Analýza vzdělávacích potřeb poskytovatelů sociálních služeb

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza vzdělávacích potřeb poskytovatelů sociálních služeb"

Transkript

1 Primární část Zpráva ze sociologického výzkumu Analýza vzdělávacích potřeb poskytovatelů sociálních služeb Zadavatel: Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o.p.s. Vítkova 10/241, Praha 8 Zpracovatel: Daniel Topinka, e- mail: červenec 2005

2 2 OBSAH: I. Úvod str. 3-4 II. Metodika str. 4-5 III. Podrobné výsledky a rozbory 1. Zkoumaný vzorek str Obeznámenost s oblastí řízení a zvyšování kvality poskytovaných služeb str Zájem o zavedení některé z metod str Motivační a demotivační faktory str Vzdělávací potřeby str Komunitní plánování str IV. Hlavní výsledky a doporučení str V. Zhodnocení výzkumu str. 82 VI. Dodatky str. 83

3 3 I. ÚVOD: Sociologický výzkum se zaměřil na zmapování aktuálního stavu v oblasti řízení a zvyšování kvality mezi poskytovateli sociálních služeb na území statutárního města Ostravy. Výzkum proběhnul napříč celým spektrem organizací poskytujících sociální služby, přičemž si kladl za cíl: a) popsat aktuální stav znalostí v oblasti řízení a zvyšování kvality poskytovaných služeb a případný rozsah implementace nových metod, b) zjistit zájem o zavedení některé z metod řízení a zvyšování kvality v organizaci, c) zjistit působící motivační a demotivační faktory související se zaváděním metod, d) detekovat vzdělávací potřeby s ohledem na dílčí oblasti řízení a zvyšování kvality poskytovaných služeb, včetně potřeb pracovníků týkajících se efektivního zajištění vzdělávacích akcí, e) zachytit některé postoje zaměstnanců organizací ke komunitnímu plánování sociálních služeb a regionálnímu informačnímu systému (RISK). Výsledky sociologického výzkumu mají sloužit jako podklad pro vypracování vzdělávacího projektu, který bude reflektovat postoje pracovníků sociálních služeb a aktuální stav v oblasti řízení a zvyšování kvality. S tímto záměrem byli obeznámeni všichni dotázaní a motivováni ke spoluúčasti, neboť svými odpověďmi přímo přispěli k vytvoření projektu, z něhož budou mít užitek, a jehož cílem je co nejvíce zrcadlit momentální potřeby pracovníků služeb. Samotný výzkum mezi zaměstnanci měl dozajista i vedlejší efekt respondenti zaznamenali zájem o oblast zvyšování kvality sociálních služeb ze strany Magistrátu města Ostravy a Vzdělávacího centra pro veřejnou správu ČR, jejichž jménem byli dotázaní osloveni k vyplnění dotazníku. Pro mnohé může být výzkum dalším signálem, že

4 4 zájem o tuto oblast roste, pro mnohé zase výzvou k obeznámení se s něčím novým nebo alespoň zamyšlením se nad vlastní prací. Výzkum se zaměřil na organizace poskytující sociální služby a zadavatele sociálních služeb na území města Ostravy. Jednalo se o Magistrát města Ostravy, úřady městských obvodů, příspěvkové organizace, organizační složky zřizované statutárním městem a nestátní neziskové organizace. Výzkum byl koncipován tak, aby byly osloveny různé kategorie zaměstnanců poskytovatelů služeb, přičemž bylo nutné získat podporu a důvěru organizací. Poskytovatelé sociálních služeb byli napříč celým spektrem osloveni prostřednictvím Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Ostravy, což přispělo k vysoké návratnosti dotazníků a významně podpořilo hodnověrnost celého šetření u respondentů. Výzkum proběhnul v červenci roku 2005 a jeho výsledky lze interpretovat a vztahovat pouze k tomuto datu. II. METODIKA: Šetření proběhlo za použití standardních sociologických výzkumných metod a technik. Data byla sebrána dotazníkovou technikou. Zkoumanou populací byli zaměstnanci poskytovatelů sociálních služeb, kteří služby poskytují na území města Ostravy a z nich jsme vybrali potřebný vzorek. Pro potřeby výzkumu nebylo nutné oslovit všechny zaměstnance jednotlivých organizací. Vzhledem k pestrosti organizací, různorodosti poskytovaných služeb a potřebě zacílit šetření vzhledem k vnitřní stratifikaci organizací, postačovalo provést patřičný výběr vzorku, který by zrcadlil celou populaci. Při výběru jsme se rozhodli kombinovat některé techniky výběru vzorku. Jednalo se o stratifikovaný výběr z hlediska pracovní pozice v organizaci a dále systematický výběr mezi řadovými zaměstnanci. Každá organizace byla seznámena s postupem, jak vhodně oslovit a vybrat zaměstnance podle výběrového klíče, který jsme odvodili z celkového počtu zaměstnanců pracujících v sociálních službách.

5 5 Vedoucí pracovníci organizací byli osloveni průvodním dopisem, kde jim byl vysvětlen cíl celého šetření, obdrželi instrukce k provedení výběru ( výběrový klíč ) a k dodržení anonymity, včetně způsobu zajištění návratu vyplněných dotazníků zpět na Magistrát města Ostravy. K průvodnímu dopisu byl přiložen příslušný počet dotazníků s obálkami, který byl odvozen od nám známého celkového počtu zaměstnanců v organizacích. Zaměstnanci Magistrátu odevzdali zalepené obálky s dotazníky zpracovateli, žádné z nich nebyly předány zpracovateli rozbalené či poškozené, byla dodržena všechna pravidla zaručující anonymitu každého zaměstnance. Zpracovatel se zavázal, že odpovědi z dotazníků převede do statistické podoby a poté dotazníky skartuje, aby nedošlo k jejich možnému zneužití. Z datového souboru nelze identifikovat žádného respondenta. Zaměstnanci byli v záhlaví dotazníku seznámeni s cílem šetření, byli požádáni o pravdivé zodpovězení otázek, informováni o způsobu zaznamenávaní odpovědí a postupu zaručujícího jejich anonymitu. Celkem bylo distribuováno 1250 dotazníků s předpokladem, že skutečně oslovených zaměstnanců bude o něco méně. Na základě složení vzorku můžeme říci, že výběrový klíč, o jehož dodržení jsme vedoucí organizací požádali v průvodním dopisu, byl respektován. Nemohl ale počítat se zaměstnanci, kteří byli v danou chvíli v pracovní neschopnosti, vyslaní na služební cestu, čerpali dovolenou nebo byli jiným způsobem zaneprázdněni. Počet skutečně oslovených byl ve skutečnosti o něco menší, s čímž jsme počítali. Navrácených dotazníků bylo celkem 813. Asi 60 dotazníků dorazilo s výrazným časovým zpožděním a nebylo možné je do analýzy zahrnout. Během vkládání dat bylo vyřazeno 19 dotazníků a to z důvodu nevěrohodnosti nebo neúplnosti vyplnění. Někteří do obálek vložili dotazníky bez zaznamenaných odpovědí. Do analýzy tedy celkem vstoupilo 734 dotazníků, celková návratnost tedy činila 65 %. Harmonogram šetření se skládal z přípravy a formulace předmětu výzkumu, přípravy dotazníků, předvýzkumu, distribuce dotazníků, sběru dat, vkládání dat, jejich počítačového zpracování, další úpravy dat, statistického vyhodnocení a zpracování výzkumné zprávy.

6 6 III. PODROBNÉ VÝSLEDKY A ROZBORY: 1. Zkoumaný vzorek Výběrový vzorek čítá celkem 734 zaměstnanců organizací poskytujících sociální služby. Je velmi různorodý a podle námi zvolených kritérií můžeme zaměstnance zatřídit do různých skupin a kategorií. Mezi tato kritéria patří především věk, pohlaví, dosažené vzdělání, pracovní pozice, doba praxe v sociálních službách, doba práce v organizaci a profese. Rozlišit lze také jednotlivé organizace a to podle spádových oblastí, z nichž pochází klientela, dále podle typu klientely, místa působení, počtu klientů v péči, typu organizace a druhu poskytovaných služeb. Nejdříve se budeme věnovat respondentům a poté i organizacím. Dotázaní považovali za nejcitlivější údaj, který měli v dotazníku označit, svůj věk. Téměř třetina z nich odmítla uvést rok narození. Stejně jako u některých dalších údajů zde platí, že řada respondentů úzkostlivě dbala na to, aby nebyla žádným způsobem identifikovatelná. Údaje, které by mohly vést podle respondentů k vyzrazení, zůstávaly častěji bez odpovědi, v několika případech dali dotazovaní průchod svým obavám poznámkou do dotazníku. Záměrem šetření nebylo nikterak pátrat po tom, jak jednotlivé osoby odpovídaly a postupně je odhalovat, ale nalézt a zachytit hlavní trendy v postojích a názorech na oblast vzdělávacích potřeb podle významných skupin a kategorií. Přesto je asi na místě se ptát, proč třetina respondentů vážila a třídila otázky na ty, které lze s klidem a pravdivě zodpovědět a na ty, které by teoreticky umožnily jejich identifikaci. Obavy z identifikace organizací se odrazily i na pečlivém zalepování obálek, které někteří respondenti po důkladném zalepení ještě přelepovali průhlednou lepící páskou. Mezi nejcitlivější otázky vedle otázky po udání roku narození patřily otázky zjišťující počet odpracovaných let u organizace a počet klientů, o které se organizace stará. Skutečností je, že získání těchto údajů je pro výzkum nezbytné, neboť musíme zohledňovat proměnné, které významně ovlivňují postoje zaměstnanců a mezi ně věk bezesporu patří.

7 7 Průměrný věk respondentů činil 42 let, přičemž nejmladšímu bylo 21 let. Z hlediska věku se ukázalo jako užitečné roztřídit zaměstnance do čtyř kategorií. Každá z těchto kategorií obsahuje přibližně stejný počet zaměstnanců. Podle věku budeme rozlišovat kategorii zaměstnanců do 29 let, dále od 30 do 39 let, od 40 do 49 a více než 50 let. pohlaví Dalším znakem, který je významný pro rozlišení populace, je pohlaví. Lze očekávat, že názory žen žena 90 a mužů se budou v mnohém lišit. Překvapením asi nebude informace, muž 10 že v oblasti sociálních služeb pracují převážně ženy. Z hlediska pohlaví mezi zaměstnanci zcela dominují, je 0 Percent jich 90 %. Zbývajících 10 % patří mužům. Vzdělání je výsledkem procesu získávání vědomostí a 50 dosažené vzdělání schopností. Často bývá spojeno s vyšší prestiží a dovednostním kapitálem. Mezi zaměstnanci 30 sociálních služeb dominují středoškoláci s maturitou (45%). 20 Vysokoškoláků je celkem 13,1%, zaměstnanců s vyšším odborným vzděláním 14,2 %. Percent základní, nevyučen 12 základní, vyučen 14 střední s maturitou střední bez maturity 5 vyšší odborné 8 vysokoškolské (Mgr., vysokoškolské (Bc.)

8 8 Každá organizace má vytvořenou strukturovanou hierarchii pracovních pozic. Ve výzkumu se měli zaměstnanci přiřadit k jedné ze čtyř předdefinovaných úrovní, které odlišovaly řadové zaměstnance, kteří bývají v přímém kontaktu s klienty, řadové zaměstnance, kteří naopak nemají přímý kontakt s klienty, zaměstnance střední úrovně řízení a zaměstnance vrcholového managementu. Poslední dvě jmenované kategorie zahrnují řídící (vedoucí) pracovníky. Z dotázaných se čtyři pětiny zaměstnanců označily jako řadoví pracovníci (79,7 %) a pětina jako vedoucí (20,3 %). V sociálních službách převažují řadoví pracovníci v přímém kontaktu s klienty. pracovní pozice vrcholový management 5,2% střední úrov. řízení 15,1% řadový bez kontaktu 7,6% řadový v kontaktu 72,1% V organizaci pracuje zaměstnanec průměrně 7,7 let. Příliv nových zaměstnanců do organizací poskytujících sociální služby byl markantní v roce 1992 a také v období Od roku 2000 se situace stabilizuje a do organizací přichází každoročně téměř desetina

9 9 nových zaměstnanců. V organizacích tak vedle sebe pracují zaměstnanci s dlouhodobou či střednědobou zkušeností a nováčci, kteří každoročně přichází v rámci běžné fluktuace nebo nastupují na nově vytvořená místa. Podle doby práce v organizaci budeme rozlišovat zaměstnance pracující do jednoho roku, dva až tři roky, čtyři až šest let, sedm až dvanáct let a déle než třináct let. Pro řadu zaměstnanců není jejich organizace v oblasti sociálních služeb první, v které pracují. Proto je doba praxe v sociálních službách o něco delší ve srovnání s dobou působení v organizaci. Průměrná praxe zaměstnance v sociálních službách je 9,5 let. Z hlediska praxe má smysl rozlišovat mezi čtyřmi kategoriemi zaměstnanců. Jedná se o zaměstnance s praxí do tří let, od čtyř do osmi let, od devíti do třinácti let a nad čtrnáct let. Každá z těchto kategorií obsahuje zhruba stejný počet zaměstnanců. Pokud srovnáme průměrnou dobu práce ve vlastní organizaci a průměrnou dobu praxe v sociálních službách, tak rozdíl činí 1,8 roku. Průměrný zaměstnanec tak mimo svou organizaci strávil přibližně jednu pětinu své kariéry ve službách. 60 profesní kategorie Zaměstnanci se také měli podle své odbornosti zařadit k jedné ze tří profesí. Vzhledem k práci v sociálních službách rozlišujeme 40 profesi sociálního, zdravotního a jiného pracovníka. K profesi sociálního pracovníka se přiřadilo 54,8 % zaměstnanců, ke kategorii zdravotního pracovníka 25,8 %. Percent 10 0 sociální zdravotní ostatní Zbývajících 19,5 % zaměstnanců se nezařadilo do žádné z těchto kategorií (kategorie ostatní).

10 10 Podle skupinové příslušnosti související s typem poskytovaných služeb se respondenti zařazovali jako pracovníci úřadu, rezidenčních (pobytových) služeb, terénních služeb a jiných služeb. Většinou se označili za pracovníky rezidenčních služeb (43,2 %), třetina za pracovníky jiných služeb (28,1 %), pětina za pracovníky úřadu (18,6 %) a desetina za pracovníky služeb terénních (10,2 %). typ poskytovaných služeb úřad jiné služby 18,6% 28,1% terénní služby 10,2% rezidenční služby 43,2% Organizace poskytující sociální služby můžeme rozlišit podle několika kritérií. Některá kritéria odvozujeme od osob, o které organizace pečují. Podle heterogenity služeb lze rozlišit organizace různorodé a specializované. Organizace může pečovat současně o různorodou klientelu nebo se specializovat na jeden vymezený typ klientů. Zjistili jsme, že jednomu typu klientely svou specializovanou péči věnuje 15,6 % organizací. Většina sociálních služeb je tak poskytovaná více typům klientely současně (84,4 %).

11 11 Podle spádové oblasti, z nichž klienti pochází, rozeznáváme tři typy organizací. Patří sem organizace poskytující péči klientům v rámci svého městského obvodu, organizace pečující o klienty i z jiných městských obvodů a organizace s klienty pocházejícími i z oblastí mimo město. Mezi poslední jmenované patří téměř dvě třetiny tzv. mimoměstských klientů (60,3 %). Třetina klientů se rekrutuje také z okolních z obvodů a jen desetina klientů pochází přímo z obvodu, ve kterém organizace sídlí (10,7 %). 70 spádové oblasti klientů Percent i z ostatních obvodů z městského obvodu z oblastí mimo město Podle místní příslušnosti můžeme hovořit o dvou typech organizací. Prvním typem jsou organizace lokálního charakteru, které působí výhradně na teritoriu města Ostravy a nemají žádné přesahy za hranice města. Druhým typem jsou organizace, které přesahují lokalitu a působí současně i mimo Ostravu. Často mívají charakter celostátní a jejich centrála je umístěna mimo město. Vzhledem k jejich odlišnému charakteru je budeme dále v textu

12 12 označovat jako mimoměstské organizace, lokální organizace jako městské organizace. Nejedná se o nějaké stigmatizující označení, ale jak se dále v textu ukáže, toto rozlišující kritérium je velmi důležité. Podle zvolených kritérií je městských organizací více než polovina (55,1 %), organizací mimoměstských méně než polovina (44,9 %). Nesmíme opomenout rozlišení podle typů klientely, s nimiž organizace pracují. V tomto ohledu jsme se inspirovali Komunitním plánem a převzali rozlišení klientů na seniory, občany s duševním onemocněním, občany s mentálním onemocněním, občany s jiným zdravotním postižením, děti a rodiny, občany společensky nepřizpůsobené, romské etnikum a prostor jsme ponechali i pro ostatní. typ klientely 70 65, ,2 53,5 50 procenta ,8 27,4 20,6 17, senioři ostatní občané s jiným zdravotním onemocněním romské etnikum děti a rodina občané společensky nepřizpůsobiví občané s mentálním onemocněním občané s duševním onemocněním

13 13 Organizace pečují o různé množství klientů, hraniční počet klientů 200 rozděluje organizace na dvě stejně početně velké kategorie. Můžeme říci, že polovina organizací se stará o klienty, jejichž počet je méně než dvě stě, druhá polovina organizací pečuje o více než dvě stě klientů. Sem spadají organizace, které mají na starost zařízení s velkou kapacitou nebo působí více plošně. Organizace podle počtu klientů v péči členíme do čtyř typů: drobné, které pečující o méně než 100 klientů, malé ( klientů), střední ( klientů) a velké, pečující o více než 350 klientů. Podle typu organizace jsou nejpočetněji zastoupeni zaměstnanci příspěvkových organizací. Následuje úřad městského obvodu (17,5 %) a nestátní neziskové organizace (15,6 %). Zaměstnanci Magistrátu města Ostravy tvoří 7,7, % a nejmenší skupinou jsou zaměstnanci organizační složky (3,3 %). typ organizace Úřad měst. obvodu 17,5% Magistrát města OV 7,7% příspěvková nestátní nezisková 56,0% 15,6% organizační složka 3,3%

14 14 2. Obeznámenost s oblastí řízení a zvyšování kvality poskytovaných služeb Naším záměrem je v této kapitole popsat skutečný stav znalostí v oblasti řízení a zvyšování kvality poskytovaných služeb a míru implementace těchto nových metod v praxi. Popis skutečného stavu vychází z deklaratorních tvrzení respondentů, kteří v dotazníku vybírali nejpřiléhavější odpověď. Předpokládali jsme, že řada zaměstnanců má obecné povědomí o procesu implementace nových metod řízení a zvyšování kvality poskytovaných služeb. S tím je spojené riziko, že se nemusí jednat o bezprostřední zkušenost, ale zkušenost zprostředkovanou, přenesenou z jiných pracovišť, které prochází procesem zavádění metod a jsou vyzdvihovány a dávány za příklad. Mnozí zaměstnanci tak mohli věci z doslechu promítat do skutečnosti ve snaze být již o krok napřed. Způsoby prezentace zavádění metod mají v diskurzu sociálních pracovníků několik významů od prosté snahy vyhovět přáním nadřízených přes opravdové úsilí napomoci zlepšení až po samospasitelská přehnaná očekávání. Předpokládali jsme proto, že řada pracovníků pod tímto tlakem může navenek deklarovat proces v pokročilejším stádiu, než v jakém ve skutečnosti je a toto riziko jsme v interpretacích zohledňovali. Otázku zjišťující přímou zkušenost se zaváděním některé z metod jsme rozšířili o další, v které měli respondenti uvést název metody, s níž mají osobní zkušenost. Předpokládali jsme, že vyznačení názvu konkrétní metody nám bude eliminovat ty respondenty o nichž jsme se zmínili výše a také ty, kteří metody nevědomě zaměňují s manažerskými či jinými metodami, které také představují jistý přínos, ale nesouvisí se zvyšováním celkové kvality služeb. Na první otázku týkající se přímé zkušenosti uvedlo celkem 44,2 % zaměstnanců, že má přímou zkušenost s některou z metod řízení a zvyšování kvality. To by znamenalo, že méně než polovina dotázaných byla či je zapojena do procesu implementace. Toto číslo je ale

15 15 spíše deklaratorní a nese v sobě riziko, na které jsme upozornili, a které by se mělo ukázat až ve vztahu k druhé otázce. Ještě dodáváme, že 55,8 % respondentů uvedlo, že žádnou zkušenost se zaváděním metod nemá. 60 přímá zkušenost s metodou Percent 0 ano ne Přejděme tedy k druhé otázce, ve které byli následně respondenti vyzváni, aby uvedli název konkrétní metody, s níž mají přímou zkušenost. Předpokládáme, že ten, kdo měl osobní zkušenost se zaváděním, musel název metody opakovaně slyšet a dobře si ho zapamatoval. Z výsledků vyčteme, že název konkrétní metody vypsala čtvrtina všech dotázaných (25,9 %). Znamená to, že z těch, kteří uvedli svou přímou zkušenost dokázaly tři pětiny následně uvést i název metody. Rozdíl mezi respondenty, kteří uvedli, že mají přímou zkušenost a těmi, kteří vypsali název metody činí 18,3 %. Můžeme říci, že méně než polovina respondentů s přímou zkušeností a tedy přibližně pětina všech dotázaných má zkušenost spíše deklaratorní než faktickou. Přesto se jedná o osoby, které mají velmi obecné povědomí o existenci metod a dokáží si alespoň rámcově představit o čem pojednávají. Ale i ti, kteří uvedli název metody, nebyli v některých případech v názvu metody přesní.

16 16 Nejčastěji se mezi názvy metod objevovalo označení Standardů kvality. Spíše okrajově se objevily metody CAF, Benchmarking, Strategické řízení a Projektové řízení. Někteří se dopouštěli nepřesností v označování a metody směšovali s některými progresivními postupy a manažerskými prvky řízení aplikovanými v organizacích. Jednalo se především o supervizi, péči o zaměstnance, změny v řídících postupech, demokratické způsoby řízení, různé formy terapie, plánování, způsoby komunikace nebo konkrétní změny v řízení pracovišť. Jednalo se o řadu prvků, které jsou také součástí některých metod řízení a zvyšování kvality. Pokud zohledníme také tuto skutečnost drobných nepřesností v pojmenování, můžeme tvrdit, že přímou faktickou zkušenost se zavádění metod řízení a zvyšování kvality má čtvrtina respondentů (25,9 %). Pětina respondentů má zkušenost spíše deklaratorní, to znamená, že má obecné povědomí o existenci metod a je motivována k jejich implementaci. Žádnou zkušenost s metodami nemá 55,8 % dotázaných. Z uvedených názvů metod je zřejmé, že přímou zkušenost mají zaměstnanci především se Standardy kvality, které byly nejčastěji citovanou metodou. Po předložení názvů osmi konkrétních metod měli respondenti označit ty metody, o kterých někdy slyšeli. Zjišťovali jsme tedy povědomí o jejich existenci obeznámenost s konkrétními metodami. Dle očekávání označila převážná část dotázaných Standardy kvality sociálních služeb (83,4 %). Méně než třetině respondentů není neznámé Strategické řízení (26,5 %) a méně než čtvrtině Projektové řízení (18,4 %). Kolem deseti procent dotázaných označilo metodu ISO a Benchmarking. Zbývající tři metody CAF, EFQM a Balanced Scorecard - se podle obeznámenosti umístily pod hranicí pěti procent. Níže uvedený graf srovnává obeznámenost s jednotlivými metodami, přičemž ilustruje jednoznačnou a dominantní pozici Standardů kvality sociální péče.

17 17 obeznámenost s konkrétní metodou 90 83, procenta ,5 18,4 18,1 8 4,2 3,6 2,6 0 ISO EFQM Standardy kvality soc. služeb CAF: Společný hodnotící rámec Projektové řízení Strategické řízení Benchmarking Balanced Scorecard Podle provedeného předvýzkumu jsme očekávali, že zaměstnanci sociálních služeb preferují metodu Standardů kvality. Proto jsme do dotazníku zařadili kontrolní otázky, které měly indikovat skutečnost, že organizace skutečně prošla nebo prochází procesem zavádění Standardů kvality. Jednalo se o další kontrolní mechanismus, jak od sebe odlišit zaměstnance s faktickou a deklaratorní zkušeností ze zavádění standardů. Patřila sem otázka zjišťující existenci aktu uzavírání dohody o poskytování služby mezi reprezentantem organizace a uživatelem služeb, přítomnost vypracovaného systému dalšího vzdělávání zaměstnanců v organizaci, přítomnost písemného postupu pro přijímání sponzorských darů a vypracování systému podávání a vyřizování stížností. Je zřejmé, že kladné odpovědi na tyto otázky musí korespondovat s odpověďmi těch, kteří uvedli přímou zkušenost se zaváděním standardů kvality resp. uvedli standardy jako metodu, s níž mají přímou zkušenost.

18 18 Můžeme říci, že podle respondentů má vypracovaný systém dalšího vzdělávání 35 % organizací. Písemný postup pro přijímání sponzorských darů má vyhotoven 45,7 % organizací, dohodu s klientem uzavírá 60,9 %. Systém podávání a vyřizování stížností má zpracováno 84,8 % organizací. Souvisí tyto indikátory standardů kvality skutečně se zaváděním metody do praxe nebo se některé prvky metody objevují izolovaně bez jakékoliv metodické souvislosti? Jak se zdá, některé prvky jsou zaváděny bez zakotvení v širším metodickém kontextu Standardů kvality a organizace k nim dospívají či již dříve dospěly na základě procesu vnitřní kultivace nebo se inspirovaly některými prvky z vnějších zdrojů. Výjimkou je systém pravidel pro další vzdělávání zaměstnanců a písemný postup pro přijímání sponzorských darů, který bezprostředně souvisí se zaváděním Standardů kvality do praxe. Systém dalšího vzdělávání zaměstnanců a definovaný postup pro přijímání sponzorských darů patří v organizacích k prvním přínosům zavádění nových metod, přítomnost dalšího vzdělávání a postupů pro přijímání sponzorských darů indikují pokročilý průběh zavádění standardů. Další zjištění: Jistým handicapem se ukazuje být lokální charakter městské organizace. Mimoměstské organizace, které překračují hranice obvodu, např. i tím, že jejich klienti pochází i z oblastí mimo Ostravu, směřují k větší konkrétní zkušenosti se zaváděním metod řízení a kvality služeb. Nevýhodou městských organizací je přílišná uzavřenost v místě, tím i menší pravděpodobnost přístupu k trendům přicházejícím zvenčí. Přístup k trendům a inovacím mnohdy vyžaduje zprostředkování, aby k přenosu informací směrem k lokálním poskytovatelům služeb vůbec došlo, což má za následek jistou časovou prodlevu. Nevýhodou je také příliš silná orientace městských organizací na klienty v rámci jednoho obvodu. Zaměstnanci městských organizací jsou obeznámeni s metodami výrazně méně než ti, jejichž organizace jsou mimoměstské. Zde se negativně promítá jistá uzavřenost

19 19 organizací městského typu. Příčin může být více (konzervativnost, nedostatek informací, zpoždění v informovanosti apod.), všechny ale souvisí s uzavřením se vůči trendům přicházejícím zvenčí. Mimoměstské organizace, jejichž působení přesahuje z různých důvodů Ostravu, disponují větším počtem zaměstnanců, kteří přišli do kontaktu s některou z metod, případně mají přímou zkušenost z implementace konkrétní metody. V tomto ohledu jsou o krok napřed. Zaměstnanci, kteří mají přímou zkušenost se zaváděním některé z metod, hodnotí vztah se zaměstnavatelem častěji než ostatní jako velmi dobrý. Implementace metod podporuje aktivní zapojení zaměstnanců do dění v organizaci, čímž může dojít k efektu pozitivnějšího hodnocení zaměstnavatele. Častější přímou zkušenost se zaváděním metod má část respondentů, která pracuje se seniory, s občany s duševním onemocněním a občany s mentálním onemocněním. Platí, že v rámci práce s těmito třemi typy klientely vládne jistá schizofrenie kvality, neboť byly identifikovány dvě odlišné skupiny zaměstnanců. Jedna skupina má přímou zkušenost ze zavádění, druhá žádnou zkušenost nemá. Může se stát, že tentýž typ klientely užívá v rovině kvality poměrně diferencované služby. Na druhou stranu zde existuje možnost šíření znalostí a zkušeností v horizontálním směru od skupiny zkušené směrem k nezkušené. Ti, kteří mají zkušenost s některou z metod, patří mezi propagátory jejich zavádění v organizaci. Zde se projevuje efekt padající sněhové koule, kdy zkušení na sebe postupně mohou nabalovat další zaměstnance, motivovat je a zkušenost jim zpřístupnit. Nejčastěji do přímého kontaktu s některou z metod přišli zaměstnanci organizační složky a nestátních neziskových organizací.

20 20 Do přímého kontaktu s některou z metod přišli nejméně často zaměstnanci úřadů městských obvodů. Patří k těm, kterých se metody doposud nijak nedotkly. Nejvíce obeznámení s metodami jsou zaměstnanci vrcholového managementu a zaměstnanci střední úrovně řízení. Řadoví zaměstnanci ve srovnání s vedoucími pracovníky nemají tak častou přímou zkušenost. Méně častou přímou zkušenost ze zavádění metod mají pracovníci úřadů. Čím je vyšší vzdělání respondentů, tím je i frekventovanější přímá zkušenost s některou z metod. Častější zkušenost s metodami nalezneme u zaměstnanců organizací, které pečují o více než 201 klientů. Ti, kteří vypsali název konkrétní metody, věří tomu, že je má jejich obor stále čím překvapit. V konkrétních metodách se častěji orientují zaměstnanci nestátních neziskových organizací. K Projektovému řízení, Benchmarkingu a Standardům kvality soc. péče se častěji přiklánějí ti, kteří se specializují na práci s jedním vymezeným typem klientely. Ti zaměstnanci, kteří nabyli zkušenost se zaváděním Standardů kvality, patří k organizacím, které přesahují rámec Ostravy a mají mimoměstský charakter. Absence vypracovaného systému dalšího vzdělávání v organizaci působí negativně na obeznámenost s některými metodami, obzvláště se Standardy kvality.

21 21 Za metodu, s kterou mají blízkou zkušenost, označili zaměstnanci pracující se seniory nejčastěji Standardy kvality, rovněž tak učinili i zaměstnanci pracující s občany s duševním onemocněním, méně častěji pak zaměstnanci pracující s občany s mentálním onemocněním. Strategické řízení, Projektové řízení a EFQM jsou metody známější zaměstnancům pohybujícím se v oblasti práce s dětmi a rodinou. Strategické řízení je také známé v oblasti práce s občany společensky nepřizpůsobivými. Balanced Scorecard je metoda více známá v oblasti práce s romským etnikem. Strategické řízení je metoda častěji známá v neziskovém nestátním sektoru a na úřadech městských obvodů. Projektové řízení je více známé v nestátních neziskových organizacích. Benchmarking je známý v organizační složce a nestátních neziskových organizacích. EFQM je metoda více známá v nestátních neziskových organizacích. Obeznámenost se Standardy kvality je častější u organizací příspěvkových. Pro všechny metody platí, že povědomí o nich je především doménou zaměstnanců střední úrovně řízení a zaměstnanců vrcholového managementu. Sociální pracovníci jsou častěji obeznámeni se Strategickým řízením a Projektovým řízením, zdravotní pracovníci zase se Standardy kvality.

22 22 Podle typu služeb je obeznámenost se Standardy kvality doménou služeb rezidenčních (pobytových). Strategické řízení je více známé mezi muži, Balanced Scorecard, Projektové řízení, ISO, Benchmarking a CAF zase mezi ženami. Obeznámenost s metodami souvisí se vzděláním zaměstnance. Vysokoškolské vzdělání znamená vyšší míru obeznámenosti s metodami. Obeznámenost je ale překvapivě menší u osob s vyšším odborným vzděláním. Strategické řízení je známější metodou v zařízeních menšího typu, které pečují o 101 až 200 klientů. Na obeznámenost s metodami nemá vliv věk zaměstnance nebo délka praxe v sociálních službách. V tomto směru je obeznámenost rovnoměrně rozprostřena do všech věkových kategorií a mezi zaměstnance s větší i menší dobou praxe. 3. Zájem o zavedení některé z metod Zájem o zavedení některé z metod řízení a zvyšování kvality poskytované péče projevilo celkem 75,6 % respondentů. Z toho pak jednoznačný zájem vyjádřila třetina dotázaných (35,3 %). Těch, co nedokázali definovat svůj zájem či nezájem, bylo 17,1 %. Oproti tomu nezájem projevilo 7,3 % respondentů, přičemž zcela zavádění odmítlo 1,3 %. Můžeme tedy říci, že více než jedna třetina zavádění metod jednoznačně vítá a téměř čtyři pětiny respondentů projevily o implementaci zájem. Desetinu zaměstnanců bude potřeba intenzivně přesvědčovat, zatímco dvě pětiny postačí k zavádění vhodnou formou motivovat.

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

OBČANÉ STÁLE VÍCE PREFERUJÍ SOCIÁLNÍ POLITIKU

OBČANÉ STÁLE VÍCE PREFERUJÍ SOCIÁLNÍ POLITIKU INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 11/214 vydáno dne. 11. 214 OBČANÉ STÁLE VÍCE PREFERUJÍ SOCIÁLNÍ POLITIKU ZAMĚŘENOU NA ROZŠIŘOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, NIKOLI NA ZVYŠOVÁNÍ FINANČNÍCH DÁVEK Více než polovina

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči Realizace: Sociotrendy - výzkumná agentura 2/2011 Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu

Více

III. 1.1 SEZNAM VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH OBSAH OSNOVA SEZNAMU VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB. Seznam vzdělávacích potřeb

III. 1.1 SEZNAM VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH OBSAH OSNOVA SEZNAMU VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB. Seznam vzdělávacích potřeb CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 1.1 SEZNAM VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB OBSAH A B OSNOVA SEZNAMU VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB SEZNAM VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB 23 A. Osnova seznamu vzdělávacích Osnova umožňuje

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí Květen 2010

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

Občané o americké radarové základně v ČR

Občané o americké radarové základně v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 2 0 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o americké radarové základně v ČR Technické

Více

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu Centrum vzdelávania - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Zpracovala: Dorota Madziová, Institut EuroSchola, duben 2011 V rámci projektu "Centrum vzdelávania"

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

A. STŘEDNÍ ŠKOLY OHK Karviná

A. STŘEDNÍ ŠKOLY OHK Karviná ANALÝZA POŽADAVKŮ PODNIKŮ NA ABSOLVENTY Tato analýza uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u žáků SŠ technického směru a všeobecných gymnázií v Moravskoslezském

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 4095 RESPONDENTŮ 1 1 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK 1.1 DOPORUČIL/A BYSTE SVÝM PŘÁTELŮM PRÁCI

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 Městský úřad Tišnov Vyhodnocení dotazníkového šetření Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 2 Městský úřad Tišnov V roce 2012 a 2015 proběhlo na Městském úřadě v Tišnově dotazníkové

Více

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Úvod Tato analýza je součástí grantového projektu Metodická podpora pro učitele angličtiny, zkr.

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Rozdělení rolí v rodině

Rozdělení rolí v rodině TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: +420 286 840 129, 30 E-mail: chludilo@soc.cas.cz Rozdělení rolí v rodině Technické parametry

Více

Zpráva o výsledcích dotazníkového šetření

Zpráva o výsledcích dotazníkového šetření Zpráva o výsledcích dotazníkového šetření Klíčová aktivita 04 Analýza vzdělávacích potřeb v projektu Posilování sociálního dialogu ČMKOS září 2008 1 Úvod Dotazníkové šetření bylo realizováno Oddělením

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

Vliv vzdělá(vá)ní na kariérní postup - sociologický výzkum. Jiří Meitner, Monika Šturmová, Aleš Turnovec

Vliv vzdělá(vá)ní na kariérní postup - sociologický výzkum. Jiří Meitner, Monika Šturmová, Aleš Turnovec Vliv vzdělá(vá)ní na kariérní postup - sociologický výzkum Jiří Meitner, Monika Šturmová, Aleš Turnovec Zimní semestr, ak. rok 2007/2008 Úvod Vzdělání a různé typy speciálních kvalifikací (jazykových,

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. a.s. Ž Ď Á R N A D S Á Z A V O U VÝZVA

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. a.s. Ž Ď Á R N A D S Á Z A V O U VÝZVA Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky a.s. Ž Ď Á R N A D S Á Z A V O U VÝZVA k podání nabídky na dodávku vzdělávacích služeb ORLZ CZ.04.1.03 Vzdělávání

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových

SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových organizací dětí a mládeže, nebo pracujících s dětmi a mládeží.

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 80 1 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNÍCTVA A SOCIÁLNEJ PRÁCE SV. ALŽBETY, BRATISLAVA, N. O. ÚSTAV SV. JÁNA NEPOMUKA NEUMANNA, PŘÍBRAM ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE

Více

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie Veřejnost a obnovitelné zdroje energie 3. května 2011 Zpráva z výzkumu realizovaného společností Factum Invenio Obsah Základní informace o projektu Hlavní zjištění Detailní analýza Náklady spojené s výrobou

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Pěstounská péče názory veřejnosti a pěstounských rodin

Pěstounská péče názory veřejnosti a pěstounských rodin Pěstounská péče názory veřejnosti a pěstounských rodin Tisková konference nadačního fondu Rozum a cit 1.12.2005 Základní informace o prezentovaných zjištěních Prezentované výsledky vycházejí ze dvou samostatných

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb (ke standardu 15) I. Příprava zjišťování spokojenosti uživatelů se sociálními službami 1. Před zahájením

Více

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza Velcí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Celkem bylo osloveno 75 velkých zemědělských hospodářských jednotek. Většinu (83%) tvořila zemědělská družstva s výrobní specializací na rostlinnou a živočišnou

Více

Nábor studentů výsledky a plány středních škol

Nábor studentů výsledky a plány středních škol Nábor studentů výsledky a plány středních škol Studie občanského sdružení Než zazvoní 31. března 2014 Průzkum středních škol Tento dokument shrnuje, jak probíhal nábor studentů na střední školy po celé

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ?

CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ? CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ? Dale Carnegie Training Bílá kniha Copyright 2012 Dale Carnegie & Associates, Inc. All rights reserved. driveengagement_101512_wp DŮLEŽITOST LIDÍ

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav pv9 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 29, 3 6 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o volbách do Evropského parlamentu květen 4

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Kvalita ve veřejné správě = míra naplňování

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ANALÝZA POTŘEB STUDENTŮ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Analýza potřeb studentů VŠ uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u studentů VŠ technického

Více

ŠETŘENÍ V OBLASTI VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PRACOVNÍKŮ ČINNÝCH V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

ŠETŘENÍ V OBLASTI VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PRACOVNÍKŮ ČINNÝCH V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Prostějov 22.7.2010 ŠETŘENÍ V OBLASTI VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PRACOVNÍKŮ ČINNÝCH V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Občanské sdružení LIPKA 1.5.2010 zahájilo realizaci dvouletého projektu OP LZZ "Celoživotním vzděláváním

Více

FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Zkušenost zaměstnanců POCIT OHROŽENÍ V PRÁCI Pouze 3/5 zaměstnanců se cítí v práci bezpečně v průběhu celé pracovní doby a u všech pracovních činností.

Více

Projekt: Analýza dalšího profesního vzdělávání v Pardubickém kraji. Institut rozvoje evropských regionů,o.p.s. Univerzita Pardubice

Projekt: Analýza dalšího profesního vzdělávání v Pardubickém kraji. Institut rozvoje evropských regionů,o.p.s. Univerzita Pardubice Projekt: Analýza dalšího profesního vzdělávání v Pardubickém kraji Institut rozvoje evropských regionů,o.p.s. Univerzita Pardubice Zaměření projektu Podpora rozvoje dalšího profesního vzdělávání Analýza

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce)

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Partneři projektu Skupina zaměstnavatelských svazů Slovinska (ZDS), Chorvatska (HUP), Maďarska (MGYOSZ), Rakouska (IV), Slovenska (RÚZ) a

Více

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha Jan Těšitel* Drahomíra Kušová* Karel Matějka** Martin Kuš* *Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha České Budějovice, září 2013 CÍL Cílem dotazníkového

Více

Názor na devizové intervence České národní banky

Názor na devizové intervence České národní banky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel

P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Názory na zdravotní péči u nás, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku

Názory na zdravotní péči u nás, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel.: 221 183 588 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Názory na zdravotní péči u nás, na Slovensku, v Polsku

Více

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93 HODNOCENÍ Z DEVELOPMENT CENTRA Jméno a příjmení hodnoceného: JAN NOVÁK A. Manažerské kompetence,2 Manažerské kompetence,1 -,2 -,4 Psychická stabilita Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) Předvídání

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Rozdíly v pohledu na vlastní praxi NelZP ČR a SR

Rozdíly v pohledu na vlastní praxi NelZP ČR a SR Rozdíly v pohledu na vlastní praxi NelZP ČR a SR Lenka Šnajdrová www.osetrovatelstvi.info Centrum zdravotních pomůcek Rybná 11, 1 00 Praha 1 www.pomucky.com Centrum zdravotních pomůcek a vzdělávání Filipova

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů

VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů IPN KREDO Doplňkový úkol č. VIII (KA 03) Alena Hanzelková Workshop KA05, Olomouc, 12. 5. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Cíl doplňkového úkolu č. VIII Zjistit, do

Více

PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE

PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE Cílem projektu je proměna SŠ (především odborných) v centra celoživotního učení, tzn. otevřené

Více

PO NÁS POTOPA? Roman Giebisch Národní knihovna ČR

PO NÁS POTOPA? Roman Giebisch Národní knihovna ČR PO NÁS POTOPA? Roman Giebisch Národní knihovna ČR Řízení lidských zdrojů (HR management) je jednou z klíčových součástí managementu každé instituce. Zaměstnanci pro knihovnu představují stejný potenciál

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová

Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová Úvod Česká republika prošla v období mezi roky 1997 a 2005 mnoha změnami ve sféře politické i ekonomické. V

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

80% 60% 40% 20% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 100% 80% 80% 60% 60% 40% 40% 20% 7% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 80% 100% 60% 80% 40% 20% 100% 20% 80% 60% 20%

80% 60% 40% 20% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 100% 80% 80% 60% 60% 40% 40% 20% 7% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 80% 100% 60% 80% 40% 20% 100% 20% 80% 60% 20% Anketa HODNOCENÍ VYSOKÝCH ŠKOL z pohledu zaměstnavatelů VÝSTUPY Z DOTAZNÍKU PRO Úvod Výsledky hodnocení za jednotlivá kritéria: V první polovině roku 2008 proběhlo mezi členy Svazu u a dopravy ČR dotazníkové

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

Kvalita v ošetřovatelské péči. Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010

Kvalita v ošetřovatelské péči. Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010 Kvalita v ošetřovatelské péči Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010 Kvalitní péče? Jak se společnost dokáže postarat o seniory a osoby se zdravotním postižením,

Více

Výzkum znalosti evropských fondů a vnímání jejich přínosu v České republice

Výzkum znalosti evropských fondů a vnímání jejich přínosu v České republice Výzkum znalosti evropských fondů a vnímání jejich přínosu v České republice pro září 2011 Realizovala agentura výzkumu trhu a strategického marketingu Ptašínského 8, 602 00 Brno, Tel.: 541 261 433, Fax:

Více

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Občané a zaměstnání Technické parametry Výzkum:

Více

Průzkum neziskového sektoru

Průzkum neziskového sektoru Průzkum neziskového sektoru Mikroregion Urbanická brázda Průzkum neziskového sektoru slouží jako jeden z podkladů pro aktualizaci Programu rozvoje mikroregionu Urbanická brázda a tedy jako vodítko pro

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Důchodová reforma a odbory prosinec 2010 Praha 3. prosince 2010 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Metodologie

Více

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 136 VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 1 ÚVOD A KONTEXT Ačkoliv autoři Bílé knihy (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice 2001) v rámci

Více