Analýza lokálních politik, nástrojů a potřeb obcí v oblasti sociálního začleňování a monitoring realizace opatření obsažených v NAPSI

Transkript

1 Analýza lokálních politik, nástrojů a potřeb obcí v oblasti sociálního začleňování a monitoring realizace opatření obsažených v NAPSI Březen 2010

2 Obsah Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na lokální politiky, nástroje a potřeby obcí v oblasti sociálního začleňování... 3 Seznam obcí... 3 Koncepční dokumenty, jejich využívání a přínos... 3 Trendy v oblasti sociálního začleňování jednotlivých ohrožených skupin obyvatel... 5 Podpora sociálního začleňování ze strany samospráv... 6 Partnerství a spolupráce... 9 Hodnocení Národního akčního plánu sociálního začleňování, účast na jeho přípravě Indikace klíčových nástrojů sociálního začleňování z perspektivy obcí Shrnutí Monitoring realizace opatření obsažených v NAPSI Cíl: Posílit integraci osob sociálně vyloučených nebo osob ohrožených sociálním vyloučením Cíl: Odstranit bariéry vstupu (tj. zvýšit zaměstnanost) a udržení osob sociálně vyloučených/ohrožených na trhu práce Cíl: Snižovat znevýhodnění v přístupu ke vzdělávání u dětí a mládeže (a to především u dětí a mládeže pocházejících z odlišného sociokulturního prostředí, dětí a cizinců a dětí a mládeže se zdravotním postižením) Cíl: Předcházet sociálně negativním jevům u dětí a mládeže Cíl: Podporovat začleňování cizinců do společnosti Cíl: Podporovat celoživotní vzdělávání Cíl: Podporovat rodiny se specifickými potřebami a ohrožené sociálním vyloučením, předcházet jejich sociálnímu vyloučení Cíl: Rozvíjet systém náhradní rodinné péče a zvýšit efektivnost spolupráce v rámci zprostředkování náhradní rodinné péče Cíl: Zvyšovat odbornost - vzdělávání pracovníků Cíl: Rozvíjet spolupráci... 24

3 Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na lokální politiky, nástroje a potřeby obcí v oblasti sociálního začleňování Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 60 obcí s rozšířenou působností (tzv. třetího typu). Seznam obcí Frýdlant nad Ostravicí Benešov Blatná Boskovice Čáslav Česká Lípa Česká Třebová Český Brod Děčín Dobruška Havířov Hlinsko Holice Hradec Králové Hustopeče Cheb Chotěboř Jablonec nad Nisou Jaroměř Jihlava Karviná Konice Kopřivnice Kraslice Kravaře ve Slezsku Krnov Lanškroun Litoměřice Litvínov Luhačovice Lysá nad Labem Mělník Milevsko Mnichovo Hradiště Mohelnice Moravská Třebová Moravský Krumlov Nové Město na Moravě Nové Město nad Metují Nový Bor Opava Orlová Otrokovice Pelhřimov Písek Přerov Přeštice Rožnov pod Radhoštěm Říčany Sedlčany Tanvald Telč Tišnov Trhové Sviny Turnov Veselí nad Moravou Vítkov Vsetín Zábřeh Zlín Koncepční dokumenty, jejich využívání a přínos Přibližně 90 % (tj. 53 obcí) odpovědělo, že mají zpracovaný vlastní koncepční dokument týkající se sociálního začleňování - nejčastěji (komunitní) střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, zbylých 11 % (tj. 7) uvedlo, že žádný takový dokument nemají. 68 % (41) zástupců obcí využívá pro oblast sociálního začleňování státní nebo krajské dokumenty (nejčastěji krajské střednědobé plány rozvoje sociálních služeb), 32 % (19) obcí nikoliv.

4 Koncepční dokument Četnost 30 Ano Ne Vlastní koncepční dokument Původ dokumentu Státní/krajský koncepční dokument Absolutní četnost Relativní četnost Typ dokumentu komunitní plán sociálních služeb/ střednědobý plán rozvoje sociálních služeb % strategický/akční plán rozvoje města % koncepce prevence kriminality % specifický plán/program % integrovaný plán rozvoje 6 10 % zdravotní plán 4 7 % lokální plán začleňování 1 2 % Ve 33 % případů (29 z 89) byly obecní koncepční dokumenty hodnoceny známkou 1 ( velice přínosný ). 47 % dokumentů (42) bylo ohodnoceno známkou 2, 19 % (17) byla přiřazena známka 3, 1 dokument obdržel známku 4 (jednalo se o zastaralý strategický plán obce). Žádný z dokumentů nebyl ohodnocen známkou 5 ( nulový přínos ). Průměrná známka hodnocených dokumentů je pak 1,89. Obce tedy přínos svých koncepčních dokumentů hodnotí vcelku kladně. 1 Například Program soužití v Přerově nebo Akční plán protidrogové politiky Libereckého kraje na období v Novém Boru atd.

5 Trendy v oblasti sociálního začleňování jednotlivých ohrožených skupin obyvatel Při hodnocení situace jednotlivých ohrožených skupin obyvatel hodnotili respondenti nejlépe situaci v oblasti sociálního začleňování: seniorů (100 % pozitivních odpovědí! - tj. trvale dobrá nebo zlepšující se situace), imigrantů/azylantů (88 % pozitivních odpovědí 2 ) a obětí trestné činnosti (83 % pozitivních odpovědí). Nejhůře byla hodnocena situace pachatelů trestné činnosti (45 % negativních odpovědí tj. zhoršující se nebo trvale špatná situace), dlouhodobě nezaměstnaných (48 % negativních odpovědí) a osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu nebo ochranou léčbu (52 % negativních odpovědí). situace je trvale dobrá situace je trvale špatná situace se situace se Kategorie osob zlepšuje zhoršuje senioři 70 % 29 % imigranti a azylanti 40 % 47 % 7 % 7 % oběti trestné činnosti 33 % 50 % 13 % 4 % osoby ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 34 % 42 % 10 % 14 % osoby se zdravotním postižením 30 % 48 % 5 % 3 % osoby s mentálním postižením 28 % 50 % 5 % 17 % osoby v krizi 32 % 40 % 14 % 16 % osoby bez přístřeší 28 % 38 % 17 % 40 % osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 20 % 45 % 5 % 30 % osoby ohrožené závislostí a dalším rizikovým způsobem života 23 % 38 % 15 % 23 % osoby s duševním onemocněním 23 % 38 % 9 % 30 % osoby ohrožené sociálním vyloučením 20 % 39 % 20 % 22 % osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu nebo ochranou léčbu 32 % 29 % 11 % 29 % dlouhodobě nezaměstnaní 12 % 37 % 32 % 20 % pachatelé trestné činnosti 20 % 25 % 18 % 36 % 2 V případě tohoto okruhu osob však nelze odpovědi považovat za dostatečně vypovídající, protože většina obcí uvedla, že se na jejich území nevyskytují (situaci hodnotilo pouze 15 obcí), což je patrně dáno i menší velikostí zúčastněných obcí.

6 Hodnocení situace začleňování v obci senioři osoby do 26 let opuštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče osoby ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy dlouhodobě nezaměstnaní osoby v krizi Cílová skupina osoby bez přístřeší osoby ohrožené souciálním vyloučením pachatelé trestné činnosti osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu nebo ochranou léčbu oběti trestné činosti imigranti a azylanti osoby ohrožené závoslostí a dalším rizikovým způsobem života situace je trvale dobrá situace se zlepšuje situace se zhoršuje situace je trvale špatná osoby s duševním onemocněním osoby s mentálním postižením osoby se zdravotním postižením 0% 20% 40% 60% 80% 100% Četnost Podpora sociálního začleňování ze strany samospráv Na otázky týkající se konkrétní formy podpory sociálního začleňování ze strany měst odpověděli respondenti následovně:

7 Podpora města při začleňování podpora poskytovatelů služeb/programů 24 (40 %) 36 (60 %) účast při plánování sociálních služeb 60 (100 %) Forma podpory iniciace/koordinace plánování sociálních služeb koncepční dokumenty poskytování služeb poradenství 4 (6, 67 %) 7 (11, 67 %) 8 (13, 33 %) 2 (3, 33 %) 56 (93, 33 %) 53 (88, 33 %) 52 (86, 67 %) 58 (96, 67 %) NE ANO prostory 4 (6, 67 %) 56 (93, 33 %) dotace 1 (1, 67 %) 59 (98, 33 %) Četnost Podle 98 % respondentů podporuje město sociální začleňování finančními dotacemi (pouze 1 respondent odpověděl, že dotacemi město začleňování nepodporuje). Podle 93 % respondentů město poskytuje prostory. V 97 % případů město poskytuje poradenství. Téměř v 9 z 10 případů (87 %) je město samo také poskytovatelem sociálních služeb. Přibližně stejný podíl (88 %) vytváří vlastní koncepční dokumenty. Podle 93 % respondentů město iniciuje či koordinuje plánování sociálních služeb, přičemž všechna města se tohoto procesu účastní. Podle 60 % respondentů město podporuje poskytovatele služeb/programů jiným způsobem (nejčastěji přímou finanční podporou, ale i finanční úlevou či darem). Na otázku, zda-li město za posledních 5 let žádalo o dotaci či podporu projektu zaměřeného na sociální začleňování, odpovědělo 62 % respondentů kladně a 38 % záporně.

8 Žádost o dotaci nebo podporu projektu zaměřeného na sociální začleňování za posledních 5 let 23 (38, 33 %) ANO NE 37 (61, 67 %) V případech, kdy obce během posledních 5 let o dotaci žádaly, se jednalo o projekty zaměřené zejména na: seniory (19 %), osoby ohrožené sociálním vyloučením (16 %), děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy (16 %) a osoby se zdravotním postižením či chronickým onemocněním (14 %). Mezi nejméně časté cílové skupiny obecních projektů patřili: migranti a azylanti, oběti trestné činnosti (obojí pouze v 3 % žádostí), osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče (3 %), osoby v krizi a osoby ohrožené závislostí a dalším rizikovým způsobem života (4 %), pachatelé trestné činnosti (5 %), osoby bez přístřeší (6 %) a osoby s duševní onemocněním (7 %).

9 Žádost o dotace na cílové skupiny Senioři 3 (2, 54 %) 3 (2, 54 %) 4 (3, 39 %) 5 (4, 24 %) 5 (4, 24 %) 6 (5, 08 %) 7 (5, 93 %) 8 (6, 78 %) 16 (13, 56 %) 23 (19, 49 %) 19 (16, 10 %) 19 (16, 10 %) Osoby ohrožené sociálním vyloučením z důvodu chudoby nebo života ve vyloučené lokalitě Děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy Osoby se zdravotním postižením či chronickým onemocněním Osoby s duševním onemocněním Osoby bez přístřeší Pachatelé trestné činnosti Osoby ohrožené závislostí a dalším rizikovým způsobem života Osoby v krizi Partnerství a spolupráce Za svého klíčového partnera v oblasti sociálního začleňování považují zástupci obcí nejčastěji neziskové organizace, následované krajem, státem a zájmovými sdruženími a svazy. Nejméně významnými partnery jsou pro ně naopak jiné obce a EU. Průměrné Klíčový partner pořadí neziskové organizace 2,1 kraj 2,9 stát 3,2 zájmová sdružení a svazy 3,7 jiné obce 4,2 EU 5,2 někdo jiný 6,4 Naopak tím, kdo za sociální začleňování ohrožených skupin obyvatel nese největší odpovědnost, je pro nejvíce dotazovaných stát, následovaný krajem. Nejmenší zodpovědnost je připisována EU, neziskovým organizacím a sdružením.

10 Průměrné Největší odpovědnost pořadí stát 2 kraj 2,8 jiné obce 3,5 zájmová sdružení a svazy 3,5 neziskové organizace 4,2 EU 4,8 někdo jiný 6,3 Na otázku, jaký typ podpory by od ostatních subjektů obce uvítaly, vyjádřili respondenti největší preferenci finanční podpory, a to zejména ze strany EU (92 %), státu (77 %) a kraje (53 %). Další výraznější preferencí je forma koordinace, a to ze strany jiných obcí, sdružení/svazů a neziskových organizací (32 %). Od jiných obcí respondenti nejvíce očekávají koordinaci (32 %), nejméně naopak materiální podporu (5 %). Ze strany krajů je převážně preferována finanční podpora (53 %), naopak nejméně materiální nebo jiná (2 %). Také od státu respondenti nejčastěji očekávají finanční podporu (77 %), naopak nejméně podporu ve formě zpracování analýzy a koordinace (2 %). 3 Od neziskových organizací i zájmových sdružení a svazů respondenti nejvíce očekávají koordinaci (32 %), nejméně naopak poradenství nebo metodické vedení či materiální podporu (7 %). 4 Ze strany Evropské unie je jednoznačně očekávána především finanční podpora (92 %). 3 Žádnou formu podpory od státu respondenti neočekávají ve formě materiální podpory. 4 Žádnou formu podpory od EU respondenti neočekávají rovněž ve formě materiální podpory.

11 Preferovaný typ podpory od jiných obcí 4 (6, 67 %) 3 (5 %) 7 (11, 67 %) 9 (15 %) 19 (31, 67 %) Koordinaci Finanční podporu Přípravu koncepcí Zpracování analýz Poradenství nebo metodické vedení Materiální podporu 18 (30, 65 %) 1 (1, 67%) Preferovaný typ podpory od krajů 1 (1, 67 %) 2 (3, 33 %) 4 (6, 67 %) 8 (13, 33 %) Finanční podporu Poradenství nebo metodické vedení Přípravu koncepcí Koordinaci 32 (53, 33 %) Zpracování analýz Jiný typ podpory 12 (20%) Materiální podporu

12 Preferovaný typ podpory od státu 1 (1, 67 %) 1 (1, 67 %) 5 (8, 33 %) 7 (11, 67 %) Finanční podporu Přípravu koncepcí Poradenství nebo metodické vedení Koordinaci Zpracování analýz 46 (76, 67 %) Preferovaný typ podpory od neziskových organizací 5 (8, 33 %) 7 (11, 67 %) 4 (6, 67 %) 10 (16, 67 %) 15 (25 %) 19 (31, 67 %) Koordinaci Přípravu koncepcí Jiný typ podpory Zpracování analýz Poradenství nebo metodické vedení Materiální podporu

13 Preferovaná forma podpory od EU 1 (1, 67 %) 1 (1, 67 %) 1 (1, 67 %) 2 (3, 33 %) Finanční podporu Koordinaci Poradenství nebo metodické vedení Zpracování analýz Přípravu koncepcí 55 (91, 67 %) Preferovaný typ podpory od zájmových sdružení a svazů 4 (6, 67 %) 9 (15 %) 9 (15 %) 9 (15 %) 19 (31, 67 %) 10 (16, 67 %) Koordinaci Zpracování analýz Přípravu koncepcí Jiný typ podpory Poradenství nebo metodické vedení Materiální podporu

14 Co se typů podpory týče, - finanční podporu očekávají samosprávy především od EU a státu, - analýzy a koncepce by z pohledu obcí měly zpracovávat zejména neziskové organizace, sdružení a svazy, až poté kraje, obce a stát, - poradenství a metodické vedení si pracovníci městských úřadů přejí především od krajů, - při koordinaci aktivit by z perspektivy samospráv měly být nejaktivnější obce, neziskové organizace a sdružení či svazy, - o materiální. Sdružení/svazy Typ instituce EU NNO Stát Kraj Obce 3, 33 % 1, 67 % 6, 67 % 31, 67 % 31, 67 % 31, 67 % 53, 33 % Preferovaný typ podpory celkově 15 % 76, 67 % 91, 67 % 11, 67 % 25 % 30 % 16, 67 % 15 % 6, 67 % 16, 67 % 11, 67 % 8, 33 % 13, 33 % 8, 33 % 3, 33 % 15 % 6, 67 % 11, 67 % 15 % 1, 67 % 1, 67 % 1, 67 % 1, 67 % 20 % 1, 67 % 1, 67 % 6, 67 % 5 % 0% 20% 40% 60% 80% 100% Četnost Koordinaci Finanční podporu Přípravu koncepcí Zpracování analýz Poradenství nebo metodické vedení Materiální podporu Jiný typ Hodnocení Národního akčního plánu sociálního začleňování, účast na jeho přípravě Na otázku, zda-li respondenti hodnotí Národní akční plán sociálního začleňování jako užitečný nástroj, odpovědělo 18 % určitě ano, 43 % spíše ano, 18 % uvedlo, že to neumí posoudit, 22 % spíše ne a 2 % určitě ne.

15 Hodnocení užitečnosti Národního akčního plánu sociálního začleňování 11 (18, 33 %) 1 (1, 67 %) 11 (18, 33 %) 26 (43,33 %) Spíše ano Spíše ne Určitě ano Neumíme posoudit Určitě ne 13 (21, 67 %) 55 % respondentů uvedlo, že mají zájem podílet se na přípravě dokumentu pro období , naopak 45 % svoji účast předem odmítlo. Zájem o podílení se na přípravě dokumentu na přístí období 27 (45 %) 33 (55%) ano ne

16 Indikace klíčových nástrojů sociálního začleňování z perspektivy obcí Z analýzy odpovědí na otevřenou otázku, které nástroje, služby či programy se při sociálním začleňování ( sociální pomoci ) v obci nejvíce osvědčily, je patrné, že za klíčové nástroje sociálního začleňování na lokální úrovni považují zástupci obcí především (seřazeno podle četnosti odpovědí): 1) sociální služby (a s nimi služby úzce související nebo jim podobné) 2) komunitní plánování (včetně zjišťování potřeb) 3) spolupráci obce a neziskových organizací při zajištění služeb, zejména v podobě konzultací, předávání klientů, koordinace aktivit, partnerství či smluvních vztahů. 4) finanční podporu a vlastní dotační programy 5) ubytovny, sociální, krizové bydlení 5) preventivní, probační či resocializační programy 6) volnočasové aktivity, kluby, zájmová sdružení Pouze ojediněle dotazovaní uváděli vzdělávací, osvětové či informační aktivity, opatření s cílem začlenit znevýhodněné děti do vzdělávacího procesu nebo např. veřejnou službu, veřejně prospěšné práce apod. Sociální práce, sociální a související služby Mezi sociálními službami byla nejčastěji (napříč všemi formami služeb) oceňována pečovatelská služba, dále pak sociální poradenství pro různé cílové skupiny a terénní programy pro osoby ohrožené závislostí a obyvatele vyloučených lokalit. Z pobytových služeb byly opakovaně zmiňovány různé typy azylových domů, domovy pro seniory, týdenní stacionář či noclehárny. Z ambulantních služeb si v obcích cení zejména nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a denních stacionářů. Ojediněle, což je dáno také nižším výskytem služby v menších obcích obecně, byly oceněny aktivizační služby, služba osobní asistence, odlehčovací služba, dům na půl cesty, kontaktní centrum, denní centrum pro osoby bez přístřeší, raná péče, chráněné bydlení. Mezi neregistrovanými službami sociálního typu respondenti uváděli různé formy sociálního a krizového bydlení nebo (terénní) asistence sociálně znevýhodněným rodinám s dětmi, dále pak ojediněle podporované zaměstnávání a bydlení, chráněnou dílnu, seniordopravu dopravu seniorů spojenou s osobní asistencí a hospicovou péči. Z okruhu volnočasových aktivit byly opakovaně vyzdvihovány kluby seniorů. Pod vzdělávací aktivity, které byly jako osvědčený nástroj sociálního začleňování zmiňovány překvapivě okrajově, je zde zahrnuta především tzv. univerzita třetího věku a rekvalifikační kurzy.

17 Shrnutí - Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 60 obcí s rozšířenou působností. - Přibližně 90 % obcí má zpracovaný vlastní koncepční dokument týkající se sociálního začleňování - nejčastěji (komunitní) střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Přínos svých koncepčních dokumentů hodnotí obce v celku kladně % zástupců obcí využívá pro oblast sociálního začleňování státní nebo krajské dokumenty (nejčastěji krajské střednědobé plány rozvoje sociálních služeb). Mezi vyjmenovanými používanými dokumenty se v žádném případě neobjevil Národní akční plán sociálního začleňování, přestože více než polovina obcí nakonec uvedla, že jej považují za užitečný. - V dotazovaných obcích se nejvíce daří sociálnímu začleňování seniorů a osob se zdravotním postižením. - Nejhůře se situace vyvíjí v oblasti začleňování pachatelů trestné činnosti, dlouhodobě nezaměstnaných a osob bez přístřeší. - Situace osob ohrožených sociálním vyloučením z důvodu etnicity, života v chudobě nebo v sociálně vyloučené lokalitě se ve 40 % obcí postupně zlepšuje. - Téměř všechny obce podporují sociální začleňování finančně i účastí v plánovacích procesech, přibližně 9 z 10 také formou poradenství, poskytováním prostor či tvorbou koncepčních dokumentů. - Za svého klíčového partnera v oblasti sociálního začleňování považují zástupci obcí nejčastěji neziskové organizace, následované krajem, Evropskou unií a státem. Nejméně významnými partnery jsou pro ně naopak jiné obce a zájmová sdružení a svazy. - Největší odpovědnost za sociální začleňování ohrožených skupin obyvatel nese z pohledu zástupců samospráv stát, následovaný kraji. - Finanční podporu očekávají samosprávy především od EU a státu, až poté od kraje. - Analýzy a koncepce by z pohledu obcí měly zpracovávat zejména NNO, sdružení a svazy, až poté kraje, obce a stát. - Poradenství a metodické vedení očekávají pracovníci městských úřadů především od krajů. - Při koordinaci aktivit by z perspektivy samospráv měly být nejaktivnější obce, NNO a sdružení či svazy % respondentů uvedlo, že mají zájem podílet se na přípravě dokumentu pro období

18 Indikace klíčových nástrojů sociálního začleňování z perspektivy obcí Z analýzy odpovědí na otevřenou otázku, které nástroje, služby či programy se při sociálním začleňování ( sociální pomoci ) v obci nejvíce osvědčily, je patrné, že za klíčové nástroje sociálního začleňování na lokální úrovni považují zástupci obcí především (seřazeno podle četnosti odpovědí): 1) sociální služby (a s nimi služby úzce související nebo jim podobné) 2) komunitní plánování (včetně zjišťování potřeb) 3) spolupráci obce a neziskových organizací při zajištění služeb, zejména v podobě konzultací, předávání klientů, koordinace aktivit, partnerství či smluvních vztahů. 4) finanční podporu a vlastní dotační programy 5) ubytovny, sociální, krizové bydlení 5) preventivní, probační či resocializační programy 6) volnočasové aktivity, kluby, zájmová sdružení

19 Monitoring realizace opatření obsažených v NAPSI Monitoring proběhl ve 12 obcích s rozšířenou působností s cílem A) sledovat, která opatření navržená pro naplňování jednotlivých cílů NAPSI jsou realizována, B) zjistit, jaký postoj k nim lokální aktéři politiky sociálního začleňování zaujímají a jak hodnotí jejich přínos a efektivitu, C) indikovat (neuspokojené) potřeby obcí ve vztahu k realizaci jednotlivých opatření (skrze identifikaci bariér a problémů spojených s jejich realizací) Cíl: Posílit integraci osob sociálně vyloučených nebo osob ohrožených sociálním vyloučením 1) Opatření, která se většinou realizují, obce je akceptují a považují za efektivní A) Sociální služby B) Terénní sociální práce C) Sociálně preventivní programy D) Aktivity zacílené na prevenci sociálního úpadku, prevenci segregace a vzniku ghett E) Působení na kvalitu poskytovaných sociálních služeb Indikace potřeb obcí: - větší množství finančních prostředků umožňující zajištění potřebné kapacity, úvazků, odpovídajícího ohodnocení pracovníků apod.) - víceleté financování služeb řešící každoroční nejistotu a celkovou nestabilitu (zvláště sociálních služeb) - ad E) větší zájem inspektorů kvality o praktické aspekty poskytování služby na úkor administrativy 2) Opatření, která se realizují spíše zřídka A) Podpora transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb (nadále se budují kapacity pobytových zařízení, po nichž existuje neuspokojená poptávka)

20 B) Podpora inovativních nástrojů pro začlenění obyvatel vyloučených romských komunit na trh práce, mj. prostřednictvím nástrojů sociální ekonomiky (absence informací i poptávky) C) Provedení výzkumu kriminality v sociálně vyloučených lokalitách (některé obce provádějí, většina nevnímá potřebu, některým chybí finance) Indikace potřeb obcí: - ad A) zajištění alternativních, zejména terénních služeb - ad B) informace o principech sociální ekonomiky, metodická podpora - ad C) finance 3) Opatření, jejichž smysl je chápán nejednotně A) Podpora aktivit orientovaných na změnu negativního přístupu veřejnosti proti vyloučeným romským komunitám (opatření se redukuje na finanční podporu romských kulturních akcí, kterých se neúčastní neromští obyvatelé) B) Podpora inovativních nástrojů pro začlenění obyvatel vyloučených romských komunit na trh práce, mj. prostřednictvím nástrojů sociální ekonomiky C) Aktivity zacílené na prevenci sociálního úpadku, prevenci segregace a vzniku ghett (zahrnují pestrou škálu aktivit zřízením komise počínaje, zajištěním NZDM či noclehárny konče) Indikace potřeb obcí: - ad A) metodická podpora vedoucí k jednotnějšímu porozumění a vyšší systematičnosti působení - ad A) realizátory odrazuje lhostejnost majoritní populace

21 Cíl: Odstranit bariéry vstupu (tj. zvýšit zaměstnanost) a udržení osob sociálně vyloučených/ohrožených na trhu práce 1) Opatření, která se většinou realizují, obce je akceptují a považují za efektivní A) Programy motivace k aktivizaci na trhu práce (za neefektivní je často považováno ve vztahu k obyvatelům vyloučených lokalit) B) Služby pro odstraňování bariér v přístupu na trh práce (např. zvyšování dovedností apod.) Indikace potřeb obcí: - existence volných pracovních míst Cíl: Snižovat znevýhodnění v přístupu ke vzdělávání u dětí a mládeže (a to především u dětí a mládeže pocházejících z odlišného sociokulturního prostředí, dětí a cizinců a dětí a mládeže se zdravotním postižením) 1) Opatření, která se většinou realizují, obce je akceptují a považují za efektivní A) Služby pro odstraňování bariér v přístupu ke vzdělávání B) Přípravné třídy C) Asistenti pedagogů D) Metodická podpora škol a učitelů při práci se soc. znevýhodněnými žáky E) Vzdělávání pracovníků TSP F) Profesní příprava pedagogů, asistentů G) Zkvalitňování vzdělávání žáků se zdravotním postižením, zabezpečení personální a technické připravenosti škol H) Zvyšování sociálních kompetencí dětí prostřednictvím inovativních školních projektů Indikace potřeb obcí: - ad A) dostatek odborného personálu, kapacita či bezbariérovost ZŠ praktických a speciálních, kreativní projekty - ad B) vyšší kapacita, zájem rodičů, snížení věkové hranice pod 5 let - ad C) vyšší počet asistentů (respektive financí) - ad D), E) širší nabídka metodické podpory a vzdělávání, více času na vzdělávání

22 - ad F) finance na vzdělávání, usnadnění doplnění vzdělání pedagogů, kteří jej nemají - ad G) lepší vybavenost škol (finance) - ad H) snazší dostupnost dotací na projekty (projektový manažer na školách?), integrace projektů do ŠVP Cíl: Předcházet sociálně negativním jevům u dětí a mládeže 1) Opatření, která se většinou realizují, obce je akceptují a považují za efektivní A) Prevence kriminality dětí a mládeže B) Nespecifická primární prevence dětí a nepatologické trávení volného času Indikace potřeb obcí: - ad A), B) dostatek finančních prostředků, respektive vyšší kapacita některých programů; vyšší zájem rodičů 2) Opatření, která se realizují spíše zřídka A) Systém včasné intervence (opatření naráží na váhavý přístup či přímo rezistenci obcí kvůli nedostatku financí a nedůvěře v systém a jeho koncepci, potažmo MV ČR) Indikace potřeb obcí: - dostatek informací - zbavení obav z finanční, administrativní a koordinační náročnosti příklady dobré praxe, větší podpora MV

23 Cíl: Podporovat začleňování cizinců do společnosti 1) Opatření, která se většinou realizují, obce je akceptují a považují za efektivní - 2) Opatření, která se realizují spíše zřídka A) Monitoring situace cizinců, zvyšování jejich informovanosti a právního povědomí (dotazované obce nevnímají potřebu či přenechávají cizinecké policii) B) Rozvíjení komunikace mezi cizinci a orgány státní správy a samosprávy (viz výše) Cíl: Podporovat celoživotní vzdělávání 1) Opatření, která se většinou realizují, obce je akceptují a považují za efektivní A) Podpora celoživotního vzdělávání v rámci programu přípravy na stáří a zpracování koncepce rozvoje systému dalšího vzdělávání B) Celoživotní vzdělávání TSP Cíl: Podporovat rodiny se specifickými potřebami a ohrožené sociálním vyloučením, předcházet jejich sociálnímu vyloučení 1) Opatření, která se většinou realizují, obce je akceptují a považují za efektivní A) Realizace vzdělávacích programů pro pracovníky OSPOD B) Postupy podle metodického pokynu pro kraje a obce při provádění rodinné politiky C) Podpora ekonomické soběstačnosti rodin soc. vyloučených prostřednictvím dávkového systému pomoci v hmotné nouzi D) Rozvoj moderních metod sociální práce s rodinami ohrožených vyloučením 2) Opatření, která se realizují spíše zřídka A) Metodiky pro OSPOD na lokální úrovni B) Stanovení doporučených personálních standardů pro zabezpečení agendy SPOD na obecních úřadech Pracovníci obcí většinou nevyvíjejí žádnou iniciativu a nechávají realizaci opatření na krajích. C) Účast v soutěži Obec přátelská rodině

24 Cíl: Rozvíjet systém náhradní rodinné péče a zvýšit efektivnost spolupráce v rámci zprostředkování náhradní rodinné péče 1) Opatření, která se většinou realizují, obce je akceptují a považují za efektivní A) Podpora projektů, služeb pro děti v náhradní péči a pro osoby pečující Indikace potřeb obcí: - finance na dotace a příprava pěstounů 2) Opatření, která se realizují spíše zřídka A) Zapojení NNO do zprostředkování náhradní péče B) Informační kampaň o NRP (za účelem zvýšení povědomí veřejnosti) Cíl: Zvyšovat odbornost - vzdělávání pracovníků 1) Opatření, která se většinou realizují, obce je akceptují a považují za efektivní A) Posilování profesních znalostí a dovedností jednotlivých aktérů sociálního začleňování 2) Opatření, která se realizují spíše zřídka A) Vzdělávání v metodách a principech sociální ekonomiky Cíl: Rozvíjet spolupráci 1) Opatření, která se většinou realizují, obce je akceptují a považují za efektivní A) Spolupráce mezi obcí a krajem na tvorbě regionálního plánu rozvoje sociálních služeb