvky od individuálních dárců, kteří na číslo 87777, společné pro všechny mobilní operátory a Český Telecom, NORTON, M. Praktický průvodce fundraisingem pro neziskové organizace. Vyd. Nadace VIA, Leden s. 5/12, 5/11. Přel. z publikace The Worldwide Fundraiser s Handbook NORTON, M. Praktický průvodce fundraisingem pro neziskové organizace. Vyd. Nadace VIA, Leden s. 5/12, 5/11. Přel. z publikace The Worldwide Fundraiser s Handbook Dárcovská SMS [online] [cit ]. Dostupné z < Dárcovská SMS [online] [cit ]. Dostupné z < 19

20 zasílají SMS zprávy s heslem vybrané organizace (DMS = 30 Kč + DPH, nezisková organizace získá 27,03 Kč). 26 Kdo je zapojený do systému DMS? Do systému DMS je aktuálně zapojeno 39 neziskových organizací s různým zaměřením. Některé pomáhají fyzicky nebo mentálně postiženým, uprchlíkům nebo lidem bez domova, jiné se věnují problematice ekologické, humanitární, dodržování lidských práv, obnově poničených kulturních památek a dalším veřejně prospěšným věcem. 27 Podpora prostřednictvím DMS Posílání darů prostřednictvím SMS zpráv z mobilních telefonů je českým vynálezem a rychle se rozšířilo. Lidé takto přispívali především na pomoc jihovýchodní Asii, kterou na konci roku 2004 zasáhlo ničivé zemětřesení a následné vlny tsunami zabily přes lidí. Společnost Člověk v tísni do poloviny dubna obdržela na obnovu Srí Lanky jen prostřednictvím dárcovských zpráv téměř 4,4 milionu korun. Ještě úspěšnější byla Nadace ADRA, která na Asii vybrala textovými zprávami téměř 46 milionů korun. Lidé nadaci do poloviny dubna zaslali 1,6 milionu dárcovských zpráv. Více než SMS, což přesahuje částku korun, poslali zatím dárci na konto České katolické charity na projekty v Indonésii. 28 Přednosti systému DMS Systém DMS je unikátní tím, že spojuje všechny české mobilní operátory a od ledna 2005 i Český Telecom. Každý, kdo posílá SMS zprávy, tak může prostřednictvím DMS jednoduše přispět na dobrou věc. 29 Systém DMS je schopen velké, rychlé pomoci, jak se ukázalo v případě pomoci jihovýchodní Asii. Zhodnocení DMS Tento způsob sbírky je dle mého názoru efektivním získáváním finančních prostředků, který nevyžaduje organizační a materiální zajištění sbírky a nevyužívá lidských zdrojů. To znamená, že minimalizuje režijní náklady sbírky. Za další výhodu považuji jeho účinnost vyplývající z toho, že v dnešní době umožňuje rychlý způsob, jak pomoci. Za nevýhodu DMS pak považuji, že dárce postrádá přímý kontakt s člověkem, který by mu sdělil potřebné informace a naléhavost pomoci. Tomu jakoby předurčuje, že se osvědčí převážně při živelných katastrofách, epidemiích a jiných nepříznivých událostí, které jsou šířeny mediálně, ale po odvanutí medializace výrazně výtěžek z DMS stagnuje Dárcovská SMS [online]. [cit ]. Dostupné z < Dárcovská SMS [online]. [cit ]. Dostupné z < Dárcovská SMS [online]. [cit ]. Dostupné z < Dárcovská SMS [online]. [cit ]. Dostupné z < 20