Moravské snmování. roku í-u ^ ^YofátC. Na padesátiletoa památku novodobého snmu a zrušení. ^iadrick. -i-'-***>^--^

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Moravské snmování. roku 1848-49. í-u ^ ^YofátC. Na padesátiletoa památku novodobého snmu a zrušení. ^iadrick. -i-'-***>^--^"

Transkript

1

2 oj T-

3 í-u ^ Moravské snmování roku Na padesátiletoa památku novodobého snmu a zrušení roboty na Morav, jakož i nastoupení císae a krále Františka Josefa 1. na trn vydal a úvodem do dj roku 184S. opatil ^iadrick ^YofátC. -i-'-***>^--^ v TELI Nákladem eského knihkupectví Emila Šolce.

4 Tiskem tirmy Karel Šolc v Kutné Hoe.

5 ROK 1848,

6

7 Rok moe vnosti vynoil se rok ítal sice pravé tolik dní, jako v Evrop, všichni jeho pedchíjdcové, nerovnal se jim však v niem jiném. V jeho ovzduší veškeí národové evropští jinak dýchali, cítili, smýšleli a jednali, nežli po dlouhou dobu dívjší, jako by strženi mohutným a nezdolným proudem, jenž všecky hráze lidských ádv a opatení byl povalil. Z koutu na Sekvan zase se valila boue do Evropy. Zluista se tak neoliyccjný rok v život národuv a lidstva neobjevuje; pichází však obdobn z vného pravidla zákon pirozených, burcuje lid z nmých útrap, híšného strádání a umrtvující neinnosti, a zapisuje se krví národ na desky d- jinné. Vná to výstraha pro lidstvo a panovníky! Za vinou kráí trest v patách; jen že málokdy vinníky polepšuje. Divá boue hnala se roku veškerou duší lidskou, splachujíc všude patinu, jež lpla z minulosti na ádech lidských, v státech velkých i malých. I mezi stromy zasahuje blesk nejradji velikány; vedi to však i v hrnci, nelze se diviti tomu, že pára u pronikavém sykotu zdvihá píkrovku. Ve znamení frysíické apky revoluce vyspl rok do dj národuv evropských. Výbuch musil se státi, požár musil zachvátiti Evropu, nebof taskavin a holavé látky nahromadno všude pespíliš. Politické, sociální a národní zloády, udržované umle absolutismem vlád, pracovaly samy sebou k násilnému pevratu, jejž urychlovaly od roku již vlekoucí se mnohými státy evropskými bída, nouze, drahota a lichvaení s potravinami. Nové smry pracovaly v bolestech všude k porodu. Nespokojenost obecná s vládami živila již delší dobu tajn i zjevn nebezpený ruch, jemuž vlády nechtly neb nedovedly rozumti, jinak by byly v as otevely záklopku aneb aspo roztískaly, teba se pi tom zranivše, nkterá okna nesnesitelných zloád, aby se národové nezadusili. Revoluci zdola nebylo více lze zadržeti ; pišla také celá a opravdivá, zachvátivši veškeré státy evropské až na Rusko. Již na podzim roku vypukla v Sicílii a na neapolské pevnin vzpoura proti tyranské vlád krále Ferdinanda z rodu bourbonského. Vzpoura skonila udlením konstituce, a sice v lednu 184S., na niž msíc na to musil král písahu složiti. Také v Sardinii, v Toskánsku, ano i v státu papežském zpsobeny hnutím revoluním velké pevraty ; celá Itálie byla rozžhavena a také již od ticeti let pij)ravena na jednotu sv(ju.

8 6 Uovoliico \>o totí vyhledala si velkó své d6 išt za Rýnom. Nenávidné ministerstvo (luizotovo odpíralo volohní opravu, v Paíži vypuklo povstání, lid se utkal s vojskem v krvavé soci. Dno 24. února ls4.s. zarachotila hromová rána /, kotliny dušovní sopky paížské, povalen triin obanského krále francouzského Ludvíka Filipa, jenž s rodinou OrleanovciJ nnisil prchnouti do AultUc; ve Francii j)rohlášona druhá republika, hesla pak rovnosti, volnosti a bratrství po [jadosáti letech ž Paíže zase rozlehala se na všech stranách. Z JMancio se valily žhavé proudy lávy hlavn smrem na východ, až vystydly na hranicích ol)rovského Uuska. Ve všech státech nmeckých, vo Švýcarsku a Rakousku setkalo se linutí riivoluní s úrodnou ptidou, nalézajíc v obecné touze po zavedení a upevnní obanských práv a konstituních svobod pes míru podmínek hotových. 1 v Anglii, Belgii, Švédsku, Španlsku, Turecku a v Eiíypt vypukly nepokoje; jen základy a síla Ruska zstaly neoteseny, veleíše této se nedotkla horeka, lomcující celou l'a'rnpou. V státecii nmeckých, jižních i severních, panovníci i vlády, oekávajíce spásu od absolutistického tvrdohlavce, všemohoucího dotud státního a dvorského kanclée knížete Metternicha ve Vídni, stavli se v tuhý odpor lidu ; než záhy sjednotilo se Nmecko v jednom hesle vítzném. Již od roku horovali pední mužové nmetí, byvše za to krut pronásledováni, za sjednocení Nmecka, za nahrazení nmeckého spolku knížat nmeckým spolkovým státem národv a za svolání nmeckého parlamentu, obeslaného poslanci ze stavovských snm jednotlivých státu. Když pak roku v první polovici února již v badenské snmovn v Karlsruhe knihkupec Bassermann, za nímž stáli duševní pedáci z celého N- mecka, byl uinil návrh na svolání nmeckého parlamentu, soustedilo se politické a národní proudní celého Nmecka neobyejn rychle v tomto kardinálním požadavku národní jednoty nmecké..spolkové shromáždní ve Frankfurt (Hundestaiz) považováno od let za nejvíce nenávidnou instituci Nmecka, všecky ústupky lidu nmeckému braly se tudíž pirozen smrem zízení parlamentární jednoty Nmecka. Nmecké vlády uhnuly; heidelberský výbor sedmilenný svolal v beznu naped tak zvaný pedbžný parlament do h^rankfurtu, z nhož vyšel výbor padesáti, ústední to moc jednoty nmecké, v kvtnu pak plný nmecký parlament do Frankfurtu. Vypsány k nmu volby ve všech státech, vtlených r panovníky samovoln do nmeckého spolku, i v královstvích a zemích habsi)urských. Nepímo rozhodla vlastn Víde, s ní ovšem Nmci rakouští, závažím svým o svolání nmeckého parlamentu, nebof na vídeské události beznové následovalo teprv povstání v iiorlín, srážka a boj s vojskem a povolnosf pruské panovnické rodiny a vlády myšlence nmeckého parlamentu. VRaiíni.sku Z joduotuvých stát, tvoících habsburské mocnáství, jedin I hry byly na v Ulirácli, nastávající obrat úpln pipraveny. Koruna svatoštpánská uhájila po všechna staletí naproti Vídni a její centralistickým snahám ve všem svou neodvislost, samostatnost a konstituní zízení, jež zákony z roku dosplo k výši mocného parlamentu novodobého, pro l'hry jedin rozhodujícího. Již na poátku jjezna ze sebevdomého snmu uherského v Prešpurku, za velkými cíly pevn [)okraujícího, rozncovala plamenná slova Košutova o svobod národ mysli i mimo hranice uherské, a již I. bezna povolila Víde, jíž byli Thi od jakživa odvykli každý odpor proti svým žádostem, korun svatoštpánské zvláštní ministerstvo uherské s Bathyányim v ele..linak se vy\inuly vi-i v ostatních královstvích a zemích i státech habsburských. Když revoluce se blížila hranicím rakouským, Qtesena již byla v základech

9 svých budova mocnáství halisluirskóliu; start' ády všude j)raskaly, všecky tídy spolenosti pracovaly k novým, nesplnné žádosti jednotlivých zemí a národu živily obecné jitení. Ve Vídni vše kvasilo a pipravovalo se na násilné donucení vlády k vyvrácení soustavy vládní z koene. Ke dni l'a. iiezna svoláni stavové i snm dolnorakouský, na njž navazovány mnohé nadje. V království eském formulovány na shromáždní ve svatováclavských lázních již dne 11. bezna žádosti eskéiio národa, nesouce se, a nejasn a nesmle ješt, k idei novodobého státu eskclio, jejž z pamti národa nedovedlo vyiiladiti úpln i násilí vk. Nebylo vbec zem a tídy (jbyvatelstva v Rakousku, z jejichž útrob by se v této dob pohnuté nebyla vyrojila ta ona žádost za nové upravení veejných a spoleenských ád. Na Morav mšfané v ponmených mstech spojovali se ovšem ve svých žádostech za politické svobody s Vídní; na venkov sedláci, vzdálení od veejného života, reptali proti svým nejbližším, pánm a vrchnostenskýut úadm, vypovídajíce jim poslušnost, kdežto zase domkai se stavli proti vesnické aristokracii, sedlákm, neustále na n dorážejíce stran rozdlení oliecních pozemk. Stavové moravští tpytili se zase na venek již jen pableskem postulátních snm, a lekali se bouí lidových. Obecn pak pronášená žádost za udlení konstituce liyla heslem, jemuž tak mnohj?' vlastn ani nerozuml. Veškerá království a zem, v rakouském mocnáství spojené, mly pece Dosavadní od iakživa až do roku 1S4.S. konstituci i ústavní zízení zemské, jen že toto "^'^^'" ^''- ' ' > zem v Kazízení ústavní bylo ryze stavovské, jako díve také v Anglii, Francii, všech n- kousku, meckých státech a též v Uhrách. Slovem konstituce mlo býti správn mínno jen nové dob pimené složení snm zemských a rozšíení jejich pravomoci. Rakousko nevstou )ilo tudíž teprv dnem 15. bezna 184S., jak bžná nepravda obyejn líí, do adj' státv konstituních, nýbrž téhož dne císa a král, pojistiv národm rakouským konstituci vlasti u šetení zvláštních ústav zemských, kteréžto obecné pojištní kabinetním listem, daným dne 8. dubna zvlášt pro snm království eského provedl, vrátil jen národm tchto království a zemí plné právo, aby na snmích zemských sami, ovšem že za shody s panovníkem, jak se v konstituním ízení samo sebou rozumí, rozhodovali o svých osudech, a aby od doby této neposlouchali žádného jiného zákona, le jen toho, na kterém se byli shodli s panovníkem cestou ústavní. I zjednání zcela nové ústavy íšské pro nkteré, všem královstvím a zemím spolené záležitosti, ponecháno zplna dalšími patenty, danými dne lii. kvtna, prvního, tetího a šestého ervna, zástupcm tchto království a zemí, a za tím úelem práv prohlášen první íšský snm za stavodárný. Také Morava mla až do roku svou konstituci i ústavní zízení zemské. Na Morav, ovšem že také ryze stavovské ; než stavovský snm zastupoval zem každým smrem a ustanovoval vždy i pomr vladae ku snmu moravskému a zemi. Poslední, v trest za odboj Ferdinandem II. Morav oktrojované, tak zvané obnovené zízení zemsjíé z 10. kvtna 1628., co do svých ustanovení z veejného práva do dneška platné, propjilo právo repraesentace snmovní jen tyem stavm, duchovnímu, panskému, rytískému a mšanskému. Dle této konstituce zemské neliyly ovšem obce venkovské a velká ást mst, která se nenazývala královskými, na snmu zastoupeny, a proto slovem konstituce v požadavcích národ mohlo býti mínno správn jen rozšíení zastoupení na snmích na všecky tídy obyvatelstva, jak se skuten také stalo zákonným zpsobem na posledním st;ivovsk('m snmu moravském v i^rn postupem msíce bezna a dubna.

10 v echách. T V království cskóm mul eský snm dlo k;il)inetního listu, daného dne y. didma, svolán býti na zákiado obnoveného zízení zemského l'erdinanda II., na základ platné ústavy zemské; mli totiž dostaviti se na snm oni, kdož udrželi posud právo, choditi na snm, pak poslanci za msta, za Prahu 12, za každé ostatní královské msto ales[)o jeden, za každé jiné venkovské msto na 4<)<)0 obyvatolii jeden, na více než <S()l)0 dva; za venkovské oltce z každého vikariatního (dkanského) okresu dva, za universitu a polytechniku, celkem asi ódo snmovníkii. Stavové jakožto repraesentanti království a zemí a jako zákonní nositelé a strážci ústavních práv zemských, nechali zvlášt v posledních sto letech vídeským absolutistickým a centralistickým smrem oloujjiti zem a sobe o to ono právo, ústavou zaruené; dle vn platných však zásad v právu veejném, království a zem ujatých práv nikdy pozbyti nemohly. V i)lné své odlouenosti od obecného, na snmích nezastoupeného lidu nedovedli stavové v celých národech udržeti vdomí, že zem mají dávné již zízení ústavní. Stavovské \j,ž i na snmích stavovských vzdor ztraulosti tohoto zízení ústavního r..kii 1848 nouhostily se vný klid a nmé podrobování se absolutistickým choutkám státu policejního. Na snmu uherském již od poátku let tyicátých živ, odhodlan a úeln bojováno, aby stavovská ústava uherská se promnila v ústavu repraesentativní; nová doba s požadavkem svým, aby zdemokratisováno Ijylo zízení ústavní, nejmocnji uchvátila mysli v korun svatoštpánské, kde vlády vídefiské nikdy nedovedli zniiti vdomí samostatnosti a neodvislosti Uher a ututlati veejný život. Tak rostla krise rok od roku a budovány na stavovském snmu uherském široké základy k ústavní svobod novodobé a ku revoluci v Uhrách r A v královstvích a zemích neuherských ladem ležely politika a život veejný, pece se již za císae a krále Ferdinanda V. poali stavové vybavovati semotam z dlouho již obvyklé netenosti. Nastal}^ boje stavovské s vládou vídeskou» svdící o nastávajícím úpadku libovlády vídeiské a o potebné zmn dosavadních ád ústavních. Snmové menších zemí, jako Horních Uakous, Slezska a Korutan, mli sice dosti žádostí, vzdalovaly se však ruchu. Též na tnoravskni snmu stavovském jak píše Springer ve svých Djinách Rakouska" utuchly choutky opoziní, když jeden z hlavních vdc strany ruchu se byl pesthoval z Brna do Prahy, aby tam hájil práv vlády." v Ccciiich Tím více ale na sebe obraceli pozornost svou inností stavové eští a dolnorakouští. Zvlášt stavové eští žárlili s rostoucí mocí aristokracie uherské, touživše za dlouhé asy opt jednou po autonomii království eského, co nejhlasitji se ozývajíce proti vlád vídeské, jakož i za stálého odvolávání S(> na privileje svoje, králi zaruené, nejdále v opozici pmli vlád byli pokroili. Zaátek hnutí stavovského v Cechách sliboval mnoho,.liž roku 1S,'!8. vystoupil jako vdce opozice na stavovském snmu eském Bedich hral) Deym; opozici stav padl pak v ob nejvyšší purkrabí v Cechách hrab Chotek. Roku 1S4H, když rozi)c)et f) uhrazení schodku v ('echách pirážlvanii k dani jednostrann i>yl ustanoven zi'mským v_vborem a vládním úadem, s pominutím snmu eského, a snmu pak jako hotová událost ohlášen, káráno oste na snmu toto porušení zemského zízení i ústavy a zárove rozhodná vyjádena žádost, aby rozpoet zemský vždy jen na plném shromáždní stav cskj^ch i snmu byl povolován. Bedich hrab Deym se tehda vyjádil v tato slova: Pirážka k daním, jejíž povolení nei)ylo na snmu vyžádáno, mže, když ji snm nepovolí, poplatníky daní býti odcpírna.'' A stavové eští se snesli na tom, že od nynjška všechny pirážky k daním ve prospch doniestikálního ondu budou samostatn

11 9 pedpisovati. Tiin udala se vážná srážka s vídeskou vládou ; stavové eští, opt jednou nabyvše vdomí o samostatnosti a berní samospráv království eského, odvolávali se na Ferdinandovo obnovené zízení zemské, dokazujíce vlád, že porušuje zemskou ústavu. Roku konala se porada eské deputace stavovské s ustanovenou k tomu komisí dvorskou o žádostech eských stavv, aby vláda obnovené zízení zemské z r. 1(327. uznala za pravidlo stavov^ských práv, potvrdivši platnosf všech svobod zemských a privilejí, pokud neodporují zemskému zízení. Žádost eských stav odmrštna císa a král Ferdinand odvolával se pi tom na vyhrazení, s kterým on i jeho pedkové byli složili království eskému písahu korunovaní. Proti tomuto vyhrazení ale, jak je byl o své ujm ustanovil Ferdinand II., že totiž jemu náleží:.,zízení zemské rozmnožovati, mniti, zle[)šovati a ostatní initi, cokoliv jus legis errendae se seljou pináší," stavové eští již r. 171)2. rozhodn protestovali, ponvadž tím celá ústava zemská pozbývá veškeré ceny a uvádí se v pochvbnosf. Xa snmu eském stavovském r strhl s sebou dne 9. prosince Bedich hrab Deym vtšinu pro rozhodné osvdení proti porušování práv zemskvch a ústavy. l'\mdinan(lovo zemské zízení dokazoval tehda hrab Devm není jediným a výhradným pramenem stavovských a zemských privilejí. Zrušilo jen nkteré z nich, které se táhnuly k posloupnosti krále nebo ke katolickému náboženství, ostatní však svobody platí dosavade v té zpsobe, jak se byly z jednotlivých zákon základních od XIV. století poínajíc aneb zvykem vyvinuly. Hrab Deym hájil tak nepetržitost státního a ústavního práva ech, zavrhnuv podvodné nauky o promlení nebo pozbj^lí veejného práva. K návrhu hrabte Deyma vyjádili se také tehda stavové eští, že bezvýmineným vyhrazením královým se l)ovažují za zkráceny ve svých svoliodách. X"apnutí mezi eskými stavy a vládou vídenskou rostlo. Zvolen vvbor pro ochranu stavovských práv, jenž na zaátku r ukonil svou zprávu, podav zárove dkaz o nepetržitosti ústavních práv a svobod eských stav. Dkaz tento popíral platnost obnoveného zízení zemského jako jediného základu stavovských práv, vyvraceje zárove theorii vládní o vyhrazení královu, jehož nezná ani korunovaní písaha ani každoroní revers králv po vyízenvch snmem j)03tulátech a daních. Zárove navrženo, aby stavové eští u krále se slavn ohradili proti každé jakékoliv jednostranné zmn svých práv a svobod, doloživše, že v as poteby jsou odhodláni jich hájiti každým prostedkem ústavním, i odepením dan. Dne 15. kvtna schválen na eském snmu stavovském návrh, aby v píin vyhrazení králova, podána byla králi adresa; než opozice stavovská poala již ustu[)ovati, nebo schválená adresa obsahovala tém jen dílcj' a (Kldanosf. Prudká opozice vypukla opt na tak zvaném postulátním stavovském snmu eském pro rok 1848., zahájeném dn^ 17. kvtna 1847., v jiné sporné otázce, totiž v píin nákladu na trestní soudnictví v echách. Po boulivém jednání snesl se snm eský na tom, aby odepena byla žádaná pirážka k daním, urená pro kriminální fond; zárove pak výboru zemskému naízeno, aby pedepsal a rozvrhl pozemkovou da jen se srážkou sporných 5U.00<) zl. na trestní soudnictví. Avšak stavové eští iiyli malomocni, (lubernium v echách, obešedši zemský výbor, vypsalo da i pirážku k ní, a stavové mleli, neodepeli dan, aniž se byli ohradili proti násilnictví vlády. Tak nieny soustavn samostatnost a ústavní svéurení království eského více než od tí set let. Roku ls47. zanášeli se vynikající lenové stavovské opozice v Cechách

12 10 zamorcm, zíditi spolok tak zvaných liliorálních" ntnecko-slovanských stav s iilumskými magnáty; '/.íumt tcnlo však nlhizrál. \' cclimn tom stavnvskóni hnutí v ("echácli až iln roku 1S- s. nesetkáváme se však ani s jeihiím okamžiklmii, kdy t)y si (jpoziní stavové eští liyli zpomnli na neodkladné požadavky dohy, na rozšíení ústavních práv do všech tíd lidu v Cechách, toho lidu, jenž jjykav po iiitv na Híié Hoe nezasloužen za eské ])Ovstání a vysílen byv staletým [)oddanstvím, duševní a tlesnou robotou, jako velký nmý nemnhl a nesml ani otevíti úst svých, aby vyslovil jen jediné slovo: spravedlnost! V Uhrách již hory pracovaly k porodu velkého díla novodobého, zmny to ústavy stavovské v ústavu repraosentativní; v Cechách však myšlenka tato, jíž prosáknuto bylo již celé ovzduší evropejské, nenašla ani jediného tlumoníka v shromáždní stavv. Události roku 1S48. nemilosrdn petrhly navždy innost stavovského snmu v Cechách. Jinak se stalo na Morav, kde stavovský snm v tradiním klidu byl prožil celá staletí. Teprv boue obecné donutily ho, aby s hrdých výšin své odlouenosti sestoupil k lidu. i p.uicu Stavové i z(.'mské snmy stavovské bvli pes to prese všecko v (^echách <;iinul sta v.ivskvcii. '1 'lil Morav historití zástupci samostatnosti zem a držitelé ústavmch práv a svobod zemských, onch práv pirozených, jež se rodí s lidmi a národy a jež, jako každá vc velká, jsou schopna rozvoje. Stavové, již mli i ne[)i)[)íratelné l)rávo, dan ukládati a vybírati, všelijak zastrašení, lákaní, svádní i nedívali padli v takovou li^hkovážnosf, že již asto b3'vala exekuce v zemi na dan, které stavové te[)rv povoliti mli. Na stavovských snmích zemských se neozýval již nikdo proti svévolnosti vlády vídenské, zastoupené tehda nejvyšším kancléem státním, dvorskými kancléi, dvorskou komorou, dvorskou komisí studijní, nejvyšším úadem policejním a dvorskou radou vojenskou, ministerstvy to v dnešním slova smyslu. Cizozemec kníže.metternich, nejvyšší státní kanclé a všemohoucí samovládce, niil soustavn práva stavovská a tím práva zemská. Censura v policejní krutosti a neúprosnosti své nepropouštla ni jediného slova volnjšího o shnilýcli pomrech správy státní. Skuten byl tudíž pomr stav v zemích eských k Vídni na poátku roku ls4s. nanejvýš trudný. Roku dala se z vlastní vle koruna eská do [lanovnické moci habsburské, s vyhrazením naprosté své samostatnosti a neodvislosti. lešt na sklonku vku XVll. byla koruna eská samostatným státem, ana pi smlouvání se o kvótu i podíl rzných íší habsburských v pispívání na spolenou obranu a spolené záležitosti pidlena korun eské jedna tetina, korun svato- Stpánské druhá a ostatním všem ddiným zemím habsburským tetina tetí. Ze všeho toho zbyl již roku 1S4S. jen stín. Vru ovzduší roku tohoto bylo tak prosyceno elektinou, že eský národ musil býti mimodký stržen v obecný vír a rozmach všech svých sil státotvorných, kdyliy nebylo pedcházelo nešfastných ti sta let eské historie..sciiii/c Dv epochy djin, dv naprosto rzné soustavy vládní, dva svtové názory mcbt.inu ve ^^^^ spráw státv a zemí se již utkávaly v celé lívrop stední, v Rakousku pak i.wsky.ii jako lavina rostlo pesvdení, že nelze více vládnouti Metternichovi z kvtované liunioii lonoškv rokokové. V neuherských zemích z Prahv první se ozval hlas za svobodu národa. Tajný spolek málo jen muž mladých a vlasteneckých, Kepcal" živd jiskry hnutí mezi Cechy. V sousedních malých státech nmeckých vítziti poaly o!)ecn pronášené požadavky lidu, zrušení censury, svoboda tisku a ei, volné shromažování, obecné ozbrojení a úastenství lidu v zákonodárství a správ státní,

13 ve 11 knížata nmecká jeden po druhém povolovali. Proudy se valily pes hranice do Cech, kde v Praze byla již dosti rozky[)íená pda. Xa kvap svolána již v sobotu dno 11. bezna schze mšfanu [iražských do lázní svatováclavských, první to schfizo po celé trudné dob poblohorské, na níž eský lid se ozval za práva vlasti a národa. Hlavou svolavatelii byl neohrožený olian, kavárník a hostinský Petr Faster. Rázem se vydobyla aspo svoboda ei. Vedle zobecnlých již více mén požadavku lidových, jako svobodného zízení obecního, veejného jednání soudíj, svoi)ody tisku, svobody náboženské a obecného ozbrojení, povzneseny na této, mšíanstvem peetn navštívené schzi v lázních svatováclavských žádosti celého národa eského za pojištní národnosti eské ve všech zemích koruny eské, za lidový snm a za utužení svazku (\;ch s Moravou a Slezskem spoleným snmem. Zvolen též výbor tak zvaný svatováclavský, z nhož se pozdji vyvinul výbor národní v Praze, jenž se starati ml o to, aby žádosti národa eského se donesly k trnu eského krále ve Vídni. První veejné shromáždní lidu v Uakousku, jímž skuten byla sch/a' svatováclavská v Praze dne 11. bezna, odbylo se v plném klidu, i po nm bezprostedn nesrazil se eský lid nikterak s mocí vojenskou. A pece vyzývala tém lid pohodlná vláda zemská nejvyššího purkrabího v Praze, Rudolfa hrabte Stadiona, aliy naproti ní zkoušel svou sílu. V mocném hnutí roku srážel se i v mocnáství habsburském trojí proud: politický, národní a sociální. Pokud vláda vídenská tomu nerozumla, doliylo hnutí rychlé pevahy i vítzství. Taskavin k výbuchu nahromadno i Vídni pes míru a zarachotilo to také Rakouskem. V beznu povstala Vídeíi proti starým, spukelým ádm. Zprávy o vítzné revoluci paížské došly koncem února do Vídn, rozjaivše Jitení Vídni. veškeré obyvatelstvo v nadji, že bije hodina osvobození z jama, hodina svobody. Z vídeské jednoty prmyslové ozval se mocný hlas, zavrhující dosavadní soustavu vládní. Kníže Mttcrnich a jeho pravá ruka, policejní praesident hrab Sedlnkký^ považováni obecn za hlavní nositele této nenávidné soustavy vládní, odstranní jejich znamenalo tudíž vytouženou zmnu soustav\'. Kníže Metternich však a námstek císav, arcikníže Ludviky tuhý kladli odpor pevratu každému. V Prešpurku rokoval práv stavovský snm uherský. Mladý poslanec, odrodilý Slovák Ludvík Kositi, poátkem bezna na snmu tomto ohnivou eí svou rozplamenil i za hranicemi uherskými lid pro svobodu a konstituci. Odsoudiv z[)sobem nanejvýš bezohledným vládní soustavu Metternichovu, žádal za svobodu a konstituci l)ro všeckj' zem rakouské. e Košutova neohrožená a také porušením veejného ádu v Rakousku vyhrožující, hltána i ve \'ídni. V politicko-právnickém spolku tenáském, v nmž advokát vídeský Dr. Alexander Bacit, vedl slovo velké, to velo; shromaždovali se doktoi, spisovatelé, mšfani a kupci, v jichž stedu padlo i slovo revoluce za úelem osv^obození se. Požadavky kruh tchto, jejichž provedení ml napomáhati též dolnorakouskv snm stavovský, elily hlavn k ustanovení odpovdných ministr, k oprav celé státní správy, ku zastoupení mšfanského a selského sta\ u na snmích zemských, spolenému snmu všech zemí (íšskému snmu', zrušení censury, petinímu právu, náboženské snášenlivosti, omezení libovle policejní a všeobecnému ozbrojení. Také opozice svobodomyslná na stavovském snmu dolnorakouskem, majíc v ele barona Dobllwffa, usilovala o pevrat, jenž ml vycházeti ze snmu samého. Vypracdvala tudíž návrhy na opravu zízení snmovního a veejné s[)rávy, ode-

14 12 vzdavši ju stavovskému vylioni zciiiskriiui se žádostí, aliy o nicli na píštím siimtiu doliionikouskóm bylo rozhodnuto. 1'runiyslová jednota vídeská se snesla na tom, podati vlád zvláštní adresou vyjádení ncdíivry. Adresa tato, žádající také za to, aliy vláda tsn pimknula so k stavm a mšfanstvu a k zájmm spolené vlasti nmecké, hjda pítomnému práv na shromáždní príimyslové jednoty arciknížeti Františku Karlovi odevzdána, aby ji podal císai. Již dne S. bezna povolal arcikníže Ludvík pedsedu prmyslové jednoty, hrabte Colloreda-Mannsfelda k sob, udliv mu dtku za to, co se bylo stalo v jednot príimyslové. Uozilení v mšfanstvu vídeském však netuchlo. Z jjopudu Dra Alexandra Hacha podalo mštanstvo toto stavovskému výboru zemskému dne 11. bezna žádost', opatenou nkolika tisíci podpisu, za svobodomyslné opravy, totiž za uve- L^jování státního rozpotu, spolupsobení mšfanstva v zákonodárství a správ linanní, za právo stavovského snmu povolovati dan, právní stav v tisku, veejné jednání soudní a za opravy v obecním a stavovském zízení. Studentstvo vídeské celou silou mladistvého nadšení vrhlo se do víru uliec- Nkolik dní jednáno v kruzích student- néiio ruchu, ano stalo se i smrodatným. skýcli, mezitím co též v dlnictvu vídeském bylo pozorovati již mocné a nebezpené hnutí rázu sociálního, o sestavení petice; dj tento sledován vládou s obavou nejvtší, tak že v noci z 11. na \'l. bezna jedno vojsko olisadilo hrad císaský, kdežto druhé mlo hotovost' v kasárnách. Dne VÍ. bezna, v nedli, byly obvyklé universitní služby Hoží, na nichž kazatel Dr. Fiisíer pulitické ml kázání ke studentm, rozebíraje požadavky doby nové a zavazuje posluchae, že [jto vlast' nesmí býti žádná ob tžkou. Po té se hrnuli studenti do auly, v níž se shromáždilo na dva tisíce mladíkv a oblíbení profesoi universitní Dr. Hye a Dr. lindlicltcr. Mezi studenty vídeskými hrál velkou úlohu Moravan Dr. Karel Giskra z Moravské Tebové, asistent na školách vysokých. Právník Fessel peetl shromáždní žádost student k císai, tíhnoucí ku svol)od uení, tisku i slova, rovnosti všech vyznání nál)oženských a ku veejnému jednání soudnímu. Petice podepsána. O polednách se odebrali profesoi llye a Endlicher jménem studentstva do císaského hradu k arciknížeti Ludvíkovi, aliy vyninhli slyšení u císae. Arcikníže Ludvík pijal profesory nemilostiv, pokárav jednání student. Téhož dne veer o šesté hodin pipuštni eení profesoi pece k císai, jemuž odevzdána petice studentstva vídeského. Císa slíiiil, že petici uváží. Po té podával profesor Ilye zprávu o slyšení studentm na universit, kteí se byli usnesli, že druhý den v pondlí, kdy se ml sejíti stavovský snm dolnorakouský, se dohromady odeberou k stavovskému domu v Panské ulici. Jitení v myslích všech, jež pedcházívá oiiyejn výliucii vášní, dosáhlo stnpn nejvyššího, uzrávajíc z neuritého tušení v pevnou jistotu, že již za málo liodin t" praskne. Bkviiová v pondlí dne LI bezna již z rána panoval na universit vídeské ruch vkiusua. neoliyejný, studenti se byli shromáždili do tisíc. Rozdáno heslo: K zemskému domu! Tu se byl sešel dolnorakouský snm stavovský, na njž mnozí v nadjích a tužbách svých obraceli zrak. I vytáhli studenti v adách, pozdravovaných a rozmnožených lidem, k domu zemskému, u nhož již ohromné davy lidu byly shromáždny, ('lenové snmu dolnorakouského tajn picházeli do snmovny. V shromáždném lidu okolo domu zemského a na jeho dvo(\ urychlil píchod student obecné kvašení. Na dvoe zemského domu první promluvil k davm veejné slovo volné léka Dr. Adolf Fischhof, rodák pešfský. Poukázav na shromáždné práv stavy dolnorakouské, kteí jsou povoláni, aby páním lidu a tužbám

15 13 doby dali uritý výraz, slirinil v nadšeno oi svó požadavky lidu, jonž musí vystoupiti rozhodn a odliodlano, ve svobodu tisku, zastupitelstvo lidové, poroty a odstranní vlády, provolav na konci slávu Rakousku a jeho slavné budoucnosti, spojeným národtim rakouským a svoiiod. Re Fischhofova roznítila davy a byla vlastn prvním popudem mocným hnutí rovoluníího. Mluveno ješt sem a tam, pedítána i plamenná e Košutova z prešpurského snmu, mysli a srdce lidu však víc a více klokotaly, smlost se rozmáhala, jako v boui již huela z davuv a davy slova: Metternich a Sedlnický jsou zrádcové, at se klidí! A odstoupí Ludvík! Huela slova: svoboda, konstituce, veejnost! Tu se dostal k slovu Dr. Jose Goldniark^ jenž hnutí dal uritý smr slovy: Stát zde na dvoe, to nám nepomže. eí jsme již vyslechli s dostatek, ponme mluviti se stavy. Se stavy! Se stavy! zahuela odpov lidu. Vyvolána jména pedsedy stav Montecuccoliho, DoblholVa, nikdo však se z nich neobjevil. Tu stoupal již Dr. Fischho v ele davu ze dvora po schodech nahoru, aby vnikl do snmovny. Maršálek dolnorakouský Montecuccoli s nkolika leny stavovského snmu pikroil k davu do snmovny vniknuvšímu, ptaje se ho, co chce. V to odpovdl Dr. Fischho, že lid se dostavil do snmovny, aby stavm vvjádil svou sympathii, žádaje je za podporu pání lidových. V tomto okamžiku ozývaly se již ze dvora hlasy: Zráda! Rozšíila se totiž v davech dole ekajících zpráva, že Dr. b^ischhof s nkolika studenty byli od stavu zatknuti. S maršálkem Montecuccolim ukázal se však Dr. Fischhof u okna, davy bouliv l)yv pozdravován, a maršálek oslovil lid v ten smysl, že stavovský snm pednese pání lidu trnu, a napomínaje lid k zákonnosti, vyzval ho, aby ihned vyslal ze svého stedu dvanácte dvrník svých jako deputaci do snmovny. Když tato deputace lidová do snmovny se již ubírala, spadl s okna nádvorního list papíru za hlas volajících! Od pán stav! Byla to osnova žádosti stav dolnorakouských k císai, tíhnoucí ku veejnému skládání út banky a státu a ku svolání stavovského výboru, jenž ml opravy asu pimené pipravovati. I*ed tím, nežli obsah vrženého na dvr listu papíru byl s lidem sdlen, pedítána práv prešpurská e Kt)šutova, i pochopitelnou jest vcí, že v lidu, když byl seznal malichernost ponížené prosby stav dolnorakouských, vypukla boue. To jest onuce! Af zhynou stavové! Pojclmo do císaského hradu! A se ustanoví prozatímní vláda! Tak znla odpov množství. Papírová cedulka od stav roztrhána, davy zuily, ana ani jedna jejich žádost nebyla prohlášena za splnnou; revoluce se poínala již vtlovati. Mezitím stavovský snm poal jednati. Za jednání ujal se též slova baron Síifft žádaje, aby snm vylíil pravý stav vci císai rozhodnými a ostrými slovy, a ne jak Doiilhoffv návrh adresy odporuoval, projevem pání nejmírnjších. Tu zaliinkla okna, lid vrazil do pedsín snmovní, do snmovny voláno : Lid se nerozejde díve, dokud nel)udou uinny ústupky. Dole na dvoe huela zase boue: Af zhyne Aletternich! Chceme konstituci! Hrab Colloredo, provázen jsa lidovou (l<'putací snmovní, s balkonu nádvorního chlácholil lid, že stavové pedloží císai pání lidu. Dnes ješt! Cekali jsme již dlouho! tak odpovídal lid. Opt spadla cedulka s okna na dvr, vyzývající lid, aby se nespokojoval s tím, za stavové žádají, anof jest toho málo a do taskavin dole nahromadných padla nová jiskra. Náhodou uzaveno nkolik lidí, nahoru ke snmovn vniknuvších, v jedné svtnici, a z toho povstalo podezení, že má býti provádno zatýkání. Student pak jeden volal s prvního patra dol na dvr o pomoc. Zástupové rozvášnili se na to nanejvýš, hrnuli se ze dvora nahoru do prvního patra, roztí.skali okna, házejíco^q^ ^-<Ín

16 - U - všei;k(\ co luilezli na chtnlbách, jako náailí, skín a akta, dolu na dvr. Provolávajíco: Dolu se stavy! vnikli do snmovny; stavov ukonili ihnod poradu svou, rozhodnuvšo so, že všichni s maršálkem zemským so odelicrou do hradu k císai. I odešli také po tyech dvorem zemského domu a rozkácenými davy lidu, v nichž však odhodlanost stavu vzbudila nadje a jásot, Panskou ulicí do hradu císaského, kamž je pustili iíranátníci, vchod stežící. Mezitím bylo to o polodnách šíila se již Vídní povst, že se blíží vojsko, aby obklíilo zemský dum. Skuten také dolnorakouské praesidium vládní bylo již o jedenácté hodin žádalo komandujícího generála vídeského, aby mocí zbran vyklidil lid z okolí zemského domu jakož i z domu samého. O jedné hodin [imšla také již setnina vlašských granátníku na Tleidonschuss, kdežto oddlení pionýru so postavilo u skotského chrámu Pán. Tlice liyly lidem nacpány. (íranátníci spustivšo bodáky, aby mohli v ped kráeti, postupovali tlaenicí davíi k domu zemskému, kde se zatím následkem rzných odporujících si povstí lidu bylo zmocnilo rozhoení a bázefí, vztek a strach. Davy sem a tam strkaní a tlaení, postavili se granátníci, zastrivše následkem vaných povel z lidu bodáky do pochev, zády k zemskému domu a uzaveli vstup do nho, postavivše runice k nohou m. Pokus o postoupení granátník ku pedu do Strauchgasse zmaen davem tisíc, v nejvtším napnutí a tsném šiku se hemžících a vojsko tak svírajících, že toto zbraní ani užíti nebylo s to. I to se poštstilo zástupm, že zatlaili granátníky od zemského domu až na Ileidenschuss. Tmito úspchy uzrála v lidu odvaha a pedsevzetí, postaviti se vojsku v odpor. V tchto davech a zástupech tvoili studenti a dlníci jádro a pružinu hnutí, o revoluní své vli a povaze nabývajícího již úpln jasného vdomí. Potebu toho, aby již pro píští hodiny byli pohotov vdcové, zastávali hlavn dlníci, kteí se byli úastnili revoluce paížské; i ustanovena takka vláda prozatímná, jejíž hlavou byl právník Sóber a tajemníkem medik Schlesinger^ kterážto vláda odhodlan a rozhodn pikroila ku organisaci vzpoury. Dlníci vysláni do vídeských pedmstí, aby jménem svobody a lidu obyvatelstvo zavolali v boj ku pomoci do msta; magistrátu vídeskému poslána adresa, žádající za mobilisování mštanské gardy, aby vojenské zakroení bylo zamezeno. Deputaci, jež pinesla tuto žádost, postavil se vstíc purkmistr vídeský apka, nohsleda to Metternichv, odmítnuv žádost z dvodu, že jen velící generál zemský, arcikníže AlbrecJit, jest oprávnn, povolati do zbran vídeskou gardu mštanskou. Opt se dostala setnina granátnická k zemskému domu, aby okolí jeho vyklidila. Davy lidu nechtly ustoupiti. S oken zemského domu vrhali rozvzteklenci náadí na vojsko, granátnický jeden dstojník takto vážn porann. Tu dán vojsku první povel ku palb. První salva zarachotila, nahoru však do vzduchu, tak že nikdo nebyl trefen. Rozkácenými davy huely divoké výkiky a volání po zbrani, aby zástupové se pomstili a právo domnlé si zjednali. Do zbrojnice, do zbrojnice! Tmito hlasy obecnými ukázána davm cesta, na níž mohli pijíti ku zliraním. Místní velitel vídeský, generál šlechtic Matoušek, 72tiletý to staec, pijel komo k zemskému domu, aby lid rozbouený uchlácholil, svádje vinu v nepokojích na špatné lidi. Tím však roznícen ješt více vztek dav, dlník jeden pokusil se o násilné strhnutí s kon a pak snad zavraždní generála, emuž tento jen rychlým odjezdem ušel. Sotva že generál šl. Matoušek so byl útkem spasil, dostavil so na místo velící generál zemský arcikníže Albrcclit, u lidu pro svou nemírnou písnost ne-

17 oblíijenv. Vyzýval lid, abj' se rozešel. V tom zahvízdlo vzduchem poleno a ttelilo arciknížete na ijenerálský klotioiik, rozbivši mu také brejle. Arcikníže Albrecht odejel ihned od domu zemského. Mezitím jjylo již asi pt hodin spoledue se vojsko ku zjednání poádku bylo rozmnožilo, i délostelectvo se rozestavilo na místech rzných. Po rychlém odjezdu, arciknížete Albrechta za málo minut poalo vojsko postupovati v ped, prapor pionýr, vedený plukovníkem Frankem, blížil se z Freiunscu domu zemskému. Davy ustupovaly jen pozvolna, rozncovány liyvše eníky z domu zemského, aby zemského domu nevydávaly vojsku. Poleny a kamením házeno po vojsku, z nhož mnozí liyli ranni. Opt zadunla salva divé výkiky zvstovaly hrzu, ránv z runic zarachotily, koule svištly vzduchem až do dvoru zemského domu, davy byly na útku, za nimi.se hnali pionýi s nasazenými bodáky : za nkolik okamžik panoval hrobovj' klid v Panské ulici a v zemském dom. Pt mrt\'ol leželo za to na dlažb vídeské, 18 lety technik.lindich Spitsei-, stíbrovlasý kmet obchodník s octem Fiirst, stará paní Anna Soifliiigcrová a dva dlníci, líezbraní lidé padli v olif, aniž liy se bylo stalo obvyklé vyzvání, rozejíti se, aneli užitím zl)ran Ijylo pohrozeno odbojníkm. Mnoho osob tžce a lehko bylo ranno, mezi nimi také Hanuš Knd/ich, spisovatelé EiigUinder a Eckardt, kdežto koule, jež byla usmrtila Spitzera, náhodou jen se vyhnula básníku Bedichu Tlebblovi. Lid práhl po od\'et za obti své vzpoury, jež obdržela již krvavý kest svj. Okamžité ucouvnutí bylo nemožným, pokud požadavky lidu se nesplnily. Lid se shánl po zbraních a pokoušel se i o císaskou zbrojnici. V pedmstích vídeských se pokusili též o povstání, než brány do msta byly zavené a vojskem obsazené, po baštách pak rozestaveny kusy. Na Mariahilf pálili a hubili, nešetíce ni císaské konírny. Po dv hodiny tam trvala se, i z kartá stíleno do lidu. Brána skotská dobyta útokem od lidu. K osmé hodin veerní poala se teprv srocovati luza, jíž má každé velké msto s dostatek, k drancování a plenní vždy hotová. Mezitím v hrad císaském krutjší ješt nežli na ulicích veden Ijoj umírající soustavy vládní se svobodou. Svoboda zvítzila. O deváté hodin veerní svolil konen císa a císaský dvr, aby studentm vídeským byla vydána zbra ze zbrojnice císaské. I ozbrojili se studenti rychle, táhnouce pak pi svitu lamp mstem ke školám vysokj^m. A když se ješt v noci po Vídni rozšíila a také potvrdila zpráva, že pvodce všeho zla, kníže Mettei-nich^ odstoupil a na vky byl odstrann, tu stísnné srdce všech zaplesalo, a jako hrom lítala mstem Ijlahá zvsf: Padl starý vrah duševního i tlesného blaha národ. Dne 14. bezna ráno povoleno císaem Ferdinandem zízení gardy národní. Ihned mnoho tisíc mšanv až do dvou hodin s poledne se ozbrojilo; kde nestaila zbrojnice mšanská, tam vypomáhala císaská. Vojsko ustoupilo, studenti a garda pijali péi o veejný ád a bezpenost na sebe, což vi vystupující všude cháte nebylo vcí snadnou. Zárove prohlášena tentýž den svoboda tisku, arcikníže Albrecht se vzdal velitelství. Ješt veer drancovala luza na pedmstích, tak že národní garda musila se vší rozhodností proti ní vystoupiti. Dne 15. bezna již projíždl císa Ferdinand, v nmž vi hrzám vzpoury lidové a tísní dj byla vznikla již první myšlenka, že s trnu odstoupí, Vídní, byv všude nadšen pozdravován, nei)of boue neplatily jemu. O páté hodin prohlášena ve Vídni konstituce. Dne U). bezna byl slavný poheb obtí 18. iiezna, které mimodk se staly pionýry pozdjší anarchie vídeské.

18 ic. ^' >'"" ''-- Odstoupuiií iiojvyššílu) k;uickmu.sláliiílio kiiížott; Mftlcniicha, zrtišcmií ihmisury, i.c/novc svol)oda tísku a zízoní národní iiardy znamenaly velkó vymožimiosti, neliut ssesula vzpourv se takto v prach celá soustava vládní; nejvtší vymožoností celkem pece jen kratiko revoluce vídeské bylo ale svolání stavovských snmíi ve všech královstvích a zemích a kongrof^ací lom!)ar(lsko-benátského kráio\ství za úelem, aby se radili o ústavním zízení vlasti. Tím ovšem jen nastoupena, ale nevykonána pozdji pravá cesta, na níž itjio lze zjednati nejen novodobou opravu složení snm zemských, jak se skuten stalo na Morav nýbrž také uskuteniti ústední i íšské zastupitelstvo všech neuherských královst\'í a zemí, jehož posud nikdy neiiylo, na cest jedin zákonné. Není tém žádné pochybnosti o tom, že by roku 184S. za obecného úpadku stavovského zízení a za prudkého návalu událostí snmové zemští postupem krátkého asu byli, jeden za druhj-m, dobrovoln postoupili íšskému zastupitelstvu, jež mlo b)hi utvoeno, aspo ást oné pravomoci, již jim byl vídeský absolutismus poslední vk odal. Jedin tímto zákonným postupem, dobrovolným se totiž vzdáním pravomoci jisté se strany snmíi zemských, mže liýti z dobré vle neuherských království a zemí zbudováno jejich zákonné zastupitelstvo íšské; jinak byli a jsou absolutisté vídeští vždy odkázáni na cestu oktrojírky, jíž jako irj^m násilím naprosto zamezeno trvalé a zákonné ustavení Rakou.ska. Koruna svatoštpánská, Uhry, zstala ovšem ústupky Vídn ped revolucí, jako díve, nedotknuta, nebof Uhry dovedly vždy, teba i s meem v rukou, olihájiti svou samostatnost, jejich snm zstal povždy snmem uherským, pro Uhry platila ze základních zákon mocnáství habsburského jen pragmatická sankce, Uhrj' vynutily na Vídni a uhájili vždy a ve všem dualismus. Se starým státním kancléem knížetem Mctternichem, jenž smrem svobod lidu nepátelským nkolik desítiletí ovládal Rakousko a neblaze zasahoval i do osud stát nmeckých, a proti nmuž v zjevné nepátelství odbojné první se byly postavily Uhry a Itálie, padl shnilý již absolutismus a staré zízení stavovské: netušené to výsledky' jednoho dne vzpoury. Ve Vídni vládla již aula s tak zvaným proletariátem. Svo1.(h1:> ['atentem, daným dne 15. bezna císaem Ferdinandem, povolena ve splnní národ; žádostí vmých národ svoboda tisku zrušením censurj-, národní garda a nejg;iiiiu, rychlejší svolání poslanc všech zemských snm stavovských, ovšem mimo korunu svatostpánskou, jež dovedla vždy uhájiti svou samostatnost ústavní a neodvislosf od Vídn, s rozšíeným zastoupením stavu mštanského a setením platných zízeni i ústav zemských za úelem konstituce vlasti. Na patentu tomto byli již jen spolupodepsáni nejvyšší kanclé Karel hrab Inzaghi, dvorský kanclé Josef svobodný pán Weingarten a dvorský kanclé František svobodný pán Pillcrsdorff. Kníže Metternich, proti nmuž jako hlavnímu pedstaviteli a vykonavateli reakce, rdousící svobodu, se bjda obrátila veškerá nevole a záš lidu, dán po lídtiletém kancléování v obf rozbouenému množství a prchl již za Iiouí z Vídn. S ním padl také policejní praesident hrab Sedliiický, jenž dovedl stedovké ády feudální uvésti do sloužení nemilosrdné policejní soustav pedbeznového státu ; prchl také, zastrašen beznovou bouí vídeiskou, naped do Hrna, kde ml iiratra pedsedou soudu appelaního. První Ustanoveno první rakouské ministerstvo odpovdné pro neuherská království odpovci ik- ^ zem, v jehož mm elo postaven jako pedseda více než sedmdesátiletý staec hrab stiíistvo Kolovrat, jenž již padesáte rok byl sloužil státu, s baronem Pillersdorffeni jako itiíi-st rakousk ministrem záležitostí vnitních, hrabtem Ficqnebnontiin jako ministrem zahraniních vcí, baronem Kuhcchtin y^vi^ ministrem linancí, baronem Sauimanis^ou \-a\^o ministrem

19 vyuování a hrabetoni Taaffeui jako ministrem spravedlnosti. Jediným ministrem obanského stavu v tomto prvním ministerstvu rakouském hyx ministr války, podmaršálek Petr Zaiiiiii. Starý protivník Metternichíav, hralt Kolovrat vytrval však na míst jen nkolik dní, do '^. dubna, naež jeho místo prozatím zaujal hrab Ficquelmont. MaJai i pímo podporovali vzniknutí bouí vídeských, aby zlomili moc MaJai a svých nepátel. Nejedno heslo z Uher si byli pivlastnili stríjjcové hnutí vídeského revoluce^ od Košuta, jenž vlastn ml kestní proslov revoluce, vtisknuv i svým výrokem, jak z kostnic staré soustavy otravuje všecko vzduch morem nakažený, z prešpurského snmu uherského znamení hanb)^ a opovržení na elo vládnoucích ve Vídni pomríj. A jižjiž, sotva dozníval rachot prvních beznových bouí vídeských, kráel Kohit v ele velké deputace uherské vítzoslavn ulicemi vídeskými, žehnaje povstalcimi. Arcikníže Stepán sám, palatin uherský', pibyl dne 15. bezna veer První s deputací touto, na dv sta len ítající, do Vídn. Vvsledek deputace bvl neobv- '^^.^Pf^'"^ I ' ^. ejno skvl}': MaJai se vraceli z Vídn dom s nov ustanoveným, prvním uherské, a odpovdným ministerstvem uherským, v jehož elo postaven Ludvík hrab Baíthyáiiy..'.' ministerstvo Akademická legie ve Vídni povstala hned po 13. beznu, když povoleno bylo Akademická ozbrojení studentv, a vytrvala až do složení zbraní dne 31. íjna pi kapitulaci, Vídn knížeti Windischgriitznvi. Tvoila samostatný sbor ozbrojený v gard národní, skládající se nejen ze student, nýbrž i doktor, jako teba Fischhofa, Giskry, Brestla, Fiistera, Violanda, l<'rankla a jiných, a to v pti oddleních právník, medik, íilosolu, technik a umlc (akademik). V dub svého rozkvtu, v kvtnu ítala 6000 muž ve 40 setninách, v revoluci íjnové však již sotva setnin deset. Do kvtnových událostí velel legii P\>rdinand hrab Calloredo-Mannsfeld, v íjnu malí Aig-iier. Akademická legie nabyla neol)yejného vlivu na Víde i ve výboru bezpenostním, aula se stala stediskem veškerého hnutí. Když v kvtnu nepátelé její vymohli rozpuštní legie, postaraly se ihned davy ozbrojených pátel z celé Vídn o odvolání rozkazu rozpouštcího. Tolik souditi dlužno o legii, že pes všecku bujnou výstednost mládí osvdovala vždy ryzé snahy svobody milovné, jimž na konec zstalo vrno jen drobné mšfanstvo a proletái vídeští. Rzným úskalím doplula akademická legie až do revoluce íjnové, v níž první a poslední vypálila "^^.'^. rány. Co z Vídn z ní neprchlo, strávily žaláe i Spilberk. Neobyejn prudké hnutí v Evrop a zvlášt vídeské události beznové vídeské i na rozvážné Morav se potkaly s ohlasem hluným, a nikoliv revoluním. S ve- beznote''a ejnými záležitostmi se výhradn skoro zabýv^ali až do té doby, a to z privilejí Morava. a z povolání, stavové i lenové moravského snmu, až na nepatrné zastoupení sedmi královských mst a nkolik praelát zemských samá to skorém šlechta cizorodá, vyšší i nižší, ve všem ale páni lidu. Stavové pochopili znamení doby. Xežli ješt císa ve Vídni byl prohlásil, ustupuje hnutí revolunímu, svolání všech snm zemských za neodkladnou potebu, obrátilo se nkolik len moravských stav na pedsednictvo moravského výboru zemského se žádostí, aby moravský snm zemskj' co nejrychleji byl svolán. Nejvyšší kanclé státní kníže Metternich, maje ješt svrchovanou moc v rukou, povolil, snm pak rozepsán ke dni '60. bezna. Znmilá celkem msta moravská a vzdlanci nmetí jásali následkem vymožeností vídeských dn l)eznových, zárove však již se vybarvovali na velkonmecky, netajíce svou zášf k Cechm a Slovanm a horujíce pro jednotu Rakouska s Nmeckem. Venkov moravský byl politicky a národn udolán ; probíraje se 2

20 z dlouhého spánku, nechápal Iik rychlo význam politických svobod, jako vyliavoní své z hmotnóho otroctví, z rolioty. Vlastenecké knžstvo do prvních brázd, tažených jím na národa roli ddiné, rozsévati již poínalo pomocí idey cyrillomethodjské zrna náliožné osvty slovanské, procitlé osobnosti národní, lásky k národu a vlasti. Pomry na () pomroch, pcd bieznem a po nm na Morav vládnoucích, bylo by lze Morav, ^.^pg^tj celé knihy. Do vtšiny mst ryze moravských vlivem úodníkíiv a škol se Dikinní bylo vedralo nmecké smýšlení zvlášt od roku poínajíc. Tak na j)íklad Perov vítal sice zárove s okolím dne 2(1. bezna vyslance pražského mšíanstva, z Vídn Perovem domii se vracející, písnmi: Vše jen ku chvále vlasti a krále," Bratí, nochme cizoty," Ilej Moravci ješt naše moravská e žije" a Ctyry kon v dvoe", pro národní gardu však zavedl velení nmecké. Tomu, jenž navrhoval velení moravské, se Perované vysmáli, že prý velení všude je nmecké a Perované, že l)y žvatlali moravsky! V Hustopeí pijala národní garda velkonmeckou kokardu ; také ale na Vsetin. Na otázku, pro nmeckou, dávali na Vsetín odpovd, že patíme k Nmecku, že jak Olomouc a Brno, tak oni také dlají, aneb že vrchnosf to žádá. V dubnu se v Králicích u Prostjova zliouil lid. Tamjší vrchní požadoval po sedlácích jakési platy, které sedláci zapravit nechtli. Vrchní psal do Prostjova o husary, kteí ale, když pijeli, od sedlák pijati nebyli. Husai stáli tedy na ulici, a když jim to dlouho trvalo, poali kleti. K veeru se však domluvili husai se sedláky a šli s nimi do zámku. Vybili tam všem domácím, vypudili je a pak hodovali spolen se sedláky až do rána, naež husai odjeli do i'rostjova nazpt. Na kntmlovskán panství sešli se pedstavení obcí a oznámili vrchnosti, že více rohovati nebudou, ale co císa pán urí, že to za robotu beze všeho odkladu zaplatí. V Hustopeí u Brna, velkou vtšinou nmecké, jevila se zášf proti tamjším židm, tak že z msta vysthovati se musili; tentýž židovstvu nepíznivý duch ukazoval se též v okolních ddinách. Z tchto nkolika jen rys seznati lze ducha, jaký panoval na celé Morav. O uvdomní národním a eském bylo bud jen potuchy málo, aneli naprostý jeho nedostatek. Za to po beznových událostech vídeíiských velké nadšení se zmocnilo kroužku vlastenc eských na Morav, z nichžto ale vtšina žila mimo vlasf, hlavn ve Vídni. Ohéralv Týdenník, od poátku roku v Brn vycházející, odhodiv pouta censury rozvázal. Dythyramby uvítány vymoženosti beznové revoluce vídeské, eští vlastenci na Morav, naplnni veskrz ideály o svobod národv a nejdražších statcích lovenstva, v upímné své mysli svobodné se pidali k rozmachu hnutí beznového. Hned Ui. bezna sepsáno a vyloženo v Brn ku podpisování, i "^ etných místech celé Moravy, díkinní Jeho Milosti královské, jímž "^'"leho"" J^'^''^ královské vtev národa eskoslovanského, kmen moravský, klade k trnu nejmilostivjšího '^''"''"' krále Ferdinanda V. ozvání vdnosti nepominutelné vedle národ druhých, kteíž bratrskou sob podají ruku, aby Nmec, Maar, Vlach a Slovan pod štítem svobody a pravdy pispívali ku zvelebení trnu královské Milosti, zvlášt jména Ferdinanda V. a dn 14. a 15. bezna pro slavnou památku na všecky asy lovenstva. K podpisování adresy vyzváni na Morav rzní eští vlastenci tímto pípisem: Wlastone! Jeho Milost Císa Pán ráil nejwyšším uzavením od 14. a ló. t. m. wolnost tisku a Konstituci pro weškeré zem mocnáství Rakouského nejmilostivji propjiti. Nížepsaní, chtjíce hluboké díky Morawan za tento neocenitelný dar a rukojemstwí budoucího wýkwtu národnosti a jazyka morawského J(>hn.Milosti projewiti, usnesli se na tom, pedložiti Jeho Milosti pipojený spis, hojnými podpisy

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 39/1969 ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969 o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 eská národní rada vycházejíc ze zásad nabývání a pozbývání státního obanství

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

4. ABSOLUSTICKÁ MONARCHIE NA ÚZEMÍ ČR (poč. 17. stol. polovina 19. stol.)

4. ABSOLUSTICKÁ MONARCHIE NA ÚZEMÍ ČR (poč. 17. stol. polovina 19. stol.) 4. ABSOLUSTICKÁ MONARCHIE NA ÚZEMÍ ČR (poč. 17. stol. polovina 19. stol.) 4.1. Ekonomické základy absolutistického - Ekonomické základy raného absolutistického - Ekonomické základy rozvinutého absolutistického

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

III. Z historie eské menšinové školy

III. Z historie eské menšinové školy III. Z historie eské menšinové školy "Prvé zprávy o státním pevrat pronikly do msta až 29. íjna 1918. Zdejší nmecké obyvatelstvo jej neoekávalo, a bylo proto prvý as zaraženo. Asi bhem týdne pihlásil se

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality Závrený akt obsahuje seznam závazných protokol a nezávazných prohlášení Závrený akt KONFERENCE ZÁSTUPC VLÁD LENSKÝCH STÁT svolaná do Bruselu dne 30. záí 2003 s cílem pijmout spolenou dohodou Smlouvu o

Více

Stanovy a jednací ád Studentského parlamentu msta Tebíe

Stanovy a jednací ád Studentského parlamentu msta Tebíe Stanovy a jednací ád Studentského parlamentu msta Tebíe lánek I Úvodní ustanovení a) Stanovy a jednací ád Studentského parlamentu msta Tebíe (dále jen Parlament) upravuje pípravu, svolání, prbh jednání.

Více

CZ.1.07/1.1.02/03.0064

CZ.1.07/1.1.02/03.0064 Materiál pro domácí VY_06_Vla5E_9 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod.

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Jaroslav Punochá - Brnnské poštovní úady v bhu asu 2009 83 A NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Poštovna Sobšice podízena p.ú. B12-Královo Pole A1 1901/10/1-22/6/10??? Veejná telefonní

Více

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení 3.4 Úloha a struktura Hnutí Cviení CVIENÍ ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ PREZENTACE NA TÉMA ÚLOHA A STRUKTURA HNUTÍ Individuální cviení as: 60' Úvod Byli jste požádáni panem XY, koordinátorem pro diseminaci

Více

!"#$%&#' () ""*'*"#$% +!!", #$% &'%%% -. /0*1*"#$%$120# () ()! *( 56 789 :) 4* ; / ; ) $*

!#$%&#' () *'*#$% +!!, #$% &'%%% -. /0*1*#$%$120# () ()! *( 56 789 :) 4* ; / ; ) $* !"#$%&#' () ""*'*"#$% +!!", #$% &'%%% -. /0*1*"#$%$120# () ()! *( " +,) - *(. - *( 3 " (/ 0(1 1 4 -) 2.3 4( 789 :) -< 47 V souvislosti s ustanoveními nového obanského zákoníku zaíná výbor pipravovat nové

Více

ÚSTAVA PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE

ÚSTAVA PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE ÚSTAVA PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE V ESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU A PROVÁDCÍ PEDPISY K ÚSTAV PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE V ESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU SCHVÁLENA IX. SNMEM PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE V ESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

Národ a stát. Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Obanem státu se lovk stává narozením.

Národ a stát. Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Obanem státu se lovk stává narozením. Národ a stát Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Stát je tvoen: územím obyvatelstvem státními orgány Vznik státu: teorie náboženská = stát je božského pvodu teorie

Více

eská veejnost a její pístup k volbám

eská veejnost a její pístup k volbám Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: I/2 č. materiálu: VY_12_INOVACE_100 Jméno autora: Mgr. Lukáš Židek Třída/ročník:

Více

- ústava = konstituce = nejvyšší platná zákonná norma; základní zákon státu; přijetí: při založení, převratu, po válce

- ústava = konstituce = nejvyšší platná zákonná norma; základní zákon státu; přijetí: při založení, převratu, po válce Otázka: Ústava a konstitucionalismus Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): barbora4.a - ústava = konstituce = nejvyšší platná zákonná norma; základní zákon státu; přijetí: při založení, převratu,

Více

A možno dodati: byl-li dekret Kutnohorský první veliké vítzství

A možno dodati: byl-li dekret Kutnohorský první veliké vítzství Když jsme v lednu letošního roku slavili ptisté výroí dekretu Kutnohorského, bylo jedním ze slavnostních eník vzpomenuto také jiné události z eských djin, historicky i národn zajisté nemén významné, jejíž

Více

Zákon. 2/2003 Sb. PEDSEDA VLÁDY

Zákon. 2/2003 Sb. PEDSEDA VLÁDY Zákon. 2/2003 Sb. PEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znní zákona. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zízení), jak vyplývá ze zmn provedených zákonem. 273/2001 Sb., zákonem. 320/2001 Sb., zákonem. 450/2001 Sb.,

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje:

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje: OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. Základní informace 1.1. Základní údaje: J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTINÍ SPOLENOST, a.s. Pobežní 14/297 186 00 Praha 8 eská republika I: 476 72 684 Zápis v obchodním rejstíku vedeném

Více

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Moovice se usneslo dne 15. íjna 2003 dle ustanovení 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znní pozdjších

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/ ECKO PERSKÉ VÁLKY ROZSAH PERSKÉ ÍŠE Kolem roku 500 p.n.l. byla Perskáíše nejvtší na svt. Její východní hranici tvoila eka Indus, na západ sahala

Více

Panovník Ludvík XVI. Manželka Marie Antoinetta (je dcerou Marie Terezie) Rozmařilý a výstřední život, vysoké náklady u dvora Kritika režimu je

Panovník Ludvík XVI. Manželka Marie Antoinetta (je dcerou Marie Terezie) Rozmařilý a výstřední život, vysoké náklady u dvora Kritika režimu je Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 08. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_D_II Ročník: II. Dějepis Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Dějepis Tematický okruh:

Více

K 98k Mauser - nejlepší nmecká puška

K 98k Mauser - nejlepší nmecká puška K 98k Mauser - nejlepší nmecká puška Karabina Mauser 98k byla základní pchotní zbraní nmecké armády ve druhé svtové válce a nejrozšíenjším typem nmecké opakovací pušky v tomto období. Ve své dob pedstavovaly

Více

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku od domova cca 145 km pátek: camp Chmela; prohlídka Úštku sobota: Helfenburk, Kalvarie v Ostré,... pespat na parkovišti u Ostré nedle: cyklovýlet

Více

1. Schválení programu jednání lenové rady msta se seznámili s návrhem programu na dnešní jednání rady msta.

1. Schválení programu jednání lenové rady msta se seznámili s návrhem programu na dnešní jednání rady msta. Z á p i s. 39 z jednání rady msta Brandýs nad Labem Stará Boleslav konaného na mstském úad dne 19. 10. Pítomni: dle prezenní listiny Ovovateli zápisu byli ureni : p. ing. Jií Nekvasil. p. Josef Dašek Program

Více

Obecn závazná vyhláška obce Pernink.1/2004. o symbolech obce a jejich užívání

Obecn závazná vyhláška obce Pernink.1/2004. o symbolech obce a jejich užívání OBEC PERNINK Obecn závazná vyhláška obce Pernink.1/2004 o symbolech obce a jejich užívání Zastupitelstvo obce Pernink se na svém zasedání dne 5. íjna 2004 usneslo vydat na základ 84 dost. 2 písm i) zákona.

Více

Obsah vyhlášky. Sazby poplatku

Obsah vyhlášky. Sazby poplatku Právní pedpis hl. m. Prahy.23/2003 Obecn závazná vyhláška o místním poplatku ze ps Datum vydání: 27.11.2003 Datum úinnosti: 1.1.2004 Pozmovací vyhlášky/naízení 21.10.2004 -.18/2004 Obecn závazná vyhláška,

Více

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063, Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému

Více

CÏ ESKEÂ REPUBLIKY OBSAH:

CÏ ESKEÂ REPUBLIKY OBSAH: RocÏnõÂk 1999 SBIÂRKA ZAÂ KONUÊ CÏ ESKEÂ REPUBLIKY CÏ aâstka 47 RozeslaÂna dne 29. cïervna 1999 Cena KcÏ 41,60 OBSAH: 126. NaÂlez UÂstavnõÂho soudu ze dne 19. kveïtna 1999 ve veïci naâvrhu na zrusïenõâ

Více

Jednací ád Zastupitelstva msta Napajedla

Jednací ád Zastupitelstva msta Napajedla Jednací ád Zastupitelstva msta Napajedla Zastupitelstvo msta Napajedla (dále zastupitelstvo") vydalo ve smyslu 96 zákona. 128/2000 Sb., o obcích, ve znní pozdjších zmn a doplk, (dále zákon") svým usnesením

Více

Školní rok 1917.-1918.

Školní rok 1917.-1918. Školní rok 1917.-1918. Sbor učitelský: Na počátku školního roku 1917 sestaven sbor učitelský takto: Jaroslav Meltický, def.řídící učitel Jaroslav Dlabal zat. učitel I. třídy Jindřich Hégr zat. učitel I.

Více

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím.

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím. Vzdlávací obsah vyuovacího pedmtu OBANSKÁ VÝCHOVA: 6.roník Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, - kriticky pistupuje k mediálním informacím -orientuje se v kalendái - vysvtli

Více

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

Dtské centrum pedagogika volného asu v p#edškolním vku Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku (bakalá#ská práce) Vedoucí bakalá#ské práce: PaedDr.

Více

vyhotovená dle 43 zák.. 26/2000 Sb.. j: 101/2009-N

vyhotovená dle 43 zák.. 26/2000 Sb.. j: 101/2009-N , U Pískovny 890/1, 182 00 Praha 8 DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA vyhotovená dle 43 zák.. 26/2000 Sb.. j: 101/2009-N Bod 1. Touto Dražební vyhláškou se vyhlašuje konání dražby nedobrovolné. Den konání dražby se stanovuje

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

vyhotovená dle 43 zák.. 26/2000 Sb.. j: 196/2009-N Bod 1.

vyhotovená dle 43 zák.. 26/2000 Sb.. j: 196/2009-N Bod 1. DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA vyhotovená dle 43 zák.. 26/2000 Sb.. j: 196/2009-N Bod 1. Touto Dražební vyhláškou se vyhlašuje konání dražby nedobrovolné. Den konání dražby se stanovuje na 29. záí 2009, na adrese BLUE

Více

Habsburská monarchie v 2. polovině 19. století

Habsburská monarchie v 2. polovině 19. století HABSBURSKÁ MONARCHIE V 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Klíčová slova: bachovský absolutismus, válka s Itálií, nová Schmerlingova ústava (1860), oživení veřejného života - spolky, Národní listy, Riegrův slovník

Více

Obecn závazná vyhláška. 2 / 2004

Obecn závazná vyhláška. 2 / 2004 Obec Chlístov Obecn závazná vyhláška. 2 / 2004 O MÍSTNÍCH POPLATCÍCH Zastupitelstvo obce Chlístov se na svém zasedání dne 13.5.2004 usneslo vydat na základ 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích,

Více

Bibliotéka Taueusz& Hegera

Bibliotéka Taueusz& Hegera Bibliotéka Taueusz& Hegera S T A N O V Y V MISTRU, 1894. T is k e m A r n o š ta H u b lin g a v M íst ku. Nákladem spolku. 6 (JI. Jm éno spolku jest: Odborný hornickohutnický spolek Prokop" se sídlem

Více

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Schváleno RM dne 06.06.2012 usnesením. 35/730/2012 Nabývá úinnosti dne 01.07.2012 NAÍZENÍ MSTA NAPAJEDLA. 2/2012, KTERÝM SE VYDÁVÁ TRŽNÍ ÁD Rada

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

ROK 1952. Tídní boj. Výmna funkcioná

ROK 1952. Tídní boj. Výmna funkcioná ROK 1952 Tídní boj Rok 1952 poínáme ve znamení zvýšeného tídního boje. Náš hlavní cíl je socialisace vesnice. Lidé keovit lpí na starých tradicích, zvyklostech a formách, hledí nedviv ba odmítav na nový

Více

Bitva poblíž Uherského Brodu

Bitva poblíž Uherského Brodu Bitva poblíž Uherského Brodu Druhá polovina 15. století byla lítých bitev plna. Ve středoevropském prostoru se přetahovali o moc uherský král Matyáš Korvín a český husitský král Jiří z Poděbrad. Místem

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

634/1992 Sb. ZÁKON ze dne 16. prosince 1992. o ochran spotebitele

634/1992 Sb. ZÁKON ze dne 16. prosince 1992. o ochran spotebitele Systém ASPI - stav k 15.12.2005 do ástky 169/2005 Sb. a 58/2005 Sb.m.s. Obsah a text 634/1992 Sb. - poslední stav textu nabývá úinnost až od 1. 1.2006 Zmna: 217/1993 Sb. Zmna: 40/1995 Sb. Zmna: 104/1995

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Zimní pikrmování pták

Zimní pikrmování pták ZPRAVODAJ. 101 íjen 2005 Vychází 4 x ron Ediní rada Zpravodaje: pátelé Soa Neumannová (odp. redaktorka), Iva Apfelbecková (zástupce), František Ducháek, V0ra Svobodová, Pavel Šulda a Dana Velebová Kresby

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

Poslání Domova sv. Alžbty

Poslání Domova sv. Alžbty Výroní zpráva o prbhu poskytování sociálních služeb v Domov sv. Alžbty v Jablunkov v roce 2007 Poslání Domova sv. Alžbty Domov sv. Alžbty v Jablunkov je uren zejména seniorm, kteí pro svoji nepíznivou

Více

NAPOLEONSKÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_03_18

NAPOLEONSKÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_03_18 NAPOLEONSKÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_03_18 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav Finger

Více

Mstský úad Kraslice - Odbor územního plánování, stavebního úadu a památkové pée 358 20 Kraslice, nám. 28. íjna 1438

Mstský úad Kraslice - Odbor územního plánování, stavebního úadu a památkové pée 358 20 Kraslice, nám. 28. íjna 1438 Mstský úad Kraslice - Odbor územního plánování, stavebního úadu a památkové pée 358 20 Kraslice, nám. 28. íjna 1438 1/11 Spis.zn.:.j.: Vyizuje: Tel.: 751/10/SÚ/Ran 13/11/SÚ/Ran Ranglová 352 370 433, 352

Více

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Dodatek. 5 ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Jihoeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 eské Budjovice I 70890650 zastoupený hejtmanem

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registranííslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3707 Šablona: III/2. materiálu: VY_32_INOVACE_463 Jméno autora: Mgr. Blanka Fajkisová Datum vytvoení:

Více

Praha březen 1848: schůze ve Svatováclavských lázních petice císaři liberální, národnostní, státoprávní požadavky X centralismu federalizovaná

Praha březen 1848: schůze ve Svatováclavských lázních petice císaři liberální, národnostní, státoprávní požadavky X centralismu federalizovaná Praha březen 1848: schůze ve Svatováclavských lázních petice císaři liberální, národnostní, státoprávní požadavky X centralismu federalizovaná konstituční monarchie každého roku buď v českém nebo moravském

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.

Více

ZÁKLADNÍ VNITROSVAZOVÉ PEDPISY

ZÁKLADNÍ VNITROSVAZOVÉ PEDPISY ZÁKLADNÍ VNITROSVAZOVÉ PEDPISY eského zahrádká!ského svazu o.s. Vážení p átelé zahrádká i, dostáváte do rukou publikaci, kterou p ipravila právní komise p i RR ZS. V ní jsou uvedeny platné Stanovy eského

Více

Třicetiletá válka v Evropě

Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka / 1618 1648 / 1/ válka česká 1618 1620 2/ válka falcká 1621 1624 3/ válka dánská 1624 1630 4/ válka francouzsko švédská 1630 1648 nábožensko politický konflikt

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným Ing. Eva Neužilová auditorka, zapsaná u Komory auditorr íslo oprávnní 1338 Galandova 1240 163 00 Praha 6 tel.: 603814749 e-mail: neuzilovaeva@seznam.cz ZPRÁVA AUDITORA o výsledku pezkoumání hospodaení

Více

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení (1) Tento ád upravuje specifika a postavení Kmene dosplých (dále jen KD) v Junáku. (2) Souvisejícími pedpisy jsou zejména: a) Stanovy Junáka b) Organizaní ád a systemizace

Více

Bhem války bylo udleno: cca. 450.000 VZK 1. t. s mei cca. 92.000 VZK 1. t. bez me cca. 6.000.000 VZK 2. t. s mei cca. 2.000.000 VZK 2. t.

Bhem války bylo udleno: cca. 450.000 VZK 1. t. s mei cca. 92.000 VZK 1. t. bez me cca. 6.000.000 VZK 2. t. s mei cca. 2.000.000 VZK 2. t. ž Vojnový záslužný kríž 2.triedy s memi + miniatúra, kríž s miniatúrou pochádza od bývalého vojaka Wehrmachtu z Viedne.Odznaky sa našli na pôvodnej uniforme v pivnici majitea.!! 100% Original Tzv. ád Váleného

Více

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. ministerstva vnitra eské socialistické republiky ze dne 24. íjna 1981 o ištní komín Ministerstvo vnitra eské socialistické republiky stanoví podle 30 odst. 3 zákona. 18/1958 Sb.,

Více

5.0. Cíl prezentace. Osv tlit d vody, jež vedly k p ijetí znaku erveného k íže a pozd ji znaku erveného p lm síce.

5.0. Cíl prezentace. Osv tlit d vody, jež vedly k p ijetí znaku erveného k íže a pozd ji znaku erveného p lm síce. Pátá kapitola ZNAK ZNAK PREZENTACE 5.0. Cíl prezentace Osvtlit dvody, jež vedly k pijetí znaku erveného kíže a pozdji znaku erveného plmsíce. Pipomenout pravidla používání znaku a poukázat na možná zneužití.

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK:

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK: NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK: 5. DATUM: 5. 12. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Člověk a jeho

Více

CO ZNAMENÁ PIPOMÍNKA ODBOJE VE 2. SVTOVÉ VÁLCE?

CO ZNAMENÁ PIPOMÍNKA ODBOJE VE 2. SVTOVÉ VÁLCE? 1 CO ZNAMENÁ PIPOMÍNKA ODBOJE VE 2. SVTOVÉ VÁLCE? Blíží se kvten. Budeme si pipomínat 66. výroí ukonení 2. svtové války, osvobození naší vlasti, ale i osvobození okresu, obce Cikháj. Pi tchto vzpomínkách

Více

Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha

Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha Veejné zdravotnictví z pohledu historie PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha Obsah prezentace Myšlenkové zdroje a vývojové etapy VZ v našich zemích Struná charakteristika jednotlivých etap VZ po

Více

M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí

M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí Masarykovo nám. 1007, 763 12 Vizovice íslo jednací : MUVIZ 010573/2009 ZP-EJ Spisová znaka : MUVIZ 003267/2009 VYIZUJE: Ing. Eva Jelénková TEL.:

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA č. 756-DD/15

DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA č. 756-DD/15 DRAŽEBNÍ SPOLEČNOST MORAVA s.r.o. DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA č. 756-DD/15 vyhotovená dle 20 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách Dražebník: Dražební společnost MORAVA s.r.o. se sídlem: Zlín, Dlouhá 4433,

Více

U S N E S E N Í z 3.zasedání Zastupitelstva M Praha Kunratice konaného dne 26.února 2003

U S N E S E N Í z 3.zasedání Zastupitelstva M Praha Kunratice konaného dne 26.února 2003 3.zasedání Zastupitelstva M-Praha-Kunratice 26.2.2003 U S N E S E N Í z 3.zasedání Zastupitelstva M Praha Kunratice konaného dne 26.února 2003 Zastupitelstvo M návrhovou komisi ve složení: Ovovatele zápisu

Více

P O Z VÁ N K A. 12. prosince 2012 (st eda)

P O Z VÁ N K A. 12. prosince 2012 (st eda) Spoleenství Plickova 571 a 572 Plickova 572/1, 149 00 Praha 4 I: 27405320 P O Z VÁ N K A na 7. výroní shromáždní Spoleenství Plickova 571 a 572 které se koná ve stedu 12. prosince 2012 (steda) Program:

Více

DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA č. 792-DD/16

DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA č. 792-DD/16 DRAŽEBNÍ SPOLEČNOST MORAVA s.r.o. DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA č. 792-DD/16 vyhotovená dle 20 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách Dražebník: Navrhovatel: Dražební společnost MORAVA s.r.o. se sídlem: Zlín,

Více

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu, 16. duben 2010 SEK(2010) 428 final Pracovní dokument útvar Komise Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky Neúední pekla CS CS OBSAH Pracovní dokument útvar

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

Zápis. 8. ze zasedání Akademického senátu PF UP dne 27. kvtna 2009

Zápis. 8. ze zasedání Akademického senátu PF UP dne 27. kvtna 2009 Zápis. 8 ze zasedání Akademického senátu PF UP dne 27. kvtna 2009 Pítomni: 16 len AS PF, dkan : prof. J. Ševík prodkani : prof. I. Frébort, prof. T. Opatrný, doc. J. Molnár tajemník : dr. P. Velecký hosté

Více

St edisko sociálních služeb m sta Kop ivnice, p.o. eská 320, 742 21 Kop ivnice

St edisko sociálních služeb m sta Kop ivnice, p.o. eská 320, 742 21 Kop ivnice Stedisko sociálních služeb msta Kopivnice, p.o. eská 320, 742 21 Kopivnice ÍLOHA. 2 ke Smlouv o poskytnutí služby sociální pée Odlehovací služby PRAVIDLA POSKYTOVATELE PRO ODLEHOVACÍ SLUŽBU 1. Poslání

Více

Chcete vdt víc ke zkouškám z profesních kvalifikací dle 10d zákona.406/2000 Sb.?

Chcete vdt víc ke zkouškám z profesních kvalifikací dle 10d zákona.406/2000 Sb.? Chcete vdt víc ke zkouškám z profesních kvalifikací dle 10d zákona.406/2000 Sb.? Profesní kvalifikace zavedené požadavkem zákona. 406/ 2000 Sb. které jsou poteba pro montáž kotl ROJEK: Topená montér kotl

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Usnesení. 332 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 26. 3. 2007. Usnesení. 333 Rada msta rozhodla zveejnit zámr pronájmu vleky Brloh sestávající

Více

OMM OMM OMM OMM OMM R zné 1. Schválení programu jednání Stanovisko rady: souhlasí Hlasování: pro 4 proti 0 zdržel se 0 2. Kontrola pln ní úkol

OMM OMM OMM OMM OMM R zné 1. Schválení programu jednání Stanovisko rady: souhlasí Hlasování: pro 4 proti 0 zdržel se 0 2. Kontrola pln ní úkol Z á p i s. 15 z jednání rady msta Brandýs nad Labem Stará Boleslav konaného na mstském úad dne 9. 3. 2011 Pítomni: dle prezenní listiny Ovovateli zápisu byli ureni : pí. MUDr. Ivana ierná Peterová p. Bohumil

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEEJNÉ ZAKÁZKY Zadávací ízení Zjednodušené podlimitní ízení podle 38 zákona. 137/2006 Sb., o veejných zakázkách, ve znní pozdjších pedpis Název veejné zakázky OSSZ Klatovy Energetické

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA. za rok 2002. ZO SOP Tuláci

VÝRONÍ ZPRÁVA. za rok 2002. ZO SOP Tuláci VÝRONÍ ZPRÁVA za rok 2002 ZO SOP Tuláci eský svaz ochránc! p#írody SO P eský svaz ochránc p írody se snaží p sobit na ob any v duchu odpov dnosti za p írodu a životní prost edí. Vede své leny k úct a lásce

Více

Pehled usnesení ze 72. schze Rady mstského obvodu Pardubice I, která se konala dne 11. 1. 2010 v kancelái starostky

Pehled usnesení ze 72. schze Rady mstského obvodu Pardubice I, která se konala dne 11. 1. 2010 v kancelái starostky Mstský obvod Statutární msto Pardubice Mstský obvod Pardubice I U Divadla 828, 530 02 PARDUBICE Pehled usnesení ze 72. schze Rady mstského obvodu Pardubice I, která se konala dne 11. 1. 2010 v kancelái

Více

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk Obecn závazná vyhláška obce Pernink, o místním poplatku ze ps, místním poplatku za lázeský nebo rekreaní pobyt, místním poplatku za užívání veejného prostranství, místním poplatku ze vstupného a místním

Více

Kdy Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci v druhé světové válce?(přesná data)

Kdy Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci v druhé světové válce?(přesná data) Opakování na test č. 3 termín testu 5. 4. 2016 Otázky v testu se neomezí jen na zde zveřejněné. Přečtěte si učebnici str. 200-212! Kdy začala 2. světová válka? Kdo byl prvním říšským protektorem? Co se

Více

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU. R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Zpracovatel: Ing. Jan Kvasnika, povený vedením odboru kancelá starosty Rozsah psobnosti: uvolnní lenové zastupitelstva, pedsedové výbor ZM a komisí RM

Více

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA ROK 2005 - ERVEN

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA ROK 2005 - ERVEN M ARTINOVY NOVINY 06/2005 RONIK IX. Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trplivost, laskavost, dobrota, vrnost, tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací. Gal 5, 22-23 S LOVO NA

Více

Stanovy. eského rybáského svazu. ást I. Základní ustanovení

Stanovy. eského rybáského svazu. ást I. Základní ustanovení Stanovy eského rybáského svazu ást I. 1 Základní ustanovení 1) eský rybáský svaz (dále jen Svaz nebo RS ) je obanské sdružení podle zákona. 83/1990 Sb., o sdružování oban, v platném znní. 2) Svaz má postavení

Více

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku SJEDNOCENÍ ITÁLIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_05 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy. j. 4164/2009-14 SEZNAM. PLATNÝCH PEDPIS V RESORTU ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY podle stavu k 15.1.

Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy. j. 4164/2009-14 SEZNAM. PLATNÝCH PEDPIS V RESORTU ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY podle stavu k 15.1. Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy. j. 4164/2009-14 SEZNAM PLATNÝCH PEDPIS V RESORTU ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY podle stavu k 15.1. 2009 1 OBSAH I. Školy a školská zaízení II. Vysoké školy,

Více

Brloh Zadání prvního kola

Brloh Zadání prvního kola Brloh Zadání prvního kola Odpovědi odešlete prostřednictvím našich webových stránek http://brloh.math.muni.cz Odpovězte na otázku: 1 Alfanumerická 17 953 178621 752 95 74269 7913 1739 82 17 953 713 17931

Více