Život dětí v dětském domově

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Život dětí v dětském domově"

Transkript

1 Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s. r. o. Život dětí v dětském domově Sociální práce Vypracovala: Tereza Dvořáková Vedoucí práce: ThDr. Ladislava Marešová Čelákovice 2011

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. Praha Tereza Dvořáková 2

3 Poděkování ThDr. Ladislavě Marešové, za odborné vedení práce a cenné rady, které mi pomohly mou absolventskou práci zpracovat. Dále chci poděkovat pracovníkům dětského domova v Dolních Počernicích, kteří mi poskytli materiály a mnoho informací k tématu. 3

4 Obsah Úvod Cíle absolventské práce Hlavní cíl Dílčí cíle Teoretická část Historie dětských domovů v České republice Historie ústavní výchovy Příčiny umístění dětí do dětských domovů dříve a dnes Život v rodinné skupině Citová deprivace Šikana Vztahy mezi dětmi a vychovateli Volnočasové aktivity dětí Rozdíly mezi životem v rodinné skupině a životem v biologické rodině Srovnání dětských domovů v zahraničí a u nás Praktická část Úvod: Organizace dne: Odchod dítěte z domova: Role sociální pracovnice v dětském domově: Kazuistiky: Kazuistika Kazuistika Kazuistika

5 3.5.4 Kazuistika Rozhovory Metodika Rozhovory Výsledky rozhovorů: Diskuze Závěr Summary Bibliografie: Přílohy

6 Úvod Zdokonalit rodinu je nejtěžší práce na světě V. Satirová Název mé absolventské práce je Život dětí v dětském domově. Toto téma jsem si vybrala, protože mně velmi zaujala souvislá praxe v dětském domově Dolní Počernice. Ráda bych se tedy této problematice věnovala více a popsala v této práci, jak se skutečně žije dětem v dětských domovech. Má práce je zaměřena přímo na děti žijící v rodinných skupinách, pokusila jsem se popsat co nejpřesněji, jaké klady a zápory přináší život mimo biologickou rodinu. V první části mé práce jsem také zmínila důvody umístění dětí do dětských domovů v dnešní době a v minulosti, jelikož mě toto srovnání velmi zaujalo. Dále jsem se věnovala problematice citové deprivace těchto dětí a také šikaně v dětských domovech. Myslím si, že zajímavé je i trávení volného času dětí, toto téma jsem porovnala s trávením volného času dětí vyrůstajících v biologické rodině, zjistila jsem, zda jsou zde nějaké rozdíly. Informace k tématu jsem získávala od vychovatelů, dětí, které žijí v dětských domovech, z rozhovorů s nimi, z materiálů které mi dětský domov poskytne, z odborné literatury a také z odborných internetových stránek. Svou prací bych chtěla laické veřejnosti více přiblížit život dítěte, které je umístěno v dětském domově, jaká má výchova mimo biologickou rodinu negativa a čím vším mohou být děti ohroženy. 6

7 1 Cíle absolventské práce 1.1 Hlavní cíl Popsat život dítěte vyrůstajícího v dětském domově 1.2 Dílčí cíle Popsat fungování rodinné skupiny Zjistit harmonogram dětí Popsat důvody umístění dětí do dětských domovů dnes a v minulosti 7

8 2. Teoretická část 2.1 Historie dětských domovů v České republice Dětský domov je charakterizován jako zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy dětí a mládeže. Výchovná zařízení můžeme rozdělit do několika typů, mezi které patří právě dětský domov. Dalšími typy jsou kojenecký ústav, diagnostický ústav nebo ústavy sociální péče pro děti. Samotný dětský domov poté můžeme dále rozlišit na dětský domov pro děti od 1 roku do 3 let věku (výjimečně do 6 let věku) a pro děti od 3-6 let do 18 let. Neznamená to ale, že všechny děti musí opustit domov v 18 letech. Dnes mají mladiství možnost si pobyt v dětském domově prodloužit na vlastní žádost (nejčastěji se tak stává kvůli přípravě na budoucí povolání). V dětském domově poté mohou pobývat až do 26 let. Důvodem vzniku dětských domovů je pomoc dítěti, které v biologické rodině trpělo nějakými nedostatky či se mu nedostávalo správné výchovy. Umístění do dětského domova také hraje důležitou roli, pokud je dítě ohroženo na zdraví, životě nebo jsou omezována jeho práva. V další řadě se v této kapitole chci zaměřit na novodobější historii dětských domovů. Myslím, že je velice zajímavé, jak se fungování dětského domova změnilo za posledních let. V této době neexistovaly rodinné skupiny, jak je známe dnes v mnoha dětských domovech. Děti byly rozděleny na chlapce a dívky do skupin. Ve skupině bylo kolem patnácti dětí, která často žily pouze ve dvou pokojích s palandami. Společenská místnost sloužila jako studovna, podobala se školní třídě. Na jednu skupinu dětí byli pouze dva vychovatelé - jeden denní a druhý noční. Zvlášť pak v dětském domově fungovala švadlena a pradlena. Pokud některé z dětí onemocnělo (chřipka, angína, neštovice), bylo dáno do tzv. izolace, kam za ním docházel lékař a vychovatel, ostatní děti k němu přístup neměly. Pravidelně spolu děti chodily do jídelny na snídani, oběd a večeři vše bylo velmi organizované. Každý víkend dětské domovy konaly výlety, jelikož ještě v této době byly do domova umisťováni nejvíce sirotci, kteří neměli možnost poznávat různá místa jinak, než jim bylo zprostředkováno dětským domovem. Dětský domov v Dolních Počernicích úzce spolupracoval se Salesiány, kteří každou neděli děti učili některým dovednostem, jako například hře na hudební nástroj, společenským hrám apod. Sponzoři se o dětské domovy zajímali, ale sponzorovali více stravu než materiální věci. Postupem času se počet dětí snížil na na jednu skupinu. Stále však byly rozděleny na 8

9 chlapce a dívky. Již se ale více přibližovaly dnešním rodinným skupinám. Ještě nedávno však neměli příbuzní takovou možnost děti navštěvovat, byly přísně stanovené návštěvní hodiny. Vznik rodinných skupin je podle mě velký krok dopředu a vidím to u dětí jako velmi prospěšné. Děti sice nemají svou rodinu a dětský domov ji plně nahradit nemůže, ale učí se péči o domácnost a v rodinné skupině se vychovatelé snaží o stejné fungování, jako je to v domácnosti běžné rodiny. *Rozhovor s Marií Frantzovou, vychovatelka 1.rodinná skupina, dětský domov Dolní Počernice, Dětské domovy jako takové máme v České republice dvojího typu - dětský domov a dětský domov se školou. Dětský domov zajišťuje péči o dítě podle jeho individuálních potřeb. Plní úkoly socializace, výchovy a vzdělání. Děti, které jsou zde umístěny nemají závažné poruchy chování a vzdělávají se ve školách, které netvoří součást dětského domova. Do toho typu dětského domova mohou být umisťovány i nezletilé matky s jejich dětmi. Dětský domov se školou se stará o děti, které mají nějaké závažné poruchy chování, vyžadují léčebnou péči nebo mají uloženou ochrannou výchovu. Nezletilá matka s dítětem může pobývat i v tomto dětském domově, ale jen v případě, pokud ona nebo její dítě trpí závažnou poruchou chování, vyžaduje léčebnou péči nebo je zde uložena ochranná výchova. Věk dětí, které žijí v dětském domově se školou, se mírně liší od věku dětí, které žijí v dětském domově. Obvykle zde žijí děti od 6 let věku do ukončení povinné školní docházky. Následným zařízením je nejčastěji výchovný ústav. *http://aplikace.msmt.cz/pdf/sb pdf, 21] Historie ústavní výchovy U nás známý pojem dětský domov se začal používat až mnohem později, dříve byly domovy pro osiřelé děti označovány nejčastěji jako sirotčinec (můžeme však slýchat i pojmy jako nalezinec či útulek). Již Athénské zákony udávaly, že stát byl měl zajišťovat péči o dítě, jehož rodiče zemřeli. Sirotčince jako takové ale začaly ve větší míře vznikat až mnohem později. Zřizovatelem byla nejčastěji církev, sirotčinec jako státní organizace byl velmi netradiční. Úmrtnost dětí v sirotčincích byla velmi vysoká, prostředí a režim sirotčinců byl velmi tvrdý, potřeby a hodnoty dětí nebyly příliš akceptovány. Vysoká úmrtnost byla nejčastěji způsobována infekčními chorobami a podvýživou. Jako sirotek bylo považováno pouze dítě, 9

10 kterému zemřeli oba rodiče. Existuje také pojem polo sirotek, tedy dítě, kterému zemřel jeden rodič. *http://cs.wikipedia.org/wiki/sirot%c4%8dinec, 14] Sirotčince se často spokojovaly s dary občanů, které dětem přinášeli jídlo, hračky a ošacení. Děti měli povinnost pracovat a přispívat tak na provoz sirotčince (vykonávali drobné práce jako prodej lesních plodů, draní peří, hraní divadla, apod.). Po 2 světové válce začal být o sirotčince větší zájem a podmínky v nich se začaly zlepšovat. Kolem roku 1950 se začal pojem sirotčinec ztrácet a domovy se začaly nazývat dětskými domovy. Vybavení a podmínky se v dětských domovech postupem času stále zlepšovaly a i v dnešní době dochází ke stálému zkvalitňování. Zákon č. 109/2002 Sb. O výkonu ústavní výchovy a nové hygienické vyhlášky upravují práva povinnosti dětí v dětském domově, podmínky ubytování, stravování a další položky nezbytné k tomu, aby mohl dětský domov fungovat správně a dětem se dostávalo co možná nejlepší péče. *http://www.volny.cz/ddstankov/historie.htm, 5] Příčiny umístění dětí do dětských domovů dříve a dnes Rodina, jako základní sociální skupina by měla plnit všechny své funkce. Vývoj a socializace jedinců by tak měly probíhat zdravě ve všech směrech. Vývoj doby však rodinu jako takovou velmi změnil a každý si tak může pokládat otázku "Co je to zdravá rodina?". Dříve jsme znali spíše rodinu širokou. Členové rodiny si zakládali na tom být často spolu, více se rozvíjela komunikace a vztahy byly pevnější. Dnes tvoří členy rodiny pouze rodiče (v častých případech i jeden rodič) a dítě/více dětí. Ekonomické založení rodiny se dostává mezi nejdůležitější příčky v hodnotovém systému a členové rodiny spolu tráví mnohem méně času, než tomu bylo dříve. Na rozvoj dítěte a celkově na vývoj společnosti má tento jev jistě velký dopad. Dle mého názoru je však vždy nejlepší, pokud je to možné, aby dítě vyrůstalo vždy u svých rodičů. Ústavní výchova má spoustu negativ a nedokáže nikdy plně nahradit biologickou rodinu. Jako velké pozitivum vidím, když dítě vyrůstá v dětském domově tehdy, když je ohroženo na 10

11 životě, zdraví, jsou ohrožována jeho práva nebo potlačována jeho svoboda. V tomto případě je ústavní péče vyhovujícím a jistě správným řešením. V dřívějších dobách byly do sirotčinců umisťovány pouze děti, které byly sirotky v pravém slova smyslu - tedy pokud přišly o oba rodiče. Dnes je situace úplně jiná. Se sirotky v tomto smyslu se setkáváme v dětských domovech jen velmi zřídka. Nejčastější důvody umístění dítěte do dětského domova: 1) Rodiče se o dítě nemohou starat, i když chtějí: V České republice se s touto situací nesetkáváme často, v jiných zemích je to naopak nejčastější důvod. Patří sem situace jako obrovské přírodní katastrofy, válka nebo nepříznivý zdravotní stav rodičů. 2) Rodiče se o dítě nedovedou starat: Do této kategorie můžeme zařadit velmi mladé rodiče, kteří ještě nejsou dosti zralí na to, aby byli rodiči a nedokázali by naplno uspokojit základní potřeby dítěte. Určitě sem patří i narození handicapovaného dítěte, kdy je handicap tak rozsáhlý, že rodiče nemají možnost zvládnout péči o dítě sami. 3) Rodiče se o dítě nechtějí starat: Podobně jako v případě kdy se rodiče nedovedou postarat o dítě sem můžeme zařadit velmi mladé, nevyzrálé rodiče. Častěji se ale v této kategorii objevují rodiče, kteří trpí psychickou poruchou osobnosti. Péče o dítě může být nedostatečná, nebezpečná, zanedbávaná nebo dokonce vůbec žádná. 4) Týrání a zneužívání dětí Do této problematiky patří syndrom CAN (child abuse and neglect) neboli syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte. Odborně zde rozlišujeme 4 základní kategorie: 1) Psychické týrání dítěte 2) Fyzické týrání dítěte 11

12 3) Sexuální zneužívání 4) Zanedbávání Některé odborné publikace udávají kategorií i více. Pokud dítě trpí syndromem CAN, může být celkově narušen jeho zdravý vývoj, dospívání, navazování vztahů a socializace do společnosti. [http://www.planovanirodiny.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku= , 7] Že je dítě obětí syndromu CAN, může být velmi často téměř nezjistitelné, zvlášť pokud se jedná o zanedbávání a psychické týrání. Právě proto, že často na první pohled není viditelné, trvá zanedbávání a psychické týrání velmi dlouho a vážně tak ohrožuje vývoj dítěte ve všech směrech. V roce 1992 definovala Zdravotní komise Rady Evropy syndrom CAN a jeho základní formy. Syndrom CAN je zde definován jako vědomá i nevědomá aktivita, které se dopouští dospělá osoba ve vztahu k dítěti s následkem poškození fyzického zdraví a zdravého vývoje dítěte. Nejhorším výsledkem týrání je smrt dítěte. Následky které na dítěti syndrom CAN zanechá mohou být: - citová deprivace - toxikomanie u dítěte - poškození osobnosti dítěte - poškození fyzického vývoje - zdravotní následky - neschopnost udržet si partnerský vztah - problémy ve škole, v zaměstnání Důležité je všímat si také pasivních forem, které jsou velmi závažné. Pasivita v tomto případě znamená, že rodič není schopný dávat dítěti zpětnou vazbu, nereaguje na něj, nebo jeho reakce nejsou přiměřené chápání dítěte. Dítě dává najevo potřebu, ale rodiče ji nevidí, přehlížejí nebo ignorují. V důsledku psychického vývoje jsou někdy více ohroženy děti, které nemají žádnou pozornost než děti, kterým se dostává negativní pozornost. *BECHYŇOVÁ, 2008] 5) Rodiče se o dítě nadměrně starají 12

13 Dítě je nadměrně rozmazlováno a není připraveno na samostatný život. Často rodiče dítěti v osamostatňování brání. [http://www.planovanirodiny.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku= , 7] Nejčastějším důvodem proč děti musí žít v dětském domově je zanedbávání výchovy a týrání. Některé dětské domovy se specializují pouze na děti u kterých se předpokládá, že jsou právně volné a do své biologické rodinu se již nikdy nevrátí. Tyto dětské domovy se poté zaměřují na hledání nové náhradní rodiny. Jiné domovy si na právní volnosti nezakládají a je běžné, že dítě v dětském domově toho typu pobývá jen pár měsíců nebo týdnů. Soud může pozastavit výkon výchovy rodičů je-li to vyžadováno v zájmu dítěte. Pokud rodič nevychovává dítě řádně a neplní své povinnosti k dítěti, soud má právo omezit nebo plně pozastavit péči rodičů. Pokud rodič svou rodičovskou zodpovědnost zneužívá či výkon své zodpovědnosti vážně zanedbává, soud může rodiče výkonu plně zbavit. V případě, že rodič se na svém dítěti dopustí trestného činu s úmyslem nebo své dítě využil ke spáchání činu, bude také své zodpovědnosti plně zbaven. V řízení soudy rozhodují kde bude dítě žít. Jednou z možností je pěstounská péče. Pěstounskou péči poskytuje fyzická osoba, která zaručuje správnou výchovu dítěte. Žije-li dítě v dětském domově, může být svěřeno do pěstounské péče také. Pěstoun vykonává povinnosti rodičů pouze z části - například nemá vyživovací povinnost ani právo dítě zastupovat. V případě, že má být dítě svěřeno do ústavní výchovy, je úlohou soudu přezkoumat, jestli není možná náhradní rodinná péče. Pokud tato alternativa možná je, ústavní výchova je zrušena. Jelikož zde jde hlavně o zájem dítěte, je nutné brát názory a poznatky dítěte při rozhodování. Při osvojení musí budoucí rodiče zaručit, že svým způsobem života budou poskytovat dítěti řádnou výchovu. Návrh na osvojení podává osvojitel a rozhoduje o něm soud. Než soud ve věci osvojení rozhodne, musí být dítě alespoň 3 měsíce v péči budoucího osvojitele. Při rozhodování o věcech ústavní výchovy, pěstounské péče a osvojení nerozhoduje soud sám, důležitou úlohu zde hraje také orgán sociálně právní ochraně dětí. *http://www.zakonycr.cz/seznamy/ sb-zakon-o-rodine.html, 20] Orgán sociálně právní ochrany dětí má za úkol starat se o blaho dítěte. V první řadě se zaměřuje na dítě, jehož rodiče zemřeli nebo neplní či zneužívají své povinnosti. V případě že soud nařídí ústavní výchovu, rodiče jsou povinni dítě do určitého data předat. Poté je 13

14 pracovník obce s rozšířenou působností povinen dítě které bylo do ústavní výchovy svěřeno alespoň jednou za 3 měsíce navštívit. Stejně tak jednou za tři měsíce navštěvuje rodiče dítěte. Po písemném souhlasu obce s rozšířenou působností může dát řiditel ústavního zařízení dítěti možnost pobývat u rodičů, nejdéle však 14 kalendářních dní v měsíci. [http://zakony-online.cz/?s149&q149=all, 22] Při posuzování toho, jak rodiče pečují o své dítě je mnoho faktorů, které musí pracovník odborně posoudit. Rodič musí respektovat dítě, zajímat se o jeho potřeby a zájmy. Důležité je, jak rodiče komunikují s dítětem, jestli zde funguje správná zpětná vazba, jak rozvíjejí socializaci dítěte, jestli se zajímají o to jak dítě prospívá ve škole, jestli do školy chodí, jestli se mu ve škole líbí, zda ho umí podpořit při problémech ve škole apod. Mimo to se pracovník zajímá o to, jaké má dítě hračky, jak si hraje, jak si rodiče hrají s ním. Hodnocení vychází samozřejmě také z fungování celé rodiny. Rodina by měla plnit všechny své funkce, dítě by nemělo být ohroženo na zdraví, životě, neměla by být ohrožena ani jeho socializace a rozvoj osobnosti. Je důležité ohodnotit dohled matky nad dítětem, výživu dítěte, oblékání dítěte, hygienu, péči o fyzické i psychické zdraví. V případě, že rodina ve všech těchto faktorech selhává je nutné poskytnout rodině pomoc. Pokud se situace nelepší a dítě je nějakým způsobem ohroženo, může dojít k nařízení ústavní výchovy. *BECHYŇOVÁ, Pracovník by měl včas vidět riziko, kdy je dítě ohroženo. Neměl by rodinu kritizovat nebo obviňovat její členy z neplnění funkcí, ale nabídnout podporu, pomoc a poradit s řešením, aby dítě nemuselo být do dětského doma umístěno. *BECHYŇOVÁ,

15 2.2 Život v rodinné skupině V této kapitole popisuji fungování rodinné skupiny v dětském domově Dolní Počernice, text se tedy nedá zobecnit na všechny dětské domovy v České republice, ale z mých zjištění funguje velká většina rodinných skupinek v dětských domovech velmi podobně. Rodinné skupiny jsou formy soužití dětí a vychovatelů, které mají co nejvíce přiblížit život v běžné rodině. Každá rodinná skupina má svou kuchyň s veškerým vybavením. Děti se zde učí vařit a péči o domácnost. Nejčastěji nejstarší děti připravují stravu pro mladší. Na úklidu se pak podílejí všechny děti. Společenská místnost dává dětem možnosti jako hrát různé hry, sledovat televizi, někdy je ve společenské místnosti umístěn i počítač. Děti si zde mohou dělat úkoly a učit se s vychovateli. Vychovatel má svou místnost, kde přespává a dělá administrativní práce. Každé z dětí z má svůj pokoj nebo společný se svými sourozenci. Koupelna je společná. Dle mého názoru je toto nejlepší forma v jaké mohou děti v dětském domově žít. Osvojí si tak dovednosti, které budou potřebovat v životě mimo domov. Prostředí dává pocit bezpečí a jistoty, podobně jako v rodině, i když plně rodinu nenahradí. V rodinné skupině se nejčastěji střídají 3-4 vychovatelé a žije zde 6-8 dětí. Jsou zde chlapci i dívky společně a také jsou to děti odlišného věku. Návštěvy dětí z jiných rodinných skupin jsou povoleny, děti se mohou volně navštěvovat. Rodinou skupinu běžně navštěvují také rodiče dětí nebo sociální pracovnice. Po domluvě s vychovatelem si děti mohou pozvat i své přátele které mají mimo dětský domov. Vychovatel přichází na rodinnou skupinu v době, kdy přichází první děti ze školy a jeho práce končí druhý den ráno když poslední dítě odejde do školy. Režim je nastavený tak, že děti mají dostatek volného času pro sebe, ale musí také plnit své denní povinnosti. I když si dítě nepřinese ze školy žádný domácí úkol, musí splnit alespoň některá cvičení z probírané látky které mu zadá vychovatel. Když toto dítě splní, může se věnovat svým zájmům a aktivitám, které ho baví. Pak vychovatel rozdělí práci podle toho, co je třeba udělat (úklid pokoje, zametání společenské místnosti, úklid kuchyňské linky, rozhodne se které dítě bude vařit večeři, praní prádla, žehlení, úklid koupelny apod.). Pokud dítě povinnosti nechce plnit, bývá potrestáno další prací navíc na další den nebo dřívější večerkou. Poté mají dětí opět volno pro své zájmy až do večerky, která je dána různě podle poslušnosti dětí a dnu v týdnu. Každá rodinná skupina platí tzv. nájem, který odevzdává vedení. Děti jsou o tomto informováni, aby věděli, jak to chodí v běžném bytě. Dále se učí hospodařit s kapesným - každé dítě ho dostává, výše je stanovena podle věku dítěte. Většina 15

16 dětí se stravuje ve školní jídelně, pokud škola stravování neposkytuje, dítě dostává ke kapesnému ještě další finanční částku na stravu. Vychovatelé berou často děti na nákup stravy, aby pochopily hodnotu peněz a učily se co je potřeba do domácnosti nakupovat. Děti mají možnost chodit do zájmových kroužků nebo mít doučování. Výlety již nejsou pořádány každý víkend, jako tomu bylo dříve, ale je velké množství akcí pro dětské domovy, kterých se děti rády zúčastňují a dětské domovy rády slíbí svou účast. Jedná se nejčastěji o sportovní nebo vědomostní akce. Mladiství se také mohou účastnit různých víkendových kurzů kde absolvují přednášky týkající se budoucího povolání, bydlení, apod. Velmi mnoho dětí jezdí na víkendy ke svým rodičům, některé dokonce pravidelně každý víkend. Pokud není počítáno s tím, že dítě zůstane v dětském domově delší dobu, není odebráno ze základní školy kam chodilo když žilo ve své rodině. Samozřejmě dítě nesmí být nijak ohrožováno tím, že zůstane v původní škole, pokud by zde stále zůstával negativní vliv prostředí, ve kterém vyrůstalo. Menším dětem u kterých se předpokládá, že budou v dětském domově pobývat déle se hledá vhodná základní škola poblíž dětského domova. V okolí dětského domova se nachází prostory, kde spolu tráví volný čas děti ze všech rodinných skupin, většina dětských domovů má své sportovní nebo dětské hřiště. Vychovatelé směřují svou pozornost převážně k menším dětem, starší děti mají více volnosti, ale neznamená to, že by byly opomíjeny. I když se život v dětských domovech výrazně zlepšil oproti minulosti, přesto se mohou některé děti špatně adaptovat z rodiny, trpí citovou deprivací, v dětském domově může být neodhalená šikana, špatný vztah mezi dítětem a vychovatelem, apod. Děti umístěné v dětském domově i jiných ústavních zařízeních mají svá práva a povinnosti, které vyplývají ze zákona. Dítě má právo na: - zajištění zaopatření - rozvíjení svých dovedností ve všech oblastech - respekt a důstojnost - pokud to není v rozporu se správným vývojem dítěte má právo být se svými sourozenci umístěno do stejného dětského domova - vhodné podmínky pro vzdělávání - svobodné rozhodnutí pro náboženství 16

17 - znát svá práva a povinnosti - účastnit se aktivit, které organizace pořádá - podávat žádosti a říkat své postoje k pracovníkům zařízení - vyjadřovat svůj názor - uskutečňovat osobní rozhovory s pracovníky sociálně právní ochrany dětí - informace o svých úsporách - udržování kontaktu s rodiči a dalšími blízkými osobami - se souhlasem vychovatele opustit dětský domov za účelem vycházky (platí pro děti starší 7 let) a není zde omezení nebo zákaz Dítě má povinnost: - udržovat pořádek a kázeň - dodržovat předpisy zařízení - uhradit náklady za přepravu do zařízení, pokud ho opustilo neoprávněně - na výzvu ředitele předložit doklady o svých příjmech - předat do úschovy různé předměty, které by mohly ohrozit výchovu, bezpečnost nebo zdraví - podrobit se vyšetření, zda není pod vlivem drog nebo alkoholu [http://aplikace.msmt.cz/pdf/sb pdf, 22] Vychovatelé by měli dohlížet na stravování dítěte, zda se stravuje pravidelně a strava je přiměřená věku, aby byl podporován zdravý fyzický vývoj. Musí brát ohled také na tradice, na které je dítě zvyklé z rodiny. Vychovatel by dále měl dítě vést k hygienickým návykům a kontrolovat, zda je oblečení které dítě nosí přiměřené jeho věku. Opět se zde musí brát ohled na tradice rodiny, ze které dítě pochází. Stejně jako rodič by měl vychovatel dobře rozpoznat kdy se dítě cítí fyzicky nebo psychicky špatně a podat potřebnou podporu a pomoc. Děti si často mohou z rodiny přinést návyky, které by jej měl vychovatel odnaučit. Například v oblékání nebo stravě. Jsou i děti, které když pří jdou do dětského domova nemají osvojené žádné hygienické návyky. S tímto dítětem je pak potřeba pracovat více, vše mu vysvětlit, aby se mohlo do rodinné skupiny správně začlenit. *BECHYŇOVÁ, Když člověk přemýšlí o svém životě, málo kdy si pokládá otázku, zda on je ve své rodině spokojený.biologická rodina se v tomto naprosto odlišuje od rodinné skupiny ať je snaha 17

18 nahradit rodinu jakkoli velká. Fungující rodina by měla do života člověka přinášet jakési povzbuzení a člověk by měl být šťastný za čas, který může s rodinou trávit. Dle mého názoru a mých pozorování může být dítě v rodinné skupině sice spokojené, když přijme fakt, že se svou biologickou rodinou žít nemůže, ale jeho míra spokojenosti nikdy nebude tak vysoká, jako u dětí žijících s rodiči. Vlastně by se na toto dalo nahlédnout jako na odlišné typy spokojenosti. Dítě v rodinné skupině často řádně nepozná, co se spokojenou harmonickou rodinou vlastně míní. Zajistit dítěti v rodině zdravý vývoj je opravdu velmi složité a poznala jsem v praxi, že starší děti které v dětském domově vyrůstají si již uvědomují, že jejich postavení v životě může být znevýhodněno oproti dětem žijících v rodinách. *Satirová, 2006] Každý mladistvý přemýšlí o své budoucnosti. Rodiče svým dětem pomáhají najít správnou cestu, kudy se vydat. Stejně tak by měl i vychovatel a pedagog ve škole sledovat směřování dítěte, které žije v dětském domově. Děti by měli mít možnost kdykoli si promluvit s vychovatelem o tom, jaká jsou jejich přání a jak by si představovali svou budoucnost. Jelikož na rodinné skupině žijí děti pospolu, mohou si své postoje a názory sdělovat i mezi sebou. Dítě má své potřeby, které by rodiče měli naplnit v pravý čas a i vychovatel by se měl snažit snížit, kdy potřebuje dítě tyto potřeby naplnit. Je to nadmíru důležité pro zdravý vývoj dětí. Pokud dítě dlouhodobě strádá ve svých potřebách, objevuje se citová deprivace. Mladý člověk potřebuje vědět, co by mohlo jeho život naplňovat, kam chce směřovat. Bohužel u dětí v dětském domově je budoucnost často velmi nejistá a dítě to samo cítí. Tento pocit vede k nejistotě v běžných věcech, útlumu snahy v napravování věcí, ztrátě motivace, citové deprivaci apod. *Matějček, Myslím si, že pokud je to jen trochu možné, dítě by nemělo být se svými přáními a touhami vázáno pouze k dětskému domovu, ale mít možnost se stále svěřovat svým rodičům. Samozřejmě jsou případy, kdy to možné není. Přes to vím, že mnoho rodičů, které mají své dítě umístěné v dětském domově se snaží svou situaci zlepšit a naučit se více rozumět svému dítěti. Toto vidím jak správnou cestu k nápravě toho, co dítě zažilo strádáním, kdy bylo od rodičů odloučeno. Dítě musí mít možnost poradit se nejen s učitelem, vychovatelem, pedagogem, ale i se svým rodičem. 18

19 2.2.1 Citová deprivace Deprivace je charakterizována jako neuspokojení fyzických a psychických potřeb jedince. V české literatuře se často setkáváme s pojmem citové strádání. Jedná se vlastně o nedostatek citu pociťovaný jedincem, nedostatek respektu, pozornosti, bezpečí, rodinné lásky, vazeb ve společnosti. Deprivace můžeme rozlišovat do několika kategorií - biologická deprivace, motorická deprivace, senzorická deprivace, sociální deprivace a citová deprivace. U dětí v ústavní péči se setkáváme nejčastěji s deprivací citovou. Citová deprivace se vyznačuje nedostatkem lásky, jistoty a potřeby dotyku. Tato potřeba je u dítěte velmi silné, souvisí s výchovou a rodičovskou láskou. Dítě trpí pocitem osamělosti, cítí se nemilované a tento stav se odráží v jeho osobnostním i fyzickém vývoji. [http://cs.wikipedia.org/wiki/deprivace, 3] Pokud v rodině dojde k nařízení ústavní výchovy, je nutné, aby byl dítěti umožněn šetrný nástup do zařízení. Rodiče a odborní pracovníci by měli s dítětem pracovat tak, aby bylo psychicky na odchod z domova připraveno. Spolupráce rodičů je zde hraje nepřehlédnutelnou roli, jelikož mnoho řiditelů dětských domovů a jiných ústavních zařízení se shoduje na tom, že první otázky dítěte po umístění do zařízení se týkají pouze rodičů. Dítě chce vědět, kdy se s nimi znovu uvidí nebo kdy se bude moci vrátit domů. Když kontakt s rodiči chybí, pracovníci nemohou dát dítěti pravdivou a uspokojivou odpověď a tak mohou u dítěte velmi lehce nastat počátky citové deprivace. Pokud rodiče ze zařízením spolupracují, měli by dítě na odchod z domova připravit takto: - dát dítěti možnost vidět zařízení dříve, než do něj bude umístěno - kontakt dítěte s pracovníky zařízení - dát dítěti možnost pokládat otázky - ujistit dítě, že bude s rodiči v kontaktu a definovat jak (telefon, dopisy, osobní návštěvy, atp.) - rodiče by měli dítě v den nástupu doprovodit Tyto možnosti by měli dítěti usnadnit přechod a někdy i citové deprivaci zabránit. Záleží ale také na osobnosti dítěte. Mnoho dítě vnímá fakt, že bude žít v dětském domově jako trest a neumí si představit, že nebude žít doma i přes to, že v rodinném prostředí mohl být 19

20 ohrožen život a zdraví dítěte. Je-li možnost, aby se rodiče podíleli na spolupráci a dítě pravidelně navštěvovali, sníží se u dítěte stres a agrese, které zpočátku téměř každé dítě zažívá. Kontakt rodičů a zařízení nejčastěji zprostředkovávají pracovníci sociálně právní ochrany dětí. Pokud rodiče s orgánem sociálně právní ochrany dětí odmítají spolupráci a nemají zájem o snížení traumatizace dítěte, je úkolem pracovníků aby se snažili rodiče motivovat ke spolupráci, ale hlavně ke kontaktu s jejich dítětem.*bechyňová, Citová deprivace nemusí vznikat pouze z nedostatku mateřské lásky, dítě si může pevný vztah vytvářet k jiné osobě z rodiny nebo i k cizímu člověku. Vlastně úplně ke každému, kdo mu dává pocit jistoty a bezpečí. Citový vývoj dítěte závisí na tom, že ví kde hledat jistotu, pochopení, bezpečí. Neodborně řečeno dítě chce být tam, kde jsou lidé, kteří ho mají rádi a dávají mu to najevo. Pokud dítě nepozná rodičovskou lásku upíná se jinde. Například na vychovatele v dětském domově.*matějček, V předcházení citové deprivaci hraje důležitou roli, zda dítě vůbec své rodiče zná. V případě, že dítě rodiče nezná, vytváří si obraz rodičů ve své mysli jako fiktivní postavy a tyto představy mohou mít velmi špatný vliv pro jeho další vývoj. Když dítě rodiče poznalo jako mladiství může vidět chyby prostředí, které by jej ohrožovaly pokud by vyrůstalo v prostředí domova a v případě že má s rodiči vztah, je s nimi v kontaktu jeho vývoj může být bezproblémový. *BECHYŇOVÁ, 2008] Důležitou věcí, která může také zabránit citové deprivaci je odhadnout, co vlastně dítě potřebuje. Dětský domov může tyto faktory z velké části ovlivňovat např. výběrem školy pro dítě, vychovatelé by se měli dívat na individuální potřeby dítěte, snaha pracovníku aby rodiče projevovali co největší zájem o dítě, apod. Ve škole by se dítě mělo cítit dobře, nemělo by být vyřazováno z kolektivu. Důležité tedy je, aby se ve škole cítilo jako děti, které vyrůstají v biologické rodině a nepociťovalo žádné nevýhody. Dítě by mělo mít možnost se na vychovatele v dětském domově kdykoli obrátit se svými potřebami. Kontakt s rodiči je asi nejdůležitější faktor, musí to být však kontakt, kde je správná zpětná vazba. Tedy když rodiče projevují zájem, snaží se dítě chápat a dítě cítí, že jej rodiče milují a je pro ně důležité. *BECHYŇOVÁ,

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Orgán sociálně-právní ochrany dětí

Orgán sociálně-právní ochrany dětí Orgán sociálně-právní ochrany dětí Sociálně-právní ochrana je pomoc pro děti, jejich rodiče a další dospěláky, kteří se o děti starají nebo se chtějí starat. Děti chrání před násilím, zanedbáváním, zneužíváním

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy Černá 9, 115 55 Praha 1 Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Pastorační a sociální práce 2. roč. KS Rizikové skupiny I + II

Více

Základní škola Sv. Čecha, Choceň Sv. Čecha 1686, Choceň. Program proti šikanování (je součástí minimálního preventivního programu)

Základní škola Sv. Čecha, Choceň Sv. Čecha 1686, Choceň. Program proti šikanování (je součástí minimálního preventivního programu) Základní škola Sv. Čecha, Choceň Sv. Čecha 1686, 565 01 Choceň Program proti šikanování (je součástí minimálního preventivního programu) Charakteristika šikanování: Šikanování je jakékoliv chování, jehož

Více

Leták OSPOD Šternberk

Leták OSPOD Šternberk Leták OSPOD Šternberk Sociálně-právní ochranou dětí se rozumí zejména: ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění, působení směřující

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

ŘÁD DOMOVA MLÁDEŽE SOŠ Louny

ŘÁD DOMOVA MLÁDEŽE SOŠ Louny ŘÁD DOMOVA MLÁDEŽE SOŠ Louny Platnost : od 1.9.2011 ÚVOD : Každý ubytovaný žák na domově mládeže se řídí jeho denním řádem. DM slouží ubytovaným žákům, všichni jsou povinni zacházet se svěřeným zařízením

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Program proti šikaně ve škole

Program proti šikaně ve škole Program proti šikaně ve škole Obsah Předmět 1. Základní body specifické primární prevence šikanování 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 3. Odpovědnost školy

Více

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy 5 viz charakteristika ví, jaké faktory ovlivňují stabilitu

Více

NZDM - záznam individuální přímé práce pracovníka s uživatelem:. Datum:

NZDM - záznam individuální přímé práce pracovníka s uživatelem:. Datum: NZDM - záznam individuální přímé práce pracovníka s uživatelem:. Datum: Uživatel má možnost trávit volný čas jako prevenci vzniku sociálně patologických jevů Uživatel má možnost nevstupovat do sociální

Více

PŘÍLOHA Č. 1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI PEDAGOGY V MŠ SMRŢICE

PŘÍLOHA Č. 1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI PEDAGOGY V MŠ SMRŢICE PŘÍLOHA Č. 1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI PEDAGOGY V MŠ SMRŢICE Příloha č.1/2 1. Setkala jste se s šikanou mezi dětmi v mateřské škole? Na tuto otázku kladně odpovědělo 5 z 6 oslovených vychovatelek, tedy

Více

Klima školy - varianta pro rodiče

Klima školy - varianta pro rodiče Základní škola Doubrava, okres Karviná, příspěvková organizace Klima školy - varianta pro rodiče výsledek dotazníkového šetření Název dotazníku: Dotazník pro rodiče Datum: 28. 04. 2016 Graf 1: Celkový

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Integrovaný blok Tématický okruh (celek) Témata Co je nám nejblíže To jsou moji kamarádi CO JE KOLEM NÁS Co najdeme v naší třídě Už znáš celou školku

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum sociálních služeb Vyškov, o. p. s. PORADNA PRO RODINU, MANŽELSTVÍ A MEZILIDSKÉ VZTAHY Smetanovo nábřeží 27, Vyškov, tel.: 517 333 909, mobil: 733 525 998 poradna@psychologie.vys.cz www.psychologie.vys.cz

Více

Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí. 2016/17 Mgr. Zdeňka Požárová Bc. Petra Valíková

Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí. 2016/17 Mgr. Zdeňka Požárová Bc. Petra Valíková Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace Vídeň 116, 594 01 Velké Meziříčí 2016/17 Mgr. Zdeňka Požárová Bc. Petra Valíková Obsah: Úvod Vytýčení sociálně patologických jevů Cíl minimálního preventivního

Více

Náhradní rodinná péče

Náhradní rodinná péče Náhradní rodinná péče Systém náhradní rodinné péče byl do konce roku 2013 upraven v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Od 01.01.2014 nabyl účinnosti zákon č. 82/2012 Sb., občanský

Více

PODROBNÉ VYHODNOCOVÁNÍ POTŘEB DĚTÍ Podpůrný nástroj pro pracovníky DÍTĚ V INSTITUCI - 1 -

PODROBNÉ VYHODNOCOVÁNÍ POTŘEB DĚTÍ Podpůrný nástroj pro pracovníky DÍTĚ V INSTITUCI - 1 - PODROBNÉ VYHODNOCOVÁNÍ POTŘEB DĚTÍ Podpůrný nástroj pro pracovníky DÍTĚ V INSTITUCI - 1 - INFORMACE O UMÍSŤENÍ Popište, jak a kde probíhalo setkání s dítětem. Jak dlouho je dítě umístěno v zařízení., kde

Více

http://www.detipatridomu.cz/

http://www.detipatridomu.cz/ Hezký den rádi bychom Vás seznámili s jednou z forem náhradní rodinné péče, která je dle našeho názoru širokou veřejností poněkud opomíjená, a to především z důvodu malé informovanosti. Na úvod si dovolíme

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

4) Šikana z hlediska zákona: Nezletilému je možné nařídit ústavní výchovu stanovený dohled 5) Prevence šikany Každý pedagog a celé vedení školy

4) Šikana z hlediska zákona: Nezletilému je možné nařídit ústavní výchovu stanovený dohled 5) Prevence šikany Každý pedagog a celé vedení školy Školní program proti šikanování Táborské soukromé gymnázium a Základní škola, Zavadilská 2472, Tábor Program proti šikanování vychází z Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci

Více

CAN-Child Abuse and Neglect

CAN-Child Abuse and Neglect CAN-Child Abuse and Neglect Jakékoliv nenáhodné, preventabilní, vědomé i nevědomé jednání rodiče, vychovatele nebo jiné osoby vůči dítěti, jeţ je v dané společnosti nepřijatelné nebo odmítané a jeţ poškozuje

Více

Průvodce pro náhradní rodinnou péči

Průvodce pro náhradní rodinnou péči Průvodce pro náhradní rodinnou péči Jak na náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je výchova a péče o děti. Bohužel

Více

Milá pečovatelko, milý pečovateli! Milí rodiče!

Milá pečovatelko, milý pečovateli! Milí rodiče! Milí rodiče! Předpokládáme, že jste důkladně zvážili, zda je vaše dítě natolik zralé, aby o něj pečovala jiná osoba. Nyní stojíte před rozhodováním, komu dítě svěříte. Pečující osoba se svým způsobem stane

Více

PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ. Ústí nad Labem Mgr. Ilja Hradecký

PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ. Ústí nad Labem Mgr. Ilja Hradecký PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ Ústí nad Labem 5.11.2014 Mgr. Ilja Hradecký PŘEHLED Souvislosti Současný rámec Struktura péče a související problémy Počty chovanců a jejich struktura Výstup

Více

SPOLUPRÁCE ORGÁNU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ S OBECNÍMI ÚŘADY

SPOLUPRÁCE ORGÁNU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ S OBECNÍMI ÚŘADY SPOLUPRÁCE ORGÁNU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ S OBECNÍMI ÚŘADY MĚSTSKÝ ÚŘAD VELKÉ MEZIŘÍČÍ odbor sociálních věcí a zdravotnictví Mgr. Marta Muchová 04.12.2014 Sociálně-právní ochranou dětí (dále jen "SPOD")

Více

Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR VÝSLEDKY. Samková Jana

Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR VÝSLEDKY. Samková Jana Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR VÝSLEDKY Samková Jana Sociální a demografická charakteristika souboru I. Celý soubor: 1.760 respondentů (1.254 žen, 506

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola a Mateřská škola Dražice, okr. Tábor, 391 31 Dražice Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Škola:

Více

Násilí na dětech a co s tím!?

Násilí na dětech a co s tím!? Víkendové vzdělávání Násilí na dětech a co s tím!? Trojanovice 16.10.-18.10.2009 Vypracovala: Mgr. Taťána Gelnarová Sociálněprávníochrana dětí Zákon č. 359/99 Sb. SPO se rozumí zejména: Ochrana práva dítěte

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Program proti šikanování ve škole

Program proti šikanování ve škole Program proti šikanování ve škole Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 3. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků 4. Prevence proti šikanování a) program b) vzdělávání c) informování d) spolupráce

Více

Klima školy - varianta pro rodiče

Klima školy - varianta pro rodiče Základní škola a Mateřská škola Neznašov Klima školy - varianta pro rodiče výsledek dotazníkového šetření Název dotazníku: Klima školy - 2015/2016 (červen) Datum: 26. 05. 2016 Graf 1: Celkový přehled školy

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Program proti šikanování 1. Právní východiska. 2. Předmět. 3. Vymezení pojmu šikana

Program proti šikanování 1. Právní východiska. 2. Předmět. 3. Vymezení pojmu šikana Základní škola a mateřská škola Ostrava - Zábřeh, Kosmonautů 13, příspěvková organizace Program proti šikanování 1. Právní východiska Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci

Více

Školní vzdělávací program pro školní klub

Školní vzdělávací program pro školní klub Školní vzdělávací program pro školní klub Ředitel : Mgr. Miloš Sobotka Zástupce ředitele : Mgr. Dana Černíková Vychovatelka školního klubu : Mgr. Petra Plšková Charakteristika, umístění a vybavení školního

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EHIO1 ZŠ a MŠ, Čs. armády 1026 73581 Bohumín-Nový Bohumín MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2013/14 je

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola, Moravský Krumlov, náměstí Klášterní 134, okres Znojmo, příspěvková organizace Minimální preventivní program Školní rok: 2014/2015 Vypracovala: Mgr. Lucie Krausová metodik prevence 1. VÝCHODISKA

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

ŠIKANA, EXTRÉMNÉ PROJEVY AGRESE, KYBERŠIKANA, STALKING A JINÉ OBTĚŽOVÁNÍ

ŠIKANA, EXTRÉMNÉ PROJEVY AGRESE, KYBERŠIKANA, STALKING A JINÉ OBTĚŽOVÁNÍ ŠIKANA, EXTRÉMNÉ PROJEVY AGRESE, KYBERŠIKANA, STALKING A JINÉ OBTĚŽOVÁNÍ Školní program proti šikaně 2015/2016 Metodický podklad Metodický pokyn k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA VZTAH RODIČŮ A DĚTÍ Jak už bylo řečeno v předešlé prezentaci, každý rodič má vůči svým nezletilým potomkům rodičovskou

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

Životní situace. Důležité informace k některým činnostem projednávaným na OSPOD

Životní situace. Důležité informace k některým činnostem projednávaným na OSPOD Životní situace Důležité informace k některým činnostem projednávaným na OSPOD Úprava poměrů k nezletilým dětem (úprava výchovy a výživy pro dobu před a po rozvodu) Určení, zvýšení / snížení / výživného

Více

SQ2 - Ochrana práv a chráněných zájmů

SQ2 - Ochrana práv a chráněných zájmů SQ2 - Ochrana práv a chráněných zájmů Program pracuje v oblasti ochrany práv a chráněných zájmů se zdroji práv uvedených v Listině práv a svobod zejména čl. 3 a pak z Úmluvy o právech dítěte, které jsou

Více

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. Rizikové skupiny. Casuistika. Rudolf Hemelík 2. ročník učo 5236

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. Rizikové skupiny. Casuistika. Rudolf Hemelík 2. ročník učo 5236 Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Rizikové skupiny - Casuistika Rudolf Hemelík 2. ročník učo 5236 OBSAH : I. osobní údaje II. rodinná anamnéza III. osobní anamnéza IV. lékařská

Více

PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY. v Klubu Nezbeda

PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY. v Klubu Nezbeda PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY v Klubu Nezbeda Vytvořily: Mgr. Alena Kopidolová vedoucí Klubu Nezbeda sociální pracovnice Jana Boščíková pracovnice v sociálních službách kontaktní osoba pro dobrovolníky Mgr.

Více

Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice

Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Obsah: 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika ŠD 3. Koncepce rozvoje ŠD 4. Témata činností

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Základní škola Nový Bydžov Karla IV.209. Program proti šikanování 2016/2017

Základní škola Nový Bydžov Karla IV.209. Program proti šikanování 2016/2017 Základní škola Nový Bydžov Karla IV.209 Program proti šikanování 2016/2017 Program proti šikanování Definice šikany (dle Metodického pokynu ministryně MŠMT k prevenci a řešení šikany škol a školských zařízení,)

Více

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Název poskytovatele Druh služby Identifikátor Forma služby Název zařízení a místo poskytování Armáda spásy v ČR, Petržílkova 2565/23, Praha Nízkoprahové zařízení

Více

Stručná charakteristika Poslání projektu

Stručná charakteristika Poslání projektu Stručná charakteristika V průběhu projektu budeme poskytovat rodičům a blízkým osobám informace z oblasti psychologie, psychiatrie, speciální pedagogiky, práva a sociální problematiky, které jsou nezbytné

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 2.4 Smíšená šikana 3. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků 3.1 Odpovědnost

Více

5. 11. Pracovní činnosti

5. 11. Pracovní činnosti 5. 11. Pracovní činnosti Obsah stránka 5.11.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.11.2. Začlenění průřezových témat 2 5.11.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.11.4. Formy a metody práce 3 5.11.5.

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI PRACOVNÍKŮ PŘI VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ DLE ZÁKONA

OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI PRACOVNÍKŮ PŘI VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ DLE ZÁKONA OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI PRACOVNÍKŮ PŘI VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ DLE ZÁKONA 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších Terénní sociální pracovníci výchovu dítěte a dalšími

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Střední škola, základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené Olomouc, Kosmonautů 4 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE 2012-2016 Zpracoval: Mgr. Václav Voják, školní metodik prevence Datum: 31. 8. 2012

Více

Dotazník pro rodiče. Jméno dítěte.. datum narození... národnost. bydliště... telefon. škola.. třída...

Dotazník pro rodiče. Jméno dítěte.. datum narození... národnost. bydliště... telefon. škola.. třída... PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA PRO PRAHU 1, 2 A 4 Francouzská 56, 101 00 Praha 10; tel. 267 997 011 e-mail: poradna@ppppraha.cz; www.ppppraha.cz; IČO: 68407441 Dotazník pro rodiče Důvěrné! Vážení rodiče,

Více

Podpora samostatného bydlení

Podpora samostatného bydlení Život s podporou Podpora samostatného bydlení Každý člověk má mít možnost žít život podle svých představ Bydlet tam kde chce a s tím, koho si vybral a je mu s ním dobře Co je služba Podpora samostatného

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Minimální preventivní program PLÁN Školní rok: 2014/2015 Ředitelka školy: Mgr. Ilona Vránková Školní metodik prevence sociálně patologických jevů: Mgr. Petra Nováková Termín seznámení pedagogických pracovníků

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY A ŠKOLNÍHO KLUBU

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY A ŠKOLNÍHO KLUBU Základní škola při zdravotnickém zařízení a Mateřská škola při zdravotnickém zařízení, Klimkovice, příspěvková organizace VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY A ŠKOLNÍHO KLUBU Vypracoval: Pedagogická rada projednala

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola, Moravský Krumlov, náměstí Klášterní 134, okres Znojmo, příspěvková organizace Minimální preventivní program Školní rok: 2010/2011 Vypracovala: Lucie Krausová metodik prevence 1. VÝCHODISKA

Více

Vnitřní řád. Předškolní výchova. Podmínky přijetí dětí do mateřské školy. Platby v mateřské škole

Vnitřní řád. Předškolní výchova. Podmínky přijetí dětí do mateřské školy. Platby v mateřské škole Vnitřní řád Předškolní výchova - podporuje zdravý, tělesný, psychický a sociální vývoj dítěte a vytváří optimální podmínky pro jeho individuální osobnostní rozvoj. Přispívá ke zvýšení sociálně kulturní

Více

Kuratela pro děti a mládež

Kuratela pro děti a mládež Kuratela pro děti a mládež JSEM PODEZŘELÝ Z PROTIPRÁVNÍHO ČINU JAKÁ JSOU MOJE PRÁVA? CO BUDE DÁL? Pokud mi není 15 let, nejsem trestně odpovědný To ale neznamená, že nemůžu být potrestán, pokud se dopustím

Více

Opatrovnictví a poručenství. Radovan Dávid

Opatrovnictví a poručenství. Radovan Dávid Opatrovnictví a poručenství Radovan Dávid Opatrovnictví a poručenství Uplatní se v případě nutnosti ochrany zájmů nezletilých dětí ze strany jiných subjektů než rodičů Na základě rozhodnutí soudu Když

Více

Základní škola a Mateřská škola Ratíškovice

Základní škola a Mateřská škola Ratíškovice Základní škola a Mateřská škola Ratíškovice Vítězná 701, 696 02 Ratíškovice Minimální preventivní program v oblasti zneužívání návykových látek Škola bez drog 2014-2015 A. Organizace života školy B. Vzdělávání

Více

Ochrana rozsáhlého souboru práv a oprávněných zájmů dítěte Zakotvení v různých právních odvětvích a právních předpisech různé právní síly Oblasti :

Ochrana rozsáhlého souboru práv a oprávněných zájmů dítěte Zakotvení v různých právních odvětvích a právních předpisech různé právní síly Oblasti : Sociálně právní ochrana dětí Úvod do SP ZS 2016 Ochrana práv dětí Ochrana rozsáhlého souboru práv a oprávněných zájmů dítěte Zakotvení v různých právních odvětvích a právních předpisech různé právní síly

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Křižná 167, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Křižná 167, okres Vsetín, příspěvková organizace ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŽINA Základní škola Valašské Meziříčí, Křižná 167, okres Vsetín, příspěvková organizace MOTTO: PLNÉ ÚLY, SPOUSTA HER, DO DRUŽINY ZAVÍTEJ! IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Údaje o

Více

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu 3. INTEGROVANÝ BLOK Název: OBJEVUJI SKRYTÁ TAJEMSTVÍ SVĚTA HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu Rozšiřování poznatků o přírodě,

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. na období

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. na období Základní škola a Mateřská škola Horní Moštěnice, příspěvková organizace ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE na období 2012 2017 Základním principem primární prevence rizikového chování u žáků je výchova k předcházení

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 7 UČEBNÍ PLÁN...

Více

Krizový plán - prevence šikany na naší škole

Krizový plán - prevence šikany na naší škole Příloha č.2 Krizový plán - prevence šikany na naší škole Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 RODINNÉPRÁVO Upravuje vznik a zánik manželství, vztahy mezi manžely, rodiči, dětmi

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD. Schválil/a za MŠ Olešná: Iveta Šmídová, Petra Sládková. Účinnost: od 01. 09. 2015

ŠKOLNÍ ŘÁD. Schválil/a za MŠ Olešná: Iveta Šmídová, Petra Sládková. Účinnost: od 01. 09. 2015 Mateřská škola Olešná, příspěvková organizace, Olešná 71, 267 64 Olešná, okres Beroun IČO 750 33 241, telefon: 311 572 152, 727 909 149, ms.olesna@seznam.cz, www.olesna-be.cz/materska-skola/ ŠKOLNÍ ŘÁD

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Domov pro osoby se zdravotním postižením Severní Terasa Svojsíkova 2733/52, PSČ 400 11 Ústí nad Labem, tel.: 472 772 141, 472 771 204, uspterasa@volny.cz, www.dozp-ul.cz VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 1.

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice I. Tento program vznikl na základě Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování

Více

ŠKOLNÍ DRUŽINA. Téma Obsah Činnosti

ŠKOLNÍ DRUŽINA. Téma Obsah Činnosti září - říjen Žák zná dobře prostředí školy a její zaměstnance. Umí výtvarně ztvárnit prostředí ŠD. Žák rozlišuje blízké příbuzenské vztahy a role rodinných příslušníků. Žák si uvědomuje rozdíl mezi zábavou

Více

Školní vzdělávací program. školní druţiny při ZŠ Velešín

Školní vzdělávací program. školní druţiny při ZŠ Velešín Školní vzdělávací program školní druţiny při ZŠ Velešín 1 KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ Identifikační údaje Název ŠD Školní družina při ZŠ Velešín IČO 00583723 Sídlo Družstevní 340, Velešín 382 32 Charakteristika

Více

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Rodiče a rodina v životě dítěte MUDr. Petra Uhlíková Centrum dorostové a vývojové psychiatrie Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN 26. 6. 2012 Rodina a její

Více

1. Práva a povinnosti žáků ve školní družině

1. Práva a povinnosti žáků ve školní družině Základní škola a mateřská škola Hradec nad Svitavou, okres Svitavy, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Část 3 VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Č.j.: HRS III/ /2015 Skartační znak: S 10 Vypracovaly:

Více

V N I TŘNÍ ŘÁD O D L O UČENÉHO P R A C O V I Š TĚ

V N I TŘNÍ ŘÁD O D L O UČENÉHO P R A C O V I Š TĚ DĚTSKÝ DIAGNOSTICKÝ ÚSTAV, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A ŠKOLNÍ JÍDELNA BOHUMÍN, ODLOUČENÉ PRACOVIŠTĚ HÁJKOVA 8, OSTRAVA - PŘÍVOZ V N I TŘNÍ ŘÁD O D L O UČENÉHO P R A C O V I Š TĚ platný od 1.1.2010 Obsah: 1 CHARAKTERISTIKA

Více

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Zákonní zástupci žáků naší školy byli vyzváni k vyplnění anonymních dotazníků, týkajících se vztahů (v souvislosti se školou), výchovy a vzdělání,

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina Výchova ke zdraví 6. ročník rodina Výchova k občanství - postavení jedince v rodině (využití učebnice) - role členů rodiny - vztahy v rodině OSV osobnostní rozvoj při - náhradní rodinná péče působení rodiny

Více

PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice

PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice Zpracováno podle Metodického pokynu MŠMT k řešení šikanování na školách a školských zařízeních č.j. MSMT-22294/2013-1. Metodickým doporučením k primární

Více