O p o n e n t n í p o s u d e k Studie proveditelnosti Chotíkov porovnání variant závodů na využití TKO

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "O p o n e n t n í p o s u d e k Studie proveditelnosti Chotíkov porovnání variant závodů na využití TKO"

Transkript

1 Oponentní posudek Studie proveditelnosti Chotíkov porovnání variant závodů na využití TKO (CHEMOPRAG s.r.o., Praha, březen 2009) Plzeň, duben 2009

2 O p o n e n t n í p o s u d e k Studie proveditelnosti Chotíkov porovnání variant závodů na využití TKO RNDr. Josef Pašek Prof. Ing. Jan Škorpil, CSc. Mgr. Eduard Ščerba, Ph.D. Ing. Michal Pašek Duben

3 O p o n e n t n í p o s u d e k Studie proveditelnosti Chotíkov porovnání variant závodů na využití TKO Zpracovali: RNDr. Josef Pašek.. Prof. Ing. Jan Škorpil, CSc... (Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta elektrotechnická, katedra elektrotechniky a ekologie) Mgr. Eduard Ščerba, Ph.D. (Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta elektrotechnická, katedra elektrotechniky a ekologie). ing. Michal Pašek, Za sokolovnou 455, Radnice IČ: , DIČ: CZ RAZÍTKO Duben

4 Oponentní hodnocení Studie proveditelnosti Chotíkov porovnání variant závodů na využití TKO Předloţena byla studie zpracovaná firmou CHEMOPRAG, s.r.o., Praha - s roční kapacitou t směsného komunálního odpadu. Účelem této studie bylo posoudit moţnost vyuţití areálu Chotíkov pro umístění zpracovatelského závodu na vyuţití směsného komunálního odpadu (dále SKO) a provedení srovnání různých variant zpracování a vyuţití SKO z technického a prostorového hlediska a vypracovat základní informace o jednotlivých variantách. Předmětem studie je tedy posoudit vhodnost areálu Chotíkov pro umístění zpracovatelského závodu na vyuţití SKO a provedení srovnání různých variant zpracování a vyuţití SKO z hlediska, environmentální, energetické a ekonomické přijatelnosti a technických a prostorových moţností zájmového území. Cílem posudku je vyhodnocení technologií SKO - termického zpracování a metody MBÚ. Posudek je rozdělen do dvou souvisejících problémových okruhů: a) hodnocení termických procesů b) hodnocení technologie MBÚ STUDIE S ROČNÍ KAPACITOU SKO t Zpracovaná studie je rozdělena do 8 kapitol + přílohy s následující strukturou: 1. ÚČEL A ROZSAH STUDIE, VÝCHOZÍ PODKLADY, KAPACITA, FOND PRACOVNÍ DOBY 2. URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ STAVBY 3. POPIS TECHNOLOGIE 4. HMOTOVÉ A ENERGETICKÉ BILANCE 5. STROJNÍ ŘEŠENÍ 6. SOUVISEJÍCÍ A PODMIŇUJÍCÍ INVESTICE 7. INVESTIČNÍ NÁKLADY 8. HODNOCENÍ A POROVNÁNÍ PROCESŮ 9. PŘÍLOHY 5

5 Údaje o produkci odpadů v Plzeňském regionu Pro návrh technologie na zpracování a vyuţití směsných komunálních odpadů SKO v Plzeňském regionu je zapotřebí vycházet z ověřených informací co se týká mnoţství a sloţení produkovaných odpadů. Získání těchto informací je mnohdy sloţité protoţe neexistuje objektivní způsob evidence a značná diferencovanost svozových organizací. Z tohoto důvodu je mnohdy nutné přistoupit pouze k hodnotám které vyplývají z ekonomických údajů a nebo jako je tomu v tomto případě, z údajů vstupního váţení odpadů na skládkách. Proto pro další úvahy je vycházeno pouze z mnoţství produkovaného v oblasti Plzeňského regionu dostupné v základní svozové oblasti (cca do 30 km od Plzně). Na základě těchto informací lze konstatovat, ţe mnoţství ukládaných odpadů na skládky Chotíkov, Vysoká, Rokycany - Němčičky bylo ve sledovaném období cca tun za rok. Údaje o produkci odpadů z území ORP Plzeň Na území OPR Plzeň které zahrnuje rovněţ další obce jako Chrást, Dýšina, Starý Plzenec ve správní působnosti je podle verifikovaných údajů produkováno cca 1 mil. tun/rok, z toho cca 70 tis. tun nebezpečného odpadu. Pokud se týká produkce vybraných komunálních odpadů, které jsou následně ukládány do skládek, je skutečná hodnota po verifikaci na úrovni cca tun u směsných komunálních odpadů a cca tun objemného odpadu. Údaje o produkci směsného a objemného komunálního odpadu z ORP Plzeň představují cca tun tohoto (vyuţitelného) odpadu za rok. Kapacitní analýza produkovaných odpadů Ve studii proveditelnosti Chotíkov byla zvaţována varianta zařízení s kapacitou SKO t/rok. Rozsah studie je omezen na prostor areálu Chotíkov s tím, ţe budou respektovány podstatné vnější vazby mající vliv na porovnávání jednotlivých variant. Není řešena např. logistika svozu SKO, rozptylová studie, hluková studie apod. Kapitola studie 1 nebyla hodnocena v celém rozsahu, níţe jsou uvedeny základní výchozí dokumenty. Výchozí podklady pro zpracování studie jsou uvedeny v odstavci 1.2. a zahrnují následující položky: 6

6 - Zadání objednatele, poţadující Závod (termická konverze/mbú) na vyuţití SKO o kapacitě t SKO/rok s tím, ţe mají být porovnány varianty zahrnující konvenční technologii na bázi roštového ohniště, pyrolýzní technologii, zplyňování a dvě varianty MBÚ. - Bude budována jedna spalovací linka, v době nutných údrţbářských prací bude SKO skládkován, nebo dováţen do nejbliţší spolupracující spalovny - Zastavovací plán skládky Chotíkov - Evaluation of Conversion Technology, Processes and Products zpracované pro stát Kalifornie - Mitsumi Babcock Energy Limited Submission to Greater London autority City Solution Stakeholders On Municipal Waste Management - Mitsumi Recycling Pyrolysis Gasification & Meeting Process informativní publikace - Nabídka firmy Solena na plazmovou technologii pro likvidaci SKO pro lokalitu Chotíkov a upřesňující podklady firmy Solena - Informace o kapacitách horkovodu a poţadavcích na dodávky tepla pro Plzeň - Nabídky na základní technologické uzly závodu na vyuţití SKO, které má zpracovatel k disposici na základě jiných projektů - Zákonné emisní limity - Předpoklad o poţadavku na pouţití nejlepší dostupné technologie zejména pro čištění spalin - Jako stabilizační a najíţděcí palivo bude pouţíván LTO - Pro start plazmové technologie bude pouţita el. energie ze sítě ČEZ - Technické informace vydávané spalovnami Praha-Malešice (ZEVO) a Liberec (Termizo) - Obecně známé statistické údaje o sloţení tuhého, směsného komunálního odpadu Vazby na stávající Plzeňskou teplárenskou a skládku Chotíkov Vazby na stávající Plzeňskou teplárenskou a vyuţití zařízení stávající skládky Chotíkov pro účely závodu na vyuţití SKO jsou následující: - Dodávka tepla horkovodem do teplárenské sítě Plzeňské teplárenské - Kotel závodu na vyuţití SKO bude při provozu svým výkonem nahrazovat výkon některého stávajícího kotle v síti teplárny. - Závod na vyuţití SKO bude zásobován pitnou vodou ze stávajícího rozvodu. - Pro odkanalizování ploch spalovny bude vyuţit stávající kanalizační systém. - Budou částečně vyuţívány stávající komunikace skládky. Ve studii (kap. 1.7.) jsou uvedena odpovídající referenční zařízení tuzemská i zahraniční pro jednotlivé technologie. 7

7 Vybrané a detailně posuzované varianty ve zpracované studii jsou: 1. Konvenční technologie termické konverze SKO na bázi roštového ohniště s dodávkou tepla a výrobou el. energie 2. Pyrolýzní zplynování SKO a vysokoteplotní spalování produktů pyrolýzního rozkladu s dodávkou tepla a výrobou el. energie 3. Plazmové zplyňování SKO a následné spalování ve spalovací TG s dodávkou tepla a výrobou el. energie 4. Mechanicko-biologická úprava SKO (dále MBÚ) a anaerobní fermentace s výrobou bioplynu a s dodávkou el. energie a výrobou kompostu 5. Mechanicko-biologická úprava SKO a aerobní fermentace s výrobou kompostu Kaţdá z těchto variant je podrobně rozpracována v kapitole 3 studie. Varianty termického zpracování SKO (1, 2, 3) jsou zpracovány ve stejné struktuře usnadňující porovnání problémů v poloţkách : - příjmu a manipulace s odpady - popis vlastního procesu (spalování, zplyňování odpadu a čištění syntézního plynu, pyrolýzní rozklad a spalování produktu pyrolýzy) - vyuţití energie - čištění spalin - elektrozařízení - systém automatického řízení technologického procesu - vyuţitelnost výstupních produktů a odpadů Rozsah zpracování v uvedených poloţkách je odpovídající a umoţňuje posoudit vlastnosti, sloţitost, vhodnost a realizovatelnost jednotlivých typů technologií v současné době. Cílem a účelem oponentního hodnocení vhodnosti pouţití MBÚ je posoudit environmentální, energetickou a ekonomickou přijatelnost vybudování MBÚ jako varianty zařízení na energetické materiálové a biologické vyuţití odpadů v Plzeňském regionu v areálu Chotíkov. V kapitole 4 studie jsou zpracovány podrobné hmotové a energetické bilance všech porovnávaných variant. Kapitoly 5, 6, 7 pak řeší strojní vybavení, související a podmiňující investice a investiční náklady. V kapitole 5 studie je proveden podrobný rozpis dispozičního řešení a je uveden přehled rozhodujících provozních souborů, stavebních objektů a seznam rozhodujících strojů a zařízení. Ve stejné struktuře je toto provedeno pro všechny hodnocené termické technologie i technologie MBÚ. V této části jsme provedli konfrontaci uvedených souborů s blokovými schématy hodnocených postupů. Podrobný rozbor jednotlivých poloţek by přicházel v úvahu při hodnocení projektové dokumentace. 8

8 Kapitola 6 zahrnuje dále uvedené podmiňující a související investice: - Vybudování horkovodu ze závodu na vyuţití SKO do Plzně a jeho propojení se stávající sítí Plzeňské teplárenské, neplatí pro varianty MBÚ (potřebné IN jsou v této studii uvaţovány) - Realizaci el. vedení VN 22 kv z rozvodny Křimice do závodu na vyuţití SKO potřebné IN jsou v této studii uvaţovány) - Realizaci nové křiţovatky na silnici E49 v blízkosti závodu na vyuţití SKO - Realizaci přípojky pitné vody v délce cca 2 km (potřebné IN jsou v této studii uvaţovány) - Vybudování přípojky splaškové kanalizace v délce cca 2 km (potřebné IN jsou v této studii uvaţovány) - Změnu logistiky svozu SKO pro oblast Plzeň a okolí Kapitola 7 uvádějící investiční náklady je spolu s ekonomickým vyhodnocením a rozborem zpracována v samostatné části studie Ekonomická část studie v příloze. Souhrnné obecné a sociální, technické, ekonomické a environmentální hodnocení a porovnání procesů obsahuje kapitola 8. V přílohách, jejichţ seznam je v bodě 9, pak jsou přehledná bilanční schémata, bloková schémata, zastavovací plány, trojrozměrné modely a další podklady. V závěru studie je uvedena ekonomická část zpracovaná Teploinvestem CB s.r.o. Hodnocení studie: Studie zahrnuje a hodnotí v současnosti vyuţívané technologie zpracování a vyuţití SKO. Jedná se o technologie jak termického zpracování tak i metody MBÚ. V bodě 8 studie je provedeno hodnocení a porovnání procesů. Bod 8.1. porovnává jednotlivé procesy v rovině obecné a sociální. Závěry uvedené ve studii odpovídají současným poznatkům. Za důleţité hledisko pro realizaci projektu a hlavně spolehlivého provozu povaţujeme dostatečný počet referenčních zařízení osvědčených v provozu jak v České republice tak v zahraničí. Tuto podmínku splňuje Konvenční technologie na bázi roštového ohniště, která z uvedených termických úprav zabírá i nejmenší plochu pro závod. Z hlediska postoje veřejnosti je pravděpodobné, ţe pokud se hovoří o spalování, ozývají se okamţitě námitky z pohledu environmentálního. Tady je na místě získat vlastní zkušenost nebo spíše poznatek z návštěvy několika podobných zařízení. Bod 8.2. porovnává a hodnotí technologie z hlediska technického. Je rozpracován do řady přehledných tabulek. Z tohoto bodu stojí za zmínku produkované mnoţství spalin z termických procesů, které je nejmenší u pyrolýzy a pak u konvenční technologie. 9

9 Bod 8.4. obsahuje environmentální hodnocení z hlediska produkce pevných i kapalných odpadů a emisí škodlivin do ovzduší. Zde je vazba na tabulky na str. 59 (pro konvenční technologii), str.63 (plazma) a str. 68 (pyrolýza), kde jsou uvedeny povolené emisní limity pro jednotlivé škodliviny podle nařízení vlády č. 354/2002 Sb. v platném znění. (Výpočet roční produkce emisí do ovzduší vychází z množství spalin uvedených v tab. na str. 101, fondu pracovní doby a očekávaných koncentrací pro vztažné podmínky 101,32 kpa, 0 C, 11 % obj. O 2.)? v tom případě výsledné emise t/rok v tab. na str. 106 často neodpovídají.) Z analýzy tabulek vyplývá, ţe u většiny škodlivin je očekávaná koncentrace na úrovni 50% povolených limitů. Zde lze uvést skutečnost, ţe všechny tři spalovny komunálních odpadů v ČR, uvedené v referencích, jsou v souladu s platnými právními předpisy. Ekonomické hodnocení je ve zvláštní sloţce v příloze studie. Z podrobných analýz studie dochází k závěru, viz 8.5., ţe z technicko - ekonomického hodnocení se jeví jako nejvhodnější: - varianta Plazmová technologie SOLENA a varianta MBÚ s aerobní konverzí. Jako druhá nejvhodnější varianta pak je uvedena Konvenční technologie na bázi roštového ohniště. Poznámky k plazmové technologii: V současné době se vyuţívá plazmová technologie zejména při likvidaci vysoce nebezpečných odpadů, kam patří např. různé chemické a bojové látky, střelivo a výbušniny apod. Anorganické látky z procesu vytvářejí strusku, která se odpouští ze spodní části reaktoru. Po zchladnutí vzniká inertní materiál se sklovitou strukturou, který lze vyuţít pro další účely nebo uloţit na skládku. U organických látek dochází za vysokých teplot k rozkladu na jednotlivé elementy za nepřístupu vzduchu a poté jsou oxidovány. Plazmové technologie jsou hodnoceny jako příznivější pro ţivotní prostředí neţ běţné klasické spalovny. Jako problematické se ale uvádí řešení rychlého zchlazení plynů po reakci, s ohledem na tvorbu dioxinů a furanů. Pro plazmové technologie pro likvidaci SKO nejsou patřičné reference. Oponentní hodnocení variant zařízení pro úpravu a využití SKO s pomocí metody MBÚ v areálu Chotíkov Cíl a účel oponentního hodnocení variant možností vybudování zařízení MBÚ Výsledkem tohoto oponentního hodnocení bylo posoudit vhodnost vyuţití variant mechanicko-biologické úpravy SKO (dále jen MBÚ) s postupy zaměřenými na: 10

10 a) anaerobní fermentace s produkcí bioplynu a výrobou elektřiny (viz varianta 4 na str.8), b) aerobní fermentace s výrobou kompostu (viz varianta 5 na str.8). Obě hodnocené varianty jsou zpracovány pro kapacitu koncového zařízení t/rok SKO. Jako základní zdroje pro oponentní hodnocení jsou vyuţity informace uváděné ve Studii proveditelnosti Chotíkov porovnání variant závodů na vyuţití SKO a dále z dostupných informací z projektů VaV (věda a výzkum) a dále publikovaných zahraničních zkušeností. Metoda mechanicko - biologické úpravy odpadů (dále MBÚ) Metoda mechanicko biologické úpravy propojuje technologie na dotříďování vyuţitelných sloţek odpadu s klasickými technologiemi na zpracování bioodpadů (tzn. kompostárny nebo bioplynové stanice). MBÚ představuje technologie na zpracování zbytkového směsného komunálního odpadu (SKO) za účelem dosaţení řady pozitivních efektů. MBÚ vznikla jako reakce na potřebu řešit nakládání se zbytkovým SKO a na problémy souvisejícími s energetickým vyuţitím SKO. Vhodně zvolené zařízení MBÚ umoţňuje efektivní řešení zbytkového SKO a svými výstupy pomáhá k dosaţení cílů materiálového a energetického vyuţití SKO. Legislativní rámec MBÚ České právní úpravě je mechanicko biologická úprava odpadů (MBÚ) zakotvena ve vyhlášce č. 482/2005Sb., o stanovení druhů, způsobů vyuţití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy a definuje tuto technologii v 2 písmena h) jako úpravu směsného komunálního odpadu a průmyslového odpadu svou charakteristikou a sloţením podobným komunálnímu odpadu, spočívající v kombinaci mechanických a jiných fyzikálních postupů, jako jsou například rozdrobení a třídění, s biologickými postupy, jako jsou zejména fermentace, k oddělení některých sloţek obsaţených v těchto odpadech a k jejich biologické stabilizaci. Hlavní cíl MBÚ je minimalizovat dopad na ţivotní prostředí spojený s konečným odstraňováním biologicky rozloţitelných odpadů a k tomu získat další hodnotné materiály ze vstupujících odpadů v podobě materiálově či energeticky vyuţitých materiálů, jako je především výhřevná frakce tuhého odpadu, bioplyn, kovy a atd. První generace zařízení na MBÚ byla tvořena jednoduchými kombinacemi relativně málo mechanizovanými technologiemi mechanického třídění a biologického zpracování. Na konci 90. let však nastoupily a jsou vyuţívány mnohem pokrokovější technologické systémy MBÚ. V zemích EU má nejprogresivnější vývoj vyuţívání MBÚ Německo. Významný podíl vyuţívání MBÚ má také Rakousko a Španělsko. 11

11 Hlavními přínosy MBÚ jsou: - vytřídění vyuţitelných sloţek ze SKO a umoţnění jejich následného materiálového nebo energetického vyuţití, - stabilizace SKO, jehoţ zbytek po zpracování v MBÚ jiţ není biologicky rozloţitelný, - významná redukce tvorby skleníkových plynů (např. emisí metanu ze skládek), ale i redukce emisí a výluhů obecně, - naplnění poţadavků legislativy v oblasti omezování ukládání bioodpadů na skládky a v oblasti přednostního vyuţití odpadů. Integrovaný systém nakládání s odpady (ISNO) Vyuţití MBÚ přispívá k vytvoření integrovaného systému nakládání s odpady (ISNO), který je postaven na následujících hlavních principech: vyuţití druhotných surovin z odděleného sběru a třídění, mechanicko biologická úprava a stabilizace směsných komunálních odpadů, výroba alternativního paliva z biologicky stabilizovaných odpadů pomocí různých procesně technických metod, vyuţití stabilizovaných, výhřevných frakcí jako alternativní palivo, vlastní zdroj k výrobě energie. Na tento systém úzce navazuje další vyuţití vyseparované nadsítné frakce, které je moţné vyuţívat jako alternativní palivo v zařízeních na energetické vyuţívání komunálního odpadu, kde se alternativní palivo vyuţívá k výrobě elektrické energie a tepla v kogeneračním cyklu. Další moţností je zpracování bioodpadů z měst a obcí kompostováním nebo v bioplynových stanicích. Materiálová a energetická analýza produkovaných odpadů Základní analýza směsných komunálních odpadů byla provedena v rámci výzkumného úkolu VaV/720/2/00 (ing. Kotoulová). Předmětem analýzy byly směsné odpady rozdělené dle typu zástavby. Rozbory byly prováděny během několika ročních období. Uváděné výsledky jsou prezentovány včetně mnoţství odděleného sběru jednotlivých druhů odpadů podle vyuţitelných sloţek. Materiálová bilance Materiálové sloţení odpadů obsaţených ve SKO je podmíněno systémem sběru vyuţitelných sloţek a jeho účinností. Ve zbytkovém odpadu který je skládkován je potenciál těchto sloţek ještě významný pro jeho následnou separaci v MBÚ nebo přímé 12

12 energetické vyuţití. Tento potenciál představuje u papíru a plastu cca 12-15% hmotnostních. Z hlediska environmentálního je významné zejména oddělení bioodpadů a jejich moţné následné vyuţití (anaerobní fermentace, kompostování). Obr. 1 Obecná materiálová a hmotností bilance MBÚ Energetická bilance V základní bilanci odpadů je uvaţováno se tunami směsného a objemného komunálního odpadu původem z území města Plzně (ORP Plzeň). Úpravou tohoto mnoţství lze získat cca tun energeticky hodnotného paliva z odpadu (13 16 MJ/kg). Ekonomická analýza Vybudování MBÚ je investičně velmi náročnou akcí, u které nelze počítat s přímou ekonomickou návratností. Významným ukazatelem v rozhodovacím procesu by především mělo být mnoţství a materiálové sloţení zpracovávaného SKO, dopravní dostupnost, následné pouţití vyuţitelných sloţek, včetně sloţek biologických. Z hlediska investora a provozovatele je proto sloţité stanovit od jaké kapacity technologického zařízení je moţno uvaţovat o určité efektivitě při budování MBÚ. Podle zahraničních zkušeností se podobná zařízení budují pro kapacity zpracování SKO cca tun/rok a více. 13

13 SWOT analýza - environmentální přijatelnost (MBÚ) Silné stránky V souvislosti s vývojem legislativy omezující skládkování a naplnění kapacity skládek se jedná o progresivní způsob řešení ve vztahu na integrovaný systém nakládání s odpady (ISNO). Materiálové, energetické i biologické zhodnocení vhodných vytříděných a upravených odpadů v kombinaci se (ZEVO) jako velmi efektivní zdroj energie a úspora fosilních zdrojů. Environmenlální přijatelnost technologií (MBÚ) ve vztahu k omezení produkce skleníkových plynů. Moţnost výstavby MBÚ i v blízkosti obytné zástavby. Vysoce účinné koncové technologie na zachycování a odstraňování nebezpečných látek. Zdroje pro profity a benefity obcím, městům a regionu. Slabé stránky Nedostatečná informovanost mnohdy dezinformovanost o vlivech a rizicích MBÚ a (ZEVO) na ŢP. Vysoká investiční náročnost a nedostatečná dotační podpora státu i EU. Příležitosti pro zlepšení Zvýšení povědomí občanů o tomto způsobu efektivního vyuţívání a odstraňování odpadů. Větší zapojení občanů municipalit do aktivit MBÚ a (ZEVO). Vývoj progresivních technologií MBÚ a ZEVO, zlepšování systému ISVO. Rizika Odmítnutí investice z důvodu nedostatečného mnoţství SKO. Výběr nevhodné lokality, technologie, dodavatele. SWOT analýza ekonomická přijatelnost (MBÚ) Silné stránky Ekonomické výnosy z prodeje vytříděných vyuţitelných sloţek SKO. Zvýšení kapacity skládky z důvodu neuloţení vyuţitelných sloţek SKO. Tvorba pracovních míst a infrastruktury. Zdroje pro profity a benefity obcím, městům a regionu. Slabé stránky Vysoká investiční náročnost a nedostatečná dotační podpora státu i EU. Příležitosti pro zlepšení Větší zapojení občanů municipalit do aktivit MBÚ a (ZEVO). Rizika Odmítnutí investice z důvodu vysoké investiční náročnost a nedostatečné dotační podpory státu i EU. Výběr nevhodné technologie a dodavatele. 14

14 SWOT analýza energetická přijatelnost (MBÚ) Silné stránky Energetické zhodnocení vhodných vytříděných a upravených odpadů jako velmi efektivní zdroj energie. Moţnost nových připojení a posílení systému pro centrální zásobování teplem CZT. Zdroje pro profity a benefity obcím, městům a regionu. Slabé stránky Vlastní energetická spotřeba MBÚ. Příležitosti pro zlepšení Zvýšení povědomí občanů o tomto způsobu vyuţívání a odstraňování odpadů. Větší zapojení občanů municipalit do aktivit MBÚ a (ZEVO). Rizika Výběr nevhodné lokality, technologie, dodavatele. Závěr k hodnocení MBÚ Vybudování zařízení na MBÚ je velmi progresivní koncové zařízení které je schopno dotřídit zbytkový podíl vyuţitelných sloţek ze SKO tedy z odpadu, který se jiţ u zdroje tedy u občana prakticky neseparuje. Zvyšující se účinnost systému sběru vyuţitelných sloţek odpadu ve městech a obcích, která je daná především motivací a ochotou občanů vyuţitelné sloţky oddělovat tak teoreticky sniţuje potřebu budování investičně, náročných koncových zařízení na MBÚ. Prakticky to znamená ţe do sběrných nádob na jiţ nevyuţitelné sloţky zejména domovního odpadu (někdy také zbytkový odpad) se bude dostávat stále méně odpadů s materiálovým a energetickým potenciálem. Podle současných informací tvoří tento podíl v Plzeňském regionu cca 12-15% papíru a plastů. Při stále větším tlaku na naplňování indikativních cílů výtěţnosti vyuţitelných sloţek odpadů a celkovém mnoţství produkovaných odpadů je na zváţenou takovéto koncové zařízení budovat. Jiná situace je u bioodpadu, kdy je zapotřebí posílit efektivní systém jeho sběru a vyuţití. Hodnocení MBÚ pomocí metody LCA (Life Cycle Assessement) Jediným objektivním nástrojem pro posouzení potřebnosti zařízení na MBÚ je provedení hodnocení pomocí metody LCA, která je však velmi sloţitá, nákladná a zdlouhavá. Na základě zahraničních zkušeností s provedenými hodnoceními u podobných zařízeních pomocí metody LCA se dospělo k následujícím závěrům. Z celkového posouzení všech potenciálních dopadů vyplývá, ţe nejvyšší pozitivní dopady má spalování v moderní zařízení na energetické vyuţití odpadů, dále MBÚ se 15

15 spoluspalováním v zařízení na energetické vyuţití odpadů či v kombinaci s anaerobní digescí a vyuţitím energie. Výrazně hůře dopadá MBÚ s aerobním stupněm spolu se skládkováním. Ze všech studií je zřejmé, ţe skládkování je nejhorší variantou. Ze závěrů Projektu VaV který se zabývá uplatněním mechanicko-biologické úpravy komunálních odpadů v systému nakládání s komunálními odpady v ČR, řešitel (ETC Consulting Group s.r.o.) vyplývá ţe kaţdé zařízení MBÚ má svá specifika daná regionem, technologií kapacitou a sloţením vstupních odpadů apod. Environmentální parametry závisí na vstupech, výstupech, zejména jejich mnoţství a sloţení. Pouţití tohoto způsobu nakládání se SKO je moţné, pokud je splněno několik základních podmínek, mimo jiné i to, ţe se nalezne efektivní uplatnění pro výstupy. HODNOCENÍ VARIANT MBÚ MBÚ S ANAEROBNÍ FERMENTACÍ V této kapitole studie proveditelnosti je popisován reálný a osvědčený postup a technologie pro shromáţdění, úpravu (dezintegraci) a třídění SKO s obsahem vyuţitelných sloţek a bioodpadů. SKO jsou v těchto procesech mechanicky roztříděny na základní velikostní a materiálové frakce, (nadsítný a podsítný podíl), které se dále vyuţívají podle určeného způsobu (mokrý podíl pro anaerobní digesci), nadsítný suchý podíl pro další ruční dotřídění a jeho následné materiálové a energetické vyuţití. Anaerobní fermentace Anaerobní fermentace takto heterogenní směsi bioodpadů a dalších organických sloţek SKO je velmi rizikové z hlediska udrţení optimální reakce při metanogenezi (produkci metanu). Jakákoliv změna ve sloţení vstupů do reaktoru (anaerobního fermentoru) můţe vyvolat zpomalení, či dokonce zastavení této reakce. Tyto negativní změny mohou způsobit zejména některé chemické látky obsaţené v SKO které se do reaktoru dostanou v podobě vodního výluhu podsítné suspenze. Ostatní technologické postupy plynové hospodářství a kogenerační jednotka mají standardní parametry. Kompostové hospodářství Digestát vzniklý anaerobní fermentací přechází po odvodnění na pásovém lisu na kompostovací plochu, jejíţ kapacita je při plném výkonu cca 2 měsíce. Při nedostatečném odběru bude nutné kompost deponovat v meziskladu. Zejména v zimních měsících kdy je odběr a aplikace kompostu omezena můţe nastat problém s přeplněním meziskladu. 16

16 Podle zahraničních referencí jsou podobná zařízení zřizována zejména s ohledem na vyuţití bioodpadů. MBÚ S AEROBNÍ KONVERZÍ Tato varianta představuje technologie a postupy třídění a úpravy vyuţitelných sloţek SKO a bioodpadů. Výstupy z této technologie jsou vytříděné odpady v podobě těţká frakce, lehké frakce a biofrakce. Další materiálové a energetické vyuţití těchto odpadů je moţné zejména z lehké frakce a biofrakce. U lehké frakce je potenciál další úpravy do podoby alternativního paliva. Stejná moţnost je i u biofrakce, u které můţe být výstupem kompost či alternativní palivo. V případě alternativního paliva je nutné toto palivo pro následné vyţití upravit do podoby granulí, petet, puků apod. Pouze upravená paliva a biopaliva je moţno bez problémů efektivně přepravovat, skladovat, dopravovat do spalovacího zařízení a spalovat. Podle zahraničních referencí jsou tyto technologie poměrně rozšířené. Existuje několik variant technologií, všechny mají individuální charakter a řeší problematiku konkrétních podmínek. Výsledné hodnocení variant MBÚ a jejich vhodnosti pro systém využití SKO Varianta MBÚ s anaerobní fermentací V případě varianty MBÚ s anaerobní fermentací je nutno mít na zřeteli další významné investiční náklady pro vlastní technologii anaerobní fermentace a další zařízení na úpravu digestátu, včetně manipulace s ním. Limitující jsou také i moţnosti jeho dalšího vyuţití. Úprava digestátu pro jeho případné energetické vyuţití je energeticky velmi náročná. Moţnost vyuţití digestátu jako substrátu do kompostu můţe být problematické zejména s případným nadlimitním výskytem některých chemických látek např. těţkých kovů, které se sem mohou dostat v podobě vodního výluhu podsítné suspenze při separaci. Pozitivní přínos tohoto řešení je sice v oblasti řešení problematiky sběru a vyuţití bioodpadu, který ovšem lze řešit i jiným efektivním způsobem např. zlepšením systému sběru bioodpadu ve městech a obcích a jeho předáváním do stávajících bioplynových zařízeních v regionu. Vzhledem k situaci a moţnostem v areálu skládky Chotíkov se jedná o další zábor prostoru pro technologie anaerobní fermentace i potřebu prostoru pro nakládání a manipulaci s digestátem. 17

17 Varianta MBÚ s anaerobní konverzí U hodnocení varianty MBÚ s aerobní konverzí je moţné hodnotit pozitivní přínos opět zejména v oblasti nakládání s bioodpady. Mnohem menší má význam tato varianta s ohledem na efektivitu a další materiálové a energetické vyuţití vyseparovaných sloţek SKO. Moţnosti vyuţití kompostu mohou být opět limitovány např. obsahem těţkých kovů. Obdobná situace je i v případě záboru prostoru pro uloţení a zrání kompostu, včetně nestability jeho odběru. Obě varianty produkují velké objemy různě vyuţitelných sloţek SKO se kterými je nutno dále nakládat, včetně sloţek které je nutno odstraňovat. Obě varianty jsou závislé v případě odděleného zařízení MBÚ a zařízení na energetické vyuţití odpadů na úpravě a přepravě vyuţitelných vyseparovaných sloţek SKO na místa konečného určení. Dochází zde k tomu, ţe vznikají další environmentální zátěţe, které sniţují jinak pozitivní efekty separace vyuţitelných sloţek SKO. Z výše uváděných informací i vlastního hodnocení variant vyplývá závěr, že pro využití stávajícího areálu skládky Chotíkov pro vybudování zařízení na zpracování a využití SKO nejsou varianty metod MBÚ vhodné. Závěr Efektivní vyuţití komunálních odpadů vychází ze sníţení skládkování směsného komunálního odpadu na úroveň 50% současného stavu do roku Z tohoto důvodu je potřeba vybudovat ve vhodné lokalitě v Plzeňském regionu zařízení na energetické vyuţití SKO s případným vyuţitím technologie MBÚ, kdy vyseparovaný odpad, tzv. nadsítnou frakci lze spalovat v projektovaném závodu na energetickém vyuţití odpadů (ZEVO). Varianty, včetně variant s MBÚ byly uvaţovány pro kapacitu t/rok s ohledem na skutečnost, ţe lokalita Plzeň a okolí produkuje SKO a velkoobjemový odpad v mnoţství cca t/rok. Při zohlednění dalších hledisek (neexistence referenčních zařízení, spolehlivost provozu, nevýhodnost MBÚ z hlediska vysoké produkce odpadu určeného na skládku a vysoké produkce odpadu určeného k vyuţití na jiných spalovnách odpadu) je doporučena k projektové přípravě a zpracování EIA varianta Konvenční technologie na bázi roštového ohniště pro variantu t SKO za rok. Z našeho hlediska, poznatků a zkušeností doporučujeme akceptovat navrhované řešení, tj. Konvenční technologii termické konverze SKO na bázi roštového ohniště. Řešení je realistické, má předpoklady pro spolehlivý provoz zařízení a je ve světě nejrozšířenější technologií pro termické zpracování SKO. 18

18 Komparativní výhody této varianty jsou: - jednorázové zpracování nevyuţitelných odpadů bez potřeby dalších úprav - kontrolovaná produkce emisí - hygienické zpracování odpadů - zisk energie (elektřina a teplo) - redukce objemu odpadů - dlouhodobé řešení - sníţení mnoţství plynů vznikajících skládkováním. Lze doloţit, ţe řada vyspělých zemí na západ od nás, které mají rozvinutější péčí o ţivotní prostředí, zaloţenou na dlouhodobých zkušenostech a programech, spaluje cca % komunálního odpadu s energetickým vyuţitím. Nevyuţívat energetický potenciál obsaţený v odpadech je plýtváním, protoţe takto nevyuţitá energie se získává většinou spalováním fosilních paliv, která by mohla být uspořena pro budoucnost i jako zdroj uhlíku. 19

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov Plzeňská teplárenská, a.s. 304 10 Plzeň, Doubravecká 2578/1 Tel.: 377 180 111, Fax: 377 235 845 E-mail: inbox@plzenskateplarenska.cz Množství odpadů v Plzni

Více

Energetické využívání komunálních odpadů platná a připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

Energetické využívání komunálních odpadů platná a připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů Energetické využívání komunálních odpadů platná a připravovaná legislativa Jana Střihavková odbor odpadů Zákon č. 185/2001 Sb. 23 spalování odpadů odstraňování D10 vyuţívání R1 Energetické vyuţívání odpadů

Více

Novohradská 3 370 01 České Budějovice

Novohradská 3 370 01 České Budějovice PRŮVODNÍ ZPRÁVA k ekonomické části Studie proveditelnosti Chotíkov porovnání variant závodů na využití tuhého komunálního odpadu s kapacitou 60.000 tun za rok Novohradská 3 370 01 České Budějovice V Českých

Více

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov Plzeňská teplárenská, a.s. 304 10 Plzeň, Doubravecká 2578/1 Tel.: 377 180 111, Fax: 377 235 845 E-mail: inbox@plzenskateplarenska.cz Množství odpadů v Plzni

Více

MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP

MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP Jana Střihavková odbor odpadů MBÚ Zařízení k mechanicko biologické úpravě odpadů Účelem zařízení je mechanické oddělení výhřevné složky od biologické složky. Zařízení

Více

PŘÍLOHA A. Novohradská 3 370 01 České Budějovice

PŘÍLOHA A. Novohradská 3 370 01 České Budějovice PŘÍLOHA A Technicko-ekonomický propočet k ekonomické části Studie proveditelnosti Chotíkov porovnání variant závodů na využití tuhého komunálního odpadu s kapacitou 60.000 tun za rok Novohradská 3 370

Více

Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady

Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU LCA onsulting 31.ledna 2008, VÚV T.G.M., Praha Obsah Základní informace k projektu VaV Možnosti

Více

MBÚ PRO PLZEŇSKÝ KRAJ ZÁKLADNÍ PODKLADY

MBÚ PRO PLZEŇSKÝ KRAJ ZÁKLADNÍ PODKLADY MBÚ PRO PLZEŇSKÝ KRAJ ZÁKLADNÍ PODKLADY 1. Příprava podkladů pro návrh technologie MBÚ na lokalitě Plzeň návrh postupu - Získání podkladů: BAT pro MBÚ, KOH a POH krajů, dostupné informace o produkci a

Více

ROZBOR PRODUKCE SKO A ODPADŮ SROVNATELNÉHO CHARAKTERU V LOKALITĚ PLZEŇ

ROZBOR PRODUKCE SKO A ODPADŮ SROVNATELNÉHO CHARAKTERU V LOKALITĚ PLZEŇ Studie proveditelnosti Chotíkov ROZBOR PRODUKCE SKO A ODPADŮ SROVNATELNÉHO CHARAKTERU V LOKALITĚ PLZEŇ T I Centrum, a.s. PROJEKTOVÁ A INŽENÝRSKÁ ČINNOST PROVÁDĚNÍ STAVEB SLOVANSKÁ ALEJ 30 326 00 PLZEŇ

Více

Studie pro energetické využití odpadů ve Zlínském kraji, Příloha Manažerský souhrn

Studie pro energetické využití odpadů ve Zlínském kraji, Příloha Manažerský souhrn Manažerský souhrn Nakládání s komunálním odpadem není v současné době ve Zlínském kraji nijak výrazně odlišné od situace v ostatních krajích České republiky. Výjimkou jsou kraj Liberecký a Jihomoravský

Více

Možnosti energetického využívání směsných komunálních odpadů v ČR - aktuální situace, výhledy a možnosti

Možnosti energetického využívání směsných komunálních odpadů v ČR - aktuální situace, výhledy a možnosti Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji konaný dne 11.9.2014, v hotelu Imperial v Ostravě Možnosti energetického využívání směsných komunálních odpadů v ČR - aktuální situace, výhledy a

Více

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny 200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití

Více

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji Nakládání s odpady Předcházení vzniku Opětovné použití Materiálově využití by mělo být upřednostněno

Více

Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa Jana Střihavková odbor odpadů Zákon č. 185/2001 Sb. 23 spalování odpadů odstraňování D10 využívání R1 Energetické využívání odpadů podle zákona o odpadech

Více

Zbyněk Bouda bouda@eav.cz

Zbyněk Bouda bouda@eav.cz Zbyněk Bouda bouda@eav.cz Téma Příprava projektů integrovaných systémů pro nakládání s odpady Optimalizace projektů pro nakládání s odpady-komplexní řešení se započítáním všech vedlejších a vyvolaných

Více

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu 22 % (1 mil. tun) 2007 2020 Základní schéma MBÚ MBÚ Klasická MBÚ Původce Lehké drcení Separátor

Více

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO

ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO POSTUP ŘEŠENÍ VYJASNĚNÍ PROBLÉMU ZADAVATELE NÁVRH POSTUPU ŘEŠENÍ ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A STANOVENÍ POTENCIÁLU VARIANTY ŘEŠENÍ -> STUDIE PROVEDITELNOSTI

Více

14. prosince 2009, Brno Připravil: Petr Junga. Mechanicko-biologická úprava odpadů (MBÚ) Přednáška do předmětu Technika pro zpracování odpadů

14. prosince 2009, Brno Připravil: Petr Junga. Mechanicko-biologická úprava odpadů (MBÚ) Přednáška do předmětu Technika pro zpracování odpadů 14. prosince 2009, Brno Připravil: Petr Junga Mechanicko-biologická úprava odpadů (MBÚ) Přednáška do předmětu Technika pro zpracování odpadů strana 2 Technologie MBÚ - úvod MBÚ představuje technologický

Více

Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád

Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád radní pro oblast životního prostředí Kraje Vysočina Historie ISNOV Historické důvody řešení ISNOV trvalé neplnění cílů Plánu odpadového hospodářství

Více

1. Definice projektu - SBĚRNÝ DVŮR

1. Definice projektu - SBĚRNÝ DVŮR 1. Definice projektu - SBĚRNÝ DVŮR Záměrem Obce Lysice je vybudovat sběrný dvůr odpadů v obci. Nově vybudovaný sběrný dvůr zlepší kvalitu v odpadovém hospodářství obce a bude doplňovat celý systém odděleného

Více

Výhled pro nakládání s BRO v ČR

Výhled pro nakládání s BRO v ČR Výhled pro nakládání s BRO v ČR Kamila Součková MŽP Odbor odpadů Nový zákon o odpadech Platná legislativa OH ČR Rozšířené teze rozvoje OH v ČR (schváleny vládou 25. srpna 2010) Věcné záměry zákon o odpadech

Více

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH Petr Stehlík Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství NETME Centre Obsah Úvod Koncepční a komplexní

Více

Energetické využití odpadů. Ing. Michal Jirman

Energetické využití odpadů. Ing. Michal Jirman Energetické využití odpadů Ing. Michal Jirman KOGENERAČNÍ BLOKY A SPALOVÁNÍ ODPADŮ Propojení problematiky odpadů, ekologie a energetiky Pozitivní dopady na zlepšení životního prostředí Efektivní výroba

Více

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí. Příjemce projektu: Partner projektu: Místo realizace: Ředitel výzkumného institutu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace poskytnutá EU: Dotace ze státního rozpočtu ČR: VŠB Technická univerzita Ostrava

Více

ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ iluze či realita?!

ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ iluze či realita?! ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ iluze či realita?! Od koncepčního řešení pro investiční záměry až po technologie a zařízení šité na míru Petr Stehlík Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického

Více

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace Anaerobní fermentace Výroba bioplynu v anaerobních podmínkách s jeho energetickým využitím Metoda známá v ČR již desítky let Možnosti zpracování

Více

Dotace nového programovacího období 2014-2020

Dotace nového programovacího období 2014-2020 Dotace nového programovacího období 2014-2020 Předpokládané podpory v odpadovém hospodářství OP přeshraniční spolupráce SR-ČR Program OPŽP PRIORITNÍ OSA 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže

Více

ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny?

ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny? MBÚ + RDF CHCEME TO? ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny? 24. dubna 2014 Jiřina Vyštejnová, Envifinance s.r.o. MBÚ nebo EVO? Obecné srovnávání MBÚ nebo EVO je zavádějící. Lze hodnotit

Více

Mechanicko biologická úprava a pyrolýza

Mechanicko biologická úprava a pyrolýza Mechanicko biologická úprava a pyrolýza snížení množství biologicky rozložitelných odpad odstra ovaných uložením na skládkách s cílem omezit tvorbu skleníkových plyn a sou asn ispívají ke zvýšení množství

Více

2. Vstupy pro finanční analýzu

2. Vstupy pro finanční analýzu 1. Definice projektu Záměrem obce Jedovnice je vybudovat sběrné středisko odpadů v obci. Nově vybudované sběrné středisko zlepší kvalitu v odpadovém hospodářství obce a bude doplňovat celý systém odděleného

Více

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY Hradec Králové 2015 DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY Centrální zásobování teplem a spalovny komunálních odpadů doc. Ing. Zdeněk Skála, CSc Ing. Jiří Moskalík, Ph.D. Obsah Vznik a členění produkovaných odpadů

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského

Více

www.jaktridit.cz Pro více informací www.ekokom.cz

www.jaktridit.cz Pro více informací www.ekokom.cz www.jaktridit.cz Pro více informací www.ekokom.cz www.tonda-obal.cz Pro děti... www.tonda-obal.cz Děti se mohou na Tondu obracet také se svými dotazy (e-mail: tonda@ekokom.cz). Pojízdná výstava o zpracování

Více

Příprava a realizace projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO. Václav Hnaníček, vedoucí projektu SAKO Brno, a.s.

Příprava a realizace projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO. Václav Hnaníček, vedoucí projektu SAKO Brno, a.s. Příprava a realizace projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO Václav Hnaníček, vedoucí projektu SAKO Brno, a.s. Obsah Základní informace o projektu Příprava projektu Realizační fáze Rady a doporučení Konečný

Více

Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR základní podklad pro tvorbu legislativy OH v ČR

Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR základní podklad pro tvorbu legislativy OH v ČR Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR základní podklad pro tvorbu legislativy OH v ČR Konference Odpady 2011 Plzeň, 15. 11. 2011 Pohled měst a obcí na udržitelné odpadové hospodářství:

Více

SPALOVNA ZEVO CHOTÍKOV

SPALOVNA ZEVO CHOTÍKOV SPALOVNA ZEVO CHOTÍKOV ZEVO Chotíkov Nástroj pro plnění plánu odpadového hospodářství Další součást palivové základny pro výrobu energií pro Plzeň www. plzenskateplarenska.cz Projekt plně zapadá do hierarchie

Více

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Biomasa & Energetika 2011 Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Ing. Mirek Topolánek předseda výkonné rady 29. listopadu 2011, ČZU Praha Výhody teplárenství 1. Možnost

Více

Brno 13. září 2011. Ing. Martin Vaněček

Brno 13. září 2011. Ing. Martin Vaněček MINIWASTE Návrh realizace a zhodnocení inovačního strategického plánu vedoucího k minimalizaci komunálního organického odpadu v zemích EU Pilotní projekt domácího kompostování v městské části Brno-Žebětín

Více

Matematické modely v procesním inženýrství

Matematické modely v procesním inženýrství Matematické modely v procesním inženýrství Věda pro praxi OP VK CZ.1.07/2.3.00/20.0020 Michal Touš AMathNet, Pavlov, 6. - 8. 6. 2011 Osnova 1. Procesní inženýrství co si pod tím představit? 2. Matematické

Více

AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., Rumunská 1, 120 00 Praha 2, T: +420 / 222 074 401, F: +420 / 222 074 403, www.avecz.cz Společnost skupiny AVE

AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., Rumunská 1, 120 00 Praha 2, T: +420 / 222 074 401, F: +420 / 222 074 403, www.avecz.cz Společnost skupiny AVE Představení společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. AVE - kdo jsme Značka AVE patří pod rakouský infrastrukturní koncern Energie AG Oberösterreich, jehož majoritním vlastníkem je spolková země

Více

Představení společnosti

Představení společnosti Představení společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. AVE - kdo jsme Značka AVE patří pod rakouský infrastrukturní koncern Energie AG Oberösterreich, jehož majoritním vlastníkem je spolková země

Více

AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., Rumunská 1, 120 00 Praha 2, T: +420 / 222 074 401, F: +420 / 222 074 403, www.avecz.cz Společnost skupiny AVE

AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., Rumunská 1, 120 00 Praha 2, T: +420 / 222 074 401, F: +420 / 222 074 403, www.avecz.cz Společnost skupiny AVE Představení společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. AVE - kdo jsme Značka AVE patří pod rakouský infrastrukturní koncern Energie AG Oberösterreich, jehož majoritním vlastníkem je spolková země

Více

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů OBSAH Přehled legislativních předpisů EU a ČR Produkce kalů z ČOV Možnosti nakládání s kaly z ČOV v ČR - materiálové využití

Více

Aktuální situace v právních předpisech týkajících se biologicky rozložitelných odpadů, zvážení možnosti podpory odbytu kompostů vyrobených z BRKO

Aktuální situace v právních předpisech týkajících se biologicky rozložitelných odpadů, zvážení možnosti podpory odbytu kompostů vyrobených z BRKO Aktuální situace v právních předpisech týkajících se biologicky rozložitelných odpadů, zvážení možnosti podpory odbytu kompostů vyrobených z BRKO Odpadové dny 2010 Mendlova univerzita, Brno 23.9.2010 Bc.

Více

REFERENCE ZAKÁZEK TÝKAJÍCÍCH SE NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY 2009-2005

REFERENCE ZAKÁZEK TÝKAJÍCÍCH SE NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY 2009-2005 REFERENCE ZAKÁZEK TÝKAJÍCÍCH SE NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY 2009-2005 Odběratel: Městský úřad Skuteč, Palackého nám. 133, 53973 Skuteč Předmět: Studie systému nakládání s bioodpadem ve městě Skuteč Termín: červen

Více

Trendy a příležitosti ve zpracování odpadů v ČR. Ing. Kateřina Sobková

Trendy a příležitosti ve zpracování odpadů v ČR. Ing. Kateřina Sobková Trendy a příležitosti ve zpracování odpadů v ČR Ing. Kateřina Sobková Praha, 17.9.2013 Produkce odpadů 2008 2009 2010 2011 2012 * Celková produkce odpadů tis. t 30 782 32 267 31 811 30 672 31 007 Celková

Více

Rok / Modulové Biofermentory. Postavte si malou BPS.

Rok / Modulové Biofermentory. Postavte si malou BPS. Rok / 2016. Modulové Biofermentory Moduly pro stavbu a realizaci malé BPS Moduly pro zpracování BRKO kompostárny Využití pro intenzivní chov ryb. Využití modulového systému BPS V intenzivním chovu ryb.

Více

KRAJSKÉ INTEGROVANÉ CENTRUM VYUŽÍVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ PRO MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

KRAJSKÉ INTEGROVANÉ CENTRUM VYUŽÍVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ PRO MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ KRAJSKÉ INTEGROVANÉ CENTRUM VYUŽÍVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ PRO MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Plánovaný projekt v rámci optimalizace krajského systému integrovaného systému nakládání s komunálním odpadem Obsah krajský

Více

Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice

Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice 1. Úvod V současné době je na celém světě dlouhodobě zaznamenáván výrazný úbytek organické

Více

Odpadové hospodá ství a projekt Odpadové hospodá ství Brno. RNDr. Jana Suzová, Ing. Václav Hnaní ek

Odpadové hospodá ství a projekt Odpadové hospodá ství Brno. RNDr. Jana Suzová, Ing. Václav Hnaní ek Konference projektu ClimactRegions Energetické využití odpad Staré M sto, 11. prosinec 2012 Odpadové hospodá ství a projekt Odpadové hospodá ství Brno RNDr. Jana Suzová, Ing. Václav Hnaní ek Nakládání

Více

Příprava Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 2015-2025

Příprava Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 2015-2025 Příprava Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 2015-2025 Zpracoval: Ing. Michal Rásocha Datum: 15. dubna 2015 POH MSK Strategický dokument kraje v oblasti OH. Vyhlášen 29. října 2004 s

Více

VYUŽITÍ SMĚSNÝCH KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ (SKO) V ČESKÉ REPUBLICE

VYUŽITÍ SMĚSNÝCH KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ (SKO) V ČESKÉ REPUBLICE ÚVAHA O ODPADŮ (SKO) V Prezentuje: Mgr. Petr Špičák Zpracoval: Dipl. Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D., Mgr. Petr Špičák OBSAH 1. SUEZ ENVIRONMENT/SITA CZ 2. Přístupy k řešení odpadů v EU 3. Výsledky VaV využití

Více

Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014

Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014 Projekt je realizován v rámci OP Slovenská republika Česká republika, který je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014 Obsah prezentace Co je komunální

Více

Komunitní kompostárna. Náměšť n.o. 28.5.2015

Komunitní kompostárna. Náměšť n.o. 28.5.2015 Komunitní kompostárna Náměšť n.o. 28.5.2015 Biologicky rozložitelný odpad Bioodpad je odpad podléhající aerobnímu či anaerobnímu rozkladu, jejich seznam je přílohou Vyhláška 341/2008 Sb. V rámci obce kat.č.

Více

A. Definice projektu. 200 surovin nevhodných ke spotřebě. 300 t odpady z restaurací a jídelen

A. Definice projektu. 200 surovin nevhodných ke spotřebě. 300 t odpady z restaurací a jídelen A. Definice projektu Záměrem města Blansko je vybudovat bioplynovou stanici. Záměrem projektu je řešit nakládání s BRKO v regionu okresu Blansko takovým způsobem, aby byly naplněny legislativní požadavky

Více

FINANČNÍ VÝBOR Vyžlovka

FINANČNÍ VÝBOR Vyžlovka FINANČNÍ VÝBOR Vyžlovka USNESENÍ Z 1. schůze konané dne 6. prosince 2010 Přítomní : Robert Vondrovic Irena Lososová Zdeněk Morávek Program: 1) Vyjádření se k poloţkám návrhu rozpočtu 2) Fondy Středočeského

Více

Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady v obcích. Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s

Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady v obcích. Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady v obcích Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s HODNOCENÍ NÁKLADŮ NA OH V ČR Současný stav hodnocení OH z hlediska nákladovosti nebo celé

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech

zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech definují se v něm pojmy odpad komunální odpad nakládání s odpady obec je původcem komunálního odpadu vznikajícího na jejím území, který má původ v činnosti fyzických osob

Více

3. 2. 2015. Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe, Okompostu. Zpracování a využití BRKO

3. 2. 2015. Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe, Okompostu. Zpracování a využití BRKO Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe, Okompostu Květuše Hejátková ZERA Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Bioodpad v obci Zpracování a využití BRKO

Více

Udržitelné odpadové hospodářství z pohledu obcí Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR. Mgr. Barbora Němcová Svaz měst a obcí ČR

Udržitelné odpadové hospodářství z pohledu obcí Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR. Mgr. Barbora Němcová Svaz měst a obcí ČR Udržitelné odpadové hospodářství z pohledu obcí Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR Mgr. Barbora Němcová Svaz měst a obcí ČR Svaz měst a obcí České republiky Svaz měst a obcí České

Více

Výzkum v oblasti LCA analýza a hodnocení životního cyklu osobní standardní pneumatiky typu 175/70 R13

Výzkum v oblasti LCA analýza a hodnocení životního cyklu osobní standardní pneumatiky typu 175/70 R13 Výzkum v oblasti LCA analýza a hodnocení životního cyklu osobní standardní pneumatiky typu 175/70 R13 Výzkumný záměr MŽP 0002071102 Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a

Více

PROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace...

PROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace... PROGRAM REKUPERACE Obsah 1 Proč využívat rekuperaci...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektu...3 4 Přínosy...3 4.1. Přínosy energetické...3 4.2. Přínosy environmentální...4 5 Finanční analýza

Více

Nakládání s odpady. Současnost jak dál? Ing. František Kostelník Technické služby Zlín, s.r.o.

Nakládání s odpady. Současnost jak dál? Ing. František Kostelník Technické služby Zlín, s.r.o. Nakládání s odpady Současnost jak dál? Ing. František Kostelník Technické služby Zlín, s.r.o. Pár slov o nás : - TSZ - společnost ve 100 % vlastnictví SM Zlín - Pracuje zde cca 190 zaměstnanců - Průměrný

Více

Čl. 1 Úvod. Čl. 2 Postup výpočtu. E = E e + E t + E CH4

Čl. 1 Úvod. Čl. 2 Postup výpočtu. E = E e + E t + E CH4 METODICKÝ POKYN odboru změny klimatu Ministerstva životního prostředí pro výpočet referenční úrovně emisí skleníkových plynů (Baseline) pro projekty energetického využití skládkového plynu Čl. 1 Úvod Ministerstvo

Více

29. 9. 2015. Oběhové hospodářství. Komplexní řešení biologicky rozložitelných odpadů technologie a využitelnost výstupů, udržitelnost

29. 9. 2015. Oběhové hospodářství. Komplexní řešení biologicky rozložitelných odpadů technologie a využitelnost výstupů, udržitelnost Česká asociace odpadového hospodářství Komplexní řešení biologicky rozložitelných odpadů technologie a využitelnost výstupů, udržitelnost Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČAOH 11. ročník mezinárodní konference

Více

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více

Česká asociace odpadového hospodářství

Česká asociace odpadového hospodářství Česká asociace odpadového hospodářství SMYSLUPLNÉ MOŽNOSTI ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ODPADŮ V PODMÍNKÁCH ČR Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČESKÁ ASOCIACE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Již 17 let sdružuje podnikatelské

Více

KONFERENCE - Energetické využití biomasy - 2011

KONFERENCE - Energetické využití biomasy - 2011 KONFERENCE - Energetické využití biomasy - 2011 Biomasa v energetice podpora udržitelného rozvoje, nebo další průšvih? Ing. Josef Karafiát, CSc. ORTEP, s.r.o. Popis projektu Prezentovány jsou finální výstupy

Více

Moduly pro stavbu a realizaci malé BPS. Postavte si malou BPS. Nevozte peníze na skládku

Moduly pro stavbu a realizaci malé BPS. Postavte si malou BPS. Nevozte peníze na skládku 2016 Moduly pro stavbu a realizaci malé BPS. Postavte si malou BPS. Nevozte peníze na skládku Více stupňový systém zpracování BRKO a BRO včetně živnostenských vybraných odpadů a hygienizace Svoz BRKO a

Více

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY VELKÁ NOVELA ZÁKONA O ODPADECH RNDr. Martin Bursík MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY Hlavní cíle velké novely 1. Usnadnit občanům třídění odpadů 2. Ekonomicky zvýhodnit recyklaci před spalováním

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

1 SWOT analýza. 1.1 Silné stránky

1 SWOT analýza. 1.1 Silné stránky 1 SWOT analýza Jednotlivé silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení byly navrženy členy pracovní skupiny Realizačního programu BRO. Navrženým bodům pak byla přiřazována váha od 0 do 10, kde 0 znamená

Více

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o.

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o. PROSUN alternative energy systems s.r.o. Přes 17let zkušeností v oboru tepelné a elektrické energie nyní využíváme v oblasti instalace solárních systémů, plynových kondenzačních kotelen, tepelných čerpadel

Více

Ekonomika odpadového hospodářství obcí. aktualizované výsledky za rok 2010

Ekonomika odpadového hospodářství obcí. aktualizované výsledky za rok 2010 Ekonomika odpadového hospodářství obcí aktualizované výsledky za rok 2010 Vybrané náklady OH obcí (2002-2010) v Kč/obyvatel/rok Směsný odpad objemný odpad Tříděný sběr sběrné dvory černé skládky ostatní

Více

Výběrová (hodnoticí) kritéria pro projekty přijímané v rámci LXIV. výzvy Operačního programu Životní prostředí Prioritní osa 4

Výběrová (hodnoticí) kritéria pro projekty přijímané v rámci LXIV. výzvy Operačního programu Životní prostředí Prioritní osa 4 Výběrová (hodnoticí) kritéria pro projekty přijímané v rámci LXIV. výzvy Operačního programu Životní prostředí Prioritní osa 4 ZVEŘEJNĚNO DNE 3. 1. 2 Výběrová (hodnoticí) kritéria v Operačním programu

Více

Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3

Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3 Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3 Ing. Petr Stejskal Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz OPŽP pro

Více

VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM

VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM VŠB Technická univerzita Ostrava EMISNÉ ZAŤAŽENIE ŽIVOTNÉHO PROSTREDIA, 11. 12. 06. 2015 Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Stručně o VEC Založeno roku 1999 pracovníky z Katedry energetiky

Více

Návrh energetických opatření a uplatnění OZE při rekonstrukci objektu Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze

Návrh energetických opatření a uplatnění OZE při rekonstrukci objektu Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze Návrh energetických opatření a uplatnění OZE při rekonstrukci objektu Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze Doc. Ing. Jiří Sedlák, CSc., Ing. Radim Bařinka, Ing. Petr Klimek Czech RE Agency, o.p.s.

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Úvod do problematiky Základní způsoby získávání energie Spalováním

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 3 SPECIFICKÉHO CÍLE 3.2 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 3 SPECIFICKÉHO CÍLE 3.2 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 3 SPECIFICKÉHO CÍLE 3.2 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 V rámci hodnocení jsou projektům přiřazeny body dle následujících kritérií. Informace pro hodnocení

Více

Jak je to s odpady v ČR a v Plzeňském kraji? Realita odpadů, cesta k modernímu systému využívání komunálních odpadů v Plzeňském kraji

Jak je to s odpady v ČR a v Plzeňském kraji? Realita odpadů, cesta k modernímu systému využívání komunálních odpadů v Plzeňském kraji Jak je to s odpady v ČR a v Plzeňském kraji? Realita odpadů, cesta k modernímu systému využívání komunálních odpadů v Plzeňském kraji O čem se bavíme? o tzv. komunálních odpadech, tedy o odpadech, které

Více

Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč. Analýza potenciálu produkce odpadu

Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč. Analýza potenciálu produkce odpadu Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč Analýza potenciálu produkce odpadu Datum: 28.11.2013 Razítko a podpis zpracovatele Razítko a podpis žadatele Obsah: 1.Identifikační údaje...3 1.1Název

Více

STRATEGIE, PLÁNY, STAV OH, NOVÉ ZÁKONY O ODPADECH

STRATEGIE, PLÁNY, STAV OH, NOVÉ ZÁKONY O ODPADECH STRATEGIE, PLÁNY, STAV OH, NOVÉ ZÁKONY O ODPADECH Jaromír Manhart Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí Luhačovice, XXVI. seminář energetiků 21. 1. 2016 Hlavní legislativní změny v roce 2015 I.

Více

Příloha č. 8 Energetický posudek

Příloha č. 8 Energetický posudek Příloha č. 8 Energetický posudek ÚVOD Povinnou přílohou plné žádosti podle znění 1. výzvy je energetický posudek, který podle platné legislativy účinné od 1. 7. 2015 bude požadován pro posouzení proveditelnosti

Více

Komunální odpady a nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Ing. Ivo Kropáček

Komunální odpady a nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Ing. Ivo Kropáček Komunální odpady a nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Ing. Ivo Kropáček Směrnice 1999/31/EC o skládkách odpadů Snížit tvorbu metanu ze skládek Podpořit sběr, třídění a recyklaci org. odpadů.

Více

Možnosti výroby elektřiny z biomasy

Možnosti výroby elektřiny z biomasy MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY Možnosti výroby elektřiny z biomasy Tadeáš Ochodek, Jan Najser Žilinská univerzita 22.-23.5.2007 23.5.2007 Cíle summitu EU pro rok 2020 20 % energie

Více

Tepelné zpracování odpadu

Tepelné zpracování odpadu Seminář KONEKO: Prováděcí vyhláška 415/2012 Sb., metodické pokyny a stanoviska MŽP k zákonu o ovzduší Tepelné zpracování odpadu Mgr. Pavel Gadas odbor ochrany ovzduší, MŽP Obecný legislativní rámec Národní

Více

Právní předpis hl. m. Prahy č.5/2007

Právní předpis hl. m. Prahy č.5/2007 Stránka č. 1 z 10 Zavřít Právní předpis hl. m. Prahy č.5/2007 Obecně závazná vyhláška, kterou se stanoví systénm shromažďování, sběru, přepravy, třídění,využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících

Více

O bioodpadech v ČR. Ing. Květuše Hejátková Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA Zemědělská a ekologická regionální agentura

O bioodpadech v ČR. Ing. Květuše Hejátková Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA Zemědělská a ekologická regionální agentura O bioodpadech v ČR Ing. Květuše Hejátková Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA Zemědělská a ekologická regionální agentura Vstup ČeskéRepubliky do Evropské Unie Povinnost implementovat a naplňovat také tyto

Více

Přehled technologii pro energetické využití biomasy

Přehled technologii pro energetické využití biomasy Přehled technologii pro energetické využití biomasy Tadeáš Ochodek Seminář BIOMASA JAKO ZDROJ ENERGIE 6. - 7.6. 2006, Hotel Montér, Ostravice Z principiálního hlediska lze rozlišit několik způsobů získávání

Více

Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu

Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu Pyrolýza jde o progresivní způsob získávání energie, přičemž nemalou výhodou je možnost likvidace mnohých těžko odstranitelných odpadů šetrným

Více

Akční plán energetiky Zlínského kraje

Akční plán energetiky Zlínského kraje Akční plán energetiky Zlínského kraje Ing. Miroslava Knotková Zlínský kraj 19/12/2013 Vyhodnocení akčního plánu 2010-2014 Priorita 1 : Podpora efektivního využití energie v majetku ZK 1. Podpora přísnějších

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

EKONOMICKÉ PŘIJATELNOSTI

EKONOMICKÉ PŘIJATELNOSTI KONFERENCE OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ TEORIE A PRAXE VIII. NÁVRH PRAVIDEL PRO STANOVENÍ EKONOMICKÉ PŘIJATELNOSTI SYSTÉMŮ CENTRALIZOVANÉHO ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Jan Kužel, Kurt Dědič, Barbora Cimbálníková

Více

Česká asociace odpadového hospodářství

Česká asociace odpadového hospodářství Česká asociace odpadového hospodářství MOŽNOSTI VYUŽITÍ PALIV Z ODPADŮ JAKO CESTA KE ZVÝŠENÍ PROCENTA ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ODPADŮ Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČESKÁ ASOCIACE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Více

6. OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

6. OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ 6. OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ 6.1 Stávající a již přijatá opatření 6.1.1 Posílení měření kvality ovzduší V průběhu zpracovávání těchto materiálů byly uvedeny do provozu automatické stanice imisního

Více

Zplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí

Zplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí Zplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí Pilotní jednotka EZOB Programový projekt výzkumu a vývoje MPO IMPULS na léta 2008 2010 Projekt ev. č.: FI-IM5/156

Více