HISTORIE A SOUČASNOST ČINNOSTI SKAUTINGU REGIONU ŠUMPERSKA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HISTORIE A SOUČASNOST ČINNOSTI SKAUTINGU REGIONU ŠUMPERSKA"

Transkript

1 HISTORIE A SOUČASNOST ČINNOSTI SKAUTINGU REGIONU ŠUMPERSKA BAKALÁRSKA PRÁCA LADISLAV NEVŘALA DUBNICKÝ TECHNOLOGICKÝ INŠTITÚT V DUBNICI NAD VÁHOM Študijný odbor: Učiteľstvo profesijných predmetov a praktickej prípravy Vedúci bakalárskej práce: Prof. PhDr. Milan Darák, CSc. Stupeň kvalifikácie: bakalár (Bc.) Dátum odovzdania práce: DUBNICA NAD VÁHOM

2 ZADANIE BAKALÁRSKEJ PRÁCE Meno a priezvisko študenta: Ladislav Nevřala Názov témy: Historie a současnost činnosti skautingu regionu Šumperka Akademický rok: 2009/2010 Rámcový obsah: 1. Český skauting v kontextu světového skautského hnutí 2. Historie skautingu šumperského regionu 3. Současnost skautského hnutí šumperského regionu 4. Osobnosti skautingu šumperského regionu Vedúci bakalárskej práce: Prof. PhDr. Milan Darák CSc. Prof. Ing. Dušan Repčík CSc. rektor

3 Abstrakt NEVŘALA, Ladislav: História a súčasnosť činnosti skautingu v regióne Šumperk. (Bakalárska práca). Dubnický technologický inštitút v Dubnici nad Váhom. Vedúci bakalárskej práce : Prof. PhDr. Milan Darák, PhD. Dubnica nad Váhom, s. Hlavnou témou bakalárskej práce je pokúsiť sa spracovať okolnosti vzniku celosvetového a českého skautingu v porovnaní so skautingom v regióne Šumperk v období od roku 1912 aţ po súčasnosť. Práca sa zamýšľa nad celkovou situáciou hnutia, aktivitou oddielov a perspektívou skautingu, snaţí sa poukázať na pozitívne výsledky, ale aj nedostatky v tomto hnutiu. Kľúčové slová Skauting. Výchova. Druţinový systém. Český skauting. Šumperský skauting. História. Súčasnosť. Osobnosti. Obnova činnosti.

4 Abstrakt Nevřala Ladislav: Scouting activities in Šumperk District in history and nowadays (bachelor s assignment). Institute of Technology in Dubnica nad Váhom Assignment leader: Prof. PhDr. Milan Darák, PhD. Dubnica nad Váhom, s. The main topic of this bachelor s assignment is to try to process circumstances of the world-wide and Czech scouting establishment compare to the scouting in Šumperk District from 1912 up to the present time. The assignment reflects on the whole situation of the Movement, activities of the units and prospect of the scouting. It tries to point to the positive results but also drawbacks in the Movement. Key words Scouting. Education. System of units. Czech scouting. Šumperk scouting. History. Present. Celebrities. Renewal of activities.

5 Předmluva Kaţdý národ má povinnost postarat se o své děti jako o své drahocenné dědictví a budoucnost své země. My všichni máme poslání vytvářet neustále z dětí a mládeţe zralé muţe a ţeny, kteří budou schopni zvládnout své osobní starosti a problémy a budou se z nich umět poučit, ze svých radostí budou umět čerpat sílu a své moţnosti nepromarní. Zralé, ale především zdravé osobnosti, se tak stanou nosnými pilíři společnosti, která v dnešním světě mnohde trpí morálním úpadkem. Společnost ţivořící a lpící na materiálních hodnotách zákonitě směřuje ke své záhubě, coţ je v historii lidstva jiţ mnohokrát potvrzeno.

6 Obsah Úvod Český skauting v kontextu světového skautského hnutí Okolnosti vzniku světového skautingu Vznik českého skautingu Skautský výchovný systém Historie skautingu šumperského regionu Vznik skautingu v šumperském regionu Skauting na Šumpersku v meziválečném období a období II. světové války Skauting v poválečném období do nastolení komunistické moci Oţivení skautské činnosti v letech Obnovení činnosti skautingu po roce Současnost skautského hnutí šumperského regionu Celková situace v činnosti skautských oddílů v regionu Konkrétní aktivity jednotlivých skautských oddílů Vzdělávací systém skautského hnutí šumperského regionu Perspektivy skautingu v regionu Šumperk Osobnosti skautingu šumperského regionu Závěr Seznam bibliografických odkazů Osobní korespondence a rozhovory Internetové stránky Prohlášení o samostatnosti vypracování bakalářské práce Poděkování Seznam příloh... 72

7 Úvod bude." "Kdo se bojí podívat se do tváře vlastní minulosti, musí se nutně bát toho, co V. Havel Výchova dětí je od pradávna oţehavým problémem. Otázka jak naplnit volný čas mých vlastních dětí tak, aby byl vyuţitý smysluplně, mne spolu s manţelkou před více neţ osmi lety přivedla k myšlence zaloţit v naší obci skautský oddíl. Neměli jsme ţádné zkušenosti, skauty jsme znali pouze z doslechu a náhodných setkání na folkových akcích v mládí. Po setkáních a rozhovorech s místním knězem, skautem z dob prvorepublikových, a činovníky z okolních středisek, jsme s pomocí několika přátel vstoupili na dráhu skautingu. Po nás zanedlouho sloţily slib i naše děti a mnoho jejich kamarádů. Námi zvolená cesta se však netýká pouze volnočasových aktivit dětí, jak jsme si mysleli, ale především a hlavně jejich výchovy ve skautském duchu. Cílem mé bakalářské práce je zpracovat historii a současnost činnosti skautingu v regionu Šumperk od počátku vzniku v roce 1912 do roku Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole se budu věnovat okolnostem vzniku světového skautingu a návaznosti vzniku skautského hnutí v České republice. Chci popsat principy a specifika skautského výchovného systému. Ve druhé části se chci zaměřit na historické události a okolnosti vzniku skautingu v šumperském regionu. Jednotlivé podkapitoly budou rozděleny podle časových intervalů, ve kterých bylo skautské hnutí činné, a které byly omezeny totalitními zákazy. Srovnávám regionální události v kontextu s celorepublikovým děním. Skautingem na Šumpersku po roce 1994, současnými aktivitami, problémy i úspěchy jednotlivých oddílů a středisek se bude zabývat třetí kapitola. Zmíním se o vzdělávacím systému v regionu. Závěrečnou část práce chci věnovat osobnostem šumperského skautingu, jejich prvním kontaktům se skautským hnutím a jejich přínosem pro současnost. 7

8 Historické záznamy v našem regionu jsou v mnoha případech pouze sporadické. Některá střediska mají svou minulost zmapovánu podrobně, mnohá ji však zpracovánu v písemné podobě nemají vůbec. Mnoho kronik bylo totalitními funkcionáři zabaveno a oddíly tak ztratily kontakt s událostmi své minulosti. Doufám, ţe tato práce bude oslovením a impulsem pro další mapování nejen historie, ale i současnosti skautingu našeho okresu. 8

9 1 Český skauting v kontextu světového skautského hnutí 1.1 Okolnosti vzniku světového skautingu Problém výchovy dětí a mladých lidí řešili učitelé i filozofové jiţ od pradávna. Otázka špatné morálky v podobě vandalismu, alkoholismu a zločinnosti mládeţe znamenala nebezpečí pro kaţdou společnost. Jiţ v dobách renesance řada pedagogických reformátorů vyslovila myšlenky o potřebě všestrannější výchovy mládeţe, výchovy přirozené, v souladu s přírodou a přiblíţení se k přírodě, s výchovou tělesnou, prací a ocenění individuality dítěte. Vyskytly se i praktické pokusy o výchovné vyuţití pobytu v přírodě. Mezi prvními reformátory byl francouzský spisovatel, právník, lékař, botanik a stavitel, Francois Rabelais ( ), který hlásal odklon od jednostranné kniţní výchovy a lásku k přírodě. V Čechách a na Moravě to byl učitel a spisovatel Jan Ámos Komenský ( ). Vytvořil celou řadu spisů z mnoha oborů, psal především česky, latinsky a německy. Nejpodstatnější částí jeho díla jsou spisy teologické a filozofické, ale také pedagogické, ve kterých v mnohém předběhl svou dobu. V 17. století formuloval ve svém výchovném díle poţadavek všestranné výchovy všech dětí bez rozdílu. Stanovil celou řadu pravidel, jak děti přirozeně učit a vychovávat. Později vytvořil důsledný systém výchovy od narození aţ do stáří. Vycházel z přirozené aktivity dítěte, z jeho zkušeností i zájmů, z návaznosti v jednotlivých etapách ţivota. Po Komenském následoval Jean Jacques Rousseau ( ), byl to francouzský filozof a preromantický spisovatel švýcarského původu. Podstatou jeho učení bylo, ţe lidé se rodí dobří, a kazí se teprve vinou společnosti. Volal po návratu k přírodě a k lidské přirozenosti. Napsal knihu o výchově mládeţe Emil - pedagogický román, kde klade důraz na čistotu citu. Autor v něm říká, ţe se dítěti nemá vykládat o víře, nýbrţ dítě má samo víru nalézt. (Kolektiv historické komise, 1994, s. 4) Dalšími mysliteli a reformátory byli Johann Bernhard Basedow ( ) filantrop a pedagog, který praktikoval táboření hochů, Johann Heinrich Pestalozzi ( ), jenţ se pokusil vytvořit dětskou kolonii nebo John Ruskin ( ), anglický spisovatel, reformátor mravní výchovy a zakladatel Řádu sv. Jiří, jehoţ řadu 9

10 myšlenek promítl později Robert Baden-Powell do skautingu. (Kolektiv historické komise, 2001, s.7) Devatenácté století zevšeobecnilo tělesnou výchovu a sport. V Německu Fredrich Ludwig Jahn ( ) propagoval gymnázia v přírodě. Mimoškolní zájmovou činnost pěstovala sdruţení YMCA (křesťanští mladí muţi) a YWCA (křesťanské dívky), která působila v Anglii a USA. Zde vznikly koncem století stovky chlapeckých klubů, věnujících se sportovní, lovecké, technické, sběratelské a dobročinné činnosti. Roku 1883 zaloţil v Anglii William A. Smith Boys Brigades (Brigády hochů) pro ušlechtilé vyuţití na základě náboţenském v organizaci s vojenskými prvky. (B. Břečka, 1999, s. 11) Na počátku 20. století měly tyto brigády v anglických zemích na 150 tisíc hochů. V Německu existovalo koncem století rekreační hnutí Wandervögel (Stěhovaví ptáci), které pěstovalo toulky přírodou v duchu kamarádství a romantiky. V Americe se filozof Henry D. Thoreau ( ) pokusil o novodobé poustevnictví uprostřed přírody u Waldenského jezírka s cílem splynout s přírodou a jejím rytmem a dospět tak k hlubšímu filozofickému poznání. Prokázal, ţe v přírodě se výrazně vyvíjí tělesné, duševní i mravní síly člověka. Tato část jeho ţivota je popsána v knize Walden ( Ţivot v lesích). Výchovu hochů ţivotem v přírodě poprvé prováděl a jako hnutí organizoval v Kanadě a USA Ernest Thompson Seton ( ), proto ho jiţ nemusíme řadit mezi předchůdce, ale je jiţ realizátorem myšlenek předchůdců. E. T. Seton přezdíván Black Wolf (Černý vlk), byl ilustrátor, spisovatel a zakladatel tzv. woodcrafterského hnutí. Od mládí tíhl ke studiu přírody a tento zájem jej přivedl i k malířství. Zásadní zlom v jeho ţivotě znamenal rok 1902, kdy motivoval partu chlapců, která byla postrachem na jeho pozemcích, k zaloţení prvního woodcrafterského kmene. A ve Spojených státech vzniká organizace Woodcraft Indians, která byla v roce 1916 změněna na Woodcraft League. Jednalo se spíše o hnutí pro chlapce, postavené na ideálu ţivota v přírodě, naplněné romantikou amerických Indiánů se symbolikou, rituály a výchovným a sebevýchovným programem v duchu Lesní moudrosti. Základní rysy hnutí popsal Seton v knihách Svitek březové kůry a Kniha lesní moudrosti. Byl jedním z inspirátorů Baden-Powela. Proto také Setonova organizace ve Spojených státech se skautingem na přechodnou dobu splynula, ale nakonec woodcrafterství zůstalo hnutím 10

11 samostatným. Od skautingu jej odlišuje větší důraz na blízkost přírodě a tradici přírodních národů, zejména Indiánů. Chybí formální znaky, jako je např. skautský kroj, avšak indiánský oděv slouţí k větší váţnosti rituálů při slavnostním ohni a znaky na šatu a šerpách odlišují hierarchii a dosaţené odbornosti členů. Ve woodcraftu funguje téţ odlišný systém organizace. Kmeny jsou smíšené z členů různého věku a pohlaví, na rozdíl od věkově specifikovaných a většinou nekoedukovaných druţin a oddílů ve skautingu, symboliku tvoří čtyřnásobný oheň, vlastní ideové základy jsou odvozené z indiánské tradice, řídí se dvanácti zákony lesní moudrosti. Vzdělávací a výchovné metody woodcraftu vycházejí z cesty čtyř světel - Pravda, Láska, Síla a Krása - a členové plní tzv. mistrovství lesní moudrosti. (Kolektiv historické komise, 2001, s. 7) Za rozhodující okamţik vzniku skautingu jako takového se povaţuje 1. tábor pro chlapce generála Roberta Stephensona Baden-Powella ( ). Tento britský generál získal ve výzvědné sluţbě, zejména na vojenských výpravách v Afganistánu, Indii a v Africe, značné praktické znalosti, jako je pozorovat a nebýt pozorován, umět hledat cestu, stopovat, pohybovat se v neznámé krajině, skrýt se, předávat nepozorovaně zprávy a podobně. U jezdeckého pluku v Indii, kde slouţil, zavedl koncem minulého století výchovu kvalifikovaných průzkumníků, která obsahovala technický výcvik, ale i posilování odvahy, soběstačnosti, intelektu a vytrvalosti mladých muţů. Pro ně napsal v r příručku Aids to scouting (Pokyny pro průzkum). Při obraně Mafekingu sir Baden-Powell s úspěchem pouţil hochů, kterým dal podobnou výchovu, jako spojek při zásobování. Zjistil, ţe je na ně plné spolehnutí, a to vše stálo u zrodu myšlenky druţinové výchovy. Po osvobození Makefingu však sir Baden-Powell zjistil, ţe jeho vojenskou příručku pouţívají děti, proto se rozhodl ji přepracovat a vytvořil osnovu skautské výchovy chlapců. Roku 1907 uspořádal s 20 hochy první pokusný tábor na ostrůvku Brownsea u jihoanglického pobřeţí. Zde byli chlapci rozděleni do pětičlenných skupinek v čele s nejstarším a nejzkušenějším. Tím byl poloţen metodický základ k nejdůleţitější výchovné jednotce skautingu - družině. Po táboře vydal Baden- Powell příručku Scouting for Boys, tzn. Skauting pro chlapce. (Kolektiv historické komise, 2001, s. 9) Ohlas na tuto knihu nezůstal omezen pouze na Británii, ale šířil se po světě. V roce 1908 vznikly první skautské oddíly v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandě a v dalších letech se hnutí rychle šířilo do dalších zemí. Baden-Powell si přál, aby britský 11

12 původ a identita skautingu neupadly v zapomnění a proto poţádal krále, aby udělil Královskou Chartu skautingu. Král mu vyhověl 4. ledna Udělení Charty představovalo významné právní zakotvení skautské organizace. Dívčí skauting získal tuto Chartu později. Od roku 1910 jsou základy skautské organizace téměř v celé Evropě, v asijských zemích, v Africe, v Austrálii a také na Novém Zélandu. V některých organizacích se projevil také vliv církví. Na mnoha místech obohacovaly národy skauting vlastními prvky. V Japonsku to byli samurajové, ve Skandinávii polární objevitelé. Někde zavedli domácí krojové prvky, např. skotská sukně, fez, turban, čapky. Většina zásad, především zákon, slib, ale i program, však byla převzata z Anglie. 1.2 Vznik českého skautingu Základem vzniku skautingu u nás byl, tak jako jinde ve světě, problém nedostatečného vyţití dětí. Městská mládeţ v českých zemích pro svoje rozptýlení měla jen procházky v parku, výlety parníkem nebo představení tehdy začínajícího filmu. Na děti v této době působily kromě školy jen tělovýchovné spolky jako Sokol, dělnické tělovýchovné jednoty nebo katolické tělovýchovné jednoty Orel, rozšířené zejména na Moravě. Dělnické tělovýchovné spolky byly zakládány jako protiváha Sokola a nebyly v té době příliš početné. Další spolky, které měly vliv na děti v této době, byl Klub českých turistů, který však neorganizoval svůj dorost, ale podporoval turistiku mládeţe především zřizováním prázdninových nocleháren. Spolek feriální osady od roku 1901 organizoval pro chudé děti ozdravné prázdninové pobyty. Podobně působil i Spolek hasičů. Mládeţ byla z větší části ponechána sama sobě, a to hrám a zábavám závislým od prostředí a vyspělosti mladých. Český Yacht Klub pořádal několikadenní výpravy s plovoucím hausboatem a různými typy lodí, kdy účastníci tábořili, rybařili a účastnili se výletů. Eduard Štorch v Libni v roce 1900 organizoval pro druţiny hochů vycházky do přírody, na kterých prováděli archeologický výzkum. ( B. Břečka, 1999, s.12) Všechny tyto aktivity pomáhaly rozumně vyuţít volný čas, postrádaly však jednotný systém, ucelenou myšlenku a výchovný charakter. Proto začal v roce 1911 profesor Antonín František Svojsík ( ), inspirován návštěvou Anglie, 12

13 zkoušet prvky skautské výchovy s několika hochy, svými ţáky z ţiţkovské reálky, se kterými zaloţil 1. český skautský oddíl. (Přívlastek "Benjamín" dostal Svojsík jiţ v mládí v pěveckém sboru, kde byl nejmladším členem.) O prázdninách v roce 1912 proběhl "na zkoušku" pod vedením profesora Svojsíka ve Vorlovských lesích první skautský tábor pod hradem Lipnice na Humpolecku. Na táboře si první čeští skauti vyzkoušeli skautskou praxi za nesnadných podmínek a tím vyvrátili námitky proti vhodnosti skautingu. Probudili tak zájem veřejnosti a institucí. Skauting znamenal pro mládeţ nové moţnosti zábavy, ale i smysluplné organizace volného času. Svojsík měl nejdříve snahu začlenit skauting do národní instituce Sokola a doplnit jím tělesnou výchovu hochů. Jeho snaha však narazila u sokolských funkcionářů na nedůvěru a obavy, ţe Sokol ztratí prestiţ. Proto Svojsík zaloţil skautský odbor při Svazu spolků a přátel tělesné výchovy mládeţe v Praze. Při náboru se v Praze přihlásilo na 300 hochů i dospělých zájemců, ze kterých později vzešla řada významných činovníků a vůdců jako Sláva Bursík, bratři Herlesové, Sláva Řehák, ředitel Jan Pulkrábek, profesor Drahoš a další. Mimo Prahu vznikaly první oddíly v Jičíně, Domaţlicích, Berouně, Nymburce a Rokycanech. Nezávisle na Praze vznikl Krouţek skautů v Třebechovicích pod Orebem, který měl své vlastní stanovy. (Kolektiv historické komise, 1994, s.16) Skauti byli často zváni za pořadatele různých sportovních akcí, ke konání sbírek pro národní a charitativní účely. O prázdninách roku 1913 jiţ pořádalo tábor 15 junáckých skupin a do skautských dějin vstoupil tábor pořádaný ředitelem Pulkrábkem. Konal se u Pelíškova mostu nedaleko Kácova. Na tomto táboře se zrodila první krajinková podsada, která je typická pro český skauting dodnes a nemá ve světě obdoby. Pro veřejnost byl v září 1913 proto uspořádán propagační ukázkový tábor na Císařském ostrově v Královské oboře v Troji, kde měla velký úspěch, kromě podsadových stanů, také provizorní truhlářská dílna, indiánský stav na výrobu rohoţí a velký stan s vystavenými rukodělnými pracemi. Ukázkový tábor byl pro zájem veřejnosti po týdnu opakován. (Kolektiv historické komise, 1994, s. 17) Český skauting A. B. Svojsík organizoval po poradách s pedagogickými odborníky, školními inspektory Bílým a Klenkou, profesory Drtinou, Čádou, Masarykem, Weignerem i politickými a kulturními představiteli národa Kramářem, Klofáčkem, Jiráskem a dalšími, které dokázal zaujmout novými výchovnými myšlenkami. Růst počtu skautských oddílů si vyţádal ustavení vlastního spolkového 13

14 centra a tak 15. června 1914 byl zaloţen jiţ samostatný spolek Junák Český skaut (JČS) v Praze. Jeho prvním starostou byl zvolen Dr. Čeněk Klika, místostarosty zemští inspektoři František Bílý a Josef Klenka, vrchním vůdcem A. B. Svojsík. (Kolektiv historické komise, 1994, s. 17; B. Břečka, 1999, s. 34) Je pravdou, ţe od počátku nebyl český skauting jednotný a vedle Svojsíka bylo několik dalších osobností provozujících skautskou myšlenku, PhDr. Jan Hořejší a Miloš Seifert, které A. B. Svojsík povaţoval za spoluzakladatele skautského hnutí u nás. Za předchůdkyni českého dívčího skautingu povaţujeme Popelku Biliánovou, která skautské prvky začala uplatňovat ve svých prázdninových osadách pro dívky. K vlastnímu zaloţení dívčího kmene došlo v roce 1914 Vlastou Koseovou za asistence PhDr. A. Berkovcové a A. B Svojsíka; první druţinka se jmenovala Sasanky. (B. Břečka, 1999, s. 36) Český skauting nebyl nikdy kopií anglického vzoru, ale od počátku se vyznačoval svébytnými rysy. Jeho zakladatelé chtěli dát hnutí především národní charakter. To se projevilo také na faktu, ţe slovo skaut bylo nahrazeno českým junák. Vzorem českých junáků se stali Jiráskovi Chodové. Duchovní aspekt skautingu kladl důraz na národní cítění, které do velké míry u nás vytlačil náboţenskou sloţku skautingu. To se projevilo Svojsíkovou změnou skautského slibu, kdy Baden-Powellovu Bohu a králi nahradil sluţbou vlasti. Dalším specifikem českého skautingu je blízkost Setonova woodcrafterství. Proto je mnoho našich skautů i woodcraftery. Pokud srovnáme český skauting se světovým, povšimneme si, ţe v našem hnutí bylo zachováno mnoho tradičních prvků například jako způsob táboření, blízký vztah k přírodě nebo tradiční kroje, které byly v některých zemích světovým hnutím oslabeny. Je to dáno zřejmě také tím, ţe se český skauting nemohl z politických důvodů téměř 50 let vyvíjet a zůstal tak zakonzervován ve své původní podobě. Je pravdou, ţe si český skauting jen pomalu osvojuje některé moderní prvky a někdy tak má problém zaujmout nejmladší generaci, která preferuje jiné způsoby trávení volného času neţ před 20-ti nebo 40-ti lety. 14

15 1.3 Skautský výchovný systém Junák - svaz skautů a skautek České republiky je dobrovolné, nezávislé a nepolitické občanské sdruţení ve smyslu zákona č.83/1990 Sb. o sdruţování občanů ve znění pozdějších předpisů, sdruţujících své členy a členky bez rozdílu národnosti, náboţenského vyznání, politického přesvědčení, rasy nebo jiných rozdílů. Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností tak, aby byli po celý ţivot připraveni plnit povinnosti k sobě samým, bliţním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství v souladu s principy a metodami, stanovenými zakladatelem skautského hnutí, lordem R. Baden-Powellem a zakladatelem českého skautingu, prof. A. B. Svojsíkem. (http://www.skaut-ricany.cz/files/novacek/pouceni k prihlasce skauti.pdf) Pro výchovu skautů jsou určující tři principy, které představují její celosvětově uznávaný základ, a které musí být na cestě k cíli respektovány. Povinnost k Bohu - znamená oddanost duchovním principům, věrnost náboţenství, které je vyjadřuje, a přijetí povinností z toho vyplývajících. Základní formulace neobsahuje přímo slovo Bůh a není podstatné jak se tento Základ nazývá, ale je rozhodující jej přijímat bez výhrad, jako měřítko svého ţivota. Někteří uţívají pojem svědomí. Povinnost k druhým - znamená odpovědnost člověka ke druhému, ke společnosti. Jde o pomoc bliţním, o porozumění a spolupráci, o věrnost své zemi. Znamená to účinně pomáhat tam, kde je to potřeba, a ţít tak, aby byl trvale udrţitelný ţivot na Zemi. Povinnost k sobě - znamená odpovědnost za rozvoj sebe samého. Člověk na sebe bere odpovědnost za rozvoj svých moţností, schopností a kvalitu ţivota. Pokud by nebyl naplňován tento třetí princip, byly by dva předchozí jen teorií a neúčinné. Tyto principy jsou vzájemně provázány a jejich společné uznávání i naplňování má vést k trvalému úspěchu skautské výchovné metody. 15

16 Jednou z dalších základních charakteristik skautingu je skautský slib, jehoţ sloţením se člověk skautem stává, a v jeho znění je vyjádřena základní idea skautingu. Přesto se přesné znění slibu v jednotlivých národních organizacích liší. Slib vychází z původního navrţeného Baden Powellem. Sloţením slibu potvrzuje skaut své rozhodnutí zachovávat všechny tři skautské principy a na zpečetění dostává odznak lilie, jako symbol mravní čistoty. Prostřední list lilie symbolizuje kompasovou střelku ukazující správný směr (neobcházíme překáţky a problémy, ale překonáváme je), postranní listy nás varují, ţe pokud se odkloníme od správného směru, nikdy nedojdeme k cíli. Jiným výkladem symboliky tří lístků lilie jsou tři body skautského slibu nebo tři věkové kategoriemi skautské mládeţe. Dalším symbolem sounáleţitosti k hnutí je skautský pozdrav, podávání levice při zdravení nebo skautský kroj. Na něm nosí vlčata a světlušky ţlutý šátek, skauti hnědý. Nedílnou součástí jsou také barevně odlišené šňůrky k píšťalce. Ţlutá barva (vlčata a světlušky) symbolizuje slunce, úsvit, počátek něčeho nového, tj. nový přístup k ţivotním hodnotám. Zelená šňůrka (skauti) symbolizuje zelené osení, tj. klíčení, růst mládí a osobnosti. Červená šňůrka (roveři) znamená barvu bobule hlohu, symbolizující vyzrálý plod, tj. vyspělého skauta. Bílou šňůru mají dospělí činovníci, barva je znakem čistoty myšlenek i skutků. Mezi další symboliku patří oddílové nebo střediskové vlajky, nášivky a znaky mezinárodních organizací WOSM, WAGGS a ISGF, znak a logo Junáka, odznak vlčat, světlušek, roverů nebo vodních skautů, znak Lesních škol (3 teepee) a Lesních kurzů (1 teepee). Organizace Junáka ve své podstatě představuje postupný a logicky uspořádaný program aktivit pro jednotlivé věkové kategorie skautů a je postavený na vnitřní motivaci. Základním skautským způsobem výchovy je družinový systém, spočívající v organizaci činnosti oddílu po malých skupinách, vedených jedním z chlapců, které si samy organizují vlastní činnost, přičemţ vůdce oddílu určuje pouze rámcový program a jeho konkrétní realizaci přenechá rádci. Druţinový systém vede kaţdého chlapce k tomu, aby si uvědomil, ţe má osobní odpovědnost za dobro druţiny. A vede kaţdou druţinu k tomu, aby si uvědomila, ţe má určitou odpovědnost za dobro oddílu. R. Baden-Powell 16

17 Velkou výhodou je druţinový systém, který umoţňuje organizaci do malých skupin vedených nejschopnějším členem, coţ odpovídá přirozenosti chlapců a děvčat. Tím dochází k přenesení zodpovědnosti na rádce a druţinu a zároveň k uvolnění rukou vůdci pro práci s oddílem. Je třeba vzpomenout i velký výchovný přínos tohoto systému. Nízký počet členů druţiny umoţňuje pocit sounáleţitosti jejich členů a současně je dostatečný pro její všestrannost. Členové druţiny respektují svého rádce, nebo-li nejsilnější osobnost chlapecké či dívčí party, kterého si zvolí, který má přirozenou autoritu, a kterého automaticky respektují. Vlastní metodou výchovy skautingu je tedy sebevýchova a výchova dětí navzájem, kdy v druţině např. starší dítě připravuje nováčka ke zkoušce, ale samo je vedeno rádcem. Dítě se od kamaráda naučí touto přirozenou cestou přijmout nové věci snáze neţ od dospělého a dospělý se zpětnou vazbou učí také od dětí. Skauti i roveři se učí zvládat konflikty nejen nějakou pro ten účel uměle zařazenou aktivitou, ale především úplně přirozeně, tedy ve chvíli, kdy v oddíle nastanou nějaké neshody. Výchova ve skautingu proto není jen jednostranná. Skautská výchovná metoda je zaloţena na odlišném přístupu k různým věkovým skupinám dětí. Rozdělení druţinek podle věku vychází z tohoto modelu: 6-11 let : vlčata a světlušky let : skauti a skautky (a více) let: roveři Výchovný program pro vlčata a světlušky posiluje schopnost rozlišovat dobro a zlo prostřednictvím her, zároveň dbá na správnou sociální komunikaci jako spolupráci, umět vyjádřit své pocity a dodrţovat svou roli. Program pro další věkovou kategorii, skauty, jiţ rozvíjí schopnost poznávat přírodní a morální řád, vyvozovat z toho pro sebe motivaci, učit se celé řadě praktických dovedností a přejímat určitou zodpovědnost za mladší členy oddílu. Třetí věková skupina vrcholí dospělostí, vlastním citlivým svědomím posuzuje a řeší mravní situace. Roveři jiţ mají osvojené morální návyky, nyní se zdokonalují po duchovní stránce. K této etapě patří navazovat trvalé celoţivotní vztahy, zaloţené na důvěře, úctě, obětavosti a zodpovědnosti, tedy sluţba Lásce. Také proto roverský kmen jiţ funguje, na rozdíl od prvních dvou věkových kategorií, koedukovaně. Heslem roverů je Slouţím". 17

18 Výchovný program probíhá prostřednictvím tzv. symbolického rámce. Je postaven na představivosti, dobrodruţství, tvořivosti a vynalézavosti. Podněcuje vývoj dětí v různých oblastech, pomáhá jim ztotoţnit se s hodnotami skautingu, podmiňuje hledání a rozvíjení vlastní identity, ale i sounáleţitost oddílu. (Voňavková V., Mauglí a kol., 2008, s. 21) Základní stavební jednotkou Junáka jsou tedy družiny. Několik druţin, alespoň tři, tvoří dohromady oddíl. Rádcové druţin a jejich zástupci, podrádcové v čele s vedoucím oddílu tvoří oddílovou radu zajišťující chod oddílu. Tři oddíly tvoří středisko, které je jiţ základní organizační jednotkou Junáka s vlastní právní subjektivitou, a které sdruţuje oddíly i kluby dospělých, např. Oldskauty, čestné členy Svojsíkova oddílu a podobně. Činnost kaţdého střediska zajišťuje středisková rada volená střediskovým sněmem. Středisko poskytuje oddílům právní a finanční záštitu a další zázemí potřebné pro dobré působení oddílu. Na regionálních úrovních pracují krajské a okresní rady Junáka. Ty jsou na tři roky voleny příslušným krajským či okresním sněmem. Vrcholným orgánem Junáka je Valný sněm a Náčelnictvo. Výkonným orgánem je Výkonná rada Junáka v čele se starostou. Mimo tuto organizační strukturu existují také např. Klub skautských sběratelů, Tiskové a distribuční centrum a pod. Cílem organizace Junáka je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí, aby byly po celý ţivot připraveny plnit povinnosti k Bohu, k sobě samým, bliţním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství. 18

19 2 Historie skautingu šumperského regionu 2.1 Vznik skautingu v šumperském regionu Problematiku vzniku a obnovování skautingu v šumperském regionu je potřebné vnímat v souvislosti s průběhem historických událostí v ČR. Během prvních šesti let od zaloţení Junáka A. B. Svojsíkem, kdy navíc ještě prošla naše republika 1. světovou válkou, se zmínky o skautingu dostaly většinou jen do velkých měst, převáţně v Čechách. Na Moravu a přímo do našeho regionu se první zmínka a s ní vznik prvních oddílů dostává aţ po 1. světové válce. Další období je pak poznamenáno zákazy činnosti skautingu, způsobené netolerancí vládnoucích totalitních reţimů, jak nacistického za 2. světové války, tak i komunistického. Některé současné problémy hnutí jsou také výsledkem několikerého přerušení skautingu, historické údaje jsou někdy neúplné v důsledku odsunu pamětníků před zabráním Sudet, do kterých náleţela i šumperská oblast, a likvidací skautských materiálů Gestapem nebo StB. V okrese Šumperk se o skautingu poprvé zmiňuje skautské středisko v Bludově v roce 1919, kde zaloţil první oddíl Josef Cyril Kotrlý. O skautském hnutí se dozvěděl přímo od zakladatele profesora A. B. Svojsíka na přednášce v Litovli ještě za monarchie Rakousko - Uherska, která byla dne Po tomto vystoupení tam totiţ ihned zaloţil profesor K. Urban ze studentů litovelského gymnázia oddíl skautů. V Bludově po zaloţení čítal oddíl členů, většinou studentů. Jeho členy byl například Ladislav Kozák, Jan Rýznar, Karel Langr, Karel Kotrlý, František Kotrlý, Ervin Bauer, Jan Valenta, V. Ščudla, Barvínek a Směšný. Schůzky se konaly na různých místech kolem Bludova, např. Brusná, u Rozárky, Gryngle, na Zámečku aj. Kroje řešil kaţdý člen podle svých moţností a postupně - obarvením košile na zelenou, stejně tak šátkem, krácením kalhot. Je zajímavé, ţe krátké kalhoty se tehdy povaţovaly za oděv společensky nevhodný. Určité součásti kroje se tehdy daly sehnat z odprodeje po armádě. Mimo výprav kolem Bludova se organizovaly i pěší vycházky do vzdálenějších míst, např. Nový hrad u Hanušovic, Bradlo, Drozdovská pila. Největším záţitkem byl, podle slov pamětníka Aloise Kotrlého, zájezd na první setkání skautů z celé ČSR do nedaleké Olomouce ve dnech (S. Balík, 2007, s. 2) 19

20 Tohoto sněmu se zúčastnilo 1500 skautů z celé republiky, na sjezdu byli přítomni také A. B. Svojsík, B. Řehák, J. Nebeský a L.Vystyd. Akce byla tehdy doplněna bohatým doprovodným programem, zajímavostí bylo pěvecké vystoupení Svojsíkova bratra Gustava v olomouckém divadle, kde zpíval jako host jednu z hlavních rolí Smetanovy Libuše. (B. Břečka, 1999, s.76) Také v Zábřeze se setkáváme s prvním oddílem na podzim roku 1919, kdy byla zaloţena první skautská hlídka v Zábřeze bratry Tannertovými a bratrem Kleppertem. O jejich činnosti se podrobněji zmíníme v následující kapitole, která se věnuje přímo danému období. 2.2 Skauting na Šumpersku v meziválečném období a období II. světové války Práci na rozvoji vzniklého skautského hnutí narušila 1. světová válka, kdy se skauti dostali do postavení, ve kterém byli rakouskými úřady vyzýváni k plnění válečných úkolů v zázemí. Tuto choulostivou situaci vyřešil Svojsík slibem pomoci na úseku charitativní práce. Jednalo se o péči o raněné a invalidy ve spolupráci s Červeným kříţem a Červeným srdcem. Skauti tak nemuseli na povinná cvičení domobrany a celé hnutí se tímto vyhnulo perzekuci. Ve skautských oddílech vládla protirakouská nálada. Válka postihla skauting odchodem vůdců na frontu, a tito byli nahrazeni staršími rádci. Navzdory potíţím vycházel časopis Junák. Dne se na pokyn Svojsíka v Praze dostavili skauti ke konání sluţeb pro Národní výbor. Důleţitou akcí ze strany skautů bylo zřízení pošty skautů (pouţívané známky byly prvními známkami Československé republiky a také prvními skautskými známkami na světě). I na jiných místech republiky se čeští skauti vedle Sokolů osvědčili ve sluţbě vznikajícímu samostatnému státu. (B. Břečka, 1999, s. 51; Kolektiv historické komise, 1994, s. 18) Osvobození nepřineslo českému skautingu lehké časy. Někteří politici vystupovali proti Svojsíkovi s výtkami činnosti českého skautingu. Muselo být dosvědčeno a obhájeno, ţe Svojsík jednal čestně. I přesto dále pracoval pro hnutí a jako důleţitý úkol bylo stanoveno sjednocení skautingu. Sokol se však opět odmítl ujmout 20

21 skautingu a proto byla nastoupena cesta zcela samostatná. Došlo k dohodě a v červnu roku 1919 byl v Praze ustanoven Svaz junáků-skautů Československé republiky. Tomáš Garrigue Masaryk se stává protektorem svazu a v roce 1922 je Svaz junáků-skautů RČS registrován jako zakládající člen světového ústředí. Od roku 1931 má skauting své místo ve společnosti, kde je obecně uznáván a podporován. Rok 1938 je pro organizaci bolestný z důvodu úmrtí A. B. Svojsíka dne 17. září a jeho nejlepšího spolupracovníka J. Nováka dne 11. prosince. Podle vyprávění pamětníků a z dochovaných zdrojů došlo k zakládání a formování hlavní skautské členské základny v našem regionu až počátkem třicátých let. V této době existují v šumperské oblasti oddíly v Olšanech, Postřelmově, Bludově, Zábřeze, Šumperku, Dolních Studénkách, Sobotíně, Rovensku, Bohdíkově, Hanušovicích a Jeseníku. V samotném městě Šumperku zaloţili skautský oddíl a jejími prvními členy zároveň byli Vojtěch Novák, Radek Medlík, František Drtina; první zmínky jsou zachovány z roku Činnost skautů se na počátku omezovala na města a později se rozšířila i na vesnice. O činnosti hanušovických i mírovských skautů víme od roku (Zelinger O. a kol., 2002, s.13) Vůdcem oddílu v Zábřeze se stal po bratrech Tannertových, kteří oddíl zaloţili, Vladislav Vlček. Brzy z něj byl oddíl o třech druţinách, který vedli František Špak a Vepřek (oba byli štábními kapitány Čsl. armády). V roce 1920 uspořádali na počátku prázdnin první čtrnáctidenní tábor u řeky Bečvy mezi městem Hranice a obcí Drahotuše. Od armády získali velký stan cirkusák, který však byl špatně naimpregnován a 15 hochů spávalo při dešti i s miskou na břiše, protoţe od olivek vytrvale kapalo. Hoši byli ale táborem nadšeni. Po táboře vznikl druhý oddíl, jehoţ vůdcem byl Klimeš, učitel, který přinesl z Olomouce mnoho nového. Zemřel však velmi záhy, konaje svou skautskou povinnost, utonul při záchraně topícího se bratra. (V. a O. Urbanovi, 1938, s. 43) Skauti se dále scházeli v sokolovně, kde jim byla vyčleněna muţská šatna, ale byly jim kladeny překáţky a mnohé schůzky museli přerušit, aby pomohli vykonat různé potřebné "sokolské" práce. Odchodem Vepřka a Špaka ze Zábřeha se hnutí v Zábřeze octlo bez vůdců a nenašel se nikdo, kdo by pokračoval, hnutí upadalo. Nový vzestup nastal v roce 1925, kdy se do čela postavil Hrbek, poštovní úředník. Do Zábřeha přišel z Přerova, kde skautoval pod prvním zemským náčelníkem Nebeským. 21

22 Provedl přeorganizování oddílu a schůzky se konaly v obecné škole v obci Rudolfov, sousedící se Zábřehem. Ve škole jim povolil se scházet řídící Andrle, který se po převzetí zábřeţské školy do správy přestěhoval se skauty, jako s inventářem, do nové školy. V roce 1934 vznikl oddíl dívčí, klub oldskautů a smečka vlčat a jiţ v červenci se konal tábor u Mírova, který sklidil ohromný úspěch i u revizního kontrolora kpt. Potěského. Oldskauti ten rok tábořili na Orlici. Počet skautů stále rostl. (V. a O. Urbanovi, 1938, s. 45) V roce 1934 v září se v Zábřeze konal první skautský sjezd, kterého se účastnili skauti z oddílů z Litovle, Mírova, Olšan, Postřelmova a také Olomouce a Prostějova. Na schůzi činovníků bylo oznámeno, ţe na Severní Moravě byla utvořena nová skautská ţupa Jesenická. Jejím ţupním zpravodajem byl jmenován Dr. Zdeněk Mádr, lékař z Mohelnice. Novými okresními zpravodaji se stali Otakar Urban a J. Ambroţ (V.a O. Urbanovi,1938, s. 46). Z prvních zábřeţských skautů víme o jménech jako Dr. Eduard Plachetka, Bohuslav Plachetka, MUDr. Jan Urban, Dr. František Šamánek, Jaroslav Langr, Ladislav Vlček, MVDr. Ferdinand Špak, Antonín Špak, Josef Hoppe, Oldřich a František Ţemlíkovi, MUDr. Augustin Süss. Vzestup od té doby stále pokračoval. Nejen v Zábřeze, ale i v okolí. Vznikaly oddíly v Rovensku a Olšanech. B. Břečka (Kronika čs. skautského hnutí , str.148), V. a O. Urbanovi (Skautská stráţ pod Jeseníky,1938, str. 4) a Olšanská kronika (1938) se zmiňují o významném dni , kdy pořádala Jesenická ţupa Svazu junáků skautů a skautek Československé republiky svůj první župní sjezd, na kterém měl přednášku náčelník Svazu prof. A. B. Svojsík v zábřeţském sále kina Edison. První zmínka o činnosti oddílu v Olšanech je z , kdy byl vůdcem střediska Vilém Štolc a je dochována jeho legitimace, která slouţila zároveň jako sleva na dopravu. Kronikářem oddílu byl Antonín Šolc. Dalším místem, kde je skauting obnoven a vzniká jiţ kompletní skautské středisko, je v roce 1937 obec Bludov, a to z iniciativy Františka Diviše a Karla Jekla. Tam po zaloţení prvního oddílu v roce 1919 a asi tříleté činnosti pod vedením zakladatele Josefa Cyrila Kotrlého, oddíl postupně zanikl odchodem vůdce na studia do Prahy. Činnost po roce 1922 zanikla úplně. Teprve po patnácti letech, tedy v roce 1937, se oddíl obnovil a vzniklo středisko. Oddíl neměl vlastní klubovnu, tu získal aţ po 22

23 válce. Do činnosti byla zapojena v souladu s poţadavky i výchova branná, nácviky úkrytu při náletu atd. Oddílové schůzky se konaly v hostinci pana Šimka. Počet členů kolísal kolem 30. Tábory se v té době v Bludově nekonaly, o prázdninách se uskutečnila alespoň cyklistická čtyřdenní výprava ke hrobu prezidenta Masaryka do Lán u Prahy. Z té doby se také zachovala cenná středisková vlajka s nápisem Skaut RČS Bludov, kterou dodnes nosí středisko při slavnostních příleţitostech v průvodu, a na niţ skládají slib nově zvolení činovníci střediskové rady. V Jeseníku působil skautský oddíl od roku 1935, vedl jej Jaromír Večerek, který pracoval na berní správě. V oddíle bylo asi 20 členů a většina dětí pocházela z rodin českých finančních úředníků. Klubovnu měli v budově internátu pod nádraţím. V roce 1938 se členové zapojili do evakuace českého obyvatelstva do vnitrozemí. Podle Stanislava Balíka (S. Balík, 2007, s.3) a Miloše Hynšta (Kolektiv loštických skautů, 1995, s. 8) byl společným podnětem pro zaloţení skautingu jak v městě Lošticích tak i v Bludově vznik prvního oddílu na reálném gymnáziu v Litovli po přednášce Svojsíka jiţ v roce Miloš Hynšt, který studoval na tomto gymnáziu od roku 1932, po přestěhování do Loštic, v roce 1935, zde zaloţil skautskou druţinu Bobři, patřící pod litovelský oddíl. Během roku se členská základna tak rozšířila, ţe mohl vzniknout oddíl samostatný, patřící ještě stále do litovelského střediska. V roce 1938 byl zaloţen i dívčí oddíl Jarmilou Pospíšilovou. Skauti v Lošticích získali klubovnu v hostinci Beseda a v témţe roce se spolu s litovelskými skauty zúčastnili tábora v Paseckém ţlebu nedaleko Šternberka. V této době se na Šumpersku v pohraničí začali objevovat Henleinovci, coţ se projevilo i při zásobování tábora. Německý obchodník např. neprodal českému zákazníkovi zboţí pod záminkou nedodání sortimentu. (Kolektiv loštických skautů, 1995, s.12) Při srovnání rozvoje skautingu vnitrozemských a pohraničních oddílů si nemůţeme nevšimnout především velkých rozdílů, ovlivněných pravděpodobně národnostní skladbou obyvatel. Ve městech, jako např. Zábřeh, Loštice a Litovel, vznikl a rozvíjel se skauting dříve, rychleji a mohutněji z důvodu většího počtu českého obyvatelstva, neţ v německém Šumperku (Möhren Schönberg) a Jeseníku (Frývaldov). V Ţulové na Jesenicku se zase organizovala německá mládeţ v Pfadfinders - němečtí skauti. Jedním z jejich aktivních členů byl Rudi Ast. (O. Zelinger a kol., 2002, s.13) 23

24 Po mnichovském diktátu v lednu 1939 vznikla jednotná organizace Junákústředí skautské výchovy, kterou tvořil Svaz junáků skautů a skautek RČS s katolickými sloţkami, Junáci volnosti a Švehlovi junáci. Předsedou se stal Václav Vlček, náčelníky byli zvoleni B. Řehák a V. Koseová. Po okupaci Německem zavládla zostřená cenzura a perzekuce. Jmenovaný náčelník Rudolf Plajner se snaţil udrţet organizaci v činnosti, ale podpisem dekretu K. H. Frankem dne byla činnost Junáka zrušena. Některé tábory byly ještě před podpisem rozehnány gestapem. Zrušením Junáka byl zabaven veškerý majetek skautů, přesto některé oddíly pokračovaly ilegálně. Mnozí skauti byli posláni do koncentračních táborů, jiní odešli bojovat do zahraničí. (Kolektiv historické komise, 1994, s. 28; B. Břečka, 1999, s. 171) V oddílech na Šumpersku končí činnost Junáka v roce 1940, kdy byla organizace rozehnána fašistickým reţimem, gestapo navštívilo všechny funkcionáře, skautské doklady a majetek zabavilo. V době 2. světové války byla nacisty propagována dětská organizace Hitlerjugend, ostatní organizace, včetně Junáka, Sokola, Orla i Pfadfinders a jim podobné byly zakázány. Vůdce českého skautského jesenického oddílu Jaromír Večerek byl v roce 1940 zatčen v Opavě gestapem a transportován do koncentračního tábora v Osvětimi. Protoţe bylo v pohraničí během 2. světové války mnoho přisluhovačů Němcům, bylo na pováţenou se tajně scházet. Po dobu války tedy veškerá činnost skautů spočívala v tom, ţe při setkáních společně vzpomínali na chvíle pod junáckou vlajkou a spoléhali se, ţe Hitler bude poraţen a skauti se opět sejdou. 2.3 Skauting v poválečném období do nastolení komunistické moci Po skončení války se hlásili skauti do své skautské sluţby a k obnovení hnutí. Obnova skautingu ve svobodné republice byla tehdy záleţitostí dřívějších činovníků, kteří příliv nových mladých členů velmi dobře zvládali. Byli to převáţně původní vůdcové oddílů a na místa rádců nastupovali skauti, kteří uţ měli skautskou výchovu. Počet skautů v prvním poválečném roce čítal neuvěřitelných 250 tisíc, coţ podle počtu 24

25 členů od zákazu K. H. Frankem činilo téměř čtyřnásobek. (Kolektiv historické komise, 1994, s. 30; B. Břečka, 1999, s. 287) Velký nárůst členské základny lze přičítat také poválečné euforii z osvobození, vítězství a nabytí svobody. V myslích skautů ještě doznívaly hrdinské činy spolubratrů, kteří padli nebo byli umučeni ve válce, a jichţ bylo více neţ 600. Také skautský odboj, ukončený v květnu 1945, se neobešel bez ilegální skupiny Zpravodajská brigáda. Na památku těmto obětem, které naplnily aţ do konce slova svého skautského slibu milovat svou vlast a sloužit jí věrně v každé době, byla po válce postavena na hřebeni Ivančena pod Lysou horou kamenná mohyla, která se stala skautským symbolem hlavně v pozdějších dobách nesvobody. Vedení Junáka se v roce 1945 přestěhovalo do budovy České národní rady v Bartolomějské ulici, kde bylo zřízeno ústředí pro pomocné sluţby Junáka. Ústředí spolupracovalo s Červeným kříţem, Charitou, spojeneckým vojskům zajišťovalo tlumočení. Skauti pomáhali při odklízení barikád, hlídali nádraţí, společně s armádou a policií pomáhali obnovovat pořádek. V této době byla také dotazována vládní místa v Košicích, zda má Junák obnovovat na osvobozených územích svoji činnost. Bylo odpovězeno, ţe má být obnoven předválečný stav. Představitelé KSČ prohlašovali, ţe nemíní budovat vlastní odbory mládeţe, a ţe jsou pro jednotnou a nestranickou organizaci mládeţe. O prázdninách 1945, tedy po necelých dvou měsících činnosti, se konaly první poválečné tábory v lesích, které byly plné zbytků poválečné techniky. Zásobování táborů bylo obtíţné z důvodu přídělového systému, a proto byl jídelníček doplňován konzervami od organizace OSN - UNRRA. Tábory byly nedostatečně technicky vybavené, skládaly se hlavně z trofejně získané výbavy německé armády. Některé oblasti byly z důvodu zaminování zakázané. Junáci pomáhali z vlastní iniciativy při Národních ţních a to hlavně v pohraničí. Za tuto iniciativní pomoc republice získal Junák Vlajku vítězů práce a Čestný diplom vlády. Junák tímto získal značnou popularitu a autoritu, navazující na jeho předválečnou a ilegální činnost v době okupace. Svého rozmachu dosáhl s velmi skromnými prostředky a tím se stal silným konkurentem oficiálně protěţovanému SČM (Svaz české mládeţe), které bylo zárodkem budoucí jednotné organizace mládeţe. 25

26 Zachování samostatnosti Junáka bylo pro KSČ nebezpečným precedentem, který by mohl rozbít SČM, jeţ byl pod vlivem a záštitou KSČ a stával se monopolní mládeţnickou organizací. Proto nakonec došlo k tomu, ţe zástupci Junáka spolu se zástupci vlády uzavřeli dohodu o členství Junáka v SČM. ( B. Břečka, 1999, s. 196) Junák měl vychovávat mládeţ od 6 do 15 let, poté by výchovu přebíral SČM. Ovšem poţadavek SČM na stranickost a celonárodní masivnost organizace byl pro skauty nepřijatelný a v rozporu se základní definicí samotného Junáka, který mluví kromě jiného o nezávislosti a dobrovolnosti. Nepolitičnost, přemíra symboliky, náboţenská tolerance a jiné bylo předmětem další kritiky komunistickým systémem. Dalším krokem k pomalé likvidaci skautingu bylo omezení věku vedoucích, který byl povolen do hranice 28 let. Tím se eliminovala podstatná část zkušených vůdců, kteří by mohli mít neblahý vliv na socialistickou výchovu mládeţe. Vzhledem k tomu, ţe to většina starších skautů a činovníků odmítla, oddíly ukončovaly svou činnost nebo přecházely do ilegality. Mnoho oddílů jiţ pracovalo bez registrace a o své činnosti nepodávaly z pochopitelných důvodů vedení Junáka zprávy. Proto počet členů v roce 1947 činil jen 180 tisíc a v roce 1949 uţ jen 46 tisíc členů. (B. Břečka, 1999, s. 287) SČM řešil budoucnost dětské organizace tím, ţe zakládal místní oddíly Junáka (MOJ) a pionýrské oddíly Junáka (POJ). POJ se organizovaly při školách v rámci třídy, dělily se na jiskry a pionýry. Měly maximální podporu KSČ. Ne náhodou byla na svátek skautů zaloţena Pionýrská organizace Českého svazu mládeţe (ČSM). Junák vystoupil z Mezinárodní skautské organizace a byl posléze ústředním výborem ČSM rozpuštěn. Výchova dětí byla předána nově zaloţené pionýrské organizaci. V této době probíhaly také perzekuce vůči činovníkům Junáka, proběhlo mnoho soudních procesů k odhalení tzv. trestné protiprávní činnosti. V roce 1949 byl uvězněn také náčelník Junáka Rudolf Plajner. (Kolektiv historické komise, 2001, s. 36) Po válce dochází k odsunu Němců, kteří podporovali nacismus a do pohraničí se stěhují v rámci osídlování občané z vnitrozemí. Byli mezi nimi i skauti, kteří v červnu 1945 zaloţili nebo obnovili oddíly v Šumperku, Novém Malíně, Libině, Uničově, Velkých Losinách, Loučné, Rapotíně, Vikýřovicích, Rudě nad Moravou, Starém Městě pod Sněţníkem, Hanušovicích. Současně vznikají oddíly i na Zábřeţsku a Jesenicku. 26

27 V šumperské posádce slouţí v té době major Prášil, který sdruţil skauty v Jesenické oblasti a byl jejích prvním náčelníkem. Na Mohelnicku a Zábřeţsku pomáhal s organizováním lékař Mádr, který byl členem oblastního náčelnictva. V té době Jesenická oblast zahrnovala okresy Šumperk, Zábřeh, Jeseník, Uničov a Rýmařov. První kurz pro vedoucí oddílů byl zorganizován v červenci 1945 ve Velkých Losinách bratrem Prášilem. (O. Zelinger a kol., 2002, s. 15) Atmosféru té doby je moţno si dokreslit ze vzpomínek L. Šika, šumperského skauta z let , který vzpomíná, ţe při jednom z jarních výletů roku 1946, kdy procházeli hřebenovku na Kralický Sněţník v Jeseníkách, našli mrtvolu německé ţeny, která měla v jeskyňce zásoby a od konce války do zimy zde přeţívala. Z jejího deníku se dočetli, ţe čekala na Hitlerův návrat a nepřipouštěla si realitu prohrané války. Šika se zúčastnil čekatelského a vůdcovského kurzu, který vedl oblastní vůdce mjr. Prášil v roce V Šumperku byli soustředěni studenti z různých koutů republiky, kteří zde studovali na průmyslové škole a přitom pomáhali při vedení místních oddílů. Ve Starém Městě pod Sněžníkem roku 1946 vznikli skauti pod vedením br. Musila a br. Wolfa. V létě roce 1947 jiţ s dětmi tábořili, ale v únoru 1948 jejich činnost skončila odstěhováním obou vedoucích. V Hanušovicích skautský oddíl obnovil v roce 1946 Jan Janků ihned po svém návratu z Francie, kde za války slouţil u UNRRA. Oddíl však neměl dlouhého trvání, jeho činnost byla ukončena zatčením J. Janků státní bezpečností dne V Bludově po válce fungovaly tři chlapecké oddíly a dívčí oddíl. Vůdcem střediska byl Antonín Štolc. Bludovští skauti se zúčastnili rádcovského kurzu ve Velkých Losinách. Z této doby se jako významná památka zachovala bludovským nástupcům státní vlajka a razítko. O existenci skautů ze střediska Olšany se dozvídáme z kroniky , kde jsou popsány jejich jednotlivé akce. Střediskovým vůdcem byl F. Šula. Skauti v Lošticích se sešli v červnu 1945 na oslavách sjednocení výchovy. V této době si loštičtí skauti postavili klubovnu v Borovém lese nedaleko Loštic. Materiál získali rozebráním celnice, která stála na Hraničkách mezi Lošticemi a Mohelnicí. Závora zde rozdělovala Protektorát od Sudet. (Kolektiv loštických skautů, 1995, s. 12) V Libině byl oddíl skautů zaloţen v roce 1946 s názvem Rychlé šípy. Oddíl vedli Karel a Jaroslav Vránovi. Klubovna byla v hostinci naproti zdravotnímu středisku. 27

28 Ze vzpomínek člena oddílu pana Aloise Zajíčka z Dolní Libiny se dozvídáme, ţe po zrušení skautů byli všichni nuceni navštěvovat schůzky vzniklého Pionýra a pokud toto odmítali, dostávali umístěnky po ukončení základní školy do učňovských škol, které neodpovídaly jejich prospěchu. V Jesenickém okrese vzniká středisko ve Zlatých Horách, v Horní Lipové vzniká středisko Sluneční záře. Zároveň vznikají i oddíly v Jeseníku, České Vsi a Ţulové. V tomto poválečném období se začíná psát také historie tzv. Jesenické lesní školy. Tento první kurz, zajišťující výchovu činovníků se konal v roce 1946 u Zuckmantlu, dnešních Zlatých Hor. V roce 1947 se u Zlatých Hor konala další lesní škola. V instruktorském sboru byl tentokrát RNDr. Bohumil Šula Bob, absolvent z roku Jeho jméno je spjato s Jesenickou lesní školou po další více jak půl století aţ do jeho smrti v roce Lesní školu, která se nejen svým instruktorským sborem hlásila k odkazu Moravské lesní školy, vedl Břetislav Škaroupka Šrám. Sbor instruktorů tvořila celá řada bratří zvučných jmen, například doc. RNDr. ing. Karla Kostroně, CSc. Západního větra, ing. Aloise Štefku Dana, dr. Radka Kadlece Ratka, genmjr. Eduarda Ureše Atamana, Vincence Šmehlíka Čendu a další. Únor 1948 znamená zásadní utlumení činnosti Junáka. Z celkové poválečné situace je zřejmé, ţe nenadálý prudký rozvoj skautingu v republice a vzestup počtu členů Junáka aţ na čtvrt milionu byl během necelých čtyř let po nástupu komunistů k moci sraţen na kolena a rokem 1949, kdy byla zaloţena pionýrská organizace, byl skauting zcela zakázán. Pokračovat mohl uţ jen ilegálně nebo v jiných formách, především pod záštitou Sokola a turistických oddílů. 2.4 Oživení skautské činnosti v letech Období komunistické moci v ČSSR od jejího nastolení (1948) aţ do šedesátých let bylo poznamenáno totalitou KSČ a potlačováním demokracie. Jisté oteplení společensko-politických poměrů přináší začátkem 60. let postupným prosazováním vlivů reformního křídla v KSČ usilujícího o tzv. "socialismus s lidskou tváří". 28

29 Charakteristickým znakem uvedeného období bylo celkové uvolnění společenskopolitických poměrů ve společnosti, větší prostor pro demokracii a svobodu projevu. Kritika společenských nedostatků byla rozšířená i na oblast mládeţe a výchovy (mládeţi se vyčítaly apatické postoje a její výchově příliš "školní" postupy a charakter). V rámci uvedených procesů se uţ po roce 1964 v Českém svazu mládeţe, Pionýrské organizaci či Svazarmu začaly opět objevovat skautské prvky, které měly,,ozdravit práci s mládeţí. Ovšem prezident a první tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný tehdy obnovu Junáka zamítl a iniciátoři byli vyslýcháni Státní bezpečností. Dne 3. l se na pohřbu profesora Bohuslava Řeháka, bývalého velitele Junáka z roku 1939, rozloučil se zesnulým za skauty ve Strašnickém krematoriu Rudolf Plajner. Tehdy se pohřbu zúčastnily stovky junáckých činovníků a od roku 1950 se tu poprvé objevili ve skautském kroji, zazněla zde po letech Skautská hymna a Večerka. (B. Břečka, 1999, s. 237) Za tzv. demokratizačního procesu,,praţského jara byla obnovena téměř po 20-ti letech třetí éra skautingu. Organizace zahájila činnost shromáţděním ve velkém sále domoviny v Praze Holešovicích. V čele Junáka stanuli opět Rudolf Plajner a Vlasta Koseová s desítkami starších spolupracovníků, poněvadţ mladší skautské činovníky neměl jednoduše za dvacet let zákazu kdo vychovat. Mnoho nových oddílů Junáka o prázdninách s úspěchem uskutečnilo prázdninové tábory. Většinou to byly oddíly, které během totalitního zákazu pracovaly pod hlavičkou Svazarmu, tělovýchovných jednot, Sboru ochránců přírody apod. Ti měli k dispozici určité táborové vybavení, ale nebylo to jednoduché. Nově vzniklé oddíly neměly ţádný majetek, vše se připravovalo narychlo, ale s nadšením. Všechno se zvládlo vlastními silami junáků a skautek, bez veřejných dotací, subvencí a placených kádrů. (B. Břečka, 1999, s. 242) Po obnovení Junáka v Československu rozvinuli svou činnost i skautské oddíly v šumperském regionu. V květnu 1968 se zaregistrovali Junáci ze Zábřeha-Skaličky, jejich středisko čítalo 25 členů. Vedl je bratr Kamzík. Celé léto místo táboření pracovali na výstavbě klubovny. V Lošticích téţ nezůstali s obnovou pozadu. Josef Vařeka, Jiří a Jaroslav Vogelovi a Sláva Sršeň se ujali vedení oddílu. Na podzim jiţ měli asi 30 členů. Největší práci jim dalo dostat zpět jejich klubovnu v Borovém lese od ČSM. Také v Rudě se Junák formoval hned v roce Schůzky se zde konaly na faře nebo venku, 29

30 protoţe neměli svou klubovnu. O táboře se pamětníci nezmiňují, spíše se přes léto konaly výlety, např. přechod Jeseníků z Ramzové do Kout nad Desnou v červenci nebo v srpnu výlet na Tři oltáře nad Štědrákovou Lhotou. V Bludově se v létě 1968 vypravili hned na třítýdenní tábor Pod Petrovicó u Bludova. Dva chlapecké oddíly vedli František Pavlů, Ladislav Úlehla spolu s Aloisem Mackem a dívčí oddíl Danuška Hojgrová. Středisko vedl Zdeněk Ston. Klubovnu měli skauti na bludovském zámku v bývalém bytě pošmistra Qvido Pavlíka. V Lesnici vedl Junáky Ladislav Šrom - Havran. V jejich středisku byl zaregistrován i oddíl z Dlouhomilova, který vedl bratr Vepřek, a oddíl z Leštiny. V Šumperku v toto období fungovaly 3 oddíly dívčí a 4 chlapecké. Vedli je Jan Fričar - Nemo, Pavel Krajíček - Akéla, Rudolf Knotek a Winter Robert Robin, dívčí oddíl vedla Emílie Tylečková - Manita. První tábor se uskutečnil u Přemyslova. Ve Starém Městě pod Sněţníkem vznikl ještě zjara chlapecký oddíl pod vedením Miroslava Kalivody a Josefa Horáčka, po prázdninách se k nim přidaly i dívky, které vedla Hana Nosková, Jitka Závodská a Marie Nejedlá. Také v Jeseníku vznikl oddíl pod vedením Zdeňka Kotka - Šedora, Oldřicha Zelingera, Ladislava Tomana a Antonína Buzka, manţelů Junkových a jiných. Zástupci oddílů z celého okresu se společně v srpnu účastnili také třetího ročníku obnovené Jesenické lesní školy ve Švagrově, kterou vedl B. Škaroupka za účasti K. Kostroně, A. Štefky, E. Ureše a dalších. Sešlo se tam 42 skautů a skautek. Několik dní na této lesní škole strávil také RNDr. Rudolf Plajner - Táta, který byl v letech náčelník Junáka. Do jeho rukou tam mnozí skládali své sliby. Tato lesní škola je památná tím, ţe z důvodu vpádu "Spojeneckých vojsk" byla ukončena dřív neţ bylo plánováno, a to dopoledne Na tuto událost při rozpravách pamětníci často vzpomínají. Od září 1968 začaly vycházet časopisy Skaut - Junák a pro činovníky Skauting. Skautské hnutí mělo dokonce podporu i u řady státních a komunistických činitelů. Koncem listopadu se konaly junácké sněmy v Praze a Bratislavě. Sněm musel, pokud měl Junák jako organizace pokračovat v práci, přijmout nevyhovující stanovy. Junák se tak stal dobrovolnou demokraticky řízenou organizací, která se podílí na mimoškolní výchově podle zásad socialistické výchovy. (Kolektiv historické komise, 2001, s. 38) Koncem roku 1968 měl Junák 46 tisíc členů, skautští činovníci, odsouzení 30

31 v procesech minulých let, byli z velké části plně rehabilitováni, protoţe jejich tzv. protistátní činnost byla shledána vykonstruovanou. V lednu 1969 se skauti otevřeně zúčastnili pohřbu Jana Palacha. Prezident Ludvík Svoboda vyznamenal R. Plajnera a V. Koseovou Řádem práce za zásluhy o rozvoj hnutí mládeţe. Avšak na jaře roku 1969, po tzv. dubnovém plénu KSČ, se situace obnoveného skautingu začala měnit, uţ srpen předešlého roku odstartoval konec demokracie v ČSSR. V létě roku 1969 přesto proběhlo kolem 1500 táborů s 50 tisíci dětmi. Prozíravé bylo uskutečnit co nejvíce rádcovských a činovnických kurzů a lesních škol, z nichţ vyšli noví vůdcové. I v okrese Šumperk se toto léto konal tábor na Švagrově, který pořádala ORJ pro všechny skauty a skautky z okresu. Účastnili se ho v prvním turnuse chlapci ze Starého Města, ve druhém pak i jejich dívčí oddíl. A skauti ze Skaličky na Švagrov přijeli tábořit taktéţ. Loštičtí vyrazili tábořit do Melkovského údolí u obce Kořenec u Boskovic. Bludovští tábořili samostatně v Jakubovicích. A šumperské oddíly měly tábor toto léto ve Skorošicích. Druhý rok po obnově skautingu byl Junák zapojený do Sluţby vlasti ve své akci Milion hodin republice. (Kolektiv historické komise, 1994, s. 34) Oddíly přispívaly i na budování SOS vesničky pro děti v Doubí u Karlových Var. Také druţina 1. oddílu Junáka ze Zábřeha - Skaličky přispěla na toto konto 777 částkou 1.150,- Kč. Jejich příspěvek byl o to cennější, ţe sbírku uspořádali sami bez pomoci dospělých. ( Skaut - Junák, 1969/1, s. 22, článek SOS) Koncem roku 1969 se ustavila Federální rada Sdruţení organizace dětí a mládeţe (SODM) s novým vedením, která měla sloučit dětské organizace do SSM, coţ uţ znamenalo, ţe se Junák buď zařadí do této organizace a ztratí svou identitu, nebo bude jeho činnost zakázaná. Tento akt na sebe nedal dlouho čekat. Uţ v prosinci měl skautský tisk problém. Začala cenzura, nějakým nedopatřením nebyl schválen příděl papíru pro tiskárnu na další rok a šéfredaktoři byli nakonec odvoláni. V únoru byli do ústřední rady Junáka dosazeni, v rozporu se stanovami, členové KSČ. Tlak komunistické strany na zrušení skautingu sílil a vedení Junáka nemělo sílu se ubránit. V březnu roku 1970 byl ustanoven ještě Svojsíkův oddíl. Cílem činovníků bylo, aby ještě tábory v tomto roce proběhly nerušeně a v klidu. V okrese Šumperk se na tábor plně připravovali také skauti ze Skaličky, kteří chystali svůj střediskový tábor, k tomu uţ ale nedošlo. Ve Starém Městě na tom byli o 31

32 něco lépe. Tento rok stihli vyrobit podsady a tábořili poprvé, ale taky naposled. Tábořiště měli v Adamovském údolí. Loštičtí tábořili na Orlici nedaleko Jablonného nad Orlicí. Lesní škola se však jiţ v roce 1970 nekonala a místo ní proběhl jen jakýsi tajný týdenní seminář se dvěma instruktory a jedním účastníkem. Celkový proces obnovy skautingu a tzv. demokratizace byl podle očekávání a nastalé situace v republice ukončen zrušením organizace Junák k Majetek i inventář musely skautské oddíly oproti podpisu předat zástupcům pionýrské organizace. Některé oddíly se udrţely včleněním do Československého červeného kříţe, Mladých poţárníků, Ochránců přírody, Svazarmu, Českého svazu tělovýchovy a Turistických oddílů mládeţe. Tím přispěly k tomu, ţe během nastávající těţké doby tzv. normalizace se skauting zachoval pro další generace. Pro mnohé činovníky nastala perzekuce, byli propouštěni ze státní sluţby. V této další dvacetileté odmlce však také zemřela většina z nejstarší generace činovníků Junáka, V. Koseová, J. Charvát a R. Plajner. Český skauting se opět vrátil do ilegality. Dvouapůlletá obnova činnosti však byla pro český skauting velmi důleţitá, protoţe umoţnila předat skautské ideály nové generaci dětí a novým vůdcům, coţ usnadnilo pozdější obnovu skautingu po pádu komunismu. 2.5 Obnovení činnosti skautingu po roce 1989 Ještě neţ v listopadu v roce 1989 proběhly v naší republice politické změny, označované jako sametová revoluce, která znamenala pád komunistického reţimu u nás, pracovali v zahraničí naši exiloví skauti v Argentině, Austrálii, Belgii, Brazílii, Dánsku, Francii, Holandsku, Itálii, Jihoafrické republice, Kanadě, Lucembursku, Německu, Rakousku, Švédsku, Švýcarsku, USA a Velké Británii. Do roku 1989 tito skauti uspořádali tři Lesní školy. ( B. Břečka, 1999, s. 282). Na jaře roku 1989 začaly změny také v ilegální činnosti Junáka. Po tradičním setkání skautů na Ivančeně začínal vycházet ilegální skautský časopis ČIN, který byl v Praze rozšiřován kurýrní sluţbou, tvořenou 15-16ti letými rovery. V září téhoţ roku byl v Rudém právu uveřejněn článek Vasila Mohority, předsedy ÚV SSM, o tom, ţe si SSM nečiní nárok na monopol při výchově mládeţe v 32

33 ČSSR. Tím začaly změny také na "ilegálním poli" činnosti Junáka. Na tento článek reagoval hned 5. října Břicháček, Macháček, Pfeiffer a Pludek, tzv. iniciativní skupina pro obnovu Junáka, a poslali Mohoritovi dopis, kde projevují ochotu jednat o obnovení skautingu v ČSSR. Ovšem zanedlouho proběhly listopadové události a ke schůzce jiţ nedošlo. Členové redakce časopisu ČIN se setkali v klubovně 2.organizace Českého svazu ochránců přírody Taraxacum ve Spálené ulici v Praze s vůdci několika praţských oddílů, které pracovaly po celou dobu umlčení skautingu pod názvem Liga pěti. Z klubovny vytvořili Skautskou informační kancelář a rozhodli se iniciovat obnovení skautingu. Do práce se zapojil Jiří Navrátil, Karel Průcha, Vladimír Princ a Jarmil Burghauser. O týden později bylo ve Svobodném slovu (v článku Skauti znovu) otištěno sedmibodové Prohlášení : 1) Stavíme se za ustavení skautské organizace, ve které nebudou limity organizační ani ideové bránit v účasti na světovém skautském hnutí. 2) Základy skautingu v českých a slovenských zemích jsou tak pevné, aby z nich bylo moţné stavět výchovu člověka s nejlepšími lidskými vlastnostmi. 3) Chceme aby ve skautské organizaci měli důstojné místo i věřící, jejichţ morální a mravní silou jsme se mohli mnohokrát řídit. 4) Výchovný systém R. Baden- Powella, A.B. Svojsíka a E. T. Setona, metody práce i nové zkušenosti světového skautingu budou pro nás trvalým zdrojem poznávání. 5) Kromě dětí a mládeţe má v organizaci členské a výchovné místo i základna dospělých. 6) Nenechme vychovávat mládeţ podle objednávky politických stran. 7) Nenechme budovat Junáka na půdě SSM. ( B. Břečka, 1999, s ) Toto prohlášení poţadovalo to, co předcházející totalitní reţim zakázal. Junák chtěl opět navázat kontakty s celosvětovým hnutím, potřeboval obnovit podstatu tří principů skautingu, které se týkají i odpovědnosti vůči Bohu a zachování rovnosti, bylo nutné potvrdit podstatu výchovného systému Junáka, odstranit vliv politických stran a zachovat členství dospělých, aby mohli předávat zkušenosti. V sobotu proběhlo první setkání skautských činovníků v sále Městské knihovny v Praze. Účastnili se jí činovníci ústředních a krajských orgánů 33

34 junáka z roku 1968, vůdci oddílů a instruktoři Lesních škol. Bylo přečteno sedmibodové Prohlášení a obnovena činnost Junáka. Začala třetí obnova skautingu u nás. Bylo stanoveno, ţe v prvním pololetí 1990 budou vykonávat potřebné funkce činovníci z roku 1968, výjimky byly povoleny v případě zastoupení za zemřelého činovníka nebo v případě zpronevěry skautským ideálům. Prvního setkání v Praze se zúčastnil také šumperský činovník Pavel Krajíček - Akela z písemného pověření Vincence Šmehlíka, předsedy Okresní junácké rady v Šumperku z r. 1970, který měl v té době jiţ 75 let a nebyl zcela zdráv. Akela se v Praze setkal také s Jiřím Bayerem - Bye Ganem, jehoţ jméno je také spojeno se Šumperkem. Podle vzpomínek Akely byl Bye Gan nemocen, přišel o francouzských holích, ale šťastný. Také se tam Akela setkal s mnoha skauty, kteří jiţ nejsou mezi námi, například Dr. Ivanem Jančekem - Maršálem, náčelníkem Slovenského Junáka. Schůzi v Městské knihovně podle slov Akely vedl Jiří Navrátil a byla plná emocí. Herec Václav Postránecký přednesl báseň R. Kiplinga "Kdyţ". Hodně řečníků na schůzi v Městské knihovně vzpomínalo na roky v Junáku. Dne obnovil činnost také slovenský Junák a oznámil tuto skutečnost na Ministerstvo vnitra (B. Břečka, 1999, s. 282) V následujících dnech dochází k politickým změnám na postech ÚV KSČ i ve vládě. Dne prezident Gustav Husák udělil rozsáhlou amnestii politickým vězňům a následující dny odstoupili z funkcí Lubomír Štrougal (předseda vlády) i prezident ČSSR Gustav Husák. Dne 15. prosince 1989 byl v Olomouci ustaven přípravný výbor Junáka pro Severomoravský kraj. (B. Břečka, 1999, s. 282; P. Krajíček, 2009) Ve čtvrtek byly schváleny Stanovy Českého junáka svazu skautů a skautek jako nezávislé organizace Ministerstvem vnitra. Následující den byl Václav Havel (v mládí skaut s přezdívkou Chrobák) zvolen prezidentem Československé republiky. Koncem roku 1989 a začátkem roku 1990 se začíná psát historie skautingu také na Šumpersku. Po návratu ze schůze v Městské knihovně v Praze vyhledal P. Krajíček - Akela soupis činovníků bývalých skautských středisek okresu Šumperk, objednal sál v kulturním domě Jitřenka na Temenické ulici v Šumperku a napsal všem bývalým střediskovým a oddílovým vůdcům z roku 1970 pozvánku na schůzi. Ta se konala Nedostavili se jen někteří zástupci, např. z Mohelnice a Rájce. Schůze se 34

35 zúčastnili i nečinovníci a neskauti. Byl zvolen přípravný výbor Okresní junácké rady Šumperk, který řídil činnost v okrese do řádných voleb v roce Ještě téhoţ dne se Akela zúčastnil na pozvání MUDr. Milana Vacka z Nového Jičína ustavující schůze Krajské rady junáka, která se konala v bytě sestry Hynštové, předválečné skautky. Na schůzi byly nastíněny plány práce a úkoly, které čekají na obnovenou organizaci. Za okres Šumperk se schůze kromě Akely zúčastnili Oldřich Zelinger a Jan Krajíček. Byli tu však také skauti z Brna, poněvadţ bylo usilováno o obnovení zemského zřízení, tudíţ zřízení Zemské junácké rady (tak jako po 2. světové válce aţ do roku 1951). Na této schůzi se nakonec o tomto zřizování nejednalo, protoţe šlo jen o ustanovující schůzi Krajské rady Junáka. Pavel Krajíček inicioval v Šumperku nejen obnovení činnosti okresní rady, ale také šumperského střediska. Jiţ se na jeho pozvání sešli v zasedací místnosti závodu Paleta jak bývalí činovníci, tak i noví vedoucí rozhodnutí vést skautský oddíl. Mezi přítomnými chyběl bratr Ruda Knotek, který zemřel náhle v létě Kdyby ţil, určitě by se stal vůdcem střediska, a proto si také středisko po svém vzniku vzalo do názvu jeho jméno. Šumperk středisko Rudy Knotka bylo zaregistrováno k Při celostátní registraci koncem března 1990 mělo jiţ 178 členů. Do funkce vůdkyně střediska byla zvolena PhDr. Hana Jarmarová Vineta. Středisko mělo čtyři chlapecké a čtyři dívčí oddíly, z toho byly dva oddíly ze Sudkova. 1. chlapecký oddíl vedl Karel Daříček (28 členů/ 2 činovníci), 2. oddíl ze Sudkova Bedřich Burkoň (11/2), 3. oddíl Šedých vlků Pavel Krajíček - Akela (25/3), 4. oddíl Jiří Valenta (13/2). 1. dívčí oddíl ze Sudkova vedla Anna Fornůsková (10/2), 2. oddíl rovněţ ze Sudkova Taťána Hořínková (18/1), 3. oddíl Stráţkyně přátelství Hana Jarmarová Vineta (22/1), 4. oddíl Eva Schůrková (17/1). V oldskautském oddíle vedeném Robertem Singerem Robinem bylo registrováno 14 muţů a 6 ţen. Registrací oddílu oldskautů bylo tehdy podmíněno získání právní subjektivity střediska. Některé oddíly přešly do Junáka z Pionýra (např. Sudkov), jiné vznikly organizovaným náborem. Na tradice z roku 1968 navázaly pouze 3. dívčí a 3. chlapecký oddíl, kterým bylo i povoleno uţívat tradiční oddílové prapory. Neméně zajímavý byl rozjezd 3. dívčího oddílu. Ten pracoval od roku 1971 pod hlavičkou TOM 6409 aţ do roku 1987, kdy se Hana Jarmarová - Vineta kvůli zdravotním problémům rozhodla 35

36 aktivní činnost jako vůdkyně ukončit. Na počátku prosince 1989 se však na ni, podle jejích vzpomínek, obrátily dvě zoufalé instruktorky pionýrského oddílu, který hned po revoluci zanechala jeho vedoucí na pospas osudu. Hrozně by chtěly do skautu a slyšely od někoho, ţe ho kdysi vedla. Zaloţení vytouţeného skautského oddílu se ale dočkaly aţ 6. března V rámci předvolební schůze navštívila Šumperk dne nově zvolená starostka Českého Junáka JUDr. Dagmar Burešová. Zástupci skautů ze Šumperka vyuţili této příleţitosti, aby ji pozdravili a za všechny popřáli mnoho úspěchů v její nové funkci. Začátkem školního roku 1990/91 se středisku podařilo získat od okresního úřadu do nájmu prostory v samostatné přízemní budově na dvoře úřadu uţívané do té doby referátem školství. Oddíly tak získaly samostatné klubovny. Samostatnou klubovnu v jiné části města měl pouze 3. chlapecký oddíl. Po odchodu sovětských vojsk se začala rýsovat moţnost získat do vlastnictví prostory v kasárnách, která se stala v září 1993 skutečností. V Šumperku začal pracovat hned od září roku 1990 druhý chlapecký oddíl Wakan ("Posvátná skála") a 1. dívčí oddíl. Tyto oddíly dosud pracovaly pod hlavičkou TOM v Šumperku (od roku 1986) pod vedením Heleny Večeřové, Lenky Šafaříkové, jejího manţela a Josky Hampla. Po táboře na Svaté Trojici, konaném v tomtéţ roce, se vedoucí rozhodli, i přes názorové neshody s místním a okresním vedením Junáka, oficiálně zaregistrovat ve středisku. A protoţe se v téţe době osamostatnil Sudkov, byl chlapecký oddíl vedený Joskou Hamplem za pomoci Jiřího Nováka Sobola zaregistrován jako druhý a oddíl, který vedla Helena Večeřová - Agni, jako první dívčí. Při celostátní registraci k mělo středisko Šumperk celkem 159 členů. Kromě uvedených dvou oddílů přibyl ještě 4. dívčí oddíl pod vedením Ivany Kolaříková. Nově byl do vedení střediska zvolen jako výchovný zpravodaj Karel Daříček. Své funkce se naopak vzdal vedoucí oddílu oldskautů Robert Singer, kterého vystřídal Pavel Vlček. V létě 1991 vyrazily oddíly na své první opravdu skautské tábory, které se konaly ve Fryštáku, Moravském Karlově a Vernířovicích. Své první stany stloukli skauti podle návodu na zhotovení podsad, celty ušil brašnář pan Pudil z celtoviny. (T. Mazáková, 2006, s.12-18) 36

37 Třetímu dívčímu oddílu, který stanoval s 27 dětmi a třemi vůdkyněmi, propůjčila své tábořiště na Samotě u Rejchartic Tábornická unie i s vybavením. Registrace provedená k 2. březnu 1992 vykázala i přes úbytek 4. dívčího oddílu zatím nejvyšší počet členů, kterých bylo celkem 179. Děvčata ze čtvrtého oddílu přešla do oddílu třetího. Ke změnám ve vedení jak ve středisku Šumperk tak Okresní rady Junáka došlo v roce Počátkem roku 1993 se konal okresní sněm, na kterém byla předsedkyní Okresní rady Junáka zvolena Hana Jarmarová - Vineta (do listopadu 1994). Po názorových neshodách převzali v Šumperku do svých rukou ţezlo skauti a skautky, jejichţ oddíly byly orientovány na katolickou výchovu. Vedoucím střediska se stal Jiří Novák - Sobol, v ORJ se stala tajemnicí Helena Večeřová - Agni. Tentýţ okresní sněm schválil obnovení Jesenické lesní školy pod vedením bratra Pavla Krajíčka. V obci Chromeč se první schůzka činovníků konala v knihovně. Schůzku zahájil bývalý vůdce střediska Alois Večeř junáckou hymnou, poté byla uctěna památka tragicky zesnulé Anny Kulihové. Bratr Řeţucha na schůzi mluvil o Sedmi zásadách Junáka a o Skautském zákoně a byl prozatímně zvolen střediskovým vůdcem. ( T. Pospíšil, 2000, s.7) V Rudě nad Moravou se příznivci skautského hnutí poprvé sešli na faře za účasti 50 dětí a některých rodičů. Promluvil zde bratr Miroslav Pospíšil a sestra Vlasta Pospíšilová. Vznikl tu dívčí a chlapecký oddíl, který patřil pod středisko Chromeč. V roce 1991 jeli skauti z Rudy společně se skauty z Chromče na tábor na Olšanské hory. Na podzim dne vzniklo středisko Ruda nad Moravou, jejímţ vůdcem byl zvolen Miroslav Pospíšil. Klubovnu získali skauti nakonec vedle tělocvičny, bylo to sice jiţ jejich páté stěhování, ale zůstali zde do současné doby. (T. Pospíšil, 2000, s. 8) V roce 1991 skládá slavnostní slib bratr Jaromír Diviš, který v Raškově zakládá druţinu Orlů pod střediskem Ruda nad Moravou. Později skládá vůdcovské zkoušky na Jesenické lesní škole, ale v roce 1993 tragicky umírá a vedení oddílu přebírá bratr František Osladil. (F. Osladil, 2007 ). V Bludově se pátá kapitola historie Junáka začíná , kdy se ve sklepních prostorách Kulturního domu v Bludově sešli ti, kteří měli zájem o rozjezd 37

38 střediska. Byl to bratr Jaroslav Frič, František Pavlů, František Pecháček, Lubomír Znoj st. a Stanislav Balík st. ( člen Rady MNV ), který pomohl sehnat klubovnu. První oddílová schůzka se konala , na které bylo 13 chlapců. Registrace členů proběhla v Bludově a středisko oficiálně zapsalo 57 členů. Ve vedení oddílů se zpočátku od roku 1990 do roku 1994 vystřídala řada činovníků, mezi nimi Lubomír Znoj, Antonín Kubíček, Jaroslav Frič, Jiřina Kubíčková. První tábory strávili chlapci v Sudkově "U Korýtka", dívky na "Návrší". V roce 1993 tábořiště změnili za Horní Studénky a Olšanské Hory. (S. Balík, 2007, s.5) Pro Loštice začal předěl v činnosti skautingu v pátek v 17 hodin na rybářské chatě v Ţadlovicích. Hned na této znovuzakládající schůzce byl jako vůdce střediska zvolen Josef Vařeka. Další schůzka dětí a bývalých členů se konala v sobotu 17.února, vznikly hned čtyři oddíly, 1. oddíl skautů pod vedením Slávy Sršně, 2. oddíl skautek vedla Alena Sršňová, 3. oddíl vlčat měl na starosti Petr Fialek, 4. oddíl světlušek Jiřina Kordošová a Jitka Dubská. První a hlavní akcí střediska bylo převzetí klubovny od PO SSM, která skautům před rokem 1970 patřila. Jak se dalo očekávat, byl veškerý majetek v dezolátním stavu, inventář neexistoval. Dotazy a poţadavky loštických skautů, aby jim byl navrácen jejich majetek, se setkával jen s útrpným úsměvem. Přesto se jejich činnost celkem rychle rozběhla, středisko čítalo kolem stovky členů, včetně oldskautů. Ti měli největší zásluhu na opravách jejich klubovny. V červenci 1990 se konal jejich první tábor na Pasečkách, stany posháněli, kde se dalo. U závěrečného táboráku skládali noví členové první skautské sliby po dvaceti letech. V roce 1991 se stává střediskovým vůdcem Jan Sršeň. Na další 4 roky se jejich tábořištěm stalo údolí Věţnického potoka. Dne l993 loštičtí skauti pořádali okresní kolo Svojsíkova závodu, kde jejich dívčí i chlapecká druţstva zvítězila. V létě tábořili jiţ v nových stanech. V témţe roce se vůdcem střediska stal Petr Fialek, Sláva Sršeň si vzal na starost oldskauty. Také v obci Lesnice začaly pracovat skautské oddíly hned po obnově Junáka, včetně druţinek světlušek a vlčat. Vůdcem střediska byl Ladislav Šrom - Havran. Od roku 1990 se i zde konají tábory, oddíly jezdí na tábořiště do Dlouhomilova, na Libavou, Remízek, Veleboř a Prudký Potok u Vysokých Ţibřidovic. V Zábřeze na Moravě vznikl v roce 1990 oddíl Skalák. Klubovnu měl na Skaličce, druţiny se jmenovaly Orli a Bobři. Po šetnácti letech se tamním obnovitelům 38

39 střediska Miloslavu Keprtovi, Václavu Keprtovi, Boleslavu Krieglerovi dostalo ocenění Medaile díků a Oldřichu Ţalmanovi Uznání starosty Junáka. V Mohelnici vznikl chlapecký oddíl Rampelníci a dívčí Ještěrky a oddíl katolických skautů. V nedalekém Úsově potom vznikl oddíl pod vedením Zdeňka Gottwalda - Kovboje. V Jeseníku začali skauti pracovat ve středisku "Slunce", další nedalekým střediskem byl "Špičák" v Písečné a středisko Javorník. (O.Zelinger, 2002) Z těchto historických údajů je patrné, ţe první roky obnovení činnosti Junáka byly poznamenány velkou euforií z nově nabyté svobody a demokracie. V nadcházejících letech pomalu docházelo ke stabilizaci, ale někde i k poklesu členské základny z důvodu nedostatku vedoucích. Po rozdělení Československa přestala existovat i naše společná skautská asociace, pod kterou jsem byli organizováni ve světových skautských ústředích. Český a slovenský skauting ztratil statut zakládajícího člena WOSM a s tím související privilegia. Obě nově vzniklé organizace musely kaţdá zvlášť znovu poţádat o členství. Na to musel český skauting počkat tři roky, aţ naše členství schválí další světová konference. ( Kolektiv historické komise, 1994, s. 37) Junácké valné sněmy se měly konat kaţdé dva roky, ale skutečnost byla jiná. První sněm se konal v r. 1939, druhý aţ v r.1946, třetí v r. 1968, čtvrtý v r a pátý v r Tam bylo rozhodnuto, ţe sněmy jsou finančně náročné a dvouleté období je krátké na rozvinutí práce a byl dohodnutý tříletý interval. Ještě tentýţ rok byl konán 6.mimořádný sněm a v listopadu 1994 mimořádný 7. sněm z důvodu schvalování nových stanov. Poprvé se tehdy sněm konal mimo Prahu, a sice v Olomouci. 39

40 3 Současnost skautského hnutí šumperského regionu 3.1 Celková situace v činnosti skautských oddílů v regionu V současné době pracuje v šumperském regionu jedenáct skautských středisek. Přímo ve městě Šumperk je středisko Rudy Knotka, které je tvořeno pěti oddíly, z toho je jeden chlapecký a dva dívčí, které mají klubovny v bývalých kasárnách. Hlavní náplní činností oddílů jsou druţinové schůzky, jednodenní i vícedenní výpravy a různé akce, jejichţ vyvrcholením je letní tábor. Důleţitou součástí oddílových aktivit je v posledních letech především rekonstrukce získané jednopatrové budovy bývalých kasáren Sovětských vojsk. Tyto práce zahrnují jak vnější úpravu fasády a odvlhčení základů budovy, tak i vnitřní rekonstrukci kluboven, kuchyňky, sociálních zařízení a malé tělocvičny. Další dva oddíly, chlapecký a dívčí, které rovněţ patří pod středisko Šumperk, jsou v obci Libina. Tam mají nyní skauti klubovnu v bývalé školce, kterou jim pronajala za symbolickou částku obec. Libinští skauti započali svou činnost teprve v roce Jejich oddíly jsou tedy nováčky, kteří nenavazují přímo na místní tradice, jejich předchůdci byli organizováni v Junáku pouze v poválečných letech Čerpají proto z tradic a zkušeností okolních oddílů, jejich nedílnou součástí jsou společné akce a kurzy lesní školy. Středisko Františka Pecháčka sídlí v obci Bludov, jeho historie je jedna z nejstarších v našem okrese. Skauti mají svoje klubovny za zdravotním střediskem, které si v místech bývalého dřevníku sami postavili v roce 1995; materiál poskytla obec Bludov. O čtyři roky později vybudovali skauti další část kluboven, kterou na podzim otevírala osobně starostka Junáka Ivana Macková. (S. Balík, 2007, s. 6) Vůdcem střediska je Stanislav Balík - Jeţek, který je zároveň vůdcem Jesenické lesní školy. Jeho zástupcem je Jaroslav Petřík - Australan. Oba jsou dlouhodobě během týdne mimo Bludov, proto je v případě potřeby zastupuje Jan Juránek. Středisko Bukůvka v obci Postřelmov sídlí v přízemí budovy místní fary. Nynějším vůdcem střediska je Hana Uhráková (Vítková) - Hanýţka. Středisko má dívčí oddíl Severky, chlapecký oddíle Stopaři a roverském oddíle Vadný komín. V roce 2006 se provdala vůdkyně střediska Hanýţka za zástupce střediska Michala Uhráka - Rádia, 40

41 který v témţe roce sloţil vůdcovské zkoušky a převzal vedení chlapeckého oddílu. V posledním roce účast dětí v Junáku v místních oddílech mírně poklesl, proto se v roce 2009 pro malý zájem neuskutečnil ani tábor. (R. Loska, 2006, s. 7) Středisko Zábřeh ze Zábřeha na Moravě vede skauty v duchu Woodcraftu. Navazuje na přátelství a úzkou spolupráci jejich oddílového vůdce Slavomíra Václavského - Mičkinikwy s Ivanem Makáskem - Hiawathou, autorem mnoha publikací o Woodcraftu. Základem jejich činnosti je, na rozdíl od ostatních oddílů, preciznější přístup k základům Lesní moudrosti E.T.Setona, včetně plnění tzv. malých a velkých lóží, které fungují jako celoţivotní vzdělávání dětí i dospělých. Klubovnu mají v domečku v zábřeţské části "Bořiny". Spolu s chlapeckým oddílem Trojka Shawnee patří pod středisko i dívčí oddíl Zlatá lilie. Střediskovou vůdkyní je Jana Kadláčková Burinka. (R. Loska, 2006, s. 8) Středisko Skalička má své sídlo taktéţ v Zábřeze, ale v části "Na Skaličce". Klubovnu si skauti upravili v budově bývalé školky. Za pomoci sponzorů a vlastními silami se jim podařilo nedávno poloţit 250 m dlouhou přípojku pitné vody a tak zprovoznit i sociální zařízení. Vůdcem střediska je Tomáš Hampl - Čochtan. (R. Loska, 2006, s. 9) Středisko Loštice má stále sídlo ve svých bývalých prostorách u koupaliště za městem Loštice. Vůdcem oddílu je Jaroslav Tříska - Jerry, který vystřídal bývalého vůdce Petra Fialka. Jejich cílem je stabilizovat oddíl vlčat, ve kterém by pracovalo více neţ 20 dětí, zvelebovat skautskou klubovnu a její okolí a rozvíjení spolupráce s městem. (Kolektiv loštických skautů, 1995, s.18) Středisko Blesk v Lesnici má svou historii sahající téměř k počátkům skautingu v naší republice. Po vůdcovství Ladislava Šroma - Havrana převzal středisko Miloslav Bartoš - Prcek. Klubovnu si lesničtí v současné době svépomocí staví a upravují z bývalé nákladní váhy místního zemědělského druţstva. ( R. Loska, 2006, s. 11) Středisko Ruda nad Moravou vede Josef Vénos - Sam. Patří sem dva chlapecké a jeden dívčí oddíl, ve kterých jsou druţinky nejen z obce Ruda, ale i Olšan. Historie jejich střediska sahá aţ k roku 1935, takţe mohou čerpat zkušenosti i z dob dřívějších. Klubovna střediska se nyní nachází ve středu obce v sousedství fary. Nestorem oddílu je Miroslav Pospíšil, který stál u zrodu skautingu v obci. (R. Loska, 2006, s. 13) 41

42 Středisko Rovensko vede Boţena Sojáková, skauti se schází v jejich klubovně nebo v Orlovně. Po odchodu větších děvčat z druţinky v roce 2006 a po problému s nedostatkem chlapeckých rádců vedou v Rovensku chlapecké druţinky dívčí rádkyně. (R. Loska, 2006, s. 14) Středisko Hanušovice vede Miroslav Hédl. Patří k nim také oddíl ze Starého Města pod Sněţníkem, které vede Lukáš Korýsek. Zásluhou členství oddílu ze Starého Města je počet členů stále stejný, přestoţe v Hanušovicích skautů ubývá. (R. Loska, 2006, s. 15) Nestorem oddílu je Jan Janků, skaut, který byl v květnu roku 1949 odsouzen za tzv. velezradu na dvacet let, ale po devíti letech se dostal na svobodu. V okrese Jeseník existovala skautská střediska Jeseník, Javorník, Písečná. V roce 2009 došlo ke sloučení skautského okresu s okresem Šumperk z důvodu sníţení členské základny v jesenických střediscích. Středisko "Jeseník" nyní vede vůdce Jiří Truneček. Po Sametové revoluci v roce 1989 vznikla také skautská střediska v Sudkově a v Mohelnici. Ta však po desetileté práci přestala existovat. Sudkovští hoši, kterých bylo v roce 2001 stále méně, přešli k woodcrafterskému oddílu Shawnee v nedalekém Zábřeze a dívky k oddílu v Rovensku. V Mohelnici došlo k zániku oddílu Úsov, dětí z Mohelnice také ubývalo, zbývající vodní skauti pod názvem "Delfíni" se od roku 2001 oficiálně v okrese Šumperk v Junáku neregistrovali a v roce 2007 se zaregistrovali v organizaci Svaz skautů a skautek, později se stali členy občanského sdruţení DUHA. (Tabulka 1, Graf 1) 42

43 Tabulka 1 Počty registrovaných členů jednotlivých skautských středisek okresu Šumperk od roku 2000 do roku 2009 Středisko Č.střediska Šumperk Bludov Postřelmov Sudkov Zábřeh Skalička Loštice Lesnice Ruda Rovensko Mohelnice Hanušovice Celkem ( Zdroj: Výroční zpráva ORJ Šumperk 2006, s.18) Graf 1 Grafické znázornění růstu a poklesu počtu registrovaných členů Junáka Šumperk od roku (Zdroj: Výroční zpráva ORJ Šumperk 2006, s. 18) 43

II. ZROZENÍ SKAUTINGU

II. ZROZENÍ SKAUTINGU II. ZROZENÍ SKAUTINGU Ještě než se zmíníme o okolnostech vlastního založení skautingu Baden-Powellem, je třeba zmínit jinou osobnost, která měla na toto hnutí (a o českém skautingu to platí dvojnásob)

Více

Oslava Svatého Jiří. Hrdinové. Junák - český skaut, středisko Havran Klecany, z. s.

Oslava Svatého Jiří. Hrdinové. Junák - český skaut, středisko Havran Klecany, z. s. Oslava Svatého Jiří Hrdinové Junák - český skaut, středisko Havran Klecany, z. s. Klecany 24. 4. 2015 Svatý Jiří 2 Svatý Jiří je patronem všech skautů. V České republice jeho svátek připadá na 24. dubna.

Více

DĚJINY ČESKÉHO SKAUTINGU CHLAPECKÉHO I DÍVČÍHO

DĚJINY ČESKÉHO SKAUTINGU CHLAPECKÉHO I DÍVČÍHO DĚJINY ČESKÉHO SKAUTINGU CHLAPECKÉHO I DÍVČÍHO 2005 Jitka Schnirchová 1.oddíl Otty Hanzlíčka Ústí nad Labem 1) 1911-1938 Zakladatelem československého skautingu byl středoškolský profesor tělocviku v Praze

Více

JUNÁK svaz skautů a skautek ČR středisko Mikulčice 696 19, Mikulčice 126 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI V ROCE 2009

JUNÁK svaz skautů a skautek ČR středisko Mikulčice 696 19, Mikulčice 126 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI V ROCE 2009 JUNÁK svaz skautů a skautek ČR středisko Mikulčice 696 19, Mikulčice 126 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI V ROCE 2009 Mikulčice 2009 JUNÁK svaz skautů a skautek ČR středisko Mikulčice 625.05 696 19, Mikulčice

Více

Junák svaz skautů a skautek ČR, středisko Rudy Knotka Šumperk. Výroční zpráva za rok 2014

Junák svaz skautů a skautek ČR, středisko Rudy Knotka Šumperk. Výroční zpráva za rok 2014 Junák svaz skautů a skautek ČR, středisko Rudy Knotka Šumperk Výroční zpráva za rok 2014 Šumperk 2015 Junák svaz skautů a skautek ČR v Šumperku Junák český skaut, z. s. je dobrovolný, nezávislý a nepolitický

Více

Junák- středisko Jestřáb Pačejov

Junák- středisko Jestřáb Pačejov Junák- středisko Jestřáb Pačejov Historie skautského hnutí na Pačejovsku Kořeny počátku skautského hnutí na Pačejovsku spadají do května roku 1945. Zakladatelem tohoto hnutí zde byl bratr Barborka, který

Více

Junák - svaz skautů a skautek České republiky středisko Františka Pecháčka Bludov

Junák - svaz skautů a skautek České republiky středisko Františka Pecháčka Bludov Junák - svaz skautů a skautek České republiky středisko Františka Pecháčka Bludov Bludov 2013 Autor textů: Stanislav Balík - Ježek, za přispění Jana Juránka Hanese, Jiřího Znoje Cvrčka a Jaroslava Petříka

Více

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM Odhalení památníku starostou Ing. Jiřím Černým a generálem Ing. Jiřím Kubalou V odpoledních hodinách 30. dubna 2013, v den 68. výročí osvobození Buchlovic

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let

Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let 100 let trvání českého vysokoškolského sportu založeného v roce 1910 dr. Františkem Smotlachou dnes oslavila Česká asociace univerzitního

Více

JUNÁK - SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR středisko Strážci Ostrava

JUNÁK - SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR středisko Strážci Ostrava JUNÁK - SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR středisko Strážci Ostrava Pár slov na úvod Milý čtenáři, Junák - svaz skautů a skautek ČR je dobrovolné, nezávislé a nepolitické občanské sdružení ve smyslu zákona č. 83/1990

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

JUNÁK svaz skautů a skautek ČR středisko Mikulčice 696 19, Mikulčice 126 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI V ROCE 2012

JUNÁK svaz skautů a skautek ČR středisko Mikulčice 696 19, Mikulčice 126 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI V ROCE 2012 JUNÁK svaz skautů a skautek ČR středisko Mikulčice 696 19, Mikulčice 126 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI V ROCE 2012 Mikulčice 2012 JUNÁK svaz skautů a skautek ČR středisko Mikulčice 625.05 696 19, Mikulčice

Více

Liga lesní moudrosti kmen Wallowa Brno. Výroční zpráva 2011

Liga lesní moudrosti kmen Wallowa Brno. Výroční zpráva 2011 Liga lesní moudrosti kmen Wallowa Brno Výroční zpráva 2011 1 Představení kmene Kmen Wallowa je organizační jednotkou Ligy lesní moudrosti The Woodcraft League (LLM) od roku 1990, kdy byla LLM po komunistickém

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

M Y Š L E N K O V É Z Á K L A D Y A H I S T O R I E Č E S K É H O S K A U T I N G U

M Y Š L E N K O V É Z Á K L A D Y A H I S T O R I E Č E S K É H O S K A U T I N G U M Y Š L E N K O V É Z Á K L A D Y A H I S T O R I E Č E S K É H O S K A U T I N G U CO JE TO SKAUTING? Skauting není - ani vyučování užitečným znalostem - ani rekreace a zábava - ani tělovýchova, táboření

Více

Hlava I Základní ustanovení

Hlava I Základní ustanovení 1. Stanovy Royal Rangers v ČR, z.s. Hlava I Základní ustanovení 1 Název spolku: Royal Rangers v ČR, z.s. (dále jen RR v ČR) 2 Sídlo spolku: Oldřichovice 328, 739 61 Třinec 1 3 Územní působnost: Česká republika

Více

Zápis ze setkání Okresní rady Junáka Šumperk

Zápis ze setkání Okresní rady Junáka Šumperk Zápis ze setkání Okresní rady Junáka Šumperk ORJ ŠUMPERK (ŠIROKÁ) Místo a datum konání: Přítomni: Fara v Rudě nad Moravou Sobota 20. prosince 2014 13:30 17:00 br. Pavel Fornůsek - Stopař, br. Tomáš Pospíšil

Více

Představení kmene. Webové stránky kmene: http://arapaho.lovciveverek.cz/ Fotogalerie: http://arapaho.rajce.idnes.cz/

Představení kmene. Webové stránky kmene: http://arapaho.lovciveverek.cz/ Fotogalerie: http://arapaho.rajce.idnes.cz/ KLM Arapaho Výroční zpráva 2014 Představení kmene Struktura kmene: Náčelník: Zuzana Kluková Ohnivec: Jana Hajduchová Náčelník ROP: Jan Hajduch Pokladník: Irena Malinová Písmák: Zuzana Kluková Webové stránky

Více

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České

Více

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ 1. Narodil jsem se v Praze, v rodině chudého mlynářského pomocníka. Naše rodina žila v neustálé bídě. Po základní škole jsem se vydal studovat gymnázium, poději filozofii a nakonec

Více

Brdský zálesák Mníšek pod Brdy. Stanovy spolku

Brdský zálesák Mníšek pod Brdy. Stanovy spolku Brdský zálesák Mníšek pod Brdy Stanovy spolku Čl. I Název a sídlo Brdský zálesák (dále jen spolek ) má své sídlo v Mníšku pod Brdy, na adrese Městské kulturní středisko, V Lipkách 610, 252 10 Mníšek pod

Více

Marta Kadlecová. Monografie

Marta Kadlecová. Monografie Marta Kadlecová Monografie Kadlecová, M. (členka aut. kol.): Antologie české právní vědy. Praha, Univerzita Karlova 1993, 302 s. (ISBN 80-7066-697-8) Kadlecová, M.: České a moravské zemské právo procesní

Více

SOKOL - 1945 OPIS. Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně.

SOKOL - 1945 OPIS. Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně. OPIS SOKOL - 1945 Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně. Tak zahájena znovu činnost naší jednoty po čtyřleté nucené přestávce za doby německé okupace, strašného utrpení

Více

NEVIDITELNÉ OBĚTI KOMUNISMU II.

NEVIDITELNÉ OBĚTI KOMUNISMU II. NEVIDITELNÉ OBĚTI KOMUNISMU II. Toronto - Ottawa - Montreal Projekt Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci Neviditelné oběti komunismu II. červenec 2005 strana 2 Neviditelné oběti komunismu II. se uskutečnil za

Více

JEDNÁNÍ KRJ DNE 8. 3. 2014

JEDNÁNÍ KRJ DNE 8. 3. 2014 JEDNÁNÍ KRJ DNE 8. 3. 214 Přítomni: Stanislav Vojíř, Oldřich Štěpánek, Radka Kukralová, Pavel Bacík, Josef Ležal, Marie Vojířová, Jaromír Kupr, Renata Procházková, Michal Novák, František Kotaska, Pavel

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0571 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Předmět Téma ŠVP (RVP) Dějepis v kostce Základy společenských

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

Stanovy. Modrá hvězda života záchranná vodní stanice potápěčů Karlovy Vary, z.s. I. Úvodní ustanovení

Stanovy. Modrá hvězda života záchranná vodní stanice potápěčů Karlovy Vary, z.s. I. Úvodní ustanovení Stanovy Modrá hvězda života záchranná vodní stanice potápěčů Karlovy Vary, z.s. I. Úvodní ustanovení 1. Název spolku: Modrá hvězda života záchranná vodní stanice potápěčů Karlovy Vary, z.s. (dále jen MHŽ

Více

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice PŘÍPADOVÁ STUDIE Bc. Věra Okénková Důležitost studia volného času? OFICIÁLNÍ POSTOJE K TRÁVENÍ Situace bezprostředně po válce Postoj vládnoucí

Více

Studijní pobyt v Turecku

Studijní pobyt v Turecku Studijní pobyt v Turecku V květnu tohoto roku jsem měla moţnost společně s dalšími účastníky studijní návštěvy poznat město Afyonkarahisar v Turecku, o jehoţ existenci jsem do té doby neměla ani potuchy.

Více

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY / NORMALIZACE NORMALIZAČNÍ LOUTKA AKTIVITA

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY / NORMALIZACE NORMALIZAČNÍ LOUTKA AKTIVITA AKTIVITA ANOTACE: Aktivita žákům pomůže ujasnit základní rozdíly ve funkcích mládežnických organizací v totalitním systému a v demokracii. Žáci se seznámí s prostředky manipulace mládeže komunistického

Více

Rádcovský kurz! www.horskaboure.net

Rádcovský kurz! www.horskaboure.net Oblast Horská bouře Suvorovova 478, 741 01, Nový Jičín Tel.: +420 603 52 10 73, E-mail: milanl@centrum.cz http:///, http://skoleni.horskaboure.net/ Rádcovský kurz! Milá kamarádko, milí kamaráde, Zahájení

Více

Českoslovenští prezidenti 1918 1993

Českoslovenští prezidenti 1918 1993 Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Jak si splníš Nováčkovskou zkoušku? Já a skauting

Jak si splníš Nováčkovskou zkoušku? Já a skauting Nováčkovská zkouška Jak si splníš Nováčkovskou zkoušku? Nováčkovská zkouška, po jejímž složení budeš právoplatně patřit do naší velké skautské rodiny, má čtyři části. V každé narazíš na body a úkoly, v

Více

ic@jesenicko.eu www.jesenik.org ATIC Lázeňské informační centrum - Prieesnitzovy léčebné lázně

ic@jesenicko.eu www.jesenik.org ATIC Lázeňské informační centrum - Prieesnitzovy léčebné lázně Město ATIC Název Adresa PSČ Telefon E-mail, www Bělá pod Pradědem Obecní knihovna a Informační centrumdomašov 4 790 85 584 452 834 mic@bela.cz www.bela.cz Bludov MIS - Kulturní dům Bludov Tř. A. Kašpara

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Čekatelské kurzy. Čekatelský lesní kurz Rozrazil Krátce:

Čekatelské kurzy. Čekatelský lesní kurz Rozrazil Krátce: Čekatelské kurzy Čekatelský lesní kurz Rozrazil Rozrazil je tradiční čekatelský kurz, který v Brně funguje od roku 1997. Náplní kurzu není jen obsah čekatelské zkoušky. Myslíme si, že čekatelé by měli

Více

Aikido Vinohrady Praha, o.s.

Aikido Vinohrady Praha, o.s. Aikido Vinohrady Praha, o.s. Výroční zpráva za rok 2007 Vypracoval Martin Švihla 2.1.2008 Obsah zprávy: Aikido Poslání klubu Činnost klubu Klub v roce 2007 Pravidelná výuka Nepravidelné aktivity (semináře,

Více

Zápis z jednání ORJ Frýdek-Místek

Zápis z jednání ORJ Frýdek-Místek Junák svaz skautů a skautek ČR, Okres Frýdek-Místek Zápis z jednání ORJ Frýdek-Místek Datum: čtvrtek 29. března 2012 Místo: Okresní klubovna, Kostíkovo náměstí 638, Frýdek-Místek Začátek: 17:30 Přítomni:

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

...skauting pro život

...skauting pro život ...skauting pro život Junák svaz skautů a skautek ČR Junák cesta k osobnosti Je mnoho organizací, které si kladou za cíl naplňovat smysluplně volný čas dětí a mladých lidí. Méně je těch, které mají ambici

Více

Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol

Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol VZDĚLÁVACÍ POŘAD Poznejte životní osudy učitele národů zakladatele moderní výchovy. Přesvědčte se, že skrze vzdělání lze změnit svět. Má-li člověk

Více

POSLÁNÍ A CÍLE POMOC V PRAVÝ ČAS. Vážení přátelé, kamarádi a příznivci.

POSLÁNÍ A CÍLE POMOC V PRAVÝ ČAS. Vážení přátelé, kamarádi a příznivci. Výroční zpráva 2012 Vážení přátelé, kamarádi a příznivci. Rok dvoutisící dvanáctý byl pro nás rokem zrodu. Zrození mnohdy předchází hlubší uvažování nad tím, jak nově zrozený bude svou existenci prožívat

Více

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMÁTNÍK TEREZÍN MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA BÝVALÁ MAGDEBURSKÁ KASÁRNA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMĚTNÍ DESKA U

Více

pro období mezi lety 1918 1938 se v Československu vžilo označení první republiky

pro období mezi lety 1918 1938 se v Československu vžilo označení první republiky Otázka: Československo 1918-1938 Předmět: Dějepis Přidal(a): Terezie Chiara 1. charakteristika politického systému a ekonomiky 2. nejdůležitější zákony a reformy, ústava 3. zahraničně-politická orientace

Více

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Jakub Vetešník ZZS Olomouc Komise pro historii oboru ČSARIM MMXIV Mauric Remeš v době vídeňských studií medicíny, asi 1890 Vědecká knihovna v Olomouci,

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice. Hlava I Vymezení sdružení

STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice. Hlava I Vymezení sdružení STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice 1 Název a sídlo sdružení Hlava I Vymezení sdružení 1. Název sdružení:sem v České republice Sdružení evangelické mládeže (dále jen SEM ). 2. Sídlo

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Učebnice, atlas, pracovní list- dokončení Zápis z vyučovací hodiny:

Učebnice, atlas, pracovní list- dokončení Zápis z vyučovací hodiny: Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_17 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

S T A N O V Y. sportovního klubu SK SALH. I. Základní ustanovení

S T A N O V Y. sportovního klubu SK SALH. I. Základní ustanovení S T A N O V Y sportovního klubu SK SALH I. Základní ustanovení 1. Sportovní klub SK SALH je dobrovolným sdružením občanů provozující tělovýchovu, sport, turistiku, osvětovou a hospodářskou činnost. V SK

Více

Zápis z valné hromady Místní akční skupiny Šumperský venkov konané dne 16. 12. 2010 v Novém Malíně

Zápis z valné hromady Místní akční skupiny Šumperský venkov konané dne 16. 12. 2010 v Novém Malíně Zápis z valné hromady Místní akční skupiny Šumperský venkov konané dne 16. 12. 2010 v Novém Malíně Jednání zahájeno v 15:15 hod. Přítomni: viz prezenční listina, která tvoří nedílnou přílohu tohoto zápisu

Více

Stanovy Spolku přátel Třeboně

Stanovy Spolku přátel Třeboně Stanovy Spolku přátel Třeboně strana 1 Stanovy Spolku přátel Třeboně Článek 1. Název a sídlo 1. Název občanského sdružení je: Spolek přátel Třeboně ( dále jen Spolek ) 2. Sídlem Spolku přátel Třeboně je:

Více

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl

Více

Československý odboj v době druhé světové války

Československý odboj v době druhé světové války Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK:

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK: NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK: 5. DATUM: 5. 12. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Člověk a jeho

Více

NAŠE DRUŽINA DRUŽINOVÉ SYMBOLY. Mezi družinové symboly patří:

NAŠE DRUŽINA DRUŽINOVÉ SYMBOLY. Mezi družinové symboly patří: NAŠE DRUŽINA DRUŽINOVÉ SYMBOLY Družina jako nejmenší organizační složka junácké organizace má svůj název a jemu odpovídající vlajku a znak. Totemové zvíře ve znaku družiny znamená více než pouhý název.

Více

Plán akcí na rok 2013

Plán akcí na rok 2013 Plán akcí na rok 2013 P.č. Datum Den Program na rok 2013 odvědná oba odvědný oddíl 1 7.1.2013 2 11.1.2013 pá Svátek narození Jeţíše Krista; Vernisáţ Ikon "Sláva na výstech Bohu", RSVK, Praha Novoroční

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010

yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010 yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010 Obsah O yourchance o.p.s.... 3 Hodnoty společnosti yourchance o.p.s.... 3 Základní údaje o společnosti... 3 Organizační struktura společnosti... 3 Správní rada...

Více

ZUZANA KLEINOVÁ KOUMES VLK STŘÍBRNÁ ŘEKA 2009

ZUZANA KLEINOVÁ KOUMES VLK STŘÍBRNÁ ŘEKA 2009 ORGANIZACE JUNÁKA ZUZANA KLEINOVÁ KOUMES VLK STŘÍBRNÁ ŘEKA 2009 PODPŮRNÝ MATERIÁL PRO KOMPETENCE Z OBLASTI ORGANIZACE (ZAHRNUJE OBOR: ORGANIZACE A PRÁVO) Obsah: 1. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA JUNÁKA 2 1.1 PRVKY

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

D o l n í S v ě t l á 2 3. z á ř í 2 0 1 0

D o l n í S v ě t l á 2 3. z á ř í 2 0 1 0 Vzpomínka na události roku 1938 v Lužických horách D o l n í S v ě t l á 2 3. z á ř í 2 0 1 0 Sedmé výročí odhalení Pomníku československých hraničářů na hraničním přechodu Dolní Světlá - Waltersdorf Než

Více

Stanovy zapsaného spolku HC Lední medvědi Pelhřimov. Článek I. Základní ustanovení

Stanovy zapsaného spolku HC Lední medvědi Pelhřimov. Článek I. Základní ustanovení Stanovy zapsaného spolku HC Lední medvědi Pelhřimov Článek I. Základní ustanovení 1. HC Lední medvědi, zapsaný spolek je dobrovolným nezávislým zájmovým sdružením fyzických a právnických osob, provozujících

Více

75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014

75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014 75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014 Potřeba zajišťování likvidace nalezené válečné munice vznikla ihned po skončení první světové války zároveň se vznikem samostatného československého

Více

Duben Rytířská robinsonáda v Hostinném Na naši pravidelnou jarní výpravu jsme se tentokrát vydali do Hostinného. Během této výpravy jsme navštívili i naše letní tábořište nedaleko Svaté Kateřiny a samozřejmě

Více

STANOVY TJ Sokol Dobříkov

STANOVY TJ Sokol Dobříkov STANOVY TJ Sokol Dobříkov Název a sídlo : TJ SOKOL Dobříkov Dobříkov 174 566 01 Vysoké Mýto Čl. I. Základní ustanovení 1. Tělovýchovná jednota Sokol Dobříkov (dále jen TJ SOKOL) je dobrovolným sdružením

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

Program a organizace ČOS

Program a organizace ČOS Program a organizace ČOS Školení cvičitelů III. třídy, jóga 16. 1. 2015, Tyršův dům Mgr. Martin Chlumský Cíle Vysvětlit strukturu ČOS a zařazení cvičitele v ČOS Orientovat se v obsahu cvičebních programů

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

Směrnice pro označování jednotek

Směrnice pro označování jednotek Směrnice pro označování jednotek 1. Základní a úvodní ustanovení (1) Směrnice v návaznosti na Stanovy, Řád ke změně názvu a Organizační řád určuje pravidla pro označování jednotek Junáka. (2) Cílem směrnice

Více

12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ. E)Literatura v době okupace

12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ. E)Literatura v době okupace 12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ E)Literatura v době okupace E) Literatura v době okupace 15.3.1939 obsadila německá vojska o Sudety okleštěné české země a vznikl Protektorát Čechy a Morava hlavním

Více

Středisko Rudy Knotka Šumperk

Středisko Rudy Knotka Šumperk Junák svaz skautů a skautek ČR Středisko Rudy Knotka Šumperk Výroční zpráva za rok 2012 Šumperk 2013 Junák Svaz skautů a skautek ČR, Junák v Šumperku Junák svaz skautů a skautek ČR je dobrovolné, nezávislé

Více

JEDNOTNÁ ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA

JEDNOTNÁ ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA JEDNOTNÁ ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA Ze samotného zákona není snadné poznat, že jeho cílem je vybudovat kolektivní zemědělský systém. V prvním paragrafu se dočteme, že: V zájmu zajištění blahodárného rozvoje zemědělského

Více

Svaz letců. odbočka č. 20 Olomouc. generála Františka Peřiny

Svaz letců. odbočka č. 20 Olomouc. generála Františka Peřiny Svaz letců odbočka č. 20 Olomouc generála Františka Peřiny František Peřina Olomoucká odbočka Svazu letců má ve svém názvu jméno jednoho z nejlepších stíhacích pilotů druhé světové války stíhacího pilota

Více

Junák - svaz skautů a skautek ČR. Středisko 521.01 Františka Barvíře Třebechovice pod Orebem

Junák - svaz skautů a skautek ČR. Středisko 521.01 Františka Barvíře Třebechovice pod Orebem Junák - svaz skautů a skautek ČR Středisko 521.01 Františka Barvíře Třebechovice pod Orebem Výroční zpráva 2011 Základní informace o středisku: Adresa střediska: Junák - svaz skautů a skautek ČR Středisko

Více

Významné mezníky v historii školy III. (od 90. let 20. století)

Významné mezníky v historii školy III. (od 90. let 20. století) Významné mezníky v historii školy III. (od 90. let 20. století) září prosinec duben červen duben 1989/1990 Ředitelem školy byl jmenován Miroslav Horák. Po prázdninách byla otevřena nová učebna informatiky

Více

PRAVIDELNÁ ČINNOST AKCE

PRAVIDELNÁ ČINNOST AKCE VÝROČNÍ ZPRÁVA 2015 strana 3 I. ÚVOD II. ČLENSTVO Pionýr, z. s. - 87. pionýrská skupina Javor je pobočným spolkem zapsaného spolku Pionýr s právní subjektivitou. Jejím sídlem je Bělocerkevská 3, Praha

Více

S T A N O V Y. Tělovýchovná jednota Slezan Jindřichov, z.s. Základní ustanovení II. Poslání a cíle

S T A N O V Y. Tělovýchovná jednota Slezan Jindřichov, z.s. Základní ustanovení II. Poslání a cíle S T A N O V Y Tělovýchovná jednota Slezan Jindřichov, z.s. I. Základní ustanovení 1. TJ Slezan Jindřichov, z.s. (dále jen TJ) je dobrovolným sdružením fyzických osob provozující tělovýchovu, sport a osvětovou

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1989. Uverejnené: 18.10.1989 Účinnosť od: 01.12.1989

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1989. Uverejnené: 18.10.1989 Účinnosť od: 01.12.1989 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1989 Uverejnené: 18.10.1989 Účinnosť od: 01.12.1989 112 V Y H L Á Š K A ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky ze dne 6.

Více

STANOVY. Ligy lesní moudrosti, z.s. Tyto Stanovy schválila Valná hromada v Radešíně 5. 10. 2013. Stránka 1 z 7

STANOVY. Ligy lesní moudrosti, z.s. Tyto Stanovy schválila Valná hromada v Radešíně 5. 10. 2013. Stránka 1 z 7 STANOVY Ligy lesní moudrosti, z.s. Tyto Stanovy schválila Valná hromada v Radešíně 5. 10. 2013 Stránka 1 z 7 Stanovy Ligy lesní moudrosti I. Název, znak, charakter a sídlo spolku I.1. Spolek se nazývá

Více

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Předmět, ročník: Téma: Stručný popis: CZ.1.07/1.4.00/21.3132, III/2 Využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce Martin Dolejší Dějepis, 9.

Více

Vlastík Úvodní obrazovka Obrázky z českých dějin V proudu staletí Hrajeme si Otázky z českých dějin Licenční ujednání Registrovat Tisk testů

Vlastík Úvodní obrazovka Obrázky z českých dějin V proudu staletí Hrajeme si Otázky z českých dějin Licenční ujednání Registrovat Tisk testů Vlastík Úvodní obrazovka Obrázky z českých dějin V proudu staletí Hrajeme si Otázky z českých dějin Licenční ujednání Registrovat Tisk testů min. 5 max. 100 otázek, uzavřený (výběr z několika odpovědí)

Více

Použití: Na reprezentačních akcích, při sborových akcích, na sněmu, camporee a při podobných slavnostních příležitostech (např. bohoslužba).

Použití: Na reprezentačních akcích, při sborových akcích, na sněmu, camporee a při podobných slavnostních příležitostech (např. bohoslužba). KROJOVÝ ŘÁD Kroj Pathfinderů má vyjadřovat příslušnost celosvětovému hnutí a jeho ideálům. Jednotné oblečení pro děti z různých sociálních vrstev znamená rovné podmínky pro každého, ať už pochází z jakéhokoli

Více

Stanovy občanského sdruženi: SPOLEČNOST GENERÁLA M. R. ŠTEFÁNIKA. Čl. I. Úvodní ustanovení

Stanovy občanského sdruženi: SPOLEČNOST GENERÁLA M. R. ŠTEFÁNIKA. Čl. I. Úvodní ustanovení Stanovy občanského sdruženi: SPOLEČNOST GENERÁLA M. R. ŠTEFÁNIKA Čl. I. Úvodní ustanovení Název občanského sdružení: Společnost generála M.R.Štefánika (dále jen "Sdružení ) Sídlo: Hvězdárna M.R.Štefánika,

Více

ORION. Ještě jsme. Junák - svaz skautů a skautek, přístav ORION Karlovy Vary

ORION. Ještě jsme. Junák - svaz skautů a skautek, přístav ORION Karlovy Vary Junák - svaz skautů a skautek, přístav ORION Karlovy Vary ORION O d d í l, s t ř e d i s k o, p ř í s t a v, t r e m p s k á o s a d a Oddíl, středisko, přístav, trempská osada - parta lidí, kamarádů a

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI STŘEDNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Zápis ze setkání Okresní rady Junáka Šumperk

Zápis ze setkání Okresní rady Junáka Šumperk Zápis ze setkání Okresní rady Junáka Šumperk ORJ ŠUMPERK (ŠIROKÁ) Místo a datum konání: Přítomni: Klubovna zábřežského skautského oddílu Trojky Shawnee, neděle 9. února 2014 14:00 16:30 br. Pavel Fornůsek

Více

KRONIKA JIMRAMOVA 2014 DOKUMENTY - FOTO

KRONIKA JIMRAMOVA 2014 DOKUMENTY - FOTO qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnm qwertyuiopasdfghjklzxcvbn mqwertyuiopasdfghjklzxcvb KRONIKA JIMRAMOVA DOKUMENTY - FOTO nmqwertyuiopasdfghjklzxcv bnmqwertyuiopasdfghjklzxc

Více