ČESKÁ FILMOVÁ DISTRIBUCE PO ROCE 1989

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ČESKÁ FILMOVÁ DISTRIBUCE PO ROCE 1989"

Transkript

1 Ročník 19, 2007, č. 1 (65) Články ČESKÁ FILMOVÁ DISTRIBUCE PO ROCE 1989 Aleš Danielis Když jsem přijal závazek zmapovat vývoj české filmové distribuce po roce 1989, nejprve jsem přemýšlel o způsobu uchopení tohoto poměrně rozsáhlého tématu. Nakonec jsem se rozhodl soustředit na tři základní okruhy: proměny organizace, nabídku programů a výsledky české filmové distribuce. Transformaci znárodněné kinematografie, privatizaci i vznik nových subjektů na trhu považuji za základ dalšího vývoje filmových distributorů i provozovatelů kin. Filmová nabídka je potom spjata s vývojem návštěvnosti a tržeb kin. Zvláštní pozornost v celé práci věnuji českým filmům a jejich postavení na trhu. Pro členění do kapitol jsem zvolil určité časové úseky a v připojených tabulkách podávám přehledy vybraných dat za dvacetiletí od roku 1987 do roku První kapitola se týká dědictví znárodněné kinematografie. Rok 1987 jsem jako počátek zvolil proto, abych pro srovnání ukázal několik let před rozhodujícími změnami a zakulatil sledované období na dvacet let. Podstatná je potřeba popsat, z čeho novodobá česká kinematografie vlastně vzešla. Rok 1990 je posledním rokem monopolní distribuce. Období 1991 až 1993 je obdobím transformace, privatizace a hledání cest v nových podmínkách. Vznikají také základní legislativní předpisy. Zbytek devadesátých let představuje stagnaci, v níž se ustálila základní struktura filmových distributorů, ale dosud se nijak výrazně nezměnila situace mezi provozovateli kin. Počátek nového milénia pak představují výrazné změny právě v provozování kin, které jsou katalyzátorem dalšího vývoje. Situace v celé oblasti se zlepšuje, ale v pozadí přetrvává řada problémů. Závěrečnou kapitolu věnuji posledním dvěma uzavřeným letům. Opět se zdá, že začíná něco nového, ale pro analytičtější pohled dosud nemáme potřebný odstup : Konec starých časů Na počátku považuji za velmi důležité charakterizovat podrobněji českou filmovou distribuci tak, jak vypadala před rokem Filmová distribuce nebyla zastřešena jen Ústřední půjčovnou filmů, ale celou základní strukturou Československého filmu. Významnou roli pro tehdejší stav i budoucí vývoj filmové distribuce přitom sehrávala situace ve filmové tvorbě. Vztah českých diváků vůči českému filmu totiž vychází z pevnějších základů, než se někdy v průběhu sledovaných dvaceti let zdálo. Výchozí stav organizace Československého filmu totiž v mnohém ovlivnil způsob, jakým postupovala 53

2 restrukturalizace české kinematografie. Ostatně některé vlivy původního stavu přetrvávají jako genové dědictví do současnosti. Filmová distribuce Filmová distribuce samozřejmě patřila do státní organizace Československý film (dále jen ČSF) a reprezentovala ji zejména monopolní Ústřední půjčovna filmů (dále jen ÚPF), která vznikla při poslední významnější reorganizaci Československého filmu v roce ÚPF ovšem vůbec není možné spojovat s klasickými distribučními organizacemi, jak je známe dnes. ÚPF neměla ani plný vliv na nákup programů, které kinům nabízela, ani nebyla s kiny v přímém obchodním styku. Pokud si tedy práci současné distribuční organizace vymezíme jako výběr a nákup filmů, jejich přípravu k uvedení včetně marketingu a obchodní uplatnění filmů u provozovatelů kin, ÚPF zajiš ovala jen onu prostřední fázi přípravy filmů k uvedení. Výběr filmu zajiš ovala tzv. výběrová komise, jejíž činnost ÚPF sice technicky zajiš ovala, ale schvalovací oprávnění bylo v rukou Ústředního ředitelství ČSF (dále ÚŘ ČSF). Tento proces byl přitom velmi komplikovaný a k navrhovaným filmům se často vyjadřovala řada oficiálních i neoficinálních autorit. Po konečném schválení filmu ústředním ředitelem byl obchodním případem pověřen Československý filmexport (dále jen Filmexport), centrální organizace zahraničního obchodu. Distribuční organizace byly v ČSSR dvě, vedle ÚPF s působností pro ČSR ještě Slovenská půjčovna filmů (dále SPF) s působností pro SSR. Podnik zahraničního obchodu však byl jen jeden, a to v přímé působnosti pražského ÚŘ ČSF. Pokud se pracovníkům Filmexportu podařilo obchodní případ realizovat (ve srovnání s dneškem jim to ale trvalo velmi dlouho, někdy i přes rok), mohla ÚPF oficiálně v koordinaci s SPF připravovat uvedení filmu do kin. Domácí filmy byly přebírány od podniků tvorby a ty fungovaly v ČSR tři: Filmové Studio Barrandov, Filmové Studio Gottwaldov a Krátký Film. Na Slovensku existoval podnik Slovenská filmová tvorba, známý jako studio Koliba. Veškeré české filmy ovšem musely být opět k uvedení v české filmové distribuci schváleny ÚŘ ČSF, slovenské pak Generálním ředitelstvím Slovenského filmu. Mezi ÚPF a SPF existovala vzájemná smlouva, takže každý film schválený pro ČSR byl automaticky uváděn i na Slovensku a naopak. V druhé polovině osmdesátých let bylo nejfrekventovanějším politicko-společenským pojmem ve východním bloku slovo přestavba. V českých poměrech však šlo spíše o boj o pozice. V československém filmu byla situace zvláště absurdní. Dne 1. ledna 1989 se ředitel ÚPF Tugan Veselý (ve funkci od 1. května 1984) stal ústředním ředitelem ČSF. Paradoxně však rozhodně nešlo o progresivní posun v duchu situace v Polsku nebo Ma arsku. Tugan Veselý byl poměrně šikovný diplomat s úzkými vztahy na vedení tehdejšího Svazu československých dramatických umělců. Ten sice byl na tu dobu mírně progresivní, ale Veselý sám měl blízko spíše k aparátu ÚV KSČ a politikům typu Miroslava Štěpána. Ředitelem ÚPF byl jmenován dosavadní výrobně technický náměstek František Vomela. Kam hodlá směřovat československý film, však rozhodně nebylo jasné. Dlouholetý praktik František Vomela, který byl již v důchodovém věku, nevydržel ve funkci dlouho. K 1. srpnu 1989 nastoupil do funkce ředitele ÚPF RSDr. Miroslav Pospíchal, 54

3 dlouholetý pracovník aparátu ÚV KSČ. Situace distribuce vypadala z tohoto pohledu velmi depresivně. Ve skutečnosti však šlo zřejmě o odměnu ústředního ředitele za pomoc při cestě vzhůru a pro Pospíchala také pozdní snahu uplatnit se v běžném zaměstnání. Po krátkou dobu, která mu ve vedení ÚPF byla vyměřena, se choval poměrně pragmaticky. Moc jiných možností mu již ale nezbývalo. S pasivním souhlasem ochromeného ÚŘ ČSF, vedeného již technickým náměstkem ing. Břetislavem Pivodou a pod praktickým vedením Občanského fóra ÚPF proběhl již na jaře roku 1990 konkurs na nového ředitele ÚPF. V konkursu zvítězil a 2. května 1990 se ředitelem ÚPF stal Jan Jíra, dlouholetý aktivní pracovník kin se zkušeností z Chebu, Prahy, Žatce a Loun. Pod jeho vedením se ÚPF začala připravovat na restrukturalizaci filmové distribuce. Obchodními partnery ÚPF byly krajské filmové podniky zřizované krajskými národními výbory a podléhající krajskému politickému dohledu. Tyto organizace s výjimkou Prahy nevlastnily kina, ale fungovaly jako programovací agentury, sklady a technické služby pro jejich provozovatele. Od ÚPF dostaly přidělené kopie a reklamní materiály a uzavíraly obchodní smlouvy, což de facto odpovídá práci programových oddělení dnešních distribučních organizací. Krajské orgány se ale podílely i na schvalování filmů, a tak se stávalo, že některé filmy byly v některých oblastech ČSR zakázány. S těmito problémy se potýkaly například filmy režisérky Věry Chytilové. Obchodní postupy uplatňující se na konci osmdesátých let ve filmové distribuci byly v mnoha aspektech zatíženy naprosto nesmyslným byrokratizmem, ale nacházíme v nich také určité obchodní jádro, které se stalo východiskem pro přechod na tržní podmínky. Divák platil v kině vstupné, které bylo od roku 1969 v tzv. kategorii limitních cen, takže ÚŘ ČSF svým výnosem stanovovalo zásady jejich tvorby a horní hranici. Poslední takový výnos o vstupném vydalo ÚŘ ČSF 18. září Kino za film platilo bu procenta ze vstupného, nebo fixní poplatek. Procenta se stanovovala podle kategorie filmu mezi 20 a 55 %, přičemž průměr se pohyboval těsně nad 50 %. Kina půjčovné odváděla krajským filmovým podnikům, které si ponechaly 11 % utržené částky, tedy přibližně 5,5 % vybraných tržeb. Zbývající část, tedy přibližně 45 %, dostávala ÚPF. Drtivou většinu příjmu ovšem ÚPF odvedla ÚŘ ČSF do tzv. fondu filmové výroby. ÚPF hradila veškeré náklady na vydání filmů, takže hospodařila s plánovanou ztrátou, která jí byla ÚŘ ČSF hrazena. Vztah mezi ČSF a kiny tedy měl prvky standardního obchodního vztahu, avšak uvnitř ČSF docházelo k přerozdělovacím a do jisté míry i zamlžovacím hospodářským tokům. Přestože Filmexport byl federální, zatímco ÚPF národní organizací, byl každý obchodní případ dovozu filmu po schválení ÚŘ ČSF realizován na základě objednávky ÚPF. SPF na základě vzájemné smlouvy automaticky hradila ÚPF 23 % vynaložených nákladů. Pro rok 1990 ÚŘ ČSF změnilo pravidla přerozdělování. ÚPF odváděla do nově založeného fondu kinematografie veškeré půjčovné a zpětně fakturovala svůj podíl ve výši 37 %. Korunové krytí zahraničních nákupů naopak účtoval Filmexport přímo vůči fondu kinematografie. ÚPF se tak ze ztrátové organizace stala ziskovou, ale v podstatě můžeme konstatovat, že jeden ekonomický nesmysl nahradil jiný. Ostatně tento ekonomický model vydržel stejně jako celé ÚŘ ČSF jen do konce roku

4 Provozování kin Vlastní kina byla v drtivé míře zřizována národními výbory, jen zlomek patřil odborům (Revoluční odborové hnutí ROH) nebo tělocvičným jednotám (Český svaz tělesné výchovy ČSTV), zejména jako součást víceúčelových zařízení. Národní výbory provozovaly kina bu přímo, nebo prostřednictvím svých příspěvkových organizací. Pokud bylo ve městě více kin, vznikaly městské správy kin. Největší takovou městskou správou kin byl Filmový podnik hl. města Prahy, který zároveň plnil funkci krajského filmového podniku, takže měl přímou obchodní smlouvu s ÚPF. V osmdesátých letech začaly v některých krajích vznikat okresní správy kin, jejichž původní záměr byl soustředit malá kina do celků a zajistit tak jejich efektivnější provozování. Okresní správy však tuto myšlenku naplňovaly zcela ojediněle. Často představovaly jen další administrativní aparát. Není divu, že místní národní výbory je chápaly jako další zásah do jejich pravomocí. Stejně jako v celé společnosti probíhal od listopadu 1989 velmi intenzivní občanský pohyb i v oblasti filmové distribuce. Již 22. prosince 1989 bylo vyhlášeno založení odborového svazu KINOS, jehož ustavující sjezd byl svolán na 6. a 7. února Dne 15. února se valná hromada zástupců kin, správ kin, filmových podniků, videopůjčoven a dalších složek rozhodla založit Asociaci filmových distributorů (dále AFID). Předsedou prvního výkonného výboru se stal Jan Jíra, v té době ještě zastupující Správu městských kin Louny. AFID v počátku sdružoval kina, správy kin, krajské filmové podniky a jeho členem se stala také jediná existující distribuční organizace ÚPF. Na přelomu roku 1989 a 1990 bylo v ČSR v provozu 1326 klasických kamenných kin. 463 kin bylo aprobováno pouze na uvádění klasických 35mm filmů, 827 mělo funkční širokoúhlou projekci a 36 dokonce projekci 70mm formátu. Poměrně přísná schvalovací kritéria totiž neumožňovala v některých sálech s příliš malým plátnem uvádět širokoúhlé filmy. Později se však tyto normy uvolnily a kina, která přežila do poloviny devadesátých let, již běžně uvádějí i filmy širokoúhlého formátu bez ohledu na parametry plátna a hlediště. Naopak 70mm formát poměrně rychle skončil a poslední film, který byl v české filmové distribuci uveden i v 70mm kopiích, byl TOTAL RECALL v dubnu Dnes je v ČR snad jediné kino schopné projekce filmu ze 70mm formátu v Krnově. Kromě kamenných kin bylo 35mm projekcí vybaveno i 32 fungujících kinokaváren a 152 letních kin. 72 míst navštívila v roce 1989 pojízdná kina a stále ještě bylo v provozu 273 kin uvádějících filmy z 16mm formátu. Nově bylo ke konci roku 1989 registrováno 80 videokin. Šlo ovšem o lokální projekce užívající jen několik televizních obrazovek a jejich provozování bylo autorskoprávně sporné, protože většinou využívaly videokazety, ke kterým nebyla k dispozici práva k veřejnému uvádění. Tento způsob šíření, běžný například na Balkáně, se u nás naštěstí neuchytil. Nově vznikající digitální kina již patří k jiné etapě historie a práva k filmům, která využívají, jsou většinou dobře ošetřena. Nabídka filmů Počet premiér celovečerních filmových programů se v průběhu celých osmdesátých let držel nad 210 a každoročně se v nabídce objevovaly filmy z 25 až 30 států světa. Pro filmy z tzv. vyspělých nesocialistických zemí, kam se kromě evropských zemí zpoza rezavějící 56

5 železné opony a USA počítaly také Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Japonsko, platil regulační princip, podle kterého nesměly překročit 30 % celkové nabídky. V osmdesátých letech bylo toto směrné číslo motorem nákupu filmů ze socialistického tábora a tzv. třetího světa. Tento efekt ostatně filmové distribuce vykazují vždy, pokud jsou podrobeny nějakým restrikčním limitům a kvótám. Dokonce byla zavedena kategorie filmů pro zvláštní využití, v jejímž rámci byly vydávány vietnamské filmy bez překladu (Češi na ně stejně nechodili). Stačilo pak zorganizovat pár projekcí pro vietnamské dělníky a filmová distribuce dostala čárku. Ono vybrat každoročně přes padesát filmů ze socialistických zemí nepočítaje domácí produkci a velkého bratra bylo dost obtížné. Někteří novináři se pak divili urychlené likvidaci celé řady nakoupených filmů po roce 1989, na které se aktivně podíleli sami vybírající. Politika však v dané chvíli byla druhořadá. Změnila se kritéria. Již nebylo nutné na 3 západní filmy uvést 7 ostatních a místo nesmyslných čárek za vydávání filmů začala hrát roli ekonomická kriteria. V roce 1990 procentní limity přestaly platit, avšak pokračoval nejen monopol ÚPF, ale hlavně monopol zahraničního obchodu ztělesněný Filmexportem. Ačkoli o operativnosti v nákupu filmů se hovořit nedalo, stoupl počet západních titulů ve srovnání s předcházejícími lety o více než 20. Počet filmů z produkce USA poprvé od roku 1947 převýšil počet sovětských a poprvé po válce bylo v jednom roce vydáno více než 30 amerických filmů. Hranice z dnešního pohledu nepatrná, z tehdejšího nevídaná. Většímu počtu bránil nedostatek volných finančních prostředků, již zmíněná operativnost Filmexportu a pak překvapivě také situace na trhu. Ve chvíli, kdy zanikla cenzura a padly limity pro dovoz filmů, se velké americké společnosti začaly chovat tržně. Dříve byly za železnou oponu nabízeny filmy za pevný poplatek zcela nepatrné výše prostě proto, že jiným způsobem se na náš trh nebylo možné dostat. Navíc zde byla i zřejmá politická podpora vývozu filmů do socialistických zemí. Jednalo se totiž o jednu z mála možností, jak se setkat s hodnotami západní civilizace a americkým způsobem života. Tuto skutečnost uvádím jako fakt a nepřikládám jí žádný pozitivní ani pejorativní náboj. Koncem osmdesátých let se ovšem hroutila železná opona a s ní i její neprostupnost. První společnosti zastupující zájmy nadnárodních korporací se podařilo pod patronací ma arské vlády ustavit první společný podnik a proniknout na východoevropský trh s první standardní obchodní smlouvou. Tento subjekt přitom již v roce 1989 začal s regulérní distribucí a podobný vývoj v ostatních socialistických zemích byl jen otázkou času. Všechny americké společnosti sdružené do MPAA (Motion Picture Association of America, tzv. hollywoodská studia) s jedinou výjimkou Columbie zastavily svůj obchod se zeměmi střední a východní Evropy a vyčkávaly další vývoj. Ve státem řízené kinematografii byla poměrně pevně zakotvena pozice české filmové tvorby. V druhé polovině osmdesátých let se počet vydávaných českých filmů pohyboval ročně mezi 40 a 45 tituly. Občas sice byly otevírány diskuse, zda tento počet není příliš vysoký, zejména v konfrontaci s výrazným podílem šedivých a nezajímavých filmů, které neocenila ani tehdejší kritika, ani diváci a dnes jsou již většinou zcela zapomenuty. Na druhé straně se ovšem vždy objevoval protiargument operující nesmyslným rozhodnutím z padesátých let vyrábět jen dobré filmy, což vedlo k prudkému snížení jejich počtu, aniž by pochopitelně (zejména v tehdejších politických poměrech) vzrostla kvalita. Již v roce 1989 se vedle nových filmů do kin vrátilo formou obnovených premiér 8 dříve 57

6 zakázaných titulů. Skutečná lavina se pak strhla v roce 1990, kdy bylo do kin uvedeno 84 českých filmů, z nichž většina patřila k pozastaveným nebo dokonce neuvedeným titulům šedesátých let. Díky tomuto počtu se prudce zvýšil i celkový počet registrovaných premiér na 251 a podíl českých filmů na plnou třetinu. Návštěvnost a tržby Koncem osmdesátých let se počet uskutečněných představení v českých kinech držel okolo 550 tisíc a návštěvnost se stabilizovala nad 50 milionů diváků. Pokles, který probíhal od nástupu televize, se v roce 1989 zpomalil. Důvodem bylo praktické ochromení dramaturgie televize, která pevně držela stranickou linii a nenabízela divákům dostatečně atraktivní pořady. Zejména reakce na petici Několik vět, kterou podepsalo mnoho dosud běžně vystupujících umělců, její program značně decimovala. ÚPF ani kina většinou na podobné aktivity nereagovaly a těžily z toho. Průměrné vstupné činilo z dnešního pohledu neuvěřitelných 6,89 Kčs. V roce 1990 došlo k prvnímu skokovému poklesu návštěvnosti. Prudké společenské pohyby již začaly vytlačovat kino z pozice jedné z mála možností trávení volného času. Ostatně také přebytek volného času, který byl pro socialistickou éru typický, protože v práci se nikdo nepřetrhl, se pozvolna ztrácel. Lidé začali zjiš ovat, že čas lze trávit i jinak, ale ještě si s tím příliš nevěděli rady. Kina navštívilo něco přes 36 milionů diváků, průměrné vstupné stouplo jen mírně na 7,87 Kč. Tržba kin 286 milionů korun byla nejnižší za celé období od osmdesátých let do současnosti. České filmy v osmdesátých letech měly trvale velmi silnou pozici a chodila na ně obvykle třetina všech návštěvníků kin. Musíme si ovšem uvědomit, že v kontextu socialistické kinematografie existovalo několik podpůrných faktorů, které nelze rozumně nahradit. Předně byla nabídka kin velmi chudá a zejména konkurence filmů z USA a západní Evropy direktivně omezovaná. Za druhé hrála svoji roli šíře nabídky české tvorby. V počtu vyrobených filmů na obyvatele jsme vládli světu a ekonomické podmínky umožňovaly zjevnou nadprodukci. V neposlední řadě se kromě kvót regulujících počet vydaných filmů sledovaly i počty diváků podle skupin produkcí. Některé krajské filmové podniky a také správy kin měly tento ukazatel zapracován i do hodnocení pracovníků. Tento ukazatel bylo možné manipulovat umělým omezováním návštěvnosti atraktivních západních filmů (což se také objevovalo), ale ekonomické ukazatele naopak tento postup komplikovaly. Typickým řešením se proto stalo umělé navyšování návštěvnosti produkcí vhodných zemí nábory, hromadné návštěvy hrazené odbory, školní představení a podobně. Pokud si vedoucí kina nechtěl své návštěvníky úplně odradit, nemohl tyto projekce stále naplňovat sovětskými a bulharskými filmy. Tím pádem byla k těmto účelům nejčastěji využívána právě česká tvorba. V roce 1987 se stala nejnavštěvovanějším filmem VESNIČKA MÁ STŘEDISKOVÁ před obnovenou premiérou NEZKROTNÉ ANGELIKY (v Top 20 bylo pět filmů této francouzsko-italské série). Zajímavé bylo šesté místo poměrně závažné a kritikou oceňované české PAVUČI- NY. V roce 1988 zvítězil film BONY A KLID před komedií JAK BÁSNÍKŮM CHUTNÁ ŽIVOT a nejúspěšnějším zahraničním filmem australským KROKODÝLEM DUNDEE. Symbolické bylo dvacáté místo sovětského přestavbového POKÁNÍ s téměř půl milionem diváků. Celkem 58

7 se v obou letech do Top 20 dostalo 6 českých filmů. V roce 1989 zvítězila komedie SLUN- CE, SENO A PÁR FACEK před americkými VZPOMÍNKAMI NA AFRIKU a dalším českým filmem KOPYTEM SEM, KOPYTEM TAM. Českých filmů bylo v Top 20 pět, a to včetně obnovené premiéry HOŘÍ, MÁ PANENKO na devatenáctém místě. Představitelem změny se v roce 1990 stala francouzská erotická EMMANUELLE na prvním místě před sérií 6 amerických filmů vedených HŘÍŠNÝM TANCEM. Prvním český filmem byli až na osmém místě SKŘIVÁNCI NA NITI a v Top 20 se objevily jen 3 české tituly : A všechno je najednou jinak Rok 1991 byl rokem nula novodobé historie české filmové distribuce. Byl rokem, kdy reálně v českém distribučním prostředí vznikla konkurence, ačkoliv na legislativní potvrzení tohoto trendu jsme si ještě museli počkat. Probíhaly bouřlivé diskuse o znění nového zákona a o uspořádání kinematografie ve svobodné společnosti, ale skutečný vývoj se bouřlivě ubíral svým vlastním směrem a legislativní proces jednoznačně předběhl. Do úvodu této kapitoly se hodí bonmot Miloše Formana o přechodu české kinematografie ze skleníku do džungle. Na počátku roku bylo zrušeno ÚŘ ČSF a s ním i jediný rok fungující přestavbový systém přerozdělování, postavený na bázi fondu kinematografie. Jednotlivé podniky ČSF se staly samostatnými hospodářskými organizacemi a byly bez nějaké zvláštní právní úpravy začleněny do sféry Ministerstva kultury ČR. Zanikla direktivní kooperace s podniky působícími na Slovensku a zůstaly jen standardní obchodní vztahy. V neuspořádaných legislativních podmínkách zřídilo ministerstvo kultury grantovou komisi (existovala od srpna 1991 do března 1992), která rozdělila 100 milionů korun ze zrušeného fondu kinematografie na rozpracované a nové filmové projekty. Lucernafilm získal prostředky na vydání nakoupených filmů pro filmové kluby. V tomto období následně vznikly dva klíčové právní dokumenty ovlivňující filmovou distribuci dodnes. Zákon 241/1992 Sb. o Státním fondu České republiky pro podpory a rozvoj české kinematografie (dále jen zákon o fondu) a zákon 273/1993 Sb. o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů (dále jen zákon o audiovizi). První zákon umožnil vznik Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (dále jen Státní fond), který sehrál určitou roli při financování české kinematografie, ačkoli prakticky po celé období, kterému se věnujeme, trpěl nedostatkem prostředků. Z pohledu filmové distribuce je podstatné, že zavedl příplatek 1 Kč ke vstupence, který je odváděn provozovateli kin do Státního fondu. Druhý zákon stanovuje některé definice a upravuje některé náležitosti distribuce, ale jeho nejpodstatnější částí je předposlední paragraf, který zní: Zrušují se 1, 3 odst. 2 a 4 dekretu prezidenta republiky č. 50/1945 Sb., o opatřeních v oblasti filmu. Zákon o audiovizi ze dne 15. října 1993 tak až nabytím účinnosti zveřejněním zlegalizoval soukromé podnikání v oblasti filmové tvorby a distribuce, které v té době již v praxi existovalo. Filmové distribuce se samozřejmě dotýkala i řada jiných zákonů a jejich novelizací, které v těchto letech vstoupily v platnost. Za všechny můžeme připomenout, že na základě 59

8 zákona 588/1992 Sb. o dani z přidané hodnoty se od 1. ledna 1993 začal vztahovat na vstupenky do kina i odvod půjčovného 5 % DPH u provozovatelů kin i distributorů, kteří se stali plátci DPH. Filmová distribuce Na počátku roku 1991 stále ještě fungovala jen jediná distribuční organizace, která byla vlastněna státem a pouze změnila své jméno z ÚPF na méně ústřední Lucernafilm. Tím chtělo nové vedení dát najevo, že se ztrátou monopolu počítá a připravuje se na něj a zároveň deklarovat kontinuitu s předtotalitní situací, kdy Lucernafilm patřící rodině Havlů představoval jednu z nejvýznamnějších produkčních a distribučních společností. Již od konce roku 1990 přitom probíhala řada jednání, která připravovala podmínky pro skutečnou změnu situace. Lucernafilm procházel velmi složitou vnitřní restrukturalizací, oddělovaly se od něj některé vedlejší provozy, snižoval se počet zaměstnanců a vedly se diskuse o formě jeho privatizace. Pokud chtěl Lucernafilm restrukturalizaci přežít, potřeboval stabilní přísun nových filmů s komerčním potenciálem, a proto začal jednat s některými zástupci velkých hollywoodských studií. Lucernafilm se ze státního podniku proměnil k 1. květnu 1992 na akciovou společnost s jediným zakladatelem Fondem národního majetku a vstoupil do první vlny kupónové privatizace. V prvním představenstvu společnosti zasedli kromě ředitele Jana Jíry ještě Norbert Auerbach a Zdeněk Svěrák. Celý proces privatizace byl ukončen až 14. prosince 1993, kdy se vlastnických práv ujali akcionáři vyšlí z privatizace. Předsedou představenstva společnosti se stal největší akcionář prof. Aleš Tříska, v představenstvu zůstal ředitel Jan Jíra a novými členy byli jmenováni distribuční ředitel Aleš Danielis a zástupci dalších akcionářů Martin Klaus a Zdeněk Kozák. Vnitřní restrukturalizace se navenek projevovala zejména vytvořením tři relativně samostatných distribučních skupin Alfa, Beta a Gama, které se staraly o komplexní přípravu filmů uváděných Lucernafilmem do kin. Distribuční skupina Beta vedená Janem Strnadem zahájila 6. června 1991 distribuci filmů společnosti Fox Intl., přičemž dohoda s touto společností byla připravována ještě pod patronací Filmexportu. Distribuční skupina Alfa pod vedením Milici Pechánkové připravila do distribuce 8. listopadu 1991 první film na základě smlouvy se společností UIP, jež v této době zastupovala produkci Paramountu, Universalu a MGM/UA. UIP byla onou společností, která první prolomila obchodní železnou oponu v Ma arsku. To, že si UIP v Československu zvolila právě Lucernafilm, bylo také zásluhou Norberta Auerbacha, jenž do Lucernafilmu přinesl znalosti a kontakty z doby jeho aktivního působení v mezinárodním filmovém obchodě. Distribuční skupina Gama Svatavy Peschkové se specializovala na nezávislé, evropské a domácí filmy. V letech 1991 a 1992 ještě oficiálně platila všechna ustanovení tzv. znárodňovacího dekretu 50/1945, avšak všichni předpokládali, že nový zákon o kinematografii, a už bude jakýkoli, rozhodně soukromé podnikání v oblasti výroby a distribuce filmů umožní. V tom duchu se také vyvíjel praktický život. Již samotné zařazení Lucernafilmu do první vlny kupónové privatizace bylo totiž z pohledu znárodňovacího dekretu přinejmenším podivné. Ozývaly se sice ojedinělé hlasy proti privatizaci, zejména v oblasti tvorby, ale směr vývoje již byl nastolen. 60

9 Nová distribuční společnost mohla vzniknout na zelené louce, anebo se transformovat z některého podniku patřícího do staré struktury státní kinematografie. Kromě Lucernafilmu měly poměrně zajímavou výchozí pozici zejména provozovatelé kin, krajské filmové podniky, podniky filmové tvorby a samozřejmě Filmexport, který měl k obchodu s filmem nejblíže. Bouřlivý vývoj probíhal i na Slovensku, a tak v rámci společného federálního státu bylo nutné počítat i se slovenskými podniky, zejména SPF. Organizací, jež mohla mít dostatečnou sílu k prosazení vlastních obchodních záměrů ve filmové distribuci, byl Filmový podnik hl. m. Prahy (dále Filmový podnik). Obdobná organizace v Ma arsku Budapest Film byla průlomovou společností, která první ze všech socialistických zemí prolomila státní obchodní bariery a založila první společný podnik s americkou filmovou společností. Filmový podnik, který byl příspěvkovou organizací Národního výboru hl. města Prahy, však měl dost práce s obhajobou vlastní existence. Pražský magistrát neměl ambici jej privatizovat, ani jej nechtěl pustit do samostatného aktivního podnikání. Ředitel Filmového podniku Miloslav Mařík (ve funkci od listopadu 1989) se ocitl v obtížné situaci, protože čelil silným tlakům na předání kin majitelům objektů, zejména v centru města. Většina kin po předání zanikala a otázkou dne nebyl rozvoj, ale alespoň zachování kin v Praze. Miloslav Mařík svoji pozici brzy pochopil a raději se soustředil na své vlastní aktivity. Po jeho odchodu Filmový podnik stále ztrácel další kina a nakonec zanikl. A tak jediným provozovatelem kin, který v této době krátce vstoupil na pole filmové distribuce, byla příspěvková organizace Filmcentrum Hradec Králové, jež koncem roku 1991 vydala jeden film. Krajské filmové podniky většinou neměly ani ambice, ani schopnosti razantněji překročit svůj stín. Lucernafilm již v říjnu 1990 ohlásil svůj záměr programovat kina přímo a zrušil ke konci roku dosavadní smlouvy s krajskými filmovými podniky. Středočeský filmový podnik s ÚPF při transformaci na Lucernafilm k 1. lednu 1991 fúzoval a pomohl s navázáním přímého vztahu s kiny díky zkušenostem jeho programových pracovnic v čele s Evou Mrkousovou. Programování na Moravě bylo soustředěno do Moravafilmu, který vznikl 2. října 1990 z jihomoravského krajského filmového podniku. Tato společnost sice měla ambice vstoupit i na pole filmové distribuce, ale nakonec se její privatizace nezdařila. Dům, v němž sídlila, získala nechvalně známá Moravia banka, a příspěvková organizace Moravafilm zanikla koncem roku Již předtím ale část jejích pracovníků přešla do Lucernafilmu, a ten tak pokryl programování celé republiky. Ostravský krajský filmový podnik se krátce pokusil ve spolupráci s Nezávislou erotickou iniciativou etablovat na poli pornodistribuce a ostatní krajské filmové podniky zmizely v propadlišti dějin. Ani podniky filmové tvorby vycházející z organizace ČSF se ve filmové distribuci výrazně neprosadily. Ředitelem Filmového studia Barrandov se 29. listopadu 1990 stal Václav Marhoul, jedna z nejzajímavějších postav privatizace filmového průmyslu u nás. Jeho restrukturalizace přebujelého socialistického filmového studia byla velmi razantní. Zahrnovala z dnešního podhledu vcelku logické rozhodnutí, že umělecké profese nemají vykonávat zaměstnanci studia, ale mají být najímány na jednotlivé projekty, což způsobilo první vlnu nevole. Dne 20. srpna 1991 založil společně se skupinou spolupracovníků a několika osobností stojících mimo studio akciovou společnosti Cinepont. Cinepont, který se 26. října 1992 přejmenoval na AB Barrandov, nakonec úspěšně privatizoval Filmové studio Barrandov. To však formálně existovalo dál a Václav Marhoul 61

10 přestal být jeho ředitelem až 25. dubna 1994, když došlo ke změně názvu na Filmové studio Barrandov copyright. Dne 8. února 1995 pak Filmové studio Barrandov copyright zaniklo sloučením se Státním fondem. Z vlastní privatizace totiž byla vyjmuta práva výrobce spojená s filmy vyrobenými státním Filmovým studiem Barrandov před privatizací a uvedenými do filmové distribuce od 1. ledna Tato práva byla zákonem o audiovizi převedena na Státní fond. Ten pak následně uzavřel s AB Barrandov smlouvu o jejich správě. Přesto byla privatizace spojena se značnou řadou protestů. Z té doby je proslulý výrok Václava Marhoula, který pobouřil řadu jeho odpůrců, ačkoli přesně vystihl situaci: Barrandov není český film. Další vývoj Barrandova i osobní Václava Marhoula byly plné peripetií, ale to již nepatří do této časové periody. V každém případě v tomto období Barrandov do filmové distribuce nevstoupil, ale naopak uzavřel s Lucernafilmem novou smlouvu o distribuci jím spravovaných filmů do kin. Jiný scénář byl uplatněn u státního podniku Krátký film, který byl privatizován plně v režii ÚŘ ČSF, a to velmi rychle a se všemi právy. Státní podnik Krátký film byl zrušen bez likvidace 15. března 1991, poté co ÚŘ ČSF již 21. prosince 1990 po předchozím souhlasu vlády vložilo jeho majetek jako celek do akciové společnosti KF a.s. Vlastní ÚŘ ČSF bylo nařízením téže vlády zrušeno k 31. prosinci Na vysvětlenou dodejme, že ředitelem Krátkého filmu byl v roce 1989 Lubomír Jakeš, syn Milouše Jakeše, který byl pochopitelně mezi politicky nepřijatelnými, a tudíž prvními odvolanými řediteli. Do čela Krátkého filmu přišel ekonomický náměstek ústředního ředitele ČSF Jan Knoflíček, který měl skvělé vazby na vládní úředníky. Akciová společnost KF a.s. byla založena na základě zakladatelské smlouvy ze dne 21. prosince 1990 mezi ÚŘ ČSF a Českou státní pojiš ovnou a byla zapsána 22. ledna Ing. Jan Knoflíček se stal předsedou představenstva a tuto funkci zastával až do 19. prosince Působení v představenstvu zcela ukončil 5. března Zajímavé je, že mezi členy představenstva najdeme od 27. května 1993 do 30. dubna 1996 i Jiřího Menzela. KF a.s. vypověděl k 30. září 1991 Lucernafilmu oprávnění k šíření filmů, u nichž držel práva výrobce, a převzal jejich distribuci sám. KF a.s. ovšem do filmové distribuce vstoupil již 1. září 1991 premiérou filmu Břetislava Pojara MOTÝLÍ ČAS. Celkem vydal do 23. června 1994 osm nových filmů. Posledním byl NEXUS, jehož koprodukce skončila fiaskem. Aktivitu ve filmové distribuci společnost ukončila v červnu Je pravdou, že v prvním období mnoho zaměstnanců Krátkého filmu i řada tvůrců hodnotila tuto privatizaci pozitivněji než Marhoulovo působení na Barrandově. Z dnešního pohledu ovšem vidíme, že na Barrandově se točí a původním studiem natočené filmy vynášejí Státnímu fondu nezanedbatelné prostředky, zatímco Krátký film mizí do propadliště dějin i s prostředky, které filmy vyrobené za éry státního podniku vydělaly a ještě vydělají. Třetí a poslední státní podnik zabývající se v rámci ČSF tvorbou filmů Filmové studio Gottwaldov (od 23. března 1990 přejmenováno na Filmové studio Zlín) bylo privatizováno poměrně v klidu stranou mediální pozornosti a stejně jako Barrandov bez práv filmů vyrobených před privatizací. Na privatizaci se podílely společnosti FAZ a.s. a Ateliéry Zlín a.s. spojené se jmény Elmar Klos, Zdeněk Skaunic a Miloň Terč. Prvním ředitelem Ateliérů byl do 28. září 1995 Miloň Terč. Žádný z výše uvedených zlínských subjektů o přímý vstup do filmové distribuce neusiloval. 62

11 Prvním českým filmem a vlastně vůbec prvním filmem, který se objevil v nezávislé distribuční nabídce již počátkem roku 1991, byl SLUNCE, SENO, EROTIKA. Film vyrobil Nationalfilm spol. s r. o. (založena 21. listopadu 1990 producenty Blažejem Vrábem a Rudolfem Mosem) v koprodukci s Filmovým studiem Barrandov. První nabídka kinům šla prostřednictvím družstva DRUFIT (založeno 18. dubna 1990, předseda Blažej Vráb), ale od kin bylo požadováno půjčovné 75 až 80 %. AFID, sdružující kina, doporučil bojkot filmu vzhledem k obavě, že může dojít k narušení rovnováhy obchodních vztahů s distributory. Lucernafilm již dříve nabídku distribuce ze stejných důvodů také odmítl. Některá kina sice film do distribuce zařadila, ale byl hrán poměrně sporadicky. Nakonec se distribuce ujal vedoucí kina v Plané u Mariánských lázní Jiří Kalaš a začal film svým kolegům nabízet prostřednictvím sdružení Planfilm již za obvyklých podmínek. Nakonec byla distribuce převedena na společnost Planfilm s.r.o. (zaregistrovaná 30. prosince 1992). Film byl poměrně úspěšný, ale při standardní distribuci by zřejmě dosáhl ještě lepších výsledků. Navíc není jisté, zda jsou vzhledem k počáteční formě distribuce registrována skutečně všechna představení. Pod značkou Planfilmu nakonec bylo vydáno do 6. července 1995 celkem 18 filmů z toho 6 českých. Své působení v distribuci společnost ukončila až v dubnu Za skutečně první český nezávislý film po roce 1989 je považován TANKOVÝ PRAPOR, jehož výrobcem byla společnost Bonton a.s. (zaregistrovaná 23. července 1990). Martin Kratochvíl a ostatní zástupci Bontonu sice také jednali s ředitelem Barrandova Václavem Marhoulem, ale na rozdíl od Nationalfilmu odmítli respektovat podmínky, za kterých byl ochoten výrobu filmu legalizovat. Bonton se rozhodl vědomě porušit platící ustanovení znárodňovacího dekretu a dokonce na tomto faktu postavil na tuto dobu mimořádnou reklamní kampaň. Heslo My ten film vyrobíme a pak nás klidně zavřete se osvědčilo. Zástupci Bontonu jednali také s Lucernafilmem o distribuci, ale i zde zákonitě nedošlo k dohodě. Lucernafilm měl dost starostí sám se sebou a právě dokončoval první dohodu s velkou americkou distribuční společností. V té době neměl potenciál na speciální uvedení takového filmu. Navíc, co by to bylo za první skutečně nezávislý film, kdyby ho distribuovala bývalá ÚPF? Řešení nabídl vedoucí produkce filmu Jiří Ježek. Distributorem se stala jeho společnost Space Films spol. s r. o., zapsaná do obchodního rejstříku 31. května 1991 jeden den po premiéře filmu. Space Films se nakonec stal uznávaným distributorem a aktivně působil až do roku Dne 1. června 1992 založili Milan Brabec, Jiří Mika, Jaroslav Smola, Jiří Uldrich a Luboš Vála společnost Pragafilm spol. s r. o., která se 15. ledna 1993 přejmenovala na Heureka Production PF s.r.o. (od 15. ledna 1993 do 19. srpna 1997 měla ve společnosti 52% podíl Heureka Film spol. s r. o.). Prvního října 1992 uvedla tato společnost do kin KAMARÁDA DO DEŠTĚ II a do 16. února 1995 distribuovala celkem 12 nových českých a koprodukčních filmů. V roce 1993 přitom podíl společnosti Heureka Production PF s.r.o. překonal 10 % obratu trhu a Heureka se stala třetím nejúspěšnějším distributorem v ČR. Filmexport měl sice k obchodu s filmem nejblíže, ale byl v této době značně ochromen. 27. Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech 1990 proběhl ve znamení návratu českých zakázaných filmů a stal se místem setkání s širokou paletou exilových tvůrců. Tím splatil část morálního dluhu české kinematografie a pomohl přímé konfrontaci 63

12 domácí tvorby s tvorbou filmařů, kteří republiku v různých obdobích opustili. Zároveň ale přivolal kritiku vedení a struktur Filmexportu, jehož ředitel Jiří Janoušek v čele festivalu stál. Důsledkem tlaků v rámci festivalu i následného vývoje se Jiří Janoušek rozhodl hledat uplatnění mimo film a koncem roku 1991 Filmexport opustil. Ostatní zaměstnanci, kteří měli s filmovým obchodem zkušenosti, směřovali spíše k vytvoření vlastních podniků než rekonstrukci a privatizaci vlastního Filmexportu. Pod vedením Martina Papouška sice Filmexport v roce 1992 jeden film do distribuce uvedl, ale nakonec vstoupil 26. ledna 1994 do likvidace a Martin Papoušek přešel do Lucernafilmu. Před zánikem podniku se ještě oddělila videodistribuce do společnosti Filmexport Home Video s.r.o. a část obchodních aktivit orientovaných zejména na vývoz českých filmů do společnosti Filmexport Prague Distribution s.r.o. Největší vliv na další vývoj české filmové distribuce měla zástupkyně ředitele Filmexportu Jitka Jeřábková a obchodní zástupce téže společnosti Michael Málek. Oba měli právě k dovozu filmů do Československa nejblíže. Nejprve ještě ve Filmexportu pomohli dojednat Lucernafilmu první velkou mezinárodní smlouvu se společností Fox Intl. A následně se podíleli na vytvoření první skutečně významné konkurenční společnosti v české filmové distribuci, kterou se stala Interama. Interama a.s. vznikla 18. dubna 1991 v Bratislavě jako společný podnik americké společnosti International Filmexchange (IFEX) Geralda Rappoporta a SPF. IFEX byl organizací, která zprostředkovávala obchod mezi nezávislými americkými společnostmi a zeměmi za železnou oponou a Gerald Rappoport svých obchodních vazeb dokázal využít. Předsedou představenstva se stal ředitel SPF Peter Kot, generálním ředitelem Ivan Sollár se zkušenostmi z Koliby, Jitka Jeřábková se stala ředitelkou české pobočky a Michael Málek programovým ředitelem s odpovědností pro Česko i Slovensko. Interama dosáhla velmi rychle významné postavení na trhu a již v roce 1992 překonala 25% podíl na trhu. Do ukončení činnosti 31. března 1993 vydala do české distribuce 64 filmů, mezi nimiž byly i filmy hollywoodských studií Columbia a Warner Bros. Důvodem zániku společnosti Interama bylo, že Gerald Rappoport postoupil práva společnosti IFEX londýnské společnosti Guild Entertainment Ltd., která se nedohodla s tehdejším vedením SPF a raději si na Slovensku i v Česku založila vlastní společnosti, kam převedla dosavadní distribuční smlouvy a kam také přešla část dosavadních zaměstnanců Interamy. Zejména pro slovenskou distribuci měla Interama skutečně historický význam. Dodnes distribuují filmy hollywoodských studií na Slovensku pouze společnosti vedené lidmi, kteří prošli Interamou. Peter Kot přešel do Guildu a dnes je ve vedení společnosti ITA Slovakia, která na Slovensku uvádí filmy Sony. Ivan Sollár založil s Lucernafilmem společnost Tatrafilm, která zde dodnes uvádí filmy společností Universal, Paramount a Fox. Následně také privatizoval SPF, která se posléze transformovala na Solarfilm. V Interamě působil i Anton Drobný, jehož Continental uvádí filmy společnosti Warner Bros., a Dušan Hájek, jehož Saturn distribuuje filmy společnosti Buena Vista. V Česku založil Guild Entertainment společnost s ručením omezeným již 2. června Pod vedením Oldřicha Hejtmánka se nejprve orientovala na video distribuci, ale 9. dubna 1993 již vydala i svůj první film pro kina, kterým byl POSLEDNÍ MOHYKÁN od Warner Bros. Do nabídky Guildu kromě filmů Warnerů a Columbie, které nabízela již 64

13 Interama, přibyly filmy distribuční společnosti Disney Corp. Buena Vista. Filmovou distribuci vedl od počátku Michael Málek a do Guildu přešli z Lucernafilmu i ekonom Richard Karel a Svatava Peschková, která vcelku oprávněně předpokládala, že Lucernafilm dlouho tři skupiny v plném provozu neudrží. Guild uvedl do českých kin celkem 52 filmů, poslední 12. května Programování kin ovšem Interama a z počátku ani Guild nezajiš ovaly přímo, ale využívaly Interfilm spol. s r. o. (zapsaná k 19. listopadu 1991 a od 13. dubna 1995 v likvidaci). Společnost založily osobnosti se zkušeností z práce krajských filmových podniků a kin Otto Sedláček, Miloslav Mařík a Eva Váňová. Mezi prvními společníky byla i Jitka Jeřábková, která ji opustila 22. dubna 1993, když svoje aktivity ukončila Interama. Interfilm nikdy nefungoval jako plnohodnotný distributor, ale jako programovací agentura, připomínající část dřívější činnosti krajských filmových podniků. Po těchto službách ovšem vznikla poptávka také u domácích nezávislých producentů, kteří si chtěli udržet pod kontrolou přípravu distribuce, ale zároveň na programování kin, kontrolu a výběr půjčovného hledali specializovaného partnera. Pokus sloučit programování pro velkou společnost s vlastními aktivitami však neuspěl. Přesunutí těchto aktivit na Astrafilm s.r.o. (založena 25. listopadu 1992, od 23. května 1997 v likvidaci) s podobným vlastnickým zázemím mělo také relativně krátké trvání. První film, který vyšel pod značkou Astrafilmu, byla 8. září 1993 KANÁRSKÁ SPOJKA. Další osudy Interfilmu i Astrafilmu již patří do následujícího období. Jitka Jeřábková opustila Interamu těsně před ukončením její činnosti a již 11. září 1992 založila s hamburskou firmou Scriba & Deyhle OHG společnost Gemini Film spol. s r. o. Prvním vydaným filmem bylo akční PŘEPADENÍ V PACIFIKU 4. března Do konce roku již distribuční společnost Gemini Film vydala 18 filmů a stala se čtvrtým nejúspěšnějším distributorem na trhu. Její němečtí společníci se přitom pokusili do ČR přenést i některé německé zvyklosti, a tak všech 18 filmů bylo uvedeno s českým dabingem. Malý českojazyčný trh však tento luxus neunesl, a proto se v následujících letech začaly v nabídce stále více objevovat i titulkované premiéry. Interama však nebyla jedinou slovenskou distribuční organizací ovlivňující v těchto letech český filmový trh. Na Slovensku vznikla i velmi dravá společnost Intersonic. Nejprve rozhýbala stojaté vody videodistribuce a dokázala na sebe strhnout podstatnou část trhu, než se ke vstupu do Československa stačily rozhodnout velké hollywoodské společnosti. Následně vstoupila s americkým filmem TEMNÝ ANDĚL 20. března 1992 poprvé i do kin. První uváděné filmy byly zejména akční videotituly, z nichž některé měly poměrně silný komerční potenciál. Postupem času se v nabídce začaly objevovat i umělecky ambiciózní nezávislé filmy. První filmy uváděla ještě ze Slovenska, ale již 17. září 1992 si Ivan Lacho a Peter Štefka nechali společnost Intersonic Taunus Productions spol. s r. o. zaregistrovat i v České republice. Intersonic byl první a nejvýznamnější společností, která po úspěšném fungování v oblasti videa rozšířila své podnikání i do distribuce pro kina. Nebyl ovšem zdaleka jediný. Výsledky dalších podobně uvažujících společností se však pozici Intersonicu ani nepřibližují. Dne 1. října 1993 vydala svůj první film do kin společnost Multivideo spol. s r. o., byla to francouzská komedie NÁVRAT BAŽANTŮ. Do 19. května 1994 vydalo Multivideo pro kina 5 filmů a v červnu 1995 ukončilo distribuční aktivity. 65

14 Rozhodnutím ministra kultury ČR č. 31/1992 vznikla 1. července 1992 z dosavadního Českého filmového ústavu příspěvková organizace Národní filmový archiv (dále NFA). Třetího března 1993 se Československá federace filmových klubů transformovala v Asociaci českých filmových klubů (dále AČFK), jejíž sekretariát fungoval při NFA. Obě organizace se již od roku 1993 podílely na rozšíření nabídky filmových klubů o alternativní nekomerční filmy. V počátku se ještě nepodílely na výměně informací, a tak společné statistiky registrují výsledky jimi uváděných filmů až od roku Ačkoli se zaměřujeme téměř výhradně na filmovou distribuci do kin, nelze zcela pominout ani oblast videodistribuce, která se v těchto letech rozvíjela vskutku velmi bouřlivě. Pro kina to byla nová konkurence, ale také možný vedlejší zdroj příjmů, protože u mnoha kin vznikaly i videopůjčovny. Videodistribuci se věnovala většina společností, které jsou již uvedeny mezi filmovými distributory. Ale ještě několik dalších jich stojí za zvláštní pozornost, protože následně ovlivnily i vlastní filmovou distribuci. Dne 13. září 1991 byla v České republice zapsána první pobočka velké americké filmové společnosti Warner Home Video spol. s r. o., založená jediným společníkem Warner Home Video Inc. z Kalifornie. Ředitelem byl jmenován Ladislav Š astný. V rámci Bontonu začalo fungovat již 14. října 1991 Bonton Home Video (dále BHV). Později bylo BHV ustaveno jako samostatná akciová společnost (zapsaná 25. listopadu 1993) v čele s ředitelem Ladislavem Hrabětem. V nabídce BHV byly kromě jiného filmy společností Columbia TriStar a Fox Video. Dne 26. srpna 1991 byla zapsána společnost s ručením omezeným Hollywood Classic Entertainment, jejímiž představiteli byli od založení Adrian N. Cohen a Petr Hájek. V nabídce Hollywood Classic Entertainment byla společnost CIC sdružující videodistribuci Universalu a Paramountu. Tyto tři společnosti se v České republice v průběhu devadesátých let jako jediné podílely na distribuci velkých amerických distribučních společností sdružených do MPAA. Do filmové distribuce patří i filmové přehlídky a festivaly. O přelomovém 27. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech už byla řeč. V roce 1992 festival v Karlových Varech pořádala ministerstva kultury ČR a SR pod záštitou prezidenta Václava Havla. O organizaci se staral Etamp Film Production spol. s.r.o. a v čele festivalu stanul Jiří Menzel, který však nezůstal v Karlových Varech ani po celou dobu jeho trvání. O budoucnosti festivalu panovaly vážné pochybnosti. Letní filmové školy, které koncem osmdesátých let patřily v Trutnově k významným a překvapivě svobodomyslným setkáním, ztratily počátkem devadesátých let svůj náboj. Řešením se ukázalo přenesení Letní filmové školy od roku 1992 do Uherského Hradiště. Do letargie upadající setkávání zasloužilých klubistů vyrušil vpád mladé generace, který této akci vtiskl nový náboj a nový smysl. Za pozornost stojí ještě dvě události spojené s koncem tohoto období. V prosinci 1993 se v Praze uskutečnil 1. ročník FebioFestu přehlídky domácí i zahraniční alternativní filmové tvorby pořádaná společností Febio Fera Feniče. Dne 25. února 1994 pak byly uděleny první výroční filmové ceny Český lev 1993, organizované společností Vachler Art Company (VAC) Petra Vachlera. Unie filmových distributorů (dále UFD) se začala po vzniku konkurenčního prostředí formovat již na půdě AFIDu, který sdružoval kina i distributory. Brzy se totiž ukázalo jako praktické oddělit obě skupiny podnikatelů i v rámci profesních sdružení. To mimo jiné vytvořilo prostor pro vzájemné vyjednávání. Po zániku regulací a pravidel vydávaných 66

15 ÚŘ ČSF bylo třeba najít nová pravidla soužití na trhu. Ty představovaly první Všeobecné smluvní podmínky mezi distributory a provozovateli kin uzavřené mezi zástupci formující se UFD, AFIDu a Sdružení provozovatelů kin ve Slovenské republice 11. srpna 1992 s platností od 1. ledna Přelomový zde byl závazek maximální výše procentního podílu půjčovného pro distributora ve výši 50 %. UFD byla oficiálně zaregistrována 29. října 1992 a jejím prvním předsedou se stal Aleš Danielis. Dne 30. června 1992 se zaregistrovala Unie videodistributorů, která se 3. června 1993 transformovala v Českou protipirátskou unii (dále ČPU), její první představitelkou byla Alena Kinclová. Provozování kin Sí kin byla roztříštěná a proces jejího štěpení počátkem devadesátých let ještě pokračoval. Jednotlivé okresní správy kin se většinou rozpadaly a obecní úřady si přebíraly kina zpět, protože okresní správy je chápaly jako zbytečnou direktivně vzniklou administrativní jednotku. Přesto byla již počátkem devadesátých let některá kina privatizována. Pionýrem se v této oblasti stal zřejmě Ladislav Jenšík ve Vlašimi, který na základě smlouvy s městem provozuje soukromně kino již od 1. srpna Provozování kin ovlivnily i restituce objektů, v nichž sídlila. Většinou se nový majitel snažil využít prostory k lukrativnějšímu podnikání, než bylo provozování kina. Přesto vznikla i první soukromá restituovaná kina : Eden v Plzni a Jas v Pardubicích. Průměrné půjčovné bylo před zánikem státního monopolu 48 %. Lucernafilm vyhlásil od 1. ledna 1991 tři kategorie filmů s půjčovným 53, 44 a 35 %, přičemž garantoval horní hranici počtu filmů s nejvyšší úrovní půjčovného. S platností od 1. ledna 1993 vyjednal AFID ve smlouvě s UFD snížení horní hranice na 50 %. Na této výši se pak s několika málo výjimkami půjčovné ustálilo do konce devadesátých let. Zároveň ovšem nutno konstatovat, že se výrazně omezily slevy, takže prakticky všechny premiéry dlouho po uvedení zůstaly k dispozici právě za oněch 50 % půjčovného. AFID hlasitě podporoval vznik konkurence, ale zároveň se snažil působit na udržení podmínek, za kterých kina dostávala filmy od distributorů. Uzavření nových Všeobecných smluvních podmínek pro něj bylo jedním z mála výrazných úspěchů. Po Janu Jírovi, který odstoupil, když se stal ředitelem ÚPF, se funkce předsedy ujal agilní ředitel městské správy kin z Chomutova Walter Markel. Ten však neustál své předlistopadové politické aktivity a z chomutovských kin brzy odešel. Nahradil jej ředitel Okresní správy kin Ždár nad Sázavou Zdeněk Šustr, ale ani ten neustál lustrace a z kin odešel. Dne 23. září 1993 se AFID transformoval v zájmově profesní sdružení Svaz kin České republiky a předsedou výkonného výboru se stal Ivo Višinka z Ostravy. Počet registrovaných kin v letech 1991 až 1993 radikálně klesl. Počet klasických kamenných kin se snížil z 1346 na konci roku 1990 na 1016 ke konci roku Výraznou změnou byl ovšem zejména úplný zánik oficiálních 16mm kin. Šestnáctimilimetrové projektory využívalo nadále jen několik fandů; 16mm fond filmových kopií přestal být obnovován a postupně se tenčily i počty výpůjček. Krátký film si převzal své filmy a Lucernafilm zbývající archiv postupně rozprodal, rozdal a zlikvidoval. Také počet provozovaných letních kin klesl ze 185 na 162, ale jejich registrovaný počet byl stále vyšší než v druhé polovině osmdesátých let. Provoz letních kin je totiž méně ekonomicky náročný 67

16 a vcelku lákavý i pro soukromé podnikatele. Do jisté míry totiž může zatraktivnit některá rekreační zařízení. Nabídka filmů Celkový počet premiér klesl na 193 v roce 1991 a 145 v roce Pak v roce 1993 opět mírně narostl na 174. V roce 1991 ještě vydával Lucernafilm řadu filmů zakoupených před velkým třeskem. Sám pro kina vydal 166 filmů a jen 27 bylo vydáno pěti konkurenčními společnostmi. V roce 1992 Lucernafilm vydal jen 88 filmů a šest konkurenčních společností 57. V roce 1993 počet filmů Lucernafilmu opět klesl na 65 a jedenáct konkurenčních společností vydalo celkem 109 filmů. Podíl amerických filmů v naší distribuci stoupl z 5 % v polovině osmdesátých let a 10 % na jejich konci na 37 % v roce 1991, 77 % v roce 1992 a 69 % v roce Také absolutní počet premiér amerických filmů utěšeně stoupal 72 v roce 1991, 111 v roce 1992 a konečně 120 v roce To je historicky nejvyšší počet, který nebyl dosud překonán. Českých filmů i s dobíhajícími obnovenými premiérami bylo uvedeno v roce 1991 ještě plných 41. V následujícím roce se však dočkalo premiéry v kině jen 6 nových českých filmů, což je naopak nejnižší počet od válečného roku 1945 do současnosti. V roce 1993 počet českých filmů mírně stoupl na 14. Na počátku tohoto období se ještě dokončovaly filmy rozpracované v podmínkách státní kinematografie, ale již v roce 1991 se objevily první soukromé projekty. V roce 1992 pak celá filmová tvorba vznikala výhradně díky samostatným producentům. Později roli stabilizátoru české filmové produkce místo státu sehrávala veřejnoprávní Česká televize, k čemuž přispěl i liberální systém samostatných producentských center za ředitele Ivo Mathého. V televizi vyrostla řada nových producentských osobností jako Čestmír Kopecký, Pavel Borovan, Petr Koliha atd. Návštěvnost a tržby Klesající návštěvnost, ale stoupající vstupné a tržby nejjednodušším způsobem charakterizovaly výsledky českých kin v tomto období. V roce 1991 se sice snížila návštěvnost téměř o 6,5 milionů diváků, ale cena vstupenky vzrostla o tři koruny, takže tržby stouply téměř o 40 milionů korun. V roce 1992 pak překvapivě návštěvnost dokonce stoupla. Příval amerických hitů do našich kin neměl obdoby a televize diváky nijak neohromovala, na novou celoplošnou komerční televizi se teprve čekalo. Mírný růst diváků a další tři koruny na vstupném znamenaly meziroční nominální nárůst tržeb o 107 milionů korun na úroveň, o které se socialistickým plánovačům ani nesnilo. Již v roce 1993 však pokles návštěvnosti pokračoval. Kina ztratila dalších 10 milionů diváků, ale vstupné poskočilo o šest korun, tedy plných 44 %, takže tržby zůstaly na stejné úrovni. Distribuční společnosti to komentovaly s mírným optimizmem. Ještě netušily, kam návštěvnost může klesnout. V počtu návštěv na obyvatele jsme totiž klesli na úroveň úspěšnějších evropských zemí. A u nás se přece vždy do kina chodilo Co se ovšem propadalo velmi dramaticky, byla návštěvnost českých filmů. V roce 1990 přišlo na české filmy do kin ještě přes 9 milionů diváků, v roce 1991 již 6,7 milionů, v roce ,9 milionů a v roce 1993 pouhých 4,3 miliony diváků. Podíl v počtu návštěvníků i tržeb klesl pod 20 %. Našich 18,8, resp. 19,8 % diváků v kinech na českých 68

17 filmech nám sice mnoho zemí mohlo závidět, ale o to působila situace pochmurněji v očekávání, že se tento stav může stát normou. Kritika na český film většinou zanevřela a společně s tvůrci, kterým se nepodařilo na jejich projekt sehnat peníze, tvrdila, že komerce kvalitní českou filmovou tvorbu zabije. V letech 1991 i 1992 stanuly v čele žebříčku návštěvnosti dva české filmy. V roce 1991 TANKOVÝ PRAPOR aslunce, SENO, EROTIKA před JEŽÍŠEM, který předběhl i HVĚZDNÉ VÁLKY. V roce 1992 ČERNÍ BARONI akamarád DO DEŠTĚ II před americkou komedií SÁM DOMA. V roce 1993 zvítězil JURSKÝ PARK Stevena Spielberga, ale následoval KONEC BÁSNÍKŮ V ČE- CHÁCH anahota NA PRODEJ. V Top 20 najdeme v roce české filmy a v neúrodných letech 1992 a 1993 dokonce 6. Z šesti českých premiér roku 1992 byly v ročním Top 20 4 filmy, a to se tam nedostalo DĚDICTVÍ Věry Chytilové jen proto, že bylo uvedeno do kin až v polovině prosince a mezi nejlepšími ho najdeme hned následující rok. Chtělo by se tedy konstatovat: Českých filmů málo, ale co film to hit! Kumulace návštěvnosti vůči osmdesátým letům mírně vzrostla. V roce 1992 vidělo 20 nejúspěšnějších filmů 34,3 % návštěvníků, ale v roce 1993 to bylo poprvé přes 40 %.m Horší už to nebude? Pokles návštěvnosti, růst vstupného, pár úspěšných hitů, ale prázdná kina na většinu titulů, nedostatečně široká nabídka pro alternativní kina a filmové kluby, technická zastaralost kin, nejisté finanční zázemí a nejistá návštěvnost českých filmů. To všechno jsou témata, která se otevřela již počátkem devadesátých let, ale daleko dramatičtěji se projevila až v následujících letech. S odstupem se zdá, že následující kapitola bude nejpochmurnější a pokles návštěvnosti, tržeb i bezútěšná situace celé kinematografie z poloviny devadesátých let se již nebude opakovat. Právě to je ale nejoptimističtější tvrzení této kapitoly. Můžeme věřit, že horší už to nebude? Filmová distribuce V průběhu roku 1994 se výrazně proměnily obě vedoucí distribuční společnosti, což mělo a má na českou filmovou distribuci vliv do dnešních dnů, takže se nejprve podívejme na jejich osud. Lucernafilm jsme opustili po dokončené privatizaci, avšak skutečnou transformaci měl ještě před sebou. Na základě dohody akcionářů vytvořil Lucernafilm a.s. k 22. září 1994 dceřinou společnost Lucernafilm filmová distribuce a.s., na kterou formou prodeje části podniku převedl vlastní činnost filmové distribuce. V představenstvu nové společnosti zasedli Norbert Auerbach, Aleš Tříska a Zdeněk Kozák, ředitelem byl jmenován Aleš Danielis. Lucernafilm filmová distribuce se k 20. července 1995 přejmenovala na Bontonfilm a.s. a zároveň bylo rekonstruováno představenstvo. Předsedou představenstva byl jmenován Martin Kratochvíl a dalšími členy Michael Hawk a Zdeněk Kozák za majitele a Aleš Danielis s Radko Hájkem za exekutivní vedení společnosti. Tím se tato společnost stala formálně členem rozšiřujícího se holdingu Bonton a.s. Ten byl pak od 31. srpna 1997 zapsán jako jediný vlastník společnosti. 69

18 Opustit název Lucernafilm nebylo původním záměrem. Ochranou známku Lucernafilm si ovšem mezitím zaregistrovala Dagmar Havlová, spolu s jinými ochrannými známkami souvisejícími s palácem Lucerna. Protože Lucernafilm pod tímto názvem vykonával soustavnou činnost od počátku roku 1991, bylo by možné jít do známkového sporu. Představenstvo ovšem rozumně rozhodlo nevést žádný spor s kýmkoli z rodiny Havlů o název Lucernafilm a převzít do názvu značku holdingu. Ostatně partneři v zahraničí i doma si na Bontonfilm brzy zvykli. Bontonfilm měl po celé období dlouhodobé smlouvy se společnostmi UIP a Fox Intl. a přitom vydával i filmy domácích a nezávislých producentů. Na konci devadesátých let přestal Bontonfilm identifikovat vydávané filmy s distribučními skupinami Alfa a Beta. Po celé období devadesátých let si přitom společnost udržela první místo v podílu na trhu. Mateřská společnost Lucernafilm a.s. se nakonec 14. září 1995 také přejmenovala, a sice na Cinemart a.s., a vedle obchodních aktivit zachovala v menším rozsahu filmovou distribuci orientovanou na umělecky náročnější evropské filmy a domácí tvorbu. Představenstvo působilo ve složení Aleš Tříska, Zdeněk Svěrák a Jan Jíra, který zůstal ředitelem. V devadesátých letech Cinemart přebudoval část sklepních prostor na Národní třídě v Praze na komorní kino Evald věnované památce zesnulého režiséra Evalda Schorma. Již v minulé kapitole bylo avizováno ukončení činnosti společnosti Guild v květnu Důvodem nebyly výsledky fungování této v České republice úspěšné společnosti, ale dřívější změna vlastnické struktury mateřské společnosti v Londýně. Nový vlastník neměl zájem nadále rozvíjet aktivity společnosti ve střední a východní Evropě. Zaměstnancům společnosti, kteří měli dobré vztahy se zahraničními partnery, nezbylo než hledat jiné řešení. Dne 26. května 1994 byla zapsána společnost Falcon a.s., která převzala obchodní smlouvy a zaměstnance Guildu. První film společnosti Falcon byl vydán přesně v den zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Společnost byla řízena podle německého modelu, takže předsedou dozorčí rady se stal většinový vlastník Pavel Vodička a představenstvo bylo složeno z vedení společnosti ředitele Michaela Málka, Svatavy Peschkové, Richarda Karla, Josefa Daška a doplněno Jaroslavem Kořánem. Falcon po celé sledované období zastupoval velké americké distribuční společnosti Buena Vista a Columbia, v průběhu devadesátých let transformovanou v Sony. Z Guildu se nepodařilo převést pouze smlouvu s Warner Bros. Dne 11. července 1997 vystřídal Michaela Málka ve funkci ředitele společnosti Jan Bradáč, k 20. srpnu 1997 z představenstva odešli Jaroslav Kořán a Josef Dašek a počet členů se zúžil na tři. K 23. lednu 1998 vystřídal Jan Bradáč Michaela Málka i v představenstvu a Pavel Vodička byl do obchodního rejstříku zapsán jako jediný vlastník společnosti. Po celé období se Falcon držel podle podílu na trhu mezi českými distributory na druhém místě. Již od svého vzniku uváděla společnost Gemini Film některé filmy Warnerů, ačkoli oficiální smlouvu s touto společností měl Guild. Rozhodující vlastník Gemini Bodo Scriba totiž držel významný podíl v Regency Enterprises, která zase byla jednou ze společností produkujících filmy pro Warner Bros. Díky tomu se mu podařilo získat práva pro středo a východoevropská teritoria, kam zaměřil část svých podnikatelských aktivit. Tím došlo k tomu, že od března roku 1993 do května 1994 uváděly filmy Warner Bros. v České republice dvě společnosti. Když se pak Guild stahoval z české filmové distribuce, podařilo 70

19 se Bodo Scribovi uplatnit svůj vliv a Warner Bros. uzavřeli smlouvu na všechny své filmy se společností Gemini. Od 3. května 1995 z vlastnictví společnosti Gemini Film odstoupil Scribův partner Rolf Deyhle a majoritním společníkem se stala Scriba Film Holding GmbH & Co. KG. Scribovy aktivity na Východě, zejména v Rusku, ovšem nebyly tak úspěšné a jeho vliv u Warner Bros. zeslabil. V České republice to vedlo k ukončení smlouvy s Warner Bros. ke konci roku 1997, následně i k omezení distribučních aktivit společnosti Gemini Film. Poslední premiérou Gemini byla 11. června 1998 česká pohádka ŠMANKOTE, BABIČKO, ČARUJ! Do roku 1995 Gemini Film držel třetí místo za Bontonfilmem a Falconem. V letech 1996 a 1997 klesl na místo páté a pak již pokračoval další sestup až do ukončení činnosti v září Dne 14. června 1996 vznikla společnost Halley spol. s r. o., která se mj. zabývala skladovacími a reklamními službami pro Gemini Film. Společnost vlastnil z 50 % a od 30. listopadu 1999 jako jediný vlastník Václav Jeřábek. Od 18. března 1999 do 22. března 2001 uvedla tato společnost do kin 8 filmů včetně DVOJROLE Jaromila Jireše. Warner Bros. se po ukončení spolupráce s Gemini Filmem rozhodli rozšířit aktivity své české společnosti Warner Home Video spol. s r. o. o oblast filmové distribuce. Ředitelem filmové divize se stal Martin Malík a Ladislav Š astný zůstal generálním ředitelem společnosti. První film uvedený Warnery do kin 22. ledna 1998 byl ĎÁBLŮV ADVOKÁT. Dne 26. června 1998 byl oficiálně změněn název české společnosti na Warner Bros s.r.o. V roce 1998 i 1999 byli čeští bratři Warnerovi čtvrtou nejsilnější společností na trhu. Programovací agentury vstoupily do roku 1994 jako reálná alternativa distribučním společnostem nebo jejich partner. Moravafilm programoval pro Lucernafilm, Interfilm pro Guild, Astrafilm a Planfilm většinou pro české producenty, ale občas i pro videodistributory, kteří se samostatně do kin nechtěli pouštět. Časem se však prokázalo, že tento typ omezené distribuční činnosti nemá příliš velkou perspektivu. Nejprve přestaly využívat služeb programových agentur Falcon a Bontonfilm a najaly si vlastní pracovníky. Začalo být zřejmé, že každá distribuční společnost musí mít vlastní obchodní aktivity pod plnou kontrolou, pokud chce být obchodně úspěšná. Nechat za sebe dělat obchod někoho jiného, kdo případně prodává i jiné zboží, znamená zákonitě hazard. Je samozřejmě možné volit zaměstnanecký poměr (což je obvyklejší) nebo pozici externího obchodního zástupce, ale distributor musí mít přímou a exkluzivní vazbu, pokud má jít o spolupráci úspěšnou a dlouhodobou. V průběhu devadesátých let ukončily svoji činnost všechny čtyři výše jmenované programovací agentury. Přesto určitá poptávka po tomto typu služeb nadále existovala a 22. prosince 1994 založily Regina Rázlová (6. března 1997 její podíl převzala Marcela Vondrová), Hana Sedláčková (14. ledna 1999 její podíl převzal Luboš Vála) a Aranka Válová společnost Astracinema s.r.o. Jednatelkou společnosti byla po celou dobu Marcela Vondrová. Tato programovací agentura, jak již napovídá název, navázala na činnost Astrafilmu a vydávala filmy až do listopadu Astracinema programovala POLDY pro producenta a režiséra Jaroslava Soukupa, DÍKY ZA KAŽDÉ NOVÉ RÁNO pro Čefis, JÍZDU pro Luxor, KOU- ZELNÝ MĚŠEC pro Art-Oko, KNOFLÍKÁŘE pro Českou televizi, POSTEL pro Silver Screen. Zákazníkem Astracinemy byl i Krátký film Praha po tom, co ukončil vlastní aktivity v distribuci. V nabídce Astracinemy se objevovaly také zahraniční filmy například od Anet Pictures s.r.o. Z výčtu filmů je patrné, že její činnost nebyla v devadesátých letech 71

20 zanedbatelná. Od roku 1994 do roku 1998 se Astracinema držela v horní polovině tabulky distributorů a na jí programované filmy chodilo několik set tisíc diváků ročně. Služby Astracinemy byly jednou z často užívaných alternativ distribuce českých filmů. Jaké však měli v těchto letech čeští producenti jiné distribuční možnosti? České filmy se objevovaly také v nabídce obou největších distribučních společností. Bontonfilm distribuoval české filmy po celá devadesátá léta a ostatně pokračuje dodnes. Falcon v počátku své existence nabízel české filmy jen ojediněle, k nárůstu došlo až koncem devadesátých let. Za nejvýznamnější českou premiéru Falconu v tomto období považuji film JE TŘEBA ZABÍT SEKALA z 3. září Další alternativou se kromě programovacích agentur a velkých distribučních společností pro české filmy staly malé distribuční společnosti orientované převážně na domácí tvorbu. V první části vymezeného období takovouto společností byla Heureka Production PF, která však svůj poslední film vydala 16. února 1995 a v listopadu téhož roku distribuční aktivity ukončila. V druhé polovině devadesátých let se alternativou začal stávat Cinemart, přičemž jeho nejvýraznějším českým distribučním počinem byl NÁVRAT IDIO- TA, uvedený 25. února Za nejvýznamnějšího distributora českých filmů v druhé polovině devadesátých let však můžeme jednoznačně označit Space Films. Od roku 1994 do roku 1999 vydal 18 českých a koprodukčních filmů, mezi nimi tak úspěšné projekty jako KOLJA, BÁJEČNÁ LÉTA POD PSA a PELÍŠKY. Po celé období se pohyboval okolo pátého místa mezi distributory a v roce 1999 byl dokonce třetím nejúspěšnějším distributorem v ČR hned za Bontonfilmem a Falconem. Pro doplnění dodejme, že privatizované podniky filmové tvorby významnou alternativu nenabízely. KF a.s. své samostatné působení v distribuci ukončil v červnu 1995 a sám využíval programovací služby Astracinemy. Dne 30. dubna 1996 se změnil název společnosti na Krátký film Praha a.s. Ostatně vize o prosperitě podivuhodně privatizovaného Krátkého filmu končí. V květnu 1998 je podán návrh na konkurz, který ještě v září Česká pojiš ovna řešila navýšením jmění a poskytnutím dalšího úvěru. Ale šlo jen o prodlužování agonie. Krátký film Praha změnil sídlo společnosti na Olomouc (sic!) a postupně mizí Zajímavý se ukázal být vývoj největšího českého studia AB Barrandov. Rozpory mezi akcionáři privatizovaného Barrandova vedly k vytvoření silné opozice vůči Václavu Marhoulovi, v jejímž čele stál místopředseda představenstva Petr Prejda. Dne 7. dubna 1994 byl Marhoul odvolán z funkce generálního ředitele, do níž nastoupil arch. Jindřich Goetz. Protože však žádná ze skupin neměla dostatečnou sílu prosadit svoji vizi dalšího vývoje, došlo v zápětí k dohodě o změně akcionářské struktury. Václavu Marhoulovi se překvapivě podařilo získat podporu třineckých investorů později soustředěných do společnosti Moravia Steel a.s., a přenechal jim majoritu. Dne 27. října 1994 se vrátil do vedení AB Barrandov a 3. února 1995 bylo rekonstruováno představenstvo, z kterého kromě Václava Marhoula odešli všichni ostatní členové a do vedení nastoupila skupina manažerů spojená s novým majoritním vlastníkem. Dne 24. srpna 1995 vstoupil Barrandov do filmové distribuce a vydal své první filmy. Prvního ledna 1996 zakládá AB Barrandov dceřinné společnosti Barrandov Panorama, Barrandov Studio a Barrandov Biografia a.s. Na poslední jmenovanou jsou mj. přesunuty 72

Historie základní vývojové tendence české kinematografie v letech 1945-2009 a jejich vyhodnocení

Historie základní vývojové tendence české kinematografie v letech 1945-2009 a jejich vyhodnocení Příloha 3.1 Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie a filmového průmyslu Historie základní vývojové tendence české kinematografie v letech 1945-2009 a jejich vyhodnocení Historie - základní vývojové

Více

ASOCIACE PRODUCENTŮ V AUDIOVIZI. prezentace pro seminář Střed zájmu

ASOCIACE PRODUCENTŮ V AUDIOVIZI. prezentace pro seminář Střed zájmu ASOCIACE PRODUCENTŮ V AUDIOVIZI prezentace pro seminář Střed zájmu ASOCIACE PRODUCENTŮ V AUDIOVIZI (APA) spolek (dříve občanské sdružení) založený v roce 1994 členem může být výrobce nebo producent audiovizuálních

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

Statut festivalu. Článek 1.: Charakteristika festivalu

Statut festivalu. Článek 1.: Charakteristika festivalu Statut festivalu Článek 1.: Charakteristika festivalu 1.1. Finále Plzeň je festival českých a slovenských filmů. Jeho posláním je umožnit návštěvníkům festivalu v období jednoho týdne srovnání: současné

Více

Zpráva o obchodní činnosti za rok 2013

Zpráva o obchodní činnosti za rok 2013 PROFIL SPOLEČNOSTI Akciová společnost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáře pana Vladimíra Minaříka a dne 8.12.2003 zapsána do Obchodního rejstříku,

Více

Výroční zpráva společnosti ZONER SOFTWARE, s.r.o.

Výroční zpráva společnosti ZONER SOFTWARE, s.r.o. Výroční zpráva společnosti ZONER SOFTWARE, s.r.o. Za hospodářský rok 2006 (období od 01.09.2006 do 31.8.2007) Zpracoval: Milan Behro, jednatel společnosti V Brně dne 31.3.2008 Obsah: 1. Základní identifikační

Více

ROCE 1945. dusan.pavlu@vsfs.cz

ROCE 1945. dusan.pavlu@vsfs.cz ČESKÝ PERIODICKÝ TISK A LEGISLATIVA PO ROCE 1945 doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz 1. VÝCHODISKA NOVÝCH POMĚRŮ PO ROCE 1945 Úvahy exilových reprezentací o nových poměrech po osvobození KOŠICKÝ

Více

Tisková zpráva. Tři roky českého internetu v číslech

Tisková zpráva. Tři roky českého internetu v číslech Tři roky českého internetu v číslech Projekt NetMonitor - měření návštěvnosti a výzkum sociodemografického profilu návštěvníků internetových serverů v České republice, který realizuje Mediaresearch ve

Více

Výroční zpráva společnosti ZONER software, s.r.o.

Výroční zpráva společnosti ZONER software, s.r.o. Výroční zpráva společnosti ZONER software, s.r.o. Za hospodářský rok 2007 (období od 01.09.2007 do 31.8.2008) Zpracoval: Milan Behro, jednatel společnosti V Brně dne 28.2. 2009 Obsah: 1. Základní identifikační

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. za rok 2008. Ateliéry Bonton Zlín a.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA. za rok 2008. Ateliéry Bonton Zlín a.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2008 Ateliéry Bonton Zlín a.s. Obsah: 1. Základní identifikační údaje 2. Vývoj společnosti za uplynulý rok 3. Skutečnosti, které nastaly po rozvahovém dni 4. Ostatní informace k aktivitám

Více

Firmy v Česku přitvrzují podmínky pro odměňování šéfů

Firmy v Česku přitvrzují podmínky pro odměňování šéfů Page 1 of 5 2. 5. 2013 poslední aktualizace: 2. 5. 2013 02:06 Firmy v Česku přitvrzují podmínky pro odměňování šéfů Jan Sochor Editor HN V odměňování šéfů českých firem hraje stále větší roli to, jak se

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Zpráva ze zahraniční cesty

Zpráva ze zahraniční cesty Zpráva ze zahraniční cesty Místo: Levoča (Slovensko) Termín: 20. 22. června 2006 Doprava: autobus / vlak Odjezd: 19. 6. 7.00 hod. Praha, ÚAN Florenc 19. 6. 15.40 hod. Poprad, aut. nádraží 19. 6. 16.10

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Komerční banka, a. s 31

Komerční banka, a. s 31 Příloha č. 4 Komerční banka, a. s 31 KB je univerzální bankou se širokou nabídkou služeb v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Společnosti finanční skupiny Komerční banky nabízejí

Více

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Díky deseti hudebním festivalům, členům Asociaci hudebních festivalů České republiky, utratili návštěvníci v městech konání festivalů

Více

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 20. května 2010 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své neauditované konsolidované finanční výsledky za první čtvrtletí roku

Více

výroční zpráva SLOT s. r. o. 2005

výroční zpráva SLOT s. r. o. 2005 výroční zpráva SLOT s. r. o. 2005 OBSAH VÝROČNÍ ZPRÁVY Úvod................................................................................ 3 Orgány společnosti a její management...............................................

Více

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR Svaz vinařů České republiky provedl v roce 2011 již pošestnácté výběrové šetření ke sklizni hroznů, tentokráte ve 100

Více

S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků

S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků S e n á t n í n á v r h ZÁKON ze dne o zrušení rozhlasových a televizních poplatků a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních

Více

Návrh ZÁKON. ze dne 2015,

Návrh ZÁKON. ze dne 2015, III. Návrh ZÁKON ze dne 2015, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

Předběžné neauditované hospodářské výsledky za rok 2015

Předběžné neauditované hospodářské výsledky za rok 2015 REGULATORNÍ OZNÁMENÍ 10. března 2016 Fortuna Entertainment Group N.V. Předběžné neauditované hospodářské výsledky za rok 2015 Amsterdam Společnost Fortuna Entertainment Group N. V. oznamuje své předběžné

Více

Výroční zpráva ALAI Česká republika 2013. 1. Úvodem

Výroční zpráva ALAI Česká republika 2013. 1. Úvodem Výroční zpráva ALAI Česká republika 2013 OBSAH: 1. 2. 3. 4. 5. 6. Úvodem Činnost v roce 2013 Hospodaření spolku Spolkové orgány a činovníci Členská základna Příloha: Účetní závěrka 2013 1. Úvodem V roce

Více

PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA ROK 2013

PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA ROK 2013 PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA ROK 2013 Zpráva je vypracována na základě výsledků hospodaření za rok 2013 před provedením statutárního auditu. Konečné auditované výsledky hospodaření budou zveřejněny

Více

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa odborného rady vedoucího oddělení dokladů plavidel pobočka Praha

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa odborného rady vedoucího oddělení dokladů plavidel pobočka Praha Praha 26. srpna 2015 č. j.: 625/Ř/15 Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa odborného rady vedoucího oddělení dokladů plavidel pobočka Praha Ředitel Státní plavební správy,

Více

Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová

Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová Úvod Česká republika prošla v období mezi roky 1997 a 2005 mnoha změnami ve sféře politické i ekonomické. V

Více

Průmyslová revoluce v 19. století

Průmyslová revoluce v 19. století Na českém trhu funguje mnoho polistopadových firem, které sázejí na dnešní či včerejší zkušenosti a žijí budoucností. Hrstka společností navázala na prvorepublikovou tradici a oprášila masarykovský ideál.

Více

Barometr 2. čtvrtletí 2012

Barometr 2. čtvrtletí 2012 Barometr 2. čtvrtletí 2012 Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dosáhl dluh obyvatelstva k 30. 6. 2012 výše 1 301 mld. Kč, z toho objem dlouhodobých úvěrů dosáhl výše 951,5

Více

ZÁKON. ze dne ,

ZÁKON. ze dne , ZÁKON ze dne.. 2015, kterým se mění zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament

Více

Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003

Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003 Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003 Březen 2004 Obsah Strana 1. Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu 3 1.1. Devizové příjmy z cestovního ruchu 3 1.2. Podíl cestovního ruchu na základních

Více

Zákon o státem zakládaných poskytovatelích zdravotních služeb a o vztazích při zajištění klinické a praktické výuky

Zákon o státem zakládaných poskytovatelích zdravotních služeb a o vztazích při zajištění klinické a praktické výuky Zákon o státem zakládaných poskytovatelích zdravotních služeb a o vztazích při zajištění klinické a praktické výuky 1 Preambule Tento zákon upravuje právní formu poskytovatelů zdravotních služeb zakládaných

Více

Zápis. Pořad jednání:

Zápis. Pořad jednání: Zápis z jednání řádné valné hromady akciové společnosti SZP Těšnovice a.s., se sídlem Těšnovice 153, 767 01 Kroměříž, IČ: 4698245, zaps. v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Brně sp. zn. B 941, konané

Více

Geewa a.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014

Geewa a.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 Geewa a.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 Geewa a.s. Sokolovská 84 186 00 Praha 8 Česká republika corporate.geewa.com Obsah 1. Základní identifikační údaje společnosti 2. Zpráva o podnikatelské činnosti a stavu majetku

Více

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA Obsah 1 Cíle... 2 2 Výklad problematiky... 2 2.1 Vývoj do roku 1918... 2 2.2 V letech 1918 1945... 3 2.3 Vývoj od roku 1945 až dosud... 4 3 Shrnutí poznatků...

Více

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016 TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016 Důvěra v českou ekonomiku je nejsilnější od června 2008 V české ekonomice se na začátku roku důvěra zlepšila, když souhrnný indikátor důvěry

Více

ERGO pojišťovna, a.s.

ERGO pojišťovna, a.s. ERGO pojišťovna, a.s. za rok 2015 Řádná valná hromada 27. dubna 2016 v Praze Obsah Orgány společnosti... 3 Zpráva dozorčí rady... 4 Úvodní slovo předsedy představenstva... 5 Ekonomika 2015... 6 Pojišťovnictví

Více

HRUBÉ VÝHRY V 1. ČTVRTLETÍ MEZIROČNĚ VZROSTLY O 15,9 % PŘI STABILNÍ ZISKOVOSTI

HRUBÉ VÝHRY V 1. ČTVRTLETÍ MEZIROČNĚ VZROSTLY O 15,9 % PŘI STABILNÍ ZISKOVOSTI REGULATORNÍ OZNÁMENÍ 10. května 2012 Mezitímní zpráva statutárního orgánu Fortuna Entertainment Group N.V. za období od 1. ledna 2012 do 10. května 2012 HRUBÉ VÝHRY V 1. ČTVRTLETÍ MEZIROČNĚ VZROSTLY O

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2006. Členy správní rady CEPu jsou Václav Klaus, Jiří Weigl a Karel Steigerwald, přičemž Václav Klaus je předsedou Správní rady.

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2006. Členy správní rady CEPu jsou Václav Klaus, Jiří Weigl a Karel Steigerwald, přičemž Václav Klaus je předsedou Správní rady. Zpráva o činnosti a hospodaření CEPu v roce 2006 1 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2006 Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP) je občanské sdružení založené v roce 1998. Cílem CEPu je šíření a podpora idejí svobodné společnosti

Více

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa odborného rady vedoucího oddělení hospodářské správy

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa odborného rady vedoucího oddělení hospodářské správy Praha 26. srpna 2015 č. j.: 621/Ř/15 Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa odborného rady vedoucího oddělení hospodářské správy Ředitel Státní plavební správy, jako služební

Více

SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU

SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU sekretariát Opletalova 55 11 Praha 1 Tel.: +42 221 62 982 až 986 Fax: + 42 224 239 69 E-mail: sapsip@autosap.cz http://www.autosap.cz AUTOMOTIVE INDUSTRY ASSOCIATION Otevřený

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa odborného rady vedoucího oddělení ekonomického, hlavní účetní

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa odborného rady vedoucího oddělení ekonomického, hlavní účetní Praha 26. srpna 2015 č. j.: 619/Ř/15 Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa odborného rady vedoucího oddělení ekonomického, hlavní účetní Ředitel Státní plavební správy, jako

Více

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii Personální společnost Manpower oslovila v říjnu 2009 více než 41.000 zaměstnavatelů ze 35 zemí a oblastí, aby zjistila více informací o současné roli flexibilní pracovní síly v personální strategii různých

Více

každé osoby uvedené v tomto seznamu,.

každé osoby uvedené v tomto seznamu,. Strana 4562 Sbírka zákonů č. 344 / 2014 Částka 137 344 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2014, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

STANOVY SDRUŽENÍ STAVÍME EKOLOGICKY

STANOVY SDRUŽENÍ STAVÍME EKOLOGICKY STANOVY SDRUŽENÍ STAVÍME EKOLOGICKY 1 Název a sídlo 1) Název sdružení: STAVÍME EKOLOGICKY 2) Sídlo sdružení: Národní třída 10, 110 00 Praha 1 3) Územní působnost: celé území České republiky 2 Postavení

Více

Vývoj úloha a struktura obcí v České republice. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj. Drážďany, 3.- 4. 11. 2011

Vývoj úloha a struktura obcí v České republice. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj. Drážďany, 3.- 4. 11. 2011 Vývoj úloha a struktura obcí v České republice Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj Drážďany, 3.- 4. 11. 2011 Územně správní členění České republiky je poměrně složité a odráží dlouhodobě vytvářený

Více

Zpráva o obchodní činnosti za rok 2011

Zpráva o obchodní činnosti za rok 2011 PROFIL SPOLEČNOSTI Akciová společnost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáře pana Vladimíra Minaříka a dne 8.12.2003 zapsána do Obchodního rejstříku,

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa odborného rady ředitele odboru kancelář úřadu

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa odborného rady ředitele odboru kancelář úřadu Praha 26. srpna 2015 č. j.: 612/Ř/15 Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa odborného rady ředitele odboru kancelář úřadu Ředitel Státní plavební správy, jako služební orgán

Více

Telefónica O2 Czech Republic - Finanční výsledky za rok 2008

Telefónica O2 Czech Republic - Finanční výsledky za rok 2008 Telefónica O2 Czech Republic - Finanční výsledky za rok 2008 24. února 2009 Telefónica O2 Czech Republic, a.s. oznamuje své auditované konsolidované finanční výsledky za rok 2008, připravené v souladu

Více

Vodní dílo Kružberk je v provozu již 60 let

Vodní dílo Kružberk je v provozu již 60 let Vodní dílo Kružberk je v provozu již 60 let Pracovnice finančního odboru Nejstarší přehrada na severní Moravě a ve Slezsku je v provozu 60 let. Kdy a kde se vzala myšlenka na její výstavbu? Čemu měla původně

Více

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti

Více

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo náměstka pro řízení sekce zahraničních vztahů

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo náměstka pro řízení sekce zahraničních vztahů Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo náměstka pro řízení sekce zahraničních vztahů Č.j.: 51785/8/2015-MZE-11130 Datum: 25. září 2015 Státní tajemník v Ministerstvu zemědělství jako

Více

Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií!

Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií! Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií! Autor: Ing. Tomáš Tyl 7.6. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner Výnosy akcií překonají

Více

SLOT OMEGA, a.s. 2006

SLOT OMEGA, a.s. 2006 Výroční zpráva Ω SLOT OMEGA, a.s. 2006 Obsah výroční zprávy Úvod.................................................................................................. 5 Orgány společnosti a její management................................................................

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více

Usnesení. ze zasedání Republikového výboru SNN v ČR které se konalo ve dnech 14. 15. dubna 2012 v Hotelu Grand v Řevnicích u Prahy.

Usnesení. ze zasedání Republikového výboru SNN v ČR které se konalo ve dnech 14. 15. dubna 2012 v Hotelu Grand v Řevnicích u Prahy. Usnesení ze zasedání Republikového výboru SNN v ČR které se konalo ve dnech 14. 15. dubna 2012 v Hotelu Grand v Řevnicích u Prahy. Přítomni : viz prezenční listina, která je přiložena k originálu této

Více

Konsolidované neauditované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za první čtvrtletí roku 2011 (OPRAVA)

Konsolidované neauditované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za první čtvrtletí roku 2011 (OPRAVA) 1 z 6 27.5.2011 10:22 AAA AUTO Úvod» IR zprávy a oznámení (vnitřní informace)» Konsolidované neauditované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za první čtvrtletí roku 2011 (OPRAVA) Konsolidované neauditované

Více

Ekonomika III. ročník. 019_Obchodní korporace

Ekonomika III. ročník. 019_Obchodní korporace Ekonomika III. ročník 019_Obchodní korporace Zákon o obchodních korporacích Tržní hospodářství je postavené na existenci vlastnických vztahů, všichni vlastníci mají rovnocenné právní postavení (ochrana

Více

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení Bydleníčeských eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení OBSAH I. ÚVOD II. HISTORIE SYSTÉMOVĚ ZALOŽENÝCH PROBLÉMŮ III. AKTIVITY RS ČR IV. SOUČASNÁ SITUACE A NÁVRHY ŘEŠENÍ

Více

Stavebnictví v roce 2007 a 2008

Stavebnictví v roce 2007 a 2008 Stavebnictví v roce 2007 a 2008 Jaké bylo české stavebnictví v roce 2007? Celková čísla vyznívají příznivě růst celkové produkce + 6,7 % stavební práce přesáhly poprvé 500 miliard Kč průměrná mzda vzrostla

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let

Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let 100 let trvání českého vysokoškolského sportu založeného v roce 1910 dr. Františkem Smotlachou dnes oslavila Česká asociace univerzitního

Více

P R O F I L S P O L E Č N O S T I

P R O F I L S P O L E Č N O S T I P ROFIL SPOLEČNOSTI Akciová společnost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáře pana Vladimíra Minaříka a dne 8.12.2003 zapsána do Obchodního rejstříku,

Více

Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti NOVATISK, akciová společnost

Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti NOVATISK, akciová společnost Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti NOVATISK, akciová společnost Představenstvo akciové společnosti NOVATISK, akciová společnost, IČ 27755291, se sídlem Blansko, Pražská 1602/7, PSČ 678 01,

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 Odborná konference SENIOR LIVING se jako jediná v České republice věnovala problematice bydlení seniorů. Stěžejními tématy konference je bydlení a kvalita života seniorů

Více

Tisková zpráva Průzkum Hospodářské komory ČR: pětina firem se již nyní chystá snižovat počet zaměstnanců, zvyšovat mzdy bude jen 15 % podniků

Tisková zpráva Průzkum Hospodářské komory ČR: pětina firem se již nyní chystá snižovat počet zaměstnanců, zvyšovat mzdy bude jen 15 % podniků Tisková zpráva Průzkum Hospodářské komory ČR: pětina firem se již nyní chystá snižovat počet zaměstnanců, zvyšovat mzdy bude jen 15 % podniků Praha, 13. prosince 2011 Téměř jedna pětina firem se chystá

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Hospodářské výsledky ArcelorMittal za čtvrté čtvrtletí 2014 a celkové výsledky za rok 2014

Hospodářské výsledky ArcelorMittal za čtvrté čtvrtletí 2014 a celkové výsledky za rok 2014 ArcelorMittal Ostrava a.s. Barbora Černá Dvořáková tisková mluvčí T +420 595 683 390 M +420 606 774 346 barbora.cerna-dvorakova@arcelormittal.com www.arcelormittal.com/ostrava Hospodářské výsledky ArcelorMittal

Více

Zpracoval: Petr Mach, leden 2009 (tel. 603228753, mach@cepin.cz)

Zpracoval: Petr Mach, leden 2009 (tel. 603228753, mach@cepin.cz) Zpráva o činnosti a hospodaření CEPu v roce 2008 1 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008 Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP) je občanské sdružení založené v roce 1998. Cílem CEPu je šíření a podpora idejí svobodné společnosti

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1969. Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1969. Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1969 Vyhlásené: 21.07.1969 Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 78 Z Á K O N N É O P A T

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2013 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších

Více

Československá novinářská cena

Československá novinářská cena ARCHIV KANCELÁŘE PREZIDENTA REPUBLIKY Československá novinářská cena (zřízena zákonným opatřením předsednictva Národního shromáždění č. 171/1964 Sb. ze dne 26. srpna 1964) SEZNAM NOSITELŮ podle matriky

Více

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku Právnické osoby podle NOZ 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku od 1. 1. 2014 NOZ, ZOK, zákon č. 304/2013 Sb. o rejstřících právnických a fyzických osob regulace právnických

Více

Případová studie. O2 Slovakia: Aplikace O2 Univerzita. Aplikace O2 Univerzita. jako nástroj řízení vzdělávání zaměstnanců

Případová studie. O2 Slovakia: Aplikace O2 Univerzita. Aplikace O2 Univerzita. jako nástroj řízení vzdělávání zaměstnanců Případová studie O2 Slovakia: Aplikace O2 Univerzita Aplikace O2 Univerzita jako nástroj řízení vzdělávání zaměstnanců Aplikace O2 Univerzita Vzdělávání je pro naši firmu jedním ze základních pilířů, bez

Více

Měsíční odměna uvolněným členům zastupitelstev

Měsíční odměna uvolněným členům zastupitelstev 37/2003 Sb. znění účinné od.. 20 37 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. ledna 2003 o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev Vláda nařizuje k provedení zákona č. 28/2 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění

Více

STANOVISKO KOMISE. ze dne 4.10.2012

STANOVISKO KOMISE. ze dne 4.10.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.10.2012 C(2012) 7059 final STANOVISKO KOMISE ze dne 4.10.2012 podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009 a čl. 10 odst. 6 směrnice 2009/72/ES Česká republika Certifikace

Více

PROSPERITA investiční společnost, a.s. Pololetní zpráva za 1. pololetí roku 2015

PROSPERITA investiční společnost, a.s. Pololetní zpráva za 1. pololetí roku 2015 PROSPERITA investiční společnost, a.s. Pololetní zpráva za 1. pololetí roku 2015 Obsah pololetní zprávy: strana 1. Obecné údaje o investiční společnosti.. 2 1.1. Identifikace společnosti 1.2. Organizační

Více

Program kulturní spolupráce mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem kultury Chorvatské republiky na léta 2013, 2014 a 2015

Program kulturní spolupráce mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem kultury Chorvatské republiky na léta 2013, 2014 a 2015 Program kulturní spolupráce mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem kultury Chorvatské republiky na léta 2013, 2014 a 2015 V souladu s článkem 9 Dohody mezi vládou České republiky a

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Historie železniční policie a ozbrojené ochrany na železnici

Historie železniční policie a ozbrojené ochrany na železnici Historie železniční policie a ozbrojené ochrany na železnici Organizace Československé dráhy ČSD byla ustavena již v roce 1918 a již v počátcích bylo zajištění ochrany železniční dopravy svěřeno specializovaným

Více

Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně

Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího

Více

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti 1/2012 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

Registr smluv mýty a realita

Registr smluv mýty a realita Poodhalte budoucnost českého zadávání, aneb co nás čeká a nemine Registr smluv mýty a realita JUDr. Jan Chvojka Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Slovensko Vláda Ivety Radičové zavedla centrální registr

Více

159/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o investičních pobídkách

159/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o investičních pobídkách 159/2007 Sb. ZÁKON ze dne 7. června 2007, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů Parlament

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2 Sbírka zákonů č. 1 / 2012 1 ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013/2014

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013/2014 Asociace provozovatelů kin Politických vězňů 445 266 01 Beroun www.prokina.cz tajemnice@kinari.cz VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013/2014 předloženo členům APK na Valné hromadě konané 1. - 2. 4. 2014 v Harrachově OBSAH:

Více

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Úvod Cílem této krátké tematické analýzy je zmapovat selektivní dopady globálního

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více