Olomouc, 22. října 2007

Transkript

1 motto: Spolupráce přináší rozvoj a úspěch sborník konference Olomouc, 22. října 2007 Konference je částečně realizována v rámci projektu Partnerství pro rozvoj kraje spolufinancovaného Evropskou unií

2 2

3 OBSAH Úvodní slovo 4 I. BLOK Spolupráce přináší rozvoj a úspěch RNDr. Ivan Kosatík 7 Ing. Miloslav Vlček 12 Martin Novotný 14 prof. RNDr. Lubomír Dvořák, CSc. 18 Mons. Jan Graubner 23 Ing. Bořivoj Minář 26 prof. RNDr. Miroslav Hrabovský, DrSc. 29 RNDr. Josef Tesařík 34 II. BLOK Potenciál kraje a role veřejné správy Ing. Pavel Horák 41 Ing. Michaela Pruknerová 50 prof. RNDr. Ulrichová Jitka, CSc. 55 Mgr. Eduard Kavala 62 RNDr. Ivan Marek 69 Václav Keprt 75 Ing. Josef Hlavinka 81 III. BLOK Olomoucký kraj a svět kolem nás MUDr. Vítězslav Vavroušek 84 Ing. František Tuhý 87 Ing. Pavel Gala 90 Ing. Martin Tesařík 95 3

4 ÚVODNÍ SLOVO Vážené dámy, vážení pánové, máme za sebou konferenci s názvem Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje. Chtěl bych vám všem poděkovat za to, že jste přijali naše pozvání a svou účastí dali jasně najevo, že vám osud území, kde společně žijeme a které již téměř sedm let nese označení Olomoucký kraj, není lhostejný. Věřím zároveň, že po této konferenci budeme všichni zde zastoupení partneři, to znamená: kraj, města a obce, vysoké školy, podnikatelé, neziskový sektor i církev spolu vzájemně komunikovat více, než tomu bylo doposud. Můj příspěvek měl společného jmenovatele, který lze ve zkratce vyjádřit mottem: Sdílejme své priority. Sdílejme, ve smyslu informujme o našich cílech nejen své kolegy, zaměstnance a klienty, ale i ostatní významné instituce v rámci kraje. Sdílejme, to znamená, ztotožněme se na hlavních prioritách. Poselství tohoto úvodního setkání, na které by měly navazovat další podobné akce zaměřené na užší a konkrétnější oblasti je zřejmé. Vykročme ze svého prostoru, z oblasti svého hlavního zaměření, do společného prostoru kraje. Je to jediná cesta ke společnému úspěchu. RNDr. Ivan Kosatík hejtman Olomouckého kraje 4

5 PROGRAM 9:15 zahájení (hejtman Olomouckého kraje) 9:20 10:45 I. blok Spolupráce přináší rozvoj a úspěch RNDr. Ivan Kosatík Ing. Miloslav Vlček p. Martin Novotný prof. RNDr. Lubomír Dvořák, CSc. Mons. Jan Graubner Ing. Bořivoj Minář prof. RNDr. Miroslav Hrabovský, DrSc. RNDr. Josef Tesařík 10:45 11:15 přestávka s občerstvením 11:15 12:45 II. blok Potenciál kraje a role veřejné správy Ing. Pavel Horák Ing. Michaela Pruknerová prof. RNDr. Ulrichová Jitka, CSc. Mgr. Eduard Kavala RNDr. Ivan Marek Václav Keprt Ing. Josef Hlavinka 12:45 13:30 III. blok Olomoucký kraj a svět kolem nás MUDr. Vítězslav Vavroušek Ing. František Tuhý Ing. Pavel Gala Ing. Martin Tesařík 13:35 závěr (hejtman Olomouckého kraje) 13:40 společenské setkání 5

6 I. BLOK Spolupráce přináší rozvoj a úspěch 6

7 RNDr. Ivan Kosatík, hejtman Olomouckého kraje Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych vám všem poděkovat za to, že jste přijali naše pozvání na konferenci s názvem Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje. Již svojí účastí jste dali jasně najevo, že vám osud území, kde společně žijeme a které již téměř sedm let nese označení Olomoucký kraj není lhostejný. Když říkám naše pozvání, myslím tím platformu reprezentantů následujících sektorů: krajské samosprávy, Olomouce, jako krajského města, vysokých škol, podnikatelů a církve. Tato neformální skupina, která se nepravidelně schází a kterou jsem trochu s nadsázkou označil jako Alianci pro rozvoj, si klade za cíl podpořit lepší vzájemnou spolupráci, která jediná může vést k dynamičtějšímu rozvoji našeho kraje. Za velice důležité proto považuji to, abychom všichni vykročili ze svého prostoru, chcete-li z oblasti svého hlavního zaměření, a ocitli se tak ve společném prostoru kraje. Tím může být odstraněna jedna z možných překážek, izolovanost jednotlivých institucí. My, na kraji, se o to snažíme například i pořádáním pravidelných čtvrtletních výjezdů rady kraje po jednotlivých územích obcí s rozšířenou působností. V budoucnu bychom měli všichni zde zastoupení partneři, to znamená: kraj, města a obce, vysoké školy, podnikatelé, neziskový sektor i církev spolu prostě více vzájemně komunikovat. I dnešek k tomu dává dobrou příležitost. První blok: Spolupráce přináší rozvoj a úspěch Motto mého vystoupení zní: Sdílejme své priority. K interpretaci této myšlenky se dostanu v závěru svého příspěvku. Dnešní konference je první svého druhu, co se týká reprezentativního zastoupení všech zúčastněných partnerů. Proto je cíleně zaměřena na obecnější témata. Zároveň pochopitelně platí, že další podobné akce by již měly směřovat na užší a konkrétnější oblasti, a to jak odborné, tak třeba i územní. 7

8 Přesto, co jsem právě řekl o širším vymezení témat dnešního jednání, jedno konkrétní zaměření existuje. Je jím stav a potenciál hospodářské spolupráce v rámci regionu. Za hospodářský rozvoj v našem kraji nenese přímou odpovědnost nikdo z nás. Nejsou to ani krajské zastupitelstvo ani obecní samosprávy. Pochopitelně to není ani záležitostí vysokých škol. Za hospodářský rozvoj kraje neodpovídají ani jednotliví podnikatelé, dokonce ani hospodářská či agrární komora. Přesto je to téma pro všechny z nás. Je tomu tak i proto, že pokud by náš kraj dlouhodobě ekonomicky stagnoval, znamenalo by to značné problémy pro všechny jeho segmenty, pro všechny naše instituce, ale především pro řadu našich občanů. Na hospodářský rozvoj má největší vliv daňová politika a legislativa, a to jak česká tak společná unijní. Proto je naší snahou zakomponovat jako pravidelné účastníky našich akcí poslance, senátory, ministry či europoslance. Někteří z nich tu jsou již dnes, a budou vystupovat. Pro nás všechny platí, že žijeme ve stejném socio-ekonomickém prostoru Olomouckého kraje, a měli bychom se proto na jeho rozvoji společně podílet. Krajská samospráva se k tomu snaží přispět tím, že jako dvě své hlavní priority definovala podporu vzdělávání a rozvoj dopravní infrastruktury. Konkrétně to znamená, že vyváženou a dostupnou nabídkou vzdělávání na středních školách, jejichž jsme zřizovateli, se snažíme o vyšší uplatnitelnost absolventů na trhu práce. Nabídka studijních oborů prochází každoročně diskuzí se zástupci zaměstnavatelů a úřadů práce v rámci krajské tripartity, s cílem vyhovět požadavkům podnikatelských subjektů na kvalifikovanou pracovní sílu. V budoucnu, až se tento trend naplno projeví, by tak mělo více absolventů navazovat na své studium prací ve firmách a méně končit mezi neúspěšnými uchazeči o práci. Uvědomujeme si, že naše ekonomika má šanci jen za předpokladu trvalého rozvoje lidských zdrojů. Již zmíněnou krajskou tripartitu jsme vytvořili jako první svého druhu v České republice. V loňském roce jsme spolu s krajskou hospodářskou komorou a úřadem práce založili novou tradici v pořádání burzy pracovních příležitostí s názvem Morava job. 8

9 Je zajímavé připomenout si v této souvislosti pár čísel. Na konci roku 2004 byla míra nezaměstnanosti v ČR 9,5%, ale v Olomouckém kraji 11,7%. K 30. září letošního roku byla nezaměstnanost v ČR 6,2% a v Olomouckém kraji 6,7%. Znamená to, že za necelé tři roky se snížil rozdíl míry nezaměstnanosti v Olomouckém kraji proti celostátnímu průměru z 2,2% na 0,5%. To je jistě pozitivní a povzbudivý fakt pro naše další aktivity. Nezastupitelnou roli v rozvoji regionu hraje rovněž nabídka vysokoškolského vzdělání v kraji. Tu dlouhodobě reprezentuje především Univerzita Palackého. Významné pro Olomoucký kraj jsou rovněž iniciativy nových vysokých škol, Moravské vysoké školy v Olomouci, která nabízí vzdělání v oborech ekonomiky a managementu, nebo svým zaměřením ojedinělé Vysoké školy logistiky v Přerově. Na podporu uvedených tří vysokých škol poskytl Olomoucký kraj v uplynulých třech letech více než 19 milionů korun. Jsme si samozřejmě vědomi také potřeby kontaktu studentů se světem. Ve snaze podpořit jejich možnosti získání zkušeností v zahraničí jsme v letošním roce zavedli systém zahraničních stipendií určený studentům středních a vysokých škol. Mimo již uvedeného stojí za připomenutí, že Olomoucký kraj opět jako první začal každoročně finančně podporovat i soukromé střední školy. Ke druhé naší prioritní oblasti, tedy rozvoji dopravní infrastruktury lze uvést následující. V jednáních s orgány státní správy prosazujeme nutnost dobudování páteřní sítě rychlostních komunikací a kvalitní propojení jižní a severní části našeho regionu. Jako majitelé komunikací II. a III. třídy se snažíme o jejich zásadní obnovu a rekonstrukci. V období let to představuje 64 investičních akcí a částku vyšší než 3,2 miliardy korun. Dobrá dopravní dostupnost umožní například rozvoj sektoru služeb, jehož potenciál zůstává u nás ne zcela využit. Věřím, že řada z vás sleduje naši snahu o zachování vojenské vrtulníkové základny v Přerově Bochoři s cílem dobudovat toto letiště jak pro vojenské tak pro civilní využití. V rámci svých kompetencí v oblasti cestovního ruchu podporujeme všechny aktivity, které mohou napomoci jeho rozvoji. Z rozpočtu kraje hradíme propagaci kraje na veletrzích cestovního ruchu, přispíváme na rozvoj cyklostezek nebo na turistické 9

10 značení. Podporujeme systém slev pro tuzemské i zahraniční návštěvníky kraje pod názvem Olomouc Region Card. V dalších oblastech, které může kraj ovlivnit, se snažíme o vyvážený přístup v rámci možností našeho rozpočtu. Jak však vyplynulo z některých případů, které jsem jmenoval, jsme připraveni podpořit aktivity, které povedou k výchově odborníků a manažerů, kteří přinesou a budou schopni v kraji uplatnit technologie s vyšší přidanou hodnotou. Tyto, společně s kvalitní dopravní infrastrukturou a využitím potenciálu regionu v oblasti služeb mohou podle mého názoru vést k vyššímu tempu hospodářského rozvoje Olomouckého kraje. V neposlední řadě před námi stojí velká výzva. Mám tím na mysli možnosti čerpání evropských fondů v období let Role kraje je i ve zprostředkování přístupu obcím, podnikatelským subjektům nebo neziskovému sektoru k těmto finančním zdrojům. Sami pochopitelně také podáváme své projekty. Na rozdíl od celostátního nelichotivého procenta využívání těchto zdrojů byl Olomoucký kraj v minulém období úspěšný z více než 90%. Věřím, že i v tomto probíhajícím období tomu nebude jinak. A jestliže, jen z Regionálního operačního programu do našeho kraje směřuje přibližně 9 miliard korun, pak to určitě bude zanedlouho vidět. Kromě toho navíc téměř pro všechny subjekty existuje šance být úspěšnými i v sektorových operačních programech. Nemůžeme ale spoléhat jen na pomoc zvenčí, musíme si pomoci sami navzájem. A opravdu efektivně si pomůžeme, když budeme podporovat své vize, vymýšlet a realizovat společné projekty. Prvním krokem je právě uspořádání této konference. Další setkání a diskuse by pak měly být na konkrétnější témata, například o škále vzdělávání, jaká tady je a jaká by mohla a měla být, včetně případného iniciování nějaké formy technického vzdělávání na úrovni vysoké školy. Jiná konference pak může být zaměřena na hospodářský rozvoj z pohledu a potřeb podnikatelů. Dalšími tématy mohou být sociální či zdravotní služby poskytované na území Olomouckého kraje. A to jsou jen některé příklady. Dámy a pánové, za Olomoucký kraj, jeho samosprávu i krajský úřad, vás chci ujistit, že akce tohoto charakteru chceme i dále pořádat. 10

11 Na úvod jsem vám slíbil objasnit své motto, které pro připomenutí zní: Sdílejme své priority. Slovo sdílet přitom chápu ve dvou hlavních významech: 1. sdílejme, ve smyslu informujme o našich cílech nejen své kolegy, zaměstnance a klienty, ale i ostatní významné instituce v rámci kraje. 2. význam slova sdílejme, vnímám, jako ztotožněme se na hlavních prioritách Na závěr bych tedy své motto mírně doplnil. Upravená verze tedy zní: Sdílejme své priority, je to jediná cesta ke společnému úspěchu. Děkuji vám za pozornost. 11

12 Ing. Miloslav Vlček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Dámy a pánové, Jsem rád, že mohu zúčastnit zahájení konference Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje. Už jenom pohled na seznam pozvaných hostů a vystupujících ukazuje, že se zde sešli všichni, kterým na Olomouckém kraji a jeho dalším rozvoji záleží. Záleží na něm i mně. O pozitivních trendech v rozvoji našeho kraje budou zcela určitě hovořit další řečníci. Domnívám se však, že pozornost je potřeba zaměřit především na oblasti, v nichž se vyskytují problémy, kde jsme zatím ještě a to různých příčin dostatečně nevyužili potenciál rozvoje. Osobně mě například netěší, a zřejmě ani nikoho z Vás, když vidím v různých statistických údajích Olomoucký kraj v dolní polovině srovnávacích žebříčků našich krajů. Ať je to například v počtu nezaměstnaných, výši průměrného platu. Problémy vidím rovněž v dopravní infrastruktuře, což má následný negativní dopad na rozvoj regionu jako celku, a jeho okrajových částí zvlášť. Mohl bych rovněž hovořit o dalších oblastech života našeho regionu.., školství, zdravotnictví. Domnívám se, že problémy mohou postupně nastat i v zemědělství. Přitom máme zcela nepochybně dobré předpoklady pro další rozvoj našeho kraje. Jsou jimi především strategicky výhodná poloha, dopravní dostupnost i když ne všude, rozvinutá infrastruktura, dostatek kvalifikovaných pracovních sil, ale i vstup zahraničních investorů. Na co tedy podle mého názoru zaměřit pozornost? Za prvé je to zásadní zlepšení dopravní infrastruktury v našem regionu. Nejde přitom jen o hlavní trasy, ale o zlepšení dopravy v okrajových částech kraje. Za druhé je nezbytné podpořit komplexní programy rozvoje průmyslu, zemědělství a služeb, zejména pak v okrajových částech kraje 12

13 Za třetí snižovat nezaměstnanost a zvyšovat průměrné mzdy, což je úzce spojeno s rozvojem průmyslu, služeb a zemědělství Za čtvrté - je to ochrana životní prostředí, které je například nezbytné k rozvoji cestovního ruchu. Protože je pro náš kraj charakteristický nerovnoměrný rozvoj jeho jednotlivých oblastí, považoval bych v této souvislosti za důležité: Dále stabilizovat hanácké okresy s jejich průmyslem, službami, zemědělstvím. Rozvíjet podhorské oblasti stěžejní by pro ně měl být zpracovatelský průmysl odpovídající místním podmínkám. Především v návaznosti na těžbu dřeva a zemědělství. Rozvíjet horské oblasti Šumperka a Jesenicka zde jde především o služby lázeňství, cestovní ruch, ale i těžbu dřeva a zpracovatelský průmysl. Myslím si, že musí být naší ambicí hledat cesty, jak podporovat rozvoj Olomouckého kraje. Za podstatné přitom spatřuji společné hledání priorit. Musíme k tomu zajistit také finanční prostředky. Z našich, řekněme domácích zdrojů, ale i z fondů EU. Možná jsou i jiné cesty. Vláda ČR nedávno zřídila komisi pro rozvoj Brdska s tím, že pomoci mají kraji peníze z evropských fondů, resortních programů a stovky miliónů nad tento rámec jsou připraveny v rozpočtu ministerstva financí. Kladu si v této souvislosti otázku, proč bychom i my neměli usilovat o prosazení podobného programu, který by se týkal například Šumperska a Jesenicka. Byť to není oblast, kde by měl být umístěn radar. Je to samozřejmě otázkou diskuse. Stejně jako o dalších podnětech, o kterých jsem se zmínil a které nejsou neznámé. A jednou z možností, jak pevně věřím, bude i konference Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje. Děkuji za pozornost. 13

14 Martin Novotný, primátor statutárního města Olomouc Dámy a pánové, pěkné dopoledne, když jsem spřádal v hlavě úvahy, jakým způsobem se obrátit k tomuto dnešnímu auditoriu jménem statutárního města Olomouce, zvolil jsem zamyšlení politika nad tím, v jaké chvíli se zrovna nacházíme z hlediska krajské metropole a jejího potenciálu pro rozvoj Olomouckého kraje. Nepovažuji za náhodu, že se právě v tuto chvíli schází tak široká skupina lidí reprezentujících jak veřejnou sféru, nejdůležitější instituce krajské, metropolitní, komunální politiku, tak i oblast duchovní nebo oblast vzdělanostní. Domnívám se, že základní charakteristikou této chvíle z hlediska historického vývoje v našem kraji je skutečnost, že v zásadě končí etapa našeho vyrovnávání se s důsledky minulého režimu. Když se na to podíváme prismatem krajské metropole, tak si myslím, že stále méně řešíme základní prvoplánové vizuální téma zanedbanosti stavu veřejné infrastruktury, kterou nám zachoval komunismus. Centrum našeho města už je stejně krásné, jako jsou centra měst na západě, a zahraniční turista či podnikatel po několika dnech v Olomouci nevidí markantní rozdíl. Zároveň jsme překonali tu etapu, kdy jsme se vyrovnávali s určitým obdobím marginalizace významu města Olomouce v politickém systému ČR, v systému veřejné správy. Všichni víte, že v období komunismu se naše město postupně proměnilo v pouhé okresní město. Dnes už jsme však plnohodnotnou krajskou metropolí, plnohodnotnou metropolí nově vzniklého Olomouckého kraje. Tu zkušenost, že už se nevyrovnáváme primárně s důsledky zanedbanosti a marginalizace z období komunismu, jsem si měl možnost živě ověřit v nedávných dnech prostřednictvím návštěvy našeho partnerského města města Veenendaal v Nizozemsku. Na našich kolezích z Veenendaalu bylo vidět, že stále více přemýšlejí nad tím, co je a co bude obsahem další spolupráce s Olomoucí. Po listopadové změně v roce 1989 brali naši spolupráci tak, že jejím primárním cílem je, že oni jakožto občané ze zkušené západoevropské demokratické země nám předávají své zkušenosti s tím, jak funguje demokracie, jak funguje komunální politika, jak funguje hospodářský rozvoj. Avšak při několika posledních návštěvách v našem městě zjistili, že spousta věcí z hlediska kvality veřejných služeb nebo z hlediska kvality infrastruktury je v našem města už na stejné, ne-li často na vyšší úrovni než právě 14

15 v jejich městě. Proto si myslím, že základní charakteristikou této chvíle je, že už nemůžeme stavět na nějakých komparativních výhodách, na kterých jsme mohli stavět doposud. Ta dnešní chvíle je o tom, že hledáme produktivní základnu pro rozvoj města Olomouce, pro rozvoj Olomouckého kraje. To znamená to, co skutečně zajistí, abychom se vyrovnali s tím rozdílem, který stále ještě přetrvává je to rozdíl v HDP, je to rozdíl v úrovni platů a v kupní síle obyvatelstva. Myslím si, že s touto chvílí je pro mě jako pro primátora města Olomouce zároveň spojena jedna velká naděje, kterou odvozuji z toho, co vidím kolem sebe. Domnívám se, že v posledních letech velmi vzrůstá pověst našeho města doma i v zahraničí. Spousta lidí v České republice si uvědomuje určitou unikátnost města Olomouce, města plného historických památek, města s druhou nejstarší univerzitou, města se skvělým životním prostředím z hlediska dědictví městských parků a zároveň města se zvláštním klidem, který se nedostává městům typu Prahy, Brna či Ostravy. Podobný názor často slýcháme i od zahraničních návštěvníků. Ti říkají, že město Olomouc je perla, která má potenciál, který nikde jinde v České republice snad s výjimkou Prahy (v určitých oblastech) nevidí. Zároveň, když si monitoruji měsíc po měsíci, jaké projekty soukromých podnikatelů jsou ve fázi přípravy z hlediska jejich umístění do města Olomouce, naplňuje mne to také velkou nadějí. Dělal jsem si nedávno takovou osobní sumarizaci, a když jsem si nasčítal potenciální soukromé prostředky, které by mohly být v nebližších letech investovány do rozvoje města Olomouce podotýkám soukromé, nikoli veřejné (a tím lépe) tak mi vyšlo docela zajímavé číslo někde kolem 20 miliard korun. To číslo má v sobě docela zajímavou vnitřní strukturu. Velká část investic se chystá v oblasti bydlení. V našem městě by v nejbližších letech měla vzniknout zcela nová moderní kvalitativně úplně odlišná kapacita bydlení pro občany, přitom počet těch bytů se počítá v řádu tisíců. Poměrně velká aktivita probíhá také na poli přípravy kapacit pro administrativu a to nejenom administrativu veřejnou, ale zároveň i pro nejrůznější správní či výkonné budovy firem. Velké investice směřují také do oblasti cestovního ruchu. Na spadnutí jsou mnohasetmilionové investice zejména v oblasti hotelnictví a doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch. A ten nejlepší signál vidím v tom, že nejenom veřejná sféra, ale už i soukromí investoři, a dokonce i investoři, kteří jsou doma v našem regionu, začínají být natolik silní, aby začali připravovat sami z vlastních prostředků hospodářský rozvoj. Chystá se například několik průmyslových zón, na jejichž vzniku se město Olomouc žádným způsobem finančně nepodílí, a které 15

16 chystají sami soukromí investoři. Možná vás napadne, že tam chybí ještě to poslední, a sice nějaká velká investice v oblasti základní výroby. Asi všichni víme, že v Olomouci to nebude investice typu automobilky, že to nebude investice typu nějakých velkých strojírenských závodů. Spíše by to měly být investice středního rozsahu v oblasti HI-TEC výrob. Ale známá ekonomická poučka říká, že ty faktory, které jsem uvedl na začátku - to jest vzrůst aktivity na poli bydlení, na poli zázemí pro firmy, vlastní schopnost firem generovat nový hospodářský rozvoj - jsou většinou předzvěstí toho, že k těm velkým investicím, které jsou skutečně produktivní, opravdu dojde. V tomto dnešním auditoriu se sešli spolu s politiky a zástupci duchovní sféry také představitelé podnikatelského sektoru. Myslím si, že všichni víme, že tato konference, a ani ty, které budou následovat, nemůžou jednoznačně zaručit a předurčit, že dojde k hospodářskému rozvoji. Když na konferencích budeme takto diskutovat, tak samozřejmě nemůžeme kauzálně ten hospodářský rozvoj nějakým způsobem vyvolat či způsobit. Hospodářský rozvoj je totiž daleko víc výsledkem spontánního chování lidí. Opravdu to nepůjde bez toho, že se najdou třeba podnikatelé, kteří dlouhým přemýšlením o tom, jak funguje zajímavá tiskařská technologie, dospějí v téměř nulových podmínkách dokonce k tomu, že předstihnou japonské technologické koncerny a vymyslí tiskařské stroje, které potom ve velkém uplatňují na západních trzích. Bez takových příkladů spontánního vývoje zdola se samozřejmě žádný ekonomický rozvoj neobejde. My v tuto chvíli dokonce ani přesně nevíme, na které odvětví se bude hospodářský rozvoj v Olomouckém kraji orientovat. Bude to potravinářství nebo nějaké sofistikované výroby spojené se zemědělstvím s využitím zázemí třeba univerzitního? Budou to HI-TEC technologie v oblasti informačních technologií? Budou to HI-TEC technologie v oblasti vlastních, středně velkých výrob? Nevíme, jen tušíme, že to asi bude mix toho všeho. A úkolem nás všech, kteří jsme se tady dnes sešli, je vytvářet pro to podmínky. Nejsme schopni ten hospodářský rozvoj vyvolat, ale tím, že spolu budeme komunikovat, a tím, že se spolu budeme dělit o informace, dnes asi nejcennější komoditu v ekonomice, tím jsme schopni k tomu zásadně přispět. Rada města Olomouce vychází právě z teze, že není zdrojem hospodářského rozvoje, ale je tím orgánem, který má pro něj vytvářet podmínky. Proto jsme si stanovili čtyři základní priority pro toto čtyřleté volební období. Podpora hospodářského rozvoje zahrnuje nejenom náš podíl na přípravě průmyslových zón, ale týká se také naší aktivní pomoci (ať už na poli 16

17 majetkoprávním, nebo na poli územního plánování) při realizaci soukromých záměrů hospodářského rozvoje. Chceme také výrazně pomáhat rozvoji bydlení v našem městě a opět ne přímo coby investor, ale chceme pomáhat těm firmám, které chtějí z vlastních prostředků postavit novou kapacitu pro kvalitní bydlení v Olomouci. Myslíme si rovněž, že důležitou záležitostí je rozvoj volnočasových aktivit. Je to jedno z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví v dnešní ekonomice a myslíme si, že díky tomu klidnému historickému centru a kvalitnímu životnímu prostředí má právě rozvoj služeb v oblasti volného času v Olomouci velkou perspektivu. A tím posledním naším pilířem je turistický ruch. Nemůžeme na něm sice postavit hospodářský rozvoj, ale určitě bude jedním ze tří či čtyř hlavních odvětví, které do budoucna budou přispívat k rozvoji bohatství města Olomouce. S ohledem na to, jakým způsobem je Olomouc vnímána svými návštěvníky, vyplývá mi z toho perspektiva, na kterou bychom měli vsadit. Nemůže to být průměrnost, nemůže to být levná pracovní síla, nemůže to být kvantita. Krásné historické dědictví města Olomouce by nás mělo vést k tomu, že bychom měli vsadit na věci, které spojuje jedno slovo a to slovo EXCELENCE. Ovšem nikoli v tom klasickém slova smyslu, jak ho známe z pohádek, ale v tom moderním slova smyslu, to znamená něco, co je výjimečného. Měli bychom podporovat rozvoj takových odvětví, která jinde v ČR nefungují a nemohou nabídnout takovou kvalitu. Svým vystoupením jsem se po celou dobu snažil sdělit jednu základní dobrou zprávu, a sice že jsou velmi konkrétní signály, které naznačují, že v nejbližších letech by se krajské město Olomouc mohlo zásadně proměnit a zásadně se rozvíjet. Děkuji vám za pozornost. 17

18 prof. RNDr. Lubomír Dvořák, CSc., rektor Univerzity Palackého Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje 22. října 2007 RCO úvodem Olomoucký kraj - klíčový hráč hospodářsk ského a společensk enského rozvoje kraje - svými kroky spoluurčuje rozvojové trendy Univerzita Palackého - obrovská intelektuáln lní kapacita asi studentů zaměstnanc stnanců - klíčový hráč na poli terciárn rního vzdělávání,, vědy v a výzkumu v kraji 18

19 Partnerská spolupráce PROČ? OK i UP jsou významné instituce v kraji, jejich mnohé aktivity přesahujp esahují hranice kraje Mohou a měli m by (pokud se tak již neděje) výrazně přispět t ke koordinaci aktivit další ších institucí (veřejn ejné samosprávy měst, hospodářských ských subjektů,, politiků, ) Současn asná situace Nutnost podpory vzdělávání jako hybatele a katalyzátoru toru rozvoje Nutnost podpory vědy, v výzkumu a jejich praktického využit ití (vývoj, inovace) Nutnost vzájemn jemně se informovat, stále překonp ekonávat vzájemn jemné bariéry ry (neochota, malá kompetentnost), dohody dotahovat do realizace Podílet se na vytvářen ení důvěry mezi sebou a další šími partnery 19

20 Současn asná situace UP Uvědomujeme si svou roli v regionu (i mimo region) výchova odborníků v přírodovp rodovědných dných oborech, medicíně,, v mnoha humanitních oborech uplatnění ve státn tní správě a samosprávě, školství,, zdravotnictví,, ve výzkumu, v průmyslu Snaha o dobrou komunikaci a spolupráci s partnery (viz např. podpora MVŠO) Rozvoj UP: - posilování pozice na trhu vzdělávání (rekvalifikace, celoživotn ivotní vzdělávání, ) - zavádění výsledků výzkumu do praxe - VTP a PI Operační programy EU Vzdělávání pro konkurenceschopnost Věda a vzdělávání pro inovace Podnikání a inovace Životní prostřed edí Lidské zdroje a zaměstnanost Integrovaný operační program, Regionáln lní operační program 20

21 Regionáln lní partnerská spolupráce Zastoupení kraje v Bruselu Zprostředkov edkování kontaktů v zahraničí,, hledání zahraničních partnerů pro projekty (návštěva va CERN) Kontakty v politické rovině Partnerství v projektech OP RLZ Academia film Olomouc, Agentura rozvojové a humanitárn rní pomoci, Agentura Pro- Bio, CEPAC, Britské centrum, Francouzské centrum, Konfuciova akademie atd. Cíle PROK? Poznat navzájem své možnosti, schopnosti Vzájemn jemně se informovat o záměrech, z rozší šířit vzájemn jemně prospěšnou spolupráci Navázat osobní kontakty Dosáhnout vyšší míry synergie a v důsledku d toho získat z i většív prostředky na společné aktivity 21

22 Co můžm ůže e region očeko ekávat od UP? Nápady na potenciáln lní projekty Nabídky na spolupráci na projektech Koordinace společných záměrůz Reakce na požadavky praxe na konkrétn tní typ absolventů Spolupráci a propojení s podnikatelskou sférou Děkuji za pozornost! 22

23 Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Etika spolupráce Arcibiskupství olomoucké prezentuje na svém panelu jeden podařený příklad spolupráce. Jde o Arcidiecézní muzeum, které stojí za pozornost především jako muzeum mimořádné, svým významem a kvalitou daleko přesahující nejen náš region, ale i hranice státu. Ta skvělá věc se podařila díky mimořádným lidem, kteří uměli spolupracovat. Metropolitní kapitula dostala v restituci zpátky dům vedle katedrály, který dala k dispozici. Arcibiskupství zapojilo farnosti a společně dali k dispozici arcibiskupské sbírky a mnohé skvosty z kostelů, které se vystavují. Ministerstvo kultury jako zřizovatel Muzea umění zřídilo pobočku Arcidiecézní muzeum a dalo k dispozici finanční prostředky, na nichž se podílí i Olomoucký kraj, a hlavně Muzeum umění dalo k dispozici své znalosti a zkušenosti. Nebýt tak široké spolupráce, nemohlo se dílo podařit. Podobně by jistě mohli vyprávět své zkušenosti i mnozí z vás. Já bych však dnes rád upozornil na potřebu spolupráce v rovině podstatně důležitější, protože podmiňuje úspěšnou budoucnost našeho snažení. Nestačí vybudovat úspěšný podnik, školu, obec, či úřad. Třeba myslet i na jejich budoucnost. Jestli myslíme na jejich budoucnost, musíme myslet taky na jejich pracovníky a jejich rodiny. Chceme-li mít i zítra dost pracovníků a dobrých, musíme podpořit rodiny, aby vůbec měly děti a taky je dobře vychovaly. K tomu potřebujeme také vzdělávací instituce i zdravé životní prostředí a to i zdravé mravní prostředí a kvalitní kulturu. Nedostatek dětí a jejich špatná výchova v četných rozpadlých rodinách působí problémy i ekonomice. Napřed se zavírají školy, pak vysoké školy z nedostatku lepších přijímají i méně schopné studenty a snižují svou úroveň. Nemá kdo pracovat na důchodce, tak nařídíme pracovat i starým a nevýkonným důchodcům, ale je otázka, který podnik je bude chtít. Snad se budou vymýšlet povinné kvóty důchodců v podniku. Podnikům chybějí pracovníci, tak se zvou cizinci a připravují se budoucí problémy národnostní, případně i náboženské. Nic nového. To tu už bylo. Pro nedostatek pracovníků pozvala naše rozvíjející se společnost už ve 13. století Němce. Jak to dopadlo ve 20. století, známe. Nejsem proti cizincům a přistěhovalcům, ale ptám se, jestli my máme dost chuti k životu a reálné důvody k 23

24 naději. Diagnóza je složitější, ale zdá se, že můžeme zjednodušeně tvrdit: naše problémy vyrůstají z egocentrismu, kdy myslíme sobecky na sebe a nedovedeme žít pro druhé ani pro děti, kdy zisk má větší hlas než svědomí a mravní zásady. Dovolte jeden příklad z konference dětských a mládežnických časopisů, která se nekonala v našem kraji. Psycholog se ptá, proč jistý časopis tak hrubě narušuje rozvoj dalších generací sváděním dvanáctiletých dětí k sexuální praxi. Redaktor chladně odpovídá, že je to podmínka jejich sponzora, který vyrábí antikoncepci. Tady se krátkozrace vše podřídilo zisku jednoho podniku a negativní dopad odnesou všichni. Nevím, jestli se najde sponzor dobrého dětského či mládežnického časopisu, který by si sice podporou časopisu přímo nezajišťoval další zisk svého podniku, ale přispěl by k ozdravění společnosti a tím i k ekonomické prosperitě vzdálenější budoucnosti. Ministr vnitra nedávno sdělil, že 51% dětí z dětských domovů končí trestnou činností. Víme také, že většina dětí z rozvedených rodin je postižená na celý život nedostatkem lásky a příkladu dobré harmonické rodiny. Rozvodů však stále přibývá. Vymýšlíme přísnější zákony na děti, ale neptáme se, co jsme jim dlužní. Nevyplatilo by se omezit nedělní práci a dát rodinám větší příležitost být pospolu? Nepomohlo by prezentovat ve sdělovacích prostředcích méně negativních zpráv, které inspirují ke zlu a navádějí k následování špatných příkladů? Nepřispělo by, kdyby tvůrci kultury zobrazovali méně současnosti a dovedli více inspirovat k vytváření lepší budoucnosti? Ano, podniky by to něco stálo a od lidí by to vyžadovalo vnitřní kázeň, ale dlouhodobě by to prospělo. Všichni jsme na jedné lodi a dlouhodobou prosperitu můžeme zajistit jen všichni společně. K tomu musíme překročit hranice osobních a skupinových zájmů, ba i navyklé mantinely působnosti, v něčem přijmout i vlastní omezení a naučit se dívat hodně dopředu. Počítat s tím, že nejcennější pochvala a uznání není věcí dnešních novin, ani příští uzávěrky hospodářského roku nebo příštích voleb, ale vděčnost dalších generací. Jsem vděčný za dnešní konferenci a věřím, že inspiruje nejednu spolupráci na dobrém díle. Přijměte, prosím, vy, kteří se už snažíte o komplexní pohled na dnešní 24