Vyloučení společníka a zrušení jeho účasti ve společnosti

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Vyloučení společníka a zrušení jeho účasti ve společnosti Bakalářská práce Autor: Lucie Pouzarová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Michal Mědílek Praha Duben, 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Tisé, dne 28. dubna 2014 Lucie Pouzarová

3 Poděkování: Mé poděkování patří především vedoucímu práce JUDr. Michalu Mědílkovi, za vstřícný přístup, cenné rady, podněty a připomínky poskytnuté při vypracování bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat své rodině a svým blízkým za maximální podporu a trpělivost během mého celého studia.

4 Anotace Předmětem této bakalářské práce je analýza právní úpravy týkající se vyloučení společníka a zrušení jeho účasti ve společnosti. Práce si klade za cíl vymezit podrobněji danou problematiku a provést komparaci současné právní úpravy představované zákonem o obchodních korporacích a družstvech (zákon o korporacích) a právní úpravy před účinností tohoto zákona a platnosti obchodního zákoníku. Vzhledem ke změnám, které rekodifikace přinesla, jsou v práci zanalyzovány a porovnány také další formy zániku účasti společníka ve společnosti tak, aby byl široké veřejnosti předložen ucelený přehled možností dobrovolného či nedobrovolného ukončení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným a v komanditní společnosti. Klíčová slova Vyloučení, společník, zrušení, společnost, ukončení Annotation The subject of this bachelor thesis is the analysis of the antecedent legislation concerning expulsion of a business partner and anulment of his participation within the company. The work aims to define in more detail the given issue and to compare the current antecedent legislation represented by the Law on Corporations and Cooperatives (the Corporations Act) and antecedent legislation before the effective date of this Act and of the Commercial Code. Due to the changes which the recodification brought, are at work, analyzed and compared also other forms of termination of the participation of a partner in the company in order that the general public is presented a comprehensive overview of the voluntary possibilities or involuntary termination of the participation of a business partner in a limited liability company and limited partnership. Keywords Expulsion, business partner, annulment, company, termination

5 OBSAH Úvod Obecná úprava komanditní společnosti Úprava komanditní společnosti před rekodifikací Úprava komanditní společnosti po rekodifikaci Obecná úprava společnosti s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným před rekodifikací Společnost s ručením omezeným po rekodifikaci Právní postavení společníka ve společnosti Podíl Práva a povinnosti Vyloučení společníka a zrušení jeho účasti ve společnosti Důvody pro vyloučení společníka a zrušení jeho účasti ve společnosti Povinnosti společníka ve společnosti s ručením omezeným Povinnosti společníků v komanditní společnosti Vyloučení společníka rozhodnutím valné hromady kaduční řízení Vyloučení společníka ze společnosti s ručením omezeným kadučím řízení Vyloučení komanditisty z komanditní společnosti v kadučním řízení Vyloučení společníka rozhodnutím soudu Vyloučení společníka ve společnosti s ručením omezeným Vyloučení společníka v komanditní společnosti Zrušení účasti společníka soudem Zrušení účasti společníka soudem ve společnosti s ručením omezeným Procesní úkony vedoucí ke zrušení účasti společníka soudem Zrušení účasti společníka soudem v komanditní společnosti Zrušení účasti dědice obchodního podílu Zánik účasti společníka ve společnosti jako důsledek jiného soudního rozhodnutí Další způsoby zániku účasti společníka ve společnosti Vystoupení společníka Dohoda o ukončení účasti společníka Převod podílu Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným Převod podílu v komanditní společnosti Zrušení společnosti

6 6 Následky ukončení účasti Změna společenské smlouvy Převod a přechod podílu Vypořádací podíl Podíl na likvidačním zůstatku Odevzdání kmenových listů a jejich prohlášení za neplatné Následky zániku účasti vlivem smrti společníka Vyloučení člena družstva Závěr Seznam použité literatury Seznam použitých zkratek

7 ÚVOD Cílem mé bakalářské práce je analýza problematiky vyloučení společníka a zrušení jeho účasti ve společnosti a další možnosti zániku účasti společníka ve světle nového zákona o obchodních korporacích a před rekodifikací. 1 Téma jsem si vybrala, protože se týká zejména společnosti s ručením omezeným, která je nejrozšířenější a nejoblíbenější formou společnosti v našem prostředí. Ke zpracování mé práce budu používat metodu analytickou a provedu komparaci staré a nové právní úpravy platné od , kdy došlo k rekodifikaci soukromého práva, o které se hovoří jako o revoluci v civilním právu. Novými zákony jsou č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon a zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Zákonodárce vyjmul některá ustanovení obsažená v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a včlenil je do občanského zákoníku. Tímto prolnutím občanského a obchodního práva je nutné v mnohých případech použití obou zákonů jak občanského zákoníku, tak zákona o obchodních korporacích. Významnou úpravou, nad rámec změn faktických, je změna terminologie. Podle nové právní úpravy jsou souhrnně označovány obchodní společnosti a družstva jako obchodní korporace. Právní teorie dosud dělila společnosti na kapitálové a osobní, v současné době rozdělení stanovené právním předpisem. Osobními společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost a společnostmi kapitálovými společnost s ručením omezeným a akciová společnost. ZOK je postaven na zásadě co není zákonem zakázáno je dovoleno 2. V úvodu práce přiblížím právní úpravu společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti obecně a postavení společníků ve společnosti, z nichž plynou právě povinnosti, jejichž porušení má za následek vyloučení společníka nebo zrušení jeho účasti soudem. Komanditní společností se ve své práci budu zabývat zejména ve vztahu ke komanditistům, na které se vztahovala, za účinnosti obchodního zákoníku, některá ustanovení společnosti s ručením omezeným. I za účinnosti zákona o obchodních korporacích zde najdeme ustanovení, která lze použít na komanditisty stejně jako na společníky ve společnosti s ručením omezeným. Ve většině případů se dle současné právní úpravy, která přiřazuje komanditní společnost ke společnosti osobní, se však použijí na komanditistu přiměřeně 1 změna kodexu, právní úpravy 2 Důvodová zpráva k ZOK, [online], s. 5, [cit ], dostupné z: 7

8 ustanovení o veřejné obchodní společnosti. Dále ve své práci krátce zanalyzuji další možnosti zániku účasti společníka ve společnosti opět v porovnání obou právních úprav a jejich následky. Do své práce zahrnu také problematiku vyloučení člena družstva, přesto že se nejedná přímo o společníka, a to z důvodu nové právní úpravy družstva jako obchodní korporace. V poslední části své práce objasním následky, které ukončení účasti společníka ve společnosti přináší. Zdroji, ze kterých budu čerpat, jsou obchodní zákoník, zákon o obchodních korporacích, odborné právní časopisy, internetové články, odborné publikace, judikatura. Pro orientaci v předchozí a stávající právní úpravě uvádím ustanovení zákona, které upravují komanditní společnost a společnost s ručením omezeným. Úprava komanditní společnosti: - Obchodní zákoník = 93 až Zákon o obchodních korporacích = 37 až 39, 118 až 131 Úprava společnosti s ručením omezeným: - Obchodní zákoník = 105 až Zákon o obchodních korporacích = 11 až 14, 31 až 332, 37 až 39, 42, 43, 132 až Občanský zákoník = 1320 až

9 Pro přehlednost předkládám zjednodušený přehled způsobů, kterými dochází k zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným a komanditisty v komanditní společnosti a jejich úpravu v zákoně před rekodifikací a po rekodifikaci. Tabulka 1: Způsoby zániku účasti společníka ve společnosti v úpravě obchodního zákoníku a zákona o obchodních korporacích Způsob zániku účasti úprava dle ObchZ úprava dle ZOK s.r.o. k.s. s.r.o. k.s. vyloučení společníka v kadučním řízení 113 odst odst , vyloučení společníka rozhodnutím soudu odst. 2 zrušení účasti společníka soudem není možná vystoupení společníka 376 ZOP dle 102 odst. 1 není možné vystoupení komanditisty odst ZOP 110 odst. 1 dohoda o ukončení účasti společníka ve společnosti 149a není možná 203 není možná převod podílu odst smrt fyzické osoby dědění obchodního podílu 116 odst odst odst , zrušení společnosti 68 odst odst.3 Zdroj: Obchodní zákoník, Zákon o obchodních korporacích 9

10 1 OBECNÁ ÚPRAVA KOMANDITNÍ SPOLEČNOSTI Komanditní společnost je z historického hlediska nejstarší formou obchodní společnosti. 3 Řadíme ji mezi společnosti osobní, ve které jsou přítomné prvky společnosti kapitálové, mnohdy se tedy setkáme se zařazením mezi společnosti tzv. smíšené. Prvky kapitálové společnosti se projevují zejména ve vztahu ke komanditistům, kteří mají povinnost vkladu do společnosti v rozsahu stanoveném zákonem, zároveň ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu a nepodílejí se osobně na řízení společnosti. Výjimkou je případ, kdy je jméno komanditisty součástí firmy společnosti. Komanditní společnost je právnickou osobou, která může být založena pouze společenskou smlouvou a za účelem podnikání, tedy za účelem materiálním, případně za účelem správy vlastního majetku. Toto rozšíření možnosti založení společnosti za účelem správy jejího majetku, tedy nejen pro účely podnikání, je nově zavedeno zákonem o korporacích. Předmět podnikání komanditní společnosti není obchodním zákoníkem nijak omezen, omezení upravují některé jiné zákony, např. zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, z jehož ustanovení vyplývá, že česká komanditní společnost nemůže být bankou. Nejvýznamnější změny v komanditní společnosti předmět úpravy před rekodifikací po rekodifikaci účel založení společnosti podnikání podnikání a správa vlastního majetku minimální výše základního kapitálu nejnižší možný vklad komanditisty 5.000,- Kč není stanoveno 5.000,- Kč není stanoveno komanditní suma institut nezaveden výše není stanovena, nesmí být však nižší než výše vkladu povinný vklad pouze komanditisté, pouze peněžitý nebo nepeněžitý vklad pouze komanditisté, peněžitý, nepeněžitý, případně provedení prací či poskytnutí služeb, pokud to umožní společenská smlouva 3 Dvořák, T. Osobní společnosti ve světle rekodifikace českého obchodního práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, s., ISBN , s

11 obchodní podíl komanditisty pouze 1 obchodní podíl umožněno vlastnit více podílů i různých druhů 1.1 Úprava komanditní společnosti před rekodifikací Založení komanditní společnosti je možné nejméně dvěma zakladateli komplementářem a komanditistou. Vzhledem ke kogentnímu ustanovení zákona 4, tedy ustanovení nařizující, závazné, od kterého se nelze odchýlit, nemůže existovat jako společnost unipersonální, neboli jednočlenná. Musí mít minimálně dva společníky, komplementáře a komanditistu a tento minimální počet společníků musí být zachován po celou dobu trvání společnosti, jinak zaniká. Společníkem v komanditní společnosti může být jak právnická, tak fyzická osoba, avšak komplementář a komanditista nemůže být v jedné komanditní společnosti tou samou osobou. V názvu společnosti užívá komanditní společnost, může být nahrazeno zkratkou kom. spol. nebo k.s.. Vznik a zánik účasti v komanditní společnosti je taxativně vymezen zákonem. Komplementářem může být osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zvláštního předpisu 5, komanditistou osoba starší 18 let způsobilá k právním úkonům. Komplementář ručí za závazky společnosti neomezeně, komanditista do výše svého nesplaceného vkladu, neomezeně ručí komanditista, pokud je jeho jméno ve firmě společnosti. Společnost musí být založena společenskou smlouvou, jejíž obligatorní náležitosti jsou stanoveny v ustanovení 94 ObchZ. Povinností společnosti je tvorba základního kapitálu. 6 Obchodním zákoníkem je fakultativně stanovena výše minimálního vkladu komanditisty do základního kapitálu společnosti. I když se v tomto případě jedná o znak společnosti s ručením omezeným, tedy společnosti kapitálové, není vkladová povinnost v plném rozsahu stejná jako pro s.r.o. Komanditistovi nelze prominout splacení vkladu. Ustanoveními obchodního zákoníku, která lze aplikovat na právní postavení komanditisty jsou ručení komanditisty, vkladová povinnost, splácení vkladů a s tím spojené vyloučení komanditisty v kadučním řízení v případě nesplnění vkladové povinnosti, převod, přechod a rozdělení podílu komanditisty, povinnost příplatková a s tím spojená možnost vyloučení pro její nesplnění. V neposlední řadě zánik účasti rozhodnutím soudu. Těmito ustanoveními se řídí společnost s ručením omezeným odst. 1 ZOK, v dřívější úpravě ust. 93 odst. 1 ObchZ 5 93 odst. 2 ObchZ 6 58 ObchZ 11

12 Základní zákonnou povinností komanditisty je povinnost vkladová, které se není možné zprostit ani úpravou ve společenské smlouvě. Minimální výše je stanovena na 5 tis. Kč bez omezení horní hranice. Splatnost vkladu je upravena společenskou smlouvou jak stanoví 97a ObchZ. V tomto ustanovení není stanovena limitní lhůta pro splacení vkladu, jak je tomu u s.r.o., kde je lhůta 5 let stanovena jako maximální. Pokud komanditista nesplní svou vkladovou povinnost, může jej společnost vyloučit v kadučním řízení. Komanditistovi může být uložena společenskou smlouvou příplatková povinnost a to maximálně do výše 50 % jeho vkladu a stejně jako nesplnění vkladové povinnosti je nesplnění povinnosti příplatkové postižitelné. 1.2 Úprava komanditní společnosti po rekodifikaci Komanditní společnost je upravena v ustanoveních ZOK. Zásadní charakteristika komanditní společnosti zůstává ve větší míře zachována a příliš se neliší od úpravy současné. Pokud ze zákona neplyne něco jiného, přiměřeně se na ni použijí ustanovení o veřejně obchodní společnosti 7, oproti úpravě v obchodním zákoníku, který odkazoval na použití ustanovení zákona o veřejné obchodní společnosti a na právní postavení komanditistů ustanovení o společnosti s ručením omezeným. 8 Tuto změnu lze chápat jako posun, kterým se řadí komanditní společnost ke společnosti osobní. Společnost musí mít nejméně jednoho komplementáře a jednoho komanditistu a tato podmínka musí být naplněna po celou dobu existence společnosti, jinak ji soud i bez návrhu zruší a rozhodne o její likvidaci. 9 Komplementáři ručí za dluhy společnosti neomezeně a komanditisté ručí za její dluhy s ostatními společníky společně a nerozdílně do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku, 10 tedy v závislosti na splacení vkladu nebo komanditní sumě. Komanditistům zůstává vklad nadále povinný, není však zákonem stanovena minimální výše vkladu. Změnou v současném znění zákona o obchodních korporacích oproti obchodnímu zákoníku je vypuštění ustanovení, ve kterém byly upraveny okolnosti, za kterých jednal jménem společnosti komanditista. Dnes platí, že v situacích, kdy jedná komanditista vlastním jménem, není společnost z jeho jednání vázána ZOK 8 93 odst. 4 ObchZ 9 Jak vyplývá z ustanovení 211 odst. 2 NOZ ZOK 12

13 Novým institutem, ve vztahu k předchozí právní úpravě, je komanditní suma. Jde o konkrétní finanční sumu, uvedenou v obchodním rejstříku. 11 Nenahrazuje povinnost vkladu komanditisty, ta je obligatorně náležitostí smlouvy dle 124 písm. b), ale jde o volitelnou, fakultativní náležitost společenské smlouvy, která by měla zajišťovat větší rozsah ručení pro věřitele. Výši ručení komanditisty lze ve společenské smlouvě vázat také na hodnotu komanditní sumy, která musí být ve smlouvě v tomto případě uvedena. Pro korporaci samotnou není komanditní suma finančním přínosem, avšak ručení komanditisty se ve vztahu k třetím osobám zvyšuje. 12 Komanditní suma, a s ní spojené ručení, se snižuje o částku, kterou komanditista splnil svou vkladovou povinnost, z tohoto důvodu také nesmí být komanditní suma nižší než vklad komanditisty. Změna komanditní sumy má konstitutivní účinky, to znamená, že je účinná jejím zápisem do obchodního rejstříku. Zde se projevuje ochrana věřitelů, kteří jednají v dobré víře v obchodní rejstřík. Změna výše komanditní sumy se nemění pouze splácením vkladu komanditisty, ale vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o fakultativní náležitost společenské smlouvy, může dojít ke změně komanditní sumy i změnou společenské smlouvy (případné snížení či zvýšení komanditní sumy). V případě zvýšení komanditní sumy ZOK stanoví výjimku konstitutivnosti zápisu do obchodního rejstříku. 13 Ohledně podílu je komanditistovi nově umožněno mít více než jeden podíl v jedné obchodní společnosti, tak jak je tomu u společníka ve společnosti s ručením omezeným. I přesto, že se na komanditní společnost ve větší míře použijí ustanovení upravující veřejnou obchodní společnost, nejsou komanditní společnosti umožněna stejná práva veřejné obchodní společnosti. 14 V zákoně o obchodních korporacích i nadále zůstávají ustanovení, na které se použije přiměřeně úprava pro společnost s ručením omezeným např. výpočet výše vypořádacího podílu nebo převod podílu komanditisty. 11 Skutečnost, které je povinně zapisována do OR, aby byla známa věřitelům i třetím osobám 12 HEJDA, J., BACHROŇOVÁ, N., DIVIŠOVÁ, K., FINGER, L., MACHALA, M., PROSSER, M., VANĚČKOVÁ, V., Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech, Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Poznámkové znění. 1. vydání. Nakladatelství ANAG, s. ISBN , s odst. 2 ZOK 14 Např. možnost být insolvenčním správcem, 2 odst. 2 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích 13

14 2 OBECNÁ ÚPRAVA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM Společnost s ručením omezeným je historicky nejmladší formou společnosti, která využívá prvky osobní a zároveň prvky akciové společnosti, spočívající zejména v omezeném ručení společníků za závazky společnosti. 15 Ve společnosti s ručením omezeným je oddělen soukromý majetek společníka od majetku společnosti. Společník je povinen vložit do společnosti vklad v zákonem stanovené výši, který vyčlení ze svého majetku a pouze tato část se stává majetkem společnosti. Rizikem pro společníka, v případě neúspěšného podnikání, může tedy být postižení majetku pouze v takovém rozsahu, v jakém ručí za závazky společnosti. Forma s. r. o. je formou nejoblíbenější a nejvyužívanější. Dle podkladů Českého statistického úřadu bylo v České republice k registrováno společností s ručením omezeným z celkového počtu obchodních společností. 16 Důvodem může být zejména ručení za závazky společnosti, které je omezené a nízký základní kapitál. V současné době pouze 1 Kč, takže zakladatel nemusí mít finanční hotovost k tomu, aby mohl založit s.r.o. Pokud však porovnáváme společnosti kapitálové, je ukončení účasti společníka složitějším aktem než ve společnosti akciové. Společnost s ručením omezeným je označována za společnost kapitálovou a společníkům nenastává povinnost se na společnosti osobně účastnit v rozsahu, v jakém je tomu u osobních společností, nicméně se zde nevylučuje účast společníka na vedení společnosti, což je znakem společnosti osobní. Dalším společným prvkem společnosti obchodní bylo, do platnosti ZOK, že obchodní podíl nemohl být představován cenným papírem. Závisí na společníkovi či společnících, zda využijí možnosti ustanovit statutárním orgánem třetí osobu, či zda se budou účastnit sami vedení společnosti jako členové statutárního orgánu. Dalším prvkem osobní společnosti je částečné osobní ručení společníků za závazky společnosti. Jako společnost kapitálová, má povinnost vytvářet základní kapitál, odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, může být založena za podnikatelským účelem, ale také může vykonávat i jinou činnost. 15 Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2013, s ISBN , 16 Český statistický úřad. Tab. 2 Počty jednotek v registru ekonomických subjektů podle převažující činnosti a vybraných právních forem. [online], [cit ]. Dostupné z 14

15 Nejvýznamnější změny ve společnosti s ručením omezeným předmět úpravy před rekodifikací po rekodifikaci nejvyšší počet společníků 50 neomezen řetězení společností 17 zákaz umožněno minimální výše základního kapitálu nejnižší možný vklad společníka Kč 1 Kč Kč 1 Kč obchodní podíl společníka 1 společník 1 vklad 1 společník více vkladů, možnost vkladů různého druhu, obchodní podíl může být představován kmenovým listem povinnost a výše rezerv vytváří se rezervní fond ze zisku, výše podle společenské smlouvy nejméně však 10 % zisku není stanoveno vystoupení společníka pouze dohodou dohodou, zavedeno tzv. abandonní právo umožňující vystoupení společníka na základě zákonem stanovených důvodů 2.1 Společnost s ručením omezeným před rekodifikací Obchodní zákoník definoval společnost s ručením omezeným jako společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků, přičemž společníci ručí za závazky společnosti do výše svých nesplacených vkladů, dle zápisu v OR. Jako jediná z obchodních společností má stanovený maximální počet 50 společníků a tato hranice nesmí být po celou dobu trvání společnosti překročena. V případě porušení této povinnosti může soud rozhodnout o zrušení společnosti a její likvidaci. Společnost může být založena jednou osobou společníkem, tato společnost však nesmí být jediným společníkem nebo jediným zakladatelem společnosti jiné, zákaz tzv. řetězení. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří s.r.o situace, kdy s.r.o. s jediným společníkem je jediným zakladatelem a společníkem jiné s.r.o odst. 2 ObchZ 15

16 Společnost je povinna vytvářet základní kapitál ve výši stanovené ve společenské smlouvě, ten se může v průběhu zvyšovat či snižovat, maximální hranice výše základního kapitálu stanovena není, spodní hranice nesmí klesnout pod zákonnou hranici, která činí 200 tis. Kč. Na základním kapitálu se podílí společník pouze jedním vkladem, jeho minimální výše je zákonem stanovena na 20 tis. Kč. Pokud tedy zakládá společnost dvacet společníků, bude minimální výše základního kapitálu 400 tis. Kč. Společenskou smlouvou může být stanoven vklad v různé výši, musí být však dělitelný tisícem. Společnost je povinna vytvářet rezervní fond ve výši 10 % základního kapitálu, který slouží ke krytí ztrát nebo v situacích, které mají překonat nepříznivý průběh hospodaření společnosti. Převod obchodního podílu na jiného společníka je možný pouze se souhlasem valné hromady, pokud není stanoveno společenskou smlouvou jinak a převod obchodního podílu na jinou osobu musí být výslovně připuštěn společenskou smlouvou. Pokud ta mlčí, je převoditelnost na třetí osobu vyloučena. 2.2 Společnost s ručením omezeným po rekodifikaci Přijetím nových zákonů upravujících soukromé a obchodní právo se významně dotklo společností s ručením omezeným, které společníkům otevírá nové možnosti, ale plynou z něj také nové povinnosti a rizika. V úpravě s.r.o. v ObchZ některá ustanovení odkazovala na právní úpravu společností akciových. Nová právní úprava je ve vztahu k s.r.o. ucelená, společníkům dává větší možnosti upravit své postavení formou dohody. Stručně popíšu úpravy, které se týkají s.r.o. Velmi významnou změnou je snížení výše vkladu společníka, které nově činí 1 Kč. V případě jednočlenné společnosti může tedy základní kapitál činit 1 Kč. Tato úprava otevírá ještě větší možnosti využití této formy společnosti k podnikání a předpokládám, že její obliba ještě více vzroste. Počet společníků s.r.o. není v současné době omezen. ZOK ruší tzv. zákaz řetězení, který byl obchodním zákoníkem zakázán. Nově může společník, který je jediným společníkem v s.r.o. být také jediným zakladatelem nebo společníkem jiné s.r.o. Další zásadní úpravou je změna obchodního podílu ve společnosti. ZOK odstranil dualitu pojmů v ObchZ - podíl a obchodní podíl. I přesto, že se na některých místech ZOK pojem obchodní podíl nadále používá, lze se domnívat, že jde pouze o chybu legislativní. Důvodová zpráva jednotně hovoří o podílu. V dřívější právní úpravě mohl společník vlastnit pouze jeden obchodní podíl, nově může vlastnit podílů více. Společnost může vydat více podílů, které budou spojeny s konkrétními právy a povinnostmi, pokud to společenská smlouva připouští. 16

17 Podrobněji se budu podílu věnovat v jiné části této práce. Nová právní úprava připouští podíl formou cenného papíru, kterým je tzv. kmenový list. Tato možnost byla dříve připuštěna pouze ve vztahu k akciové společnosti. Ke zjednodušení došlo u příplatkové povinnosti společníka, není zákonem omezena hranice příplatkové povinnosti, společenská smlouva určí výši, kterou nesmí příplatky překročit. Příplatky mohou být nově i nepeněžité. S úpravou příplatkové povinnosti je také spojena možnost jednostranného vystoupení společníka. Dosud obchodní zákoník neumožňoval jednostranně ze společnosti vystoupit, vyjma případu převodu společnosti dle zákona o přeměnách. Také je upravena povinnost zveřejňování informací. Pokud má s.r.o. zřízené internetové stránky, je její povinností uvést na nich údaje, které má povinnost uvést na obchodních listinách a další údaje dle ZOK. Zásadní změnou, které ZOK přináší je rozšíření povinností statutárních orgánů. Jednání s péčí řádného hospodáře zůstává a nově je zákonem zavedeno pravidlo podnikatelského úsudku, kterým dochází k nové koncepci povinností statutárního orgánu ve vztahu ke společnosti a v případě jejich porušení i odpovědnosti za případnou újmu společnosti. Společnost je povinna vést seznam společníků, do kterého se zapisují údaje, kterými jsou jméno společníka, jeho bydliště, případně sídlo a další informace týkající se vkladů společníků a jejich podílů. Společnost může využít kumulativního hlasování, pokud to určí společenská smlouva. Jedná se o způsob hlasování, který společnost využije při volbě orgánů. Význam má u společností s více společníky a přínosem by mohlo být pro minoritní společníky, kteří jsou schopni prostřednictvím svých hlasů prosadit volbu kandidáta, kterého preferují do orgánu společnosti, který je předmětem volby a oproti kandidátům, které navrhuje majoritní společník. Zákon o obchodních korporacích nestanovuje povinnost společnosti vytvářet rezervní fond. Společnosti, které byly založeny před rokem 2014, mohou využít nové právní úpravy a rezervní fond, který byl vytvořen povinně, zrušit. To však pouze za předpokladu, že se podřídí nové úpravě zákona o obchodních korporacích v plném rozsahu, přijmou tedy tzv. generální opt-in a tím dojde k vyloučení použití obchodního zákoníku. S tímto krokem je spojená změna společenské smlouvy, ve které musí být povinnosti týkající se rezervního fondu vypuštěny. Finance z rezervního fondu, který byl zrušen, mohou být vyplaceny společníkům, případně mohou být převedeny jinam Viktor Dušek, advokát, KPMG Legal, [online], dostupné z jak-vyplatit-rezervni-fond-novy-zakon-prinasi-zmeny [cit ] 17

18 3 PRÁVNÍ POSTAVENÍ SPOLEČNÍKA VE SPOLEČNOSTI Právní postavení společníků v obchodní společnosti charakterizuje podíl na společnosti, který představuje práva a povinnosti plynoucí z účasti společníka ve společnosti a vyjadřuje rozsah, v jakém se společník na společnosti podílí, jak silné je jeho postavení, jaký vliv má na řízení společnosti a v jakém rozsahu se podílí na dosaženém hospodářském výsledku. 3.1 Podíl Podíl je právním institutem, který je převoditelný a obchodovatelný. Lze s ním smluvně disponovat. ZOK odstraňuje dualitu pojmů obsažených v ObchZ obchodní podíl a ponechává pojem podíl, mění se tedy pouze terminologie. Samotná definice podílu zůstává i v nové právní úpravě zachována, představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí 20. V dřívější právní úpravě by1 považován obchodní podíl za jinou majetkovou hodnotu 21, zásadní novinkou je skutečnost, že dle účinné úpravy je podíl věcí ve smyslu právním. ZOK výslovně toto nestanoví, ale ustanovení OZ v 489 uvádí věc v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Míra možných povinností spojených s podílem je omezená v tom smyslu, že musí mít souvislost s účastí ve společnosti, jak bylo zmíněno výše a vyplývá z ustanovení ZOK. Podíl můžeme dělit dle kvalitativní a kvantitativní stránky. Kvantitativní stránkou je poměr vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti 22, tedy míra, jakou se společník na společnosti účastní. Právní úprava je dispozitivní a připouští úpravu společenskou smlouvou, která může připustit rozdílnost různě velkých vkladů při zachování stejných podílů. Ve společenské smlouvě by tyto skutečnosti měly být dostatečně odůvodněny, aby byly v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a dobrých mravů. Tato situace může nastat například, pokud se jeden ze společníků podílí přímo na činnosti společnosti, jiný nikoliv. ZOK nově umožňuje společníkům a komanditistům mít více než jeden podíl v téže ZOK 21 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp.zn. 22 Cdo 700/2004, uveřejněný pod číslem 68/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek [online], dostupné na [cit ] odst. 1 ObchZ 18

19 obchodní korporaci. Kvantitativní stránkou je samozřejmě také hodnota obchodního podílu ve společnosti. Kvalitativní stránkou jsou práva a povinnosti plynoucí z účasti společníka ve společnosti. Zákon o obchodních korporacích připouští v ustanovení 135 možnost společníka ve společnosti s ručením omezeným vlastnit více podílů, a to i různého druhu. Tato možnost přinese ulehčení společníkům, kdy nebudou muset řešit případný proces rozdělení či sloučení podílů. Budou moci vlastnit podílů více, případně různé druhy podílů a disponovat s nimi samostatně. 23 Současná právní úprava nepodmiňuje převod obchodního podílu mezi společníky se souhlasem valné hromady, jak tomu bylo dosud. V případě, že společník vlastnící více podílů je v prodlení se splacením pouze některého z nich, týká se vyloučení jen toho podílu, kterého se prodlení s plněním vkladové povinnosti týká. I zde zákon nechává možnost úpravy tohoto ustanovení společenskou smlouvou. Možnost mít více podílů platí i v případě komanditistů v komanditní společnosti, jejich podíly se určují podle poměru jejich vkladů. Oproti tomu komplementáři mají podíly zásadně stejné, pokud není společenskou smlouvou určeno jinak. Novinkou v ZOK je možnost společnosti s ručením omezeným vydávat cenné papíry, které jsou označovány jako kmenové listy. Kmenový list je cenným papírem na řad a je převoditelný rubopisem. Nový občanský zákoník definuje cenný papír jako listinu, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. 24 Dosud bylo připuštěno zákonem vlastnictví podílu představovaného cenným papírem pouze společníkům v akciové společnosti a společnost s ručením omezeným zůstávala spíše společností uzavřenou, do které nebylo možné vstoupit bez vědomí ostatních společníků. I přesto, že je vydávání kmenových listů u s.r.o. připuštěno zákonem, je na zvážení každé společnosti, zda k emisi těchto cenným papírů přistoupí či nikoliv. Tato možnost musí být stanovena společenskou smlouvou. Ve vazbě na možnost vlastnictví více podílů různých druhů je možné, že část podílů bude mít společnost s kmenovým listem, část bez něj. Podmínkou vydání kmenového listu k určitému podílu je jeho neomezená převoditelnost. Dále zůstává možnost zastavení podílu. Zástavní právo, v případě zástavy podílu bez kmenového listu, vzniká zápisem do obchodního rejstříku, u zástavního práva ke kmenovému listu se bude postupovat dle ustanovení 1328 odst. 1 OZ, a tedy zástavní právo 23 JUDr. Petr Čech, Ph.D., LL.M., S.r.o. po rekodifikaci, Právní rádce, květen 2012, [online], [cit ], dostupné z OZ 19

20 vznikne jeho odevzdáním zástavnímu věřiteli. Závěrem lze tedy k institutu kmenového listu, že přináší určitě větší možnosti společníkům a společnosti samotné, kdy bude snadnější převod podílů, nevýhodou z mého pohledu může být ztráta kontroly společnosti nad takovýmito podíly. Jak bude v praxi tato možnost využívána, ukáže čas. 3.2 Práva a povinnosti Nejběžnějším dělením práv a povinností je dělení dle povahy na práva a povinnosti majetkové a nemajetkové povahy. V obecné rovině je v současně platné právní úpravě v porovnání z předchozí právní úpravou pojetí práv a povinností zachováno. Došlo k jejich rozšíření a to v souvislosti s možností vlastnit více druhů podílů, ke kterým se vážou práva a povinnosti, tedy k vyšší variabilitě. Nově bylo zavedeno tzv. abandonní právo, vztahující se k příplatkové povinnosti, kdy je společník oprávněn jednostranně ze společnosti vystoupit v případě, že nesouhlasí s příplatkem a nehlasoval pro něj. ZOK upravuje také změnu hlasovacího práva. Je umožněno, nad rámec dosud platné právní úpravy, společníkům hlasovat na valné hromadě, mimo ni, ale i hlasováním korespondenčním, kdy mohou své hlasy odevzdat již před jednáním valné hromady. Fakultativně je umožněno kumulativní hlasování, kterým jsou zvýhodněni menšinoví společníci. Mezi majetková práva zahrnujeme - právo na zisku, které je závislé na hospodářském výsledku společnosti a o kterém společníci rozhodují, zda se o něj podělí, či zda si je společnost ponechá jako zdroj na další rozvoj; - právo na vypořádání společníka při zániku účasti společníka ve společnosti nebo při zániku samotné společnosti. Nemajetkovými právy jsou - právo podílet se na řízení a kontrole činnosti společnosti, buď v jednání s ostatními společníky, nebo rozhodováním na valné hromadě, kde je společník schopen ovlivnit činnost společnosti počtem hlasů, kterými společník disponuje; - právo na informace o záležitostech společnosti. Povinnosti majetkové povahy 20