S úctou všem Jan Svoboda autor textu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "S úctou všem Jan Svoboda autor textu"

Transkript

1 5 Zde předkládaný materiál je shrnutím především praktických zkušeností mnoha učitelů, se kterými jsem se za téměř pětadvacetiletou praxi setkal a byli ochotni svou zkušenost nabídnout ostatním kolegům. Především jim proto patří mé poděkování. Stejně jako panu Jiřímu Šimonkovi, který byl ochoten poskytnout některé z četných závěrů dlouhodobého sledování procesů zasahujících školní vzdělávání. Děkuji také PhDr. Yvonne Lucké a PhDr. Luboši Kobrlemu za přenesení doposud zde nepublikovaných a velmi cenných informací z oblasti zákonitostí reakcí při nedosycenosti základních sociálních potřeb. S úctou všem Jan Svoboda autor textu

2 OBSAH: 6

3 7 Základní sociální potřeby a důsledky jejich nedosycenosti v základní škole... 9 Potřeba místa... 9 Potřeba bezpečí...11 Potřeba podnětu, péče, výživy...13 Potřeba podpory...15 Potřeba limitu...16 Závěr...18 Projevy procesu zrání dítěte v podmínkách základní školy Věk 6 10 let...19 Mezi rokem (4. 5. třída ZŠ)...19 Zhruba 12 let věku (6. třída ZŠ)...19 Věk 13 let (zhruba 7. třída ZŠ)...21 Období kolem 14 let (8. třída ZŠ) let věku (9. třída ZŠ)...22 Závěr...22 Etické vedení dialogu s žákem Třídní kolektiv fakta a mýty Konformita a normy konkrétního třídního kolektivu...25 Nepsané normy třídního kolektivu...25 Role ve třídě...27 Práce s pocity žáků jako prevence kázeňských problémů Školní prostředí a střídání rolí podle míry volnosti...29 Řešení kázeňských přestupků ve školní třídě Závěr...37 Komunikace s verbálně agresivním žákem, verbálně agresivním rodičem Dialog s verbálně agresivním žákem...40 Shrnutí...40 Zákonité fáze postupu změny Vnější podpora a intervence ve fázích změny...43 Závěr...44 Šikana, její vyhledávání a řešení Zjišťování šikany v konkrétní školní třídě...45 Profesionální orientace nemotivovaných žáků Postup...48 Závěr...49 Narušitelé objektivity přístupu učitele k žákům Principy slovních spojení, vyjadřující konkrétní pohaněč...50 Závěr...52

4 Napětí z přetížení a jeho uvolňování Cvičení

5 9 Základní sociální potřeby a důsledky jejich nedosycenosti v základní škole Sociální potřeby a úroveň jejich nasycenosti nemají přímou návaznost na zachování vitálních funkcí lidského organismu. Vše ostatní však výrazně ovlivňují. Patří k hlubokým a často nepoznaným zdrojům chování a jednání všech lidských jedinců. Pro nás také žáků základní školy. Zde uvedené vrstvení sociálních potřeb nabízí Pesso-Boyden terapie, současný novodobý směr zabývající se mimo jiné důsledky nedosycenosti primárních potřeb v průběhu celého lidského života. Uvádějí se tyto základní sociální potřeby: Místa Bezpečí Podnětu, péče, výživy Podpory, opory Limitu Potřeba místa Potřeba místa patří k nejdůležitějším sociálním potřebám. Má se za to, že vzniká ještě v době před narozením, kdy plod již má definováno své místo, a to na třech úrovních: fyzické - tělo matky duševní - uvědomuje si své mentální spojení s matkou metaúrovni - matka patří do konkrétní rodiny, společenství, které má své zvyky, jež matku vymezují, vedou k různým typům reagování na podněty, což dítě intenzivně vnímá. Tím se připravuje na "své místo" v dané societě, společenství. Dostatečné sycení potřeby místa ve všech úrovních má zásadní význam pro jedincovu budoucnost, jeho chápání sebe i sociálních souvislostí. Po narození má dítě fyzicky své místo u matky v její náručí, v postýlce, v kočárku. Toto prostředí se opakuje a tím je mu známé, uvědomuje si ho. Duševně je ukotveno v dialogu s matkou, ostatními pečujícími figurami, stejně jako s okolím, které s ním vytváří interakce. Metaúroveň je zastoupena stereotypy, zvyky a rituály, které užívá společenství, ve kterém se dítě nachází. Jako zásadní prvek z oblasti metaúrovně se prokázala připravenost ženy a okolí na mateřství zda je budoucí dítě vítáno, či nikoliv, zda je byť ještě nenarozené komponováno do životního stylu zainteresovaných. S přibývajícím věkem je fyzická stránka potřeby místa rozvíjena do hodnoty vlastnit: dítě má svůj hrneček, nočníček, oblečení a další prvky, které si uvědomuje a snaží "před vetřelci" uhájit jako součást svého teritoria, svého místa. Mimo jiné také proto je narození druhého sourozence pro dítě téměř trauma - novorozenec mu "bere matku", bere mu "místo" na všech třech úrovních. Proto je normální častá snaha staršího sourozence zlikvidova mladšího a nejlépe v době, kdy není pozorován. Častá chyba rodičů, vycházející z hluboce zakořeněného mýtu "mít děti po sobě, aby si mohly spolu hrát", případně "je to ekonomické, mohou vynosit věci", pak zcela nerespektuje tuto sociální potřebu ani vývojový fakt, že děti do tří let věku si neumí hrát spolu, pouze vedle sebe, tak zvanou souběžnou hrou a rodiče si tak v rámci rodinného života

6 připravují jediné: věčné řešení sporů po sobě narozených sourozenců, kteří vlastně bojují o teritorium, bojují o nasycení potřeby místa ve všech úrovních. Přechod do základní školy pak bývá zvláště složitou zkouškou. Dítě již bylo přivyklé na rytmus školky, se svým mladším sourozencem mělo jen mírné rozdíly v činnostech, hrách. Ale nyní dochází k obrovské změně: školák má tašku a v ní věci, které mladší nevlastní. Po příchodu domů "píše úkoly". Mladší se chce také identifikovat, sebeatraktivnější hračka nezabrání, aby staršímu neintervenoval do jeho "plnění školních povinností". A tak dítě v souvislosti se školou získává další zkušenost s možností "ztráty místa", včetně možnosti ztráty věcí patřících ke škole, tedy definující jeho místo v novém prostředí. Pokud paní učitelka chce po prvňáčkovi, který má doma mladšího, obtěžujícího sourozence, aby "sousedovi půjčil gumu", je logické, že odmítne, naopak bude "před vetřelcem" své věci, své místo, hájit o to intenzivněji. Pokud v takové situaci učitelka selže, špatně situaci odhadne a sdělí například větu: Ale Františku, už jsme ve škole, ve škole si děti věci půjčují, František gumu půjčí. Ale až se mu po zapůjčení vrátí přestane o ni mít zájem. Bude vědět, že "guma" je součást teritoria, které neubrání, a tak nemá smysl se jí moc zabývat. Tímto mechanismem, kdy dítě, žák, se "musí o své věci dělit, jeho věci nejsou až zase tak jeho" /vzpomeňte si na socialismus, zde byl mechanismus úplně stejný/, lze bohužel docílit mnoha negativních jevů. Minimálně pak nezájmu o svěřené věci, chcete-li o svěřený majetek. Při hlubším zamyšlení, kdy, ve které třídě žáci nejvíce začínají devastovat majetek školy, píší po lavicích, plivou atd. dojdete velmi rychle k šesté třídě. Proč? Vyjma zákonitostí vývojových zde hraje významnou roli stěhování do odborných učeben. Žáci tak potřebují "označit nové teritorium", protože se svým "starým" ztrácejí hlubší vazbu. A protože jde o teritorium neudržitelné /odborné učebny bude vždy navštěvovat více tříd/, klesá vztah k "majetku školy" a začínají potíže zvláště u jedinců, kteří potřebu místa nemají nasycenou už z rodiny. Situaci ve smyslu této potřeby negativně ovlivňuje také střídání učitelů ve výuce. 1 0 Kázeňské potíže související s nesycenou potřebou místa Na příkladu interakce prvňáčka s mladším sourozencem už jsme naznačili, které kázeňské problémy lze očekávat nejčastěji. Půjde především o velmi tvrdou, častou neadekvátní formu obhajoby "svého místa", včetně osobních věcí. S tím souvisí věčné stěžování na souseda v lavici a jiné spolužáky "za zásahy do teritoria". Logicky jedinec sám pak místo, teritorium a osobní věci druhých, respektovat nedokáže. Sám tedy bude porušovat vše, co vyžaduje, aby směrem k jeho osobě dodržovali jiní. Jakákoliv domluva učitelem je řešení jen operativní, krátkodobé. Základ je totiž velmi hluboko až v nedosycenosti základní sociální potřeby, a to potřeby místa. Řešením je tedy soubor dohod a systematická práce učitele, preventisty, školního psychologa při respektování fází, kterými každá změna zákonitě prochází. Na problému romské populace je nesycenost potřeby místa nejviditelnější: Romové jako národ nemají ujasněno, odkud pocházejí, jejich národní handicap je nesycenost potřeby místa. Tím, že své fyzické místo nemají, jsou ochotni velmi tvrdě a nekompromisně jako své hájit to místo, které obsadí. Ale protože k němu nemají nijak výraznější vnitřní vztah, jsou schopni místo úplně vyčerpat, opustit je a přesunout se na další. Zároveň nedokáží respektovat místo ani normy jiných, při úzkostné snaze dbát na to, aby ostatní směrem k nim normy dodržovali. Můžeme tedy říci, že těžiště jejich potřeby místa není ve fyzickém místu. Je přesunuto do mentálního prostoru - jejich vazby sourozenecké, rodinné a další jsou mnohem pevnější než u neromské populace, vztah k dětem je velmi silný - jen není laděný materiálně, "fyzicky", tak jako u jiných okolních národností.

7 Obdobná situace je v USA, kde jsou lidé schopni mnohokráte se stěhovat za prací. Jejich "místo, kořen" je původně v Evropě, případně jinde, a proto s tímto nemají potíže. "Nezakořeněnost v místě" však logicky přináší i nevýhody v povrchnosti a mnoho dalších. Kvalitní učitel, obeznámen se všemi zákonitostmi, který si uvědomuje, že pokud nelze přehlédnout významnost faktů vycházejících v makrohlediscích, je o to důležitější respektovat je u jedince, vyhodnocuje chování a jednání žáka vždy z maximálních možných pozic, aby dokázal co nejobjektivněji stanovit, kde jsou jeho kompetence a co vůbec je a co není možné u žáků změnit. Pokud vyhodnotí, že nevhodné chování, jednání má základ až v nesycené potřebě místa, je třeba postupovat velmi opatrně a uvědomovat si, že opravdová změna je záležitost dlouhodobá. Šikanovaný žák může mít právě touto formou zajištěno své místo v kolektivu. A pokud se učiteli daří šikanu narušovat, může být paradoxně šikanovaný žák právě tím, kdo se vědomě i nevědomě bude snažit navodit situaci zpět jen aby zůstala zachována jeho role, jeho místo v kolektivu. 1 1 Klíčová shrnutí Při nevhodném chování žáka je dobré vzít v úvahu sycení potřeby místa. Pokud víme, že v rodinném prostředí není tato potřeba v některé z uvedených úrovní dostatečně naplňována, lze považovat jednání a chování žáka, při kterém neadekvátně hájí své místo na všech úrovních, za důsledek logického obranného mechanismu. Našim cílem pak je v rámci možností stabilizovat v prostředí školy sycení této potřeby formou jasně vymezených pravidel týkajících se prostoru žáka, jeho osobních věcí, dávat okázale najevo, že ve škole má své místo včetně našeho zájmu o jeho osobu, chápeme jeho vznětlivost v případě narušování osobních hranic a v rámci "oboustranných dohod /ne direktem/ se pokusíme zajistit urovnávání konfliktů. Potřeba bezpečí Je další základní sociální potřebou. Její sycení zahajuje průběh těhotenství, dále rodinné prostředí ve smyslu panujících poměrů, prožitky bezpečí, případně strachu z nesrovnalostí mezi rodiči, sourozenci, včetně formy používaných trestů a sankcí. V tomto smyslu je pak nadstavbou probíhající socializace v prostředí mimo rodinu, včetně předškolních kolektivních zařízení. Zde je poprvé zřejmé, jaké poměry v rodině z pohledu dítěte panují: formou nápodoby jednoho z rodičů řeší zátěžové situace, případně se chová podle vzorce, který je v prostředí rodiny nejrentabilnější. Informace o chování a jednání žáka v mateřské škole proto mohou být při vstupu do základní školy kvalitním zdrojem pro přípravu učitele, jak s žákem jednat, aby dokázal korigovat méně žádoucí reakce. Projevy nesycené potřeby u žáků základní školy Žáci se pravidla řídí naučeným vzorcem, návykem z rodiny, který přináší maximální satisfakci, případně zajišťuje v rámci možností odpovídající prostředí. Chování pak lze rozdělit: a) Žák vytváří svým chováním a jednáním nebezpečné prostředí. Vzorec chování uplatňuje často zcela nevědomě. Protože nerozumí klidnému prostředí, "neví, co od něj má čekat", vytváří prostředí, které zná, umí se v něm pohybovat. Neklidné, konfliktní prostředí je pro něj prostředím známým, a tedy uspokojivým. Naopak klid a harmonie vytváří napětí, které nezvládá. b) Žák je až "citově deprivovaný", snaží se "nebýt vidět". Kolektiv jej často pouze toleruje, prospěchem bývá průměrný, i když jeho dispozice mohou být až vysoce nadprůměrné. Akcí třídy se nezúčastňuje dobrovolně, nenabízí impuls. Pokud kooperuje, participuje, případně je v určitém

8 smyslu dominantním, pak jen s cílem vlastní ochrany, obrany. Učitelé jsou často bezradní, marně hledají způsob, jak žáka motivovat. Netuší, že jejich zvýšený zájem zvyšuje také napětí v žákovi. Není neobvyklé, že učitel pak přejde do ironie, případně jiného druhu skryté učitelské agrese. Výsledkem bývají často nečekané impulsivní reakce až na úrovni fyzického ohrožení učitele. Například v roce 2005 několika bodnými ranami usmrtil učeň svého mistra poté, co už nesnesl jeho invektivy a sarkasmy, které původně mistr produkoval s cílem "vyburcovat učně k činnostem". Navíc tito žáci bývají často terčem slovní i fyzické šikany. c) Žák má stále připomínky, žádá různá upřesnění. Příklad: Vít neustále naléhal na učitele, aby mu zdůvodnil, proč se řeka dále jmenuje Labe, proč se nejmenuje nadále Vltava, když Vltava je delší, a podobně. V jeho verbálních vyjádřeních vidíme "snahu o hledání spravedlnosti", často však vyjádřenou formou, která je učiteli nepříjemná, považována za projevy drzosti. Tak učiteli zcela uniká obsah i primární cíl tvrzení. Výsledkem bývá často žákova rezignace na učivo. Základem pro aplikaci vzorce "hledání spravedlnosti" bývá forma rodiči užívaných sankcí, zákazů a příkazů, které nejsou vysvětleny a dítě, žák, je nechápe. Příklad dialogu rodiče s žákem: Dneska nikam nepůjdeš. Žák: Proč nikam nesmím? Rodič: Protože jsem řekl. Takto vytváří otec, matka v žákovi napětí, pocit oběti, který když prožívá při školním vyučování, vede k odklonu od cílů učitele. Základem je tedy nesycená potřeba bezpečí, absence dojmu volby a znemožnění uchopení situace. 1 2 Kázeňské potíže související s nedosycenou potřebou bezpečí a možná řešení Především jde o "drzou" formu vyjadřování, která zastiňuje obsah sděleného. Základ bývá v rodině, kde se málo sděluje, žák si musí vytvářet domněnky, anebo naopak v rodině se otevřeně sděluje, ale učitel není schopen otevřené komunikace. To vytváří v žákovi tlak, a pokud je primárně nedosycena potřeba bezpečí, přichází logická reakce. Pokud se budeme věnovat obsahu žákem sděleného, formu nebudeme řešit jako primární problém, dojde ke zklidnění. Dále "vytváření nebezpečí, které se stává žákovi bezpečím". Lze řešit jen koncepčně, krátkodobá, operativní řešení se míjí účinkem. Žák si neuvědomuje, co kolem sebe šíří a hlavně neumí jednat jinak. Systematické, předem sdělované a vysvětlované jednání učitele nabízí takovému žákovi uchopení logiky postupů realizovaných učitelem a minimalizuje žákovo překvapení. Tím učitel významně snižuje potřebu žáka "být režisérem, aktérem nebezpečí", a tak mít dojem, že je to on, žák, kdo napětí, nebezpečí řídí a od sebe odklání. Při práci s žákem, který "nechce být vidět", se jeví jako nejúčinnější podpora ve formě pochvaly a prožitku přijetí žáka učitelem mimo kolektiv, tedy například během přestávky na chodbě, při náhodném setkání ve školním prostředí a podobně. Naopak pochvala vyslovená před kolektivem bývá spíše kontraproduktivní, žák ji může prožívat jako další prvek, jenž jej odklání od kolektivu a z jeho případné sociální role. Klíčová shrnutí Při nedosycené potřebě bezpečí lze očekávat, že konkrétní žák se bude chovat "drze" ve smyslu verbálního vyjadřování, a pak je dobré zaměřit se na obsah a ne formu sděleného. Pokud kolem sebe vytváří nebezpečné prostředí, je nejrentabilnější ze strany učitele důsledně oznamovat záměr, žáka nepřekvapovat, nechávat jej v rámci možností v dojmu volby řešení. Příklad - setkání se žákem na chodbě: Příští týden budu ve fyzice zkoušet, Josefe. Nejdříve dám možnost těm, kteří se chtějí vyvolat. Můžeš také, jinak na tebe dojde řada ve středu anebo v pátek, zvaž, co je pro tebe nejlepší. Pokud obranný mechanismus žáka vyhodnotil jako nejlepší obranu před nebezpečím "nebýt vidět", případně jde až o citově deprivované dítě, dáváme podporu hlavně mimo kolektiv a

9 důsledně dbáme na vytváření dojmu volby, dojmu, že žák sám je "režisérem zátěže", která jej čeká. 1 3 Potřeba podnětu, péče, výživy Predispozicí je u této potřeby opět těhotenství matky, hlavní část pak vzniká v době prvního roku života dítěte. Následným klíčovým obdobím je sycení potřeby kolem třetího roku věku /období vzdoru/ a situace v rodině do zahájení školní docházky. Závěrečné zprávy psychologických poraden často nabízely a ještě nabízejí větu: Pochází z méně podnětného rodinného prostředí. V dnešní době se však stále více objevují děti a žáci, kteří přicházejí z prostředí nabízejícího až tak velké množství podnětů, že jejich výběr pro uplatnění vede k agresi. Jako příklad můžeme uvést příběh předškoláka Petra, který dostal k Vánocům deset dárků. První tři skutečně rozbalil - a ve třetím byla vytoužená hračka. Rodiči byl pobízen k tomu, aby "rozbalil i další dárky". Podněty byl však natolik zahlcen, že do ostatních dárků začal kopat, šlapat po nich. Následovala domácí scéna a návštěva poradny. Zde bylo rodičům vysvětleno, že Petr je "normální", jednalo se o přirozenou obranu organismu před velkým množstvím podnětů. /Obdobná situace často nastává, když někdo z dospělých získá neočekávaně "velké peníze". Situace jej natolik destruuje, že je schopen s penězi zacházet zcela neadekvátně. Proto je výplata většího množství peněz, například při výhře ve sportce, regulována./ O významu podnětů z prostředí již dávno referoval Vygotskij a jiní psychologové. Dnešní výzkumy však naznačují, že cílem školy by měla být regulovaná nabídka podnětů. Například výzkumy potvrdily, že čím je dokonalejší demonstrační pomůcka, tím nižší je úroveň zapamatovaného, protože chybí prostor pro tvořivost žáka. Asi tak, jako je rozdíl přečíst si knížku a vidět stejný příběh zfilmován. Péče v rodině a její význam je chronicky známý. Péče v prostoru školy je definována zájmem učitele o žáka, jeho vidění světa, radosti a nepodceňování bolesti i zklamání. A to vše při znalosti hranic tak, aby nedošlo k extrému navázání žáka na osobu učitele. Příkladem může být žákyně osmé třídy Markéta. Učitelka ji na svou osobu natolik navázala, že při jejím odchodu ze školy v rámci stěhování Markéta vyhodnotila svůj život bez kontaktu s ní jako zbytečný a pokusila se o sebevraždu. Najít hranici péče a závislosti je vždy individuální, pomůckou je umění komentování při dialogu a řád vložený do možných kontaktů. Mnohý učitel, zvláště druhého stupně, má však natolik chatrné povědomí o žácích, které vyučuje, že nelze o péči hovořit, spíše jde o spontánní projevy, které mají účinnost spíše nepravidelnou. Výživa v rámci této potřeby není chápána pouze jako záležitost stravy, ale také informací. Proto zde má škola nezastupitelné místo. Mnoho žáků přichází z prostředí, kde informace od rodičů jsou protichůdné, neodpovídají chování rodiče, žák je často svědkem hádek, silných a hrubých slov akcentovaných emocemi. Příkladem je Honza, kterému v osmé třídě velmi opilý otec opakovaně sděloval, že pokud se opije, tak jej zabije. Honza se otce zvláště v jeho opilosti bál, a tak je zcela logické, že se na konci osmé třídy velmi opil, jeho zdravotní stav bylo nutné řešit za asistence lékaře. Nejen u takového žáka, jakým byl Honza, lze demonstrovat, že slova mají moc, vyvolávají emoce, tedy energii, a tím se stávají velmi nebezpečnou zbraní. Učitel je na rozdíl od rodiče pedagog profesionál. Měl by tedy ve smyslu výchovně vzdělávacího vlivu znát mnohem více než rodič a s informacemi zacházet jako s velmi cenným materiálem. Slova učitele by měla plně korenspondovat s jeho chováním a jednáním, neměla by obsahovat boj ani urážky. Longitudinální výzkum žáků základních škol navíc prokázal, že existují věková období, kdy jsme na "slyšené" velmi citliví a slovem více než jindy v životě zranitelní. (Období sedmé třídy, zhruba třinácti let.)

10 1 4 Kázeňské potíže související s potřebou podnětu, péče a výživy Problémy se základem v podnětech jsou především krádeže. Je velmi náročné vysvětlit žákovi zvyklému, "že vše může mít", nevhodnost této formy chování. A stejně tak složité je vysvětlit žákovi z méně podnětného prostředí, že opatřit si "podnět", který "mimo něj všichni mají" /například mobilní telefon/, krádeží, je neetické. Ke korekci se jeví nejvhodnější použít příměr, případně příběh, který žáka v závislosti na jeho věku a intelektové dispozici osloví. Nejméně účinný je trest, protože je li základem skutečně tato nesycená potřeba (ne rozmar, snaha něco si dokázat a podobně), jeho účinek velmi rychle pomine a vzniká recidiva. /Tento problém je zásadní při systému právních sankcí, jejichž výsledkem je internalizace, vězení./ Při nedostatečně sycené péči se zpravidla žák snaží až nadměrně vyhovět jím vybranému učiteli /Hujer, Mazánek/. Pokud ten jeho snahu přehlíží, nedává dostatečnou zpětnou vazbu, začne nevědomě, ale i vědomě učitele citově vydírat, demonstrovat různé duševní stavy i fyzické strádání. Daný princip může být tak silný, že se stává zásadním motivem pro školní výuku. Výsledkem je například vynikající školní výkon v anglickém jazyce při téměř nedostatečném prospěchu v jiných, podobných předmětech. Nemá smysl s žákem na toto téma hovořit, neadekvátnost svého chování si většinou neuvědomuje, i když ostatní spolužáci mu dávají až tvrdě najevo jeho "šplhounství". Nejkvalitnějším řešením se jeví převedení orientace žáka také na jiné oblasti formou posilování. Příkladem může být Eva, která velmi stála o přízeň učitelky angličtiny. Ta dokázala ohodnotit její výkon a nasměrovat snahu i do jiných předmětů tím, že Evu posilovala projevem zájmu o její výsledky v jiných předmětech, kdy ji pochválila za "trojku z diktátu v češtině", při čtverce z dějepisu podotkla, že "pevně věří v opravu známky, protože věří, že se dokáže naučit i ty letopočty", a zároveň nepoužila bohužel tak běžnou učitelskou agresi typu: "tak jako v angličtině by ses měla učit i jinde, když ti to jde tady, mělo by ti to jít i jinde,nemyslíš?!" A podobně. Toxické informace v rodině, tedy nedobře sycená potřeba výživy, informacemi, zpravidla vede žáky k jakési "funkční hluchotě". Doma se naučili v zátěži z informací "vypínat, neslyšet". Je to důkaz kvalitní práce obranného systému jejich organismu. Jen tuto schopnost pak převedou i do prostředí školy. Jsou schopni učiteli zopakovat, "co je za domácí úkol", ale jejich obranný systém nedovolí kódovat informaci do dlouhodobé paměti, zůstane jen v paměti krátkodobé, tedy maximálně do tří minut. Řešení zápisem v notýsku se také může míjet účinkem, protože takto laděný žák může mít velké potíže v převedení zápisu do reality, najít podle zápisu "správnou učebnici" a podobně. Jako nejkvalitnější se prokázalo navázat informaci na představivost: Petře, kde budeš asi psát ten úkol z matematiky? Asi doma, ne, kde jinde... reaguje osmák. Aha, doma - a kde doma? Dotazuje se dále učitel. No, ve svém pokoji, na stole, na záchodě těžko, tam je málo místa. Jo, na stole v pokoji - a co tam teď asi máš na tom stole? Žák: No, je tam počítač - teda monitor, klávesnice, zbytek sušenek a knížky, co jsem tam nechal ze včerejška. Učitel: Jo, takže jak to bude, když budeš psát ten úkol? Žák: No, shrnu ten binec a začnu. Jak? Táže se dále učitel. Otevřu si tu sbírku úloh, podívám se, které to jsou příklady, a začnu, ne? Aha a které to jsou příklady? Žák: No, to jsem si zapsal, tady ze strany 115, příklady 6 až 10. Dobře, je to na středu, Petře, končí dialog s žákem učitel. Klíčová shrnutí Nedostatečně sycená potřeba podnětu, péče a výživy způsobuje zpravidla tyto školní problémy: podněty - krádeže, pak je třeba pracovat nejlépe příměrem odpovídajícím věku a intelektu žáka, péče - šplhounství, kdy je dobré eticky generalizovat snahu žáka i na ostatní předměty, jasně definovat pravidla kontaktu mezi vyučujícím a žákem, aby potřeba péče nepřerostla v citové vydírání,

11 výživy, hlavně informacemi - je zpravidla rentabilní zapojit do procesu žákovu představivost, protože obranný systém jeho organismu nedovoluje přestup informací z paměti krátkodobé do paměti dlouhodobé. 1 5 Potřeba podpory Jeden z prvních projevů, který známe a souvisí právě s touto základní sociální potřebou, je komponován již v intuitivním rodičovství, kdy matka, případně jiná pečující osoba, po kojení /krmení/ drží dítě v náručí, pohupuje s ním a zároveň dítě poplácává po hýždích. Nadstavbou ve vyšším věku jsou dětmi velmi oblíbené hry, kdy "oporu mají a nemají", například vyhazování do výšky, "skákání" s dopadem na tělo pečující osoby a pochopitelně podpora v době, kdy dítě objevuje svět a učí se chodit. Stejně důležité jsou nejrůznější cílené i spontánní doteky včetně objetí a v případě ohrožení dítěte možnost "schovat se" do bezpečí klína, náruče. V pozdějším, školním věku je fyzická podpora stále častěji doplňována, až nahrazována podporou verbální. Ta každého z nás provází až do konce života, jsme na ni svým způsobem závislí, protože tvoří podstatný prvek při našem sebehodnocení, chápání sebe jako bytosti integrované do celku světa. Potřeba podpory a její uplatnění v prostředí základní školy Do zhruba páté třídy základní školy je vítána podpora i dotekem - je však třeba chápat individualitu žáka, nepaušalizovat. Jsou děti, které díky rodinnému fungování dotek spíše odmítají. Od šesté třídy, zhruba od dvanácti let, je podpora formou doteku jinak než "chlapským poklepáním na rameno", spíše nevhodná. Proto je třeba nabízet spíše oporu verbální. Podle průzkumu současní žáci základní školy postrádají od rodičů a také od učitelů především vyjádření úcty. Známka jako ohodnocení výkonu je žáky chápána jako "subjektivní tečka za výkonem", není oporou, není ani odměnou. Je výrazněji kladně přijímána zhruba do čtvrté třídy základní školy, kdy slouží jako prostředek k zisku pozitivní reakce od rodičů. Později se mění v normu, kterou rodiče vyžadují. Proto učitel, který umí žáky chválit, vyjadřovat jim úctu, respektovat jejich osobnost, dosahuje mnohem vyšší motivaci k přijímání učiva než ten, který především klasifikuje a známky se stávají preferenčním prvkem jeho vztahu ke konkrétním jedincům. Kázeňské potíže vyplývající z nesycené potřeby podpory Žák s nízkou úrovní sycení této potřeby se "emočně uzavírá". Demonstruje "tvrdé chování", aby překryl svou emoční přecitlivělost. Je více impulsivní, skrývá své dojetí, stydí se za své emotivní reakce. Často používá ironii, sarkasmus, zesměšňuje vše, co chápe jako oporu druhých a později i sebe. Učiteli jsou tito žáci chápáni jako cyničtí, "bez srdce". Přetížení pedagogové jen zřídka za hrubou slupkou chování žáka dohlédnou velkou potřebu opory. Pokud ano, snaží se ji nabízet, ale brzy svou snahu vzdávají, protože za ni nemohou získat žádnou satisfakci. A přece ji žák velmi dobře vnímá. Proto má velký smysl žáky chválit, opustit stále méně funkční vzorec, podle kterého "je třeba přitvrdit, na hrubý pytel hrubá záplata". Tento model je podle výzkumů v dnešní základní škole stále více dysfunkční. Učitelé často namítají, "že není za co žáka chválit, vyjádřit úctu". To je však jen úhel pohledu. Příkladem nám může být Josef - žák sedmé třídy, který díky různým okolnostem nedosáhl v českém jazyce, v diktátech, lepší než dostatečné, výjimečně pak dobré hodnocení. Učitelka jej chválila i za nedostatečný výkon: Františku, klobouk dolů. Je to sice pětka, ale minule jsi měl hrubých chyb dvanáct, teď máš osm. To je o celé čtyři méně. František na slova učitelky nijak nereagoval, vnitřně však /podle svého vyjádření v poradně/ chápal sebe jako učitelkou přijímaného. Když však tento vzorec reagování převzala němčinářka, vše bylo jinak. Také chválila

12 Františka za méně chyb, jen pak dodávala větu: A když se budeš snažit ještě víc, třeba to na tu čtverku dotáhneš. Díky této a obdobným větám zcela zablokovala snahu žáka o kvalitnější výkon, protože v této anotaci již nechápal její slova jako "osobní přijetí", ale pouhou orientaci učitelky na svůj výkon. 1 6 Klíčová shrnutí V základní škole je možné nabízet oporu i fyzickým dotekem maximálně do páté třídy základní školy, pak je vhodnější přejít k podpoře verbální. Tou není orientace na známky, ale vyjádření úcty žákovi. Pokud je dobře chválen, je zvolena odpovídající forma, chápe pochvalu skutečně jako osobní podporu, ne vyjádření vztahující se pouze k jeho výkonu. Potřeba limitu Je druhou nejdůležitější základní sociální potřebou. Vzniká již v době těhotenství - kdy limitem je děloha matky. Děloha je pružná a pevná. Omezuje a zároveň chrání. Takový limit hledáme celý život. Je třeba přesně chápat rozdíl mezi limitem a sankcí: sankce jen omezuje. Nemáme u ní dojem ochrany. Tvoří z nás oběť, a proto hledáme nejrůznější formy úniku, záchrany. Při hlubším zamyšlení sami najdeme velké množství limitů, ve kterých se pohybujeme, uvědomíme si rozdíl mezi sankcí a limitem. Například oděv, budovy, ale také sňatek a další běžné prvky života jsou limity. Sankcí je trest, vyhrožování a další formy represe. Nejvyšším limitem je pro mnoho lidských jedinců pojem boha v nejrůznějších modifikacích, pro vědce pak axiomy jejich oboru. Povrchní hodnocení může nabídnout myšlenku, že se limitů snažíme zbavovat. Opak je pravdou. Nejlapidárněji tento fakt vyjadřuje jedno z buddhistických rčení: Chtěl bych být volný, ale má pouta jsou dávno přetržena. Často se snažíme získat finanční prostředky s domněnkou, že nás budou činit méně závislými, méně limitovanými. Za tyto prostředky si však pořizujeme věci, které nás limitují - tedy chrání a v něčem nám zabraňují. /Dům, který nás omezuje v pohybu, osobní automobil, o který se obáváme atp./ Dnešní žáci přicházejí jednak z prostředí, kde mají limity nastaveny velmi úzce, ale také a stále častěji z rodinného prostředí, kde výchovné limity téměř neexistují. Oba extrémy jsou kontraindikací šťastného života. Průzkumy dokázaly, že k drogám se nejčastěji uchylují jedinci, kteří v rodině neměli limity buď žádné, anebo tak tvrdé, že se nedaly dodržovat. Droga je totiž ideální limit - pokud je k dispozici, je vše příjemné. Pokud není, nemá smysl nic jiného než její shánění. Potřeba limitu v současné základní škole Primárním limitem školy, který v něčem brání a zároveň chrání, je školní řád. Má velký smysl, pokud je dobře napsán a žákům dobře vysvětlen, respektují jej učitelé stejně jako žáci. V konkrétní třídě, za asistence konkrétního učitele, je pak limitem kontrakt, který by měl učitel uzavřít mezi sebou - jako zástupcem zodpovědným za výuku konkrétního předmětu - a žáky jako jedinci, kteří budou při interakcích mezi nimi a učitelem druhou stranou. Během kontraktu by mělo zaznít, jak bude vypadat organizace hodiny, jak se bude zkoušet, jaké budou požadavky na domácí přípravu. Návrhy necháme žáky "projednat", protože je velmi důležité, aby byl zachován jejich dojem volby. Příklad: Budeme psát písemné práce jedenkrát měsíčně. Buď v pondělí, ve středu anebo v pátek. Kdy je to pro vás nejvýhodnější? Žáci pochopitelně v první fázi nebudou mít zájem vůbec odpovídat, později jen někteří a návrhem, který bude zcela mimo nabídku. Učitel však měkce a důsledně žádá jejich vyjádření ke své nabídce. Takto "odsouhlasí" všechny

13 podstatné části výuky. Tím se stávají normou závaznou pro žáky stejně jako pro učitele. Jejich dodržování vytváří řád, který chrání a zároveň omezuje, vymezuje, lze se na něj obracet, stává se limitem. Stejnou roli sehrávají ritualizované činnosti: postavení se žáků při pozdravu po vstupu učitele a další, které by měl učitel důsledně promyslet, aplikovat - a hlavně dodržovat. Pokud by mělo dojít k jakékoliv změně v řádu, struktuře, kterou stanovil s konkrétní třídou, měl by se napřed omluvit, že ke změně dojde, a zdůvodnit proč. Tím žákům nabídne vzor, který mohou přijmout. A je často jediný zvláště v dnešních rodinách, ve kterých probíhá transformace rolí a důsledkem je ztráta původního rodinného řádu, ztráta výchovných limitů. 1 7 Kázeňské potíže při nedosycené potřebě limitu Pokud žák pochází z prostředí, kde nejsou limity nastaveny, "kde si každý dělá, co chce", bude automaticky totéž očekávat ve školním prostředí. Sám však bude všem kolem nasazovat limity velmi tvrdé. Patří k velkému umění učitele takovému žákovi funkci limitu vysvětlit a nevyužívat svou moc, včetně sankcí. Pokud direktivní metody použije, dočká se jen opozice a bojkotu. Zdlouhavým, ale koncepčně průchodným se jeví řešení, kdy učitel význam limitu žákovi nabídne na struktuře jeho vlastního režimu dne: Petře, co vlastně děláš pravidelně, každý den? Já? Hm, nic. Opravdu si myslíš, že nic? Jak vypadá tvoje činnost třeba ráno, když vstaneš. No, když vstanu, tak jsem naštvaný, že musím stávat. Aha a je to pravidelně? No, když je škola. Dobře, procitneš, jsi naštvaný, že musíš vstávat, že je škola a pak? Pak jdu na záchod. A po záchodě? No zůstanu v koupelně a trochu se umyju. Potom? Potom jdu do kuchyně, něco sním, seberu tašku a jdu do školy. Počkej počkej, přeskočil jsi oblékání. Aha. Takže prosím tě, napiš si postup, co děláš ráno, a zítra si ověř, zda tam máš vše, jestli to tak opravdu děláš. Takto postupně učitel přesvědčí žáka, že bez řádu, bez zvyků, stereotypů, rituálů není ani on. A věci změnit, zlepšit znamená zjistit strukturu svého osobního řádu a do něj vložit nové prvky. Postupně a s vědomím postupu fází změny, kterými změna prochází. Kladná podpora žáka je v tomto procesu nezastupitelná. Jestliže pracujeme s žákem, kde limity v rodině jsou velmi tvrdé až nesplnitelné, je potřeba především vše vysvětlovat, zdůvodňovat a klást důraz na to, aby žák sám znal význam učitelových kroků, neplnil zadání jen, protože se to tak chce. Tím zabráníme neuvážené selekci, které je žák schopen. (Vypustí podstatné a dodržuje nepodstatné.) V případě, že nebudeme naplňovat, co slíbíme a vyžadujeme, žák v nás ztratí důvěru, respekt, přestane učitele uznávat s dopadem na předměty, které vyučuje. Lze také počítat s projevy, které učitelé rádi nazývají jako drzost. Pokusy o direktivní nápravu se budou zcela míjet účinkem. Takový žák učitele nazve slabochem a bude velký problém jej přesvědčit, že slabocha je třeba respektovat. Učitelé v takových situacích bohužel často bojují jsou ochotni vcházet do osobních konfrontací s cílem dokázat žákovi, že si respekt zaslouží. A to vše jen prohlubuje krizi, otevírá nůžky mezi pedagogickým cílem a cílem žáka. Řešením takové situace bývá orientace učitele na podporu těch stránek osobnosti žáka, které on sám považuje za dobré, a zároveň se domnívá, že učitel v této oblasti kvalitu nevykazuje. Tím lze dosáhnout u žáka dojmu, že učitel je s ním v koalici, že jeden od druhého se vzájemně učí. S tím, že po získání ztraceného statutu učitel respektuje onoho žáka, ale více generalizuje, není na něj tolik orientován. Klíčová shrnutí Potřeba limitu patří k nejdůležitějším, protože nám dává ochranu, i když zároveň v něčem omezuje. Boj proti limitům je přirozenou snahou ověřovat, kde má limit hranice, a tím je

14 potvrzovat, zvyšovat platnost limitu. Zvláště ve školním prostředí je proto velmi důležité nastavit limity tak, aby byly žákům srozumitelné a chápali, že limit není sankce, tedy není jen omezením, je také ochranou. 1 8 Závěr Při pohledu na Maslowovu pyramidu potřeba, dělení podle Zdeňka Matějčka vidíme, že se v mnohém vrstvení zde uváděných sociálních potřeb neliší. Zásadní odlišností od pojetí Maslowa je potřeba limitu, avšak tu Zdeněk Matějček zmiňuje. I přes možné nesrovnalosti se základní literaturou lze chápat zde uváděné členění sociálních potřeb jako průlomové. A to především pro uvedení logiky jejich vzniku, praktičnost, uplatnitelnost a přehlednost, zvláště na úrovni výchovně vzdělávacích institucí. Každý lidský jedinec byl ve svém dětství vychováván podle aktuálních možností, dovedností a schopností svých vychovatelů. Zároveň je nemyslitelné, že tito dokázali naplnit do důsledku všechny sociální potřeby. Vždy je minimálně jedna lehce či více handicapována, nedosycena. A právě tato nedosycenost tvoří často jeden z hlavních proudů naší motivace k činnostem i profesionální orientaci. /Jedinec s nedosycenou sociální potřebou limitu bude srdcem dobrý právník, potřebou bezpečí pak zdravotník, policista, s potřebou místa dobrý stavař anebo organizátor a podobně./ Z výzkumu sociálních potřeb podle Pesso Boyden terapie dále vyplývá, že v raném dětství, dětství a dospívání nedosycenou sociální potřebu se budeme snažit dosycovat během celého života. Skutečně nasytit ji však nelze. Základní zdroj Pesso Boyden terapie,viz rozhovory s PhDr.Yvonne Luckou, Děti a my 2 000

15 1 9 Projevy procesu zrání dítěte v podmínkách základní školy Závěry výzkumu žáků základních škol současnosti potvrzují a doplňují informace podávané vývojovou psychologií. Zdá se podstatné, aby znalost specifik sociálního vnímání prostoupila až k učitelům, kteří se téměř denně s realitou vývoje žáků setkávají. Věk 6 10 let Původní japonský model uplatňovaný v tamním školství nabízel dětem do deseti let mnohá omezení (například školní uniformy a podobně), avšak umožňoval jedno podstatné: svobodný emoční projev. Díky této skutečnosti děti zvládaly až dril, který nastoupil ve vyšších třídách, emočně dozrálé pak byly schopny zvládat objem látky, který je snem našich učitelů. Základním prvkem, řídící jednotkou k motivaci pro školní činnost dětí do deseti let, tedy zhruba do čtvrté třídy, jsou emoce. Pokud dítě respektuje nařízení a přání dospělých /učitelů, rodičů/, jedná se o jakési slepé dodržování limitů, vycházející z ohrožení základních sociálních potřeb hlavně místa (někam a k někomu patřit) a opory (jistota při ohrožení). Učitelé mají zkušenost, že dobré známky dítě preferuje tehdy, získává-li za ně přízeň tedy kladnou emoční odezvu rodiče, případně vyučujících, dílem také vrstevníků. Primární motivací je tedy naplnění emoční stránky, nikoliv stránky výkonové. Pokud jsou využívány sankce, vyhrůžky dítě je nechápe, jen převádí do pocitu ztráty v oblasti základních sociálních potřeb. Můžeme tedy říci, že výraz nesmíš obsahově nechápe asi tak, jako mnohý dospělý ví o teorii relativity, její obsah mu však uniká. Proto můžeme sledovat oscilaci výkonu, až roztěkanost a neklid u těch dětí, které nemají dostatečně průkaznou kladnou emotivní zpětnou vazbu na dosahované školní výsledky. Mezi rokem (4. 5. třída ZŠ) V tomto období dochází k významnému průlomu. Žák si začíná uvědomovat princip příčin a možných důsledků. Pozvolna si uvědomuje svou roli, že on je aktérem, přestává být v submisi potřeby emoční podpory. Je zahájen proces aktivního vnitřního formování postojů. V případě nejistot, obav z nepřijetí, případně až sankcí se projeví používáním slova nechci. To nelze chápat jako odmítnutí, ale obavu z možného nepřijetí, selhání. Učitelé ví, jak často děti v daném věku slovo nechci používají! A bohužel často bez uchopení souvislostí žáka přemlouvají, kladou na něj zodpovědnost připravují jeho dojem selhání. Jakékoliv sankce za používání výrazu nesmíš způsobí výrazné zpomalení této fáze aktivního formování postojů. Pro učitele z toho vyplývá nutnost etického vedení, spíše vedení pochvalou, případně mlčením, ne však sankcemi, případně sdělováním důsledků, které žák díky stadiu zralosti vnitřně nedohlédne. O to více bude používat slovo nechci, bude blokovat své zrání, zpomalovat cestu k dospělosti. Rodič není pedagog, není profesionál. Učitel ano. Proto by měl nacházet prostředky, jak zpomalování zamezit. Zhruba 12 let věku (6. třída ZŠ) Není náhodné, že v tomto věkovém období používají dodnes přírodní národy u chlapců různé přechodové rituály, často spojené s mimořádným výkonem, bolestí a podporou dospělé osoby. V období kolem 12 let jsou klíčovými pojmy experimentace, parta, pochopení významu institucí.

16 2 0 Experimentace Jde o důsledek rozvinutého aktivního přístupu z nižšího věkového období, kdy dítě, žák, začíná vidět souvislosti a ověřuje si, co umí, správnost a funkčnost toho, co vidí. Své poznatky ihned experimentálně ověřuje. Pokud je ověří, sám v sobě zařadí jako funkční, případně nefunkční, může je opustit. Zcela typické je, že děti na začátku šesté třídy podají přihlášku do mnoha zájmových kroužků. V pololetí navštěvují jen některé a závěrem roku pak dokonce jen ty, do kterých se původně vůbec nepřihlásily. Obdobně kvalitní známka z předmětu v pololetí vůbec nemusí znamenat, že totéž hodnocení lze předpokládat na konci roku, případně naopak. Mnohá z těchto změn je důsledkem experimentace. Žák si ověří, zda mu daná činnost určená v zájmovém kroužku jde anebo nejde. Po ověření jej činnost přestane bavit. Přesněji naplní se význam experimentace, ověření, a tak činnost opouští. Totéž je možné sledovat i ve vztahu k předmětům. Proto je zvláště v šesté třídě tolik účinná různá modifikace výuky, její praktičnost a další obecně známé zásady. Vést u šesťáků prevenci je tedy velmi náročné, aby prevence díky experimentaci nebyla spíše kvalitní agitací. Toto zjištění je zvláště významné u prevence sociálně nežádoucích jevů, kdy prevenci v odpovídající formě zahajujeme mnohem dříve, již v nižších ročnících, dále jen doplňujeme, rozšiřujeme. Pokud chlapec kolem dvanáctého roku života, v období experimentace, prožije přechodový rituál do dospělosti, vzniká velmi významný vtisk je disponován v budoucnosti chovat se dospěle, nepotřebuje se tolik předvádět, vynikat. Nezralost podporovaná dnešním světem i bez tohoto významného rituálu vede k hledání prahu, začátku dospělosti náhražkovými aktivitami přebíháním frekventované silnice, jízdou na spoji tramvajové soupravy a mnoha dalšími. Parta Období kolem dvanácti let je dále významné tlakem na jedince směrem k sounáležitosti. Potřebuje k někomu patřit, identifikovat se s konkrétní skupinou, která má své normy, plány, cíle. Tlak na kolektivnost není do konce života vyšší než v šesté třídě, v období kolem dvanácti let, a týká se chlapců stejně jako dívek. Není pak náhodné, že nechat se třídou zesměšňovat, až šikanovat může být pro jedince jediná forma, jak prožívat, že do třídy patří. Klasickým příkladem síly tahu k partě, identifikace s vrstevníky v tomto období, jsou potíže romské populace: dívka může být vychovávána v pěstounské péči a do šesté třídy je vše bez větších potíží. V tomto období však bývá často zahájena změna děvče se začne orientovat na jiné romské dívky, dochází často až ke kolapsu zásad výchovy v pěstounské péči. (Tyto problémy nemají například ve švédských rodinách, které častěji adoptují romské děti z ČR. Důvodem je fakt, že Romů je ve Skandinávii minimum a tato identifikace je složitější.) Složité vazby mezi vrstevníky, boj o pozice jsou často primárními motivy k činnostem žáků, jejich výraznému kamarádství a také zklamání. Značná dynamika vztahů pak vyžaduje skutečně profesionální přístup učitele, amatérské pokusy zvládnout dnešní šesťáky direktem znamená výrazně negativní důsledky ve vyšších třídách, stejně jako pokusy o liberální přístup. V šesté třídě žáci potřebují jasně definovanou, k věku přiměřeně vysvětlenou a zdůvodněnou normu a její dodržování především od vyučujících. Jsou velmi citliví na vyžadování a respektování zásad, které vyučující sami nedodržují. Pak učitele do party přijmou, anebo vyloučí spolu s předmětem, který vyučuje. Pochopení významu institucí

17 Teprve v období kolem dvanácti let jsou žáci schopni chápat význam institucí, jako je městský úřad, vláda, prezident a podobně. K pochopení je dovádí osobní zkušenost hierarchie v kolektivu, skupině, v partě, schopnost vytvářet, chránit i překračovat normy, experimentovat. Tím se vytváří potřeba ochrany a s ní uchopení významu institucí. Učit v šesté třídě by měl pouze kvalitní učitelský kádr, protože jde o velmi důležité životní období, ve kterém je zahajována tvorba postojů k celé společnosti. Situaci dětem navíc komplikujeme přestupem z prvního stupně na druhý, kdy v šesté třídě s nástupem nových odborných předmětů pro časté stěhování ztrácejí kvalitní kontakt se svou kmenovou třídou a třídním učitelem. (Viz potřeba místa na fyzické a mentální úrovni.) Je logickým důsledkem snaha označit si nová místa škrábáním po lavicích, kresbami na sešitech, na stěnách školy. A zcela marné jsou pokusy tuto přirozenost související se zráním organismu vymýtit. Chyby, které se udělají při nástupu vojsk, nelze během bitvy odstranit, prohlásil kdysi jeden vojevůdce. Totéž platí o výuce v šesté třídě základní školy. Je velmi jednoduché hluboce poškodit žáka bonmotem, chováním učitele kdy trestem je změna jeho pozice v partě, třídě, mezi vrstevníky, což učitel ani nedohlédne. Proto selhává-li žák, měl by učitel hledat vždy pozitivní motivaci, snažit se pochválit alespoň zdařilý díl a konstruktivně přistupovat k možnostem řešení dílu školsky méně zdařilého. 2 1 Věk 13 let (zhruba 7. třída ZŠ) Ve třinácti letech se k principům podstatným ve dvanácti letech přidává další, velmi významný. Tím je důraz na slyšené. V tomto období v mnoha pohledech dominuje audiokanál stačí se jen zamyslet nad horováním dívek i hochů pro hudbu, identifikací s hudebními vzory a další. Tento fakt znamená ve školních podmínkách změnu přístupu a velkou opatrnost při sděleních. Žáci jsou výrazně citliví na lež, velmi hluboce přijímají verbální ponižování, které běžně učitele v rámci své nezvládnuté agrese používají. Směrem k chlapcům nejčastěji za typicky prepubertální až pubertální postavu, začínající hlasovou mutaci, růst chlupů, vousů, u dívek za rozvoj sekundárních pohlavních znaků, vcelku náhlé změny v postavě. Nezralý, nekompetentní anebo povahově nevhodný učitel nezávisle na svém věku tak vědomě i nevědomě páchá jen těžce vyrovnatelné škody. A pokud jeho invektivy dosedají na výroky, které zná žák, žákyně z rodiny, například od bojujícího, případně nezralého otce, přidávají se také vrstevníci, nelze se divit, že jde o statisticky významné období vzniku mentální anorexie, dětských sebevražd, útěků z domu. Naopak výhodou důrazu na slyšené je možnost sdělovat vhodnou formou podstatná fakta, nabízet příměry, vést žáky a žákyně poslechem příběhů. Především v naukách lze využít jejich identifikační tendence s důrazem na slyšené, i matematiku, fyziku lze přiblížit žákům tohoto období znalostí a prezentací příběhů zasahujících jejich věkové a identifikační pásmo, související s oborem, objevem zákonů a další. Období kolem 14 let (8. třída ZŠ) Je velmi syceno tendencí, kterou lze vyjádřit větou: Chci, co cítím, jen to neumím jasně pojmenovat. Tím je zahájena závěrečná fáze procesu sebeakceptace, hledání sebe sama. Často neobjektivní hyperkritický přístup se střídá s přístupem zcela nekritickým. Učitel by měl být obeznámen s módními trendy tohoto věkového období, rozhodně se jim nevysmívat, při korekci dbát na dojem volby u žáků. Vnější formy, jako je oblečení, mobilní telefon, znalosti v určitých oblastech, jsou zásadní pro identifikaci sebe sama u čtnáctiletých. Uniformita (móda) jim dává dojem bezpečí, patření někam. Je naivní očekávat u osmáka orientujícího se na skateboard jedničky této orientaci odpovídá žargon, oděv i školní známky na úrovni trojek, nejlépe dvojek, spíše však dostatečných. Učitel osmé třídy by měl být orientován v časopisech určených této

18 věkové skupině, neztrapňovat se pokusy být in používáním slangových výrazů, které tato věková skupina již dávno nepoužívá. Zároveň je velmi významné, aby profesionální pedagog přikládal důraz na obsah sděleného, nikoliv na formu, která je často pro dospělé na hranici sociální únosnosti. Formou se nelze nezabývat nikoliv však primárně. Zbytečné sankce vedou u žáků k nepochopení, bojkotu celého předmětu, který učitel reprezentuje. Stále je třeba mít na paměti ono chci co cítím a nevím co, uvědomovat si, že mnohý projev osmáka je pouze snahou ubránit se tlaku vlastních emocí. Často jsou laiky nazýváni cyniky a podobně bez znalosti podstaty jejich chování a jednání tomuto označení může jejich projev odpovídat. Má proto velký význam sdělovat žákům osmých tříd, že jimi používaná forma projevu je pouhou obranou, že je chápeme, rozumíme jim a držíme palce, aby ji nemuseli tolik používat let věku (9. třída ZŠ) Teprve v patnácti letech je u člověka naplněn obsah slov smím a nesmím. Až v deváté třídě je žák schopen prožívat obsah zakázaného, nedoporučovaného. Podle příkladu z úvodu kapitoly teprve nyní zná nejen výraz teorie relativity, ale také její obsah. Pro učitele z tohoto faktu vyplývá, že nyní je možné nabízet žákům alternativy možných důsledků a dokáží je vnitřně přijmout, představit si. Ukončuje se první část osobní profilace, proces pochopení sebe sama i s rolemi a důsledky, které přinášejí v širší společnosti. Proto je zcela adekvátní, pokud učitel vede dialog s žákem deváté třídy jako s dospělým, pozvedá jej k dospělé komunikační rovině, nesnaží se udržet si autoritu ponižováním a sankcemi, které tomuto věku dávno neodpovídají. Je třeba žákům projevovat úctu to je prvek, který má nejvyšší motivační účinky, stejně jako občasný přechod dialogu až k partnerské úrovni, kdy učitel může sdělovat úseky svého životního příběhu, svých nezdarů a jejich dopadů. Účinnost takového přístupu bývá u vyspělého žáka mimořádná. Závěr Můžeme říci, že poslední výzkumy úrovně zralosti žáků v jednotlivých třídách základní školy potvrzují teorie uváděné vývojovou psychologií. Pochopitelně zde uváděná období jsou statistická, průměrná. Čím méně vyzrálý je jedinec, tím více lze očekávat pokles v pásmu věku. U speciálních škol minimálně o jedno, spíše dvě věková pásma. V každém případě však znalost a aplikace poznatků může přispět ke zkvalitnění interakce mezi učitelem a žákem. Fakt, že současná základní škola nebaví ani žáky s výborným prospěchem, je alarmující, dává jasně najevo, že zásadní cestou je změna přístupu učitele, změna umocňující jeho přirozenou autoritu, protože autorita funkce rychle klesá. Učitel jako zdroj informací je nahraditelný jinými formami. Není však nahraditelný jako člověk, jako pedagog-profesionál, který chápe potřeby žáků v jednotlivých obdobích a umí s nimi zacházet i koncepčně vést výuku. Základní zdroje: Šimonek, J. Závěry výzkumů v ZŠ v ČR. (garant Institut výchovného poradenství Praha) Vágnerová, M.Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha: UK, 2001, ISBN

19 2 3 Etické vedení dialogu s žákem Kvalitně zvládnutá dovednost v komentování je základem nejen pedagogicky profesionálního vedení dialogu, ale také pomůckou při konkretizaci závěrů a cílů v běžné mezilidské interakci. Základem komentování je schopnost naslouchat druhému. Ze slyšeného pak zopakovat vše konstruktivní, co bylo sděleno. Opakování je vedeno stejným, případně klidnějším tónem hlasu než vyjádření aktéra. Svá slova k opakovanému téměř žádná nepřidáváme, pokud ano, pak velmi výjimečně a jen v konstruktivní, pragmatické rovině. V případě delšího sdělení aktérem komentujeme fakta shrnutím. Příklad: Učitelka Marta se vrátila z dovolené a plná dojmů si chce jen tak popovídat u kávy se svou kolegyní Jarmilou. Jarmila je kvalitní učitelkou, ví, že její názory v dialogu nebudou nijak podstatné, že pro Martu je nejpodstatnější mít naslouchače, aby si mohla své dojmy zařadit a tím se i vnitřně vrátit do reality běžných dnů. Ukázka dialogu: Tak jak ses měla? Zahajuje Jarmila. Co ti budu povídat, prostě nádhera, to moře, pohoda, teplo, na hotelu jídla, hlavně ovoce i takové, jaké jsem neznala, reaguje Marta. Hm, teplo, moře, dobré jídlo. Komentuje Jarmila. No perfektní, i když dva dny byly velké vlny a vítr, tak se do vody nesmělo, jenom jsme se procházeli, ale za to jsme poznali kus pobřeží. Díky větru a vlnám jste poznali kus pobřeží. Komentuje Jarmila. Jo, jenom s Petrem to nebylo nejlepší, byl protivný, nechtělo se mu, trochu jsme se chytli, takže jsem šla jen s dětmi, on zůstal u hotelového bazénu, že prý nepřijel na výšlapy, ale odpočinout si v teple. Jo, s dětmi jsi šla kolem pobřeží. Komentuje Jarmila. Ale nejzajímavější bylo stejně to potápění, fakt. Poprvé v životě jsem to zkoušela a fakt dobrý, velmi zajímavé, ty rostliny všelijaké i ryby a zvláštní modř, když se podíváš směrem do hloubky. Měla jsem trochu strach, to víš, když nás vyvezli na takové křupce lodi dále od pobřeží, ale fakt to stálo za to, vyzkoušej to někdy až pojedete, fakt. Trochu ses bála, ale užila sis potápění, hm, hezké. Komentuje Jarmila. Příklad nabízí porovnání v počtu sdělených slov i nabídky témat: jednoznačně je v popředí Marta a to je Jarmilin cíl. Obdobně je důležité, aby při sdělování žáka, rodiče žáka dokázal učitel dobře naslouchat a takto upřednostňovat v dialogu aktéra. Ten často sám, za podpory komentujícího, přichází na řešení, případně jádro problému. Není totiž zahnán do pozice poslušné oběti toho, kdo má plnit přání všemocného učitele. Nemusí tedy do opozice, vzdoru, může skutečně konstruktivně hledat řešení, věnovat se tématu, ne sebezáchraně.

20 Příklad dialogu /přímo, telefon, e mail/ učitele s rodičem: Učitel: Pane Karpíšek, viděl jste Honzovu žákovskou, dostal už druhou pětku z dějepisu. Ptal jsem se ho co se děje, ale nic mi neodpověděl. Co si o tom myslíte? Rodič: No já nevím, je teď nějaký divný, možná něco ve fotbale...anebo jestli se nezamiloval, co já vím. Učitel: Aha, možná fotbal, možná zamilování... Rodič: No když nad tím tak teď přemýšlím, zdá se mi, že je méně doma, než býval, chodí později...víte, my jsme spíše měli problém dostat ho ven od počítače, ale teď je to nějak jinak. Učitel: Honza býval spíše doma, u počítače. Rodič: No, jasně, dohlídnu na to, zjistíme co a jak. A díky, že jste mě informoval. Učitel: I já vám děkuji za zájem o Honzu, pane Karpíšek, a když se ozvete, budu rád. 2 4 Smyslem komentování je tedy vést aktéra ke konstruktivnímu náhledu na problém, vést jej tak, aby sám dokázal nacházet různé varianty řešení. Podpora komentováním dává aktérovi značný dojem volby, necítí se být ohrožován. Pokud si opravdu neví rady a požádá o názor, je také připraven ho slyšet. Pak názor sdělíme avšak závěrem s otázkou typu: Co myslíte, může to tak být? Tím stále udržujeme aktéra v konstruktivní rovině, necháváme jej dominovat, případně je směrem k nám na stejné úrovni, necítí se být zatlačen do podřízené role. A to je velmi důležité. Základní zdroje: Frýba, M. Abhiddhamma. Stratos, 1991 Frýba, M. Psychologie zvládání života. Brno: Masarykova Univerzita, 1995, ISBN _X

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku Cizí jazyk Charakteristika předmětu V rámci povinné výuky prvního cizího jazyka je žákům nabízena výuka anglického nebo německého jazyka. Cizí jazyk je vyučován ve třetím až devátém ročníku v tříhodinové

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Školní vzdělávací program pro školní klub

Školní vzdělávací program pro školní klub Školní vzdělávací program pro školní klub Ředitel : Mgr. Miloš Sobotka Zástupce ředitele : Mgr. Dana Černíková Vychovatelka školního klubu : Mgr. Petra Plšková Charakteristika, umístění a vybavení školního

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

SWOT 2014. Vyhodnocení dotazníku žáci. - nejhorší průměr 1, 57 Přestupky proti školnímu řádu jsou dostatečně trestány

SWOT 2014. Vyhodnocení dotazníku žáci. - nejhorší průměr 1, 57 Přestupky proti školnímu řádu jsou dostatečně trestány Vyhodnocení dotazníku žáci 3. ročník - průměr třídy 1, 17 - nejhorší průměr 1, 57 Přestupky proti školnímu řádu jsou dostatečně trestány - 1, 5 Domácí příprava na výuku mi netrvá dlouho - připomínky nelíbí

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE Mgr. Zuzana Svobodová FAKTA K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a to především oblasti Člověk a jeho svět Člověk

Více

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

INTEGRACE OČIMA ASISTENTA

INTEGRACE OČIMA ASISTENTA INTEGRACE OČIMA ASISTENTA ASISTENT PEDAGOGA versus OSOBNÍ ASISTENT Asistent je zaměstnancem školy výhody: je součástí pedagog.sboru je více zapojován do dění ve škole má práva i povinnosti jako ostatní

Více

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Zákonní zástupci žáků naší školy byli vyzváni k vyplnění anonymních dotazníků, týkajících se vztahů (v souvislosti se školou), výchovy a vzdělání,

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Rostliny v prostředí Žák: uvědomí si a zaznamená tvary, barvy a linie sleduje základní přírodní zákonitosti ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy Prvouka Prvouka -

Více

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená.

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená. 6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 6.1. Hodnocení žáků 6.1.1. Obecné zásady hodnocení Hodnocení žáků se řídí legislativními normami (školský zákon 561/2004 Sb., vyhláška č. 48/2005 Sb., aj.) a na úrovni

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 6 UČEBNÍ PLÁN...

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

Výchovné poradenství

Výchovné poradenství Výchovné poradenství Výchovný poradce: Mgr. Hana Topičová Hlavní okruhy činnosti výchovného poradce: péče o duševní zdraví žáků péče o žáky s výukovými potížemi péče o žáky s výchovnými problémy pomoc

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL VE ŠKOLSKÉ

ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL VE ŠKOLSKÉ ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL VE ŠKOLSKÉ PRAXI RNDr. Jaroslav Honza, CSc. Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola knihovnických, informačních a sociálních služeb, Brno, Kotlářská

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Plavecká škola Zlín, Hradská 888, 760 01 Zlín. Tel. 577 599 918. email: plavskola@zlinedu.cz VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLY

Plavecká škola Zlín, Hradská 888, 760 01 Zlín. Tel. 577 599 918. email: plavskola@zlinedu.cz VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLY Plavecká škola Zlín, Hradská 888, 760 01 Zlín Tel. 577 599 918 email: plavskola@zlinedu.cz VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLY Platnost od 1. 9. 2012 Vladimír Vágner, ředitel školy Plavecká škola Zlín, Hradská 888, 760

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí příslušnými paragrafy školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 7 UČEBNÍ PLÁN...

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

STANDARDY ZŠ A MŠ REGIONU KARLOVARSKÝ VENKOV

STANDARDY ZŠ A MŠ REGIONU KARLOVARSKÝ VENKOV STANDARDY ZŠ A MŠ REGIONU KARLOVARSKÝ VENKOV Platné od 1.9.2012 Vize školy: Hodně nabízíme, hodně očekáváme. V rámci svých možností žijeme a pracujeme na maximum a společně. Jdeš do toho s námi? Vítej,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová ŠIKANA Charakteristika šikany Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem

Více

Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 12. 9. 2013.

Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 12. 9. 2013. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: CZ.1.07/1.5.00/34.0690 VY_32_INOVACE_GFP_32_01_1.04 Význam pedagogické praxe pro úspěšné zvládnutí profese

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014 Školní vzdělávací program Mateřská škola Chotusice školní rok 2013/2014 Stránka 1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce.

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce. 6.1. HODNOCENÍ ŽÁKŮ Hodnocení žáků vychází ze zákona č.561/2004 Sb., školského zákona a z vyhlášky č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Hodnocení

Více

Program proti šikaně ve škole

Program proti šikaně ve škole Program proti šikaně ve škole Obsah Předmět 1. Základní body specifické primární prevence šikanování 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 3. Odpovědnost školy

Více

KONCEPCE DOMÁCÍ PŘÍPRAVY

KONCEPCE DOMÁCÍ PŘÍPRAVY Základní škola Liberec, Švermova 403/40, příspěvková organizace KONCEPCE DOMÁCÍ PŘÍPRAVY Sídlo: Švermova 403/40, Liberec 10 Schválila: Vypracovala: Mgr. Jarmila Hegrová, ředitel školy Mgr. Jarmila Hegrová,

Více

Organizační směrnice č. 10/2014/SŘ. Systém motivačního hodnocení žáků základní školy a žáků II. stupně základní školy ubytovaných na internátu

Organizační směrnice č. 10/2014/SŘ. Systém motivačního hodnocení žáků základní školy a žáků II. stupně základní školy ubytovaných na internátu Organizační směrnice č. 10/2014/SŘ Systém motivačního hodnocení žáků základní školy a žáků II. stupně základní školy ubytovaných na internátu Čj.: SŠNM/364/2014 Zpracoval: Mgr. Jaroslav Lainz, DiS., speciální

Více

5. 11. Pracovní činnosti

5. 11. Pracovní činnosti 5. 11. Pracovní činnosti Obsah stránka 5.11.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.11.2. Začlenění průřezových témat 2 5.11.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.11.4. Formy a metody práce 3 5.11.5.

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

SYLABUS RODINNÉHO KURZU ČEŠTINY Centrum pro integraci cizinců, o.p.s. www.cicpraha.org

SYLABUS RODINNÉHO KURZU ČEŠTINY Centrum pro integraci cizinců, o.p.s. www.cicpraha.org SYLABUS RODINNÉHO KURZU ČEŠTINY Centrum pro integraci cizinců, o.p.s. www.cicpraha.org 1 - SEZNÁMENÍ, PŘEDSTAVOVÁNÍ - rodič se umí představit - rodič umí představit své dítě - rodič umí hláskovat své jméno

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV 1. 2. 3. třída Základní komunikační dovednosti osvojí si: -oslovování křestními jmény - používání vhodných forem pozdravu -naslouchání -dodržování jednoduchých komunikačních pravidel ve třídě -poděkování

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice I. Tento program vznikl na základě Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD LAUDEROVÝCH ŠKOL

ŠKOLNÍ ŘÁD LAUDEROVÝCH ŠKOL ŠKOLNÍ ŘÁD LAUDEROVÝCH ŠKOL Školní řád Lauderových škol stanoví základní práva a povinnosti žáků základní školy Gur Arje, gymnázia Or Chadaš a některá práva a povinnosti učitelů, ředitele a dalších pracovníků

Více

objednací kód: ZK-6 Jméno a příjmení žáka: Třída: Bydliště žáka: Zdravotní pojišťovna žáka: Datum narození: Zákonný zástupce (matka):

objednací kód: ZK-6 Jméno a příjmení žáka: Třída: Bydliště žáka: Zdravotní pojišťovna žáka: Datum narození: Zákonný zástupce (matka): Jméno a příjmení žáka: Třída: Bydliště žáka: Zdravotní pojišťovna žáka: Datum narození: Zákonný zástupce (matka): Telefon: E-mail: Zákonný zástupce (otec): Telefon: E-mail: Dětský lékař: Jiné údaje a upozornění:..............................................................................................................

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 2. ŠKOLNÍ ŘÁD - pro ZŠ při zdravotnickém zařízení Č.j. ZŠ/291/2010 Skartační znak, spisový znak: 1.2.1.1 S

Více

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice ZŠ a MŠ Žirovnice Komenského 47 394 68 IČO: 70992614 ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice motto: Cesta práce na sobě je často klubíčkem velmi zamotaným a my nevíme, zda jsme ho začali rozmotávat ze správného

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

Primární prevence: Workshop s Popelkou. Veselý, J., Polanecká, M., Fialová, H., Hlaváč, J., Lukešová, H., Bukáčková, L., Podškubková, A.

Primární prevence: Workshop s Popelkou. Veselý, J., Polanecká, M., Fialová, H., Hlaváč, J., Lukešová, H., Bukáčková, L., Podškubková, A. Primární prevence: Workshop s Popelkou Veselý, J., Polanecká, M., Fialová, H., Hlaváč, J., Lukešová, H., Bukáčková, L., Podškubková, A. AT Konference 2013 Workshop s Popelkou Co je primární prevence??

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Základní škola a mateřská škola Olbramice, příspěvková organizace Hlavní 25 742 83 Olbramice

Více

Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům.

Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům. Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům. Čím více informací má poradenský pracovník předem k dispozici, tím větším přínosem může návštěva poradny pro dítě

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

6.34 Společenskovědní seminář

6.34 Společenskovědní seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,

Více

Zdravé klima ve škole komunikační situace a jejich aspekty

Zdravé klima ve škole komunikační situace a jejich aspekty komunikační situace a jejich aspekty Vzdělávání pro celou sborovnu nebo část dané střední školy Mgr. Karel Opravil opravil.karel@seznam.cz Financováno z projektu Cesta rozvoje středních škol v JmK č. CZ.1.07/1.3.10/02.0041

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola a Mateřská škola Dražice, okr. Tábor, 391 31 Dražice Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Škola:

Více

Základní škola T.G.Masaryka v Pyšelích. Školní vzdělávací program pro školní družinu

Základní škola T.G.Masaryka v Pyšelích. Školní vzdělávací program pro školní družinu Základní škola T.G.Masaryka v Pyšelích Pražská ul.č.168, Pyšely, PSČ 251 67, okr. Benešov, tel.: 323 647 215, E-mail: zspysely@zspysely.cz, www.zspysely.estranky.cz Školní vzdělávací program pro školní

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EHIO1 ZŠ a MŠ, Čs. armády 1026 73581 Bohumín-Nový Bohumín MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2013/14 je

Více

Vliv rodiny na rozvoj osobnosti Metodický list

Vliv rodiny na rozvoj osobnosti Metodický list Vliv rodiny na rozvoj osobnosti Metodický list práce s interaktivní tabulí - výchovné styly, vliv rodiny na vývoj osobnosti námět k diskusi - výchovné styly Obecné informace k řadě pracovních listů rozvoj.

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

Je pravdivé tvrzení, že na našich školách příliš brzy rozdělujeme děti na schopné a méně schopné? Kulatý stůl SKAV a EDUin 28. 2.

Je pravdivé tvrzení, že na našich školách příliš brzy rozdělujeme děti na schopné a méně schopné? Kulatý stůl SKAV a EDUin 28. 2. Je pravdivé tvrzení, že na našich školách příliš brzy rozdělujeme děti na schopné a méně schopné? Kulatý stůl SKAV a EDUin 28. 2. 2013 Dana Moree - Děti opravdu na našich školách oddělujeme příliš brzy.

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka. pátek 13. února 2015 14,00 18,00. Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte)

Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka. pátek 13. února 2015 14,00 18,00. Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte) Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka pátek 13. února 2015 14,00 18,00 Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte) Den otevřených dveří pátek 16.1. 2015 8,00 - prohlídka školy

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK. Vývoj dítěte ve věku od 6 do 11 let

MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK. Vývoj dítěte ve věku od 6 do 11 let MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK Vývoj dítěte ve věku od 6 do 11 let Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ

Více