Život dětí v dětském domově

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Život dětí v dětském domově"

Transkript

1 Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s. r. o. Život dětí v dětském domově Sociální práce Vypracovala: Tereza Dvořáková Vedoucí práce: ThDr. Ladislava Marešová Čelákovice 2011

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. Praha Tereza Dvořáková 2

3 Poděkování ThDr. Ladislavě Marešové, za odborné vedení práce a cenné rady, které mi pomohly mou absolventskou práci zpracovat. Dále chci poděkovat pracovníkům dětského domova v Dolních Počernicích, kteří mi poskytli materiály a mnoho informací k tématu. 3

4 Obsah Úvod Cíle absolventské práce Hlavní cíl Dílčí cíle Teoretická část Historie dětských domovů v České republice Historie ústavní výchovy Příčiny umístění dětí do dětských domovů dříve a dnes Život v rodinné skupině Citová deprivace Šikana Vztahy mezi dětmi a vychovateli Volnočasové aktivity dětí Rozdíly mezi životem v rodinné skupině a životem v biologické rodině Srovnání dětských domovů v zahraničí a u nás Praktická část Úvod: Organizace dne: Odchod dítěte z domova: Role sociální pracovnice v dětském domově: Kazuistiky: Kazuistika Kazuistika Kazuistika

5 3.5.4 Kazuistika Rozhovory Metodika Rozhovory Výsledky rozhovorů: Diskuze Závěr Summary Bibliografie: Přílohy

6 Úvod Zdokonalit rodinu je nejtěžší práce na světě V. Satirová Název mé absolventské práce je Život dětí v dětském domově. Toto téma jsem si vybrala, protože mně velmi zaujala souvislá praxe v dětském domově Dolní Počernice. Ráda bych se tedy této problematice věnovala více a popsala v této práci, jak se skutečně žije dětem v dětských domovech. Má práce je zaměřena přímo na děti žijící v rodinných skupinách, pokusila jsem se popsat co nejpřesněji, jaké klady a zápory přináší život mimo biologickou rodinu. V první části mé práce jsem také zmínila důvody umístění dětí do dětských domovů v dnešní době a v minulosti, jelikož mě toto srovnání velmi zaujalo. Dále jsem se věnovala problematice citové deprivace těchto dětí a také šikaně v dětských domovech. Myslím si, že zajímavé je i trávení volného času dětí, toto téma jsem porovnala s trávením volného času dětí vyrůstajících v biologické rodině, zjistila jsem, zda jsou zde nějaké rozdíly. Informace k tématu jsem získávala od vychovatelů, dětí, které žijí v dětských domovech, z rozhovorů s nimi, z materiálů které mi dětský domov poskytne, z odborné literatury a také z odborných internetových stránek. Svou prací bych chtěla laické veřejnosti více přiblížit život dítěte, které je umístěno v dětském domově, jaká má výchova mimo biologickou rodinu negativa a čím vším mohou být děti ohroženy. 6

7 1 Cíle absolventské práce 1.1 Hlavní cíl Popsat život dítěte vyrůstajícího v dětském domově 1.2 Dílčí cíle Popsat fungování rodinné skupiny Zjistit harmonogram dětí Popsat důvody umístění dětí do dětských domovů dnes a v minulosti 7

8 2. Teoretická část 2.1 Historie dětských domovů v České republice Dětský domov je charakterizován jako zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy dětí a mládeže. Výchovná zařízení můžeme rozdělit do několika typů, mezi které patří právě dětský domov. Dalšími typy jsou kojenecký ústav, diagnostický ústav nebo ústavy sociální péče pro děti. Samotný dětský domov poté můžeme dále rozlišit na dětský domov pro děti od 1 roku do 3 let věku (výjimečně do 6 let věku) a pro děti od 3-6 let do 18 let. Neznamená to ale, že všechny děti musí opustit domov v 18 letech. Dnes mají mladiství možnost si pobyt v dětském domově prodloužit na vlastní žádost (nejčastěji se tak stává kvůli přípravě na budoucí povolání). V dětském domově poté mohou pobývat až do 26 let. Důvodem vzniku dětských domovů je pomoc dítěti, které v biologické rodině trpělo nějakými nedostatky či se mu nedostávalo správné výchovy. Umístění do dětského domova také hraje důležitou roli, pokud je dítě ohroženo na zdraví, životě nebo jsou omezována jeho práva. V další řadě se v této kapitole chci zaměřit na novodobější historii dětských domovů. Myslím, že je velice zajímavé, jak se fungování dětského domova změnilo za posledních let. V této době neexistovaly rodinné skupiny, jak je známe dnes v mnoha dětských domovech. Děti byly rozděleny na chlapce a dívky do skupin. Ve skupině bylo kolem patnácti dětí, která často žily pouze ve dvou pokojích s palandami. Společenská místnost sloužila jako studovna, podobala se školní třídě. Na jednu skupinu dětí byli pouze dva vychovatelé - jeden denní a druhý noční. Zvlášť pak v dětském domově fungovala švadlena a pradlena. Pokud některé z dětí onemocnělo (chřipka, angína, neštovice), bylo dáno do tzv. izolace, kam za ním docházel lékař a vychovatel, ostatní děti k němu přístup neměly. Pravidelně spolu děti chodily do jídelny na snídani, oběd a večeři vše bylo velmi organizované. Každý víkend dětské domovy konaly výlety, jelikož ještě v této době byly do domova umisťováni nejvíce sirotci, kteří neměli možnost poznávat různá místa jinak, než jim bylo zprostředkováno dětským domovem. Dětský domov v Dolních Počernicích úzce spolupracoval se Salesiány, kteří každou neděli děti učili některým dovednostem, jako například hře na hudební nástroj, společenským hrám apod. Sponzoři se o dětské domovy zajímali, ale sponzorovali více stravu než materiální věci. Postupem času se počet dětí snížil na na jednu skupinu. Stále však byly rozděleny na 8

9 chlapce a dívky. Již se ale více přibližovaly dnešním rodinným skupinám. Ještě nedávno však neměli příbuzní takovou možnost děti navštěvovat, byly přísně stanovené návštěvní hodiny. Vznik rodinných skupin je podle mě velký krok dopředu a vidím to u dětí jako velmi prospěšné. Děti sice nemají svou rodinu a dětský domov ji plně nahradit nemůže, ale učí se péči o domácnost a v rodinné skupině se vychovatelé snaží o stejné fungování, jako je to v domácnosti běžné rodiny. *Rozhovor s Marií Frantzovou, vychovatelka 1.rodinná skupina, dětský domov Dolní Počernice, Dětské domovy jako takové máme v České republice dvojího typu - dětský domov a dětský domov se školou. Dětský domov zajišťuje péči o dítě podle jeho individuálních potřeb. Plní úkoly socializace, výchovy a vzdělání. Děti, které jsou zde umístěny nemají závažné poruchy chování a vzdělávají se ve školách, které netvoří součást dětského domova. Do toho typu dětského domova mohou být umisťovány i nezletilé matky s jejich dětmi. Dětský domov se školou se stará o děti, které mají nějaké závažné poruchy chování, vyžadují léčebnou péči nebo mají uloženou ochrannou výchovu. Nezletilá matka s dítětem může pobývat i v tomto dětském domově, ale jen v případě, pokud ona nebo její dítě trpí závažnou poruchou chování, vyžaduje léčebnou péči nebo je zde uložena ochranná výchova. Věk dětí, které žijí v dětském domově se školou, se mírně liší od věku dětí, které žijí v dětském domově. Obvykle zde žijí děti od 6 let věku do ukončení povinné školní docházky. Následným zařízením je nejčastěji výchovný ústav. *http://aplikace.msmt.cz/pdf/sb pdf, 21] Historie ústavní výchovy U nás známý pojem dětský domov se začal používat až mnohem později, dříve byly domovy pro osiřelé děti označovány nejčastěji jako sirotčinec (můžeme však slýchat i pojmy jako nalezinec či útulek). Již Athénské zákony udávaly, že stát byl měl zajišťovat péči o dítě, jehož rodiče zemřeli. Sirotčince jako takové ale začaly ve větší míře vznikat až mnohem později. Zřizovatelem byla nejčastěji církev, sirotčinec jako státní organizace byl velmi netradiční. Úmrtnost dětí v sirotčincích byla velmi vysoká, prostředí a režim sirotčinců byl velmi tvrdý, potřeby a hodnoty dětí nebyly příliš akceptovány. Vysoká úmrtnost byla nejčastěji způsobována infekčními chorobami a podvýživou. Jako sirotek bylo považováno pouze dítě, 9

10 kterému zemřeli oba rodiče. Existuje také pojem polo sirotek, tedy dítě, kterému zemřel jeden rodič. *http://cs.wikipedia.org/wiki/sirot%c4%8dinec, 14] Sirotčince se často spokojovaly s dary občanů, které dětem přinášeli jídlo, hračky a ošacení. Děti měli povinnost pracovat a přispívat tak na provoz sirotčince (vykonávali drobné práce jako prodej lesních plodů, draní peří, hraní divadla, apod.). Po 2 světové válce začal být o sirotčince větší zájem a podmínky v nich se začaly zlepšovat. Kolem roku 1950 se začal pojem sirotčinec ztrácet a domovy se začaly nazývat dětskými domovy. Vybavení a podmínky se v dětských domovech postupem času stále zlepšovaly a i v dnešní době dochází ke stálému zkvalitňování. Zákon č. 109/2002 Sb. O výkonu ústavní výchovy a nové hygienické vyhlášky upravují práva povinnosti dětí v dětském domově, podmínky ubytování, stravování a další položky nezbytné k tomu, aby mohl dětský domov fungovat správně a dětem se dostávalo co možná nejlepší péče. *http://www.volny.cz/ddstankov/historie.htm, 5] Příčiny umístění dětí do dětských domovů dříve a dnes Rodina, jako základní sociální skupina by měla plnit všechny své funkce. Vývoj a socializace jedinců by tak měly probíhat zdravě ve všech směrech. Vývoj doby však rodinu jako takovou velmi změnil a každý si tak může pokládat otázku "Co je to zdravá rodina?". Dříve jsme znali spíše rodinu širokou. Členové rodiny si zakládali na tom být často spolu, více se rozvíjela komunikace a vztahy byly pevnější. Dnes tvoří členy rodiny pouze rodiče (v častých případech i jeden rodič) a dítě/více dětí. Ekonomické založení rodiny se dostává mezi nejdůležitější příčky v hodnotovém systému a členové rodiny spolu tráví mnohem méně času, než tomu bylo dříve. Na rozvoj dítěte a celkově na vývoj společnosti má tento jev jistě velký dopad. Dle mého názoru je však vždy nejlepší, pokud je to možné, aby dítě vyrůstalo vždy u svých rodičů. Ústavní výchova má spoustu negativ a nedokáže nikdy plně nahradit biologickou rodinu. Jako velké pozitivum vidím, když dítě vyrůstá v dětském domově tehdy, když je ohroženo na 10

11 životě, zdraví, jsou ohrožována jeho práva nebo potlačována jeho svoboda. V tomto případě je ústavní péče vyhovujícím a jistě správným řešením. V dřívějších dobách byly do sirotčinců umisťovány pouze děti, které byly sirotky v pravém slova smyslu - tedy pokud přišly o oba rodiče. Dnes je situace úplně jiná. Se sirotky v tomto smyslu se setkáváme v dětských domovech jen velmi zřídka. Nejčastější důvody umístění dítěte do dětského domova: 1) Rodiče se o dítě nemohou starat, i když chtějí: V České republice se s touto situací nesetkáváme často, v jiných zemích je to naopak nejčastější důvod. Patří sem situace jako obrovské přírodní katastrofy, válka nebo nepříznivý zdravotní stav rodičů. 2) Rodiče se o dítě nedovedou starat: Do této kategorie můžeme zařadit velmi mladé rodiče, kteří ještě nejsou dosti zralí na to, aby byli rodiči a nedokázali by naplno uspokojit základní potřeby dítěte. Určitě sem patří i narození handicapovaného dítěte, kdy je handicap tak rozsáhlý, že rodiče nemají možnost zvládnout péči o dítě sami. 3) Rodiče se o dítě nechtějí starat: Podobně jako v případě kdy se rodiče nedovedou postarat o dítě sem můžeme zařadit velmi mladé, nevyzrálé rodiče. Častěji se ale v této kategorii objevují rodiče, kteří trpí psychickou poruchou osobnosti. Péče o dítě může být nedostatečná, nebezpečná, zanedbávaná nebo dokonce vůbec žádná. 4) Týrání a zneužívání dětí Do této problematiky patří syndrom CAN (child abuse and neglect) neboli syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte. Odborně zde rozlišujeme 4 základní kategorie: 1) Psychické týrání dítěte 2) Fyzické týrání dítěte 11

12 3) Sexuální zneužívání 4) Zanedbávání Některé odborné publikace udávají kategorií i více. Pokud dítě trpí syndromem CAN, může být celkově narušen jeho zdravý vývoj, dospívání, navazování vztahů a socializace do společnosti. [http://www.planovanirodiny.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku= , 7] Že je dítě obětí syndromu CAN, může být velmi často téměř nezjistitelné, zvlášť pokud se jedná o zanedbávání a psychické týrání. Právě proto, že často na první pohled není viditelné, trvá zanedbávání a psychické týrání velmi dlouho a vážně tak ohrožuje vývoj dítěte ve všech směrech. V roce 1992 definovala Zdravotní komise Rady Evropy syndrom CAN a jeho základní formy. Syndrom CAN je zde definován jako vědomá i nevědomá aktivita, které se dopouští dospělá osoba ve vztahu k dítěti s následkem poškození fyzického zdraví a zdravého vývoje dítěte. Nejhorším výsledkem týrání je smrt dítěte. Následky které na dítěti syndrom CAN zanechá mohou být: - citová deprivace - toxikomanie u dítěte - poškození osobnosti dítěte - poškození fyzického vývoje - zdravotní následky - neschopnost udržet si partnerský vztah - problémy ve škole, v zaměstnání Důležité je všímat si také pasivních forem, které jsou velmi závažné. Pasivita v tomto případě znamená, že rodič není schopný dávat dítěti zpětnou vazbu, nereaguje na něj, nebo jeho reakce nejsou přiměřené chápání dítěte. Dítě dává najevo potřebu, ale rodiče ji nevidí, přehlížejí nebo ignorují. V důsledku psychického vývoje jsou někdy více ohroženy děti, které nemají žádnou pozornost než děti, kterým se dostává negativní pozornost. *BECHYŇOVÁ, 2008] 5) Rodiče se o dítě nadměrně starají 12

13 Dítě je nadměrně rozmazlováno a není připraveno na samostatný život. Často rodiče dítěti v osamostatňování brání. [http://www.planovanirodiny.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku= , 7] Nejčastějším důvodem proč děti musí žít v dětském domově je zanedbávání výchovy a týrání. Některé dětské domovy se specializují pouze na děti u kterých se předpokládá, že jsou právně volné a do své biologické rodinu se již nikdy nevrátí. Tyto dětské domovy se poté zaměřují na hledání nové náhradní rodiny. Jiné domovy si na právní volnosti nezakládají a je běžné, že dítě v dětském domově toho typu pobývá jen pár měsíců nebo týdnů. Soud může pozastavit výkon výchovy rodičů je-li to vyžadováno v zájmu dítěte. Pokud rodič nevychovává dítě řádně a neplní své povinnosti k dítěti, soud má právo omezit nebo plně pozastavit péči rodičů. Pokud rodič svou rodičovskou zodpovědnost zneužívá či výkon své zodpovědnosti vážně zanedbává, soud může rodiče výkonu plně zbavit. V případě, že rodič se na svém dítěti dopustí trestného činu s úmyslem nebo své dítě využil ke spáchání činu, bude také své zodpovědnosti plně zbaven. V řízení soudy rozhodují kde bude dítě žít. Jednou z možností je pěstounská péče. Pěstounskou péči poskytuje fyzická osoba, která zaručuje správnou výchovu dítěte. Žije-li dítě v dětském domově, může být svěřeno do pěstounské péče také. Pěstoun vykonává povinnosti rodičů pouze z části - například nemá vyživovací povinnost ani právo dítě zastupovat. V případě, že má být dítě svěřeno do ústavní výchovy, je úlohou soudu přezkoumat, jestli není možná náhradní rodinná péče. Pokud tato alternativa možná je, ústavní výchova je zrušena. Jelikož zde jde hlavně o zájem dítěte, je nutné brát názory a poznatky dítěte při rozhodování. Při osvojení musí budoucí rodiče zaručit, že svým způsobem života budou poskytovat dítěti řádnou výchovu. Návrh na osvojení podává osvojitel a rozhoduje o něm soud. Než soud ve věci osvojení rozhodne, musí být dítě alespoň 3 měsíce v péči budoucího osvojitele. Při rozhodování o věcech ústavní výchovy, pěstounské péče a osvojení nerozhoduje soud sám, důležitou úlohu zde hraje také orgán sociálně právní ochraně dětí. *http://www.zakonycr.cz/seznamy/ sb-zakon-o-rodine.html, 20] Orgán sociálně právní ochrany dětí má za úkol starat se o blaho dítěte. V první řadě se zaměřuje na dítě, jehož rodiče zemřeli nebo neplní či zneužívají své povinnosti. V případě že soud nařídí ústavní výchovu, rodiče jsou povinni dítě do určitého data předat. Poté je 13

14 pracovník obce s rozšířenou působností povinen dítě které bylo do ústavní výchovy svěřeno alespoň jednou za 3 měsíce navštívit. Stejně tak jednou za tři měsíce navštěvuje rodiče dítěte. Po písemném souhlasu obce s rozšířenou působností může dát řiditel ústavního zařízení dítěti možnost pobývat u rodičů, nejdéle však 14 kalendářních dní v měsíci. [http://zakony-online.cz/?s149&q149=all, 22] Při posuzování toho, jak rodiče pečují o své dítě je mnoho faktorů, které musí pracovník odborně posoudit. Rodič musí respektovat dítě, zajímat se o jeho potřeby a zájmy. Důležité je, jak rodiče komunikují s dítětem, jestli zde funguje správná zpětná vazba, jak rozvíjejí socializaci dítěte, jestli se zajímají o to jak dítě prospívá ve škole, jestli do školy chodí, jestli se mu ve škole líbí, zda ho umí podpořit při problémech ve škole apod. Mimo to se pracovník zajímá o to, jaké má dítě hračky, jak si hraje, jak si rodiče hrají s ním. Hodnocení vychází samozřejmě také z fungování celé rodiny. Rodina by měla plnit všechny své funkce, dítě by nemělo být ohroženo na zdraví, životě, neměla by být ohrožena ani jeho socializace a rozvoj osobnosti. Je důležité ohodnotit dohled matky nad dítětem, výživu dítěte, oblékání dítěte, hygienu, péči o fyzické i psychické zdraví. V případě, že rodina ve všech těchto faktorech selhává je nutné poskytnout rodině pomoc. Pokud se situace nelepší a dítě je nějakým způsobem ohroženo, může dojít k nařízení ústavní výchovy. *BECHYŇOVÁ, Pracovník by měl včas vidět riziko, kdy je dítě ohroženo. Neměl by rodinu kritizovat nebo obviňovat její členy z neplnění funkcí, ale nabídnout podporu, pomoc a poradit s řešením, aby dítě nemuselo být do dětského doma umístěno. *BECHYŇOVÁ,

15 2.2 Život v rodinné skupině V této kapitole popisuji fungování rodinné skupiny v dětském domově Dolní Počernice, text se tedy nedá zobecnit na všechny dětské domovy v České republice, ale z mých zjištění funguje velká většina rodinných skupinek v dětských domovech velmi podobně. Rodinné skupiny jsou formy soužití dětí a vychovatelů, které mají co nejvíce přiblížit život v běžné rodině. Každá rodinná skupina má svou kuchyň s veškerým vybavením. Děti se zde učí vařit a péči o domácnost. Nejčastěji nejstarší děti připravují stravu pro mladší. Na úklidu se pak podílejí všechny děti. Společenská místnost dává dětem možnosti jako hrát různé hry, sledovat televizi, někdy je ve společenské místnosti umístěn i počítač. Děti si zde mohou dělat úkoly a učit se s vychovateli. Vychovatel má svou místnost, kde přespává a dělá administrativní práce. Každé z dětí z má svůj pokoj nebo společný se svými sourozenci. Koupelna je společná. Dle mého názoru je toto nejlepší forma v jaké mohou děti v dětském domově žít. Osvojí si tak dovednosti, které budou potřebovat v životě mimo domov. Prostředí dává pocit bezpečí a jistoty, podobně jako v rodině, i když plně rodinu nenahradí. V rodinné skupině se nejčastěji střídají 3-4 vychovatelé a žije zde 6-8 dětí. Jsou zde chlapci i dívky společně a také jsou to děti odlišného věku. Návštěvy dětí z jiných rodinných skupin jsou povoleny, děti se mohou volně navštěvovat. Rodinou skupinu běžně navštěvují také rodiče dětí nebo sociální pracovnice. Po domluvě s vychovatelem si děti mohou pozvat i své přátele které mají mimo dětský domov. Vychovatel přichází na rodinnou skupinu v době, kdy přichází první děti ze školy a jeho práce končí druhý den ráno když poslední dítě odejde do školy. Režim je nastavený tak, že děti mají dostatek volného času pro sebe, ale musí také plnit své denní povinnosti. I když si dítě nepřinese ze školy žádný domácí úkol, musí splnit alespoň některá cvičení z probírané látky které mu zadá vychovatel. Když toto dítě splní, může se věnovat svým zájmům a aktivitám, které ho baví. Pak vychovatel rozdělí práci podle toho, co je třeba udělat (úklid pokoje, zametání společenské místnosti, úklid kuchyňské linky, rozhodne se které dítě bude vařit večeři, praní prádla, žehlení, úklid koupelny apod.). Pokud dítě povinnosti nechce plnit, bývá potrestáno další prací navíc na další den nebo dřívější večerkou. Poté mají dětí opět volno pro své zájmy až do večerky, která je dána různě podle poslušnosti dětí a dnu v týdnu. Každá rodinná skupina platí tzv. nájem, který odevzdává vedení. Děti jsou o tomto informováni, aby věděli, jak to chodí v běžném bytě. Dále se učí hospodařit s kapesným - každé dítě ho dostává, výše je stanovena podle věku dítěte. Většina 15

16 dětí se stravuje ve školní jídelně, pokud škola stravování neposkytuje, dítě dostává ke kapesnému ještě další finanční částku na stravu. Vychovatelé berou často děti na nákup stravy, aby pochopily hodnotu peněz a učily se co je potřeba do domácnosti nakupovat. Děti mají možnost chodit do zájmových kroužků nebo mít doučování. Výlety již nejsou pořádány každý víkend, jako tomu bylo dříve, ale je velké množství akcí pro dětské domovy, kterých se děti rády zúčastňují a dětské domovy rády slíbí svou účast. Jedná se nejčastěji o sportovní nebo vědomostní akce. Mladiství se také mohou účastnit různých víkendových kurzů kde absolvují přednášky týkající se budoucího povolání, bydlení, apod. Velmi mnoho dětí jezdí na víkendy ke svým rodičům, některé dokonce pravidelně každý víkend. Pokud není počítáno s tím, že dítě zůstane v dětském domově delší dobu, není odebráno ze základní školy kam chodilo když žilo ve své rodině. Samozřejmě dítě nesmí být nijak ohrožováno tím, že zůstane v původní škole, pokud by zde stále zůstával negativní vliv prostředí, ve kterém vyrůstalo. Menším dětem u kterých se předpokládá, že budou v dětském domově pobývat déle se hledá vhodná základní škola poblíž dětského domova. V okolí dětského domova se nachází prostory, kde spolu tráví volný čas děti ze všech rodinných skupin, většina dětských domovů má své sportovní nebo dětské hřiště. Vychovatelé směřují svou pozornost převážně k menším dětem, starší děti mají více volnosti, ale neznamená to, že by byly opomíjeny. I když se život v dětských domovech výrazně zlepšil oproti minulosti, přesto se mohou některé děti špatně adaptovat z rodiny, trpí citovou deprivací, v dětském domově může být neodhalená šikana, špatný vztah mezi dítětem a vychovatelem, apod. Děti umístěné v dětském domově i jiných ústavních zařízeních mají svá práva a povinnosti, které vyplývají ze zákona. Dítě má právo na: - zajištění zaopatření - rozvíjení svých dovedností ve všech oblastech - respekt a důstojnost - pokud to není v rozporu se správným vývojem dítěte má právo být se svými sourozenci umístěno do stejného dětského domova - vhodné podmínky pro vzdělávání - svobodné rozhodnutí pro náboženství 16

17 - znát svá práva a povinnosti - účastnit se aktivit, které organizace pořádá - podávat žádosti a říkat své postoje k pracovníkům zařízení - vyjadřovat svůj názor - uskutečňovat osobní rozhovory s pracovníky sociálně právní ochrany dětí - informace o svých úsporách - udržování kontaktu s rodiči a dalšími blízkými osobami - se souhlasem vychovatele opustit dětský domov za účelem vycházky (platí pro děti starší 7 let) a není zde omezení nebo zákaz Dítě má povinnost: - udržovat pořádek a kázeň - dodržovat předpisy zařízení - uhradit náklady za přepravu do zařízení, pokud ho opustilo neoprávněně - na výzvu ředitele předložit doklady o svých příjmech - předat do úschovy různé předměty, které by mohly ohrozit výchovu, bezpečnost nebo zdraví - podrobit se vyšetření, zda není pod vlivem drog nebo alkoholu [http://aplikace.msmt.cz/pdf/sb pdf, 22] Vychovatelé by měli dohlížet na stravování dítěte, zda se stravuje pravidelně a strava je přiměřená věku, aby byl podporován zdravý fyzický vývoj. Musí brát ohled také na tradice, na které je dítě zvyklé z rodiny. Vychovatel by dále měl dítě vést k hygienickým návykům a kontrolovat, zda je oblečení které dítě nosí přiměřené jeho věku. Opět se zde musí brát ohled na tradice rodiny, ze které dítě pochází. Stejně jako rodič by měl vychovatel dobře rozpoznat kdy se dítě cítí fyzicky nebo psychicky špatně a podat potřebnou podporu a pomoc. Děti si často mohou z rodiny přinést návyky, které by jej měl vychovatel odnaučit. Například v oblékání nebo stravě. Jsou i děti, které když pří jdou do dětského domova nemají osvojené žádné hygienické návyky. S tímto dítětem je pak potřeba pracovat více, vše mu vysvětlit, aby se mohlo do rodinné skupiny správně začlenit. *BECHYŇOVÁ, Když člověk přemýšlí o svém životě, málo kdy si pokládá otázku, zda on je ve své rodině spokojený.biologická rodina se v tomto naprosto odlišuje od rodinné skupiny ať je snaha 17

18 nahradit rodinu jakkoli velká. Fungující rodina by měla do života člověka přinášet jakési povzbuzení a člověk by měl být šťastný za čas, který může s rodinou trávit. Dle mého názoru a mých pozorování může být dítě v rodinné skupině sice spokojené, když přijme fakt, že se svou biologickou rodinou žít nemůže, ale jeho míra spokojenosti nikdy nebude tak vysoká, jako u dětí žijících s rodiči. Vlastně by se na toto dalo nahlédnout jako na odlišné typy spokojenosti. Dítě v rodinné skupině často řádně nepozná, co se spokojenou harmonickou rodinou vlastně míní. Zajistit dítěti v rodině zdravý vývoj je opravdu velmi složité a poznala jsem v praxi, že starší děti které v dětském domově vyrůstají si již uvědomují, že jejich postavení v životě může být znevýhodněno oproti dětem žijících v rodinách. *Satirová, 2006] Každý mladistvý přemýšlí o své budoucnosti. Rodiče svým dětem pomáhají najít správnou cestu, kudy se vydat. Stejně tak by měl i vychovatel a pedagog ve škole sledovat směřování dítěte, které žije v dětském domově. Děti by měli mít možnost kdykoli si promluvit s vychovatelem o tom, jaká jsou jejich přání a jak by si představovali svou budoucnost. Jelikož na rodinné skupině žijí děti pospolu, mohou si své postoje a názory sdělovat i mezi sebou. Dítě má své potřeby, které by rodiče měli naplnit v pravý čas a i vychovatel by se měl snažit snížit, kdy potřebuje dítě tyto potřeby naplnit. Je to nadmíru důležité pro zdravý vývoj dětí. Pokud dítě dlouhodobě strádá ve svých potřebách, objevuje se citová deprivace. Mladý člověk potřebuje vědět, co by mohlo jeho život naplňovat, kam chce směřovat. Bohužel u dětí v dětském domově je budoucnost často velmi nejistá a dítě to samo cítí. Tento pocit vede k nejistotě v běžných věcech, útlumu snahy v napravování věcí, ztrátě motivace, citové deprivaci apod. *Matějček, Myslím si, že pokud je to jen trochu možné, dítě by nemělo být se svými přáními a touhami vázáno pouze k dětskému domovu, ale mít možnost se stále svěřovat svým rodičům. Samozřejmě jsou případy, kdy to možné není. Přes to vím, že mnoho rodičů, které mají své dítě umístěné v dětském domově se snaží svou situaci zlepšit a naučit se více rozumět svému dítěti. Toto vidím jak správnou cestu k nápravě toho, co dítě zažilo strádáním, kdy bylo od rodičů odloučeno. Dítě musí mít možnost poradit se nejen s učitelem, vychovatelem, pedagogem, ale i se svým rodičem. 18

19 2.2.1 Citová deprivace Deprivace je charakterizována jako neuspokojení fyzických a psychických potřeb jedince. V české literatuře se často setkáváme s pojmem citové strádání. Jedná se vlastně o nedostatek citu pociťovaný jedincem, nedostatek respektu, pozornosti, bezpečí, rodinné lásky, vazeb ve společnosti. Deprivace můžeme rozlišovat do několika kategorií - biologická deprivace, motorická deprivace, senzorická deprivace, sociální deprivace a citová deprivace. U dětí v ústavní péči se setkáváme nejčastěji s deprivací citovou. Citová deprivace se vyznačuje nedostatkem lásky, jistoty a potřeby dotyku. Tato potřeba je u dítěte velmi silné, souvisí s výchovou a rodičovskou láskou. Dítě trpí pocitem osamělosti, cítí se nemilované a tento stav se odráží v jeho osobnostním i fyzickém vývoji. [http://cs.wikipedia.org/wiki/deprivace, 3] Pokud v rodině dojde k nařízení ústavní výchovy, je nutné, aby byl dítěti umožněn šetrný nástup do zařízení. Rodiče a odborní pracovníci by měli s dítětem pracovat tak, aby bylo psychicky na odchod z domova připraveno. Spolupráce rodičů je zde hraje nepřehlédnutelnou roli, jelikož mnoho řiditelů dětských domovů a jiných ústavních zařízení se shoduje na tom, že první otázky dítěte po umístění do zařízení se týkají pouze rodičů. Dítě chce vědět, kdy se s nimi znovu uvidí nebo kdy se bude moci vrátit domů. Když kontakt s rodiči chybí, pracovníci nemohou dát dítěti pravdivou a uspokojivou odpověď a tak mohou u dítěte velmi lehce nastat počátky citové deprivace. Pokud rodiče ze zařízením spolupracují, měli by dítě na odchod z domova připravit takto: - dát dítěti možnost vidět zařízení dříve, než do něj bude umístěno - kontakt dítěte s pracovníky zařízení - dát dítěti možnost pokládat otázky - ujistit dítě, že bude s rodiči v kontaktu a definovat jak (telefon, dopisy, osobní návštěvy, atp.) - rodiče by měli dítě v den nástupu doprovodit Tyto možnosti by měli dítěti usnadnit přechod a někdy i citové deprivaci zabránit. Záleží ale také na osobnosti dítěte. Mnoho dítě vnímá fakt, že bude žít v dětském domově jako trest a neumí si představit, že nebude žít doma i přes to, že v rodinném prostředí mohl být 19

20 ohrožen život a zdraví dítěte. Je-li možnost, aby se rodiče podíleli na spolupráci a dítě pravidelně navštěvovali, sníží se u dítěte stres a agrese, které zpočátku téměř každé dítě zažívá. Kontakt rodičů a zařízení nejčastěji zprostředkovávají pracovníci sociálně právní ochrany dětí. Pokud rodiče s orgánem sociálně právní ochrany dětí odmítají spolupráci a nemají zájem o snížení traumatizace dítěte, je úkolem pracovníků aby se snažili rodiče motivovat ke spolupráci, ale hlavně ke kontaktu s jejich dítětem.*bechyňová, Citová deprivace nemusí vznikat pouze z nedostatku mateřské lásky, dítě si může pevný vztah vytvářet k jiné osobě z rodiny nebo i k cizímu člověku. Vlastně úplně ke každému, kdo mu dává pocit jistoty a bezpečí. Citový vývoj dítěte závisí na tom, že ví kde hledat jistotu, pochopení, bezpečí. Neodborně řečeno dítě chce být tam, kde jsou lidé, kteří ho mají rádi a dávají mu to najevo. Pokud dítě nepozná rodičovskou lásku upíná se jinde. Například na vychovatele v dětském domově.*matějček, V předcházení citové deprivaci hraje důležitou roli, zda dítě vůbec své rodiče zná. V případě, že dítě rodiče nezná, vytváří si obraz rodičů ve své mysli jako fiktivní postavy a tyto představy mohou mít velmi špatný vliv pro jeho další vývoj. Když dítě rodiče poznalo jako mladiství může vidět chyby prostředí, které by jej ohrožovaly pokud by vyrůstalo v prostředí domova a v případě že má s rodiči vztah, je s nimi v kontaktu jeho vývoj může být bezproblémový. *BECHYŇOVÁ, 2008] Důležitou věcí, která může také zabránit citové deprivaci je odhadnout, co vlastně dítě potřebuje. Dětský domov může tyto faktory z velké části ovlivňovat např. výběrem školy pro dítě, vychovatelé by se měli dívat na individuální potřeby dítěte, snaha pracovníku aby rodiče projevovali co největší zájem o dítě, apod. Ve škole by se dítě mělo cítit dobře, nemělo by být vyřazováno z kolektivu. Důležité tedy je, aby se ve škole cítilo jako děti, které vyrůstají v biologické rodině a nepociťovalo žádné nevýhody. Dítě by mělo mít možnost se na vychovatele v dětském domově kdykoli obrátit se svými potřebami. Kontakt s rodiči je asi nejdůležitější faktor, musí to být však kontakt, kde je správná zpětná vazba. Tedy když rodiče projevují zájem, snaží se dítě chápat a dítě cítí, že jej rodiče milují a je pro ně důležité. *BECHYŇOVÁ,

Průvodce pro náhradní rodinnou péči

Průvodce pro náhradní rodinnou péči Průvodce pro náhradní rodinnou péči Jak na náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je výchova a péče o děti. Bohužel

Více

Životní situace. Důležité informace k některým činnostem projednávaným na OSPOD

Životní situace. Důležité informace k některým činnostem projednávaným na OSPOD Životní situace Důležité informace k některým činnostem projednávaným na OSPOD Úprava poměrů k nezletilým dětem (úprava výchovy a výživy pro dobu před a po rozvodu) Určení, zvýšení / snížení / výživného

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Násilí na dětech a co s tím!?

Násilí na dětech a co s tím!? Víkendové vzdělávání Násilí na dětech a co s tím!? Trojanovice 16.10.-18.10.2009 Vypracovala: Mgr. Taťána Gelnarová Sociálněprávníochrana dětí Zákon č. 359/99 Sb. SPO se rozumí zejména: Ochrana práva dítěte

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum sociálních služeb Vyškov, o. p. s. PORADNA PRO RODINU, MANŽELSTVÍ A MEZILIDSKÉ VZTAHY Smetanovo nábřeží 27, Vyškov, tel.: 517 333 909, mobil: 733 525 998 poradna@psychologie.vys.cz www.psychologie.vys.cz

Více

Program proti šikaně ve škole

Program proti šikaně ve škole Program proti šikaně ve škole Obsah Předmět 1. Základní body specifické primární prevence šikanování 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 3. Odpovědnost školy

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, dovolujeme si Vás oslovit jménem organizace ABATOP a nabídnout Vaší škole v rámci projektu S úctou k životu přednášky na téma: 1) Co se to se mnou děje? (pro

Více

http://www.detipatridomu.cz/

http://www.detipatridomu.cz/ Hezký den rádi bychom Vás seznámili s jednou z forem náhradní rodinné péče, která je dle našeho názoru širokou veřejností poněkud opomíjená, a to především z důvodu malé informovanosti. Na úvod si dovolíme

Více

Základní škola Ilji Hurníka, Opava, Ochranova 6 příspěvková organizace. Školní vzdělávací program Školního klubu

Základní škola Ilji Hurníka, Opava, Ochranova 6 příspěvková organizace. Školní vzdělávací program Školního klubu Základní škola Ilji Hurníka, Opava, Ochranova 6 příspěvková organizace Školní vzdělávací program Školního klubu Platnost: od 1. září 2013 Obsah Základní charakteristika školy... 3 Konkrétní cíle vzdělávání...

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ č.j. Š/X/1/01092013 Základní škola Jablonec nad Nisou - Rýnovice, Pod Vodárnou 10, příspěvková organizace Pod Vodárnou 10, 466 05 Jablonec nad Nisou výňatek CÍL Cílem programu

Více

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vzdělávací oblast ČLOVĚK A JEHO SVĚT Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vyučovací předměty Prvouka Vlastivěda Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávaní v této vzdělávací

Více

Pracovní profily jednotlivých pozic

Pracovní profily jednotlivých pozic Pracovní profily jednotlivých pozic Péče o dítě opatrovník Splňuje vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání v oboru se zaměřením na sociální práci, sociální pedagogiku, sociálně-právní činnost, sociální

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Dr. Horáka Prostějov MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem nás.

Více

ŠD při ZŠ TGM Ivančice. Řád školní družiny. Obsah:

ŠD při ZŠ TGM Ivančice. Řád školní družiny. Obsah: ŠD při ZŠ TGM Ivančice Řád školní družiny Obsah: I. Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců 1) Práva žáků 2) Práva zákonných zástupců 3) Povinnosti žáků 4) Povinnosti zákonných zástupců II. Organizace

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice

PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice Zpracováno podle Metodického pokynu MŠMT k řešení šikanování na školách a školských zařízeních č.j. MSMT-22294/2013-1. Metodickým doporučením k primární

Více

Sociální služba denní stacionáře

Sociální služba denní stacionáře O nás Příspěvková organizace je zřízena obcí od 1. 1. 1993. Označení organizace Název: ŽIRAFA Integrované centrum Frýdek Místek, příspěvková organizace Právní forma: příspěvková organizace IČ: 00847011

Více

Výběr pěstounských rodin v ČR a ve Švýcarsku

Výběr pěstounských rodin v ČR a ve Švýcarsku Výběr pěstounských rodin v ČR a ve Švýcarsku Dnes již není pochyb o tom, že pro zdravý a šťastný vývoj a život dítěte je nejlepší, vyrůstá-li ve své biologické rodině. Pokud však tato rodina není funkční,

Více

Školní vzdělávací program Zdravá škola

Školní vzdělávací program Zdravá škola Školní vzdělávací program Zdravá škola (Plné znění ŠVP je přístupné veřejnosti ve vestibulu školy.) Název ŠVP Zdravá škola je odvozen od zaměření školy na holistické chápání podpory zdraví, tj. rozvoj

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 2.4 Smíšená šikana 3. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků 3.1 Odpovědnost

Více

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav skola@zs.knezmost.cz 326 784 166, 739 028 084 Školní vzdělávací program školního klubu Platnost: od 2. 9. 2013 Kontakty: Mgr. Michaela Černá

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Jablonec nad Nisou- Rýnovice, Pod Vodárnou 10, příspěvková organizace Pod Vodárnou 10, 466 05 Jablonec nad Nisou

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Jablonec nad Nisou- Rýnovice, Pod Vodárnou 10, příspěvková organizace Pod Vodárnou 10, 466 05 Jablonec nad Nisou PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Jablonec nad Nisou- Rýnovice, Pod Vodárnou 10, příspěvková organizace Pod Vodárnou 10, 466 05 Jablonec nad Nisou Výňatek OBSAH: 1. PRÁVNÍ VÝCHODISKA 2. CÍL 3. ÚKOLY 4. CHARAKTERISTIKA

Více

Manuál pro řešení nežádoucích jevů

Manuál pro řešení nežádoucích jevů Manuál pro řešení nežádoucích jevů ŠIKANA Obsah: OBSAH:... 1 1 ŠIKANOVÁNÍ JE VŠUDYPŘÍTOMNÉ A MŮŽE NÁS DOPROVÁZET PO CELÝ ŽIVOT.... 2 1.1 CO JE A CO NENÍ ŠIKANA.... 2 1.2 PREVENCE ŠIKANY... CHYBA! ZÁLOŽKA

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

PĚSTOUNSKÁ PÉČE. Zdeňka Králíčková, 2008

PĚSTOUNSKÁ PÉČE. Zdeňka Králíčková, 2008 PĚSTOUNSKÁ PÉČE Zdeňka Králíčková, 2008 ÚČEL výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty rodiče s dítětem není-li to

Více

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Přemyslova 1618/12 Havířov Podlesí 736 01 Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 1 Pohled sociální pracovnice a dlouholeté pěstounky na kontakt

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie Školní roky: 2013 2018 Základní škola Dolní Lhota příspěvková organizace Čs.tankistů 76 747 66 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Jméno a příjmení

Více

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013.

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013. Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013 Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Sociálně právní ochrana dětí Sociálně právní ochrana dětí je ucelený systém, fungující v systému českého práva. Účelem je poskytnout zvýšenou ochranu státu nezletilým dětem, tedy těm občanům, kteří se

Více

Vnitřní řád DL Křetín

Vnitřní řád DL Křetín 1 ÚDAJE O ZAŘÍZENÍ Vnitřní řád DL Křetín 1.1 Provozovatel (dále jen ZDVOP, Zařízení), Jihomoravské dětské léčebny, p.o., pracoviště Dětská léčebna Křetín, Křetín 12, 679 62 pracoviště Dětská léčebna pohybových

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování (Součást Minimálního preventivního programu) Zpracováno podle MP Č.j.24 246/2008-6 Základní škola a mateřská škola Osová Bítýška Školní rok 2013/2014 Obsah 1.Charakteristika šikanování,

Více

Zákonné podmínky: 1. řešení šikany

Zákonné podmínky: 1. řešení šikany Řešení šikany Objevily se v některé ze škol ve vaší obci v poslední době případy šikany? Mezi dětmi a mladistvými je dnes celá řada potenciálních příčin neporozumění, napadání či psychického a fyzického

Více

Školní řád MŠ a organizace provozu MŠ

Školní řád MŠ a organizace provozu MŠ Školní řád MŠ a organizace provozu MŠ Vydal: Základní škola a Mateřská škola, Bílý Potok, okres Liberec, příspěvková organizace Platnost: 1.9.2012 Závaznost: pro všechny žáky, pedagogy, zaměstnance Zpracovala:

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ

SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ Radovan Dávid, 2012 Obsah Obecný úvod Vztah soukromého a veřejného práva Blaho dítěte Sociálně-právní ochrana dětí Vymezení pojmu Projevy v právním řádu ČR Zákon o rodině Občanský

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení.

Více

Školní řád mateřské školy

Školní řád mateřské školy Č.j. ZšmšHol/20/2013 Spisový znak: 2-1 Razítko školy: Základní škola a mateřská škola Holetín Horní Holetín 178 539 71 Holetín Účinnost: 1. 9. 2013 Skartační znak: A5 Počet stran: 6 Podpis ředitele školy:

Více

Základní škola a Mateřská škola, Chvalkovice, okres Náchod. Školní řád mateřské školy

Základní škola a Mateřská škola, Chvalkovice, okres Náchod. Školní řád mateřské školy Základní škola a Mateřská škola, Chvalkovice, okres Náchod Školní řád mateřské školy Chvalkovice březen 2010 Organizace provozu mateřské školy Organizace provozu mateřské školy Mateřská škola je součástí

Více

Program proti šikanování 1. Právní východiska. 2. Předmět. 3. Vymezení pojmu šikana

Program proti šikanování 1. Právní východiska. 2. Předmět. 3. Vymezení pojmu šikana Základní škola a mateřská škola Ostrava - Zábřeh, Kosmonautů 13, příspěvková organizace Program proti šikanování 1. Právní východiska Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci

Více

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 6. Výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, kurzy Poznámky vysvětlí na příkladech souvislosti mezi

Více

14. SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ VYMEZENÍ POJMŮ, RODINNÉ PRÁVO A DOKUMENTY SOUVISEJÍCÍ Eva Slováčková

14. SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ VYMEZENÍ POJMŮ, RODINNÉ PRÁVO A DOKUMENTY SOUVISEJÍCÍ Eva Slováčková 14. SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ VYMEZENÍ POJMŮ, RODINNÉ PRÁVO A DOKUMENTY SOUVISEJÍCÍ Eva Slováčková Rodinné právo můžeme vymezit jako souhrn právních norem upravující manželské a rodinné vztahy. Základním

Více

Základní škola Blansko, Erbenova 13 IČO: 49464191. ŠKOLNÍ ŘÁD Příloha č. 2 VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Č.j.: ERB/42/13 A.4./A 5

Základní škola Blansko, Erbenova 13 IČO: 49464191. ŠKOLNÍ ŘÁD Příloha č. 2 VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Č.j.: ERB/42/13 A.4./A 5 Základní škola Blansko, Erbenova 13 IČO: 49464191 ŠKOLNÍ ŘÁD Příloha č. 2 VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Č.j.: ERB/42/13 A.4./A 5 Vypracovala: Schválila: Pedagogická rada projednala dne: 21. 1. 2013 Školská

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

Školní vzdělávací program pro školní klub

Školní vzdělávací program pro školní klub Školní vzdělávací program pro školní klub Ředitel : Mgr. Miloš Sobotka Zástupce ředitele : Mgr. Dana Černíková Vychovatelka školního klubu : Mgr. Petra Plšková Charakteristika, umístění a vybavení školního

Více

DOMÁCÍ ŘÁD Chráněného bydlení sv. Anežky

DOMÁCÍ ŘÁD Chráněného bydlení sv. Anežky CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ SV. ANEŽKY Žižkova 3, 602 00 Brno DOMÁCÍ ŘÁD Chráněného bydlení sv. Anežky Domácí řád je vnitřním předpisem, který podrobněji upravuje poskytování pobytové sociální služby chráněné bydlení

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Vnitřní předpis č.j.: 320/2012/SŠ Obsah: I. Úvodní ustanovení II. Práva a povinnosti žáků, pravidla vzájemných vztahů mezi žáky a pedagogickými pracovníky A. Práva žáků B. Povinnosti

Více

Střední odborné učiliště stavební Opava, Boženy Němcové 22. Školní vzdělávací program domova mládeže

Střední odborné učiliště stavební Opava, Boženy Němcové 22. Školní vzdělávací program domova mládeže Střední odborné učiliště stavební Opava, Boženy Němcové 22 Školní vzdělávací program domova mládeže Zpracovala: Martina Czyžová, vychovatelka Schválil: Bedřich Štencel, ředitel školy Identifikační údaje:

Více

Školní řád pro ZŠ při Dětské odborné léčebně Ch. G. Masarykové v Bukovanech

Školní řád pro ZŠ při Dětské odborné léčebně Ch. G. Masarykové v Bukovanech Odborné učiliště, Praktická škola, Základní škola a Mateřská škola Příbram IV, příspěvková organizace Školní řád pro ZŠ při Dětské odborné léčebně Ch. G. Masarykové v Bukovanech Na základě ustanovení zákona

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLY TRMICE

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLY TRMICE MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLY TRMICE OBSAH 1. Úvod 2. Vytýčení sociálně patologických jevů 3. Cíl minimálního preventivního programu 4. Charakteristika školy 5. Analýza současného stavu

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Příloha č. 1 Základní informace o zařízení Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Telefon: 606 635 113 E-mail:

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice I. Tento program vznikl na základě Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Základní škola, Praha 10, Náměstí Bří Jandusů 2. Plnění minimální preventivního programu ve školním roce 2012/2013

Základní škola, Praha 10, Náměstí Bří Jandusů 2. Plnění minimální preventivního programu ve školním roce 2012/2013 Základní škola, Praha 10, Náměstí Bří Jandusů 2 Plnění minimální preventivního programu ve školním roce 2012/2013 Zdravý způsob života nejvyšší hodnota 1) Charakteristika školy Naše škola se nachází poblíž

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EHIO1 ZŠ a MŠ, Čs. armády 1026 73581 Bohumín-Nový Bohumín MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2013/14 je

Více

"Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí

Smluvní rodiny ohrožují práva dětí "Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí Úprava smluvních rodin v novém zákonu o ústavní péči je hrubě nedostatečná, nesystematická a v této podobě a za současné situace může vážně ohrozit práva dětí. Výzva

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

STANDARD č. 7: PREVENCE

STANDARD č. 7: PREVENCE STANDARD č. 7: PREVENCE Cíle kritéria: 7. Prevence KRITÉRIA 7a) OSPOD aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve svém správním

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU PŘI ZÁKLADNÍ ŠKOLE HROZNĚTÍN

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU PŘI ZÁKLADNÍ ŠKOLE HROZNĚTÍN ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU PŘI ZÁKLADNÍ ŠKOLE HROZNĚTÍN Školní vzdělávací program pro školní družinu Hroznětín, Školní 333, 362 33 Hroznětín 1. Identifikační údaje Název vzdělávacího

Více

Vnitřní řád školní družiny při Základní škole Vejvanovice, okres Chrudim

Vnitřní řád školní družiny při Základní škole Vejvanovice, okres Chrudim Vnitřní řád školní družiny při Základní škole Vejvanovice, okres Chrudim I. Úvodní ustanovení II. III. IV. Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců, pravidla vzájemných vztahů mezi žáky a pedagogickými

Více

Myšlenková mapa s projektem

Myšlenková mapa s projektem VY_32_INOVACE_12_PRV_2_05 Šablona č. 12 Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět Předmět Prvouka Tematický okruh Člověk - zdraví Ročník 1. 2. Anotace Znát pojem a hodnotu svého zdraví- EV Životospráva zdravá

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

Sociálně-právní ochrana dětí. Radovan Dávid, 2008

Sociálně-právní ochrana dětí. Radovan Dávid, 2008 Sociálně-právní ochrana dětí Radovan Dávid, 2008 ÚVOD 2 Program přednášky Obecný úvod Vztah soukromého a veřejného práva Blaho dítěte Sociálně-právní ochrana dětí Vymezení pojmu Projevy v právním řádu

Více

VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ

VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ OBEC DALOVICE Hlavní 99 362 63 VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ( dále jen SPOD) ve znění pozdějších předpisů,

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Základní škola JIH, Mariánské Lázně, Komenského 459, příspěvková organizace http://www.skolajih.cz druzina@skolajih.cz tel.: +420 351 011 001 fax: +420 351 011 000 VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY I. ÚVODNÍ

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Vnitřní předpis č.: 13/05 Č.j.: 18/2010 Spisový znak: A 10 Obsah: I. Úvodní ustanovení II. Práva a povinnosti žáků, pravidla vzájemných vztahů mezi žáky a pedagogickými pracovníky

Více

Základní škola a mateřská škola Kožušany-Tážaly, okres Olomouc, příspěvková organizace. Školní řád - Mateřská škola Tážaly

Základní škola a mateřská škola Kožušany-Tážaly, okres Olomouc, příspěvková organizace. Školní řád - Mateřská škola Tážaly Základní škola a mateřská škola Kožušany-Tážaly, okres Olomouc, příspěvková organizace Školní řád - Mateřská škola Tážaly Školní řád je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb.( školský zákon) a prováděcí vyhláškou

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY OBSAH 1 Všeobecná ustanovení 1.1 Činnost ŠD 2 Organizace a provoz ŠD 2.1 Odhlašování a přihlašování žáka 2.2 Provoz ŠD 2.3 Docházka do ŠD 2.4 Pravidla chování žáků 2.5 Práva

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY

ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) upravuje

Více

V ztah rodičů a školy

V ztah rodičů a školy V ztah rodičů a školy pohledem práva Vztah rodičů a školy pohledem práva Podle ustanovení 32 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, mají ve výchově dětí rozhodující úlohu

Více

Školní řád ZŠ a MŠ Malá Skála a/ Práva žáků

Školní řád ZŠ a MŠ Malá Skála a/ Práva žáků Školní řád ZŠ a MŠ Malá Skála a/ Práva žáků Žák má právo: 1.Na vzdělávání a účast ve výuce podle rozvrhu. 2. Na odpočinek a volný čas. 3. Na zabezpečení přístupu k informacím, zejména takovým, které podporují

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

Vnitřní řád školní družiny a stanovení úplaty ve školní družině

Vnitřní řád školní družiny a stanovení úplaty ve školní družině Vnitřní řád školní družiny a stanovení úplaty ve školní družině Úvodní ustanovení Ředitel Základní a Mateřské školy, Slapy na základě ustanovení 165 odst.1 písm. A) zákona č 561/2004 sb., o předškolním,

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Práva

Více

Zdeňka Králíčková, 2007

Zdeňka Králíčková, 2007 PĚSTOUNSKÁ PÉČE Zdeňka Králíčková, 2007 ÚČEL výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty rodiče s dítětem není-li to

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

KNIHA O PĚSTOUNSKÉ PÉČI PRO DĚTI

KNIHA O PĚSTOUNSKÉ PÉČI PRO DĚTI KNIHA O PĚSTOUNSKÉ PÉČI PRO DĚTI Když nemůžeš zůstat doma se svou vlastní rodinou, je stát odpovědný za to, aby o Tebe bylo řádně postaráno a abys měl/a všechny věci, které potřebuješ ke svému životu.

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Vypracoval: Schválil: Školní družina při ZŠ Hlučín, Hornická 7, okr. Opava, příspěvková organizace VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Pedagogická rada projednala dne: Směrnice nabývá platnosti ode dne: 1. 9. 2014

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

P r ů v o d c e p r o z á j e m c e o n á h r a d n í r o d i n n o u p é č i

P r ů v o d c e p r o z á j e m c e o n á h r a d n í r o d i n n o u p é č i P r ů v o d c e p r o z á j e m c e o n á h r a d n í r o d i n n o u p é č i Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny,

Více

Slunečnicová zahrada. Sdružení Meta, o.s. Partner projektu

Slunečnicová zahrada. Sdružení Meta, o.s. Partner projektu Slunečnicová zahrada Sdružení Meta, o.s. Partner projektu Projekt Slunečnicová zahrada Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost vyhlášený MŠMT, podpořený ESF (5/2010 4/2013), působnost projektu

Více

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Novela zákona o OSPOD vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 401/2012 Sb. S účinností od 1.1.2013. Zasazení novely v,,legislativním rámci do

Více

Odpovědnost učitele základní školy. Seminář Centra pro rodinu VEGA, Kladno

Odpovědnost učitele základní školy. Seminář Centra pro rodinu VEGA, Kladno Odpovědnost učitele základní školy Seminář Centra pro rodinu VEGA, Kladno Téma prezentace postupy a řešení problémů spojených s rizikovým chováním z pohledu etických norem a práva, se kterými se v prostorách

Více

Pěstounská péče je institut natolik rozmanitý, jak rozmanité jsou samotné životní příběhy dětí. Někde jsou kontakty s rodiči časté, v jiných případech třeba žádné. Někdy žije dítě v pěstounské rodině až

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Základní škola JIH, Mariánské Lázně, Komenského 459, příspěvková organizace VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY I. Úvodní ustanovení Ředitel školy vydává podle 30, 21, 22, 112, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. příloha Minimálního preventivního programu

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. příloha Minimálního preventivního programu PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ příloha Minimálního preventivního programu Zpracováno podle Metodického pokynu MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, č. j. 24 246/2008-6. Koordinace

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 7 UČEBNÍ PLÁN...

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA VZTAH RODIČŮ A DĚTÍ Jak už bylo řečeno v předešlé prezentaci, každý rodič má vůči svým nezletilým potomkům rodičovskou

Více

Minimální preventivní program 25. ZŠ pro školní rok 2014/2015

Minimální preventivní program 25. ZŠ pro školní rok 2014/2015 25. základní škola Plzeň, Chválenická 17, příspěvková organizace Minimální preventivní program 25. ZŠ pro školní rok 2014/2015 Obsah: 1. Úvod... 1 2. Výchozí situace a analýza současného stavu... 1 3.

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více