MASARYKOVA UNIVERZITA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA FYZIKY, CHEMIE A ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Léčebná výživa pohledem pacienta Brno 2015 Vedoucí diplomové práce: Mgr. Jiří Šibor, Ph.D Vypracovala: Bc. Jana Zimolová

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Třebíči dne Podpis

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu práce Mgr. Jiřímu Šiborovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, připomínky, ochotu a trpělivost, které mi poskytl po celou dobu zpracování mé diplomové práce. Dále děkuji ing. Evě Tomášové, ředitelce nemocnice a také ostatním kolegům za spolupráci při provádění dotazníkového šetření.

4 Obsah ÚVOD VÝZNAM VÝŽIVY Výživné látky Bílkoviny Sacharidy Tuky Vitamíny Minerální látky a stopové prvky Voda Nežádoucí látky v potravinách Migranty Rezidua pesticidů Rezidua farmakologických látek Výživová doporučení pro obyvatele České republiky Dietní systém v České republice Legislativa související se stravováním Malnutrice Základní diety Dieta 0 tekutá Dieta 1 kašovitá Dieta 2 šetřící Dieta 3 racionální Dieta 4 s omezením tuků Dieta 4S s přísným omezením tuků Dieta 5 s omezením zbytků Dieta 6 nízkobílkovinná Dieta 8 redukční Dieta 10 neslaná, šetřící Dieta 11 výživná Dieta 9 diabetická Dieta při celiakii Strava v období gravidity a prekoncepčním období

5 5.15 Výživa v období kojení Léčebná výživa pohledem pacienta Metodologické poznámky Výsledky šetření Diskuse hodnocení výzkumných otázek Závěr Seznam použité literatury Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh Příloha č. 1 Formulář, dotazník Přílohy Příloha č

6 ÚVOD V současné době je, oprávněně, výživě člověka věnována stále větší pozornost. Začínáme si uvědomovat souvislost mezi výživou a zdravotním stavem populace, zajímáme se o složení potravin a jejich vliv na naše zdraví. Současný životní styl se velmi rychle mění. Naši předkové vykonávali převážně fyzicky náročnou práci. Většina obyvatel pracovala v zemědělství nebo lesnictví, rovněž náročnost práce v průmyslu je s dnešní dobou nesrovnatelná. V současné době těžce fyzicky pracuje mnohem menší procento populace, než tomu bylo v minulosti. Bohužel stravovací návyky, strava bohatá na tuky a cukry, je u nás stále převažující. Rodinné zvyklosti, ale i nezdravý životní styl, nepravidelné stravování, zvýšená psychická zátěž a nedostatek pohybu mají za následek zhoršování zdravotního stavu a nárůst výskytu například civilizačních chorob. Významným vlivem na stav výživy obyvatelstva má ekonomická situace. Výchozí (základní) je ekonomická situace jednotlivce vyplývající od úrovně rodiny, přes vyspělost konkrétního státu až po globální možnosti planety Země (zatím, než začneme využívat i mimozemských možností). Bohužel je na naší planetě stále celá řada zemí (a není jich málo), jejíž obyvatelé trpí nedostatkem potravin, v hraničních případech i hladomorem. Jedná se například o státy postižené přírodními katastrofami, vleklými válkami nebo nepříznivými klimatickými podmínkami. V mnoha případech má nedostatečná výživa fatální následky. Tyto následky jsou obzvláště děsivé, ve srovnání se zeměmi, ve kterých dochází k plýtvání s potravinami i pitnou vodou. K volbě předmětného tématu mě přivedla mimo jiné i anketa zajímající se o kvantitu a kvalitu stravování ve významných zdravotnických zařízeních České republiky, která byla otištěna v deníku Dnes a jejíž výsledky nebyly, většinou, vůbec uspokojivé. V některých aspektech dokonce tristní až nepochopitelné zejména ve zdravotnictví například přesolování jídel v nemocnicích. Cílem předložené diplomové práce je zjištění spokojenosti pacientů se stravováním v nemocnici. 6

7 Diplomová práce je obligátně rozdělena do tří částí. První část (literární rešerše) shrnuje teoretické poznatky o výživě člověka, dietních systémech a charakteristika nejčastěji (ve zdravotnictví) aplikovaných typů diet. Nejsou zde, na druhé straně, rozebírány diety v laickém smyslu slova, které velmi často nevycházejí z vědeckých poznatků a opírají se pouze o empirii často ve velmi úzkém pojetí. Dále je na tomto místě kompilována související platná legislativa. V praktické části jsem se s pomocí dotazníkového šetření snažila zjistit, zda a do jaké míry jsou pacienti spokojeni se stravou, která je jim podávána v naší nemocnici. Získané výsledky jsem po zpracování využitím jednoduchých statistických metod diskutovala a v závěru shrnula 7

8 1. VÝZNAM VÝŽIVY Správná výživa má zajistit optimální množství živin a energie pro správný vývoj, regeneraci tkání, fyzickou a psychickou práci, pohyb a obranyschopnost organismu vůči nemocem. Velmi úzký je vztah mezi výživou a zdravím. Nedostatek i dlouhodobý nadbytek potravy způsobuje různá onemocnění. Je dokázáno, že 40 % onemocnění je způsobeno nesprávnou výživou. (Bulková, V., 1999, s. 14). 1.1 Výživné látky Mezi základní výživné látky (živiny) patří bílkoviny, tuky, sacharidy, voda, minerální látky, stopové prvky a vitamíny. Bílkoviny, tuky a sacharidy dodávají tělu energii, ostatní látky většinou energii neposkytují, pro organismus jsou ovšem nepostradatelné jako prostředí pro biochemické procesy, katalyzátory apod. Denní příjem energie by měl být pokryt z 55 až 65 % sacharidovou složkou potravy, 20 až 30 % tuky a maximálně 15 % z bílkovinných zdrojů. (Bulková V., 1999) Bílkoviny Bílkoviny jsou základními stavebními kameny organismů. Jejich molekuly jsou složeny z aminokyselin. Z 22 aminokyselin je jich minimálně 8 esenciálních. Esenciální znamená, že si je organismus, v případě potřeby, nedokáže sám syntetizovat a musí je přijímat z vnějšího prostředí a to de facto výhradně potravou. Nejlepším zdrojem takových aminokyselin, resp. bílkovin jsou především potraviny živočišného původu jako maso, vejce, mléčné výrobky. (Kellner, U 1993). Nevýhodou tohoto zdroje bílkovin je, že se spolu s nimi dostávají do organismu i jiné, často škodlivé látky, např. tuky, zbytky antibiotik a jiných léčiv, růstové stimulátory, purinové látky, cholesterol apod. (Odstrčil, J. 2005). Potřeba bílkovin Minimální denní potřeba plnohodnotných bílkovin je pro dospělého člověka 0,5 až 0,6 g na 1 kg hmotnosti. Pokud není tento minimální příjem dosažen, mohou vznikat poruchy duševního i tělesného vývoje, dochází ke snižování odolnosti organismu, stoupá riziko infekcí a zhoršuje se hojení ran. Vzhledem k tomu, že naše tělo mnohdy nevyužije všechny 8

9 aminokyseliny optimálně, doporučuje WHO spotřebu 0,8 g na 1 kg hmotnosti člověka. (Odstrčil, J. 2006). Potřeba bílkovin se zvyšuje například v období nemoci nebo při hojení ran. Nedostatečný přívod bílkovin vede k poruchám tělesného i duševního vývoje, nadměrný přísun bílkovin zatěžuje látkovou proměnu (především pokud jde o ledviny a játra), a proto je také nežádoucí. Krom toho je vysoký příjem bílkovin obvykle spojen i s nadměrným příjmem tuků, protože většina potravin s vyšším podílem bílkovin obsahuje také skrytý tuk..(kellner, U., 1993, s. 33) Sacharidy Nejdůležitější a nejpohotovější zdroj energie. Zdrojem jsou převážně rostliny, které je produkují jako produkt fotosyntézy. Sacharidy se, v prvním přiblížení, rozdělují na jednoduché cukry a polysacharidy. Jednoduché cukry, mono a disacharidy, jsou rychle využitelným zdrojem energie. Do této skupiny patří například glukóza, fruktóza, laktóza a maltóza. Pouze monosacharidy jsou použitelné v parenterální výživě. Polysacharidy jsou využitelné pomaleji, nejdříve musí být v trávicím ústrojí rozštěpeny na monosacharidy a teprve potom je jejich energie využitelná k inkorporaci do makroergních vazeb. Doporučená denní dávka sacharidů v potravě je asi 50 až 55 % celkové energetické hodnoty denní dávky potravin, a to především ve formě polysacharidů. (Kellner, U 1993). Významným polysacharidem ve výživě člověka je vláknina. Jedná se o nestravitelné a nevyužitelné sacharidy, které mají minimální využitelnou energetickou hodnotu. V organismu působí především jako preventivní prvek v boji s civilizačními chorobami. (Bulková, V., 1999). Vláknina urychluje pohyby střev (střevní peristaltiku), ovlivňuje vyprazdňování a chrání před chronickou zácpou. Urychluje vylučování tuků a cholesterolu a tím napomáhá ke snižování cholesterolemie. Příznivě působí i u diabetických diet, poněvadž reguluje hladinu cukrů v krvi. (Bulková, V., 1999, s. 34). Trávení cukrů ochuzuje tělo o některé minerální látky, nejvíce o draslík, vápník, hořčík, což vede k odvápňování kostí a kazivosti zubů. Cukr také ochuzuje tělo o chrom a mangan, které jsou důležité pro funkci některých enzymů a tím přispívají k celkové degeneraci organismu. (Odstrčil, 2005, s. 123). 9

10 1.1.3 Tuky Tuky jsou největším zdrojem energie. Pro dospělého člověka se doporučuje, aby 15 až 20 % energetické hodnoty denní dávky bylo čerpáno právě z tuků. Tuk musí být v potravě přijímán denně. Množství přijímaného tuku závisí na druhu práce, pohybu, méně na teplotě prostředí a ostatních činitelích. (Bulková, V., 1999). Význam tuků pro lidský organismus: tuky jsou nejen zdrojem energie ale i vody v organismu (při metabolismu vzniká přibližně 30 ml vody denně. tuky pozitivně ovlivňují organoleptické vlastnosti pokrmů depotní tuk je tepelný izolátor tuk ovlivňuje elasticitu pokožky a zabraňuje jejímu vysychání tuk chrání tělesné orgány před úrazem. (Bulková, V., 1999) Vitamíny Vitamíny jsou organické látky většinou dusíkaté povahy, které tělu nedodávají téměř žádnou energii, ale jsou životně důležité pro správné fungování organismu jedná se vlastně o biokatalyzátory. Vitamíny si většinou tělo nedovede samo vytvořit, a proto se musí dodávat potravou. Výjimkou je snad vitamín B3, vitamín A, který tělo vytváří z přijatého z β- karotenu, a vitamíny D, které si tělo syntetizuje z cholesterolu prostřednictvím slunečního záření. (Bulková, V. 1999). 10

11 Rozdělení a charakteristika vitamínů Název Zdroje Příznaky nedostatku rybí tuk, játra a ostatní onemocnění očí, snížení vitamín A (retinol) vnitřnosti, žloutek, máslo, zrakové ostrosti, změny na nebo β-karoten mrkev, rajčata, šípky kůži a sliznici rybí tuk, žloutek, vitamín D větší množství získáme z provitamínu v naší kůži křivice vitamín E rozmanité zdroje, malé množství je v mnoha potravinách nedostatek prakticky neexistuje vitamín K vitamín. C listová zelenina, sója, chaluhy ovoce, zelenina, brambory poruchy srážlivosti krve únava, krvácení dásní, slabost Tabulka č. 1 Rozdělení a charakteristika vitamínů. Rozdělení a charakteristika vitamínů skupiny B Název Zdroje Příznaky nedostatku pivovarské kvasnice, zvýšená dráždivost, vitamín B 1 vnitřnosti obilné klíčky, nechutenství, otoky luštěniny vitamín B 2 pivovarské kvasnice, vnitřnosti obilné klíčky, luštěniny, mléko změny na ústech, ústní koutky vitamín B 6 vnitřnosti, maso, žloutek kožní a slizniční onemocnění vitamín B 12 vitamín PP pouze živočišné potraviny, nejvíce játra vnitřnosti, droždí, luštěniny, obiloviny chudokrevnost kožní změny vitamín H droždí, vejce, vnitřnosti brzdí růst, kožní projevy Tabulka. č. 2 Rozdělení a charakteristika vitaminů skupiny B. ( Šimončič, V., Kružliak, P., 1993) 11

12 1.1.5 Minerální látky a stopové prvky Minerální látky nejsou zdrojem energie. Lidský organismus si je sám nedovede vytvořit, musíme je tedy přijímat výhradně potravou. Mají nezastupitelnou úlohu při stavbě kostí, zubů a tkání. Velký význam mají při udržování osmotického tlaku nebo zabezpečení ph krevní plazmy. Podílí se na imunitním systému organismu. Zajišťují celkovou homeostázu organismu. (Bulková, V., 1999). Přehled minerálních látek důležitých pro lidský organismus Název Zdroje Význam pro organismus Ca Vápník P Fosfor Na Sodík K Draslík Mg Hořčík Cl Chlor J Jod F Fluor Fe Železo Cu Měď S Síra Mo Molybden Si Křemík Se Selen mléko, mléčné výrobky, sója, chléb, mléko, maso, luštěniny kuchyňská sůl zelenina, mléko, mléčné výrobky sója, ořechy, játra, mléko, kakao, ovesné vločky, kuchyňská sůl ryby, rybí výrobky fermentovaný čaj, ryby, zelenina, ovoce, maso, játra játra, krev, žloutky, sušené meruňky, pšeničné klíčky vnitřnosti, maso, vejce, luštěniny, avokádo mléčné výrobky, sýry, maso, luštěniny játra, ledviny, hrášek, listová zelenina celozrnné pečivo, mléko, maso, kopřivy mořské ryby, ledviny, játra, pšeničné klíčky stavební složka kostí, nezbytný pro svalovou činnost stavební složka kostí, součást nervové soustavy nezbytný pro hospodaření organismu s vodou důležitý při výstavbě tkání stavba kostí, je antidepresivní, prevence aterosklerózy potřebný pro správné reakce organismu potřebný pro činnost štítné žlázy nutný pro vývoj zubů a kostí součást krevního barviva a enzymů krvetvorný faktor, součást dýchacích buněčných enzymů důležitá při přeměně bílkovin, má detoxikační účinky důležitý pro růst střevní mikroflóry, podporuje ukládání floru do kostí podporuje růst, snižuje hladinu cholesterolu antioxidant, důležitý pro krevní oběh a štítnou žlázu 12

13 Zi Zinek Co Kobalt semena dýní, pšeničné otruby a klíčky, droždí játra, výrobky z pšenice, kakao, čaj, kukuřice napomáhá odstraňovat kožní defekty, obranyschopnost organismu součást vitamínu B 12, tvorba krve a regenerace organismu Tabulka č. 3 Přehled minerálních látek a stopových prvků. (Bulková, V., 1999), (Šimončič, V., Kružliak, P., 1993) Voda Voda je nenahraditelná součást všech živých organismů. Voda je hlavním a mnohdy jediným rozpouštědlem v organismech. Je to kapalina, která zajišťuje obligátní průběh biochemických procesů. U dospělého člověka tvoří asi 60 až 70 % jeho tělesné hmotnosti. V lidském těle voda tvoří vnitřní prostředí, dodává tkáním potřebné látky a současně odvádí zplodiny z těla ven. Pohyb vody a látek v ní rozpuštěných v buňkách je zajištěn osmózou, resp. na základě osmotického tlaku. Hospodaření lidského organismu s vodou řídí (na orgánové úrovni) především ledviny. Fyziologickými pochody dochází k vylučování vody z těla močí, odpařováním z kůže, dýcháním a stolicí. Ztráty vody musí být průběžně doplňovány. Doporučuje se přijímat v menších dávkách denně minimálně 2 litry vody. Při zvýšené námaze, nebo v horku potřeba vody významně stoupá. Člověk je na ztrátu vody velmi citlivý, bez vody vydrží člověk jen několik dní. Jako nápoj je nejvhodnější kvalitní nezávadná voda. (Bulková, V., 1999) 2. Nežádoucí látky v potravinách Společně se složkami potravy, které příznivě ovlivňují náš zdravotní stav, můžeme přijímat i látky, které mají na lidský organismus negativní vliv. Jedná se o tzv. kontaminanty, migranty a rezidua. Přítomnost těchto látek v potravinách řeší nařízení 1881/2006 EU, které stanovuje maximální povolené limity některých kontaminujících látek. Toto nařízení bývá poměrně často aktualizováno s ohledem na vyhodnocení rizik Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Jedná se především o dusičnany, polychlorované bifenyly, dioxiny, některé toxické stopové prvky a mykotoxiny. Limity bývají většinou stanoveny na jedlou část potravin, pokud potraviny překračují stanovené limity, nesmí být uvedeny na trh ani po 13

14 naředění nebo smíchání s jinými potravinami, tyto potraviny nesmí být rovněž chemicky detoxikovány. 2.1 Migranty Jedná se o skupinu látek, které do potravin pronikly z jiných materiálů, se kterými přišla potravina do kontaktu. Jako zdroj těchto látek lze uvézt především: obalové prostředky (fólie, vaničky, sklenice, plechovky) nádobí, náčiní, laky a povrchové úpravy zařízení, v nichž jsou skladovány nebo převáženy nebalené potraviny části kuchyňských spotřebičů a potravinářských strojů Tuto problematiku řeší v ČR vyhláška Ministerstva zdravotnictví 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy. Rezidua látek používaných v prvovýrobě 2.2 Rezidua pesticidů Jedná se o zbytky nebo metabolity látek, které byly použity pro ochranu rostlin. Registrace přípravků pro ošetřování rostlin je v ČR v kompetenci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Maximální limity koncentrace reziduí pesticidů v potravinách nebo krmivech v současné době stanovuje celosvětově Codex Alimentaris. V Evropě navíc nese zodpovědnost za posuzování rizika s množstvím reziduí v potravinách rovněž Evropský úřad pro bezpečnost potravin. 2.3 Rezidua farmakologických látek Do této skupiny patří všechny farmakologicky účinné látky nebo jejich metabolity, které zůstávají v potravinách živočišného původů (mléko, maso, vejce, med). Tuto problematiku řeší nařízení 37/2010 EU, o farmakologicky účinných látkách. Zvířatům, která jsou určena k produkci potravin je v EU možné podávat pouze léčiva, která jsou klasifikována v tomto předpisu. (Kocourek, V., Míková, K., in Dostálová, J., Kadlec, P., a kol., 2014) 14

15 3. Výživová doporučení pro obyvatele České republiky Ve většině vyspělých zemí jsou vydávána výživová doporučení pro obyvatelstvo. Tato doporučení jsou vždy aktualizována podle nenovějších vědeckých poznatků a vývoje zdravotního stavu společnosti. V České republice vydává tato doporučení Společnost pro výživu, vyplývají z dokumentů WHO a evropských odborných společností. Z nutričního hlediska se jedná především o následující doporučení: upravení energetické hodnoty s ohledem na pohybový režim tak, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi příjmem a výdejem optimální BMI u dospělé populace je v rozmezí 18 až 25 u dětí s nitroděložním růstovým opožděním by neměl být energetický příjem nadměrně navyšován, aby nedocházelo k jejich pozdějšímu rozvoji obezity příjem tuků u dospělé populace nesmí překročit 30 % energetické hodnoty. Celkově se jedná asi o 70 g na den, při výším energetickém vývoji lze dávku navýšit na 35 % příjem nasycených matných kyselin by měl být nižší než 20 g na den, příjem transnenasycených mastných kyselin by měl být co nejnižší množství cholesterolu by neměl denně překročit množství 300 mg spotřeba jednoduchých cukrů by neměla překročit 60 g denně, v tomto množství by měl převažovat podíl polysacharidů snižování spotřeby kuchyňské soli na 5 až 6 g za den, preferovat jodizovanou sůl v kojeneckém věku zásadně nesolíme zvýšení příjmu vitamínu C u dospělého člověka na 100 mg denně zvýšit příjem vlákniny u dospělého člověka na 30 g denně u dětí od druhého roku se stanovuje doporučené množství vlákniny podle vzorce 5 g + počet gramů odpovídající věku dítěte zvýšit příjem látek s antioxidačními účinky (zinek, selen, jod, vitamín E) Způsob dosažení těchto cílů: snížení podílu živočišných tuků a jejich nahrazení rostlinnými oleji, především olivovým, řepkovým a to bez tepelné úpravy významné snížení spotřeby kokosového a palmojádrového tuku a palmového oleje snížení příjmu cukru 15

16 zvýšená spotřeba zelenina a ovoce včetně ořechů, denní příjem zeleniny a ovoce by měl dosahovat 600 g v poměru 400 g zeleniny a 200 g ovoce zvýšit příjem luštěnin nahrazení výrobků z bílé mouky za výrobky z tmavé nebo celozrnné mouky preferovat příjem potravin s nižším glykemickým indexem (luštěniny, neloupaná rýže, celozrnné výrobky) zvýšit spotřebu ryb a rybích výrobků až na 400 g týdně omezit spotřebu potravin s vysokým podílem tuku (vepřový bok, uzeniny, smetanové mléčné výrobky, cukrářské výrobky) dodržování správného pitného režimu u dospělého cca 2 l vhodného nápoje denně preferovat nápoje neslazené nebo slazené přirozenou ovocnou složkou nikoliv cukrem snížit konzumaci alkoholických nápojů Výživová doporučení pro těhotné a kojící ženy: měsíc před plánovaným početím zajistit dostatečný příjem kyseliny listové strava by měla energeticky zajistit optimální váhový přírůstek pravidelná konzumace celozrnného pečiva, zeleniny, ovoce, masa a ryb těhotná žena by neměla konzumovat alkohol ve třetím trimestru by měla těhotná žena konzumovat nenadýmavou stravu kojící žena by měla zvýšit příjem tekutin o 0,5 až 0,8 litru, konzumovat potraviny s dostatkem bílkovin, vápníku a zinku v případech vegetariánství se doporučuje lakto-ovo vegetariánský způsob výživy Výživová doporučení pro starší lidi: dodržovat pitný režim potřeba bílkovin je v tomto věku vyšší, doporučuje se snížit příjem tuků dbát na dostatečný příjem zinku, vápníku, vitamínu C, B, D, a to především z přirozených zdrojů Výživová doporučení pro stravu dětí, především z pohledu prevence civilizačních chorob: nejvhodnější výživou v prvních 6 měsících je mateřské mléko 16

17 strava dětí ve věku 1 až 3 roky by měla: být podávána v pěti porcích obsahovat alespoň 500 ml mléka nebo mléčných výrobků 4 až 5 porcí zeleniny 3 až 4 porce chleba a obilovin 2 porce méně tučného masa (drůbež, králík, ryba) Dítě by nemělo konzumovat uzeniny, přesolené pokrmy, příliš ostré koření, bujónové kostky obsahující nadměrné množství soli, glutamanu sodného apod. Strava dětí v předškolním věku by měla obsahovat 3 až 4 porce mléka nebo mléčných výrobků 4 porce zeleniny a ovoce 4 porce chleba až postupně zařazujeme tmavé a celozrnné 2 porce masa začínáme zařazovat luštěniny dodržujeme pitný režim jídlo nepřesolujeme, nezařazujeme ostré a pálivé koření Strava dětí ve školním a adolescenčním věku by měla obsahovat v každé porci obiloviny 3 až 5 porcí zeleniny a ovoce 2 až 3 porce mléka a mléčných výrobků 1 až 2 porce masa volné tuky a cukry by měly být konzumovány omezeně džusy a slazené nápoje by měly být ředěny vodou Z alternativní výživy nelze u dětí doporučit veganství, makrobiotiku, frutariánství a další podobné směry, jelikož by mohly negativně ovlivnit fyzický i duševní vývoj dítěte či adolescenta. V gastronomické přípravě nutné se zaměřit na: 17

18 snížení ztrát vitamínů a dalších ochranných látek (antioxidantů) preferenci vaření a dušení minimalizaci příjmu toxických látek vznikajících při smažení, pečení a grilování, především u potravin s vyšším podílem živočišných bílkovin preferenci technologické úpravy s nižším množstvím přidaného tuku konzumaci dostatečného množství syrové zeleniny a ovoce zvýšení konzumace zeleninových a luštěninových pokrmů a zeleninových salátů doplňování stravy vhodnými obohacenými potravinami (například používat sůl s jodem) Další vhodné změny ve složení potravinářských výrobků snížit obsah trans-nenasycených a nasycených mastných kyselin v jedlých tucích snížit množství cukru v nápojích, džemech, kompotech, ochucených mléčných výrobcích, zmrzlině a cukrářských výrobcích rozšířit sortiment výrobků s vyšším podílem celého zrna rozšířit sortiment výrobků s nižším glykemickým indexem rozšířit nabídku zeleninových salátů, zejména čerstvých rozšířit výběr potravin s nižším obsahem soli zajistit odpovídající označování potravin, všemi informacemi, které jsou rozhodující pro rozhodování spotřebitele omezovat používání látek přídatných (aditiv, látek s kódem E), zejména konzervačních prostředků, syntetických barviv a fosfátů. Správný stravovací režim konzumovat tři hlavní jídla denně, přesnídávku a odpolední svačinu jíst pravidelně, dodržovat pauzu tří hodin mezi jednotlivými denními jídly Energetické rozložení celodenní stravy 20 % snídaně 35 % oběd 25 až 30 % večeře 5 až 10 % přesnídávka a svačina 18

19 Strava má být pestrá, odpovídat potřebám věku, pohlaví, fyzické aktivitě a zdravotnímu stavu. Při výběru potravin je nutné sledovat informace o složení na etiketách výrobku. (www.vyzivaspol.cz). [ON LINE], 2015, (Dostálová, J., Kadlec, P, a kol., 2014). 4. Dietní systém v České republice Česká republika byla v řešení výživy nemocných průkopnickou zemí, dietní systém byl závaznou státní normou. K poslednímu vydání tohoto dokumentu došlo v roce 1983, vedoucím autorského kolektivu byl docent Přemysl Doberský, tento předpis byl v roce 1991 novelizován. Výsledkem novelizace byl metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví., změny v tomto dokumentu se týkaly zejména názvů diet, úprav energetické hodnoty pokrmů a podobně. V současné době neexistuje žádná norma, která by určovala, jakým způsobem má být zajištěna výživa ve zdravotnických zařízeních. Na druhé straně jsou, celkem paradoxně, jednotlivá zdravotnická zařízení odpovědná za stav výživy svých pacientů. Je proto zcela běžné, že v jednotlivých zařízeních se připravují jednotlivé základní diety s jistou modifikací pro konkrétní zařízení a podle potřeb pacientů. Diety v dietním systému byly a jsou členěny podle rozličných kritérií. V současné době nejpoužívanější dělení podle technologických základů ztrácí, s ohledem na vývoj v oblasti gastronomických technologií, význam. Vybavení stravovacích provozů je většinou modernizováno a zařízení k přípravě pokrmů dnes běžně umožňují připravovat pokrmy s minimem tuku, například v páře. Dietní systém je specifický pro každé zdravotnické zařízení. Bez tohoto dokumentu není možné deklarovat zajištění péče o pacienty vyžadující speciální dietní úpravu stravy. Garantem vydání dietního systému je ředitel zařízení. Konkrétní rozpracování je úkolem ústavního dietologa ve spolupráci s nutričními terapeuty. Nutriční péče o hospitalizované pacienty je především týmovým úkolem. V čele tohoto týmu stojí ošetřující lékař. Už při příjmu by mě být zhodnocen výživový stav pacienta. V případě zjištění nedostatečné výživy musí být určeno, jakým způsobem bude sjednána náprava. Zde hraje významnou roli ošetřující personál, který sleduje další možné potíže při 19

20 příjmu potravy. Při podávání pokrmů pacientům s obtížnou sebeobsluhou je důležité pracovat trpělivě, ochotně a klidně. Současně je nutné u pacientů ve špatném výživovém stavu sledovat množství zkonzumované potravy. Získané informace vyhodnocuje nutriční terapeut. Jeho úkolem je navrhovat nápravná opatření, která konzultuje s lékařem. S ohledem na vývoj dietologie v zahraničí lze i u nás předpokládat trendy rozvoje oblastí dietního stravování. Jedná se především vývoj v těchto specifických oblastech: eliminační diety při potravinových alergiích bezglutenová dieta nutriční úpravy při onkologických onemocněních dieta při intoleranci laktózy oblast diet při redukci váhy diety s omezením dalších složek potravin (vitamín K, měď) léčebná výživa při onemocnění ledvin (Starnovská, T., in Kohout, P., Kortlíková, E., 2009). 4.1 Legislativa související se stravováním Základní požadavky na kvalitu a bezpečnost potravin stanoví: zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a předpisy vydané k jeho provedení zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči zákon č. 258/2000 Sb., a jeho novela, zákon 274/2003 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů prováděcí vyhláška č. 602/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č.137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných nařízení komise ES č. 1441/2007, které novelizuje nařízení č. 2073/2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, 853/2004 a 178/2002 ČSN Mikrobiologická kriteria pro potraviny stanovená v rámci pravidel správné hygienické a výrobní praxe ČSN Mikrobiologické zkoušení poživatin, předmětů běžného užívání a prostředí potravinářských provozoven 20

21 vyhláška Ministerstva zdravotnictví 157/2008 Sb. o potravinách pro zvláštní výživu a o způsobu jejich využití zákon č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích vyhláška č. 101/2007 Sb. o způsobu označování potravin a tabákových výrobků vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody zákon č. 477/2002 Sb. o obalech směrnice 2000/89 ES a směrnice 1169/2011 EU vnitrostátní doporučení Zásady správné výrobní a hygienické praxe ve stravovacích službách Vše ve znění pozdějších přepisů. Výrobce musí striktně dbát výše uvedených legislativních opatření, neboť se v mnohém případě jedná o skupiny strávníků, které z důvodu onemocnění mohou mít třeba narušenou rovnováhu mikroflóry ve střevním traktu, může se jednat o rizikové skupiny (malé děti, senioři, pooperační stavy apod.) a z tohoto důvodu připravované pokrmy musí být po stránce mikrobiologické, chemické, fyzikální bezpečné. Zřetel musí být brán na pacienty s potravinovou alergií, reakce přecitlivosti (laktóza, lepek) a to včetně šetrných technologických úprav pokrmů. 4.2 Malnutrice Malnutrice je stav zhoršené výživy, který v širším slova smyslu zahrnuje jakoukoliv odchylku od stavu dobré výživy, to znamená nejen důsledky nedostatečného příjmu energie nebo bílkovin vzhledem k potřebám organismu, ale i důsledky nedostatečného příjmu vitamínů (hypovitaminózy) a stopových prvků. (Kohout, P., 2010 s. 19). Příčinou malnutrice může být nedostatečný příjem potravy, porucha trávení, vstřebávání nebo metabolismu, případně zvýšené ztráty nebo potřeba organismu.(kohout, P., 2009). Malnutrice je onemocnění, kterému je nutné věnovat stejnou pozornost jako ostatním nemocem. Jedná se o závažnou komplikaci chorob, zapříčiňuje prodlužování léčby, delší dobu hospitalizace, zvyšuje počet komplikací primárního onemocnění, zhoršuje hojení ran a tvorbu dekubitů. Stav nedostatečné výživy vede mnohdy k nutnosti použití vyšších dávek 21

22 dražších antibiotik případně i k nutnosti opakování chirurgických zákroků. (Kohout, P., 2009). Nedostatečná výživa je zjištěna až u 11 % osob mladších 65 let. Zde je nejčastějším důvodem chtěné zhubnutí, depresivní stavy a léčebné diety. S přibývajícím věkem se riziko zvyšuje až k 15 %. Bohužel u hospitalizovaných seniorů se toto procento zvyšuje až k 50 %. Nejrizikovější skupinou jsou pacienti se zhoubnými nádory, gastroenterologickým onemocněním, například u pacientů s idiopatickými střevními záněty je malnutrice zjištěna až v 85 %. (Lukáš, K., Žák, A. 2007). 5. Základní diety 5.1 Dieta 0 tekutá Charakteristika Jedná se o neplnohodnotnou dietu, která se podává krátkodobě. Je vhodné ji kombinovat s enterální nebo parenterální výživou. Indikace V prvních dnech po operaci GIT, po operacích v dutině ústní, při chorobách hltanu a jícnu (varixy, stenóza jícnu, záněty, nádorová onemocnění, ozařování, tonzilektomie, těžké horečnaté onemocnění) Vhodné potraviny a úpravy: pokrmy upravujeme vařením, dušením nebo zapékáním ve vodní lázni hotové pokrmy rozmixujeme a naředíme tak, aby je bylo možné sát brčkem (k ředění použijeme masový nebo zeleninový vývar, mléko, smetanu nebo ovocné šťávy) maso používáme libové, šťávy a omáčky zahušťujeme moukou opraženou na sucho, provaříme minimálně 20 minut. ryby nejsou příliš vhodné (nebezpečí kostí) výjimečně můžeme jako příkrm podávat řídkou bramborovou kaši mléčné výrobky jsou vhodné, můžeme je ředit mlékem vhodné jsou koktejly s mlékem nebo tvarohem tuky používáme kvalitní, nejlépe do hotových pokrmů zeleninu používáme mladou, uvařenou do měkka a rozmixovanou 22

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu Danuše Hrbková nutriční terapeutka Směnný provoz narušení cirkadiánního rytmu dopad na zdraví člověka vyšší riziko koronárního postižení nárůst hladiny

Více

VY_52_INOVACE_02_37.notebook May 21, 2014. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo.

VY_52_INOVACE_02_37.notebook May 21, 2014. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Inovace školství V/2 Inovace

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Název: Zdravý životní styl 2

Název: Zdravý životní styl 2 Název: Zdravý životní styl 2 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

DOMOV BŘEZINY, p.o. Rychvaldská 531, 735 41 Petřvald, Tel: 596 541 238, e-mail: domovbreziny@domovbreziny.cz DIETNÍ SYSTÉM V DOMOVĚ BŘEZINY

DOMOV BŘEZINY, p.o. Rychvaldská 531, 735 41 Petřvald, Tel: 596 541 238, e-mail: domovbreziny@domovbreziny.cz DIETNÍ SYSTÉM V DOMOVĚ BŘEZINY DIETNÍ SYSTÉM V DOMOVĚ BŘEZINY Seznam diet platných v Domově Březiny 0 tekutá 1 kašovitá 2 šetřící 3 racionální 3 M racionální mleté maso 9 diabetická 9 M diabetická mleté maso 9/2 diabetická šetřící BON

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

DIETNÍ SYSTÉM OLÚ Albertinum Žamberk

DIETNÍ SYSTÉM OLÚ Albertinum Žamberk DIETNÍ SYSTÉM OLÚ Albertinum Žamberk DIETA KJ B T S d. č. 0s ČAJOVÁ-SONDOVÁ - hrazena enterální klinickou výživou (Nutrison, NutrilaC, atd.) Indikace: u pacientů, kteří nemohou přijímat stravu per os.

Více

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky Název školy: Základní škola Dukelských bojovníků a mateřská škola, Dubenec Autor: Mgr. Lucie Baliharová Název: VY_32_INOVACE_20/09_Zdravý životní styl Téma: Vitamíny a minerální látky Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1355

Více

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011 Předmět Přírodověda Třída 5. Autor Dagmar Šnajdarová Anotace Práce s textem týkající se živin a kalorií v potravinách. Soubor obsahuje 5 stran pro žáky a 4 strany pro učitele s řešením. Očekávaný výstup

Více

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH MOŽNOSTI ÚPRAVY DIETNÍHO REŽIMU HEMODIALYZOVANÝCH PACIENTŮ PŘI HOSPITALIZACI Mengerová O. 1, Duchková M. 1, Hanzlíková P. 1, Teplan V. 2 ÚOP 1, KN TC 2 ; IKEM Praha DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH Musí

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: ; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03 Název materiálu: Vitamíny. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Vitamíny. Očekávaný

Více

Kalorické tabulky potravin

Kalorické tabulky potravin BMI, Body Mass Index - jednoduchým výpočtem zjistíte, jak jste na tom s vaší váhou. BMI = hmotnost (kg) / výška (m) 2 BMI je však pouhým statistickým nástrojem, u konkrétních osob se může klinický stav

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Dieta porodnická dia ve FNKV. Lucie Nováková, DiS. Lucie.Novakova@fnkv.cz

Dieta porodnická dia ve FNKV. Lucie Nováková, DiS. Lucie.Novakova@fnkv.cz Dieta porodnická dia ve FNKV Lucie Nováková, DiS. Lucie.Novakova@fnkv.cz Obecná výživová doporučení pro těhotné ženy Příjem energie: Navýšení energetického příjmu od 10. týdne těhotenství u žen s převažující

Více

Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku

Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku Mateřské mléko Nejlepší způsob výživy je mateřské mléko složení je přizpůsobeno výživovým potřebám v různých fázích vývoje Složení mateřského

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

Správná životospráva školáka

Správná životospráva školáka Správná životospráva školáka Co je správná životospráva Správná životospráva zahrnuje dostatečnou pohybovou aktivitu a vyvážený pestrý jídelníček. Kvalitní strava je v dětském věku velice důležitá k zajištění

Více

-není dostatek živin, jelikož S není využít a jsou odbourávané B a T z těla

-není dostatek živin, jelikož S není využít a jsou odbourávané B a T z těla Otázka: Léčebná výživa klienta s onemocněním Diabetes mellitus Předmět: Biologie Přidal(a): Enelia Výživa a léčebná výživa LÉČEBNÁ VÝŽIVA KLIENTA S ONEMOCNĚNÍM DIABETES MELLITUS 1. TYPU. VÝMĚNNÉ JEDNOTKY.

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

Diabetes mellitus a stravování

Diabetes mellitus a stravování Diabetes mellitus a stravování Složení stravy Výživová hodnota (nutriční jakost) Energetická hodnota (výtěžnost) 1. Vitaminy 2. Minerální látky 3. Voda 1. Sacharidy 2. Bílkoviny 3. Tuky Rozdíly v diabetické

Více

Dietní režim. Vítejte na našem dialyzačním středisku

Dietní režim. Vítejte na našem dialyzačním středisku Dietní režim Vítejte na našem dialyzačním středisku Proč potřebuji dodržovat speciální dietu? I když se pomocí dialýzy z těla odstraní mnoho odpadních látek, musíte být při stravování stále opatrní, abyste

Více

ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA KOLEKTIV AUTORŮ

ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA KOLEKTIV AUTORŮ ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA KOLEKTIV AUTORŮ SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU HYGIENICKÁ SLUŽBA STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV PROJEKT ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA TEORETICKÁ VÝCHOVA A PRAKTICKÁ APLIKACE KE SPRÁVNÉMU ŽIVOTNÍMU STYLU,

Více

makroelementy, mikroelementy

makroelementy, mikroelementy ESENCIÁLNÍ ANORGANICKÉ (MINERÁLNÍ) LÁTKY makroelementy, mikroelementy MAKROELEMENTY Ca - 70kg/ 1200g Ca 98% kosti - 800 mg/denně, gravidní a kojící ženy o 20% více Obsah Ca v mg/100 g mléko 125 mg jogurt

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

Druhy a složení potravin

Druhy a složení potravin Druhy a složení potravin Přednáška 2 Doc. MVDr. Bohuslava Tremlová, Ph.D. Obsah přednášky Složení potravin, energetická a biologická hodnota potravin Význam jednotlivých složek potravin pro výživu Složení

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY1_11 Název materiálu: Druhy výživy Tematická oblast: Suroviny, 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva. Očekávaný výstup: Materiál seznámí

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Výživa těhotných a kojících žen. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Výživa těhotných a kojících žen. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa těhotných a kojících žen Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa těhotné 1 Na výživě a zdravém životním stylu významně závisí dobrý průběh těhotenství a porození zdravého dítěte

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Výživa

Více

ZAZNAMNÍK JMÉNO DATUM KONTAKT NA VÝŽIVOVÉHO PORADCE

ZAZNAMNÍK JMÉNO DATUM KONTAKT NA VÝŽIVOVÉHO PORADCE Poradna pro zdravou výživu a odvykání kouření MOJE ZMĚNA ŽIVOTNÍHO STYLU ZAZNAMNÍK JMÉNO DATUM KONTAKT NA VÝŽIVOVÉHO PORADCE Výchozí hmotnost Cílová hmotnost Cíle krátkodobé: 1. měsíc... 2. měsíc... 3.

Více

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY Následující text podává informace o základních minerálních a stopových prvcích, jejich výskytu v potravinách, doporučených denních dávkách a jejich významu pro organismus. Význam

Více

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD SPOTŘEBA POTRAVIN Jiří Hrbek Tisková konference,. prosince 21, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 1, 1 2 Praha 1 www.czso.cz Spotřeba potravin v ČR v dlouhodobém srovnání 2 Celková spotřeba

Více

CELIAKIE bezlepková strava. PA, ZZ 21.11.2013 Mgr. Jana Stávková (259058@mail.muni.cz)

CELIAKIE bezlepková strava. PA, ZZ 21.11.2013 Mgr. Jana Stávková (259058@mail.muni.cz) CELIAKIE bezlepková strava PA, ZZ 21.11.2013 Mgr. Jana Stávková (259058@mail.muni.cz) Celiakie Celiakální sprue, glutenová enteropatie, glutenová intolerance 1:200-1:250 (v ČR) Dětství i dospělost Genetická

Více

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor Složení potravy Bílkoviny 15% denní dávky = 1-1,5 g/24 hod. Význam - obnova a tvorba vlastních bílkovin - obranyschopnost organizmu Jsou nenahraditelné nelze je vytvořit z cukrů ani tuků. Plnohodnotné

Více

SYSTÉM STRAVOVÁNÍ A DIETETOLOGICKÉ PÉČE

SYSTÉM STRAVOVÁNÍ A DIETETOLOGICKÉ PÉČE SYSTÉM STRAVOVÁNÍ A DIETETOLOGICKÉ PÉČE Nemocnice Český Krumlov, a.s. Obsah: 1) Časový harmonogram podávání stravy 2) Možnosti individuálních požadavků na stravování ze strany pacienta 3) Seznam diet nemocnice

Více

Diabetes neboli Cukrovka

Diabetes neboli Cukrovka Diabetes mellitus Diabetes neboli Cukrovka Skupina onemocnění s nedostatkem nebo sníženým účinkem hormonu inzulinu Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 2. typu Narušený metabolismus- vstřebávání

Více

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. EU peníze školám. Inovace výuky v PrŠ Horní Česká

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. EU peníze školám. Inovace výuky v PrŠ Horní Česká Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Zpracoval: Předmět: Název

Více

Materiály 1. ročník učebních oborů, maturitních oborů ON, BE. Bez příloh. Identifikační údaje školy

Materiály 1. ročník učebních oborů, maturitních oborů ON, BE. Bez příloh. Identifikační údaje školy Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

OSVĚŽENÍ MLÉKEM. Karolína Hlavatá

OSVĚŽENÍ MLÉKEM. Karolína Hlavatá OSVĚŽENÍ MLÉKEM Karolína Hlavatá Mléko v dobách našich předků Mléko a mléčné výrobky jsou součástí výživy člověka již od mladší doby kamenné, kdy se člověk usadil a začal pěstovat obilí a chovat dobytek

Více

Zásady výživy ve stáří

Zásady výživy ve stáří Zásady výživy ve stáří Výuka VŠCHT Doc. MUDr Lubomír Kužela, DrSc Fyziologické faktory I. Pokles základních metabolických funkcí Úbytek svalové tkáně Svalová slabost, srdeční a dechové potíže Tendence

Více

Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách

Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách Doporučená pestrost (dále jen DP ) je sestavena tak, že při jejím dodržení bude splněn spotřební koš a současně i výživové doporučené dávky,

Více

Moderní přístupy k výživě dětí

Moderní přístupy k výživě dětí Moderní přístupy k výživě dětí Výuka VŠCHT Kužela, L. Moderní přístupy v oblasti výživy Převažující pojetí výživy doposud V popředí obava z hladovění Proto pohled spíše z kvantitativního hlediska Je stále

Více

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Odpovídá potřebám co do kvality i kvantity Primární prevence Z vědeckých poznatků a zvyklostí jednotlivých zemí Proto jsou

Více

SEZNAM ALERGENŮ dle směrnice 1169/2011 EU

SEZNAM ALERGENŮ dle směrnice 1169/2011 EU SEZNAM ALERGENŮ dle směrnice 1169/2011 EU číslo alergenu 1 Obiloviny obsahující lepek 2 Korýši a výrobky z nich 3 Vejce a výrobky z nich 4 Ryby a výrobky z nich 5 Jádra podzemnice olejné (arašídy) a výrobky

Více

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU Příjem - Potraviny jednotlivě 10.4.2011-16.4.2011 Datum Název Množství Energetický Sacharidy Jednoduché Vláknina (g) Bílkoviny Živočišné Rostlinné Tuky Živočišné Rostlinné

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 327

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 327 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 327 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829 Střední

Více

Jak vyzrát na sedavé zaměstnání překladatele a tlumočníka Jeronýmovy dny (podzim 2014)

Jak vyzrát na sedavé zaměstnání překladatele a tlumočníka Jeronýmovy dny (podzim 2014) Jak vyzrát na sedavé zaměstnání překladatele a tlumočníka Jeronýmovy dny (podzim 2014) Správným jídlem lze pozitivně ovlivnit schopnost koncentrace, duševní schopnosti a odolnost vůči stresu. Ing. Tereza

Více

Potravinové. alergie. Co to je potravinová alergie?

Potravinové. alergie. Co to je potravinová alergie? alergie Potravinové alergie Co to je potravinová alergie? O potravinové alergii hovoříme při neadekvátní reakci organismu na konzumaci stravy, která obsahovala netolerovanou potravinu, popřípadě její určitou

Více

Definice zvláštním složením, zvláštním výrobním postupem 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu

Definice zvláštním složením, zvláštním výrobním postupem 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu Hejmalová Michaela Definice potraviny, které se odlišují od potravin pro běžnou spotřebu svým: zvláštním složením, zvláštním výrobním postupem a jsou stanovené pro výživové účely uvedené v této vyhlášce

Více

Základem je neublížit

Základem je neublížit ÚSKALÍ DIETNÍ INTERVENCE U NEMOCNÝCH S RENÁLNÍ INSUFICIENCÍ O. Mengerová, T. Starnovská 1 Úsek ošetřovatelské péče, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha 4 Krč 1 Oddělení klinické výživy a

Více

ZÁKLADNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY

ZÁKLADNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY L 289/II/1924 CS Úřední věstník Evropské unie 30.10.2008 PŘÍLOHA XIII protokolu I Produkty pocházející z Jihoafrické republiky, na které se ustanovení o kumulaci podle článku 4 vztahují po 31. prosinci

Více

Naděžda Neherová VY_32_INOVACE_105. Lázeňské a wellness služby AUTOR:

Naděžda Neherová VY_32_INOVACE_105. Lázeňské a wellness služby AUTOR: Lázeňské a wellness služby VY_32_INOVACE_105 AUTOR: Naděžda Neherová ANOTACE: Prezentace slouží k seznámení s historií lázeňství a wellness Klíčová slova: Diety základní, specializované,standardizované

Více

Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky. Leidemanová Blanka VNT Nemocnice Jihlava, přísp.org.

Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky. Leidemanová Blanka VNT Nemocnice Jihlava, přísp.org. Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky Leidemanová Blanka VNT Nemocnice Jihlava, přísp.org. Historie: 1. výživové doporučení pod názvem Směry výživy obyvatelstva ČSR vydala Společnost pro

Více

Kritéria hodnocení potravin dle Zdravá potravina,z.s.

Kritéria hodnocení potravin dle Zdravá potravina,z.s. Kritéria hodnocení potravin dle Zdravá potravina,z.s. Systém hodnocení potravina je hodnocena ve třech kategoriích, které spolu úzce souvisí: označování bezpečnost složení potravin V každé kategorii získá

Více

Datum: 19.2.2013 Třída: 8.B www.zdrava-vyziva.net www.wikipedia.cz

Datum: 19.2.2013 Třída: 8.B www.zdrava-vyziva.net www.wikipedia.cz Složka sady Autor Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Předmět Tematický okruh Téma VY_52_INOVACE_Pr.8.14 Michaela Gleichová Člověk a příroda Přírodopis Přírodopis Biologie člověka Zdravá výživa Ročník 8.

Více

živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí

Více

Hygiena a školní zdravotnictví. Výživa a pitný režim

Hygiena a školní zdravotnictví. Výživa a pitný režim Hygiena a školní zdravotnictví Výživa a pitný režim Diskuse Proč je zdravá výživa důležitá? Jak byste definovali zdravou výživu? Zdravá výživa a populace České republiky. Jakým způsobem vést dítě ke zdravé

Více

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Výživa odpovídající potřebám organismu co do kvality i kvantity Primární prevence řady chorob Vychází z vědeckých poznatků

Více

Jídelní lístek 1. - 5. 6. 2015

Jídelní lístek 1. - 5. 6. 2015 1. - 5. 6. 2015 Pondělí Chléb s pomazánkou z olejovek, čaj (1,4,7) Polévka rychlá (1,3,9) Kynuté knedlíky s tvarohem a jahodami, bílá káva (čaj), (1,3,7) Rohlík s pomazánkovým máslem s pažitkou, mléko

Více

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol Co je cholesterol? - Cholesterol je steroidní látka, kterou lidský organismus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitamínu D. - Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných

Více

Přehled základní potravinářské legislativy ČR

Přehled základní potravinářské legislativy ČR Tab. č.: 118 Přehled základní potravinářské legislativy ČR A. Zákony 1 Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů - zákonů č. 166/1999 Sb., č. 119/2000 Sb.,

Více

Duben 2010. týden 1.4. až 4.4. čtvrtek 1.4.2010. pátek 2.4.2010. Velikonoční prázdniny. Velikonoční prázdniny

Duben 2010. týden 1.4. až 4.4. čtvrtek 1.4.2010. pátek 2.4.2010. Velikonoční prázdniny. Velikonoční prázdniny týden 1.4. až 4.4. čtvrtek 1.4.2010 pátek 2.4.2010 Velikonoční prázdniny Velikonoční prázdniny změna jídelníčku vyhrazena Strana 1 http://www.zspribram.cz pondělí 5.4.2010 Duben 2010 týden 5.4. až 11.4.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

www.zlinskedumy.cz STRAVOVÁNÍ - DIETY Odborné učiliště Kelč Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání

www.zlinskedumy.cz STRAVOVÁNÍ - DIETY Odborné učiliště Kelč Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání STRAVOVÁNÍ - DIETY Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání Odborné učiliště Kelč Rozvoj handicapovaných žáků a ICT CZ.1.07/1.5.00/34.0736 III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Přesnídáv. pomazánka z tuňáka, chléb, čaj se sirupem, ovoce, zelenina (obsahuje al. : 04) Polévka Oběd 1

Přesnídáv. pomazánka z tuňáka, chléb, čaj se sirupem, ovoce, zelenina (obsahuje al. : 04) Polévka Oběd 1 Pondělí 5.1.2015 Přesnídáv. pomazánka z tuňáka, chléb, čaj se sirupem, ovoce, zelenina (obsahuje al. : 04) Úterý 6.1.2015 zeleninový vývar stěstovinou (obsahuje al. : 01, 07, 03) čočka na kyselo, vejce

Více

CO JSME SNĚDLI ZA 61 LET?

CO JSME SNĚDLI ZA 61 LET? CO JSME SNĚDLI ZA 6 LET? Průměrný obyvatel České republiky spotřeboval za období let až celkem 7 35 obilovin v hodnotě mouky, z toho 4 rýže. Z mlýnských a pekárenských výrobků spotřeboval 3 76 chleba.

Více

Kniha receptur. Příloha č. 6 OBSAH. Úvod. Seznam zkratek a definice pojmů. Seznam použitých zkratek Přílohy k jídlům Vývary. Polévky.

Kniha receptur. Příloha č. 6 OBSAH. Úvod. Seznam zkratek a definice pojmů. Seznam použitých zkratek Přílohy k jídlům Vývary. Polévky. Kniha receptur OBSAH Seznam zkratek a definice pojmů Seznam použitých zkratek Přílohy k jídlům Vývary Polévky Hlavní jídla 1. cenová hladina - nadstandard (minutka) 2. cenová hladina - 2. a 3. jídlo s

Více

Výživa při onkologických onemocněních. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Výživa při onkologických onemocněních. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa při onkologických onemocněních Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zásady výživy 1 energeticky bohatá zároveň vysoce biologicky hodnotná zajištěno pestrostí dieta proto: dostatek bílkovin

Více

Psychologie výživy a energie wellness jídla

Psychologie výživy a energie wellness jídla Psychologie výživy a energie wellness jídla Wellness jídlo Co je Wellness jídlo??? Jídlo, které vám dá víc energie než kolik má kalorií!!! Stupně stravovací úrovně Stupně stravovací úrovně jsou kvalitativně

Více

Hodnocení polévek. Hodnocení hlavních jídel

Hodnocení polévek. Hodnocení hlavních jídel Hodnocení jídelníčku dle Nutričního doporučení Škola Mateřská škola Komenského, Komenského 1011, Kuřim Jídelníček za měsíc březen 2015 21 stravovacích dní Hodnotitel MVDr. Anna Niklová Hodnocení polévek

Více

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Martin Poklop SCM soustředění - 27.10.2014 Kladky u Konice Motivace Program přednášky Sportovní výkon z pohledu výživy Co si tedy dát? Zajímavá témata z pohledu zdravé

Více

Zdravá výživa & tipy na svačiny. Pavlína Skrčená

Zdravá výživa & tipy na svačiny. Pavlína Skrčená Zdravá výživa & tipy na svačiny Pavlína Skrčená Zdravá výživa - Neznamená úplnou změnu vašeho stravování - Přidáním zdravějších surovin do jídelníčku Dodržovat: pitný režim pravidelně se stravovat a nepřejídat

Více

Obsah soli v potravinách a její spotřeba ve stravě obyvatelstva ČR. Lucie Grossová, DiS.

Obsah soli v potravinách a její spotřeba ve stravě obyvatelstva ČR. Lucie Grossová, DiS. Obsah soli v potravinách a její spotřeba ve stravě obyvatelstva ČR Lucie Grossová, DiS. Charakteristika soli Chlorid sodný (NaCl), běžně označován jako kuchyňská či jedlá sůl, je chemická sloučenina chlóru

Více

Dieta u dialyzovaných pacientů

Dieta u dialyzovaných pacientů Dieta u dialyzovaných pacientů Hyperfosfatémie u dialyzovaných pacientů, její rizika a možnosti řešení Dana Sasaková - nutriční terapeut FMC DS, s.r.o. Kunětická hora, Dříteč 155, 24.5.2013 Čtyři základní

Více

Seznam přednášek - Poradce pro výživu

Seznam přednášek - Poradce pro výživu Seznam přednášek - Poradce pro výživu A B C D ÚVOD 1.Vstupní konzultace 2. Vyplnění formuláře 3. Diagnostika 4. Zjištění zdravotního stavu 5. Kodex výživového poradce 6. Definice činnosti poradce pro výživu

Více

Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách

Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách Doporučená pestrost (dále jen DP ) je sestavena tak, že při jejím dodržení bude splněn spotřební koš a současně i výživové doporučené dávky,

Více

Pyramida jako nástroj k interpretaci výživových doporučení. Věra Boháčová, DiS. Fórum zdravé výživy

Pyramida jako nástroj k interpretaci výživových doporučení. Věra Boháčová, DiS. Fórum zdravé výživy Pyramida jako nástroj k interpretaci výživových doporučení Věra Boháčová, DiS. Fórum zdravé výživy Výživová doporučení Stravování a režim jednotlivců Stravování a režim skupin Stravování a režim populace

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz Alternativní směry ve výživě způsob stravování, který je praktikován dlouhodobě a podstatně se liší od obvyklé stravy: a) vegetariánství b) veganská strava c) lakto-ovo vegetariánská strava d) fruktariánská

Více

Vitamíny. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 6. 12. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Vitamíny. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 6. 12. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Vitamíny Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 6. 12. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si připomenou přehled, rozdělení a zdroje vitamínů. VITAMÍNY - jsou nízkomolekulární

Více

Listopad 2010. týden 1.11. až 7.11. pátek 5.11.2010 Přesnídávka: celozrnný chléb, pomazánkové máslo, paprika, bílá káva

Listopad 2010. týden 1.11. až 7.11. pátek 5.11.2010 Přesnídávka: celozrnný chléb, pomazánkové máslo, paprika, bílá káva týden 1.11. až 7.11. pondělí 1.11.2010 Přesnídávka: celozrnné rohlíky, máslo, bílá káva polévka zeleninová s rýží kapustové karbenátky, brambory, červená řepa, čaj chléb, máslo s džemem, ovoce, sirup úterý

Více

ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ ZDRAVĚ A CHUTNĚ AUTOMATY VE ŠKOLÁCH. Bc. Anna Packová

ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ ZDRAVĚ A CHUTNĚ AUTOMATY VE ŠKOLÁCH. Bc. Anna Packová ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ ZDRAVĚ A CHUTNĚ AUTOMATY VE ŠKOLÁCH Bc. Anna Packová V České republice jsou aktuální tato data: Děti ve věku od 6 do 12 let: 10 % dětí trpí nadváhou dalších 10 % je obézních Děti ve věku

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 327 Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čsl.mládeže 5/9, příspěvková organizace

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 327 Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čsl.mládeže 5/9, příspěvková organizace Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 327 Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829 Střední zdravotnická škola, Děčín,

Více

JÍDELNÍČEK D 3, 9 16. 22. 2. 2015 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ

JÍDELNÍČEK D 3, 9 16. 22. 2. 2015 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ JÍDELNÍČEK D 3, 9 16. 2015 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře II. Večeře Loupák, kakao, Polévka ze zeleného hrášku Jogurt, Hovězí na bazalce, rýže Jemný salám, Obsahující alergeny

Více

Lipidy, důležité přírodní látky

Lipidy, důležité přírodní látky Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Diabetická dieta. Bc. Vladimíra Havlová, prof. MUDr. Alexandra Jirkovská, CSc., Centrum diabetologie IKEM, Praha

Diabetická dieta. Bc. Vladimíra Havlová, prof. MUDr. Alexandra Jirkovská, CSc., Centrum diabetologie IKEM, Praha Diabetická dieta Diabetická dieta je základem léčby diabetu. Stravou lze významně ovlivnit celkový zdravotní stav, zejména glykémii, hmotnost a krevní tuky. Bc. Vladimíra Havlová, prof. MUDr. Alexandra

Více

Listopad 2014. týden 3.11. až 9.11.

Listopad 2014. týden 3.11. až 9.11. týden 3.11. až 9.11. pondělí 3.11.2014 Přesnídávka: celozrnný rohlík, máslo, mléko polévka zeleninová s krupicovými noky čočka na kyselo, vejce, pečený vdolek, čaj chléb, máslo, džem, ovoce, sirup úterý

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12 Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Tuky se v zásadě dělí na přirozené a umělé. Rozlišují se zejména podle stravitelnosti. Nedávný průzkum renomované

Více

Úterý 1.9.2015. Středa 2.9.2015. Čtvrtek 3.9.2015. Pátek 4.9.2015. 01.09.2015 do 30.09.2015

Úterý 1.9.2015. Středa 2.9.2015. Čtvrtek 3.9.2015. Pátek 4.9.2015. 01.09.2015 do 30.09.2015 ..25 do 30..25 Úterý 1.9.25 Středa 2.9.25 Čtvrtek 3.9.25 Pátek 4.9.25 Celozrnné pečivo se sýrovou pomazánkou, mléko, okurek (obsahuje al. :, ) Slepičí polévka s nudlemi, rizoto z vepřového masa, sýr, sterilovaný

Více

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 Identifikátor materiálu Anotace Autor Jazyk EU: PRIR - 48 Pracovní list seznámí žáky s jednotlivými složkami potravy. Mgr. Kateřina Vanýsková Čeština Vzdělávací oblast Člověk

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL škola Střední škola F. D. Roosevelta pro tělesně postižené, Brno, Křižíkova 11 číslo projektu číslo učeb. materiálu předmět, tematický celek CZ.1.07/1.5.00/34.1037 VY_32_INOVACE_LUK_PS_1_01

Více

DIETA ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie

DIETA ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie DIETA Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_TEV2118 (Dieta) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 4. 4.

Více

Jídelní lístek 2. - 6. 3. 2015

Jídelní lístek 2. - 6. 3. 2015 2. - 6. 3. 2015 Pondělí Houska s máslem a džemem, kakao (1,7) Polévka rajská s rýží (1) Zapečené těstoviny se šunkou, okurka, čaj s citrónem, pomeranč (1,3,7) Chléb se sádlem, čaj (1) Úterý Chléb s pomazánkou

Více

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč je strava tolik důležitá? Dostatečný příjem kvalitní stravy je jednou ze základních podmínek života Výživa ovlivňuje

Více

duben 2015 týden 1.4. až 5.4.

duben 2015 týden 1.4. až 5.4. týden 1.4. až 5.4. středa 1.4.2015 Přesnídávka: Chléb, pomazánka se sardinek a sýru, zelenina ( 01, 04, 07 ) Polévka: Dršťková ( 01, 09 ) - / z hlívy ústřičné / Hlavní jídlo: Rýžová kaše sypaná čokoládou,

Více

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Základní pojmy spojené s lidskou výživou a vlivy ovlivňující výživu člověka. Historie výživy člověka. Vysvětlení

Více

od 01.10.2015 do 02.10.2015 Čtvrtek 1.10.2015 Pátek 2.10.2015

od 01.10.2015 do 02.10.2015 Čtvrtek 1.10.2015 Pátek 2.10.2015 od..25 do..25 Čtvrtek 1..25 Pátek 2..25 Veka chlebíčková, Medové máslo, Bílá káva, Čaj ovocný (A:,) krakonošská česnečka (A:,,,,,,) Holandský řízek, Brambory maštěné, Salát rajčatový, Nápoj ovocný (A:,,)

Více

Co je to tvrzení...?

Co je to tvrzení...? Co je to tvrzení...? tvrzení je sdělení, které není z hlediska označování povinné živiny jsou bílkoviny, tuky, sacharidy, vláknina, vitaminy, minerální látky (spec. sodík), jiné látky látky další s fysiologickým

Více

Jídelní lístek 2. - 6. 2. 2015

Jídelní lístek 2. - 6. 2. 2015 2. - 6. 2. 2015 Pondělí Rohlík s hermelínovou pomazánkou, kedluben, mléko (1,7) Polévka z vaječné jíšky (1,3,9) Povidlová omáčka, uzená krkovice, bramborový knedlík, čaj s citrónem, (1,3,7) Chléb s máslem

Více