Dosavadní role vybraných veřejných parků ve společenském životě města Pardubic a možnosti jejich budoucího využití pro kulturní akce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dosavadní role vybraných veřejných parků ve společenském životě města Pardubic a možnosti jejich budoucího využití pro kulturní akce"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Management v kultuře Bc. Tereza Nádvorníková Dosavadní role vybraných veřejných parků ve společenském životě města Pardubic a možnosti jejich budoucího využití pro kulturní akce Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Igor Kyselka, CSc. Brno 2013

2 Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. V Brně dne Tereza Nádvorníková

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Ing. Igoru Kyselkovi, CSc., za věnovaný čas, odborné rady a věcné připomínky. Děkuji také zaměstnancům Magistrátu města Pardubic a Státního okresního archivu Pardubice za velmi ochotný a vstřícný přístup. V neposlední řadě bych ráda vyjádřila svůj vděk všem respondentům průzkumu za ochotu ke spolupráci a věnovaný čas.

4 Obsah Úvod... 6 Zdroje dat a metodika práce Význam zeleně ve městě Veřejný prostor ve městě Členění zeleně Funkce městské zeleně Historický vývoj parku v systému městské zeleně Vznik veřejných parků Parky ve městech 20. století Soudobé trendy v parkové architektuře Význam kultury pro město Veřejné parky a další významná zeleň v historii Pardubic Nejstarší historie pardubické veřejné zeleně v kontextu vývoje města Okrašlovací spolek Bubeníkovy sady Park Vinice Tyršovy sady Park Na Špici Zaniklá veřejná zeleň Park kultury a oddechu Zelenobranská dubina Bělobranská dubina Historické proměny společenského a kulturního života ve veřejných parcích města Pardubic Parkové aktivity do roku Východočeská výstava průmyslu, zemědělství, národopisu a umění... 35

5 6.2 Život v parcích za první Československé republiky Výstava tělesné kultury a sportu v Pardubicích Parky v období nacistické okupace a druhé světové války Společenské a kulturní aktivity v parcích v době socialismu Období Období normalizace ( ) Stav kultury v parcích po roce Záměry města Pardubic Tyršovy sady Park Vinice Stará vojenská plovárna Park Na Špici Náhrdelník Chrudimky Obyvatelé města a budoucnost veřejné zeleně Budoucnost kultury v parcích očima pardubických obyvatel Význam participace obyvatel na přípravě rozvojových plánů města Příklady dobré praxe z jiných měst Zhodnocení současné situace a možnosti budoucího využití parků z pohledu manažera v kultuře Závěr Resumé Summary Resümee Seznam použitých zdrojů Seznam obrazových příloh Obrazová příloha

6 Úvod Předkládaná diplomová práce se zabývá společenským a kulturním životem ve veřejných parcích města Pardubic. Vychází ze známého úsloví historia magistra vitae dějiny jsou učitelkou života, tedy z předpokladu, že pokud chceme pochopit a hodnotit současnost či máme-li snahu předvídat a plánovat budoucnost, je nutné znát celou historii daného fenoménu, pokusit se z ní co nejvíce poučit, a především na základě těchto zkušeností dále jednat. Oblast kulturního života v pardubických městských parcích nabízí téměř neprobádaný prostor. Hlavní přínos této diplomové práce lze proto spatřovat především ve zmapování kulturních a společenských aktivit v místních parcích v kontextu doby. Konkrétní příklady úspěšného oživení těchto veřejných prostorů vycházející z historie, by mohly, s přihlédnutím k potřebám současného člověka, posloužit k řešení aktuální otázky optimálního využití parků. Práce může rovněž přispět k podnícení zájmu obyvatel o městské veřejné parky a v ideálním případě může napomoci k tomu, že se parky stanou jedním z center společenského zájmu. Tím dojde k rozvoji jejich potenciálu a většímu využití pozitivních efektů, které spojení zeleně a kultury městu nabízí. Z tohoto důvodu je práce určena nejen obdivovatelům historie či patriotům, ale všem obyvatelům města a rovněž zainteresovaným zaměstnancům Magistrátu města Pardubic. Hlavním tématem práce je historický vývoj společenského a kulturního života ve veřejných parcích města Pardubic, od vzniku prvního veřejného parku v roce 1880 do současnosti. Cílem práce je podat ucelený přehled kulturních akcí, které pardubičtí občané měli možnost v parcích navštívit, popsat současný stav kultury v městské veřejné zeleni a představit aktuální plány vedení města na revitalizaci parků, a tím i možnosti volnočasového vyžití v těchto místech. Nejprve se práce obecně věnuje fenoménu zeleně a kultury ve městě. Neklade si však ambice vyčerpávajícím způsobem pojednat o jednotlivých pojmech, jejím cílem je danou problematiku pouze přiblížit. První kapitoly se snaží odpovědět na otázky, čím se vyznačuje kvalitní veřejný prostor, jaké funkce plní veřejná zeleň ve městě, jakým způsobem městské veřejné parky vznikly, jakým historickým vývojem prošly a jaký význam má pro město a jeho obyvatele pořádání kulturních akcí. Následující kapitoly se zabývají konkrétními pardubickými parky a kladou si za cíl vystihnout jejich roli v kulturní historii města. Otázky, jež hodlá práce zodpovědět, se kromě změn, jakými tyto plochy zeleně v historii prošly, týkají společenských a kulturních aktivit v parcích, zejména těch, které danou dobu charakterizovaly a odlišovaly od ostatních epoch: Jaké aktivity z různých oblastí kultury se v parcích odehrály? Kdo je organizoval a s jakým úspěchem? Jak se možnosti kulturního a společenského vyžití proměňovaly v čase? 6

7 Práce se snaží o zasazení parkových aktivit do dobového kontextu, který z velké části ozřejmuje důvody jejich konání a odpovídá na otázku, do jaké míry byly pardubické akce pořádané v parcích tematicky poplatné době. Z důvodu poměrně širokého časového vymezení tématu se práce nevěnuje hlubší analýze popisované epochy. Historický vývoj a dobové charakteristiky jsou proto, i s vědomím rizika přílišné generalizace, do určité míry zjednodušeny. Popisem aktuálních záměrů města Pardubice v oblasti revitalizace parků chce práce ozřejmit jejich budoucí podobu a předpokládané možnosti vyžití občanů v těchto místech. Orientační průzkum provedený mezi zástupci vybraných dotčených skupin obyvatel města má za cíl zjistit, jak zainteresované osoby, ale i uživatelé parků hodnotí současnou situaci, jaké využití parků by do budoucna uvítali, a v jaké míře korespondují plány vedení města s těmito potřebami. Průzkum tak slouží k představení různých pohledů na budoucí využití pardubických parků a k porovnání těchto názorů. Práce se dotýká i problematiky účasti obyvatel na přípravách rozvojových plánů města a následně uvádí několik příkladů dobré praxe z českých i zahraničních měst. Zmíněné případy se týkají úspěšné participace občanů a zejména využití parků ke společenským a kulturním aktivitám. V poslední kapitole autorka práce porovnává získané informace s vlastními názory na budoucí využití parků a na základě historické analýzy, popisu plánované podoby parků a příkladů úspěšných parkových akcí z jiných měst nabízí k uvážení několik možností rozvoje potenciálu pardubických městských parků pomocí společenských a kulturních aktivit. Zdroje dat a metodika práce Vzhledem ke svému zaměření byla diplomová práce vypracována na základě pramenů a literatury pocházejících převážně od domácích autorů a institucí. Kapitola 2 věnovaná obecně veřejným prostorům a městské zeleni vychází zejména ze sborníku Veřejné prostory a život města, z publikací Jana Gehla Život mezi budovami a Města pro lidi a z knihy Bohumila Kavky a Jaroslavy Šindelářové Funkce zeleně v životním prostředí. Následující kapitola čerpá zejména z publikace Jiřího Kupky Zeleň v historii města a příspěvku Zdeňka Nováka ve sborníku Městské historické parky. Čtvrtá kapitola vychází především z dokumentu Kulturní politika Ministerstva kultury ČR. Odborné publikace, které by se zabývaly pouze historií pardubických parků, nebo přímo společenským a kulturním životem ve veřejné zeleni, dosud nebyly vydány. Z toho důvodu kapitoly 5 a 6 zakládají svá tvrzení na studiu dobového tisku a archivních materiálů uložených ve Státním okresním archivu v Pardubicích. Ve většině případů se jedná o interní materiály městské správy či kulturních institucí, které obsahují různé jazykové nepřesnosti a nejednotné pojmenování organizací i pořádaných akcí. V případě nesrovnalostí byly názvy porovnány s odbornou literaturou, nebo byla použita nejčastější verze názvu. 7

8 Při využívání informací z pramenů byl reflektován také možný rozpor mezi realitou a její oficiální prezentací v tisku i omezená vypovídající hodnota archivních materiálů, která je dána především povahou institucí, ve kterých prameny vznikaly, a tím, co dotčení zaměstnanci považovali za důležité zaznamenat a uchovat. Nicméně hlavní problém spojený s archiváliemi tkví v případě této práce v jejich velkém množství, které je jednotlivec schopný prostudovat jen do určité míry. Například v období 70. a 80. let se práce potýká s nedostatkem pramenů, přičemž archiv největšího pořadatele akcí, Parku kultury a oddechu, obsahuje velké množství materiálů, které ale nejsou utříděny či zpracovány, a navíc se nacházejí v depozitáři mimo Pardubice. Pro práci tak bylo možné využít pouze malou část tohoto archivu. Z uvedených důvodů kapitoly 5 a 6 staví také na sekundární literatuře, zejména na publikacích vydaných Klubem přátel Pardubicka a na údajích získaných během řízených rozhovorů s odborníky na pardubickou kulturní historii a organizátory akcí v místních parcích. Zde však vyvstává další komplikace otázka věrohodnosti pamětnické výpovědi. Tento problém se práce snaží řešit co největším možným porovnáním získaných informací s jinými zdroji. Pro představení současných záměrů města a probíhající diskuze okolo plánovaných revitalizací parků bylo využito převážně tiskových zpráv Magistrátu města Pardubic (MMP), architektonických studií a informací poskytnutých zaměstnanci MMP z Odboru hlavního architekta. Kapitola nazvaná Budoucnost kultury v parcích očima pardubických obyvatel vychází z výsledků názorové sondy, která byla uskutečněna formou strukturovaného rozhovoru se zástupci vybraných dotčených skupin obyvatel města. Na tomto místě je důležité upozornit, že všechna jména osob jsou v této práci uváděna bez akademických titulů. V práci bylo použito několik metodických přístupů. Na počátku sběru dat byla provedena rešerše tištěných i elektronických zdrojů a údajů získaných z orientačního průzkumu (použitá metoda řízených rozhovorů je pro větší přehlednost popsána v kapitole 8.1). Dále proběhlo třídění a komparace vybraných dat a poté následovala jejich analýza. Na závěr práce byla provedena syntéza poznatků o historii a současnosti kulturního a společenského života v pardubické veřejné zeleni a informací o plánované podobě parků, na jejímž základě došlo ke zhodnocení rozvojového potenciálu městských veřejných parků v Pardubicích. 8

9 2 Význam zeleně ve městě Zeleň v současném městském prostředí zastává velké množství funkcí, které vyplývají z jejího umístění a charakteru. Mezi nejvýznamnější plochy městské zeleně patří veřejné parky, a to nejen co do územního rozsahu, ale i do počtu funkcí, které naplňují. Pro správné pochopení hodnoty parků ve městě se práce nejprve zaměřuje na veřejné prostory, do kterých městská zeleň spadá. 2.1 Veřejný prostor ve městě Městský veřejný prostor už staletí plní funkci shromaždiště obyvatel, kteří si zde vyměňovali informace o tom, co je ve městě nového, setkávali se zde při nákupech, trzích, slavnostech, svatbách či jiných událostech. Všechny důležité události ve městě tak probíhaly před očima jeho obyvatel. 1 Veřejná prostranství nám připomínají současnost i historii města, spojují nás s jeho obyvateli a spoluvytvářejí jeho obraz. V minulosti i v dnešní době jsou veřejná prostranství nedílnou součástí městského života, i města jako takového. Mezi mnoha funkcemi, které současná veřejná prostranství plní, se v posledních letech jeví jako jedna z nejpodstatnějších funkce vytváření prostoru pro veřejný život, běžné aktivity obyvatel v těchto místech (pobytové, pohybové i společenské činnosti). 2 Právě na tuto funkci je následující zkoumání veřejného prostoru zaměřeno. Veřejný prostor lze definovat mnoha způsoby podle toho, jakým úhlem pohledu je na něj nazíráno. Jasné vymezení nabízí definice uvedená v Zákoně o obcích: Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. 3 Podle Krykorkové by však mělo být na veřejná prostranství nahlíženo komplexně, nejen jako na problematiku prostoru a charakteru místa, ale i jako na soubor charakteristik společenských a kulturních. To z toho důvodu, že jsme svědky rychlých proměn kultury i společnosti, kvůli kterým nenacházejí lidé potřebnou stabilitu, vědomí unikátnosti a pocit spojení s daným prostředím, společností a její kulturou. Veřejný prostor lze tak dle Krykorkové považovat za něco, co by mohlo tyto negativní změny do budoucna odvrátit. 1 GEHL, Jan. Města pro lidi. 1. vyd. Brno: Partnerství, 2012, s ČABLOVÁ, Markéta. Přírodní prvky ve veřejném prostoru: Vliv přírodních prvků na kvalitu veřejných prostorů a na rozvoj aktivit. In: Veřejné prostory a život města: sborník příspěvků konference, Brno 24. října vyd. Brno: VUT FA, 2002, s Zákon o obcích č. 128/2000 Sb., paragraf 34 [online]. [cit ]. Dostupné z: <http://www.sbirkazakonu.info/zakon-o-obcich-obecni-zrizeni/verejnym-prostranstvim-jsou-vsechnanamesti.html>. 9

10 Jaké vlastnosti tedy od veřejného prostoru požadovat a které budovat? Z velkého množství teorií a názorů na tuto problematiku lze vyčíst, že hlavními hodnotami veřejného prostoru, bez kterých by nebylo vytvářeno životem pulsující prostředí, jsou sice známé, ale často přehlížené a těžko charakterizovatelné kvality. 4 Požadavky, které by veřejný prostor měl splňovat, uvádí například Šilhánková. Jsou jimi dobrá dostupnost, přehlednost, lidské měřítko, vybavení pro aktivity a vytvoření příjemného klimatu. 5 V 21. století se nepostradatelnými stávají i další požadavky jako obyvatelnost, zapojení veřejnosti do plánování a trvalá udržitelnost. 6 Kvalitu veřejného prostoru samozřejmě ovlivňuje také jeho poloha, rozloha, estetická kvalita, sousední zástavba a jiné. Čablová uvádí, že příjemného a lákavého prostředí, které nabízející aktivity i podporuje komunitní život, lze dosáhnout především pečlivou tvorbou, kvalitním designem a vhodným vybavením veřejného prostoru, nejlépe při spolupráci s veřejností, která tyto prostory bude využívat. 7 Tím hlavním, co však dělá veřejný prostor úspěšným, je přítomnost lidí. Šilhánková k tomu říká, že samotná přítomnost lidí není faktorem úspěchu, ale platí, že ve všech úspěšných veřejných prostorech se lidé nacházejí. To je zapříčiněno jeho přitažlivostí nejen pro ty lidi, kteří jsou nuceni na tato místa přijít, ale i pro ty, kteří sami chtějí přijít. Lákavost prostředí je pak způsobena možnostmi, které dané místo skýtá, především nejrozmanitějšími aktivitami a mezilidskými kontakty. Veřejné prostory by tedy měly být funkční a měly by vyhovovat různorodým potřebám návštěvníků touze po klidu a odpočinku, či chuti provozovat volnočasové aktivity. Šilhánková uvádí, že právě aktivity jsou klíčovým prvkem veřejných prostranství [ ] bez aktivit nemá v podstatě veřejný prostor pro město žádný smysl. 8 Podobného názoru na veřejná prostranství je i slavný dánský architekt Jan Gehl, který považuje živé město za cíl, ke kterému by se měly obracet snahy urbanistů. Kvantita by však neměla narušovat příjemný pocit z veřejného prostoru. Davy a přeplněné ulice totiž rozhodně nejsou obrazem dobrého stavu městského života. 9 Gehl přesto určuje kvalitu městských prostorů podle množství a druhu činností, které zde lidé provozují. Aktivity ve veřejném prostoru dělí na: nezbytné každodenní úkoly probíhající nejméně závisle na venkovních materiálních podmínkách, 4 KRYKORKOVÁ, Zuzana. Veřejné prostranství součást kvalitního života. In Veřejná prostranství veřejné prostory, sídelní zeleň, krajina v územním plánování: sborník ze semináře AUÚP, Františkovy Lázně, vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2008, s ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Posuzování úspěšnosti veřejných prostorů města. In: Veřejné prostory a život města: sborník příspěvků konference, Brno 24. října Op. cit., s ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Veřejné prostory v územně plánovacím procesu. 1. vyd. Brno: VUT, 2003, s ČABLOVÁ, Markéta. Přírodní prvky ve veřejném prostoru: Vliv přírodních prvků na kvalitu veřejných prostorů a na rozvoj aktivit. In: Veřejné prostory a život města: sborník příspěvků konference, Brno 24. října Op. cit., s ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Posuzování úspěšnosti veřejných prostorů města. In: Veřejné prostory a život města: sborník příspěvků konference, Brno 24. října Op. cit., s GEHL, Jan. Města pro lidi. Op. cit., s

11 volitelné činnosti provozované lidmi jen tehdy, když chtějí a když jim to čas a místo, jsou tedy velmi závislé na vnějším prostředí, společenské různé druhy aktivit zcela závislých na přítomnosti dalších lidí, vznikají jako důsledek pohybu a pobytu lidí na veřejných prostranstvích. 10 Co podle Gehla charakterizuje veřejný prostor nejvíce, je právě přítomnost lidí. Kvalitní prostor umožňuje lidem projevit jejich přirozený zájem o kontakt s ostatními lidmi. To se odrazí na jeho návštěvnosti, jelikož lidé reagují na přítomnost lidí a chodí převážně tam, kde už se něco děje. Právě setkáváním na stejném místě se vytváří předpoklad pro intenzivnější kontakty, které způsobují lidem pozitivní zážitky, radost z bytí venku, a které jsou vítaným protikladem samoty. 11 Právě kontakt různých skupin obyvatel je důležitý pro správné fungování společnosti. Zapojením se do sociálního dění se lidé učí nést zodpovědnost nejen za sebe, ale také za místa, kde žijí. Vliv prostředí je také jedním z determinantů tvorby vlastní identity. Kvalitní prostředí, které u občanů podporuje pocit sounáležitosti s daným místem, místními lidmi či městem jako celkem, nevytváří podmínky pro sociálně-patologické jevy a jiné problémy, tak jako je tomu v prostředích anonymních Členění zeleně Zeleň, nedílnou součást veřejných prostranství, lze popsat jako ucelené vegetační plochy upravené pro užívání občany k pobytu a rekreaci, tedy včetně cest, odpočívadel, dětských hřišť, drobné zahradní architektury, uměleckých děl i jiných doplňků. Z širšího hlediska sem zahrnujeme též stromořadí uliční a krajinná i jinou doprovodnou zeleň podél komunikací a vodních toků, a dokonce i ojedinělé stromy nebo jejich skupiny v obcích i krajině. 13 Z odborného hlediska je však pojem zeleň dosti široký a složitě vymezitelný, Kavka a Šindelářová z toho důvodu zeleň dělí do několika skupin. První z nich lze pojmenovat jako zeleň volné krajiny, jejíž význam je často zmiňován především v souvislosti s ochranou a tvorbou krajiny, urbanistickými a ekologickými disciplínami. Patří sem skupiny stromů, stromořadí i solitérní stromy a keře, remízky, zeleň u komunikací, řek a vodních ploch či volně rostoucí, tzv. rozptýlená zeleň v krajině. Tyto prvky mohou být jak přírodní, tak vysazené lidmi. Zeleň volné krajiny (nebo zeleň krajinná) však vzhledem ke své obvyklé poloze mimo zastavěná území obcí nemívá charakter veřejných prostranství. Druhou skupinu tvoří rozsáhlejší a složitější účelové výsadby, pod čímž rozumíme historické zahrady, lázeňské parky, ovocné sady, veřejné plochy upravené pro rekreaci a zeleň, vysázenou kolem průmyslových zón či během jejich rekultivace. 10 Upraveno podle: GEHL, Jan. Život mezi budovami: užívání veřejných prostranství. 1. vyd. Brno: Nadace Partnerství, 2000, s GEHL, Jan. Život mezi budovami: užívání veřejných prostranství. Op. cit., s GREGOROVÁ, Eva. Veřejná prostranství jako odraz společnosti společnost jako odraz veřejných prostranství. In: Veřejné prostory a život města: sborník příspěvků konference, Brno 24. října Op. cit., s HURYCH, Václav. Mělník: město v zeleni. 1. vyd. Skuhrov: FARGO studio ve spolupráci s Městem Mělník, 2008, s

12 Pod pojem městská zeleň spadají takové porosty, které potřebují bližší upřesnění, než nabízejí předchozí dvě skupiny. Charakter této zeleně je dán především jejím umístěním v intravilánu. Spadají sem parky, zahrady, uliční stromořadí, zatravněné plochy i květinová výsadba. 14 Další členění zeleně není jednotné, domácí i zahraniční autoři uvádí několikeré možné dělení, například podle významu, funkce, urbanistického členění, místa uplatnění, majitelů či uživatelů. Dle Kavky a Šindelářové je nejvhodnější dělit zeleň podle kritéria převládající funkce: veřejná zeleň základní: parky, uliční zeleň a sadovnicky upravené veřejné plochy, doplňková: lesoparky, lázeňské a historické zahrady a parky. vyhrazená zeleň zeleň mezi obytnými budovami, zeleň a zahrady u škol, sportovišť, koupališť, nemocnic, hřbitovů, arboreta, botanické a zoologické zahrady, soukromá zeleň zeleň soukromých zahrad a jiných neveřejných areálů, ochranná zeleň porosty vysazené kolem průmyslových podniků a zón, pásma hygienické ochrany, hospodářská zeleň zemědělské plochy, účelové lesy, ovocné sady a výrobní zahrady a školky, ostatní zeleň solitéry, skupiny stromů a keřů, remízky, zeleň ve volné krajině, podél komunikací, řek a vodních ploch. 15 Kyselka chápe pojem veřejné zeleně šířeji a zařazuje sem: zeleň obytných souborů sídlištní zeleň, zeleň u významných budov a v okolí pomníků, zeleň na náměstích, městské parky a parčíky, zeleň v ulicích, parkoviště, veřejně přístupné zahrady na konstrukcích a střešní zahrady. 16 Dle uvedeného členění se tato práce dále zabývá pouze městskou veřejnou zelení, a to výhradně městskými veřejnými parky. Přičemž vychází z definice uvedené v technické normě ČSN , kde je park popsán jako objekt zeleně, ztvárněný do charakteristického kompozičního celku o výměře nad 0,5 ha a minimální šířce 25 m (např. park historický, městský, lázeňský) KAVKA, Bohumil a Jaroslava ŠINDELÁŘOVÁ. Funkce zeleně v životním prostředí. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1978, s Upraveno podle: KAVKA, Bohumil a Jaroslava ŠINDELÁŘOVÁ. Funkce zeleně v životním prostředí. Op. cit., s Upraveno podle: KYSELKA, Igor. Architektura krajiny a rekreace: architektura a urbanismus krajiny a zeleně. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 2007, s ČSN Sadovnictví a krajinářství Terminologie: Základní odborné termíny a definice. Praha: Český normalizační institut, 1999, s

13 2.3 Funkce městské zeleně Zeleň má několik důležitých funkcí, jejichž naplňování vytváří příznivé podmínky pro život obyvatelstva města. Jsou jimi biologická, meliorační, izolační a asanační funkce, 18 kterým přisuzujeme zdravotní význam. Ten zdaleka není skryt pouze ve známém úsloví, že zeleň jsou plíce města. Zeleň má vliv na mikroklimatické a hygienické podmínky a jevy, které v městském prostředí ovlivňují zdraví i každodenní pocit vnitřní pohody obyvatel a návštěvníků města. Mezi tyto jevy patří: teplota vzduchu vzrostlé stromy působí proti přehřívání náměstí, chodníků, parkovišť, fasád budov (i interiérů) a lidem pohybujícím se ve městě poskytují ochranný stín, vlhkost vzduchu městská vegetace díky odpařování vody ze svých listových ploch kladně působí na vlhkost vzduchu, ve městech často nepříjemně suchého, rychlost větru teplotní rozdíly mezi zelení a zástavbou mají pozitivní vliv na proudění vzduchu ve městě, zeleň však dokáže fungovat i jako větrolam, a umí tak zpomalit, rozptýlit a případně usměrnit nepříjemné ostře vanoucí větry, způsobující vysoušení vzduchu a větrnou erozi, čistota ovzduší rostliny zachycují ze vzduchu prachové částice, vylučováním fytoncidů snižují v ovzduší množství choroboplodných zárodků, pohlcují oxid uhličitý a produkují kyslík, hluk zeleň má také mírný vliv na snižování hluku, který v posledních letech z důvodu hustého provozu na komunikacích ve městech enormně narůstá. 19 Zeleň má i další důležité funkce, a to rekreační a naučnou. Díky nim dochází ke zvyšování rekreačního potenciálu oblasti a k lepšímu chápání významu přírodních prvků v sídlech. 20 Rekreace, jako jedna z forem regenerace duševních i tělesných sil vedoucí k udržení stálého zdraví, se stala součástí životního stylu lidí 21. století. V městských parcích bývá uskutečňována tzv. denní rekreace, jejíž náplní může být procházka parkem, posezení na lavičce, odpočinek na trávníku, ale i společenská setkávání. Tento způsob rekreace je součástí běžného dne mnoha lidí, kteří na ni mají omezené množství času, proto vyžadují, aby prostor k rekreaci vymezený byl v blízkosti jejich bydliště, pracoviště nebo míst, kde se během dne musí vyskytovat. 21 Zeleň dokáže také zvýraznit jedinečnost kulturních památek, jejich estetickou kvalitu i přirozenost daného místa. Tuto funkci nazýváme jako kulturní a estetickou. 22 Wittmann k estetické funkci řadí ještě funkci kompoziční, díky které se zeleň [ ] podílí na místní danosti prostředí a jedinečném vzhledu jednotlivých měst Veronica: časopis ochránců přírody [online]. Brno: Regionální sdružení ČSOP, 2007, s. 18 [cit ]. Dostupné z: 19 Upraveno podle: BALABÁNOVÁ, Pavla. Zeleň v ulicích. Urbanismus a územní rozvoj. Brno: Ústav územního rozvoje, 2000, roč. 3, č. 3, s Veronica: časopis ochránců přírody [online]. Op. cit., s BALABÁNOVÁ, Pavla. Zeleň v ulicích. Urbanismus a územní rozvoj. Op. cit., s Veronica: časopis ochránců přírody [online]. Op. cit., s WITTMANN, Maxmilian. Urbánní prostředí v souvislostech: utváření udržitelného města a jeho přírodní zázemí v souvisejících tématech. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2012, s

14 Zeleň na člověka působí také psychologicky. Pozitivní vliv na pocit duševní pohody má především estetický prožitek z vnímání výtvarných hodnot přírody a odpočinek nervové soustavy při pohledu na zelenou barvu a zeleň celkově. Působení prostředí [ ] výrazně ovlivňuje psychiku a vědomí člověka, a to nejen v momentálních, ale také dlouhodobých stavech. Zeleň a voda jsou z toho hlediska významnými komponenty kvalitního životního prostředí a nositeli estetických hodnot. Význam estetické kvality prostředí vyplývá z úlohy krásy jako jedné ze základních lidských potřeb. 24 Na psychologický vliv a vliv zeleně na sociální chování se od 60. let zaměřuje mnoho výzkumů. V této době totiž vyšlo najevo mnoho problémů, které lidé v oblasti psychiky mají a které jsou ve městech často způsobované moderní architekturou a urbanismem. Výzkumy potvrdily, že městská zeleň má na fyzické i psychické zdraví a výkonnost člověka podstatný vliv, a ukázaly, že také významně determinuje jejich sociální chování. 25 Potvrdil se například předpoklad, že pohled do zeleně zmírňuje bolesti, urychluje léčbu po chirurgických zákrocích a pomáhá s vyrovnáním se se stresovými zážitky. V otázce vlivu zeleně na sociální kontakty studie ze sídliště se sociálními byty ukázaly, že lidé bydlící ve stejných domech, ale obklopených zelení, tráví více času venku, více se stýkají se svými sousedy, pociťují silnější pocit sounáležitosti a bezpečí, než tomu bylo u obyvatel, jejichž domy obklopoval především beton a asfalt. Stromy a plochy veřejné zeleně přinášely obyvatelům možnost vzájemně se poznávat a vytvořit pevnější vazby. Pozitivní vliv se projevil nejen na jejich zdraví, ale také na schopnosti rodin řešit konflikty a na době, kterou rodiče a děti trávili společně. V oblastech s hojným výskytem zeleně se také potvrdila nižší míra kriminality a nevhodného chování, a to především díky pocitu sounáležitosti obyvatel s daným místem. Lidé vlivem příjemného prostředí zeleně a díky prostorovému vymezení místa považovali okolí svého bydliště za své teritorium, a proto jej chránili. Výzkumy rovněž potvrdily pozitivní vliv zeleně na schopnost lidského organismu soustředit se, podávat výkony, pracovat s duševní energií či rozvíjet svou kreativitu. Důvody vědci vidí v evolucí vytvořených reakcích na nedostatek zeleně, který v dávných dobách znamenal neúrodu, strádání či nemožnost úkrytu před nepřáteli. Naše automatické reakce tak ovlivňují pocit spokojenosti a bezpečí při pouhém pohledu nebo pobytu v zeleni. Závěry studií poukazují na fakt, že člověk zeleň nutně potřebuje ke svému životu, protože se těchto vrozených reakcí neumí zbavit BALABÁNOVÁ, Pavla. Zeleň v ulicích. Urbanismus a územní rozvoj. Op. cit., s FRANĚK, Marek. Vliv městské zeleně na chování lidí. In: Veřejné prostory a život města: sborník příspěvků konference, Brno 24. října vyd. Brno: VUT FA, 2002, s Tamtéž, s

15 3 Historický vývoj parku v systému městské zeleně Zeleň v lidských sídlech má velmi dlouhou a pestrou historii. Nicméně běžní obyvatelé města do ní po většinu historie neměli volný přístup, to bylo výsadou vládců, šlechticů či duchovních, kteří si u svých sídel zakládali zahrady a parky a užívali je výsadně pro svou potřebu. Veřejný prostor s výrazným zastoupením přírodních prvků však není zcela novodobým výmyslem, o existenci veřejných zahrad jsou doklady z antických měst, zejména z Říma. Jejich vybudování financovali především bohatí mecenáši, kteří posléze dali parky do užívání obyvatelům města. Ve středověkých městech se kromě malých hřbitovů kolem kostelů veřejná zeleň nenacházela. V racionálně zakládaných renesančních městech se již vzácně vyskytovaly plochy charakteru veřejných parků nabízející svým obyvatelům možnost procházky, odpočinku i zábavy v prostředí veřejné zeleně. V baroku se podle Nováka zřejmě nic, co by se dalo srovnat s dnešním veřejným parkem, v městech neobjevilo, avšak řada soukromých zahrad byla veřejnosti otevírána během slavností a důležitých událostí a některé byly zpřístupněny natrvalo, třeba londýnský St. James s Park a Green Park. 27 Až druhá polovina 18. století a s ní spojený nástup osvícenství připravila v přístupu k veřejným parkům výrazné změny. Z tohoto důvodu se práce bude městské zeleni podrobněji věnovat až od 19. století, kdy se zrodil typ veřejného městského parku a začala se tak formovat veřejná městská zeleň v pravém slova smyslu. 3.1 Vznik veřejných parků Rychlá urbanizace dlouhého 19. století ( ), především rozvoj průmyslu, dopravy a infrastruktury vedoucí k narůstání počtu městské populace, způsobila do té doby nevídaný rozvoj měst. Hradby omezující rozšiřování města byly bourány, na předměstích vyrůstaly průmyslové zóny a dělnické čtvrti. Zeleně ve městech i okolí rapidně ubylo a zhoršovalo se životní prostředí i životní podmínky obyvatel. 28 Už na konci 18. století trpěla všechna větší města špatným hygienickým stavem domů i ulic. Opakované vlny epidemií, které si vyžádaly mnoho lidských životů i financí z městských pokladen, byly jednou z příčin, proč města i státy začaly více dbát na veřejný pořádek a zdraví obyvatel. K řešení situace napomohla asanace celých bloků nevyhovujících domů, výstavba nových obytných objektů, technická zlepšení i zavádění pitné vody do měst. Zdůrazňovaná byla také zdravotní funkce parků, zajištění možnosti odpočinku v této zeleni pro všechny občany a zejména udržení čistoty všech veřejných prostranství NOVÁK, Zdeněk. Historický vývoj parku v systému městské zeleně. In: Městské historické parky: referáty ze semináře konaného ve dnech v Olomouci. Olomouc: Památkový ústav, 1995, s KUPKA, Jiří. Zeleň v historii města. 1. vyd. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2006, s HOMEROVÁ, Marie. Kapitoly z dějin evropského města. 1. vyd. Praha: Akropolis, 2012, s

16 Ke vzniku městského veřejného parku, tak jak je tento pojem chápán dnes, však vedly postupné kroky: zpřístupňování šlechtických a královských zahrad pro veřejnost (přibližně od roku 1750), zakládání soukromých zahrad určených rovněž, nebo především pro veřejnost (od konce 18. století), vysazování promenád a uliční zeleně, jako první veřejné zeleně, zakládání veřejných parků ze soukromých prostředků (zhruba po roce 1800), vybudování veřejného parku z veřejných finančních prostředků (od 2/4 19. století), téměř úplné dokončení systému veřejné zeleně v historických městech (do první světové války). 30 Veřejné parky ve městech byly zakládány především v místech bývalých hradeb, které byly zbourány, protože omezovaly rozvoj města a jejich fortifikační funkce přestávala plnit svou roli. Vhodnou plochou byla také náměstí, která ztratila funkci středověkého tržiště, svahy, nábřeží řek či říční ostrovy. Pokud nebyly zahrady zrušených klášterů a plochy vzniklé po zrušení hřbitovů zastavěny, vznikaly také zde veřejné parky. Příkladem jsou Lužánky, první veřejný park v českých zemích, který v Brně vznikl z jezuitské zahrady věnované roku 1786 císařem Josefem II občanům města. 31 Za první městskou správou nově vytvořený park ve střední Evropě se obecně považuje budapešťský Városliget z roku 1813, přestože byl městskou radou v Bratislavě založen veřejný park zvaný Aupark o 38 let dříve. 32 Úpravy nevyhovujících ploch zeleně či přímo budování nových parků prováděla však v této době většina velkých měst té doby, nejvíce Londýn, Paříž, Berlín, v zámoří pak New York, Washington či Chicago, kde byly volně přístupné parky s hřišti budovány v rámci plánované výstavby těchto měst. Posléze se také v Evropě začalo v parcích více uplatňovat rekreační hledisko, a to zejména díky inspiraci ze zmiňovaných amerických metropolí. 33 V našich městech byly veřejné parky společně s promenádními alejemi postupně budovány od 20. let 19. století. Prvními nově zbudovanými byly parky v Litoměřicích, Plzni, Náchodě a Klatovech. 34 Největší pozornosti se zeleni v tomto období dostávalo v Praze, kde byl vybudován první veřejný pražský park Lidová zahrada, dnešní Chotkovy sady, a kde bylo už dříve zpřístupněno mnoho soukromých zahrad Datace je rámcová a vztahuje se k oblasti střední Evropy. KUPKA, Jiří. Zeleň v historii města. Op. cit., s Ibid., s NOVÁK, Zdeněk. Historický vývoj parku v systému městské zeleně. In: Městské historické parky: referáty ze semináře konaného ve dnech v Olomouci. Op. cit., s DOKOUPIL, Zdeněk. Zahrada a park v historickém vývoji: Určeno pro posluchače fakulty arch. a pozemního stavitelství v Brně a zahradnické fakulty v Lednici. 1. vyd. Praha: SNTL, 1957, s Ibid., s WAGNER, Bohdan. Základy sadovnické a krajinářské kompozice: Historický vývoj. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981, s

17 V této době se také formoval pojem veřejnost. Měšťanstvo procházelo procesem emancipace, začalo se zajímat o své město a svými aktivitami vytvářelo místní kulturní a společenský život. 36 Občané se také prostřednictvím nově vzniklých okrašlovacích spolků dobrovolně zapojovali do tvorby městské zeleně. 37 Parky budované v tomto období tak musely funkčně odpovídat novým požadavkům veřejnosti a obsahovat [ ] pavilónky, besídky, kolonády, hodinové sloupy, galerie, a tribuny, plovárny, dostihové tribuny a různé zábavné boudy poutí a lunaparků včetně houpaček a kolotočů, tobogánů, rozhleden, triumfálních oblouků a slavobran. [ ] Vrcholem této tvorby jsou výstavy [ ] se zvláštními druhy objektů a parkových úprav. 38 Pouze z tohoto výčtu objektů, nabízejících rozličné trávení volného času, lze vytušit, že městské parky opravdu žily rušným životem. Postupně tak nabývaly stále většího společenského a v případě konání zpoplatněných akcí či provozování restaurace také ekonomického významu. Ve tvorbě parků byly uplatňovány především vzory z historie, přičemž se nejvíce využívaly renesanční a barokní prvky, hlavně kobercové květinové záhony a vodní plochy. Převážně z úsporných důvodů a proto, že o podobě parku rozhodoval většinou městský zahradník bez uměleckého vedení, se nedosáhlo v této době žádného slohového vývoje. Jednou ze světlých výjimek byl významný zahradník F. J. Thomayer působící v Praze, který se snažil o formální zdokonalení starších sadů a nové, například na Žofíně a Karlově náměstí, zakládal podle zásad jednotného slohu. Překotný stavební vývoj mnoha českých měst však znamenal i konec starších ploch zeleně, které byly rozparcelovány a zastavěny. Plochy okolo nových budov za městem již většinou nebývaly parkově upravovány, ani začleňovány do městského systému. Celkově se v tak do budování a oprav veřejné zeleně nepodařilo proniknout novým uměleckým zásadám a z toho důvodu zanechalo toto období u nás minimum moderních zahradních děl Parky ve městech 20. století Jak bylo již řečeno, vývoj systému městské zeleně byl do roku 1914 téměř dokončen. Během první světové války byla v českých zemích omezena údržba zeleně a zakládání nových parků bylo zcela zastaveno. Po válce pak podle Kavky došlo k podcenění potřeby esteticky hodnotné veřejné zeleně a na základě pozemkové reformy došlo i k zanedbání péče o zámecké zahrady. V důsledku se sice co do velikosti městská zeleň rozšiřovala, ale na kvalitě ztrácela KUPKA, Jiří. Zeleň v historii města. Op. cit., s Na základě výsledků revoluce v roce 1848 a kroků císaře Františka Josefa, vedoucím k realizaci plánu vybudovat ve svých zemích občanskou společnost, bylo lidem umožněno zakládat spolky různého zaměření. NOVÁK, Zdeněk. Historický vývoj parku v systému městské zeleně. In: Městské historické parky: referáty ze semináře konaného ve dnech v Olomouci. Op. cit., s KUPKA, Jiří. Zeleň v historii města. Op. cit., s DOKOUPIL, Zdeněk. Zahrada a park v historickém vývoji: Určeno pro posluchače fakulty arch. a pozemního stavitelství v Brně a zahradnické fakulty v Lednici. Op. cit., s KAVKA, Bohumil a Jaroslava ŠINDELÁŘOVÁ. Funkce zeleně v životním prostředí. Op. cit., s

18 Novák příčinu tohoto stavu vidí v odchodu mecenášů, úpadku činnosti okrašlovacích spolků a zaměření zahradní tvorby na soukromé plochy zeleně. Také hospodářská situace nijak nepodporovala zakládání nových parků. Přístup k zahradnictví jako podřadné profesi způsobil nedostatek pracovních sil, což mělo za následek znehodnocení valné většiny ploch veřejné zeleně. Přesto bylo nově založeno několik parků a byla provedena rekonstrukce některých historických zahrad. Při těchto úpravách však vznikaly problémy způsobené prohlašováním těchto parků za národní památky. 41 Dvacáté století přineslo do zahradní architektury a urbanismu řadu nových podnětů a vizí tzv. horské parky, prvky kubismu a funkcionalismu (použití betonu jako povrchu cest i materiálu staveb), parkové osvětlení nebo mechanizovanou údržbu. Vzrostlé sazenice stromů i kvalitnější hnojiva pak zlepšily ochranu proti chorobám a škůdcům rostlin. Některé z těchto novinek však v zeleni našich měst byly implantovány poskrovnu nebo později, nežli v jiných zemích. 42 Jednou z nejinspirativnějších koncepcí byla idea zahradního města Ebenezera Howarda z počátku 20. století. Tento vizionář z Londýna odmítal nesystematický rozvoj města a odcizení přírody lidem v něm žijícím. Navrhl město, které mělo od začátku stanovený počet obyvatel, rozlohu, činnosti samosprávy, městské instituce i plány pro rozvoj všech složek města. Plán počítal nejen se soukromou zelení a městskými parky, ale také se zeleným pásem okolo města, jež by obsahoval sady, zahrady i další parky. Hlavním cílem bylo spojit výhody města a venkova do jednoho komplexu. 43 V projektu Sociální město přidal Howard několik dalších myšlenek, například nutnost vybudování vlastních vzdělávacích, zdravotních a také kulturních zařízení. Howardovy koncepty našly ohlas v mnoha zemích, někde se uplatnily pouze ve výstavbě nových čtvrtí či předměstí a někde byla podle této vize vystavěna celá města (především ve Velké Británii, Nizozemí a Skandinávských zemích). 44 Po druhé světové válce mělo na podobu veřejných parků ve městě vliv mnoho dalších koncepcí. Dle Kupky se nejvýznamněji prosadily vlivy skandinávského a japonského umění, a to především uplatnění jednoduchosti a symetrie. Od 60. let se začal výrazně prosazovat i umělecký směr zvaný land art, který umělecká díla přenesl z galerií do přírody. Umělci tohoto směru dosud hledají spojení částečně přirozených a částečně inscenovaných přírodních scén. V 70. a 80. letech se zejména v západních zemích ujal koncept ekologické zahrady, kdy v radikálním případě neměl člověk do zeleně vůbec zasahovat a prostor ponechat jen působení přírodních procesů. Jde o přístup vhodný spíše pro přírodní rezervace, případně pro části školních a výukových zahrad. 41 NOVÁK, Zdeněk. Historický vývoj parku v systému městské zeleně. In: Městské historické parky: referáty ze semináře konaného ve dnech v Olomouci. Op. cit., s Igor Kyselka, Ústav územního rozvoje, 20. března 2013, osobní sdělení. 43 HOMEROVÁ, Marie. Kapitoly z dějin evropského města. Op. cit., s Ibid., s

19 V 90. letech se v parkové tvorbě projevil vliv postmoderny a vznikly tak velmi rozmanité plochy zeleně, ve kterých se volně mísí styly a formy. Zapojeny jsou i materiály, které bychom v kombinaci s přírodními prvky nečekali, například plasty. I z toho důvodu jsou některé z těchto postmoderních zahrad určeny spíše k pozorování než k aktivní rekreaci. 45 V našich podmínkách se po druhé světové válce při budování či revitalizaci parků prosazovaly zejména sovětské vzory. To se projevovalo především ve zvětšení ploch zeleně pro seskupování a uspokojování potřeb velkého počtu obyvatel. Ve stávajících větších parcích byly budovány plochy pro konání koncertů, slavností a jiných hromadných akcí. Nově vznikala velká sportoviště, zábavní parky či specializované Parky kultury a oddechu, o kterých blíže pojednává kapitola Zcela nové parky pak vznikaly logicky tam, kde na ně bylo nejvíce místa na předměstích a v okrajových čtvrtích. 46 Relativně největší plochy parků vznikaly od šedesátých do osmdesátých let v rámci obytných souborů, tedy nejčastěji panelových sídlišť. Zpočátku šlo skutečně o velkoryse, nápaditě a urbanisticky velmi funkčně pojaté plochy zeleně. Jako příklad lze uvést pražský Prosek nebo brněnské sídliště Lesná. Po přijetí přísných zákonů na ochranu půdního fondu v sedmdesátých letech se již místem pro zeleň šetřilo, takže v sídlištích byla rozdělena do mnoha malých ploch nebo měla spíše charakter doprovodný. Výměře i kvalitě zeleně v sídlištích uškodilo také postupné rozšiřování parkovacích míst i případný podnikatelský tlak na zahušťování ploch zástavby Soudobé trendy v parkové architektuře Současná parková tvorba není již svázána striktními pravidly, je volnější, přestože navazuje na historické vzory. Architekti se styly, formami a koncepcemi pracují velmi volně, dílčí prvky kombinují a přidávají vlastní invenci. Výchozí styl tak již prakticky nelze rozeznat či specifikovat, lze však říci, že převažuje snaha o přehlednost a účelnost. Ve výsadbě převládá přírodní způsob, avšak tam, kde je potřeba vytvořit dekorativnější prostředí, se více prosazuje východisko architektonické. 48 Trendem je také snaha o provázání zeleně, architektury, urbanismu a krajinářství a rovněž spolupráce s umělci z tradičních oborů s těmi, kteří pracují s novými technologiemi. Příkladem této praxe je Millennium Park Chicago ve Spojených státech amerických ( ) obsahující nejen zeleň, ale i umělecká díla, galerii, restaurace, kluziště či promenády určené ke koncertům a představením KUPKA, Jiří. Zeleň v historii města. Op. cit., s NOVOTNÝ, Jiří. Zeleň ve městě. 1. vyd. Praha: SNTL, 1958, s Igor Kyselka, Ústav územního rozvoje, 20. března 2013, osobní sdělení. 48 HURYCH, Václav. Mělník: město v zeleni. Op. cit., s KUPKA, Jiří. Přednáška 06: Současné trendy v zahradní a parkové tvorbě [online] , s. 1 3 [cit ]. Dostupné z: <http://departments.fsv.cvut.cz/k127/htm/predmety/au/9dea4/dea4_pr_06.pdf>. 19

20 Stále častěji také dochází ke konverzím bývalých průmyslových areálů na veřejnou zeleň, při kterých nebývají zdemolovány všechny nevyužívané objekty některé jsou rekonstruovány a získávají nové využití. Tyto postupy jsou prováděny zejména v místech bývalých továren, přístavů, nádraží, hutí či těžebních oblastí. Mezi nejznámější konverze patří Emscher Park v německém Porúří nebo Park André Citroën v Paříži. 50 Poměrně vzácněji u nás vznikají zcela nové veřejné parky v rámci zásadního rozšiřování nebo změn urbanistického uspořádání částí obce. Jedním z takových pozitivních příkladů je centrální park obce Dolní Břežany ve Středočeském kraji, kde park vznikl v návaznosti na zcela nově budované centrum obce. Za zvelebení této části obce a ohlídání urbanistického rozvoje získaly Dolní Břežany ocenění Zelená stuha (za péči o zeleň) v soutěži obcí Vesnice roku Na závěr nelze opomenout, že výrazný vliv na podobu dnešních parků, zejména komunikací, mobiliáře a vybavení dětských hřišť, mají rovněž platné předpisy, směrnice a normy, které jsou nezřídka kdy zavedeny nařízením Evropské unie ZEMÁNKOVÁ, Helena. Tvořit ve vytvořeném: nové funkční využívání uvolněných objektů. 1. vyd. Brno: VUT, 2003, s Známe vítěze celostátní soutěže zelená stuha ČR 2012! Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu [online]. [cit ]. Dostupné z: <http://www.szkt.cz/zelena-stuha-cr/zname-viteze-celostatnisouteze-zelena-stuha-cr-2012.html/>. 52 KUPKA, Jiří. Přednáška 06: Současné trendy v zahradní a parkové tvorbě [online]. Op. cit., s

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POJMY URBANISMUS A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, VÝVOJ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Veřejná prostranství a legislativa

Veřejná prostranství a legislativa ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, listopad 2014 Ing. arch. Naděžda Rozmanová Konference MĚSTO POD POKLIČKOU Metodiky a nástroje pro systémový přístup k veřejným prostranstvím Brno 9. 12. 2014 Veřejná prostranství

Více

Jméno obce, jejího statutárního zástupce a jméno architekta, který s obcí dlouhodobě spolupracuje

Jméno obce, jejího statutárního zástupce a jméno architekta, který s obcí dlouhodobě spolupracuje soutěž ARCHITEKT OBCI PŘIHLÁŠKA Jméno obce, jejího statutárního zástupce a jméno architekta, který s obcí dlouhodobě spolupracuje Přihlašovatel Město Hulín Statutární zástupce Mgr. Roman Hoza Adresa nám.

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace 4/ NÁVRHOVÁ ČÁST - TEXTOVÁ 4.1 CHARAKTERISTIKA ÚPRAV ZÁKLADNÍ PROBLÉMOVÉ OBLASTI Sídliště Dlouhá vzniklo jako důsledek extenzivního rozvoje města zejména v druhé polovině 20. století. Tehdejší urbanistické

Více

3. Zázemí vybraných evropských měst

3. Zázemí vybraných evropských měst 3. Zázemí vybraných evropských měst (Ing. Lenka Přívozníková, Ing. Michaela Tlustá) 3.1 Principy vymezování a funkce zeleně ve městech Rychle se rozrůstající města vytvářejí potřebu koncepčně řešit jejich

Více

Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků

Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků Ing. Jitka Gajdoštinová + Ing. Lenka Křesadlova Ph.D. - NPÚ ÚOP v Kroměříži

Více

Realizace projektu IOP CZ.1.06/5.1.00/ Zámecká jízdárna v Lednici multifunkční centrum

Realizace projektu IOP CZ.1.06/5.1.00/ Zámecká jízdárna v Lednici multifunkční centrum Realizace projektu IOP CZ.1.06/5.1.00/01.06095 Zámecká jízdárna v Lednici multifunkční centrum Konference 2013 ZF Mendelova univerzita v Brně Lednice, 7. 8. 3. 2013 Nositel projektu Multifunkční centrum

Více

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ doc.ing.arch. Ivan Vorel, CSc, Ing.arch. Simona Švecová Katedra urbanismu

Více

STATUTÁRNÍ MĚSTO OSTRAVA. Magistrát města Ostravy Ing. Pavla Zezulková červen 2013

STATUTÁRNÍ MĚSTO OSTRAVA. Magistrát města Ostravy Ing. Pavla Zezulková červen 2013 STATUTÁRNÍ MĚSTO OSTRAVA Magistrát města Ostravy Ing. Pavla Zezulková červen 2013 Obsah 1. Úvod 2. Rozloha městské zeleně,lesů 3. Správa městské zeleně 4. Údržba městské zeleně 5. Financování 6. Investice

Více

Přemýšlení o městě Doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc., architekt města Litoměřice

Přemýšlení o městě Doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc., architekt města Litoměřice Přemýšlení o městě Doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc., architekt města Litoměřice Charakter sídla je dán vztahem zástavby a okolní krajiny, jeho prostorovým členěním, hierarchií, kompozicí a kvalitou veřejných

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS 2 JIHOVÝCHOD PRIORITNÍ OSA 3 UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL Hlavním cílem prioritní osy 3 je systematické zvyšování konkurenceschopnosti regionu posilováním

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Veřejná zeleň ve městě Liberci

Veřejná zeleň ve městě Liberci Veřejná zeleň ve městě Liberci Město Liberec má, na rozdíl od jiných měst podobné velikosti, atypickou strukturu systému zeleně. Tato skutečnost je dána zejména urbanistickým členěním zástavby, kdy v jiných

Více

MALÉ REALIZACE V OBCÍCH A KRAJINĚ S ARCHITEKTEM

MALÉ REALIZACE V OBCÍCH A KRAJINĚ S ARCHITEKTEM MALÉ REALIZACE V OBCÍCH A KRAJINĚ S ARCHITEKTEM (POROZUMĚNÍ PRÁCI ARCHITEKTA) AUTOR: ING.ARCH. VENDULA MARKEVIČOVÁ SPOLUPRÁCE: ING. EVA WAGNEROVÁ, ING.ARCH. JIŘÍ MARKEVIČ, BC. JANA ZUNTYCHOVÁ DEFINICE

Více

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

URBANISTICKÁ STRUKTURA

URBANISTICKÁ STRUKTURA URBANISTICKÁ STRUKTURA Urbanistická struktura města nebo území je tvořena A. Funkční a provozní strukturou B. Sociodemografickou strukturou C. Socioekonomickou strukturou D. Krajinně - ekologickou strukturou

Více

II ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU

II ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU Územní plán sídelního útvaru Prostějov VIII. změna II ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU KNESL+KYNČL s.r.o. architektonický ateliér Šumavská 416/15 602 00 Brno květen 2012 VIII. ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO

Více

ENTENTE FLORALE EUROPE 2009

ENTENTE FLORALE EUROPE 2009 ENTENTE FLORALE EUROPE 2009 Belgie Chorvatsko Irsko Itálie Nizozemí Spojené království Petr Šiřina; člen mezinárodní hodnotitelské komise Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,

Více

Svaz zakládání a údržby zeleně. Sadovnické dílo roku 2006

Svaz zakládání a údržby zeleně. Sadovnické dílo roku 2006 Svaz zakládání a údržby zeleně Sadovnické dílo roku 2006 Poslání soutěže: Hlavní posláni soutěže: Objektivně zhodnotit kvalitu realizovaného sadovnického díla přímo na místě, kde bylo vytvořeno. Cíl soutěže:

Více

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán N a b í d k a Karviná. Město v kráse památek Zaniklý zámek Ráj v osudech staletí Lottyhaus. Vedlejší křídlo zámku Fryštát v Karviné Příběh manželství Larisch-Mönnichů Minulostí zámeckých parků v Karviné

Více

Revitalizace sídlištních vnitrobloků

Revitalizace sídlištních vnitrobloků Revitalizace sídlištních vnitrobloků Chalabalova Heranova Bronzová V Hůrkách Bellušova Amforová Dana Céová, odbor životního prostředí, MČ Praha 13 Nová tvář sídliště v Praze 13 Revitalizace sídlištních

Více

Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy

Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy Exkurze Praha 8 26.11.2013 Městké parky v Karlíně, návštěva Odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy zaměření:

Více

F Ó R U M Z D R A V É H O M Ě S T A 2 0 1 2 V Ý S L E D K Y

F Ó R U M Z D R A V É H O M Ě S T A 2 0 1 2 V Ý S L E D K Y D Ů V O D O V Á Z P R Á V A - P O D K L A D P R O V E D E N Í M Ě S T A OVĚŘENÉ PROBLÉMY MĚSTA JILEMNICE V ROCE 2012 (výstup z fóra Zdravého města Jilemnice ověřený veřejnou anketou) Návrh problémů: Na

Více

ARCHITEKTONICKÁ SOUTĚŽ: CENA NADACE PROMĚNY 2013

ARCHITEKTONICKÁ SOUTĚŽ: CENA NADACE PROMĚNY 2013 ARCHITEKTONICKÁ SOUTĚŽ: CENA NADACE PROMĚNY 2013 OBNOVA NÁBŘEŽÍ ŘEKY LOUČNÉ V LITOMYŠLI S PODPOROU NADACE PROMĚNY A MĚSTA LITOMYŠL P.01 SOUTĚŽNÍ ZADÁNÍ Motto: Dialog mezi řekou a městem 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

Obecně závazná vyhláška obce Lužnice č. 1/2013 o veřejném pořádku a čistotě obce

Obecně závazná vyhláška obce Lužnice č. 1/2013 o veřejném pořádku a čistotě obce Obecně závazná vyhláška obce Lužnice č. 1/2013 o veřejném pořádku a čistotě obce Zastupitelstvo obce Lužnice se na svém zasedání dne 5. 11. 2013 usneslo vydat na základě ustanovení 24 odst. 2 zákona č.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. Právní forma: zapsaný spolek Vznik: květen 2015 Počet členů: 27 Územní působnost: Břeclav, Bulhary, Hlohovec,

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na

Více

Komunitní plánování rozvoje v Bučovicích

Komunitní plánování rozvoje v Bučovicích Komunitní plánování rozvoje v Bučovicích Martin Vérteši FOND MIKROPROJEKTŮ Brno, 2015 Obsah Úvod... 3 1. Obec Bučovice a východiska pro komunitní plánování... 4 2. Sociodemografické údaje... 4 3. Vztah

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Nejdek ÚP 2014 - projednávaný územní plán ing. arch. Vlasta Poláčková a ing. arch. Zuzana Hrochová

Nejdek ÚP 2014 - projednávaný územní plán ing. arch. Vlasta Poláčková a ing. arch. Zuzana Hrochová Nejdek ÚP 2014 - projednávaný územní plán ing. arch. Vlasta Poláčková a ing. arch. Zuzana Hrochová Vize rozvoje města Město v srdci přírody, ze kterého není třeba odjíždět, které poskytuje dobré podmínky

Více

Cílem grantové výzvy je podpořit rozvoj veřejných městských prostranství v České republice.

Cílem grantové výzvy je podpořit rozvoj veřejných městských prostranství v České republice. Nadace Proměny (dále jen nadace ) vyhlašuje Grantovou výzvu 2014 v programu Parky (dále jen grantová výzva ). Program Parky pomáhá městům rozvíjet veřejná prostranství, která vycházejí z potřeb jejich

Více

Moţnosti financování přírodních zahrad

Moţnosti financování přírodních zahrad Moţnosti financování přírodních zahrad Zuzana Krpálková Operační program Ţivotní prostředí OP Ţivotní prostředí Prioritní osa 6 Zlepšení stavu přírody a krajiny Oblast podpory 6.5 Podpora regenerace urbanizované

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 MIŘETICE NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 Pořizovatel: MěÚ Vlašim, Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim

Více

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Kvalita venkovského

Více

DVOULETÉ STUDIUM PAMÁTKOVÉ PÉČE UČEBNÍ PLÁN

DVOULETÉ STUDIUM PAMÁTKOVÉ PÉČE UČEBNÍ PLÁN DVOULETÉ STUDIUM PAMÁTKOVÉ PÉČE UČEBNÍ PLÁN 011-01 1. Úvod do studia. Vybrané kapitoly z filosofie předmět 1. Úvod do filosofie. Dějiny filosofie.. Filosofie krásy. Estetika. 3. Etika.. Kognitivní religionistika.

Více

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA. Města Březnice 3/2013 O VEŘEJNÉM POŘÁDKU, OPATŘENÍ K JEHO ZABEZPEČENÍ A ČISTOTĚ VE MĚSTĚ

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA. Města Březnice 3/2013 O VEŘEJNÉM POŘÁDKU, OPATŘENÍ K JEHO ZABEZPEČENÍ A ČISTOTĚ VE MĚSTĚ OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA Města Březnice 3/2013 O VEŘEJNÉM POŘÁDKU, OPATŘENÍ K JEHO ZABEZPEČENÍ A ČISTOTĚ VE MĚSTĚ Zastupitelstvo města Březnice schválilo a vydalo dne 10.12.2013 v souladu s ust. 10, 35

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1 pořizovatel Městský úřad Kroměříž odbor rozvoje města Velké náměstí 115 767 01 Kroměříž datum 05/2008 zakázkové číslo 2008-021-07 kopie strana 1/6 OBSAH 1. VYMEZENÍ

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_16 Název materiálu: CESTOVNÍ RUCH Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace charakterizuje žákům podstatu a členění cestovního ruchu

Více

PRŮVODNÍ ZPRÁVA REGENERACE HŘBITOVNÍHO NÁVRŠÍ V JABLONNÉM NAD ORLICÍ 1.ETAPA OBSAH

PRŮVODNÍ ZPRÁVA REGENERACE HŘBITOVNÍHO NÁVRŠÍ V JABLONNÉM NAD ORLICÍ 1.ETAPA OBSAH Regenerace hřbitovního návrší v Jablonném nad Orlicí 1.etapa / Dokumentace pro UR/ A. Průvodní zpráva / str.1 A PRŮVODNÍ ZPRÁVA REGENERACE HŘBITOVNÍHO NÁVRŠÍ V JABLONNÉM NAD ORLICÍ 1.ETAPA OBSAH A.1 Identifikační

Více

Zahrady představují jednu z nejvýznamnějších. forem soustavy sídelních i krajinných vegetačních. útvarů. Otázka výtvarných přístupů k jejich řešení je

Zahrady představují jednu z nejvýznamnějších. forem soustavy sídelních i krajinných vegetačních. útvarů. Otázka výtvarných přístupů k jejich řešení je Funkce a formy zahrad jako inspirativní zdroj zahradní a krajinné tvorby Zahrady představují jednu z nejvýznamnějších forem soustavy sídelních i krajinných vegetačních útvarů. Otázka výtvarných přístupů

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

Regionální operační program NUTS II Severozápad

Regionální operační program NUTS II Severozápad Regionální operační program NUTS II Severozápad CHRÁM CHMELE A PIVA 1 Chrám Chmele a Piva 2 3 Identifikace zdroje spolufinancování projektu Regionální operační program NUTS II Severozápad 2. výzva Priorita

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 26. 1. 2015 Č. j.: 5429/ENV/15 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Územní studie Brná nad Labem P24-2

Územní studie Brná nad Labem P24-2 Územní studie Brná nad Labem P24-2 Pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem Velká Hradební 8 Ústí nad Labem Zpracovatel: Ing. arch. Vladimír Charvát Dukelských hrdinů 20 Praha 7 02/2016 1 Obsah studie:

Více

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení

Více

Územní plán Plzeň krajina ve městě

Územní plán Plzeň krajina ve městě Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Územní plán Plzeň krajina ve městě WORKSHOP 17. LEDNA 2013 Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Program workshopu 1. pohled na město a okolí 2. krajina ve městě 3.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS) je dobrovolná, zájmová, nestranická a nevládní organizace sdružující především

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS) je dobrovolná, zájmová, nestranická a nevládní organizace sdružující především Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS) je dobrovolná, zájmová, nestranická a nevládní organizace sdružující především historické obce nebo jejich části, na jejichž území jsou zachovány

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

ÚPRAVA ŠKOLNÍHO DVORA A SPORTOVIŠŤ 1.ZŠ Klášterec nad Ohří. k.ú. Miřetice u Klášterce nad Ohří p.č. 1730/36, 1730/153, 1730/154

ÚPRAVA ŠKOLNÍHO DVORA A SPORTOVIŠŤ 1.ZŠ Klášterec nad Ohří. k.ú. Miřetice u Klášterce nad Ohří p.č. 1730/36, 1730/153, 1730/154 ÚPRAVA ŠKOLNÍHO DVORA A SPORTOVIŠŤ 1.ZŠ Klášterec nad Ohří p.č. 1730/36, 1730/153, 1730/154 PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA NÁVRH STAVBY 1.ZŠ Krátká 676 Klášterec nad Ohří 431 51 A0 TECHNICKÁ ZPRÁVA Strana

Více

Pracovní skupina Urbanismus a architektura

Pracovní skupina Urbanismus a architektura Pracovní skupina Urbanismus a architektura Strategický plán Ostravy 2017-2023 29. června 2016 Cíl a program jednání Cílem setkání je vnést do přípravy strategického plánu prvky současného urbanismu = funkčního

Více

POPIS DLOUHODOBÉ SPOLUPRÁCE ARCHITEKTA A SAMOSPRÁVY A JEJÍCH VÝSLEDKŮ DLE PŘEDEM DANÝCH KRITÉRIÍ

POPIS DLOUHODOBÉ SPOLUPRÁCE ARCHITEKTA A SAMOSPRÁVY A JEJÍCH VÝSLEDKŮ DLE PŘEDEM DANÝCH KRITÉRIÍ Svaz měst a obcí ČR 5. května 1640/65 140 21 Praha 4 PŘIHLÁŠKA DO SOUTĚŽE ARCHITEKT OBCI Obec: Hovorčovice Adresa: Revoluční 33 Hovorčovice 250 64 pošta Měšice Starosta: Jiří Novák Kontakt: telefon 283

Více

Příloha II/1 Koordinační výkres /lokalita č. 1, 2 M 1:2 880. Příloha II/2 Koordinační výkres /lokalita č. 3, 5, 7 M 1:2 880

Příloha II/1 Koordinační výkres /lokalita č. 1, 2 M 1:2 880. Příloha II/2 Koordinační výkres /lokalita č. 3, 5, 7 M 1:2 880 OBSAH DOKUMENTACE II. Odůvodnění Změny č. 4 územního plánu A/ Textová část kapitola-název strana 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE...2 1.1 Název úkolu, objednatel, projektant...2 1.2 Obsah změny územního plánu...2 2.

Více

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Tvář města v široce pojatém estetickém slova smyslu především pak jeho část, kterou nazýváme sdíleným veřejným prostorem, reflektuje hodnotový systém jeho

Více

Urbanismus 1. Římalová Eliška Doubravský Marek

Urbanismus 1. Římalová Eliška Doubravský Marek Urbanismus 1 Římalová Eliška Doubravský Marek 26.4.2011 Josefov, Malá Strana, Letná Alšovo Nábřeží Katastr: Staré Město Číslo mapového listu: Zadaná lokalita Centrum Prahy- severovýchodní část Části čtvrtí:

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území. zelená linka:

Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území.  zelená linka: Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Specifický cíl 4.1: Zajistit příznivý stav předmětu ochrany

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

Projektový list pro výběr pilotního projektu

Projektový list pro výběr pilotního projektu Projektový list pro výběr pilotního projektu (shodný pro oba typy asistencí) Předkladatel projektu Obec Chornice Právní forma Obec IČO 276693 Sídlo Zodpovědný zástupce Telefon E-mail Hlavní kontaktní osoba

Více

ENTENTE FLORALE EUROPE. Evropská kvetoucí sídla. Ing. Eva Voženílková národní koordinátorka soutěže eva.vozenilkova@mzp.cz

ENTENTE FLORALE EUROPE. Evropská kvetoucí sídla. Ing. Eva Voženílková národní koordinátorka soutěže eva.vozenilkova@mzp.cz ENTENTE FLORALE EUROPE Evropská kvetoucí sídla Ing. Eva Voženílková národní koordinátorka soutěže eva.vozenilkova@mzp.cz ENTENTE FLORALE EUROPE Evropská kvetoucí sídla SOUTĚŽ SÍDEL zaměřená na zlepšování

Více

změna č. 1 územního plánu Hodonín

změna č. 1 územního plánu Hodonín Spis: MUHO 707/2013 NÁVRH ZADÁNÍ změna č. 1 územního plánu Hodonín Městský úřad Hodonín, odbor rozvoje města (dále také úřad územního plánování ) na základě usnesení Zastupitelstva města Hodonín ze dne

Více

Problematika venkova v Pardubickém kraji. Ing. Václav Kroutil Radní pro zemědělství a venkov

Problematika venkova v Pardubickém kraji. Ing. Václav Kroutil Radní pro zemědělství a venkov Problematika venkova v Pardubickém kraji Ing. Václav Kroutil Radní pro zemědělství a venkov Rozvoj venkova Pardubického kraje: Pardubický kraj z celkového počtu 453 obcí má 421 s počtem do 2 tis. obyvatel

Více

KRAJINA MĚST SKUTEČNĚ EXISTUJE HRANICE MEZI MĚSTEM A VOLNOU KRAJINOU?

KRAJINA MĚST SKUTEČNĚ EXISTUJE HRANICE MEZI MĚSTEM A VOLNOU KRAJINOU? KRAJINA MĚST SKUTEČNĚ EXISTUJE HRANICE MEZI MĚSTEM A VOLNOU KRAJINOU? Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Kancelář veřejného prostoru Štěpán Špoula SOUDR NÁ A ZDRAVÁ METROPOLE 1.3 Život ve městě

Více

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky České památky v UNESCU Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. Dumu: VY_32_INOVACE_15_18 Tematický celek: Umění a kultura Autor: PaedDr.

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace

VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace Prosinec 2011. ÚDAJE O ZADAVATELI A ZPRACOVATELI: Zadavatel: Město Velké Meziříčí Radnická

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické

Více

[2006] STUDIE [ STANDARDY ŽIVOTA NA SÍDLIŠTI ] Sídliště Rybníky. Technické služby Vsetín, s.r.o.

[2006] STUDIE [ STANDARDY ŽIVOTA NA SÍDLIŠTI ] Sídliště Rybníky. Technické služby Vsetín, s.r.o. [2006] Technické služby Vsetín, sro STUDIE [ STANDARDY ŽIVOTA NA SÍDLIŠTI ] Sídliště Rybníky 2 / 9 [ Sídliště ] Studie zpracovaná Technickými službami Vsetín pod názvem Standardy života na sídlištích pro

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

MĚSTO INVESTORŮM. Vážení investoři,

MĚSTO INVESTORŮM. Vážení investoři, Město investorům MĚSTO INVESTORŮM Vážení investoři, dostává se Vám do rukou prezentace investičních příležitostí města Jeseníku, nacházejícího se v severní části Olomouckého kraje v blízkosti hranic s

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

17. Park Jižní svahy

17. Park Jižní svahy 17. Park Jižní svahy Park Jižní svahy vznikl na místě opuštěných zahrad a pozemků na svazích pod ulicí Hasičskou, které se prudce uklánějí k jihu, směrem k železniční trati a fotbalovému stadiónu. Stará

Více

Národní dotační programy

Národní dotační programy Národní dotační programy MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Miroslava Tichá odbor regionální politiky Regionální politika Podpora obnovy a rozvoje venkova Obnova obecního a krajského majetku po živelných

Více

Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník

Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník Obec Hnačov Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník ZÁZNAM O ÚČINNOSTI a) označení správního orgánu, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Hnačov b) údaje o vydání: datum nabytí

Více

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ II. část Ing. arch. Jan Fibiger, CSc Předseda správní rady Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství I. Územní plánování je právně kodifikovaný systém: poznávání

Více

JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA

JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA HLAVNÍM PARTNEREM ARCHITEKTA JE INVESTOR (ZÁKAZNÍK) SOUKROMÁ OSOBA, FIRMA, INSTITUCE, NEBO ORGANIZACE, KTERÁ MÁ ZÁMĚR VYTVOŘIT, PŘETVOŘIT NEBO OBNOVIT DŮM, PARK, VEŘEJNÝ

Více

Jana Valerová, ředitelka Střediska pro volný čas dětí. Zařazení projektu k příslušné oblasti: Ochrana životního prostředí, trvale udržitelný rozvoj

Jana Valerová, ředitelka Střediska pro volný čas dětí. Zařazení projektu k příslušné oblasti: Ochrana životního prostředí, trvale udržitelný rozvoj Projekt - Zahrada SVČ ŠIPKA Kroměříž Název aktivity: Botanická zahrada Šipky Předkladatel: Jana Valerová, ředitelka Střediska pro volný čas dětí a mládeže ŠIPKA v Kroměříži, Úprkova 3268 Zařazení projektu

Více

ÚZEMNÍ STUDIE NOVÝ JIČÍN - LOUČKA LOKALITA ZA HUMNY ÚPRAVA č.2 LOKALITA 2 PRŮVODNÍ ZPRÁVA

ÚZEMNÍ STUDIE NOVÝ JIČÍN - LOUČKA LOKALITA ZA HUMNY ÚPRAVA č.2 LOKALITA 2 PRŮVODNÍ ZPRÁVA ÚZEMNÍ STUDIE NOVÝ JIČÍN - LOUČKA LOKALITA ZA HUMNY ÚPRAVA č.2 LOKALITA 2 PRŮVODNÍ ZPRÁVA NÁZEV ZAKÁZKY: ÚZEMNÍ STUDIE NOVÝ JIČÍN LOUČKA, LOKALITA ZA HUMNY ÚPRAVA č.2 LOKALITA 2 Objednatel: Město Nový

Více

NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně

NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně Národní dotační programy Regionální politika Podpora obnovy a rozvoje venkova Obnova obecního a krajského

Více

Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí

Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí č. 13/2006 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR platným od 1. listopadu 2008 Dodatek č. 1 k Přílohám

Více

Krajina. strukturovaný prostor krajinu chápanou prostřednictvím smyslů krajinu pojímanou systémově

Krajina. strukturovaný prostor krajinu chápanou prostřednictvím smyslů krajinu pojímanou systémově Jiná krajina Krajina Krajina je velmi široký a mnohovrstevnatý pojem. Pokud se ji nějakým způsobem snažíme redukovat, musíme si být vědomi toho, čeho se zbavujeme a jaké to má nakonec důsledky. strukturovaný

Více

Prezentace pro OKD a.s.

Prezentace pro OKD a.s. HORNICKÝ LANDEK Prezentace pro OKD a.s. OBSAH PREZENTACE 1. VÝCHODISKA 2. KONTEXT PROJEKTU 3. NAVRHOVANÉ ŘEŠENÍ 4. ÚSKALÍ A RIZIKA 5. PŘÍLEŽITOSTI 1 VÝCHODISKA I. Analýza současného stavu + KLADY Unikátnost

Více

Městský úřad Vamberk ZMĚNU Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU VAMBERK

Městský úřad Vamberk ZMĚNU Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU VAMBERK Městský úřad Husovo náměstí č. p. 1 517 54 Č.j.: 439/2016/MÚVA VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Zastupitelstvo města, příslušné podle ustanovení 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

N á v r h Program podpory projektů regionů národních parků

N á v r h Program podpory projektů regionů národních parků N á v r h Program podpory projektů regionů národních parků Kritéria pro výběr k podpoře (hodnocení): odpovídají hodnotícím kritériím Příloh III pro programy 2 a 3, s tím, že dodatečným kritériem bude územní

Více

NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA HŘEBČÍN V KLADRUBECH NAD LABEM. kulturní krajina areálu v proměnách času

NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA HŘEBČÍN V KLADRUBECH NAD LABEM. kulturní krajina areálu v proměnách času NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA HŘEBČÍN V KLADRUBECH NAD LABEM kulturní krajina areálu v proměnách času Miroslav Kroulík, listopad 2012 1. OBDOBÍ OD POČÁTKŮ STŘEDOVĚKÉHO OSÍDLENÍ DO R. 1560 (1142) 1352 první

Více