Posudek vlivu na životní prost edí vývozního projektu. s ro ní kapacitou 2,3-2,5 milion tun istého uhlí v lokalit Czechowice-Dziedzice

Transkript

1 Posudek vlivu na životní prost edí vývozního projektu,,investice do ernouhelného dolu Silesia s ro ní kapacitou 2,3-2,5 milion tun istého uhlí v lokalit Czechowice-Dziedzice v zemi kone ného ur ení (Polsko)

2 A. Uvedení, podle jakých mezinárodních pravidel, pop ípad norem i smluv byl posudek vypracován. The newrevised Council Recommendation on Common Approaches on the Environment and Officially Supported Export Credits adopted by the Organisation for Economic Cooperation and Development Council (Trade and Agriculture Directorate Trade Committee, Working Party on Export Credits and Credit Guarantees) on 12 June 2007, TAD/ECG(2007)9. Dz.U USTAWA z dnia 3 pa dziernika 2008 r. o udost pnianiu informacji o rodowisku i egoochronie, udziale spo ecze stwa w ochronie rodowiska oraz o ocenach oddzia ywania na rodowisko Dz.U j.t. USTAWA z dnia 18 lipca 2001 r. Prawowodne Dz.U j.t. USTAWA z dnia 27 kwietnia 2001 r. o odpadach B. Popis vývozního projektu: I. Základní údaje: 1. Název vývozního projektu, jeho kapacita (rozsah) a umíst ní. Investice do ernouhelného dolu Silesia s ro ní kapacitou 2,3-2,5 milion tun istého uhlí v lokalit Czechowice-Dziedzice v zemi kone ného ur ení (Polsko). 2. Podrobn jší specifikace projektu: PG Silesia (Przedsi biorstwo Górnicze "SILESIA" Sp. z o.o., ul. Nad Bia k 3, Czechowice-Dziedzice, Polsko) je spole nost, jejímž p edm tem innosti je t žba a prodej erného uhlí, p evážn pro energetické ú ely. Spole nost PG Silesia je t žební spole nost p sobící na jihu Polska. Zam uje se na t žbu vysoce kvalitního erného uhlí ur eného primárn pro energetický sektor i na produkci uhlí pro drobné spot ebitele. Vedle t žby uhlí se PG Silesia mimo jiné soust e uje i na poskytování ešení v oblasti ekologického ukládání energetických minerál. PG Silesia je sou ástí skupiny Energetický a pr myslový holding (EP holding), jenž je dlouhodobým strategickým investorem v energetice. Zahrnuje více než 20 podnik p sobících v oblasti t žby uhlí, výroby elekt iny a tepla, obchodu s elekt inou i její dodávky i distribuce energií koncovým zákazník m. EP Holding v konsorciu (50/50) se Skupinou EZ ovládá n meckou t žební spole nost MIBRAG s ro ní produkcí 20 milion tun hn dého uhlí. 2

3 Za uvedeným ú elem nakoupila PG Silesia v prosinci roku 2010 ást organizované ásti státního podniku od KW s.a. (Kompania W glowa). Cílem PG Silesia je zhruba do dvou let dosáhnout výkonu 3 miliony tun vyt žené hmoty ro n. KompaniaW glowa je nejv tší spole nost v Evropské unii v t žb energetického uhlí. Provozuje 15 dol a zam stnává více než 61 tisíc osob. Její celková t žba dosahuje42 milion tun erného uhlí ro n. Podstatou vývozního projektu je financování investi ních a provozních výdaj spojených s inností PG Silesia v letech ve výši cca polských zlotých (PLN) 600 milion (75% z celkové investice cca PLN 800 mln) inností PG Silesia je hlubinná t žba erného uhlí. KompaniaW glowa a PG Silesia podepsaly smlouvu o p evodu ernouhelného dolu KWK Silesia na spole nost PG Silesia. Tím byla dokon ena celá prodejní transakce a PG Silesia pln p evzala veškeré operace dolu KWK Silesia. Spole nost PG Silesia je sou ástí skupiny Energetický a pr myslový holding Energetický a pr myslový holding. V rámci smlouvy o p evzetí dolu byla na spole nost PG Silesia p evedena i t žební koncese pro KWK Silesia. D l KWK Silesia se nachází zhruba 30 km od hranic eské republiky a jeho geologické zásoby p evyšují 500 milion tun nízkosirnatého erného uhlí. PG Silesia již také uzav ela sociální dohodu se všemi p ti odborovými organizacemi. Tato sociální dohoda každému z celkem 738 zam stnanc dolu KWK Silesia mj. garantuje pokra ování pracovní smlouvy a udržení dosavadní výše mzdy. Energetický a pr myslový holding, a. s., jako p ední strategický investor v energetickém sektoru, považuje Polsko za velmi atraktivní trh s dlouhodobým rozvojovým potenciálem. B hem následujících t í let plánuje v KWK Silesia investovat celkem 100 až 150 milion euro do modernizace dolu tak, aby dosáhl t žby na úrovni zhruba 3 miliony tun ro n. To sou asn povede k vytvo ení významného po tu nových pracovních míst. P edpokládá se, že plné úrovn t žby d l KWK Silesia dosáhne v roce Realizace projektu byla zahájena p evodem aktiv dolu od p edešlého vlastníka v prosinci Umíst ní projektu je dáno lokací uhelného ložiska. 3

4 3. Možnost kumulace s jinými projekty. Projekt je realizován v Osv timské uhelné pánvi, kde probíhá již po n kolik staletí zprvu pomístn povrchová, následn pak systematicky hlubinná t žba erného uhlí. Kumulace posuzovaného vývozního projektu nastává p edevším ve sfé e vypoušt ní d lních vod do eky Wisly, které je rozhodnutím polských vodohospodá ských orgán koordinováno tak, jak je dále uvedeno. 4. Zd vodn ní pot eby zám ru a jeho umíst ní, v etn p ehledu zvažovaných variant (i nulové varianty) a hlavních d vod (z hlediska životního prost edí, ekonomických hledisek atd.) pro jejich výb r, resp. odmítnutí. P edložený projekt zvažuje pouze aktivní variantu. V p ípad nerealizace projektu by došlo k uplatn ní nulové varianty ( innost dolu byla minulým vlastníkem utlumena, technické vybavení dolu by nebylo modernizováno, od erpávání d lních vod by se zastavilo, d l by byl postupn spontánn zatopen s riziky ve sfé e hydrogeologické nekontrolovatelné úniky d lních vod podložím i ve sfé e krajinn ekologické terénní deprese apod.). 5. Popis technického a technologického ešení vývozního projektu. Investi ní výdaje jsou soust ed ny zejména do vybavení hlubinného dolu (st nové t žební kombajny, kombajny pro ražbu chodeb, výztuže chodeb atp.) a do rekonstrukce povrchové infrastruktury - úpravny uhlí, t žního a skipového za ízení a dále pokrývá výdaje související s p ípravou t žby pod povrchem (p edevším ražba chodeb ke st nám, p íprava st n k t žb atp.). Cílem projektu je t žba cca 2,3-2,5 milion tun istého erného energetického uhlí ro n, ehož bude dosaženo soub žnou t žbou dvou st n. Projekt znovuuvedení dolu do provozu po ítá s modernizací infrastruktury a po ízením d lní technologie. Úvodní ást projektu krom modernizace a dovybavení t žební technologie rovn ž zahrnuje ražbu p ístupových cest k t žebním st nám (první st na bude otev ena cca 04/2012 a druhá cca 01/2013). Pot eba investi ního a provozního financování je dána jednak nutností po ízení zcela nových investic fakticky umož ujících t žbu uhlí (bývalý vlastník do dolu zhruba deset let neinvestoval a t žba byla utlumena), resp. provedení generálních oprav vybraných za ízení a jednak nutností financovat po ur itou dobu výdaje související s p ípravou t žby. 6. P edpokládaný termín zahájení realizace vývozu a jeho dokon ení. Dokon ení rozhodujících investic a t žba plánované kapacity je plánováno na 3/

5 II. Údaje o vstupech: 1. P da (nap íklad druh, t ída ochrany, velikost záboru). Spole nost PG Silesia vlastní m 2 vlastních pozemk a dalších m 2 pozemk má pronajato od státu na dobu 99 let. Vlastní t žba je povolena hornickým ú adem pod pozemky o celkové rozloze cca 21,6 km Voda (nap íklad zdroj vody, spot eba). Voda se ve spole nosti PG Silesia využívá ke dv ma hlavním ú el m. Je zdrojem pitné vody pro zam stnance a dále se spot ebovává v technologickém procesu samotné t žby uhlí, kde se využívá jako pohlcova uhelného prachu. Zdrojem vody je místní vodovod, technologické vody p ilehlý rybník. Spot eba technologické vody v roce 2010 inila cca m 3, pitné vody cca m Ostatní surovinové a energetické zdroje (nap íklad druh, zdroj, spot eba). Ostatními hlavními zdroji je zejména spot eba elektrické energie, kterou PG Silesia nakupuje b žn na energetickém trhu v Polsku a spot eba tepla, které je nakupováno od spole nosti NSE, která má sv j výrobní zdroj p ímo v areálu PG Silesia. PG Silesia prodává NSE uhlí. Skute ná spot eba: elektrická energie MWh, teplo GJ (uvád ná ísla spot eby jsou skute ností za rok 2010, v dalším období bude spot eba stoupat spolu se stoupající výrobou). 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (nap íklad pot eba souvisejících staveb). Ze sou asných informací nevyplývají dodate né nároky na vybudování zvláštní dopravní infrastruktury. Uhlí je expedováno dv ma hlavními cestami, vlakem a nákladními vozidly. Kapacita vlastní vle ky je dostate ná, stejn tak silnice, po které bude expedováno uhlí retailovým zákazník m nákladními vozidly. Jedinou dopravní infrastrukturou, o které se v sou asné dob uvažuje, je vybudování cesty pro vývoz vyt ženého kamene. Tato cesta by však byla budována v rámci vlastního areálu, a to z vyt ženého materiálu. 5

6 III. Údaje o výstupech: 1. Ovzduší (nap íklad p ehled zdroj zne iš ování, druh a množství emitovaných škodlivin, zp soby a ú innost zachycování zne iš ujících látek). PG Silesia nevlastní ani neprovozuje žádný spalinový zdroj zne išt ní ovzduší, elektrickou energii i teplo nakupuje od t etích osob. Metan uvol ovaný p i t žební innosti je v p evážné v tšin zachytáván a prodáván k další spot eb, k jeho velkému úniku do ovzduší nedochází. 2. Odpadní vody (nap íklad p ehled zdroj odpadních vod, množství odpadních vod a místo vypoušt ní, vypoušt né zne išt ní, isticí za ízení a jejich ú innost). Odpadní vody mají dvojí charakter: a) b žné odpadní vody. Jsou zachytávány a odvád ny kanaliza ním potrubím do isti ky odpadních vod (externí). V roce 2010 bylo do kanalizace vypušt no cca 88 tis. m 3 odpadních vod b) d lní vody. Jde o slanou podzemní vodu smísenou s užitkovou vodou využívanou p i t žb uhlí. Tato voda je potrubím odvád na do vlastní reten ní nádrže PG Silesia na pozemcích PG Silesia, kde dochází k sedimentaci kal. Pak je voda v souladu s platnými p edpisy vypoušt na do eky Wisly, což je zpoplatn no. Množství cizorodých látek (soli), které tato voda obsahuje, je pravideln sledováno a rozborováno (vlastní monitoring, monitoring státní správy). Množství vypoušt né vody je cca 1,8 mil. m 3 za rok.. 3. Odpady (nap íklad p ehled zdroj odpad, kategorizace a množství odpad, zp soby nakládání s odpady). P i t žební innosti nedochází ke vzniku žádných speciálních odpad (s výjimkou výše uvedené slané vody). V tšina odpad tak vzniká v souvislosti s provozem stroj (nap. oleje atp.). S odpady se nakládá v souladu s platnými p edpisy, norma ISO není vzhledem k nedávnému p evzetí ve spole nosti PG Silesia prozatím zavedena a její zavedení je však nedílnou sou ástí celého projektu. 4. Ostatní (nap íklad hluk a vibrace, zá ení, zápach, jiné výstupy - p ehled zdroj, množství emisí, zp soby jejich omezení). Ostatní výstupy (nap íklad hluk a vibrace, zá ení, zápach, jiné výstupy - p ehled zdroj, množství emisí, zp soby jejich omezení) nejsou podstatné. 6

7 5. Dopl ující údaje (nap íklad významné terénní úpravy a zásahy do krajiny). P i t žební innosti dochází k vyzvednutí pom rn velkého množství d lního kamene (cílov cca 0,5-0,6 mln tun ro n ), který bude bu skládkován na povrchu dolu a bude tedy tvo it haldu, nebo bude po dohod s ú ady využit p i tvorb protizáplavových hrází eky (cíl). PG Silesia bude tudíž p i nakládání s kamenem postupovat následovn : vyrovnání nerovností ve vlastním areálu a získání tak kvalitn jších ploch pro skladování uhlí a dalšího majetku; stavba protipovod ových hrází bránících pr niku vody do oblastí, na kterých se dohodne s místní samosprávou; stavba valu okolo PG Silesia, který bude eliminovat zatopení území PG Silesia; vývoz do uzav eného lomu, který bude následn rekultivován; pokud bude taková možnost, drcení a prodej pro stavební ú ely. Po vyt žení jednotlivých st n (zásob uhlí), dochází v podzemí k jejich ízenému zavalení, p esto se t žba v pr b hu asu (obvykle 1-6 let) na povrhu projeví propadem p dy v ádech desítek cm. Podle toho, jakého území a zda se propad dotkne, m že vzniknout požadavek na vyrovnání povrchu. Sou ástí areálu je um lá nádrž na sedimentaci kal. Ta bude po uzav ení dolu rekultivována zp sobem, který bude p edepsán hornickým ú adem. 7

8 C. Údaje o stavu životního prost edí v území, kde bude vývozní projekt realizován: Zem pisná poloha a administrativní údaje Oblast t žby, "Czechowice II", ve které je hlavní minerální surovinou erné uhlí a metan jako uhelného dolu KWK Silesia leží na okraji Osv timské kotliny, ohrani ený na západ oblastí Wy yn l sk (Slezská vyso ina), a na jihu Pogórzem l skim (Slezské p edh í). Vymezení oblasti je administrativní hranicí Slezska a zahrnuje následující administrativní jednotky: a) Urz d Miasta i Gminy Czechowice-Dziedzice - miasto Czechowice- Dziedzice, powiat bielskobialski b) Urz dmiasta i Gminy Pszczyna miejscowo ci Rudo towice i wiklice, powiat pszczy ski Obr. 1. Zem pisná poloha oblasti Czechowice-Dziedzice (zdroj: Program Ochrony Srodowiska dla Gminy Czechowice- Dziedzice 2004 Zdrój, powiat pszczy ski c) Urz d Gminy Gocza kowice miejscowo Gocza kowice d) Urz d Gminy Mied na miejscowo Grzawa, powiat pszczy ski e) Urz d Gminy Bestwina miejscowo Kaniów, powiat bielsko-bialski. Dot ená oblast Czechowice-Dziedzice leží v jižním Polsku, ve Slezském wojvodství, v okrese Bielsko. Podle údaj z roku 2002Czechowice-Dziedzice má obec (katastr obce) rozlohu km². 8

9 Zem pisná poloha: Czechowice-Dziedzice se nachází v jižní ásti Polska, na jižním okraji Osv timské pánve. P evážná ást obce leží v Karpatské p edhlubni. P irozená hranice dot ené oblasti jsou: z východu eka Bia a na severu - eka Wis a ze severozápadu jezero Gocza kowickie Katastr Czechowice-Dziedzice Obecje rozd len do oblastí: m sto Czechowice-Dziedzice km 2 2 mimom stská ást: km - obce: vesnice Bronów, Ligota, Zabrzeg Celková rozloha mimom stské ásti je 66 km 2 nejvyšší bod m nad mo em nejnižší bod m nad mo em Sousedící obce (katastry) z jihu: Jasienica,Bielsko-Biala ze severu:pszczyna,gocza kowice od východu:bestwina ze západu Chybie Obr.2. geografická poloha dot ené oblasti Czechowice-Dziedzice jsou obcí ležící na jižním okraji Osv timské pánve tvo ené p edevším mo skými usazeninami terciérního stá í, pod kterou se nachází karbonské vrstvy náležející k Hornoslezské uhelné pánvi. Charakteristickým rysem obce je rozd lení území z fyzickogeografického hlediska, kdy je obec tvo ena dv ma základními jednotkami rozd lenými údolím horního povodí Wisly. Oblast Czechowice-Dziedzice je význa ná výraznou rozmanitostí krajiny, v etn velkých rozdíl v relativních výškách, hustou sítí ek a roklí se strmými svahy, podmín nými sprašovými substráty. Nicmén, p evažující oblastí je rovinaté území, ploché nivní terasy údolí eky Wisly, I ownicy, Wapienicy, Jasienicy a Bialé. Charakteristickým rysem krajiny je množství rybni ních nádrží v nivních polohách. Velké plochy rybník a í ních údolí jsou p írodní pta í úto išt, a tento fakt rozhodl, že 9

10 tém polovina rozlohy katastru obce se nachází v oblasti Natura 2000 s názvem "Údolí Horní Wisly", vyhlášeném v rámci Evropské ekologické sít zemí Evropské unie. P ÍRODNÍ POM RY Geologická charakteristika Zájmové území je sou ásti Hornoslezské pánve, která je rozsáhlým sedimenta ním prostorem situovaným ve východní periférii variského horstva. Dnes má zaoblen trojúhelníkový obrys. Osv timská pánev je podjednotkou Hornoslezské pánve. V hornoslezské pánvi jsou význa né tektonické sm ry, a to hlavní, podélný, ve sm ru SSV - JJZ a p í ný ve sm ru zhruba Z - V. Výška skoku m že být až stovky m. Podobn vrásové struktury mají také sm r SSV JJZ. Obr. 3. Geologická mapa Hornoslezské pánve. Tr terciér, J-jura, T- trias, P-Perm, C-karbon (podle Pluta I 2005) 10

11 Obr. 4. Litostratigrafické len ní karbonu hornoslezské pánve eská a polská ást (podle Dopity et al. 1997, upraveno). 11

12 Povrch karbonu je nerovný, nadložní t etihorní souvrství (miocén) má proto mocnost p ibližn mezi m. Z hornin p evládají jíly, jílovce a písky. Prostor mezi eským masivem, Karpaty a Podolským masivem byl ve st edním miocénu vypln n mo ským zálivem. V obdobích, kdy siln p evládal výpar nad p ítokem, docházelo k usazování evaporit (sádrovec, soli). Na poddolovaném území se voda obohacená solemi dostává do prostor vlastního dolu, odkud je erpána na povrch. Kvartérní sedimenty, p evážn hlíny a písky, mají mocnost n kolik m až desítky m. P evážn jde o nivní sedimenty Wisly a jejich p ítok. Sedimenty zde tvo í významná ložiska. Po vyt žení písku z stává prostor zatopen jezerem o n kolikametrové hloubce. Na západní stran dobývacího prostoru je ložisko rašeliny mocné až 4 m. Ve sníženinách vznikají menší slatiništ. Antropogenní sedimenty jsou, vzhledem k dlouholeté t žb uhlí, asto p ekryty navážkou hlušiny. Na více místech je hlušina vypálena požáry. Využití krajiny Dot ené území oblasti Czechowice-Dziedzice z hlediska využití krajiny je roz len no na zem d lské p dy (orné p dy, pastviny, louky a pastviny komplexy sad, zahrad, farem), zaujímající cca 40% rozlohy, lesy (cca 16%), vodní toky a vodních plochy - v etn eky Wisly, Bialé, I ownicy a dalších vodote í, rybník a jezer (7%), m stskou zele - parky, trávníky, zelené sídlišt, prostory a sportovní za ízení, h bitovy (6%). Zastav né plochy, v etn obytných a pr myslových oblastí a komunikací zaujímají cca 31%. zem d lská p da lesy vody m stská zele zastav né plochy Obr. 5. Pom rné využití krajiny (land use). Orig. 12

13 Obr. 6.: Land use oblasti Slezsko: Orig.: Janusz Krupanek- Instytut Ekologii Terenów Uprzemys owionych Vegeta ní charakteristika Vegetace je velmi diferencovaná v závislosti na využívání jednotlivých ástí území. P vodním vegeta ním krytem celé oblasti byly listnaté lesy nižších poloh, ke kterým by též sm ovala potenciální p irozená vegetace (Obr. 6.). Hlavní složky sou asného vegeta ního krytu jsou lesní porosty (p evážn druhotné, kulturní lesy), zem d lské p dy (agrocenózy), rašeliništ a mok ady a vodní plochy (obr. 5.). Lesní plochy jsou relativn diferencované v díl í fragmenty p vodních pop. p irozených porost, produk ní lesy jsou zastoupeny výrazn mén. Významnými složkami lesních porost jsou zejména: Lesní komplexy v okolí Zabrzega, nejlépe zachované fragmenty v prostoru rezervace Rotuz. (Calamagrostio villosae - Pinetum, Molinio - Pinetum, Vaccinio uliginosi- Pinetum,Querco roboris-pinetum) zbytkové fragmenty listnatých les v lesních komplexech mezi Zbijowem a Swierkowicami (Tilio-Carpinetum) Remiza lesna Bazaniec chrán né území v oblasti Czechowice-Dziedzice - fragmenty listnatých lesù (Fraxino-Ulmetum) 13

14 Nivní a pob ežní porosty v komplexu sukcesních fází s pob ežními vrbinami v niv Wisly, asto antropogenn podmín né (Salicetum albo-fragilis, Salicetum triandroviminalis) Zem d lské p dy tvo í základní charakter krajiny, ale jsou zbaveny ady cenných rostlinných spole enstev z hlediska výskytu vzácných a ohrožených druh. Vyskytují se spole enstva t ídy Stellarietea mediae. Existence mnoha cenných druh pták. Rašeliništ a mok ady - jsou v regionálním m ítku nejcenn jšími ekosystémy. Významn se rozvíjejí v p írodní rezervaci Rotuz - mimo jiné Rhynchosporetum albae a rašeliništ se Sphagnetumm agellanici. Vodní toky a nádrže jsou zna n diferencované z pohledu p írodních hodnot. Za pozornost stojí zejména rostlinná spole enstva Trapetum natantis a Lemno minoris-salvinietum natantis. Cenné elementy flóry i fauny Flóra v oblasti Czechowice-Dziedzice je dob e prozkoumána. Jsou zaznamenány následující druhy rostlin p ísn chrán né podle polské legislativy: 1. Blechnum spicant p írodní rezervace Rotuz. 2. Cephalanthera rubra okraje les v okolí Zabrzeg-Czarnolesie. 3. Dactylorhiza maculata mokré louky oblasti, p írodní rezervace Rotuz. 4. Dactylorhiza majalis mokré louky oblasti, p írodní rezervace Rotuz. 5. Daphne mezereum okolí Zbijowa 6. Drosera rotundifolia p írodní rezervace Rotuz. 7. Epipactis helleborine lesy, parky, roztroušen v celé oblasti 8. Equisetum telmateia okolí Zbijowa. 9. Hedera helix lesy, parky, roztroušen v celé oblasti, asto antropogenní stanovišt, kde nepodléhá ochran 10. Lycopodiella inundata p írodní rezervace Rotuz. 11. Lycopodium annotinum p írodní rezervace Rotuz. 12. Najas minor výskyt ve spole enstvech:typhetum latifoliae, Glycerietum maximae, Ceratophylletum demersi, Elodeetum canadensis, Myriophylletum spicati, vytvá í též specifická spole enstva s dominancí Najas minor Najas marina. 13. Nuphar lutea ramena Wisly. 14. Nymphaea alba ramena Wisly. 15. Ranunculus aquatilis výskyt ve spole enstvech Potametumnatantis (nap.bestwi skie rybníky), ve kterých je dominantní. 16. Salvinia natans rybníky Renardowice, Bronów, Nebracz. 17. Trapa natans-vytvá í v zájmové oblasti etné fytocenozy: Trapetum natantis, Lemno minoris-salvinion natantis, Ceratophylletum demersi. Rybník Kopalniok. 18. Utricularia vulgaris- etná p ítomnost tohoto druhu zaznamenána na rybnících v Kaniowo, kde vytvá í vlastní spole enstvo. Jinak ve spole enstvech s Najas marina a Najas minor. 19. Vinca minor k oviny, zahrady - asto antropogenní stanovišt, kde nepodléhá ochran Nejvýzna n jšími zástupci fauny dot ené oblasti jsou ptáci, vázaní p edevším na nádrže stojaté vody (t n, rybníky) v údolí Wisly, dále pak významné skupiny obojživelník. 14

15 Obr. 6.: Potenciální p irozená vegetace dot ené oblast. Zdroj: SILESIA/sil/econet_polska.html 15

16 Natura 2000 V oblasti Czechowice-Dziedzice byla na ízením ministra životního prost edí dne 21. ervence 2004 z ízena zvláštní oblast ochrany pták Natura 2000 "Údolí Horní Visly". Ozna ení Natura 2000 se v Polsku používá od roku 2001 a je sou ástí ochrany ohrožených druh voln žijících živo ich evropského kontinentu-evropské ekologické sít Natura2000 v rámci tzv. Sm rnice o ptácích 79/409/EHS (1979) a Sm rnice o stanovištích 92/43/ EHS (1992). Tyto sm rnice vyžadují od lenských stát EU ochranu voln žijících pták a jejich stanoviš a významných stanoviš druh rostlin a živo ich. Natura 2000 poskytuje základ pro harmonické soužití lov ka s p írodou, hledáním kompromisu mezi akutními hospodá skými výhodami a ochranou životního prost edí. V sou asné dob jev Polsku založeno 72 oblastí Natura 2000 pta ích oblastí. V dot eném území se nachází oblast Natura 2000 Horního údolí eky Wisly, která zaujímá plochu ha, z toho do oblasti Czechowice-Dziedzice spadá ha, tj.12,8% všech výše uvedených oblasti. Obr.7.: NATURA 2000 v zájmové oblasti Czechowice-Dziedzice 16

17 Soustava evropsky významných území Natura 2000 Vstupem Polské republiky do Evropské unie byla ochrana p írody a krajiny v Polsku povýšena na evropskou úrove. Pro Polskou republiku vznikla povinnost za lenit (transponovat) do svého právního ádu mimo jiné i povinnosti vyplývající ze dvou základních sm rnic, upravujících ochranu p írody v EU: Sm rnici Rady 79/409/EHS, o ochran voln žijících pták a Sm rnici Rady 92/43/EHS, o ochran p írodních stanoviš voln žijících živo ichu a plan rostoucích rostlin. Sm rnice Rady 79/409/EHS, o ochran voln žijících pták (Birds directive) je historicky první právní p edpis zemí Evropských spole enství na ochranu p írody. Sm rnice má 19 lánk a 5 p íloh. Podle lánku. 4 sm rnice mají lenské státy za povinnost pro druhy a poddruhy pták, uvedených v p íloze I a dále pro pravideln se vyskytující tažné druhy pták z izovat tzv. území zvláštní ochrany (SPA: Special Protection Areas tzv. Pta í oblasti). Jednotlivé p ílohy sm rnice, obsahující druhové seznamy, byly postupn novelizovány. Podle této sm rnice jsou ovšem chrán ny v krajin i všechny ostatní struktury, sloužící ochran t chto pta ích druh Sm rnice Rady 92/43/EHS, o ochran p írodních stanoviš, voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin (Habitats directive) stanovila p vodn termín vzniku seznamu chrán ných lokalit celého Spole enství na rok Díky prodlevám lenských státu s transpozicí sm rnice byly první tzv. národní seznamy p edloženy Evropské komisi až po uvalení sankcí na n které státy v roce Cílem sm rnice je p ispívat k zabezpe ení biologické rozmanitosti prost ednictvím ochrany p írodních stanoviš a voln žijící fauny a flóry na evropském území lenských stát. Sm rnice je tvo ena 24 lánky a 6 p ílohami. V roce 1997 byla sm rnice novelizována (zejména její p ílohy I a II), další dopln ní druhových seznamu v p ílohách sm rnice navrhly nov p istupující lenské státy v etn Polské republiky. O pln ní povinností, vyplývajících ze Obr. 8.: NATURA sm rnice, musí lenské státy v šestiletých intervalech informovat Evropskou komisi. Nejrozsáhlejší povinností, plynoucí 17

18 ze sm rnice, je vytvo ení a aktivní ochrana soustavy lokalit, pro niž se zavádí název Natura Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupn m ochrany, která umož uje zachovat p írodní stanovišt a stanovišt druh v jejich p irozeném areálu rozší ení ve stavu p íznivém z hlediska ochrany nebo pop ípad umožní tento stav obnovit. V Polské republice je soustava Natura 2000 tvo ena dv ma typy území: pta ími oblastmi (viz Birds directive) a evropsky významnými lokalitami (viz Habitats directive). Pta í území Významná Pta í území (Bird Areas) mezinárodního významu zahrnuje v ásti Horní Wisly údolní nádrž Gocza kowicka a etné rybni ní komplexy. Byla stanovena na základ tzv. Sm rnice o ptácích zabývající se ochranou voln žijících pták. Kulturní nádrže (rybníky) roztroušené plošn po celém území, mají významnou hospodá skou i ekologickou funkci. Tyto vodní útvary jsou asto pokryté emerzní, submerzní i litorární vegetací, na hrázích asto rostou staré listnaté stromy. Rybníky jsou napájeny vodami eky Wisly a jejích p ítok. V Pta ím území Horního údolí eky Wisly z staly terestrické biotopy, fragmenty lužních les, bažiny a rašeliništn se specifickou vegetací. V oblastech bez p irozených jezer a nádrží jsou rybni ní nádrže pro mnoho cenných druh rostlina živo ich náhradní mok adní prost edí. Obr.9.: NATURA 2000 Pta í území 18

19 V rámci soustavy Natura 2000, je v Pta ím území Horní údolí eky Wisly identifikováno 29 druh pták ze seznamu tzv. Sm rnice o ptácích, a 8 druh polské ervené knihy PCK. V období rozmnožování žije v oblasti, nejmén 1% národní populace t chto druh pták (tabulka 1). V oblasti Horního údolí eky Wisly, která tvo í sou ást soustavy Natura 2000, se nachází p írodní rezervace Rotuz (na rozhraní územních jednotek obcí Czechowice-Dziedzice (10,4ha) a obce Chybie. Je to jediná rezervace v provincii Slezsko tvo ená hlubokými vrstvami rašeliny (až 4 metry). Toto území je významným úto išt m ohrožených druh v Polsku. Území Natura 2000 v územní jednotce Czechowice-Dziedzice je situováno do hust osídlené oblasti, s budovami roztroušenými v zem d lské krajin. V oblasti p sobnosti sm rnice o ptácích nestanoví podmínky Natura 2000 výrazné omezení innosti ekonomických aktivit, zem d lství, lesnictví, myslivosti a rybá ství, za p edpokladu, že neohrozí zachování p írodních stanoviš a vlivy na v druhy rostlin a živo ich, jejichž ochrana byla jmenována, nebude výrazn negativní. Ohrožení pta ích populací v Údolí Horní Wisly by mohlo nastat zejména likvidací nebo zm nou využití chovných rybník, odstra ování ostrov a nadm rným používáním chemických hnojiv a pesticid (Aktualizacja Programu Ochrony rodowiskadla Gminy Czechowice-Dziedzicena lata z perspektyw do roku 2016). "Údolí Horní Wisly" kód PLB Speciální oblasti ochrany ptactva (SPA), pat ící do Evropské sít Natura 2000 byla vyhlášena v dubnu 2004 a zaujímá plochu 24, hektar, z nichž pouze ha leží uvnit administrativních hranic obcí Czechowice-Dziedzice. Plocha speciální oblasti ochrany ptactva (SPA) zahrnuje ást Horní Wisly, údolní nádrž Gocza kowickie, rozsáhlé komplexy rybník a na dolním toku. Údolní nádrž Gocza kowickie je rekrea ní nádrží (koupání, vodní sporty), ryba ení je zde možné pouze ze b ehu a je omezeno vydáním povolení. Rybníky jsou vesm s intenzivn rybá sky obhospoda ované (intenzivní chov kapra), na podzim probíhá intenzivní lov vodního ptactva. Oblast je hust obydlená, s rozptýlenými objekty mezi zem d lskými kulturami. Lesy jsou zachovány pouze jako fragmenty. 19

20 mok ady orná p da listnaté lesy smíšené lesy kulturní lesy louky a pastviny zem d lské oblasti s vysokým podílem p írodních prvk vodní plochy komplexní systémy plodin a p dy Obr. 10.: Struktura krajinného pokryvu Pta ího území Údolí HorníVisly (pom rné hodnoty) Zdroj:: Standardow formular zdanych dla obszarów NATURA Aktualizacja Programu Ochrony rodowiska dla Gminy Czechowice-Dziedzice na lata z perspektyw do roku 2016). V Pta í oblasti, "údolí Horní Visly," je uvád no nejmén 29 druh pták, uvedených v p íloze I Sm rnice o ochran pták a 8 druh pták, které jsou uvedeny v polské ervené knize (Red Book). V období rozmnožování tuto oblast obývá alespo 1% populace t chto druh domácích pták. B hem migrace koncentrace mok adních pták p ekra uje 20 tisíc jedinc (tabulka 2). Tabulka: 1.: Seznam druh pták v oblasti "Údolí Horní Wisly"(Druhy vyjmenované v p íloze I Sm rnice o ochran pták 79/409/EWG) trvalé populace Kód Název druhu Trvalá Polsky esky (v decký název) populace Migra ní populace A021 B k buka velký (Botaurus stellaris) 15 m A022 B czek buká ek malý (Ixobrychus minutus) 7 18 p C A023 lepowron kvakoš no ní (Nycticorax nycticorax) 137 p A A026 Czaplana dobna volavka st íbrná (Egretta garzetta) 9 i D A027 Czapla bia a volavka bílá (Egretta alba) i C A031 Bocian bia y- áp bílý (Ciconia ciconia) 30 p C A038 ab d krzykliwy labu zp vná (Cygnus cygus) P D A072 Trzmiel ojada v elojed lesní (Pernis apivorus) 0 1 p D A075 Bielik orel mo ský (Haliaeetus albicilla) 1 p C A081 B otniak stawowy moták pochop (Circus aeruginosus) 11 p P A119 Kropiatka ch ástal kropenatý (Porzana porzana) 10 p C A120 Zielonka ch ástal malý (Porzana parva) 1 p D A122 Derkacz ch ástal polní (Crex crex) 1 5 m D A127 uraw je áb popelavý (Grus grus) 1 2 p C A132 Szablodziób tenkozobec opa ný (Recurvirostra 2 p A avosetta) A176 Mewa czarnog owa racek ernohlavý (Larus 1 4 p B melanocephalus) A193 Rybitwa rzeczna rybák obecný (Sterna hirundo) 230 p B A196 Rybitwa bia ow sa rybák bahenní (Chlidonias 200 p A Ozna ení vzhledem k po etnosti populací C 20

21 hybridus) A197 Rybitwa czarna rybák erný (Chlidonias niger) 157 p B A229 Zimorodek led á ek í ní (Alcedo atthis) 10 p C A234 Dzi cio zielonosiwy žluna šedá (Picus canus) P D A236 Dzi cio czarny datel erný (Dryocopus martius) 1 2 p D A238 Dzi cio redni strakapoud prost ední (Dendrocopos 10 p D medius) A272 Podró niczek slavík modrá ek (Luscinia svecica) 2 3 p C A307 Jarz batka p nice vlašská (Sylvia nisoria) P D A321 Mucho ówka bia oszyja lejsek b lokrký (Ficedula albicollis) p C A338 G siorek uhýk obecný (Lanius collurio) P D A339 Dzierzba czarnoczelna- uhýk malý (Lanius minor) 0 1 p C A379 Ortolan strnad zahradní (Emberiza hortulana) 1 2 p D Tabulka: 2.: Seznam druh pták v oblasti "Údolí Horní Wisly"(Druhy vyjmenované v p íloze I Sm rnice o ochran pták 79/409/EWG) migrující populace Kód Název druhu Polsky esky (v decký název) Rozmnožující se populace A004 Perkozek potápka malá (Tachybaptus ruficollis) 63 p C A005 Perkozd wuczuby potápka rohá (Podicep scristatus) 513 p 2130 i B A006 Perkozrd zawoszyi - potápka rudokrká (Podiceps 11 p C grisegena) A008 Zausznik - potápka ernokrká (Podiceps nigricollis) 666 p A A036 ab d niemy labu velká (Cygnus olor) 34 p C A051 Krakwa kop ivka obecná (Anas strepera) 54 p C A052 Cyraneczka írka obecná (Anas crecca) 5 p C A053 Krzy ówka kachna divoká (Anas platyrhynchos) 560 p A055 Cyranka írka modrá (Anas querquedula) 46 p C A056 P askonos - lži ák pestrý (Anas clypeata) 25 p 500 i C A059 G owienka - polák velký (Aythya felina) 274 p C A061 Czernica - (Aythya fuligula) 339 p B A118 Wodnik ch ástal vodní (Rallus aquaticus) 12 p C A123 Kokoszka slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) 86 p C A125 yska - lyska erná (Fulica atra) 481 p C A136 Sieweczka rzeczna kulík í ní (Charadrius dubius) 26 p C A153 Kszyk bekasina otavní (Gallinago gallinaro) 3 p D A162 Krwawodziób tenkzobec opa ný (Tringa tetanus) 45 p C A179 mieszka racek chechtavý (Larus ridibundus) p B Ozna ení vzhledem k po etnosti populací Odhad velikosti populace daného druhu v oblasti,ve vztahu k po etnosti populace dané zem : - A %, B -2-15%, C -0-2%, D- po et jedinc je zanedbatelný, P- po et pár, a- po et jedinc, m- po et tokajících samc, P- neuveden p esný po et pár /jednotlivc Zdroj: standardní formulá údaj o území soustavy Natura