MODERNÍ DOBA: Země bez nebes. Evangelický měsíčník ročník 91/2015 cena 25 Kč

Transkript

1 6 Evangelický měsíčník ročník 91/2015 cena 25 Kč Kalvín k odpovědnosti za Boží stvoření Rozhovor s moderátorem pořadu Uchem jehly Pavlem Klineckým Husovské slavnosti 2015: Dobrovolníci a program festivalu Diakonie: Nové moderní chráněné bydlení v Brumovicích MODERNÍ DOBA: Země bez nebes Je to něco hodně nesamozřejmého, že se lidé, kteří nechodí do kostela, na faráře obrátí. Jistě i oni v sobě musí překonat předsudky a strach z neznámého. Většina z nich třeba osobně s žádným farářem nikdy nemluvila. Rozhovor s Martinou Kadlecovou o netradičních svatbách 7

2 Mistr Jan Hus je významnou osobností nejen českých dějin. Víra, vzdělání, spravedlnost, odvaha, svědomí, etika, pravda. Tato slova vyjadřují přístup mistra Jana Husa k životu, lidem kolem i k sobě samému. Letos si připomeneme 600. výročí jeho smrti dvoudenními slavnostmi v samotném centru Prahy tedy v místech, kde žil, kázal a vyučoval. Proto hledáme dobrovolníky. V našem týmu rádi přivítáme spolehlivé a přátelské lidi. Je do něj srdečně zván každý, kdo je ochotný věnovat svůj čas pro oslavu odkazu Jana Husa. 5. a 6. července 2015 v centru Prahy (Staroměstské náměstí, Ovocný trh, Betlémská kaple a další místa) Program Husovských slavností 2015 bude rozmanitý: koncerty různých žánrů, divadelní vystoupení, průvody, výstavy, přednášky, diskuze, bohoslužby, prohlídky husitské Prahy, programy pro děti ad. Aby toto vše probíhalo hladce, jsou nepostradatelní dobrovolníci, kteří budou: pomáhat na workshopech, dávat razítka na poutnické listy, ukazovat návštěvníkům cestu, zprostředkovávat informace o programu a dělat další řadu činností, které dotvoří celkovou atmosféru slavností. Půjdete do toho s námi? Přidejte se do početné skupiny dobrovolníků a pomozte Husovským slavnostem 2015 k úspěchu! Přihlaste se, prosím, na některém z uvedených kontaktů. Na nich Vám poskytneme také bližší informace. koordinátorka dobrovolníků Lenka Juřenová dobrovolnici@hus-fest.eu

3 ÚVODNÍK 3 Synod, Husovské slavnosti a začátek léta D. Ženatá ÚSTECKÝ SENIORÁT 4 Diakonie v Ústeckém seniorátu Z. Bárta HUSOVA KÁZÁNÍ PRO DNEŠEK 5 Pátá neděle po velikonoci J. Hus TÉMA 7 O netradičních svatbách. Rozhovor s Martinou Kadlecovou D. Ženatá 9 Kalvín k odpovědnosti za Boží stvoření L. Vischer/J. Nečas 12 Neobvyklý půvab přírodního pohřebnictví B. Dobešová OTÁZKA NA TĚLO 13 Zasahují genetické manipulace do Božího stvořitelského plánu? CÍRKEV ŽIJE 21 Ohlédnutí za synodem J. Vondrová, D. Ženatá 24 V neděli do kostela s Biblí, zpěvníkem a hliníkovým odpadem M. Kadlecová 25 Uchem jehly. Rozhovor s Pavlem Klineckým D. Ženatá 27 Česko polská spolupráce středních škol D. Hanuš 28 Pestrost v pusztě T. Pavelka MOJE CÍRKEV 33 Moderní architektura X. Kostel v Baťově Zlíně J. Kirschner 35 Husovské slavnosti 2015 J. Vondrová 36 Je církev Diakonii matkou, či macechou? J. Šarounová DĚTI A SBOR 37 Děti a bohoslužba M. Sedláčková 39 Biblický zvěřinec Kobylky L. Ridzoňová 40 Nápady na činnosti: Kostelový víceboj I. Květonová, O. Macek DIAKONIE 41 Kampaň H2Óda na Radost 42 Betlém oslavil vznik nového domu SLOVO 44 Nalezený příběh odvahy A. Šnoblová 49 Zahrát si moře L. Ridzoňová ÚVODNÍK Synod, Husovské slavnosti a začátek léta Vpolovině května zasedal synod. Zvolil novou synodní radu, která nastoupí do úřadu v listopadu. Učinil mnohá důležitá rozhodnutí. Po celý víkend byli tři pracovníci našeho mediálního oddělení při tom a téměř on line vkládali na web synodcce.cz aktuální informace o probíhajících debatách i rozhodnutích. Přímý televizní přenos je zatím nedostižným ideálem, ale i tak kdo chtěl, mohl sledovat přibývající texty i fotky z jednacího sálu přes internet téměř v přítomném čase. Příspěvek o jednání synodu, výsledcích voleb a hlasování je v rubrice Církev žije. Oficiální a platné znění všech usnesení bude k dispozici po intimaci synodní radou v polovině června. Téma tohoto čísla je spjato s návratem k přírodě, rituálům a odpovědnosti za stvoření. Najdete zde rozhovor s oddávající farářkou, náhled na nový typ pohřebního rituálu nebo článek o tom, jak a proč sbírat hliník. Blíží se Husovské slavnosti 2015, dvoudenní festival v centru Prahy. Na zadní straně najdete program oslav i odkazy na podrobnější informace. A na druhé straně obálky si všimněte výzvy koordinátorky dobrovolníků: hledáme pomocníky na zajištění oslav! V letním dvojčísle se můžete těšit na obsažnější rubriku Slovo, do níž hodláme vložit všechny recenze na zajímavé knihy, které se nám poslední dobou hromadí a nemohou se vtěsnat do pravidelných čísel. Rovněž připravujeme letní čtení k odpočinku na dece či na plovárně. Inspirativní čtení přeje všem čtenářům Daniela Ženatá 3

4 ÚSTECKÝ SENIORÁT ŽIL, ŽIJE A BUDE ŽÍT? Diakonie v Ústeckém seniorátu Ústecký seniorát je pro církev těžkou oblastí z řady důvodů. Z jeho území byli vyhnáni původní obyvatelé německého jazyka a církev zde žije v prostředí rozvrácených tradičních hodnot. Kdysi bohaté podřipské sbory se nevzpamatovaly z komunistické kolektivizace. Seniorátní sbor zde žije v ještě větší izolaci než kterýkoliv jiný. Tři seniorátní střediska Diakonie v Krabčicích, Litoměřicích a v Mostě tak plní vedle svého základního poslání sociální práce i poslání bořit hradbu ghetta, do kterého se církev dostala. Hlavně proto, že nesměla dělat po desetiletí nic jiného než uspokojovat náboženské potřeby věřících. První středisko Diakonie v Ústeckém seniorátu vzniklo r obnovením Domova odpočinku ve stáří v Krabčicích. Domov na úpatí památné hory Říp leží obklopen rozlehlým parkem. Historie domova sahá až do poloviny 19. století, jak jsme psali již v minulém čísle. Jako druhé vzniklo středisko v Litoměřicích, založené roku 1992, které je dnes jedním z největších. Podporuje sociálně slabé a osoby se zdravotním postižením. Dnes středisko provozuje i chráněná pracoviště čajovnu a restauraci Klobouk v Terezíně a dílny pro handicapované. Litoměřický evangelický sbor, který vznikl po 2. světové válce, stál po Listopadu 89 před problémem, kde vzít prostředky na nutnou celkovou rekonstrukci zchátralého sborového domu z r Pomohla idea nového kazatele i celého sboru začít konečně naplňovat nejvlastnější poslání církve, totiž sociální péči. Tato idea se zalíbila švýcarské evangelické nadaci HEKS, která pomohla s velikým finančním objemem a dům byl celkově rekonstruován s ohledem na zamýšlenou sociální práci. Nyní litoměřický sbor dokončuje novou zásadní rekonstrukci domu včetně instalace výtahu a výstavby podkrovních prostor. Mostecká Diakonie vznikla roku 2000 nejprve ve sborovém domě, o rok později byl otevřen Azylový dům pro ženy a matky s dětmi v tísni. Středisko se zpočátku zaměřovalo více na humanitární globální projekty, zejména v osobě svého prvého vedoucího; od roku 2003 se přizpůsobilo změnou svého vedení většinovému poslání celé Diakonie a lidem v nepříznivé sociální situaci pomáhá nalézt uplatnění ve společnosti. Provozuje azylový dům, terénní sociální práci, dobrovolnické centrum a občanskou poradnu. Soustřeďuje se také na aktuální problematiku dluhového poradenství. Diakonie se ukazuje být účinným misijním prostředkem církve i v tak těžkých oblastech, jako jsou Sudety. Zdeněk Bárta 4

5 HUSOVA KÁZÁNÍ PRO DNEŠEK Pátá neděle po velikonoci Jan 16,23 30 Vtomto svatém evangeliu položena jest nám jis tota usly šen í v pr osbě, budeme l i správně prositi. Tu uvažujme, kdo, kterak, co, skrze koho a od koho má pr osit i, chce li uslyšen bý t i. Nevěř í l i kdo, s ly š př í sa hu S pa sitele, jen ž d í : Věru, věru pravím Vám. Ó kdyby tobě král neb papež tak pilně sliboval pod přísahou, onen aby tobě dal ves, hrad nebo koně, a tento aby dal biskupství, ó jak bys veselý byl a pilný, aby učinil, co káže, a aby neumřel dříve, nežli dá. Hle teď slibuje král všeho světa a biskup nejvyšší, jenž nemůže selhati, aniž může umříti, ale může člověku dáti, což on může nejlepšího žádati. Avšak lidé nejsou tak bedliví prositi od tohoto krále a biskupa. Když prosí u papeže neb u krále, nikam jinam nehledí, a bedlivi jsou, aby nižádným slovem nechybili; ale když u Boha Otce prosí, někdy nevědí, co říkají, zapomínajíce se, a více myslí na smilství, na frej, na bohatství bídné, nežli na Pána Boha! Protož takoví ničeho nevezmou, neboť nehodně prosí! Kdo chce, aby byl uslyšen, musí se přizpůsobiti. Nejpr ve, aby v iděl, jes t l i učed n í k K r i s t ův. Kristus sám dí: v tom poznají, že jste moji uč e d n íci, uči n ít e l i t y vě ci, k t e r é ž př i k a z uji Vám! Protož lakomci, smilníci, pyšní, žráči, opilci, hráči, pokrytci, kteří jsou ze školy ďáblov y, ti prosí li zač, nebudou uslyšeni. Po dr uhé má prositi řádně. Dobře a řádně ten prosí, kdo prosí za ty věci, které se mu k spasení hodí. Za některé věci má prositi i bez této příčiny, jako za ty věci, které položil Kristus v Otčenáši. Ale za ji né věci má pr osit i s př ídavkem je li to t vá vůle. Také máme v mnohých věcech přidávati je li ná m to k spa sení. A ta k kdy ž pr osí me za zdraví, za pokoj, za tělesnou potřebu neb žádost, máme vždy v srdci položiti otázku, zdali by nám ty věci byly k spasení. A z toho vidíš, po třetí, o co máš prositi. Že odpuštění hříchů a prospěch v ctnostech nejlépe pomáhá k spasení, protož za to máme pilně prositi; ale ne za to, abychom byli pány, neb bohatí, neb ve světě velebeni, aby nám nebylo řečeno ono Kristovo slovo: Nevíte, zač prosíte. Po čtvrté máme věděti, skrze koho prositi máme, že skrze Ježíše. Ježíš se vykládá Spasitel; protož dí sv. Augustin, že to se neprosí ve jménu Spasitele, co je proti spasení. Ó, co jest těch, kteří zle prosí tím způsobem! za krásu tělesnou, za bohatství mnohé, za povýšení ve světě, za obročí, za pomstu nad nepřáteli, neb i nad lidmi, kteří je vedou k tomu, aby byli řádně živi. Také bloudí obyčejně ženy, které svým dětem od Boha prosí důstojenství a bohatství, ale neprosí, aby se jim dal Bůh. Po páté máme prositi od Otce. Tím rozuměj, jakož vykládá sv. Augustin, že to slovo Otec v tomto místě znamená všechnu svatou Trojici. Bloudí lidé, kteří víc své modlitby obracejí k svatým nežli k Bohu. A z toho máme poznání, proč Bůh neslyší lidi v prosbách: Nejprvé, že nejsou hodni, aby byli vyslyšeni. Po druhé, že prosí za to, co se jim nehodí k spasení. Bůh chce, abychom ho ustavičně prosili; protož i teď dí Kristus: Proste a vezmete, aby radost vaše byla úplná. Proste nábožně a ustavičně, a vezmete milost nyní, aby radost vaše byla úplná v budoucím blahoslavenství. Za to zvláště má křesťan prositi. Postila, s ; upravil František Doležal obrázek Jan Hus Pravda, Ralf Mošt 5

6 CYKLUS MODERNÍ DOBA TÉMA: ZEMĚ BEZ NEBES Modlitba červnová dívám se dolů na zemi krásnou živou svěřenou na zemi smutnou špinavou unavenou Bože na nebi dívej se taky zalij zemi požehnáním sluncem milostí naši péči doplň odpusť naprav amen Modlitba Lenky Ridzoňové kresba Petra Fischerová

7 ROZHOVOR S FARÁŘKOU MARTINOU KADLECOVOU O netradičních svatbách Někdy se snoubenci rozhodnou kvůli sňatku naučit Otčenáš Martina Kadlecová (*1964) je farářkou v Silůvkách u Brna. Má ráda přírodu, angažuje se v ekologii, před teologií vystudovala střední veterinární školu a pracovala na jatkách jako veterinární kontrolor. V Brně a okolí je známá jako oddávající farářka, odkaz na ni šíří sami spokojení oddaní, matrikářky, svatební agentury nebo provozní hotelů. Je vdaná a má tři děti. Pro hledající snoubence můžeš být andělem z nebe. Napadlo tě to někdy? Anděl z nebe? To snad ani ne. Pán Ježíš nás ale vede k tomu, abychom se snažili vycházet druhým vstříc: Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi; v tom je celý Zákon i Proroci. (Mt 7,12) Sama se taky často obracím s prosbou o pomoc na úplně cizí lidi. Nevlastním mobil, a tak někdy nastane situace, že musím někoho poprosit, jestli by mi někam nezavolal. Někdy jedu stopem, ale to musí někdo nejprve zastavit. Úplně cizí člověk, kterému bych mohla být ukradená, mi ochotně a vlídně vyjde vstříc. To jsem pak přešťastná. To jsou chvíle, kdy cítím, jak se Boží království prolamuje do naší současnosti. Tak se i já snažím vycházet vstříc snoubencům, kteří někdy až zoufale oddávajícího hledají. Andělem z nebe bych se jim mohla stát snad tehdy, kdyby se mi podařilo jim ukázat cestu k Pánu Bohu a oni uvěřili. Doufám v to, ale cesty k víře bývají často dlouhé. Jak se snoubenci o tobě dozví? Původně jsem jako oddávající farářka vešla ve známost díky Štěpánu Hájkovi, který na mě odkazoval ty snoubence, které už sám oddat nemohl. Teď na mě odkazují sami spokojení oddaní, paní matrikářky, svatební agentury, provozní hotelů. Čili na faráře odkazují ti, kteří často sami sebe označují za nevěřící. Není to krásný paradox? Stává se, že chtějí faráře jenom proto, že je to romantické, jako z filmu? Takhle jsem to od nikoho z nich neslyšela. Možná i proto, že, ač často nevěřící, tuší, že s tímhle na faráře chodit nemají. Určitě všem snoubencům záleží na tom, aby svatba byla co nejhezčí. Jako na farářku se na mě obracejí proto, že nechtějí, aby svatba byla formalita vyřízená během deseti minut. Chtějí, aby se jich to osobně dotklo, aby svatbu prožili jako pěkný, ale také závazný životní krok. Chtějí, aby je oddával někdo, z koho cítí, že jim na nich záleží. Co když jsou snoubenci nevěřící a o církvi nic nevědí? Takových je většina. Po takových snoubencích by měl každý farář skočit všemi deseti. To je to pravé dobrodružství. Ale vážně. Pokud je na tom společnost, ve které žijeme, s křesťanskou vírou tak, jak na tom je, co můžeme čekat jiného? Vlastně je to něco hodně nesamozřejmého, že se lidé, kteří nechodí do kostela, na faráře obrátí. Jistě i oni v sobě musí překonat předsudky a strach z neznámého. Většina z nich třeba osobně s žádným farářem nikdy nemluvila. Jak vypadá předsvatební příprava? Nejprve všem posílám e mailem jeden vzor celé svatby, aby viděli, jaké má obřad části a v jakém duchu je řeč. Také jim posílám nějaké vzory svatebních slibů třeba pro inspiraci, co si do manželství slíbit. Většinou se dvakrát sejdeme, celkem asi na čtyři hodiny. Vyměníme si nějaké e maily nebo něco 7

8 probereme telefonem. Svatbu je potřeba připravit po stránce úřední a organizační. Ovšem nejen to. Setkání s farářem před svatbou nabízí možnost zastavit se nad svým životem. To je nabídka z mé strany, na kterou snoubenci přistupují podle toho, na kolik to uznají za dobré. Lze ji využít jako misijní příležitosti? Využít ano, ale ne zneužít. Snoubenci se na mě obracejí s prosbou o svatbu, nikoli s prosbou o to, abych z nich udělala křesťany. Snažím se jim Boha a křesťanský život ukázat jako nejlepší životní způsob. Jenže je otázka, kolikrát bychom se museli před svatbou sejít, A někdy se rozhodnou Otčenáš kvůli svatbě naučit, zdá se jim hloupé objednat si církevní svatbu a pak nechtít modlitbu. Mají ohled na mě, aby se mě to nedotklo. Někdy řeknou, že modlitba o lásce je moc pěkná a že ji chtějí a Otčenáš umí. Požehnání jejich svazku je vlastně také modlitba. To zazní vždycky. Často pak po slovech: Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj zazní od ženicha a nevěsty spontánní Amen. aby ti, co Bibli vůbec nikdy neotevřeli, uvěřili. Pokud by to u nich postupovalo tak rychle jako u mne, museli bychom se scházet léta. Modlíte se při obřadu společně? Pro snoubence, co nechodí do kostela, je modlitba velká neznámá. Nejsou zvyklí se modlit, všichni jejich svatební hosté vědí, že do kostela nechodí, a najednou se mají modlit nahlas Otčenáš? Často se jim to zdá falešné. Modlitba ve vzoru obřadu vždycky je, ale striktně ji neordinuji. Řeknu jim stručně, co jsem modlitbou chtěla vyjádřit, ale nechám na nich, jestli chtějí, aby modlitba byla. Jejich reakce jsou pro mě cenné. Někdy v tom nepanuje shoda mezi ženichem a nevěstou. Jak se díváš na páry, které považují sňatek za zbytečný, ačkoli spolu žijí? Na jednu stranu tomu rozumím. Když se podle statistik každé druhé manželství rozvádí, musí to člověka hrozně znejisťovat a odrazovat v tom udělat tak závažné rozhodnutí. Padesátiprocentní pravděpodobnost, že se to stane také nám, je hrozně velká. V instituci manželství tedy není stoprocentní záruka, že nám to spolu vydrží. Ale je to něco, co pomáhá ty dva držet pohromadě. Ještě pořád je hodně lidí, kteří kulturní tradici života v manželství považují pro sebe a své děti za tu lepší možnost. Pak je ještě zajímavé, co na takové soužití rodičů bez uzavření manželství říkají jejich děti. Slyšela jsem od jednoho snoubence, že jeho kamaráda se zeptal patnáctiletý syn: A táto, kdy už si tu mámu konečně vezmeš? Nebo jedna holčička si přála, aby táta dal mámě pod stromeček snubní prstýnek. 8

9 Polovina manželství se dnes rozvádí. Hledají manželé hlubší zakotvení své lásky? Možná jako ochranu svého uzavíraného svazku? Tuhle situaci vnímají, ale věří, že jich se nedotkne. Pána Boha neznají, tak je ani nenapadne, že tady se nabízí velká pomoc, a tak jim nezbývá než věřit v sebe sama a v toho, koho si berou. Tuto bolest vnímají i psychologové, kteří se setkávají s lidmi trpícími v troskotajícím vztahu. Dobrou prevenci nabízí například Couple Building, skupinová práce dvou mladých brněnských psychologů Jana Soldána a Olinky Trampotové s páry, dokud se jim daří, dokud je vztah plný energie, dokud se mají rádi, dokud jednomu na druhém záleží, dokud jsou schopni spolu dobře komunikovat. ( Co je podle tebe pro dobrý a pevný svazek nebo vztah nejdůležitější? Dobře si vybrat! A samozřejmě Pán Bůh, který je v našem soužití dnes a denně přítomen, aby nás ke vzájemné lásce vedl. V knize Přísloví 18,22 se píše: Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou a navážil lásky od Hospodina. Dobrá žena, dobrý muž je dar od Boha. Jak dar, když toho druhého jsme si vybrali a rozhodli se pro něho sami? Svého muže rozhodně jako dar od Pána Boha beru a vnímám to tak, že bez víry v Boha by ani on nebyl takový, jaký je. Pán Bůh nám neustále připomíná, že druhého máme mít rádi jako sebe sama. Ve vztazích máme neustále tendenci hledat chyby hlavně na druhých. V manželství taky. Ježíš se ale ptá: Jak to že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve svém vlastním oku nepozoruješ? (Mt 7,3) Tak obrací náš kritický pohled od druhého k vlastní osobě. Učí nás vidět naše chyby i to, čím druhému třeba lezeme na nervy nebo čím ho zraňujeme. Učí nás vidět věci očima druhého. Učí nás si odpouštět. Učí nás trpělivosti, vytrvalosti a věrnosti. Vede nás udělat první krok ke zlepšení vztahu, ne čekat, až se bude ke mně chovat dobře ten druhý Bůh se nás jako náš Otec v nebesích pořád snaží formovat k lásce přímo nebeské Ach, ta láska nebeská. Bez ní život šťastný není Ptala se Daniela Ženatá DŮRAZY PROTESTANTSKÉHO TEOLOGA Kalvín k odpovědnosti za Boží stvoření Všechno, co člověk může udělat, je v podstatě Božím dílem Lynn White ve svém článku Historické kořeny naší ekologické krize z r značnou část viny za krizi životního prostředí dává křesťanům a křesťanství. Navazuje na studie Maxe Webera a dochází k názoru, že na stavu přírody se podepsala kalvínská etika se svým důrazem na píli a pracovitost, které vedou k většímu spotřebovávání zdrojů. Tyto názory vešly do obecného povědomí. Jak se na environmentální problematiku díval sám Kalvín, naznačuje následující článek švýcarského teologa prof. Lukase Vischera ( ). Teologové, kteří se zabývají výzvami ekologické krize, často bez dlouhého zkoumání tvrdí, že Kalvín byl jedním z teologů, jejichž jediným zájmem je člověk, a přitom ztratili globální pohled na stvoření. Kalvín jako temný protějšek Františka z Assisi? Sotva by 9

10 nějaké tvrzení mohlo být falešnější. Nic není Kalvínovi vzdálenější než představa, že by člověk byl povolán k tomu, aby si vytvořil svůj vlastní svět, a to na úkor přírody. Stvoření jako velké umělecké dílo Stejně jako nelze o člověku uvažovat odděleně od Boha, nelze na něho pohlížet ani odděleně od ostatního stvoření. Bůh, který ho stvořil a vůči němuž se člověk nachází v neoddělitelném vztahu, je tvůrcem všech věcí. Člověk je součástí tohoto stvoření. Prožívá svou závislost na Bohu ve stvoření, které ho obklopuje. Hned na začátku své Instituce Kalvín mluví o tom, že Boží sláva ve stvoření září. Stvoření je umělecké dílo, k němuž máme přistupovat s úžasem a bázní. Vše je dobře uspořádáno. Bůh ve svém tvoření je stále činný Kalvín však nevelebí jen první akt stvoření, nýbrž Boží stálou činnost v Univerzu (ve vesmíru). Bůh zůstává při díle. On sám mistrovské dílo, které stvořil, řídí. Nic se neděje náhodou, vše je působeno Boží prozřetelností. Všechno co člověk může udělat, je v podstatě Božím dílem. Ať jsme jakkoli usilovně pracovali, to, co jsme udělali či čeho jsme dosáhli, je díky Němu. Bez Jeho požehnání by veškeré naše úsilí bylo k ničemu. Tento pohled na Boží aktivní a bezprostřední přítomnost je pro Kalvína zásadní. Při každém kroku, který člověk udělá, je v Božích rukou. Vědomí této skutečnosti se promítá do vztahu ke stvoření. I když se zdá, že se stvoření řídí svými vlastními zákony, je podrobeno Bohu. Naše závislost na Bohu je patrna zejména v naší závislosti na potravě. Ta není samozřejmostí, ale je a zůstává Božím darem. Země je nastavena tak, aby potravu měli všichni. Boží péče se vztahuje i na zvířata. Člověk jako středobod Je pravda, že Kalvín považuje lidi za středobod stvoření. Říká: Víme, že svět byl stvořen především kvůli člověku. Bez okolků označuje člověka za nejvyššího a nejúctyhodnějšího v celém stvoření, za nejcennější okrasu Země. Kalvínovo chápání přírody a jejích zdrojů není utilitární. Stvoření má v první řadě vzbuzovat naši vděčnost. Bůh stvořil Zemi k naší radosti. Není pochyb o tom, že zvláštní postavení člověka znamená také určitý nárok na panování (ovládání). To však v žádném případě neznamená libovůli v jednání se stvořením. Právě to, že svět byl stvořen se zvláštním zřetelem na člověka, znamená pro něho ke světu zvláštní odpovědnost. A především si člověk musí být vědom, že tento svět je pro něho jen místem dočasného přebývání. Žije zde v očekávání života budoucího. Srdce křesťana je tak zaměřeno na Boží budoucnost, čímž bezděčně vytváří od tohoto světa odstup. A zaměření na budoucí život má také vliv na vztah ke stvoření. Aniž by vedlo k pohrdání pozemskými věcmi (před ním Kalvín opakovaně varoval), znamená osvobození od posedlosti hmotnými statky. To je základem pro střízlivý, spravedlivý a svatý život v tomto světě. Bůh dává bohatě, ale pro přiměřené užívání Bůh je velkorysý. Dary stvoření jsou nám k dispozici v hojnosti. To však neznamená, že se jimi může plýtvat či že mohou být promrhány. Protože to jsou dary Boží, mají nesmírnou hodnotu a vyžadují starostlivé zacházení. Tím jak je používáme, vyjadřujeme Stvořiteli úctu. Podobně jako touha mít stále více a více, jako chamtivost či hromadění, je hříchem i plýtvá- 10

11 ní, marnotratnost. Přijímáme, co nám původně nepat ř i lo, a u rá ží me Dá r ce, zachá zí me li s t í m svévolně. Dohled nad zahradou byl svěřen Adamovi, aby nám ukázal, že smíme mít věci, které nám Bůh dává, ovšem pod podmínkou, že je budeme užívat skromně a v rozumné míře a budeme se starat o to, co zůstane. Plýtvání je také proto trestuhodné, protože připravuje naše bližní o dary, které jim náležejí. Kalvín sám žil v co největší skromnosti. Kalvín uznává schopnost lidského ducha vytvářet něco nového. Bůh sám dal tento dar člověku a ten jej smí užívat. Duch člověka je úžasný nástroj to či ono objevit a stále dále objevovat. Kalvín se však nespokojuje s tímto zjištěním. Zásadní otázkou pro něho je, co je smyslem lidské vynalézavosti. Inovace nesmějí vést k tomu, že by se porušil řád přírody. Lidský život musí být charakterizován nenáročností a jednoduchostí. Kalvín odmítá nadbytečnou produkci. Touze po nových objevech je třeba nastavit meze. Máme se spokojit s jednoduchým používáním, jak náš Pán nabízí. Respekt je nutný zejména ve vztahu k zemi a k půdě. Půda se musí obdělávat pečlivě a prozíravě. Slouží nejen nám, nýbrž i našim potomkům, a proto nesmí být kvůli penězům nadměrně využívána. Ať ti, kdo vlastní pole, sklízejí plody tak, aby půda nebyla poškozována jejich nedbalostí. Ať každý zanechá svým potomkům půdu v takovém stavu, v jakém ji obdržel, případně ať jim ji předá ve stavu ještě lepším. Jde o toto: Zodpovědnost a pozornost vůči dobrým věcem, které nám Bůh dává, by nás měly natolik ovládnout, abychom vše, co máme, chápali jako součást Boží domácnosti. Pak se nikdo nebude chovat výstředně a zneužíváním ničit věci, které Bůh chce zachovat. Z těchto úvah vycházel Kalvín i při pohledu na starozákonní milostivé léto. Kalvínův trvalý význam Jak je pro dnešek důležité Kalvínovo svědectví? Co nám říká tváří v tvář současné sociální a ekologické krizi? 1. Plnit Boží vůli. Kalvín není ani otcem moderny ani temným tyranem, který podrobil Ženevu. Co ho skutečně motivuje, je snaha, aby aktuálně prožívaný život byl podřízen Boží vůli; jedině tak je člověk v plném smyslu člověkem. Kalvín si byl vědom změn, které provázely jeho dobu. Šlo mu však o to zvládnout to nové se zřetelem k Božím záměrům a k Jeho vůli. Zásadní otázkou je, jak je Boží jméno posvěceno a oslavováno v proměnách času. Kalvín by rozhodně bojoval jak proti každému systému, který by sociální nespravedlnost přijímal jako danou, tak i proti jakémukoli systému, který by snižoval Boží stvoření na objekt a oceňoval jeho vykořisťování lidmi. 2. Omezení lidského osobního rozvoje. Kalvínovo chápání člověka je velice důležité. Rozhodně se staví proti představě, že se člověk sám určuje a že je povolán k tomu, aby sám sebe rozvíjel. Bůh dává člověku prostor. Dělá ho bohatým, ještě než se narodil, jak to na jednom místě čteme. V tomto prostoru se člověk může a má rozvíjet. Zůstává však plně podřízen Bohu. Je závislý na Bohu Stvořiteli a zároveň i na stvoření, do něhož ho Bůh postavil. Má se spokojit s tím, co mu Bůh ve své dobrotě dává. Kalvín vyzývá dnešního člověka k tomu, aby našel cestu zpět k víře, kterou Bůh člověku uložil. 3. Svědectví Starého zákona. Přestože Kalvín byl zaměřen na Kristovo působení, jeho myšlení je ovlivněno do značné míry i starozákonními ideami. Stačí připomenout jeho kladný postoj k přikázání světit sobotu. Je mu blízké to, co Starý zákon říká o stvoření, o Zemi, o půdě a o plodnosti. Vazba na zemi, která patří k starozákonnímu svědectví, se do značné míry v křesťanské tradici ztratila. Co Starý zákon říká o zemi a plodnosti, bylo již dříve součástí duchovního světa. Ustanovení Starého zákona o zacházení se Zemí postupně vybledla nebo byla transponována jen do duchovní oblasti. Kalvínovou zásluhou je, že starozákonní myšlení je křesťanské církvi nově předáno. Svázanost Izraele se Zemí a závislost člověka na Stvořiteli jsou nosné pilíře jeho teologie i praxe. Lukas Vischer, přeložil a zkrátil Jiří Nečas (Nezkrácená verze na clanky/lvischer KalvinCZ_JNe.pdf) 11

12 ZEMĚ S NEBEM NAD HLAVOU Neobvyklý půvab přírodního pohřebnictví Až umřu, zasaďte na mě jabloň Už jste se někdy zamýšleli nad svými posledními přáními? Líbilo by se vám mít na místě svého posledního odpočinku strom? Lípu, dub či jabloň? Pod korunami památečních stromů se otvírá přívětivý prostor pro přírodní vývoj i lidské rozloučení a vzpomínky. Přírodní pohřby, při kterých se lidé snaží být šetrní k přírodě, jsou relativně novým fenoménem. Jejich kolébkou je Británie devadesátých let. První ekologický hřbitov, kde se místo náhrobku začaly vysazovat stromy, zde vznikl v roce 1993, dnes je jich v Británii více než tři sta. První vlaštovky šetrného přístupu k pohřebnictví se začínají objevovat i u nás, na začátku června se v pražských Ďáblicích otevírá Les vzpomínek první český přírodní hřbitov, kde je možné uložit popel zemřelých ke kořenům stromů. Neopakovatelná rozloučení pod širým nebem Přírodní hřbitovy poskytují klidný prostor přírodnímu životu, zároveň jsou však prostorem pro důstojná a osobitá poslední rozloučení. Hlavní půvab ekologického pohřebnictví tak tkví v tom, že je šetrnější nejen k přírodě, ale také k umírajícím, zemřelým i pozůstalým. Zahraniční zkušenosti ukazují, že pohřbívání v přírodě napomáhá lidem zaujmout otevřenější a odpovědnější přístup k smrti. Představa že člověk bude mít na místě svého posledního odpočinku zasazený strom, nám dovoluje vnímat smrt vlídněji. Pod korunami stromů se smrt již nejeví jako něco děsivého, ale jako součást lidského i přírodního života nesoucí své tajemství. Pro přírodní hřbitovy je tak typické, že si zde lidé rezervují místo ještě za života. O svém pohřbu otevřeně přemýšlejí, mluví o něm s blízkými a případně společně vybírají i místo pohřbu nebo druh stromu. To ilustruje i přání paní Anežky, jedné z prvních návštěvnic Lesa vzpomínek: Svůj památeční strom bychom si chtěli vybrat už nyní, abychom odlehčili starosti dětem, až přijde náš čas. Manžel je ornitolog, zřejmě tedy zvolíme třešeň ptačí. Poslední rozloučení pod korunami stromů pak nabývají různých podob. Přírodní hřbitovy jsou otevřeným duchovním prostorem, kde se při posledních rozloučeních setkávají lidé různých vyznání a způsobů života. Je možné zde uspořádat tradiční obřad vedený farářem či obřadníkem, ale je zde dán prostor také méně obvyklým formám rituálů rozloučení. Pozůstalí se na lesním hřbitově mohou například setkat při vzpomínkovém pikniku či místo nákladných květinových darů věnovat na památku zemřelého do lesa krmítko. V době, kdy stále více českých pozůstalých volí pro své blízké jen kremaci bez obřadu, je tak Les vzpomínek neobvyklým místem, které podněcuje k hledání vlastní cesty rozloučení a uctění památky zemřelých. Blanka Dobešová, spolek Ke kořenům; foto Michal Jenčo Více informací 12

13 OTÁZKA NA TĚLO Zasahují genetické manipulace do Božího stvořitelského plánu? Hana Librová, bioložka a socioložka O tom nepochybuji. Nebo: Jen si představme, že od roku 1970 do roku 2014 ubylo na planetě podle sdělení World Wide Fund for Nature 52 % obratlovců (ne druhů, ale jedinců)! Nefandíme si, když si s odvoláním na Písmo myslíme, že Hospodin má větší zalíbení v člověku než ve svém velkolepém díle? Neklepne nás Stvořitel přes prsty? Nebo se to už děje? Jiří Schneider, nově zvolený člen synodní rady Co my vůbec víme o Božím stvořitelském plánu? Na počátku Bible stojí, že člověk má v Boží zahradě hospodařit, nemá přírodu uctívat ani si sám hrát na Boha. Jsem přesvědčen, že řada objevů genetiky je odpovědnou správou stvoření. Ale také se bojím, že člověk podléhá pokušení třídit lidi jak brambory a děsím se, kdyby to dělal s pomocí genetiky. Aleš Opatrný, katolický kněz a učitel na Katolické teologické fakultě UK Solidní odpověď je na traktát, ne li na mono - grafii. Jestliže něco trvale v přírodě měníme, zásah to je. Ovšem to, že je člověk uschopněn poznávat, vynalézat a měnit, tedy být i genetickým manipulátorem, patří také do Božího plánu - člověk není pouhý konzument stvoření. Zásadní otázkou je, zda je zásah dobrý (dovolený), nebo špatný (nedovolený). Tak vnímám jádro otázky. K jejímu zodpovězení je třeba začít dalším tázáním: Co se mění? Proč se to mění? Dodejme ještě, že jako křesťané budeme vnímat zvláštní postavení člověka v celém stvoření, takže rozlišíme problém genetické manipulace u kukuřice a u člověka. S dodatkem, že toho u člověka i tak měníme velmi mnoho (prenatální operace, transplantace, transfuze, atd.). Jiří Nečas, přírodovědec a ekolog Člověku byla svěřena ve stvoření aktivní role. Dotváří krajinu, staví často hodně mohutné stavby (např. přehrady) a jeho činnost se týká i mikroskopické úrovně; pracuje se subatomárními částicemi a pracuje i s geny. Klasické šlechtění rostlin či dobytka je vlastně také genovou manipulací, byť hodně starou. Život bez hospodářských zvířat a kulturních plodin si neumíme představit. Boží stvořitelský plán je otevřen, lidská svobodná vůle v něm má prostor. Jde o to, aby ji člověk užíval mravně a uvážlivě, aby přírodu dobře poznával a vždy přemýšlel o možných důsledcích své činnosti na celé stvoření. Na položenou otázku neodpovím jednoznačně ani ano ani ne, nicméně mě hned napadá otázka analogická: Zasahuje do Božího stvořitelského plánu současné více méně nekontrolované spalování fosilních paliv? Vladimír Zikmund, nově zvolený synodní kurátor Myslím si, že člověk zasahuje Bohu do jeho stvořitelského plánu téměř ihned od svého stvoření. Docela se obávám negativních dopadů na zdraví u genetických úprav všeho, co je určeno ke konzumaci. Ne možná na naše, ale na zdraví dalších generací, které přijdou po nás. Ale třeba se mýlím. Třeba to všechno do jeho plánu zapadá. Třeba je důležitější nasytit rostoucí počet lidí na zemi a my to jiným způsobem nedokážeme. DaZ, kresba Petra Fischerová 13

14 NÁSTĚNKA ISYNODNÍ RADAI Na zasedáních a projednala synodní rada 67 titulů. Z nich vybíráme: Sbory a pracovníci Synodní rada přijala návrhy Čestmíra Siweka a Ondřeje Kováče a souhlasí s ukončením jejich zaměstnaneckého poměru ke dni ; udělila dispens Pavlu Čmelíkovi od setrvání na místě faráře ve Vsetíně Horním sboru; potvrdila volbu Drahomíry Duškové Havlíčkové za farářku v Čáslavi, Miroslava Pfanna za faráře v Libiši, Pavla Rumla za faráře v Praze Dejvicích a Pavla Kašpara za faráře ve Znojmě všem na plný úvazek; jmenovala Lýdii Mamulovou koordinátorkou supervize kazatelů na období Vikariát Synodní rada schválila umístění budoucích vikářů k mentorům na základě návrhu Komise pro vikariát na období 2015/2016 takto: Jan Hrudka sbor Sázava/mentor Petr Gallus, Jiří Šamšula Poděbrady/Martin Fér, Martin Sabo Praha Strašnice/Pavel Klinecký, Tomáš Cejp Český Brod/Marek Lukášek, Juliana Rampich Hamariová Černošín/Luděk Korpa, Kamil Vystavěl Svitavy/Filip Keller, Zora Nováková Praha Jarov/Elen Plzáková, Alžběta Matějovská Praha- Vinohrady/Ester Čašková Výchova a vzdělávání SR souhlasila s udělením tříměsíčního studijního volna Danielu Freitingerovi; bude se věnovat studiu dějin Moravských bratří v Grónsku se záměrem vypracovávat disertační práci. Mládež Ze sedmi uchazečů, kteří absolvovali výběrové řízení na pozici vedoucího oddělení mládeže, byla vybrána Jana Škubalová. Synodní rada vzala výsledek výběrového řízení na vědomí. Správa církve SR vzala na vědomí zprávy z vizitací seniorátního výboru Královéhradeckého seniorátu ve sborech v Černilově a Jičíně. Na vědomí vzala též zprávy ze schůzí seniorátních výborů Pražského, Východomoravského, Chrudimského, Ústeckého, Poličského a Jihočeského seniorátu. SR vzala s díky na vědomí zprávu revizorů hospodaření povšechného sboru o revizi hospodaření sboru v Ústí nad Labem. Jeronýmova jednota Nezávislý evangelický sbor v Bohemce na Ukrajině žádá o dar ze sbírky Jeronýmovy jednoty na umoření půjčky, která byla sboru poskytnuta na generální opravu Betlémské kaple. Synodní rada Jeronýmově jednotě doporučila žádosti vyhovět ve výši Kč, což je výše zůstatku půjčky. SR doporučila žádost sboru v Bjeliševci v Chorvatsku o dar ze sbírky Jeronýmovy jednoty ve výši Kč na opravu tamního kostela. Ekumena SR souhlasí s podporou veřejné sbírky Husovského spolku na podporu uprchlíků ze Sýrie a s poskytnutím výtěžku sbírky při ekumenických bohoslužbách během Husovských slavností 2015 na účel této veřejné sbírky. Odpovědnou osobou jmenovala Petra Brunu, souhlasila se spoluprací se švýcarským HEKSem v této věci a vyhlásila dobrovolnou celocírkevní sbírku k tomuto účelu. Na měsíční jazykový kurz, který pořádá Martin Luther Bund v Erlangenu, delegovala SR Naději Čejkovou. Ilona Mužátková podala zprávu ze dvou pracovních schůzek Evropské 14

15 křesťanské environmentální sítě, SR je vzala na vědomí. SR souhlasila s podporou rautu ekumenické poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech a vyslala na akci Joela Rumla. Na synod Slezské církve evangelické a. v. v Komorní Lhotce poslala SR Marka Zikmunda. Na setkání žen Presbyterní církve USA v Minnesotě delegovala SR Jarmilu Klapkovou a Ivanu Adámkovou. Na slavnostní zahájení výstavy o mistru Janu Husovi v Táboře vysílá Evu Zadražilovou a Daniela Matějku. Evangelická akademie Novela školského zákona umožňuje základním školám zřizování tzv. přípravných tříd. Jde o obdobu předškolního ročníku mateřské školy, přičemž zřízení nepodléhá přísným hygienickým normám platným pro mateřské školy. SR souhlasí s otevřením přípravného ročníku při Bratrské škole církevní základní škole k Diakonie SR vzala na vědomí rezignaci Terezy Matějkové na členství a Jany Ovské a Jana Balcara na funkci náhradníků v dozorčí radě Střediska humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE. Členem dozorčí rady SHRP zvolila synodní rada Martina Balcara. Různé Delegátka ČCE ve výboru České biblické společnosti Ester Čašková podala zprávu z valného shromáždění ČBS. Synodní rada ji vzala na vědomí. Po ničivém zemětřesení v Nepálu rozhodla synodní rada uvolnit Kč z fondu sociální a charitativní pomoci jako okamžitou podporu postižených zemětřesením a zároveň vyzvala sbory, aby se připojily ke sbírce, kterou se fond doplní. Na pomoc potřebným v Nepálu byla rovněž určena sbírka při úvodních bohoslužbách při zasedání synodu. Veškeré prostředky jdou přes Středisko humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE, které úzce spolupracuje s německou Diakonie Katastrophenhilfe. Ta má své pobočky přímo v postižených oblastech. DaZ IKAUZA SOBOTÍNI Společné prohlášení Českobratrské církve evangelické a její Diakonie k situaci v domově pro seniory v Sobotíně Vedení Českobratrské církve evangelické i její Diakonie se důrazně ohrazují proti lživé mediální kampani k situaci ve středisku Diakonie v Sobotíně. Po prověření všech dostupných informací konstatují, že ze strany Diakonie nedošlo k žádnému pochybení, natož ohrožení života klientů, jak bylo některými médii i VZP prezentováno. Příčinou krizové situace bylo neobnovení nevýhodného a neakceptovatelného smluvního vztahu s VZP, který neumožňoval financování potřebné zdravotní péče pro klienty střediska. Zdravotní pojišťovna má přitom povinnost jednat ve prospěch svých pacientů a poskytovat jim potřebnou péči ze všeobecného zdravotního pojištění. Od 1. dubna 2015 podepsala VZP smlouvu s novým poskytovatelem ošetřovatelské péče terénní službou Charity Šumperk, takže odpovědnost Diakonie za poskytování zdravotních služeb k skončila. Plnou odpovědnost za zdravotní péči klientů nese praktický lékař. Ten však pojištěncům VZP neindikoval hrazené podávání léků, a tudíž ani terénní služba Charity Šumperk nemohla léky podávat. Do tohoto krizového stavu tedy přivedla klienty domova VZP a praktický lékař, nikoliv vedení střediska Diakonie. Ředitelka střediska Diakonie v Sobotíně Hana Řezáčová naopak projevila svým 15

16 křesťanským přístupem velkou morální odpovědnost, když kritickou situaci řešila zajištěním podávání léků vlastním zdravotním personálem, přestože mu tato služba nebude uhrazena. Ředitelka střediska zároveň pokračovala v jednáních o systémových změnách s VZP a zahájila jednání s Ministerstvem práce a soc. věcí a Ministerstvem zdravotnictví, tak aby se podobná situace již nemohla opakovat. Synodní rada ČCE vyslovuje podporu vedení Diakonie a obrací se na všechny, kdo mají zájem na funkčních sociálních službách v našem státě, aby se ke snaze o nápravu dlouhodobých systémových chyb ve financování sociálních a zdravotních služeb připojili. Praha, 24. dubna 2015 IDUCHOVENSKÁ PÉČE O ODSOUZENÉI IVE VĚZNICÍCHI Vězeňskou duchovenskou péči povede Pavel Zvolánek Novým předsedou Vězeňské duchovenské péče, organizace sdružující duchovní všech církví v ČR navštěvující odsouzené ve věznicích a lidi propuštěné z vězení, bude následující čtyři roky adventistický kazatel Pavel Zvolánek (na snímku). Vystřídal ve funkci Renatu Balcarovou, která organizaci vedla šestnáct let. V šestičlenném výboru zasednou také dva kaplani z Českobratrské církve evangelické Pavel Kočnar a Bohdan Pivoňka. Vězeňská duchovenská péče sdružuje duchovní dobrovolníky, z nichž se případně rekrutují profesionální kaplani Vězeňské duchovní služby ČR. Pavel Zvolánek pochází z Karlových Varů, studium bohosloví absolvoval na Teologickém semináři Církve adventistů sedmého dne v Praze a má za sebou třicet let kazatelské a duchovní služby. Naším úkolem je rozsévat dobrou Boží setbu, přinášet ji i do těch nejtemnějších míst, jako jsou věznice, protože i zde má Pán Bůh svoji úrodu, svoji dobrou úrodu. Není na nás, abychom posuzovali, co je plevel, a co pšenice. Neumíme to posoudit dobře. Naším úkolem je pěstovat a šířit Boží laskavost, radost a opravdovost, které do nás Bůh zasévá, řekl po volbě Zvolánek. JV/e cirkev IPÉČE O BOŽÍ STVOŘENÍI Pracovní schůzky Evropské křesťanské environmentální sítě v Heidelbergu V dubnu 2015 jsem se za naši církev zúčastnila dvou pracovních schůzek ECEN (European Christian Environmental Network) na půdě Protestantského institutu pro interdisciplinární výzkum v Heidelbergu. První setkání bylo zaměřeno na přípravu druhého kola projektů dvoustranného partnerství mezi různými evropskými církvemi a na přípravu nových projektů ECEN v oblasti eko managementu církví. Česká křesťanská environmentální síť, se kterou úzce spolupracuje Poradní odbor pro životní prostředí ČCE, by měla být poskytovatelem metodiky a podpůrnou organizací pro projekt environmentální certifikace sborů Slovenské evangelické církve. S maďarskou stranou připravujeme projekt krátkodobých výměnných pobytů studentů, kteří mají hluboký zájem o otázky ochrany Božího stvoření. Bylo by také možné a smysluplné přidat se k projektu vysazování genofondově cenných místních dřevin do farských zahrad. Uvidíme, zda na tuto práci bude dost energie. 16

17 Druhá schůzka se týkala rizik a přínosů jaderné energetiky. Pozváni byli zástupci obou názorových pólů, avšak diskuse ukázala, že většina přítomných zástupců evropských církví považuje jadernou energii za velmi rizikovou, v součtu všech nákladů drahou a vzhledem k zátěži budoucích generací za velmi neetickou možnost. Mnohé evropské církve zastoupené v ECEN usilují svou politikou i praktickými kroky o postupné přecházení k obnovitelným zdrojům, které mají navzdory skepsi obrovský potenciál. Ilona Mužátková a Pánu Bohu, že jeho stánek v Zádveřicích barevně okřál. M. Vavrečka IFAIR TRADEI Prodej fairtradových výrobků v Česku stoupl o 17 % Čeští zákazníci utratili v roce 2014 celkem 203 milionů korun za výrobky se známkou FAIRTRADE. Maloobchodní obrat se oproti roku 2013 opět zvýšil, a sice o 17 %. S rostoucí spotřebou tak lidé drobné zemědělce IPÉČE O CÍRKEVNÍ BUDOVYI Zádveřský kostel vymalován Po více než třiceti letech jsme v Zádveřicích Rakové přistoupili k obnově interiéru kostela. Původní záměr nás laiků proměnila svým návrhem paní Daniela Zábranská, výtvarnice ze Slušovic. Pánové Jaromír Rára a Jaroslav Mana její návrh vmalovali na stěny kostela do jedné barvy čtyř tónů a proměnili jeho vnitřek krásnou a osvěžující malbou. Práce s lešením i malováním šly všem od ruky a my jsme mohli letošní velikonoční svátky slavit tak, jak jsme si předsevzali v novém. Děkujeme všem, kteří přidali ruku k dílu, všem, kteří nás podpořili, a pracovníky z rozvojových zemí stále více podporují. Nejprodávanějším fairtradovým produktem je již po několik let káva. Vloni se jí prodalo 190 tun v hodnotě 138 milionů korun. Z celkového maloobchodního obratu s fairtradovými produkty tvoří 68 %. Pomyslnou trojici top produktů doplňují produkty z fairtradové bavlny, kterým patří 16 %, což přestavuje 32 mil. Kč, a čaj se 7 %, za který spotřebitelé vynaložili téměř 14 milionů korun. Čísla za rok 2014 jsou pro nás dobrým signálem, říká Hana Chorváthová, ředitelka organizace Fairtrade Česko a Slovensko, a dodává: Bylo logické, že strmý nárůst z roku 2013, kdy jsme zaznamenali 80% zvýšení obratu, nebude možné udržet. Pozvolný nárůst ve výši 17 % oproti roku 2013 je pro 17

18 nás pozitivním signálem, že spotřebitelé mají o fairtradové produkty stále zájem, a především, že nabídka obchodníků se postupně zvyšuje. O dopadu prodeje fairtradových produktů na našem trhu na organizace pěstitelů říká: Pouze díky nákupu certifikované fairtradové kávy, které se prodalo 190 tun, Češi vloni zaplatili více než dva miliony korun pěstitelům ve formě tzv. sociálního příplatku. Díky němu mohou pěstitelé zlepšovat životní prostředí, stavět školy pro děti, zajišťovat jim přístup k pitné vodě, zřizovat kliniky nebo porodnice. Fairtradová prémie jim zajišťuje důstojné životní podmínky. V sobotu 9. května, v den Světového dne pro Fair Trade, proběhl již pátý ročník Férové snídaně. Piknikový happening má každoročně za cíl podpořit fairtradové a lokální pěstitele. Letos akce proběhla na více než 120 místech v ČR. Více informací naleznete na TZ/V. Rohanová/DaZ, foto: David Kumermann IHUSŮV ROK 2015I Ulice v Nikaragui nese Husovo jméno Jedna z hlavních ulic v přímořském městě Puerto Cabezas ve středoamerické Nikaragui byla pojmenována po Janu Husovi, od jehož mučednické smrti letos uplyne 600 let. Starosta města souhlasil s návrhem pojmenovat ulici, vedoucí od čerpací stanice nedaleko letiště do centra města, po Janu Husovi. V ulici už jsou rozmístěny nápisy s novým názvem, informoval rektor Moravské univerzity v Puerto Cabezas Gerald Green, který působí v církvi Moravských bratří (Moravian Church). Moravian Church je evangelická církev, která je samostatnou součástí mezinárodní Jednoty bratrské. Soustřeďuje se především na misijní činnost. Historické kořeny spadají do dnešní České republiky. Hlásí se k Husovi i Komenskému. Název Moravská získalo hnutí na začátku 18. století, kdy lidé z Moravy utíkali kvůli své víře před perzekucí do ciziny. Útočiště nacházeli na panství hraběte Mikuláše Zinzendorfa v Sasku. Jako misionáři začali Moravští bratři působit v mnoha částech světa, díky čemuž se dostali i do Ameriky. J. Vondrová ISEM PŘÁTELÉ HERLÍKOVICI Evangelíci v Krkonoších si připomenou Husovo výročí vzpomínkou na Palacha a čištěním hřbitova V nejvýše položeném evangelickém kostele si lidé připomenou výročí upálení Jana Husa zajímavým přeshraničním programem. Vzpomenou také na výročí konce druhé světové války. V krkonošské obci Strážné Horní Herlíkovice se v neděli 5. července od 10 hodin uskuteční výroční pouť ke kostelu se společným obědem, česko německou bohoslužbou a koncertem Bohdana Mikoláška. Toho proslavila píseň Ticho, kterou složil v reakci na smrt Jana Palacha. Kvůli této písni a svým postojům byl komunistickým režimem perzekvován. Nakonec s rodinou emigroval do Švýcarska. Jeho žena Jana působila v Curychu jako farářka a bude při výroční bohoslužbě v herlíkovickém kostele kázat. Chce se zamyslet nad tím, jak osobnost Jana Husa ovlivnila jejich postoje a rozhodnutí emigrovat. Podle svědectví se Jan Palach při rozhodování o svém sebeobětování také inspiroval osobností Husa, popsal Jan Kirschner, předseda spolku SEM Přátelé Herlíkovic. V rámci česko německého workcampu, v době od 7. do 11. července Češi a Němci také společně vyčistí ve Strážném starý hřbitov, což volně naváže na výroční pouť kostela po svátku 18

19 mistra Jana Husa, kdy je plánován výlet do hor nebo na husovské oslavy do Prahy. Je smutné, že hřbitov připomíná spíše džungli než pietní místo. Proto jsme se rozhodli prostor letos vyčistit i jako gesto v 70. výročí konce války a začátku beseda se zajímavou osobností, autobusový výlet, výtvarná dílna, ranní a večerní pobožnosti a bohoslužby v ekumenickém duchu. Společný čas s námi budou sdílet faráři Jaroslav Nečas a Lubomír Kabíček. Těšíme se na vás. Cena pobytu: 2200 Kč, uzávěrka přihlášek: Informace předá a přihlášky přijímá Hana Capoušková, Pardubice. hana.cap@seznam.cz, tel.: odsunu německého obyvatelstva z Krkonoš, uvedl Jan Kirschner. Akce je podpořena ze strany Česko německého fondu budoucnosti a je stále možné se přihlásit. Pracovat budeme asi tři hodiny denně a zůstane prostor pro výlety a večerní besedy. Na událost v Horském domově naváže řada dalších zajímavým prázdninových pobytů (např. rodinné, mezinárodní nebo Krkonoše na kole), dodal Kirschner. Více informací: herlikovic. evangnet.cz nebo IOZNÁMENÍI Podzimní pobyt pro seniory v Chotěboři Zveme vás na 34. podzimní pobyt pro seniory v Evangelickém středisku v Chotěboři, který pořádá Chrudimský seniorát. Termín: od soboty 29. srpna do soboty 5. září 2015 Je připraven pestrý program spojený s pobytem v přírodě přednášky, koncert, Oprava v modrém kalendáři ČCE na rok 2015 Černobílá fotografie, uvedená v kalendáři v květnu u sboru Libkovice pod Řípem, ukazuje konfirmaci sester Hany a Heleny Štěrbových a Jany Dyntarové. Je z roku 1969 za faráře Adolfa Vacovského. Správně patří až do měsíce června ke sboru Potštejn. Naďa Běťáková Chrudim změna telefonního čísla Od 11. května je farní sbor v Chrudimi zapojen v církevní mobilní síti u T Mobile. Zaznamenejte si prosím nové telefonní číslo, které nahradilo zrušenou pevnou linku: Anna Lavická, farářka 19

20 CÍRKEV ŽIJE Slavnostní bohoslužby k zahájení synodu 14. května 2015 v Praze na Vinohradech foto: Daniela Ženatá