ipolitickou strahou katolickou a církví samou veletreny.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ipolitickou strahou katolickou a církví samou veletreny."

Transkript

1 L I T I K katlickém umení kázati. A W baže jsu snahy rzlišvati mezi katlicku stranu a katlicku církví - at se již t pkuší neb u nás na pr. Durych - jsu u nás meze ipliticku strahu katlicku a církví samu veletreny. Agitace - na branu i výbj - církve litické strany úzce splývá; c platí agitaci církve, í i agitaci její plitické strany. yšla-li kniha tm, jak mají recniti, k á z a t i knet i kniha, kteru s prspechem mhu císti i p~ í kazatelé katlické strany. Je t kniha Dr. Jsefa V'kéh: Duchvní kázání. (Olmuc,.) Jest t kniha velmi slidní. Autr její mnh mnhé si zaznamenal. Citátll, dkazu je na sta. knížka, která jen dtvrzuje, jak církevní kazatel zabrusí na plícka, která vzdelává plitický agilidvé strany. Knez lehce upadá d pózy mluvlidvé strany. A zase zkušenst s laiky-agitátry é strany ukazuje, jak lehce si svjují gesta knekazatelny. Kazatelna a tribuna recníka na schuzi é strany stjí blízk sebe.. Flt)'nvský hned na pcátku durazne ve své e upzrnuje na»kazatelnicvý paragraf«(z rku ~ a radí:»v chulstivých prípadech napiš si kázevrubne a nauc se mu dslvne.«onen»kazatel Ý paragraf«je pripmínku, že kazatelna a schu ~vé strany se lehce pletu. Prt i Dr. Fltýnvmluví»chulstivých prí padech«; ukládá velku rnst, ví, že»chulstivé prípady«se mnhdy dí; zdllraznuje, že»je jist, že mezi recníkem duím a svetsk)tm jsu mnhé stycné bdy.«ptvrtím, že lidvá strana i knez se sejdu na kazatelezi pak dmluvá, aby byl patrný v»chulh prípadech«. Budiž p pravde recen, že Dr. nvsh jest si vedm všech nesnází katlických telu. Jest si vedm, že i kneží jsu nádby príliš é. Tak na pr. zduraznuje:»kázání budiž d píh slva pravdivé. Kd mluví ve jménu Bžím,, prnésti ni sluvka nepravdivéh.«je pucení velmi závažné; vyslvil-li je autr, nal)' kneží, mel k tmu jiste své duvdy. jiném míste praví:»rzmanitst v myšlenkách ikterak na újmu jedntnsti kázání.«ríká tím: se rzmanitsti myšlenek. Máte-li myšlenky,. jich více, nebjte se th; ani t nemuže vadit, e závažné jest jiné pucení, které Dr. Fltý- dává knežím kazatelum:»5 kazatelny nepadniž slv triviální, neslušné, hrubé neb dpsluz ulice.«ríká tím, že i na kazatelne padají slva í, neslušná atd. Patrne je t lidvá strana, která kazatele smerem, který tak nerad vidí Dr. Flký. Ne bez zajímavsti jest jiný pasus:»naprst by byl nesluciteln s psvátnstí místa; kazatelskéh úradu, kdyby knez na kazatelne predcítal z nvin invektivy na svu Osbu, aby se pak bránil, k tmu jsu prstredky jiné. Ani by nebyl dusrjn zmínené užitecné materiálie s kazatelny císti: Nviny na kazate1ne nemají místa.«pasus ten by svedcil tm, že knez, který vystupuje na kazatelnu, jest sice v nitru svém naplnen vedmím duležitsti svéh pslání, ale že vedle th v kapse má pripraveny ruzné caspisy, s jejichž invektivami se chce vyprádati. Ne bez zajímavsti jest tent dstavec:»... Zvlášte musí býti kazatel patrný se zkušenstmi ze zpvednice. Kazatel jedná nejlépe, jestliže zásaane nemluví zkušenstech ze zpvednice.«je pdivn, že i takvét»chulstivé prípady«musí Dr. Fltýnvský pripmínat. kazatele Autr knihy kazatelství dívá se na kneze vubec velmi prísne; vidí tlik chybujících, že neví hned, kde by mel nejprve zacít s nápravu. Všímá si i pstje kneze na kazatelne:»byl by svrchvane neslušné, dáti se na kazatel ne ruce v bk. Rvnež by byl nepekné mnuti si ruce, vjeti si ruku bcas d vlasu, hráti.si štlu, ruce hlasite sprásknuti, tluci na kraj kazatelny, divati se casteji na hdinky.«gest, které tu Dr. Fltýnvský tak rzhdne dmítá jak gest kneze nedustjné, je gest plitickéh agitátra. Není divu; církev bjující a lidvá strana agitující jsu tak tesne vedle sebe, že knez zvyky z lidvé strany zanáší i tam, kde je Dr. Fltýnvský tak nerad vidí. Dr. F. má vubec strach kneze na kazatelne. Jednu vidí nebezpecí v - prírde:»kazatel nesmí se dáti strhnuti k hrvání neb k jakémusi zbžnvání prírdy: musí dbáti strucnsti... «Pdruhé má strach, aby knez pznal dbre, kh má pred sebu, zda vzdelance, ci lidi»jen tak«:»pred vzdelaným neb vznešeným psluchacstvem nemhu city býti nikdy tak živé, jak pred psluchacstvem prstým. Také v menších místnstech, pred. menším psluchacstvem dlužn city mírniti, aby nebyly nápadny a nebudily dknce útrpný úsmev.«jindy má Dr. F. bavy, aby knez-kazatel necitval príliš pdezrelé autry:»nemají býti citvány verše, jež byly slženy k úcelum prtivícím se pravde sv. evangelia (na pr. Cechvy Mdlitby k Neznámému). Ani nemají býti uvádeny pldy básníku, kterí jsu neprátelé Krista a psitivníh nábženství.«neklik techt citátu z knihy katlickém recnictví, z knihy slidní, stací, aby narýsvaly nám v hrubých rysech prfil kneze na kazatelne. Pstací, aby ukázaly, že i knez na kazatelne jest clvekem, clvekem, který ví, že je na svete, u nás lidvá strana, která svuj sud spjila s sudem církve. Mají svje chyby strany plitické a Dr. Fltýnvský svu knihu ukazuje, že knez.tyt chyby plitické strany zaháší i tam, kde má býti 481

2 kazatelem církve. Jsu prudy, které usilují, aby plitická strana katlická se uvlnila d církve, aby církev nesttžnvala se vždy a všude s pliticku stranu. I u nás jsu takvé snahy. A k c e k a t Ii c k á jest jedním z clánkl'1 techt snah. Ale u nás tt manželství, symbisa - plitická strana & církev - jest pdlžen tak silne, tak hmtne, že na rzchd, na uvlnení pásek není pmyšlení. Dr. Flt)'nvsk)' svjí knihu c í r k e vn í m k a z a tel s tví jen ukazuje, že tt kazatelství jest nejen c í r k e v n í, ale i p Iiti ck é. K. T. Jak je t s tím kmunismem mladé intelig'ence ~ III. Jak žije prumer dnešní mladé inteligence? Jak vypadají studentské rzpcty? Jak žijí ti, kterí nedstudvali na vyské škle neb vubec na ni nešli a mají zamestnání v bankách jak manipulacní úredníci atd.? Které jsu zde ptreby, pr klik z' nich je úhrada, klik jich zustává neuspkjen, jaké lze pzrvati z th dusledky? V»Nárdhspdárském Obzru«rc referuje prf. Dr. V. Mildschuh vj'rsledcích dtazníkvéh šetrení mezi pražským vyskšklským studentstvem nemeckým rku Tam byly zjištvány m. j. i studentské príjmy a vydání. Pdle th jen 38 studentu mimpražských ze 1636 mel mesícne príjem pres 200 K. Nejvetší cást studentstva mela mesícne d 60 K d 200 K. 302 mimpražští studenti meli mesícne pd 60 K, kterýžt pslední príjem jest znacen za nedstatecný. 60 K mesícne je tedy pkládán za existencní minimum. Prf. Mildschuh pznamenává však, že mezi ceskými studenty jsu pmery hrší a dvlává se pr tent pstreh dat prf. Engliše brnenských studentech; pr srvnání pctu studentu s príjmy pd existencní minimum pdle nárdnstí udává pak pr Cechy cifru 29%, pr Nemce 18'5'% z celkvéh pctu. Budiž vypcten z techt predválecných dat existencní minimum studenta pr dnešek, a t prepctením udaných cástek pred válecných na republikánské nem. úhrnem :>» m. cifry Tyt cifry týkají se studentu, kterí pdle Tvrdne me r. 22/23 takvét príjmy; (vadu tét statistiky jest, Ž nerzlišuje studentu dkázaných na vlastní pest a tech; kterí vedle penežitých príspevku mají dma stravu, neb aspn byt): Pcet psluchacu majících d rdici'1 neb príbuzných, z vybranéh kapitálu a z ílrku z vlastníh jmení me sícne v Kc: University: % pdle indexu cen, které vydává Státní statistickýceskéúrad. m, Vychází císl zhruba 14 y,;, jež násben predválecnými 60 K dává pr leta 1921 až 1923 studentské existencní minimum 870 Kc. Pr rk 1924 analgická císla 600 Kc;' pr rk 1925 jest pcítati zhruba s existencním minimem 540 Kc, pr Kc, pr 1927 za první mesíc leden až duben 547 Kc. Základními predpklady techt pctu jest arci umet si predstavit, jak byl mžn za 60 K mesícne býti živ v Praze pred válku. Že byty nezdražily tlik jak ptraviny jest pravdu pr nájemníky, ceské Vys, muži škly nemec, úhrnem :> :> méne m, však již pr pdnájemníky. Zde pzna menávám ješte, že vetšinu je student, mladý úredník, žurnalista prekupníkem své bytné práve na predmety denní ptreby, takže platí ceny vyšší, než s jakými pcítají indexy. Tvrdnva statistika uvádí, že rku 1922/23 3U5%' zjištvaných psluchacu a psluchacek vyských škl byl dkázán na vlastní pest, a z statních víc než plvina (58'9%) byla z dmva nedstatecne vydržvána presl000 0/0 % "f /. práv. (ces.) (39'5) 488(40'3) 77(6'4) 152(12'6) 15(1"2) :> (nem,) (36'9) 161(33'8) 44(9"2) 78(16'3) 18(3'8) lékar, (ces) (28'6) 555(36'7) 138(9'1) 315(208) 73(4'8) :> (nem,) (11'1) 374(39'8) 115(12'2) 287(30'6) 59(6'3) fils, (ces,) (34) 239(44'9) 21(3'9) 79(14'8) 13(2'4)) :> (nem,) (48'5) 76(34'2) 7(3'6) 15 (7'7) 2 (1) prír, v, (c,) (36'2) 207(45'7) 33(7'3) 44 (9'7) 5(1'1) :> (n,) (22) 94(49'2) 16(8'3) 36(18'9) 3(1'6) Bratislava (56'9) 22(21'6) 7(6'9) 12(11'7) 3(2'9 Univ, úhrn, (30'8) 2216(38'5) 458(8'2) 1018(18'1) 191(34) Tech,šk,:> (;32'9) 1475'\41'1) 246(6'8) 554(15'4) 136(3'8) Ost. vys.:> (31'9) 297(42'4) 59(8'4) 105 (15) 16(2'3) Ve k, vy., úhrnem zji C, (31'6) 398~(40'3) 763(7'7) 1677(16'9) 343(3'5) Dr. Tvrdn tvrdí, že prumerná cástka 500 Kc byla by dstacitelnu pr mžnst studií presplníh vyskškláka... Z th plyne, že príjem stupnice 500 až 600 Kc mesícne je merítkem, které dlužn pvažvati za nrmální a cástku tut za pstacitelnu, príjem pd 500 Kc za nedstatecný, d 601 d 1000 Kc za uspkjivý a príjem vetší 1000 Kc za íldel z dmu dbre situvaných psluchacu. S temit vývdy nelze suhlasiti. 500 Kc mesícne na živbytí v Praze, v Brne, v Bratislavi je mál, nemluve ani tm, že student má i jiné výlhy, než za stravu, šaty a byt. Dra Tvrdne vyvrací jeh vlastní statistika. Na byt pcítal 100 Kc mesícne; sám však sbíral ze skutecnsti tat data: Ž, Vysk, 574 šk, H4 9,906 Príp. 6,355 2'803 Byt. Klej n, Klnie zdarmll.uprlb, Of u ~l1;~l n. ::l "O.el..., p.. ;' Mesícní cena bytu beze stravy v Kc:.. Ul CI) 4) C... 4) (;) C'l I ~CI) ;' 'OI ženy ::3... e '030' '3' V 1, \() "O C'l '3 27'7 Ž % ' ,894 j" (16'5) 1,855 (29'2) 69 (12) 229 (39'9) 308 (ll) 467 (16'7) 2 (1'2) 51(29'3) (14'4) 2,602 (26'3) pdnájem Of neud, t 3,439 (54'1) 15 (0'2) 273 (47'6) 3 (0'5) (67'S) 128 (4'5) 114 (65'S) 7 (4'3) 5,726 (57'8) 153 (1'5

3 " cn ;:l vt::11'9. N...18 ~ 'O XJ ci-, :. 't:i 1 11'7 11'0 2'1 7' '7 6' f16' é '8 '1 38.;,v pdnájmu Cena57 bytu Cl 00 se stravu v Kc: mladá inteligence nestudentská s prljmem mezi 800 až 1300 Kc naríká; mnzí z nich budu pravdepdbne pkládati udané cifry za»nemžne nízké«. D mesíce ciní tent výdaj na stravu 577 Kc; prsím, aby byl srvnán s výše citvanými ciframi príjmech studentu - pr klik z nich jest takvát živtní úrven nemžnstí! Pkud jde ceny bytu v pdnájmu beze stravy, hýí vrdnvu predpkladu puze 18'3 % ze 57'8 % psluacu, bydlících v pdnájmu. Ješte méne presne než u prnajímá ní bytu lze pstihuti, klik vlastne vydelá bytná na strave. Záleží všem tm, z ceh se varí, jaká strava, a mnh-li kd z th stane na talír. LacinÝ bed, p nemž je celé dpledne d a p nemž se strávníci, pkud jim stací peníze ddají, pdstatne se zdraží. Tent»djídací systém«~ede etšina studentu, a t i ti, kterí se stravují v studentých mensách. Jiste, že mensy rade studentu umžnují bec studium. Z th však ješte neplyne, že by se stunti najedli za Kc 3'50 v pledne a Kc 3'vecer mense dstatecne. Vyzdvihnuti sluší, že tech stuntu, kterí v mensách jedí také vecer, jest nepmerne éne prti studentum, pricházejícím puze na bed. Vere se prizují zpravidla levneji než za tri kruny. Tycky studentský vecerní lístek vypadá asi takt: 1. jen jgurt a husky, 2. pullitr mléka a chléb, 3. tlusté d ky a chléb, 4. chléb a piv, 5. cerná káva v kavárne, k nic, 6. nejaká buchta neb sádl (na chléb) z dva, 7. na více dnu kupené másl na chleba, 8. remní salám 10 dkg za 1 Kc, 9. dva vurty, 10. jeden rký párek, 11. dva hrké párky, 12. caj a cigarety, plévka, 14. suchý chléb, 15. nekd pzve. Nelze pybvati tm, že tyt studentské vecere jsu žalstne statecné a že jsu s t hržvati mladé nevyspelé te rganismy. Ostatne na vecerích studenti nejcasteji trí, aby meli na jiné. V tmt smyslu neplatí ani u knistu primum vivere dein philsphari. Student a stuntka cast radeji nejí a za t jde d divadla, d kina, sprtvní pdívanu, kupí si knihu, cigarety, udelá nedeli výlet atd. Zkusme stanviti, klik student ptrebuje mesícne na avu. Tvrdn pskytuje zde materiál neúplný, z nehž cházeií tat prumerná císla: za den: snídane 1'80 Kc, d 3'50 Kc (mensvní cena), vecere zase 1'80 Kc. Za íc 7'lOkrát 30, 1. j. 213 Kc. Tt císl dpvídá skuným príjmum. Naprst však nedpvídá ptrebe héh zdraví. Budtež vypcítány aspn dve cifry: Klikby student utratil, kdyby každý mhl, pkud se chtel, vydávati denne za snídani 1'80 Kc, za bed C 50 h, za veceri 3 Kc (mensvní), za svacinu ci jiné pšení2 Kc. D mesíce ciní t 309 Kc, kteružt cifru ádám za spdní hranici t e ret i c k ý c h minim, znací sice leta trvalé pdvýživy, ale vyhnutí jaksi vrenému, systematickému, pravidelnému hladu. Klikby stál, kdyby student snídal a bedval míst ense v restauraci, a t c mžná nejlevneji. Tu je a pcítat: snídane v kavárne 2-20 Kc, bed v hi 5-50~c, svacina dplední 2'20 Kc, vecere v hi neb u uzenáre 5 Kc, nápje denne 1 Kc (nekdy je vka, jindy piv). Thle je živt, na který statní V ý I h y mim byt a str a v u. Že útrata za k u r i v je zbytecná, je nekurácká pravda. Nejedna zkušenst však ucí, že kurením lze zahnat hlad;, zkušenst tat je verena skutecnstí, treba snad byla»bjektivní«pveru. Ostatne mládež nekurí nic drahéh. Kdyby se pcítala útrata na kuriv jen cenu ctyr sprtek denne, cinil by t d mesíce 21 Kc 60 h. Útrata za h s t i n e c je pdle abstinentskéh kreda také zbytecná. U studentstva není asi dnes veliká, vzhledem k tmu, že rada studentu hví sudbé abstinentskémóde aneb že by treba i ráda, ale není penez. Nutn ríci, že vetšinu pujde zde útraty výjimecné, které jen nekde se peridicky pravidelne pakují bud d týdne, neb d mesíce, neb i dvakrát za týden aneb i jen jednu za šest nedel. Jednu za cas se flámval djakživa, flámuje se a bude se pravdepdbne flámvat dál - t knecne nejde pkaždé práve z vlastní kapsy. Vypije-Ji nekterý mladík klem 20 let denne jednu bycejnu svetlu za 1-30 Kc, delá t d mesíce Kc 39'-. Šat y dstává rada studentu práve ptesplních z dmva; tím všem nedpadá prcent, které si šaty musí kupvat sam. D rka jedny šaty, jedny až, dvje bty je minimum - již vzhledem k tmu, že se kupuje zpravidla nejlevnejší knfekcní zbží, které mnh nevydrží. Pcítám zde minimální prumer mesícní útraty asi 70 Kc. Pkud jde p rád I a j e h c i ste n í, utratí vyskšklák nesprne více než delník. Na prednáškách neb na kndicích nelze si tak snadn dlžit límec neb pracvat puze v triku neb v cerném vše zakrývajícím kancelárském hábitu. Klik vyskškláku chdí šumele, v špinavém prádle, rztrhaných kšilích, spdkách a pnžkách, mhl by se zdát pjednáním netaktním. Že eleganci neprušuje, c není videt na první phled - na pr. rzbité pdrážky, je stará studentská pravda. Výlhy na tp i v a s vít i v nutn zjišfvati c nejindividuelneji. Nekde se priplácí paušální kvta bytné, jinde se mrzne, jinde si vyskšklák cas d casu kbelík uhlí prikupí z vlastníh. Pdbne je se svetlem, kde všeck je kmplikván ješte cenami za ruzné zpusby svetlení, zda je elektrické, plynvé ci petrlej. Pkud vím, nikd se ani nepkušel získání pdrbnejších dat v techt vecech, pkud jde vyskšklsku mládež, ac zevrubnejší šetrení prinesl by práve zde pravdepdbne na pvrch hdne specielní bídy. K dhadnutí výlh za lécení nemcí je nutn predem znát rzšírení nemcí mezi studentstvem. Tvrdnva statistika p tét stránce uvádí ze 9906 zjištvaných prípadu 8352 prípadu nemcí a nemcnení; na jedntlivé chrby pripadá: 2787 (33-4%') Nervsa 2644 (31'7r",) chudkrevnst 1190 neurasthenie (14'2%') 997 (11'9%,) pdvýživa tuberkulsa 382 { 4-Ó'r') 352 ( 4'2%,) phlavní 483

4 Dr. Tvrdn kmentuje:»zjištená kvta tuberkulsních 382 (4'6%) nebyla by pmerne ani tak velká, kdyby všem nebyl zrejm, že faktický stav je mnhem hrší. Pvaha nemci sama sbe vedla namnze k chybné kvalifikaci chrby se strany jedntlivce - laika. S týmž výsledkem, avšak z prícin a duvdu zcela jiných, ac samzrejmých, setkaly se chulstivé tázky p venerických nemcech,~.. «zdravtním stavu clenu klejí referuje Ing. C. V. Kratchvíl v liajnve rcence Ceskslvenské republiky takt: Dívcí klej»budec«z prhlédnutých 48 (132 clenek) tuberkulsních 21. liiávkva klej 219 clenu, 214 prhlédnutých, 69 tuberk. (32'2%), Masarykva klej 284 clenu, 244 prhlédnutých, 80 tuberk. (32'8%). Štefánikva 86 clenu, 86 prhlédnutých, 36 tuberk. (41'9%). Švehlva 287 clenu, 247 prhlédnutých, 38 tuberk. (15'4%). Láska je zatížením studentských rzpctu skr ve všech ftmách. Jít s dívku d kina, na kpanu, na cukrví - t všeck stjí,peníze. Stále jest míti na pameti studentské rzpcty; a k tmu na tmt míste vlastnst práve tech chudých nedat se zahanbit, nýbrž delat kavalíra, trebas sámi se musí ptm zatracene uskrvnvat - hlavne v jídle. D p é c e tel patrí i studentské sprtvání; cž znací plžku prti jiným vrstvám byvatelstva dnes znacne vysku, pres všeck laciné patrvání lyží, tenisvých raket, pres slevy na drahách. Sprtvání je dnes mezi studentstvem stejnu ptrebu asi jak cet b a. Ta prijde všem levneji - zejména zásluhu pujcvání knih z Akademickéh dmu a verejných cítáren vubec. Pres t vyskškláci ukládají pdnes d ptištenéh papíru - zejména d peridických tiskvin - penez dst. Kapitlu pr sebe je drahta nutných uc e b nic. Tyt stesky jsu staré: na pr. premíra nvých vydání, valne se nelišících d staréh, kde casvé krektury neúnavne vpred krácejících ved by dcela dbre spravil levné vydání dplnku. Knkrétní ukázku: Manzv predválecné vydání bcanskéh zákníka byl za 8 K 40 h; dnešní tmut vydání jedine krespndující edice Kmpasu stjí 140 Kc; cenvý inde'x ciní zde 17. Že za p s a cíp tre by a p š t v n é utratí student víc než 3 Kc mesícne jak jedna sptrební jedntka rdiny úrednické, neb dknce 1 Kc mesícne jak v rdine delnické (jak se uvádí ve statistikách pr úredníky a delníky), není snad treba ani zvlášt dkazvat. Pcítejme pr studenty aspn 10 l(ic mesícne. Rvnež cena»j í z d n é h 0«v úrednické rdine (pet císla ze statistiky) per 9 Kc mesícne a v rdine delnické per 3 Kc jest pr vyskškláka, který bydlí ve velkmeste - a zejména v Praze, kde ani mensy nejsu v centru mesta - jest datum d studentských rzpctu naprst neprejatelné. Predplatní lístek na pražsku tramway pr studenty svbzené d klejnéh stjí 42 Kc mesícne - a je hjne kupván. Výmluvným. PrlpadO 1 až n. dkladem, jak studentské príjmy studen C. tum nestací, jsu data studentské vedlejší cinnsti výdelecné. Nejsu t jen kndice. Studenti jdu za manipulacní síly d ruzných sukrmých kancelárí, jsu krektry, prekládají z cizích jazyku, jsu hudebníky v bigrafech i v hstincích, delají bchdní jednatele a ne- jednu pracují i ~fysicky za úplatu. O prázdninách v zemedelství - jezdí se na pr. na chmel - technikvé také v tvárnách. Shání se, c se muže a c se tak zhruba umí. Lze ríci, že málkterému studentvi pusbí jeh vedlejší zamestnání zvláštní radst; je t nutné zl a snad všem byl by milejší mít cas ztrávený vedlejším zamestnáním "pr sebe«- tím samzrejme i pr studium. Zde markantne vystupuje suvislst hmtných pmeru studenta s kvalitu jeh studia. Ríkat, že kd na studium nemá, at nestuduje, je velmi prblematické pak jádra tht pudla - ttiž, že by studenti nejlépe situvaní, kterí se nemusí své živbytí starat vubec, studvali nejlépe, nedváží se asi tvrdit nikd. V. Gutwirth publikval v bržurce»0 výdelecné práci studentské«výsledek dtazníkvé akce mezi psluchaci pražské ceské techniky pri zápisu pcátkem studijníh rku 1920/21. Gutwirth správne upzrnuje, že technikvé mají u srvnání zejména s universitány méne mžnsti pracvati mim studium; duvdem th jest také v tmt clánku zmínený již zpusb technickéh studia. Z výsledku akce: Výdelecne pracuje 961 (31'50/,,) Výdelecne nepracuje 1334 (43'7'%1) Nedpvedel 759 (24-8%) Statistika se týká 3054(100 0/,,)- Z 961 výdelecne pracujících uvedl za druh práce 301 kndice (31'3%) 619 zamestnání jiné než kndice (64'4%) 41 neuvedl druhu práce. Z 619 výše citvaných zamestnání jest 414 prípadú zamestnání pravidelnéh. Z dat hnrvání pravidelné práce: m. Ž. Žṁ , m, 3625 pree 14 m ,000 Ž, až 5000 Ž, -' zadluž. Ž d 400 Kc mesícne d 750 Kc mesícne pres 750 Kc mesícne z tb 1 až Pcet zadluženýcb 500 príp. žen m. Ž. m. Ž, C, n, 2, Zadlužení: z th 501 až 1000 m, Ž. 169 psluchacú Dr. Krejcí uvádí tt prcent psluchacu výdelecne cinných (ze svých zjišfvaných): právníci lékari prírd, ti!. zverlék. zem. bep, les % 22'2% 4210/D 47 6D/O 2~'10f0 21'5 '0 19 /0 II '2 33% 21'6% 43'0% 45' '3% 12'9% 18'4 /, Rubem studentské cinnsti výdelecné je studentské zadlužení. Dr. Tvrdn uvádí: bezúrcne v Kc: až až 5 až pres ( m, Ž. m. Ž. m. Ž. m. Ž 222 Q Na úrk zadlužení v Kc: 484

5 Studentské dluhy nebývají delány práve lehkmyslne. Zpravidlajde nutný výdaj, nekdy náhle prekvapivší. tudenti Vypujcují si na nvé šaty, na prázdniny, na lékare. D tét kapitly patril by i prdávání ruzných vlastníchvecí, pkud se deje z nuze: hdinek, ftgra. fickýchaparátu a pdbných predmetu, které studenti bycejne,neznajíce pravu cenu jejich, dávají pd cenu. Slidnístudentská zastavárna a studentské vetešnictví byl by sciálním dbrdiním. Antikvariát pri studentskémknihkupectví v Praze jest. Vyskškláci abslvvaní, kterí jdu d státní služby, mají za krátk príjem klem tisícvky.) S tím sice rada musí vystacit, ti však, kterí mají z ceh, dsazují. Ale ti kterí musí vystacit, jsu nuceni velmi ciperne se háneta žít v pdstate }}PO studentsku«, at se t již týká nedstatecnéh vecerení, dplední svaciny, ci jednech rcníchplbtek, které i nekterí mladí páni prfesri a páni auskultanti nsí p celu zimu prý ze zdravtních duvdu.jak se liší živtní ptreby techt vyskškláku abslvvaných d ptreb studentu? (Výjimku ciní na pr. inženýri, kterí se dstali d tvárny za Kc mesícne- všem je nutn se tam dstat). C se týce jídla a bytu, nelze ciniti rzdílu zde snad vubec; pkud ide t. zv. ptreby kulturní, dvlené, knihy - vydupávati zde rzdíly nebešl by se asi bez živelnéh prtestu vyskškláku studujících. Ve srvnání s pmery predválecnými nelze zapmínati, že živt se casem stále více kmplikuje. Za sprt, kin, djíždení na kndice, pkud na pr. Praha byla menší,utratil se pred válku beze spru méne než dnes. Chtít však v techt vecech dnešní lidi mentrvat, aby»nežilinad pmery«, pdbal by se pnekud výzve, aby se nensil spdní prádl z th duvdu, že ve stredvcku h také nensili. Tedy studentské minimum: tisíc Kc, ci méne, stvku, dve stvky, tri stvky? Muže se t vubec rešit takt schematicky?»rudépráv«se pzastavval nedávn n~d tím, že bchdníprírucí mají»žebrácký plat«800 Kc mesícne. A vyskškláci, kterí jsu s nimi približne stejnéh veku, neb i starší? Zde jsme pet u plitické stránky veci. Inteligence a kmunistická plitika?! FILOSOFIE ti<!an f1dsedálek: Hlavní prudy v sucasné ceské filsfii. 1. lavní smery, charakterisující naši predválecnu filsfii,byly p s i t i v i s m u s are a I i s m u s. ficielnífilsfií v pravém slva smyslu byl psitivius, zastupený na universite prf. Krejcím a hrlive rpagvanýprívrženci pkrkvých smeru. Realismus yl jaksi synem psitivismu, ale jeh zrzení neubral a váze cinnsti tcve. Nelze mnhdy stanviti preslé hranice mezi bema temit smery. Narážely-li na ') Dalek ne všichni a ne za krátk. Pzn. rcd. sebe na jedné strane, dplnvaly a pdprvaly se na strane druhé. Zakladatel p s i t i v i s m u Aug. Cmte rzdelil vývj lidskéh pznání na tri stadia: d prvníh bdbí spadá nábženský výklad sveta, d druhéh metafysický a d tretíh knecne výklad vedecký. První dve metdy jsu preknány metdu tretí. Živt lidský nesmí býti zalžen na ptrebách srdce, na lidských tuhách a nadejích, ale jedine na vedeckých rzumvých základech. Prt je úklem vedy stanviti a presne zjistiti zákny plynucí z exaktne zpracvaných fakt a udávati tak smernice pr lidské jednání. Jakákli metafysika je pr pravdvéh psitivistu jen phným pvídáním. Nejen z vedy, ale i z filsfie musí býti vyluceny všechny dmnenky, jež by zlehcvaly exaktnst. V dbe predstav nábženských a metafysických se clvek dmníval, že muže svým duchem bsáhnuti a pchpiti celý svet se všemi jeh taji a záhadami. Pzdeji naucil se skrmnósti a pchpil, že své pznání musí meziti na ple smyslvé zkušensti, kntrlvané rzumem. C leží za hranicí tét zkušensti, je pr clveka navždy nepznateln, a úvahy tmt nepznatelnu zavádejí jen na scestí, nehledíc k tmu, že jsu zbytecné, nebt neprispívají k pznání sveta. PravÝ psitivista nejen nemá, ale ani nes m í badati záhadách, jež leží za hranicí ~anu smyslvu zkušenstí. Je mál platné tužit p nesmrtelnsti duše, p dmene dbra a ptrestání zla, když všechny tyt predstavy jsu nám nepznatelné. Prírdní vedy nanejvýš vypvídají, že v živém tele vedle prceslt hmtných prbíhají i prcesy duševní, jejichž pdstate ale nic bližšíh nevíme. Jedinu pctivu dpvedí na všechny tyt prblémy je pdle psitivismu puze uprímné: ne vím. Psitivista techt vecech prste nemluví. Buh, duše, nesmrtelnst, úcelnst, smysl živta - t vše leží za hranicí lidskéh pznání a všem tm mllžeme vyslvvati puze neurcité a nahdilé dmnenky, jejichž pravdepdbnst nemužeme žádným zpusbem urciti. Nezbývá tedy než mlcet; rad e j i n ev y s I v i tiž á d n é h s u d u, než I i sed p u s ti t i myl u. Všimneme si dbre tét vety, nebt v ní pdle dpurcu psitivismu tkví jedna z jeh hlavl}ích slabin. Míst velklepéh rzletu nicím nemezvanéh rzumu dprucuje psitivismus drbnu práci v mezích lidských schpnstí. Je treba s mravencí pílí sbírat pznatky naší smyslvé zkušensti, trídit je a zara70vat a jen velmi patrne z nich dedukvati závery. Jet zdluhavá a namahavá práce, ale jediná cesta, jež vede k cíli. Jednu, až bude sesbírán dsti materiálu, bude mžn uciniti dknalý braz alespn th, sveta, jenž je prístupný našemu pznání. K své práci musí pristupvati vedec, eventuelne filsf úplne nezaujat, musí vyluciti všechny své city a tužby a musí se meziti na knstatvání fakt a na nestranné závery. Vedec se stává annymním budvatelem bjektivní vedy. Výsledným phledem psitivistické filsfie na svet je phled, jejž th casu zastávají exaktní. vedy: stále užší a užší determinismus, v nemž není místa pr svbdný cin. Ostatne ani tent názr není knecný, nebt naše vedecké pznání není dknán. 485

6 Je csi silnéh a herickéh v tmt stickém pstji k živtu. Clvek se vzdává krásn)'ch a útešných phádek, aby hledal Pravdu, mnhdy krutu a neprátelsku, neb alespn ledve studenu. Ví, že celé pravdy nedsáhne nikdy - a prt ani se t nesnaží ale verí, že jí uchpí alespn cást a v tét blasti že jeh vedmsti budu skálpevné a netresitelné. Je prirzené, že v psitivistické filsfii není nejen místa pr metafysiku, ale ani pr filsfvání ve starém slva smyslu. Filsfie se stává všebecn)'m shrnutím, bsáhnutím a jaksi krunu všeh vedeckéh badán í. Nesnáze tht úkl u jsu jasné: veda pkrcila d té míry, že suhrn pznatku všech jejích brli je skr nemžný neb alesp011 nesmírne btížný. Tak filsfie sama má za úkl státi se vedu - psitivistictí filsfvé se predhánejí, aby jejich sustavy byly c nejvedectejší, t. j. c nejméne filsfické ve starém slva smyslu. Následkem th se filsfie rzpadá na radu vedních bn:l Tak vyrustá vedecká psychlgie - psychlgie bez duše - jak nazval prf. Mareš veliku Psychlgii prf. Kr e j c í h. Bez duše? An. Psitivismus se prece nesmí starat pdklad našeh vedmí, jenž leží za hranicí pznatelna. Omezuje se na vyslvení hypthesy, vzniklé zevšebecnením rady pzrvaných fakt, t. zv. psychfysickém paralelismu, ucící, že není stavu duševníh bez krespndujícíh stavu telesnéh. Debaty psychfysickém paralelismu nadelaly mezi ceskými filsfy mnh zlé krve. Brjí prti nemu, jak uvidíme pzdeji, hlavne ti filsfvé, kterí verí ve svbdnu lidsku v{hi. ebt kdyby terie psychfysickéh paralelismu byla správná, byl by vlastne kúd), duševní dej jednznacne pdmínen dejem nervvým, t. j. hmtným. Takvým zpusbem také skutecne vec vykládají mat e r i a I i sté, a prt materialistická psychlgie prechází plynule ve fysilgii mzku, neb s ní i úplne splývá. Psitivistická netika - nauka pznání - je jednu pr vždy daná a. nemenná. S ní stjí a padá cel~' psitivismus, jehž hlavní thesí j práve rzdíl a stní. hranice mezi pznatelnem a nepznatelnem. Prt psitivisté a i ti nepsitivistél kterí dsud psitivisticky myslí, vytýkají s takvým d{irazem pragmatismu, že nemá pevné netiky. Nedvedu pchpiti, že pevnsti systému lze dcíliti ruzným Zpllsbem, že na veci nic nemení, jestliže teles pevne zavesíme neb pevne p~ depreme. S mravuku má psitivismus ptíže, nebt její pucky nevyplývají z žádných vedeckých úknu. ale napak skýtají nejširší ple pr uplatnení sbních citu. Veda puze knstatuje. ale nehdntí. Jaké tedy vybrati meridl dbra a zla? Je jasné, že t záleží ciste na vlj1i urcitéh filsfa a na dbvých ideálech. Pnevadž Cmte byl duševním pkracvatelem francuzské revluce, byl mu tím dán i mravní ideál - prspech všeh lidstva. A na tmt základe vybudval své humanitní nábženství, d rtdxních ]1sitivistu zastírané a mluvané, a vyzdvihvané d jeh dpurcll. Vše, c byl recen psitivismu všebecne. platí témer stejnu meru filsfii jeh hlavníh stcll1pence u nás I prf. " Krejcíh. K rzšírení a prhlubení psitivní filsfie Krejcí pdstatne neprispel - a jak pravý psitivista ani prispeti nemhl - nebt metda i cíl byly již predem 486 urceny Cmtem. P celý živt bjval a bjuje za ideály pkrku vedeckéh i plitickéh. V 5'znacn)'mi v tm t hledu jsu dluhé state, jež venval ve»filsfii prítmnsti«a ve»filsfii psledních let pred válku«ptírání mderních pver, jak spiritismu, the sfie a p. Materialismus, který byl mnhdy - a velmi cast neprávem - Krejcímu vytýkán, je dnes v naší i cizí filsfii v úpadku. Plyne sice z vedeck)-ch hypthes. J 1e zapmíná, že se jedná práve jen hypthesy. De lati z techt predpkladt'i vhdn)'ch k vedecké práci, ale necinících nárkll na pravdivst, filsfický system, jak t delal pred válku Haeckel a cástecne i psiti yista Ostwald v Nemecku a mnzí ppularisátri vedy u nás, je stejne nepsitivistické, jak prikládati ví ru hypthesám náhženským. Prf. Krejcí si th byl velmi dbt:e vedm a jeh dpurci mu v tmt smeru byl neprávem krivden. Avšak prti filsfii prf. Krejcíh se vynrily i jiné a vážnejší námitky. Myslím, že nepreháním, rek nu-li, že vetšina mdernejších smerll - alespj1 u nás - žije na úcet ptírání psitivismu. Že mnhdy jsu prezírány a znevúvány i jeh svetlé stránky, jak dvrat d spekulace, vznášející se nekde v nebesích a príkln k pzemskému živtu, zdllraznení empirické metdy, bez níž jsu prírdní vedy nemyslitelny, je prirzené. Psitivismus všem prehnal. chtel-ii cel~' náš živt zalžiti na smyslvé zkušensti, prehnal jednstranným zduraznením tht jedinéh zpusbu pznání jak jedine právnenéh k vystpvání pravdy. Vyst lpením prf. M asar'yka. vyvstal starému psitivismu vážn)' neprítel. Prest, že 1\ lasaryk nepdal vetšíh, subrnéh filsfickéh dí1<1. v nemž by byl systematicky vylžil své názry, je vliv jeh filsfie nesmírný, rzhdne nejvetší, jahm "C ceská filsfie filllže vllbec pchlubiti. Lze míti ná mitky prti jeh názrllm. ale je nutn uznati, jaký 1Tnikav)' vliv mely na vývj celéh nárda. Nebt 1\1 asaryk svji filsfii nepsal, Masaryk svji filsfii zij a dvedl dnutiti i jiné, aby ji žili s ním. Nic není Masaryka tak vzdálen, jak predstava kstnatéh filsfa. držícíh se jen svých thesí a krci cíh se pred živtem. Práve tím. že vyhledával nejvetší \ íry živta plitickéh i nábženskéh, že tužil p jedn;1ní a rzhdvání, vysvitla mu nedstatecnst psiti,,smu. Prf. Rádi píše v bržurce»0 naší nynejší filsfii«:»ted (t. j. p príchdu Masarykve d Prahy) byl úkl filsficky žíti, pstaven dprstred ceskéh zájmu filsfickéh; ted se zacal u nás filsvati tak, jak jinde fil sfvali Plat, G. BrunO', Paracelsus, Haeckel, Niet'z:sche, Tlstj... R e a I i s m u s se stal jménem pr staru zásadu: Hic Rhdus, hic saltal Rzumej: Nesháneti p všech kutech sveta všeliké myšlenkvé interesantnsti, nýbrž videti filsfické prblémy dma: chápati filsficky mladcešství, žensku emancipaci, prcesy s ]ihslvany atd. atd. -«MasarykllV :"e~:"t'1lus skytá bdby jednak s franc'uzsk)'m nvpsitivismem ci s psitivním realismem jednak s intuitivním realismem ruským. Ovše\TI

7 PHtmnst., u zarazení se staví v cestu ta btíž, že k. jak jsem již rekl, nefrmval sv}'ch mynikde sustavne a prehledne. Prt mu neuh rzumen, prt byl d mnh}jch pkládán ltivistu, d jin)jch. jak d prf. Krejcíh, byl v nejužší vztah s intuitivním realismem, ackliv byl dalek více prsycen prvky nábženskými a církevnick)'mi a dalek vzdálenejší psitivismu lismus Masaryk\h. ryk sice vyšel 7.CmtevCl psitivismu, ale záhy t ucení zaujal své vlastní stanvisk. I n uzná zkušenst je jedine správnu cestu k vedeckéznání. Uznává. že filsfie musí býti zalžen::t e - jiné snahy na7.)7váfantazírváním - ale ve vyzdvihuje i hdntu pravd subjektivních. Muíti urcitu smernici svéh živta, abychm se ch prípadech, kde veda mlcí, pdle tét smernice zaríditi. Prt se stre staví prti psitivistizákazu nehadati nepwatelnu a zdllraúí.uje t, ahy si jedinec tvril dmnenky nábženství, lu dejin, mravní dpvednsti, svém pmeru u atd. Bez techt dmnenek. vyp15'vajících z nákéh a z mravníh živta a pskytujících dptázku jak žíti, je M2s::trykvi živt nemyázcenábženské se Masarvk Driklání ke stanvintheistickému; verí v jedinéh sbníh bha, éh histrick)'m studiem d rl1zn}jchprtivedecrívcskú. Tím, že zamítl základní psitivistický vek nebadati nep07.natelnu. získal míst pr vji víru. Veda není prtin;'lhženská - veda ém náhženství mlcí. nebt je pr ni nepwateleží na nás. na našem vnitrním citu, aby vyplnil zem..\ tak tam. kde psitivismus ríká n e tam Masaryk cerpá ze svéh nábženskéh preí a tvrí si tak dpvedi na metafysické tázky. nství však nen.í M::tsarykvi, jak Kantvi. cemramsti. jež je cílem živta. Prti takvémut pjímání nábženství se výslvne staví, nebt azuje funkci dalek širší a významnejší. mt dplnení psitivismu myšlenkami nábženpcív;í základ Masarykvy filsfie. Zmínil již. že Masaryk v techt snahách není samclánkem sustavnéh tažení prti psitivismu, kytuje p celém svete. Je prtestem pžadava citú prti nadvláde rzumu. tht stanviska je psuzvati i Masarykvu dejin, n á b žen s k Ý s mys 1 n a š e h dníh živtaajehhumanitní cí!. k se snažil vystpvati idevé nitky. táhnucí naší histrií a hd nt i t i je se stanviska m n s t i a na tmt pdklade vybudvati e pr náš buducí nárdní živt. Tím prádstal cl rzpru s psitivistick}'m dejepijež se mezuje na knstatvání fakt a na a hdncení se stanviska té které dby.. na iak~' dpr narazil Masarykv pjetí prf. Pekare. J u známy i vleklé spry. d áhl i prf. RádI. stave se na stanvisk Masa- Prf. Em. RádIa mhli znaciti jak pkracvatele. a prhlubšlenek Masarykv}7ch. MLlžeme u neh pzt)'ž dkln d psitivistickéh zpl\sbu my 'ž nábžensku víru a ttéž presvedcení hlubším smyslu živta, jejž nelze vycerpati neklika materialistickými frmulkami. V bilgii, kde se již d let vlece spr mezi vitalismem a n:1zrem mechanistickým, staví se prf. RádI na stanvisk vitalismu. Prírdvedecké badání mel za úkl vypátrati nemenné zákny, pdle kterých se rídí prírdní dení. Ve fysice a chemii se mu t z veliké cásti pdaril, v bilgii - vede živte - je tat tázka dsud predmetem živ)'ch plemik. Pdle názru mechanistickéh je živt v~'slejnicí fysick-chemikálních pchdu, jimiž je - vzat d psledních dllsledku ži\"t jedince nemenne predurcen. T všem je v príkrém rzpru s pjetím svbdné vltle, s tvltrcí silu jédince a s dpvednstí za sbní živt. Vedle th tvírá tent materialistick-mechanick~j názr ješte jinu neútešnu perspektivu: Pdle tak zvanéh Clarntva zákna eutrpii smeruje celý náš hmtný svet k vyrvnání sil - ke klidu - ke smrti. Zák,n zachvúní energie vypvídá, že energie sice neubývá, ale také nepribývá. Energie uptrebitelná se však mení v ener "ii neuptrebitelnu - a tak pdle tht zákna na ~tane jednu kamžik, kdy nebude rzdíll\ mezi napjetím rl\w}'ch energií, kdy všechny energie budu vyrvnány, a kdy následkem th nebude ani phybu ani živta. A k tmut sudu pdle mechanistu jsu dsuzeni i všichni živí tvrvé, nebf není pdstatnéh rzdílu mezi jevy živtními a hmtnými, nebf první jsu pdmiiívány druhými. Prti tmut neútešnému výhledu se pstavili vitalisté, tvrdící, že živt je necím dcela jiným, než jen hmtn}'mi pchdy. Bjují v první rade stre prti Darwinvi, jehž ucení prírdním a phlavním V)' beru byl úplne materialistické, a priklánejí se spíše k pjetí Lamarckvu. Prti slepým silám. vládajícím hmtn)' svet, staví ú cel n Ý pstup v živé prírde. Hlavní predstavitel tht vitalismu v Jemecku. Driesch, k nemuž se RádI ve své knize vývjv)'ch teriích prihlásil, naz}jvá tut zvláštní pdstatu, jež dlišuje rganicky d mrtvé hmty, e u tel ech i í. Není snad dnes pchyby tm, že jedine vedecké metdy psitivismu nestací na výklad živta a pchpení sveta. Je všem tázku, zda tent návrat k rmantismu a spekulaci bude skutecne krkem kupredu a nahradí ty nedstatky, jež vyt),ká psitivismu. U prf. RádIa je pak ješte jedna zajímavá vec: str)' rzdíl. jejž ciní mezi instinktivním jednáním zvírat a cílevedmu cinnstí clveka. elze nepstrehnuti, že nábženské, antrpcentrické chápání sveta zde vítezí nad chápáním vedeck} m. Prf. RádI tht presvedcení nezastírá, nebt sám píše:»pr svu sbu pkládám psitivism verící v mecha ~1icky nutný beh vccí, uprí1išnenc racina\i,stický (dedukuje zákny skutecnsti, míst, aby je pznával ve skutecnsti), nechápající sbní pvednsti a tedy TI ech á p aj í c í k T es t a n s tví, ze preknaný.«jeh skln k uznávání subjektivní pravdy ci lépe recen subjektivních pravd, jenž je v»dejinách vývjv\'ch terií«zretelne naznacen, neutuchl dcela ani p vilce. kdy se prf. Rádi pd vliver--..r.zvratu ruské filsfie, jak sám píše, více priklnil k metdám racinalistickým. Tent názr je...jasne vyjádren ve spisku»sciální demkracie a kmunismus«:»- každá diskuse stjí knec knclt na presvedcení jedntlivcu;... já sám, jenž tu stjím prti celému svetu, jsem 487

8 PNtmnOSL shledal, že tt jest správné, n nesprávné dím tak a tak -«. a tedy su Také ve svém psledním velikém spise -»Mderní veda«- vyzveduje autr tt individualistické stanvisk. Jeh názry v tmt hledu jsu príbuzny s názry pragmatistu, nichž se zmíníme pzdeji. Realismus je pjítkem mezi psitivismem a smery vylžene idealistickými (abychm užili psitivistické terminlgie). Je rzhdným dmítnutím psitivistické filsfie, snažící se dáti jedntný názr na svet. Na druhé strane však schvaluje psitivisticku metdu ve vede a v jejím pužití. Žádá puze vetší svbdu pr naše city tam, kde psitivní pznání je nám znemžnen. Je príklnem k rmantismu a u nás i zduraznením citu nábženskéh. Je pkusem ne-li smír, tedy alespn sužití mezi víru a vedu. Ale stejne jak psitivismus bezdeky a prti své vuli psílil materialismus, tak i realismus byl jedním z cinitell'l, kterí v naší filsfii vyvlali silný príkln k rmantismu. Psitivismus chtel sluciti vedu s filsfií, chtel ze samtné filsfie udelati vedu. Dnes pak, pd vlivem rmantismu se znvu tvírá prpast mezi vedu, jež zustala psitivisticku a mezi nvu filsfií. DOBA A LID e Dpisy Jsefine Bakervé. Otiskli jsme nedávn jakusi kraticku autbigrafii cernšské tanecnice, která je nyní jedním z puvabu Paríže. francuzský žurnalista, který ní napsal knihu,. se br al d ní neklik dpisu z tech, které dstala. Prekládáme je, nebt vyjadrují dbre náladu naší dby. I Dpis midinetteik Ctyry švadlenky ztracené v ulici Lynské by si mc prály, slecn J sefin Bakervá, míti Vaši ftgrafii ve svém atelieru. J su presvedceny že jim prinesete štestí. J ehch paní, které si velmi váží, práve tevrela mdní saln. Neveduce, jak zarídit pslání tét ftgrafie, byly bychm Vám všechny ctyry vdecny, kdybyste nám t známila. Pište na naši paní Renée. Líbáme Vás, vidte? D p i s ces k s lven s k é h i n žen Ý r a. Slecn! Ctyr y. Jest t zajisté hlupst de mne, že píši dpis pvestné umelkyni Jsefine Bakervé, které jsem mel t štestí se bdivvati s miliny nadšencu z celéh sveta. Jsem inženýr. Kdpak nezná mentalitu velkých umelcu parížských Music-hal1u? Rzum a má vlastní lgika, kteru jsem si vypestval a c jsem slyšel d svéh detství, behem svých dluhých studii, neustále mne presvedcují, že umelkyni jak jste Vy:-JOšefin, a barevné k tmu, musí býti dcela Ihstejn dstane-ii dpis více ze zástupu svých bdivvatelu. Tat lgika mi tisíckrát pakvala slv "hlui-bst«a tisíc- krát jsem p citval a cítím znvu, že nemhu jinak, než Vám vyjádriti nejvetší úctu a ríci Vám nadšení, které mne k Vám táhne pr eleganci a veškerý puvab, který jest ve Vašich tan cích a predstaveních. Nerzumíte mžná mé francuzštine. Máte také mžná men talitu rzdílnu d naší, evrpské, ale, at je tmu jakkliv, iediné je správné a jisté, že máte lepší srdce než je naše, neht není jiste zkažen evrpským egismem. Vy jediná, Jsefin, v celé.evrpe tancíte celým srdcem, nebt máte krme ta. Ientu víc uprímnsti než my, kterí predstíráme, že.evrpa jest klébku svetvé kultury. Vy, cerná žen, jste zanechala nejvetší vzpomínku v mé duši - a živt se skládá ze vzpmí nek. - Když jsem videl veliké mnžství brazu Vaší skvelé pstavy, byl jsem v pkušení si jich neklik kupit, avšak, Jsefin, mhl bych pvesit k sbe Váš braz s rytinami staré Paríže? Mhl bych si kupiti tent braz, jak se kupují p hlednice s cesty, Váš braz, z nehž se dívají Vaše velké, hezké ci, které jsem nikdy nevidel. Nebudte tedy ukrutnu, napište mi. Umíte psát, slecn Jsefin, francuzsky neb anglicky? Na knci svéh dpisu Vám preji, slecn Jsefin, více štestl. než si prejete sama. Teším se již na nežné sluvk, které pšlete mne, neznámému, a ujištuji Vás svu nejhlubší vdecnstf a svu vzdálenu lásku. Váš ddaný J. V. P., Ktervská, 38, Ceskslvensk. N. B. - Prsím za dpuštení, že jsem psal na strji, ale nechtel jsem Vás btežvat písmen, nedsti citelným. D p i s nám r n í k u v. Na palube, na širém mri, Slecn, shledáte mne jiste príliš dvážným, ale predplatil jsem si jeden zábavný caspis a vystrihl jsem si Vaši hezku subku a p dluhé hdiny na mri prhlížím Vaši ftgrafii. Ale beda, vel mi bych si prál vetší ft, s malým venváním jednmu z Va šich cetných bdivvatelu, bhužel nepatrnému. Dvlte, slecn, muj :idle, ubhému malému plavcíkvi, ztracenému na širém mri, slžiti ik Vašim nhum výraz svéh srdecnéh bdivu. Slecn, D p i s psu. (Na palube križníku Lrraine.) 20. ríjna byv pveren uvésti d prdeje rasu psu dsud neznámu v.evrpe, jež se vyskytuje tlik v Mezptamii u kmene Arab-Kurdu z MiIlysu, dvluji si Vás se zeptat, zdali by Vás mhl zajímat pdívat se na nekteréh z techt psu. Ta zvírata, nazvaná Salukis, jsu druhem perských chrtu a zajisté nejelegantnejší mezi chrty, nejinteligentnejší a s nejrzmanitejší srstí. Jsu mim t nebycejne inteligentní, mál chulstiví a velmi rychlí. Zajímá-li Vás t, jsem vždy chten ukázati Vám nekteréh v techt psu, které Vám dprucuji a kterí Vás jiste budu mfti rádi. Vámi urcený den a hdina se mi budu samzrejme hdit. Racte prijmuti,... a t. d... N. B. Žádný z tech psu ješte nebyl ukazván ani v Paríži ani v Lndýne. 488

9 D p i s V Q j á k a z V i n cen nes. Peynst vincenská, Vllžuji se nacrtnauti techt nekalik slav jen s jistým patim. Když jsem byl pasledne na revue ve Palies, byl jsem la acaraván padívanau,,kterau mne tam byla prána videti vaná jest príliš širké slava, musím ríci císla). tel bych Vám krásnými slavy naznacit, jakým magickým abem jste na mne pusabila, ale beda, muj duch se mate a hu než hramaditi velké hlaupasti., Jsefina, davalíte mi snad Vás tak nazývati, žiji již ustání jen s Vaším ()brazem pred 'Ocima, stává se z neha avdvá halucinace. Nazývám Vás svým idalem, sním a pln by dacházím k nadeji jednau Vás nazývat svau. Ale d (te šílenství mladé ha pamatence! ež se s Vámi razlaucím, davalte, abych Vám rekl, jak jsem ten, že Vy, hezká cizakrajná kvetinka, umíte prabudit pak sálu nabitých vždy, když jde a ta, Vám se abdivavat. šte jsem Vám ta, myslím nerekl, jaka není Vaším. ani mým ým krajem není Prancie, nebat kraj, kde jsem spatril svetla ta, byl przáren vecným sluncem. ijmete muj nejvraucnejší 'Obdiv a líbám nadšene Vaše malé ž jste pcala zpívati svým plynulým a šišlavým hla p is f ran c a u z s k é h a v a j á k a vne m e c k u. Slecna, jsem Vás uvidel ve Vašem nejnavejším puvabne umem prgramu, ve Vašich skatacivých tancích, slecna, taha jsem k Vám vzplanul láskau, láskau d jakživa. Tady, y te vedela, ackaliv se všemažne snažím zaplašiti vzpaku na Vaši krásu, sen svéha srdce, ztracenéha tady v Neu... Ale mám srdce slabé a musím Vám napsat tenta k, který nás mažná spají jednaha vecera, až budu mít pres v krásných tancírnách Maulin rauge. yste ukajila tauhu méha srdce, slecna, abyste ukjila mé e, prsím Vás, slecna, pra patešení méha srdce, pašlete dpved. dce, které na Vás myslí pra celý živat. Je a n P., vják první trídy. Miss Jasefina, D a p is a s c h li z k u. Paríž jiste velmi prekvapena až dastanete tenta dapis a ješte až budete císti dále. m, miss, parazumíte-li mému psaní, ale litují, bahužel anglicky. stavuji se Vám ca pauhý divák, nadšený Vaším razpuvabem a Vaší krehkau a 'Okuzlující krásau. ml 18 let a jiste víte, že je t vek bláznivých kausku a nejhazardnejších a také nejméne razvážných. i! Jakmile Vás kda spatril, nemuže myslet než na isme mnaha zlatých snu, pa tam 'kdy jsem Vás videl erné a velkalepé revui. Vidím Vás ješte spaušteti se se v óhrmné kvetinavé kauli, která, zdajíc se razpukámne dala zahlédnauti Vaši lehkau a krehku pstavu. mlzivé videní, mihnuvší se mi pre<l-jj.c.ima jaka prchavý mt kamžiku vidím v duchu takavý 'Obraz: tancíte n se svau abvyklau gracií <. lehkastí nadzemskau a nehmtnu. Vaším telem se clavek spíjí a sta cí u vy Vás pzrují. sem, zdála se mi, že slyším strízlíka schavanéha v nekterém kaute Music-hallu. Vaše krásné 'Oci tak sladké, tak jasné, tak veselé a tak mazlivé zajaly mé srdce pra vždy. Oh! nesmejte se, Jasefina, zbažnuji Vás a nemyslím než na Vás 'Od prvéha vecera, kdy jsem vás spatril. Prasíml Vás, svlte laskave k schuzce s Vámi, abych Vám tu vyjádril svuj bdiv. Budu vás 'Ocekávati v nedeli 23. ledna v 6 h. 30, u výchadu metra Peltier. Pasílám Vám tenta dapis da Vašeha skveléha Milanga a daufám, že si ha pavšimnete a že budu mít ta velké štestí Vás spatriti. Líbám Vám uctive ruku. V áš 'Oddaný služebník. D a p i s A m e r i c a n a z t r ó p u. Paríž, \ Slecna, pa sedm mesícu, ca jsem v Paríži, slyším stále chváliti Vaše umení. ~tále se chystám jít se Vám abdivavat da falies, ale j5eml na mizine a nemhu si davalit ani kaupi lístku v prmeniru - a kanec kancu v prmenairu bych byl príliš daleka jevište a nemahl bych dacela vychutnati Vaše umení. A prta se na Vás 'ObraCÍm tímta dpisem, jehaž paslání mi ve své dabrate jiste prminete, s prasbau a laskavé padaravám lístkem na kresla. A aby tata velkamyslnast Vás nestála než malé abtežavání, ale ani centim, psílám Vám s dapisem 50ticentimavau známku. Cekám, jíst Vaší velkamyslnsti a dekují Vám predem. S. V., American z trópu. Ž á d a s t a pen í z e. Slecna, vím, že vydeláváte spaustu penez. Chcete jích vydelávat ješte více, slecna Ba,keravá? Jmenuji se Jan V. a žil jsem 10 let v Africe. Dabýval jsem gumu, byl jsem velitelem jedné cety a videl jsem jen jeden aerplán leteti nad puští a jaku pauští! Setkával jsem se cast s divakau zverí, je jí ješte mnaha v Africe. Prdává se za váhu zlata. Vrátil jsem se d Prancie k matce a ke své starší sestre, které mají velku hspdu v Bardeaux. Byl jsem nemacen. Je tamu sedm let. Dnes je mi 34 let a chci si nalézt pastavení. Jsem 'Obchdník a mám výhdu, že znám dbre Afriku. Navrhují Vám tedy abch,d. Nemluvil jsem a nem s nikým, nebat vím, že Vás bude zajímat. Lvi, tygri a všeck další se pradává vyvážena zlatem, jak dabre víte. Jde a ta ca nejvíce vy težit. Zpusab, jaký mám pr ta na mysli, je dabrý. Je treba lidí a penez. Já patrím lidi, armádu dasti silnau. Razestavím je v stejné vzdálensti kalem cerné pevniny, na brehu atlantickéha aceanu, indickéh aceanu, cervené ha a stredazemníh mre, aby tvarili pás. Vykrací na muj razkaz. Vykracili. Jdau srážejíce rady k velkým jezerum vnitrazemí. Shánejí všechnu zver ke stredu Afriky. Pastupne, jak kruh se stahuje, prapuštím lidi a výdaje se menší. Kanecne máme všechna zvírata; ve velkém parku. Zbývá již jen je chytit, a pradáváme je da Nemecka a da Ameriky: 'Obycejný lev stají franku. Znám všechna dabrá místa, ale nedastává se mi trchu penez. Ca () tam sudíte? Pašlu Vám razpcet; ale sdelte mi ()bratem pašty kalik penez máte k dispsici. Nebudete litvat. Ostdtne všechna' pvedemje v prádku. V každém prípade patrebuji pres sta tisíc franku. Neváhejte. Cekám Vaše razkazy a prsím Vás, verte mi, slecno' Bakeravá, v úcte Váš Jan V. P. S. ----' Neprijmete-li, vím na kaha se 'Obrátit

10 Slecn, D p i s s c h a r k y. Brusel, Vás, jejíž estelicnst presahuje všechny antické krásy, dvažuji se žádati braz Vašeh tela dpla bnaženéh. Chtela bych se jím stále inspirvati a je mil.vati. Vím, že Vaším práním by nebyl práti šklivci a vezte tedy, slecn, že Vaše bdivvatelka je blndýnka, cernká a pridejte k tmu úsmev ft la»jséfine Baker«, krme t.h jsem scharka... zacátecnice, ikterá však jiste prijde jednu na radu. Zlst ve mne vre, když pmyslím, že jednu neb dvakrát jsem Vás prpásla v Bruselu a v Ostende. Vrátíte se tam ješte?.jsem pevne rzhdnuta Vás videt a mluvit s Vámi: dvalíte mi t? Tlik bdivvatelu Vás bklpuje a bjím se dmítnutí. Budu trpelive cekávat ftgrafii t.lik vytuženu!. '. Bude u ní dufám slvíck. Dekuji Vám predem a prsím Vás, slecn, abyste verila výrazu méh velkéh bdivu a zbžnvání. D p i s n e cem j i n é m. Paríž, Videla jsem ve snu krásnu a nezapmenutelnu cernu Matku bží pricházející s dalekých mrí, kluzající p vlnách abychm se pdivvali její plastické kráse my statní umelci, kterí milujeme a bdivujeme se kráse, trebaže cerné. Dvluji si Vám tedy pslati pzvání k zahájení výstavy.jednty malírek a scharek, kde vystavuji. Byla jsem v divadle se na Vás pdívat. Zdála jste se mi zázracnu v kvetinvé kuli a vnukl mi t nápad na výzdbu vázy z keramiky. Verte, slecn, že bych byla velmi pctena Vaší návštevu ve Velkém paláci..jsem srdecnc vaše P. S. ~ Prijdte, jistc s Vámi ješte nec pdniknu. s... D p i s z e Š pan e I s k a. Valencie, Jeden z tisíclivyzna vani Tvéh bžskéh nábženství skládá k Tvým rzkšným nžkám výraz svéh bezmeznéh bdivu jak pr harmnicku linii Tvéh pžehnanéh tela, tak pr uchvacující puvab Tvéh úsmevu. Prc Til t vše píši - prste prtže film, jehž jsi skvelu hvezdu, mi pripmnel Tvu púvabnu siluetu a prsím Te ne dpved, ac bys mne tím hrmila, vím však, že Tvé chvíle ma.ií cenu zlata a že nesmíš ztráceti cas takvými hlupstmi. Pšli mi tedy Svu ftgrafii s venváním, máš-ii na t cas! Dej mi radeji braz, kde nejlépe vynikne tvuj puvab a Tvá cizkrajná krása. Pdívej se, nemužeš mi t dreknut, mne ubhému vyhnanci dva tisíce kilmetru d Paríže. Jsem tu sice ve vlasti.jsé Padilly a Raquely, ale Valencie se nevyrvná Paríži, jediné na svete, plné šperku, z nichž Ty jsi jemnu perlu a kde Ty se skveješ uprstred skvstll. Cti dále, JsefiiJ! Bud ujištena velku ddanstí Svéh sluhy a prítele a prijmi pklnu jeh citu a nežnsti. P. J. D p is z Bel g i e. Slecn, =-- je tmu mesíc, c se rzmýšlím mám-ii Vám psáti. Dnes jsem se dhdlal, snad nedstanu dpved, - tím hure pr mne. Znám Vás z divadla, tf vše, a p;~ce Vás miluji. Neskládám pr Vás veršu, nebt nejsem básní-k. Nemhu Vám nic na- bídnuti, nebf nejsem bhác - jen své srdce, petadvaceti letéh clveka, uprímnéh a lyálníh. - R.íkají, že jsem hezký chlapec. Mel jsem mnh žen a nikdy jsem nemilval. Budete si snad myslet, že šílím? Ne, jsem pri plném rzumu. Byl bych chtel s Vámi mluvit v Paríži a nedvážil jsem se. Byl jsem riditelem dílrry v hrkých klniích, na Vás záleží, vrátím-ii se tam. Mhu dufat??? Stací Vaše an a pšlu Vám ftgrafii, Vaši mám stále u sebe. Prísahám Vám nejvyšší diskretnst a uprímnst. Nelíbí-Ii se Vám muj dpis, vrafte mi jej, prsím; tím hure pr mne, tím hure pr Vás. S... Pste restante Y N 99. P. S. Srdecné pzdravy. Drahá slecn Bakerevá, Dpis malých detí. Vánce pricházím se Vám pdekvat za krásné hracky, které jste nám dala, za krásné dpledne, které jste nám dala. Mám velku radst ze svéh kuchyrlskéh nádbícka a medveda. Dekuii Vám také za dbré klácky. Ješte jednu Vám dekuji a psí lám Vám své prání štestí a mnha zdraví pr S hubickami malické, které nsí štestí. G is el a. Paul M rwnd: Ve cer S Chaplinem. K pchpení tht clánlku treba pd tknut, že se týiká rzvdvé afairy Chapli nvy, v níž justice i skr celá zeme se brátila prti' nemu. V Americe je muž ph rzvdu ve velké nevýhde prti žene; scntimentální Amerika chrání slabšíh partnerj, a chrání jej zurive. Nekdy se však zdá, ŽC v tét partii je slabší muž, Chaplin. Vecer jak na venkve: atelier, stín, kvety, knihy - v Ncw Yrku zklidneném ncí. Chaplin útlý a tak dbre dený: cepel v pchve; tak štastne úmerný, že má pravdu, je-ii malý. Mládí na pršedlých skráních, a zárivst, kteru pred chvíli zamlžvala spusta pudru. Slunce, zadržující své paprsky. Herec nepretržite, lec neviditelne hrající. Nijalká náladúvst v slve ni psuncích. Veceríme v šesti: sedí naprti mne. Jest t první kamžik dne, kdy si plevuje v tmt dme bratr skéh stínu, kam se uchyluje, aby zas nabyl dúvery a n~deje. Nebf tét sláve jest treba nadeje. P celý den byl kristí né drtivé bytsti, jíž jest americká spravedlnst, a již muže uvést v phyb jakákli, dknce sebe úskcnejší žen ská ruka. Pádil, pádil jak ve snu, neznacitelný, unikající všem nástrahám; preskakval d rána paste sukrmých detek tivu, a tváril se mrtvým, (v psteli a úplne ustrjen), když dšl k prvním hrdinstvím exekutru. Pak vyskcil knem, pvytáhl své príliš širké,' spadnuvší kalhty, pdrbal se v cuprine a s nenápadným, stále však rztreseným zadkem, bráneným zprava i zleva neviditelnými rzmaehy hulky, udržval až k nejbližšímu rhu v patricné vzdálensti vyclí race, reprtéry, prhrabvatele tajných aktú a rvácské exi stence, které nemají ve zvylku pustit svu krist, když cijí prí jem padesáti milinú. Charlie asi prilezl až sem kradm, snad p strechách. Zas už nabral dechu. Jeh knír spadl, a nesebral h. Mhl knecne pd sprchu a ustrjit se..jeh prderavelé strevíce, jeh cerný žakýtek a jeh»burka«leží asi v kutku atelieru, stcený v klubk 490

11 h vd už znamená minulst. lile, nyní se htví k pmu skku, pslednímu vymrštení pres všemcl1ju hluth Middle-Westu, který rzdrcuje americké kin. Tent et jej zanese až d Evrpy, až d Francie, neb! sní tm, tu usídlí, že tu bude pracvat, a že tu vyprázdní s námi Uk lahví staréh vína svbdy, zapmenutých v hlubi pu. C se týce puritánské verejnsti a "strední trídy«, ktednes raduje z phedu na štvanéh Chaplina, c se týce h.babistu«, bchdujících necistu mrálku, jimiž jsu telé malých kin v Mempfis neb Salt Svake City, c se všech tech, kdž byktují v tét chvíli "Zlaté pjení«a tni eppeje - ti vubec nikdy nezpzrují, že jim byl ulujediný genius, kteréh svet phyblivých brázku zrdil; synvé t pznají až mnh pzdeji - tak jak pznávše - prispením veliké a svbdné Evrpy. Ale prz~c hrkých chvil, c nvých blestných premetí! jej ce! aplin se zachmuruje; cž už neprmluví? tu Ralph Bartn, frankfiiský American, který bhajuje a vždy svu tužku i pérem Francuze, Bartn, pslední jvernejší prítel Chaplinuv, vytahuje prekvapení, které nám tent vecer pripravi!. Jsu kláce ci zavareniny v techt ých kulatých krabicích? Jsu t filmy, z prvních filmí! Itvých: "Psí živt«"vystehvalec«atd... d námi nevelké plátn; vzadu Bartnva brada, svet!espadu... už se hýbají na bílé plše brázky. Pdezrelá kncina; rmauu prken spi clvecí balík; starý žid, bchdující eplými psy«; za svítání prvnují tyt vurtíky ranní ch; a tehdy chumel cerných hadru náhle živuje. sne vedle mne výbuch smíchu v temném atelieru: t! )je. jenž se pet pznal! Tt díte se smeje stvreni svéh A cž nemá pravdu, že se smeje, jestliže tpr tlustéh ce plicisty, který cíhá za prkny, jej nikdy dpravdy rtil? chlgie železnic a metafysika htelu "Palace". m, nevdecím-ii za SV0U cestvní psedlst klnsti, že jsem se nardil témer v cekárne parížskéh Výchdníh ží, ale pripadá mi vllbec, jakby mderní clvek musel mít bydlí: jedn, ficielní, kam jest mu psílán výmer daní, é, ficiósní, které jest primntván na klech a jemuž á»sleeping car«- - - Sláva evrpským železnicím, d,ud nemají bezdrátvéh telefnu! Henri Bergsn, "recrdman«filsfie vznikání, primntji terii plynuléh a prudícíh»já«na ctyri kla, kdežt' airenenávidel»phyb, jenž linie psunuje... «Má pravdu, jde vybudvání krásnéh verše, nemá pravdu, pkud neje phyb, který pmáhá zavazadlll1n s místa. Naši sui >c delí v typ rackvitý a typ hlemýždí. Názry lidíj.u dbre prvetrány, jsu širké, liberální a pribarveny vým,kepticlsmem, který prpujcuje dluhý styk se všemi sveta. Mzek lidí-hlemýždí! jest mezený, zúžený a ý. S racky se lze vždy drzumet, necllt jsu t Pláci, ci Skandinávci. Mezi hlemýždi neni drzumcní. Idevý rztriš(ujc skrápku. Kdyby všichni lidé-racci mhli rvé perute nad Lcarnem, phasl b~' švinismus jak, jtjíž bacil zmizel, a nebyl by nijaké látky k rzpj n~ray. Na svete jsu puze ctyri velkmesta: N ew Yrk, Lndýn, Berlín a Paríž. Všechna statní mesta jsu vesnice, mnhdy rzkšné a na umelecké pklady bhaté vesnice, ale prest puhé vesnice, kde zná jedcn druhéh, kde manžel ncmllže klamat manželku, aniž je ihned vypátrán a z"tuzen. Známý filsf pravil:»vesmir se pdbá veliké knize, z níž jsme pt'ecetli r;uze první stránku, jcstliže jsme stále žili jen,'e svém rdném meste.«já ddávám: l\1ilvali-li jsme puze jedinu žensku rasu. Jak cast jsem byl tázán na pa,lube parníku neb v tea-rm htelll Palace: l»kten~ ženy nejlépe milují pdle vašeh názru?«a já dpvídal:»predne se mýlíte, dmníváte-li se, že jsem znalec. T by byla tázka pr Dn J uana, který spí na veky v Caridat-Hspitalu v Seville. On byl kvalifikván, aby ji zdpvcdel. Muž, jenž si bjednal u Va1des Leala nen prslulý braz, predstavujjcí prince a preláta žírané v rakvi cervy, by vám byl mhl dát infrmace. Já j sem puze skrl1lný cestvatel, který se snažil pzrvat trchu be phlaví. Dvíte, abych pmlce!." A nebyl-ii vyhnutí, ríkal jsem:»pvím vám, jaký mcl názr na lásku Jakýsi American. Nazýval ženy»mimi-vdka«,»mimiplzenské'«,»mimi-chianti«,»mimi-whisky«, neb»mimi-punc«, pdle ('(;h, mel-ii c cinit s Rusku, Cešku, Italku, Anglicanku, neb Švédku... Jak všichni jeh krajané, pil tent Yankee j2k huba a psuzval ženy pdle»drinku«, kterým dávaly prednst.»a c sudíte ncmeckýcn ženách?mezi námi: Francuzi a mnh statních CIZlnCU Je špa1'1le ZIlá a nedvede cenit jejich prednsti. Kdybyste byl rekl»markétka«, rekl jstc vše! Ale t je pvrchní a smcšný úsudek. Právc tak bychm mhli prhlásit, že všechny Parížanky jsu kkety a všechny Anglicanky»žehlící prkna«, že všechny 5panelky vráží clveku mezi žebra nuž. vvilliam J ames, apštl pragmatismu, který znamená serivu filsfii jak znamená Frdv aut serivý VlIZ, prhlásil:»se sciálnih hlediska má nepravé prednst pred pravý!t1.«c ptm ríci s hlediska lásky? Nikde nebyloi vydáván více mylu za pravdu než d tét vccné kapitle. Nescetné ncmecké ženy jsu vášnivejší než ltal1<y, rmantictcjší než Sktky. Nikdy jsem nezapmnel, c mi rekla krásná Americanka z Ne\\'-Orleansu, která prijímala své prátely v b"sénu, sdelujíc jim duvern ti mezi ptápením. Stále ji pred sebu vidím, skr nahu v tcsne priléhajícím triktu; mela tel Junny z vln vystupující. Sedcli jsme na kra,ji swimming-pv!u. Držela ve vlhkých prstech cigaretu. Tázal jsem se jí:»c ciní v Americe žena, která se chce zbavit muže který se jí príliš dvrí?«najada mi dpvedela: "Prvdá se za neh'.«psychologie Rbert Saudek (Lndýn): Ceští spisvatelé v zrcadle. graflg'ie. VI. (F. Langer.) Rukpisn)" materiál, kter)' máme tentkráte k dispsici, není zcela uspkjivý a prt je záhdn ríci nem neklik kritických slv. Jde jednu stránku suvisléh, pr tisk urcenéh clánku, jenž je psán 491

12 PHtmnsL plnícím pérem na tenkém, pr inkust znacne prpustném, hedvábném papíre kvartvéh frmátu. Pužité pér, jakž i kvalita papíru znemžnuje zjištení pastsíty, ackli práve tent znak by mhl, dle všeh zdání, hráti pri tmt subru významnu úlhu. Dále bsahuje tat ukázl~a velmi mnh tekstvých prava vpisku, které nejsu zcela prirzené a prt nepricházejí pr naše úcely v úvahu. Všechny statní znaky jsu prirzené a nrmální a dají se rzdeliti d techt skupin: Rukpis je psán velmi rychle, rádky stupají, zpusb vázání je prevážne strý, tahy dlu jsu zdurazneny dsti silným tlakem a písmena jsu nezrídka ukncena drápkvitým háckem. Ale vetšine techt znaklt chybí stálst a stejnmernst: tak rádky zpcátku pnekud klesají, tlak je znacne nepravidelný, hrtitý zpttsp vázání je cast vystrídán girlandu; vedle thu vykazuje písm silnu menivst plhy (cast již v jednm slve), veliksti a cástecne i šíre. Tat skupina znaku, svedcící vnitrní nevyrvnansti, privádí nás na stpu c1úležité dminanty rzpru: úhel sklnu je cast velmi malý, za t však písmena jsu cinnsti je nec nevykupenéh. Není t na radstn' chut k práci s úsmevem na rtech a s jasnu myslí které je cinnst ptrebu a svežením. Se znacný úsilím musí nezrídka nejprve premci pcátecní nechu a sebepchyby, nežli se dstane d prudu, a je velm' náladvý. V jeh huževnatsti a energii je rys kre cvité úsilvnsti, svedcící tm, že cinnst není mu stavem prirzeným, nýbrž, že je spíše výchdiske z nuze a útcištem nsti. z vnitrních zmatku a nespkje Cítí velmi intensivne a nezrídka pdléhá tuze nepsluchati rzumu a nedbati citu pr dpvedns který je u neh jinak velmi vyvinut, a úplne vydati sv LIj cit, vyžít své tužby; a prec pri vší své netrpeli vsti v takvém pudvém hnutí, kdy již není sebe m cen, jsa pslušen impulsu, dvede se zrídka clevzda' plne. Pdléhá svým tuhám, ale s pcitem jakési neprávnensti; zrídka deje se tak s naprstu nenuc nstí, vlnstí, vnitrní svbdu. Prt neprivádí m takvé vzdání se kamžiku úplnéh svbzení uspkjení, nýbrž vzbuzuje prání znemžniti pdruh' pdbný nedstatek sebevlády a ptlaciti všechny ne ~ ;l;..~' """"'~ ~ kn,r,.4 d4h~ H,,4M4/~,,~ ~~/ ~ ~~1t/~~?'1''l7~ a~~ 4A~/ q-~~~/ ~UtJ.k. _->1/Y~/~/ ~\&Ú- ~~c~. C-?>-a J:c- - 7' ~r~/,):tí/)/'t 7:ut~ ~ ~"U4?d~hu~/eJUY/~~-$... ' ~di/ ;u,..(~~./\'i~~' /-4(4 q ~ hee. <" ~ ~.,~/ ~~' (pri cástecné menivsti) dsti úzká, písm je silne zjedndušen, hlásky jsu cast levsmerne uzavreny (ac práve tak cast zcela tevreny) a nekterá písmena vykazují levsmerné dplií.ky. ) Ocekávali bychm pastósní písm, neml'tzeme t však, jak již byl recen, zjistiti, pnevadž rukpis je psán pln'ícím pérem. Pri vší tét disharmnii nalézáme radu znaku, které ji zmírií.ují. Tak vidíme, že délkvé rzdíly jsu malé, že písm nevykazuje žádné stentativní zclllraznení velk)'ch písmen ani c d veliksti, ani c d tlaku ci utvárení. Dále shledáváme jasné a prehledné clenení plchy, zachvávání kraje, zjedndušvání a pri tm prece dsti riginelní frmulvání písmen, znacnu bratnst c d ZpLlsbu spjvání a celkem presne (asi prstredne vysk) kladená znaménka. Také zde však narážíme na závažný knflikt. Ve své zbežnsti cast nepresne utvárí nekterá písmena (na pr.»k«); maje však silne vyvinut)' smysl pr dpvednst (presne kladená znaménka, tesné písm) a skln k zretelnsti (jasné delení plchy), snaží se cetn)'mi dplnky sebekntrlu pnekud nervsní a impulsivní. N a základe tht ppi~--:1:stáváme tent celkvý braz pvahy pisatelvy: Má velmi extensivní cinrdu vuli, energii, nebycejnu výknnst a holi~evnatst, ale v celé jeh ) Redakce vynechala na tmt míste z analysy jednu vetu pvahy ciste sukrmé. 492 zkrtné impulsy. Tat nemžnst plne, bez prekáž vyžíti svá hnutí a zárveií. neschpnst dstati je ú~ ne d své mci, zneklidiíuje jeh v sbe dbráka, stává se následkem nitr, a ac nezapre th cast drsn)'m, ppudlivým, prudkým a nesdílným. C chvíli zvese v nem nejaký vášnivý prtest, pd zdánlive klidnu hlaelinu t kvasí a revltuje cast s nepchpiteln zavilstí. Takt klísá mezi netrpelivstí pudu a se pchybváním, jehž se nemúže zbaviti, mezi vášni vým vzplanutím, nehlížejícím se naprav ni nalev a stísnenstí, kteru jen s nejvetším napetím premáll Prt je mu zv)'šená v)'knnst, práce vítaným pr stredkem, aby unikl své nespkjensti. Prest, že tat nevyrvnanst je velmi pdstatn) rysem jeh pvahy, není její pusbnst následkem n' klika knslidacních prvkll nemezená. Pisateli n hrzí nebezpecí rzháransti a rztríštensti, neb ac jeh zájmy a snahy nejsu jednstranné, jsu pr znacne eknmisvány a sustredeny. Vedle th' prst ctižádsti, která by h štvala el mety k met stále a stále nespkjenéh s dsaženým. Je prá napak z lidí nejméne nárcných a nejskrmnejší pd sluncem. Jeh hrlivst je pbádána ddan' veci a prt není tlik citlivý vúci prípadné neús. Hsti svéh snažení, a je vylucen, že by neukje ješitnst stupnvala jeh nespkjenst. Tat sbní nenápadnst a spkjivst jde r v ruce s prsttu a jednduchstí jeh názru, N

13 PHtmnsL 'n sensitivní jemnstí nebo' rafinvanstí pstrehu, t je vždy príliš intensivne citve zaujat a nemá ž dsti myšlenkvéh dstupu. Je však svedmipzrvatelem, ackli neprísahá na realismus. pstrehy a závery jsu vždy jakusi smesí strízti a ilusinismu. Je v tm kus devzdansti v žise všemi jeh tramptami, mžný jedine u p~ v takvé míre spkjivé a prsté sbních am. Uvedmuje si mnhé stinné stránky skutecnsti, jim pdléhá a burí )e prti nim cast s vášnlzaujetím, a prece není skeptikem, nstbrž hledí žis duverivstí vstríc, vere v dbr a krásu. Neni udíž duševní težkpádnst - nebt myslí velmi cibratne a vecne - nýbrž ptreba verit a uznávat, t benevlence pvahy citvé na strane jedné a ivé zaujetí, plynucí z ptreby pržít pri sucasnedstatku dvahy chtíti cele, bez inhibic na straruhé, c je prícinu th, že není rzeným analy, který vidí a hledí vecem až na dna, ac jeh pnst kritiky netreba prt pdceúvat. Zat však u všechny jeh názry pecet pravdivsti, uprím. a subjektivní presvedcen sti, jakkli cast náem své nevyrvnansti jen s velikým úsilím se racvává jistty a cast si ji tvrdšijne znvu a vu musí dkazvat. t sebeutvrzvání má vedle th také svuj puvd chlsti, mnhdy i zbežnsti jeh myšlenkvých pu, následkem cehž leckdy prpadá pvrchnsti a myšlensti v pdrbnstech. A však jeh pctivst edmí pvinnsti pdnecuje snahu p úsilvné, pd nervsní sebekntrle; dtud také ten impulí tón, jímž mnhdy dává na jev svu vuli k zresti a urcitsti. ibuje si v jednduchých, zretelných a srzumitelprstredcích výrazavých. Zjedndušuje arci zhuprblémy pnekud príliš a nelze ríci, že by tt "ebecnvání byl vždy ku prspechu ;eh kritic" Ale nejde mu élni t, nebt prevládá u neh tvrivý, který se uplatúuje prese všechny prekážjež vypl,hají z nedstatku vnitrní rvnváhy. e tedy v jeh pvaze celá rada prvku kladných: bnst, snaha pa sustredensti, ddanst a du'vst v živt a tvrivá energie, které jsu vydatprtiváhu disharmnie jeh pudvéh živta a jí mu pru v jeh težkých knfliktech. IVOT A INSTITUCE a ty nejchudší se zaplnnel. hny úvahy výnsnsti nvstaveb, výši cinžf iejich vyrvnávání mají jeden predpklad, který není zcela správný. Užívá se h z návyku abe myslit, nekdy i úmyslne, aby nutným zjednduvynikl jádr tázky. Mluvíme ttiž stále tak, y všichni lidé, kterí ptre~ l~ytu, meli urcitý a duchd neb kapitál, aby si nejaku, strechu nad mhli patriti. Ale t je nespravedlivý myl nás které v tmt hledu je už pstarán. Ve skuti všech nech v republice nve pstavebytu, ny ctyri a pul miliardy, které na ne byly J vynalženy, byly venvány jen té majetnejší slžce nárda, presneji vzat jen tem, kd mají alespn na cinži z bytné kuchyne. Bydleti znamená míti zarucen stálý, treba skrvný príjem; jak mnh však jest dneska tech, kterí nevedí, na cem budu zítra. Jak mají bydlet nezamestnaní, práce neschpní, dcela nemajetní? Pr tyt vrstvy byvatelstva nemají pdpry stavebníh ruchu žádné ceny. Vše, neb skrem vše, c byl pstaven, jest jim nedstupn. C s nimi? Sledujme pmery v Praze. Chudí se tedy tísní dál v mizerných sklepních bytech p desíti v jedné kmre a p ctyrech lidech na jedn lužk, strídají šichty na nclehu a jsu-li pdnikavejší, pmáhají si sami jak dvedu. Osadili budy v zelinárských zahradách, staví baráky a vagnvé klnie na periferii. Venkvská nuzta více nežli drív se táhne k mestu a, paberkujíc z mnha príležitstí velkmesta, snázese prtluká; tlací se všem zase tam, 'kde jest již preplnen, d krajvých ctvrtí a pražský magistrát je bezmcný prti nim. Kncem rku 1925 napcetl stavební úrad 1253 takvých n u z v Ý c h s t a v e b, které byly pvleny jen na urcitý cas neba' d advalání. Na Žižkve jich vznikla nejvíce: 342, v Michli 121, ve Vršvicích 117, v Nuslích 113, Hrdlarezích 79, Strašnicích 70. Není predmestské bce, kde by jich nebyla. Puze 60% z nich byl uznán za nezávadné, ale 191 znacen jak velmi defektní p stavební a zdravatní stránce; jestliže puze 135 dmku je vyzden, 1049 pstaveno' ze dreva a 59 je vagnu neb bytných vzu, není se cemu diviti. Tlik se dvídáme tedy jejich vnejší úprave. Hrší nežli zdravtní nedstatky jsu tu ješte závady sciální a mravní; byl nich již casteji psán. Predstavme si jen, že tyt baráky vedle sebe umístené daly by celé hezky lidnaté mesteck s 5067 byvateli, 1522 rdinami. Prtže jde vesmes rdiny cetnejší, zpravidla více než ctyrclenné, jest ke všemu ješte vetšina dmku pre I i dne n a. Na jednu místnst pripadají prumerne tri lidé, v Zábehlicích, Sedlci, Libci. a v Pdlí více než tri. Obycejne se stavel na najmutém pzemku na vlastní vrub, ale vyskytují se i baráky stavené prím na výdelek. Tím však ješte nekncí delba míst v nich; 246 rdin, 533 lidí tu žije v pdnájmu vedle ci splu s majitelem, nebt plvina všech dmku má puze jedinu místnst. Snad jsu mezi temit lidmi nekterí spekulanti, ktdi za dstupné se zbavili svéh bytu ve meste, ale bycejne zvlili budy a baráky prt, že v prelidneném Žižkve, Libni, NusIích atd. pr ne již nebyl místa neb byl príliš drahé. Snad jim usnadnvala vlbu klnst, že sami ze trí ctvrtin pcházejí z venkva, kde mnhý z techt príbytku by byl pvažván ješte za výstavný, a necítí tlik nedstatku takvéh primitivníh bydlení. Barákvé klnie nejsu než bmenu, nvu frmu dávnéh pražskéh nedstatku, s nímž mest dpsud. marne zápasí a kterým je prslulé pre I i dne n í byt u. Steží bychm v klní Evrpe nalezli tlik a tak závadných, tak preplnených, a pri tm drahých bytu jak zde. Verejnst si není vedma celéh dsahu th, že ješte rku 1921 byla v Praze plná tretina bytu prelidnených; bytu, v nichž jednu bytnu místnst (pkj neb kuchyn) bývaly prumerne tri a více sb, byl ; v takvých bytech žije témer plvina všeh pražskéh byvatelstva (41%). V Mtle, Prseku, Iilubetíne, Hrdlrezích, Zábehlicích, v Kšírích je prelidnena více než plvina všech bytu vubec! 493

14 Zl je zvetšván tím, že jde z 90% byty nejmenší, jedné ci dvu bytných místnstech, a že jsu mezi nimi velmi mnhé byty sklepní. Hledíme-Ii k sciálnímu pstavení jejich byvatelu, shledáme, že jsu nejvíce prelidneny byty delnické; skr plvina všech bytu bývaných delníky jest mezi nimi. W A t se již prti drívejšku pmery zlepšily, d rku 1880 ubyl ve vnitrní Praze prelidnených bytu 6 prcent. CelkvÝ zisk všem není valný, neb! dstraní-ii se a anací vnitrníh mesta nejzávadnejší budvy, nastane puhý presun jejich byvatelu d predmestí a vzrste prelidnení tam. Není-Ii laciných bytu, nemhu tit lidé bydleti ji,nak. Až dsáhne stavební ruch takvé výše, že bude kryta rcní ptreba bytvá, až bude bnvena sbestacnst stavebníh pdnikání, znamená t, že stát a bce mají zanechati vubec veškeré péce bytvé? T bude stva dnes mžn a tím méne u nás, kterí jsme v bytvé kulture tlik pzadu. Zmínili jsme se jen dvu žehavých tázkách bytvé plitiky a pdbných nedstatku je ješte celá rada. Bytvá plitika se nemuže meziti na péci dstatecný pcet bytu pr vrstvy, které pri stavbe se cinne úcastní svým kapitálem neb aspn na amrtisaci budv svjí cinží. Dpsud nedstatek vlných kapitálvých prstredku br{lilil tmu, aby verejná péce bytvá mhla se venvati svému pravému psláni: zapatrení bytct pr zcela nemajetné a sciálne slabé, pri stavbách pr vrstvy statní snahu zvýšení standardu bydlení. Jakmile však nastanu nrmální pmery musí býti bnveny také na tmt pli práce prerušené válku: verejný zájem bytvu tázku a stavební ruch stane se prací pr byt vu r e fr m u. Tím teprve splatí splecnst svuj dluh tem, které v sbecké snaze p prístreší pr vrstvy; jež mely více vlivu, mci a prstredku, bud nikd se dsud nestaral neb nemhl starati v té míre, v jaké byl nutn. Pr sebe tím pdnikne zárven naléhavý cin brdný: dstraní tak naráz a sucasne hnízda mravní zkázy i nákazy fysické. Nech! císla sama mluví: v rce 1922 v tech cástech Prahy, v nichž méne než tretina bytu jsu byty delnické, byla úmrtnst byvatelstva 11'4, ve ctvrtích, kde byty delnické jsu ve vetšine, cinila však Rzdíl v úmrtnsti tuberkulsu je ješte nápadnejší, vyjádren pmerem 166 : 335. úmrtnst kjencu ve ctvrtích se špatnými byty byla plvinu vetší (100 : 153). Studii "Prelidnených bytech v Praze«nadepsal její autr anglickým úslvím: Jaký dmv, takvý nárd. My dpsud pdle tht merítka jsme velmi zastalý nárd.. D Milý I s p y dvu vecech. pane redaktre, dvlte mi, abych se vlžil d dvu diskusí ve Vašem liste, z nichž jenm první se týká prím mne I. Zdá se, že jsem phneval paní Miladu Stránsku svým clánkem zahrádkách. Rád bych ji ujistil, že nemám zhla nic prti tmu, aby na zahrádkách byly altánky, hledíiky, afrikánci, gladily, muškáty, begnie, rerichy, divi,zny a všechn statní, c 494 paní Stránská uvádí; ba dknce nemám ani námitek prti k puste, rajským jablíckum a jiným užitecným vecem, ktere kd na svém kusku pudy se zálibu pestuje. Rekl bych dknce, že její zahrádka ve Víru, jejíž flru chtela prti mne bhajvat, mllže být pdle jejíh vylícení velice pekná, a rád bych nad t prhlásil, že farslké a venkvské zahrádky, pre tékající kvetem a pldem, maií svuj styl a prijdu d zahrad nickéh nebe. Bhužel jsme u nás ani ty venkvské zahrádky nedvedli prenést d mest. Prti cemu jsem mluvil, jsu bežné zahrádky, jaké vidíme v nvých ctvrtích Prahy; zahrádky nejen špatne pestvane, ale vetšinu už špatne zalžené, špatne clenené a špatne sá zené. Dnes je dst zahradnické literatury - zejména cizí aby se každý mhl pucit, jak pekne se dá rešit zahradní dvrek, teráska, schdy, rabátk pred dmem a treba i zelinárský kut. T, c vidím, nahlížeje lidem pres plty, je prím desivá neladnst, bezradnst a preplnenst, fórvst, bezvýraznst a neprádek. Jen mi, prsím vás, neríkejte, že t je tak dcela vec sbníh vkusu, d které nikmu nic není. Také zarízeni bytu je vec sbníh vkusu; ale snad se pamatujeme, že asi pred dvaceti léty byl veden verejný bj prti velmi mnha vecem tht sbníh vkusu, jak na pr. prti barvtiskum a drakslvanému nábytku, plyšvým záclnám, Makartvským kyticím a nevetraným salnum. Tent bj byl, nemýlím-ii se, veden ve jménu kultury a živtní úrvne; a mužerúe ríci, že se na štestí pdaril mít vlív na sbní vkus a že dnes vetši nu se zarizujeme pravdu lépe a rzumneji než naši tcve. Když se plemisval s cinžákvu pseudgtiku, pseudrcnaissancí a pseudbarkem, mhl také kdekterý dmácí pán prhlásit, že t je vec jeh sbníh vkusu a že "muj dum, muj hrad«. Na štestí ten sbní vkus lze krigvat aspn tím, že se z neceh lepšíh a kulturnejšíh vytvrí móda; žádnými duvdy nezlmíte sbní vkus, ale hnete jej, privedete-li d Yr.()dy vyšší standard. Až bude naše zahrádkárství stát na vyšší llf()vni, pprejme v nem p vuli místa sbnímu vkusu; dnes však je nutn pusbit na zahradníky i becenstv, jak pred dvaceti léty byl nutn pusbit na truhláre, caluníky i be censtv, abychm vyšli z dusnéh nevkusu tehdejšíh stred evrpskéh salnu.' Dnes, dufejme, je kulturní záležitst inte rieuru definitivne vyhrána; hledme, aby i naše zahrádky sved cily úrvni vkusu a jistém zahradnickém vzdelání tech, kmu ve mestech dprán je zakládat a pestvat. je i II. Dvlte mi neklirk slv ke zbytecne hrké diskusi s clán kem dr. Silára "Naši na Slvensku«. Pravda, jeh príklady ne byly štastné; ale nebcházejme jádr veci a rekneme si uprím ne, že náš (ceský) živtní styl se hdne liší d tradicníh stylu slvenské inteligence, a ne vždy k svému prspechu, aspil p stránce splecenské. Slvenská inteligence \vyrstla ~ zhruba recen pd prímým neb neprímým vlivem ma darské a mezinárdní gentry; at t má jakékliv stinné strán ky, vzat ciste splecensky, nese t ssebu jistu aristkratic nst, sebedbalst, snad i kázalst, nechut k držgrešlvství, péci frmu, splecensku rztmilst a celu radu vecí, ktere pravdu nejsu k zahzení. Aniž bychm sypali reravé uhlí na svu hlavu, priznejme se, že pkud nás se týce, neplýváme zrvna splecensku hladkstí a nerstli jsme pd dbrým ani špatným vlivem skutecných neb pchybných salnu; bhužel chybí ~ám t v cizine, tak jak nám t pravdu chybí na pude slvenslké. Stejne tak je nepchybné, že se tmu vlky nevl ky budeme muset trchu naucit, ne snad v zájmu prestiže, nýbrž) zcela prste pr prakticku ptrebu. Knecne pravda je, že s tím budeme muset zacít spíše v Praze nežli na Slvensku. Naši na Slvensku se tedy nemusejí drbat, mluví-li se techt

15 ech; radeji se pdrbejme všichni po mestech i vsích cech. a uvažme, že si tak trchu všude musíme ulžit kusek lecenské a sciální výchvy. Karel Capek. Naši na Slvensku. Pane redaktre, vlíte snad i mne ješte neklik pznámek k clánku p. dr. ára. Pusbím na Slvensku d prevratu, tedy mhl jsem si riti pmerech úsudek. Není pchyby, že nevychvanst splecenskánetaktnst mnhých ceských lidí pusbí divne slvensku inteligenci, která d Madaru prevzala splesk!! zvyky, ale t by byla jedna z psledních prícin nevážti, nelásky a nechuti Slváku vuci Cechum, Pravé príciny jsu jinde a jsu hl ubší. Plitické štvanice, kterých na pr. vynikla strana slv. ludvá, aniž by se sta zmírnení p svém vstupu d vlády (dbre t vystihuje ek 13. Miillera se správnu direktivu pr buducnst), hárské stísnení SlvenSlka, vzniklé dpadnutím trhu stath cástí býv. Uher, kde Slvensk znamenal blast pnlslvu, výrbní, kdežt nyní stlacen vysce vyspelým myslem ceským znamená puhé dbytište bez valné mžti vlastníh dbytu, a všem sbní, cast chrbné ambice enskýchpredákll, na než se p prevratu všude a pri všem stal, t vše vytvril na Slvensku nu prticesku nát u, která se v psledních letech tak vyhrtila. Nsitelem tét ticeskénálady není lid, ale inteligence a t hlavne ta, jejíž vem,kstse bjevila až p prevratu v nadeji na zachvání h tech mastných hrncu, kterých užívala za Madarska; ta eje byla v mnhých prípadech zklamána prílivem splehlij ích ceských úredníku a živnstníku. rispívají k tét nespkjensti i Ceši na Slvensku? Ovšem an. Ale nerekl bych p mnhých zkušenstech, že by se dál hlavne ruznými temi netaktnstmi, pklesky a nesluštmi ciste splecenskéh rázu, kterých ukázky, dst jednnne, pdal p. dr. Silár. Je-li ten úredník neb ucitel jinak ti\'~' a spravedlivý clvek, tedy nejaký prehmat v spleském hledu mu i Slvák rád dpustí. Ostatne pklesku ti bn tónu je i mezi Slváky dst, treba že se tn deje snad aleneji. de však netakt~lost a neprzretelnst ceských lidí bije d a nadelá cast mnh zlé krve, t vidíme - spíše než tech hspdských plitiku -, u vynikajících ceských lidí, ulturnícha jinak zaslužilých pracvníku. Tu každá chyba ršujedalek více než spdnicka nejaké úrednické panicky drsné slv, v hstinci. Premlnzí z techt pracvníku naslvensk s nejlepšími úmysly, chtejí pracnvat, rgavat, kulturne pvznášet - mnzí z nich i sbne se uplata vynikuut -, ale prinesli si s sebu bhužel predstavu é pustiny, zanedbanéh, zubženéh a primitivníh nákterý pvažují za svu pvinnst nekdy až vtírave pt a pzdvihval. Ignrují veškeru až dsud vyknanu a nechápu,že príklad úcinkuje dalek lépe než blahá shvívavst mentrvání. Úradují sice slvensky, ucí slvensky,ale nepmenu pri žádné príležitsti stre vat zastalst Slváku a slvenských pmeru, pripmípri tm mezi rádky své zásluhy. Hledí samúejme a na všechn slvenské. lnteli~ ent a clvek "hdntný" ze ten, kd prijímá jich speci :Iní názry na slvenské, cast stranické a mylné. (Nechci uvádet jména, hl bych uvésti cetné verejné,jrjevy, knihy a clánky ~h lidí na Slvensku, universitních i gymnasjjních prfejiných kulturních pracvníku.) Tu je cast kámen úrazu, i I t nejvíc pburuje uvedmelé Slváky. Rzcilujeme Slváky, kterí jak mladý a nadaný nárd mají neppíratelné schpnsti literární, umelecké i plitické (méne všem rganisacní), asi tak, jak rzcilvali nás patentvaní a pri tm nehrabaní nemectí "kulturtragri,( pred prevratem. Jde-li za námi tucet Slvákll a statní jsme rztrpcili, není t ješte "jedntná frnta hdntných lidí a kulturní prlínání«. Zde hlavne je treba více taktu, méne dmýšlivsti a méne chtení stát všude a všemu "na špici«, ale více prizpusbení nárdu, pr který chceme pracvat, více betavé a nenárcné PI áce kulturní a sciální. Slvensk se nesmí pvažvati za etapu pr vlastní vyniknutí, treba tu méne sbních ambicí, ale více przumení pr duši nárda. Ze je treba Slváky vést a prevychvávat, je nesporné, ale není treba jim t stále strkat pd ns. Splecenské prestupky drbných ceských úredníku Slváky tak dalece nerzcilují a neplní dprem k všemu ceskému leda vylžené Madarny -, ale netaktnst a hlavne n e t a k t i c n s t ceské inteligence prilévá cast lej d hne. Dvluji si tvrditi, že tat netakticnst ci nediplmatic'nst nese aspn v 500/01 vinu na všech cesk-slvenských aférách z pslední dby. NbChci všem generalisvat, jsu mezi Cechy na Slvensku lidé pravdu vzácní, pracvníci betaví a vzrní, kterých se treba nemluví a jichž práce je pravdu pžehnáním pr jich klí, ale prípadu shra uvedených je mnh, velmi mnh. Ze rztrpcují Slváky i nekterí ceští karieristé, kterí prišli na Slvensk jen udelat kariéru a lidé. kterí tu chtejí za každu cenu zbhatnut, je samzrejmé. Ale t všechn, ani ten nedstatek splecenskéh taktu nekdy, nesnižuje v'ážnst ceských lidí na Slvensku tak, jak nedstatek sebevedmí a duslednsti. Nelze dbre bez újmy na vážnsti nadávat p strane na Slváky a pri každé vhdné i nevhdné príležitsti klanet se až k zemi pred každým trchu vlivnejším Slvákem. K tmu pristupuje i plitická rztríštenst a nenávist, neu:dznenst, malicherné vády a sbní trenice závist a pmluvy, dtáhne-ii t nekd trchu dál než druhý, mluví-ii se nekm více než I() druhém, atd. t všechn pred zraky zvedavéh a kritisujícíh slvenskéh becenstva. T hlavne snižuje vážnst ceskéh živlu na Slvensku! Mhl by se mi vytknuti, že uvádím puze chyby - snažím se je pdat pdle pravdy a nestranne - a že neuvádím prednsti. Ale tyt si snad nemusíme pripmínati! Slidní a neúmrná práce, spravedlivst, pctivst a demkraticnst tm každý Cech i Slvák dbre ví. T nás práve drží a dá Buh, i udrží. Celý prblém ceských lidí, úredníku, ucitelu, prfesru atd., na Slvensku je v neklika mál slvech: knejte prste, ale rádne a cestne dále svji pvinnst! J když je t dnes po'/innst težká a nikým uz.návaná, i když se ní dnes nemluví, prece je t nejsplehlivejší zpusb k plžení základu nvéh, nárdne cítícíh Slvenska, splývajícíh pnenáhlu duchvne s cesku kulturu, a tím zabezpecení existence státu. A ptm snad prijde i den, kdy bez hledu na splecenské manýry bude vdecne vzpmínán všech tech, kterí pr tent úcel, treba ntnárcne a bez hlasu, svu povinnst na Slvensku vyknali. Nvé Mest n. Váhm, 30. cervence Otakar Flt1scher. V ážený pane redaktre! Se zájmem jsem precetla clánek p. dr. Silára "Našich chybách«a s nemenším zájmem d,pvedi na jeh clánek. Jsem že11a státníh úrední.ka na Slvensku, mám dsti cast príležitst vyslechnuti úsudky Slváku u nás. Clánek dr. Silára není, myslím, tak "neštastný«. Má hdne pravdy. Myslím, že 495

16 PHtrnnsL není tak hrzné, ríci si pravdu prím d cí. Nejsu t jen Slváci resp. Madari, jsu t, jak znám, príslušníci i jiných náwdu, kter-í pukazují na naši nesplecenskst. Jak jinak se máme tem chybám vyhnut, než když si je uvedmíme? Mne, jakžt ženu, hlavne zajímala cást chvání našich žen na Slvensku. Není chybu, že pracujeme, ale byl by záhdn, aby každá žena se snažila být i pri nejhrpbší práci pkud mžná vkusne blecena. T všem neznamená mít na sbe plesvu taletu. Jakžt žena státníh úredníka nemhu si držet služku, delám hdne hrubých prací sama a vím'; vlastní zkušcnsti, že i pri nejméne "cisté«práci je mžn být blecena slušne tak, že pri bjevení se návštevy netreba studem zcervenat a zmatene pbíhat a shánet teprve nec na sebe. Mela jsem príležitst pznati jednu zchudlu Anglicanku, která byla nuccna delati si všechny dmácí práce sama. Ale af myla nádbí neb pdlahu, vždycky ztlstávala dámu. A nemáme my, Cešky, práv, chtíti být také dámami? Mhu ríci s p.atešcním, že se d Cešek mnhému i madarské "dámy«ucí. V prvních dbách našeh príchdu na Slvensk jsme byly tercem pznámek, když se nekterá z nás bjevila na ulici a sama si vezla kcárek s deckem. Brzy si na t zvykly a dnes ty, které se nejvíce divily, bcas si zavzí kcárek též samy. Myslím, že kdyby mely c a ste j i príležitst se presvedciti, že i pri jiných pracích muže býti clvek slušne blecen, na pr., že je mžn cistit kna a nemít pri tm sešlapc'llé strevíce a cípaté špinavé šaty, pak by se jim mnhá práce nezdála tak hrznu. Nesmí býti naší snahu pdvliti se zdejším názrum na práci, napak, musíme sem vnést trchu svetla a vzduchu, ukázat, že práce není nic necestnéh. Práce nás ženy nesnižuje, ale mnhdy my samy sebe snižujeme tím, že nedbáme pri práci svuj zevnejšek. Jen více s e b e úct y! T vše zdají se na první phled malicksti, ale verte, nejsu ty malicksti pr nás zde tak bezvýznamné. S úctu Ozrvce, 29. cervence A. Liclivá. zahrádl{ách. Vážená redakce! Každý si dnes reší ruzné tázky a sbní ptreby kulturní pdle vlastních názru a vkusu, pr-edevším všem pdle vlastní "kapsy«. V dbe nedávné rzvírena byla také tázlka bytvé kultury a jiste i nejskrmnejší z našich lidí jsu už presvedceni, že nestací míti nad hlavu tlik strechu a zaríditi si svuj dmek p pr-ípade byt - jenm phdlne a prakticky neb úsprne, nýbrž že je nutn vnésti d neh jistý puvab, dáti mu csi ciste sbníh a miléh, zkrátka zdbiti si jej zvencí i uvnitr-. pdle svých zálib a mžnstí. Ovšem zdc prichází v úvahu, jak si pcínati, aby tat zdba se snad nezvrhla v zšklivení, jak se velmi cast a velmi snadn stává, rídí-li se clvek puze sbním vkusem a je-li tent sbní vkus nevytríbený, neznalý jistých základních pravidel estetických a tedy vlastne nevkusem. Každý musí priznati, že jeh sbní vkus nesmí býti sbním na tak dalek, aby byl prtichudným, nechci snad ríci jenm vládnucí móde, ale samému pdkladu libivsti. Je pravdu ptešitelné knstatvati s panem Karlem Capkem, že p mnhých stránk ích skutecne. se u nás jeví v bytvé kulture v pslední dbe zn \cný pkrk. Pan Capek zminuje se predevším jedné z rysu bytvé zdby, ' dmácí zahrádce a pr.anáší jiste hdne velmi dbrých úsudku našich nvdbých zahrádkách pred dm1y. O prblému estetickéh zalžení zahrádky pred dmem bez 496 zvláštníh velkéh nákladu bych se chtel zmíniti na základe svých dbrných Z1kušenstí. Naše bvyklé nvdbé zahrádky vypadají bycejne velmi ubze, jakby jejich majitelé vynalžili pslední grš na za rízení a úpravu dmu, takže už na zahrádku nezbyl. Jsu t v srvnání s cizími zahradami htvé ppelky. Namítne se všem, že v cizine se majitelé zahrad pred jejich zalžením pradí s dbrníkem; nešl by t i u nás? Vždy! zlbení a náklad, který má majitel se zahradu, kteru si zalžil bez prady, dalek prevýší malý bns, který by dal dbrníkvi, nemluvíc ani vzhledu zahrady zalžené pdle estetických pravidel a zahrady, vyhvující jenm sbnímu vkusu neb nevkusu ma jitelvu. Dmluví-li se laik Si db.arníkem, který zajiste bude respekt vati záliby majitele, vznikne i z malé zahrádky p case prírdnl umelecké díl, které nejenm že je zeleným rámem a esteti ckýmdplnkem dmu, ale je i kulturním prstredím, tím rz šíreným bytem-salnem v zahrade, v jehž suladném usprá dání nalezne denními tramptami uštvaný clvek klid a vždy ješte dsti m.ažnsti a svbdy hveti svým zahradnickým li bustkám a sbnímu vkusu. Dluhleté zkušensti dbrníka, jeh znalst nejruznejšíh živéh materiálu, s nímž v zahrade p léta pracuje, jakž i vrzený smysl a vkus nelze nahraditi ani sebevetší lásku laika a prítele zahrady. Ta zahradnicina, které se vážená pisatelka v minulé Pri tm n s t i taik vášnive rzepsala, nezáleží jen v pvrchní znalsti, jak rstlinu zasaditi, aby jedna druhé neprekážela, ale ve velmi mnh klnstech a prícinách fysilgických, eklgických a všebecne estetických. Ani v prírde se k sbe všechn nehdí. Nekteré druhy rstlin najdeme jen na suché luce, jiné v háji u vdy, na skále a pd. Také t, c se nám líbí v prírde, kde kvetu rstliny v masách a barvy se nebij~ pusbi v malém uzavreném prstredí dmácí zahrádky tísnive a disharmnicky. Malý príklad nevkusu a neznalsti veci: Stríbrný smrk, má-li se v zahrade uplatnit a vyniknut, ptrebuje vlné prstranství, humsnejší pudu, temne zelené pzadl, také pekný trávník a hlavne zdravý vzduch. Nelze jej tedy vysaditi kam nám napadne, pred kny d uzunké zahrádky neb mezi zdi d zednickéh slinu, kde v prachu, úpalu ulic a zhubne pllsbícím kuri mesta jen bídne živrí. Klasickým príkladem úpravných zal1rádek jsu dsud nekteré naše selské zahrádrky s tradicními liliemi, srdícky, zvnky, bžímdrevcem, pivnku, ša1vejí, usprádaných pekne pdle výšky vzrustu s dekrem zelene šeríku, kalin, stremchy a útulnu lavicku nckde v tichém zákutí. Dnes i sem zavanul lidský vkus. Nám tu však beží predevším pr.ablém naší nvdbé d mácí zahrádky na kraji mest, kam nechceme vnášeti prehnanou mdernu ani drahé rstliny a zbytecný luxus, práli bychm si, aby naši lidé, mající tak rádi svje zahrádky, nevideli v nich jen míst, Ikteré je ptreba nejak a címsi bez ladu a skladu, bezmyšlenkvite vyplnit. Rstliny v zahrade jsu živu, cítící hmtu, pdléhající v ruzném! prstredí, nestejným vzru stem stálým zmenám, rzmanitým škudcum atd. T vše prichází na mysl tvurci-dbrníku, který teprve p zralé úvaze pcne své predstavy realisvati, a jen tak vzniká díl trvalé ceny, nikliv ppelka, která naší prílišnu lásku není ani za hrádku ani sádkem neb tu lucku, ale hrznu -divcinu, která mnhdy pravdu prestává býti kulturu v zahradnickém i tm becném smyslu slva. Vedeme-li bj vyšší kulturu našeh bytu a vláme-li p harmnii linií u dmu, který peclive zarizujeme, alespn tlik pzrnsti meli bychm venvati jeh nejbližšímu klí - dmácí zahrádce. V Brne. Fr. Jirásek. zahradní ínspektr.

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ *UOHSX0037IM8* UOHSX0037IM8 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č.j.:ÚOHS-S308/2010/VZ-14964/2010/510/OK V Brně dne: 26.11.2010 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách.

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách. SITUACE NA MÍSTNÍM TRHU Na českém trhu panuje nedůvěra v realitní kanceláře a makléře. Spusta makléřů na trhu se chvá nepctivě. Většina realitních makléřů jsu špatní makléři. Dále dchází k bezdůvdnému

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011 *uhsx0039d6p* UOHSX0039D6P ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. únra 2011 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna

Více

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Výzkum a vývj zařízení pr detekci pvrchvých vad zakázka na služby zadávaná dle Pravidel pr výběr ddavatelů v rámci Operačníh prgramu Pdnikání a invace pr knkurenceschpnst Zadavatel

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX003WQC1* UOHSX003WQC1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S523/2011/VZ-19003/2011/520/ABr V Brně dne: 30. března 2012 Rzhdnutí nabyl právní mci dne 28.4.2012 Úřad pr chranu

Více

PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesco recepty - soutěž pro zaměstnance

PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesco recepty - soutěž pro zaměstnance PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesc recepty - sutěž pr zaměstnance A. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Prvzvatelem sutěže, který má na starsti technicku a rganizační stránku sutěže, je splečnst Brandz Friendz Prductin s.r.., se sídlem

Více

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách.

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách. Vstup na trh práce Antace Mdul ppisuje přístupy, způsby a dvednsti ptřebné pr úspěšné hledání práce. Jeh sučástí jsu úkly k jedntlivým tématům a výběr adres pracvních serverů s nabídkami práce. Tip pr

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy ZŠ a MŠ Olmuc Hlice, Náves Svbdy 41 ŠKOLNÍ ŘÁD pracviště Mateřská škla, Náves Svbdy 38 Zpracvala: Jana Skřivánkvá Účinnst: 25.11.2013 Infrmace pdána: Vydal: záknným zástupcům dětí, pracvníkům škly MŠ Hlice

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách)

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) platná d 1.1.2016 Vnitřní předpis města Náchda pr zadávání veřejných zakázek maléh rzsahu (mim režim zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách) Zadavatel je pvinen ddržvat zásady transparentnsti, rvnéh

Více

DeepBurner Free 1.9. Testování uživatelského rozhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011. Testování uživatelských rozhraní 2011 ČVUT FEL

DeepBurner Free 1.9. Testování uživatelského rozhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011. Testování uživatelských rozhraní 2011 ČVUT FEL Testvání uživatelských rzhraní 2011 DeepBurner Free 1.9 Testvání uživatelskéh rzhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011 Daniel Mikeš Tmáš Pastýřík Ondřej Pánek Jiří Šebek Testvání uživatelských rzhraní

Více

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK. Vyplní odbor kultury a cestovního ruchu města Písku: Číselný kód žádosti: Počet získaných bodů:

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK. Vyplní odbor kultury a cestovního ruchu města Písku: Číselný kód žádosti: Počet získaných bodů: FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK Vyplní dbr kultury a cestvníh ruchu města Písku: Číselný kód žádsti: Pčet získaných bdů: 511. /1/.. Pznámka: Jedntlivé ple frmuláře jsu uzamčeny pr grafické úpravy. Pkud vám

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ *UOHSX007U4K1* UOHSX007U4K1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0813/2015/VZ-40365/2015/523/MKv Brn 20. listpadu 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže jak rgán příslušný pdle 112 zákna

Více

PEXESO UŽIVATELSKÝ MANUÁL

PEXESO UŽIVATELSKÝ MANUÁL PEXESO UŽIVATELSKÝ MANUÁL Obsah 1. ÚVOD DO HRY 3 1.1. Histrie hry 3 1.2. Pravidla hry 3 1.3. Pčítačvá verze hry 3 2. INSTALACE HRY 4 2.1. Instalace z disku CD-ROM 4 2.2. Instalace hry stažené z internetu

Více

k elektronickému výběrovému řízení na úplatné postoupení pohledávek z titulu předčasně ukončených leasingových smluv

k elektronickému výběrovému řízení na úplatné postoupení pohledávek z titulu předčasně ukončených leasingových smluv INFORMAČNÍ MEMORANDUM č. 4/3/2009/11 k elektrnickému výběrvému řízení na úplatné pstupení phledávek z titulu předčasně uknčených leasingvých smluv Praha, 30.11.2010 Infrmační memrandum č. 4/3/2009/11 1/9

Více

Zpravodaj projektu PREGNET

Zpravodaj projektu PREGNET Zpravdaj prjektu PREGNET Úvdní slv Přibližně každý desátý bčan České republiky (ČR) se ptýká se zdravtním pstižením, které mu v různé míře kmplikuje vstup neb dluhdbé udržení se na pracvním trhu. Od rku

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX004YPRY* UOHSX004YPRY ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S338/2012/VZ-13234/2013/512/JHl Brn 15. července 2013 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 dst. 1 zákna

Více

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

chtít a pak už nebudeš moci. Jan Werich

chtít a pak už nebudeš moci. Jan Werich 1 9/2012 Neříkej, že nemůžeš, když nechceš. Prtže přijdu velmi brzy dny, kdy t bude dalek hrší. Budeš pr změnu Alfa Sftware, s.r.. tel.: 376 709 890 www.alfasftware.cz Pražská 22 fax: 376 709 889 e-mail:

Více

Program prevence nehod a bezpečnosti letů

Program prevence nehod a bezpečnosti letů SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012 *UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY

VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY KDO JSME A KOMU SLOUŽÍME platná d 1. 4. 2015 Charakteristika dlehčvací služby Odlehčvací služba je terénní služba pskytvaná sbám, které mají sníženu sběstačnst z důvdu

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Výsledky sledvání indikátru ECI/TIMUR A.3: Mbilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Vydala: Týmvá iniciativa pr místní udržitelný rzvj Zpracval: Jsef Nvák http://www.timur.cz 2008 Úvd Indikátr

Více

Rekuperace rodinného domu v Přestavlkách

Rekuperace rodinného domu v Přestavlkách Rekuperace rdinnéh dmu v Přestavlkách Pjem: Rekuperace, nebli zpětné získávání tepla je děj, při němž se přiváděný vzduch d budvy předehřívá teplým dpadním vzduchem. Teplý vzduch není tedy bez užitku dveden

Více

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh

Více

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11.

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11. PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE 27. 11. 2015, Praha PŘEDSTAVENÍ VÝZEV PŘEDSTAVENÍ VÝZEV Pdpra vybudvání a

Více

Úplná pravidla soutěže Windows W8.1 Zóna komfortního nákupu

Úplná pravidla soutěže Windows W8.1 Zóna komfortního nákupu Úplná pravidla sutěže Windws W8.1 Zóna kmfrtníh nákupu Účelem tht dkumentu je úplná a jasná úprava pravidel sutěže Windws W8.1 Zóna kmfrtníh nákupu (dále jen sutěž ). Tat pravidla jsu jediným dkumentem,

Více

SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM

SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM Abstrakt Jan Hrabák V pslední dbě neustále sklňvané stárnutí byvatelstva vyspělých zemí bude mít dle mnhých významný dpad na eknmiku jedntlivých

Více

Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy

Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy Metdická příručka Omezvání tranzitní nákladní dpravy K právnímu stavu ke dni 1. ledna 2016 Obsah 1 Na úvd... 2 2 Základní pjmy... 3 3 Obecně k mezvání tranzitní nákladní dpravy... 4 4 Prvedení příslušnéh

Více

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR Článek 1 Název a sídl 1. Dctr Wh FanClub ČR je bčanským sdružením fyzických sb vytvřeným v suladu se záknem č.83/1990 Sb. sdružvání bčanů. Je samstatným právním subjektem

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

Univerzita Karlova v Praze, KOLEJE A MENZY, Voršilská 1, Praha 1

Univerzita Karlova v Praze, KOLEJE A MENZY, Voršilská 1, Praha 1 Univerzita Karlva v Praze, KOLEJE A MENZY, Vršilská 1, Praha 1 č.j. 18/2013 Praha, dne 10. 1. 2013 SMĚRNICE č. 1/2013 O POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH OCHRANNÝCH PRACOVNÍCH PROSTŔEDKŮ, MYCÍCH, ČISTÍCÍCH A DEZINFEKĆNÍCH

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Šklní vzdělávací prgram pr šklní družinu 1. 9. 2009 Lada Keňvá ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Základní škla Jívvá, kres Olmuc, příspěvkvá rganizace Ředitelka škly: Mgr. Pavla Krátká Vychvatelka:

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX008357X* UOHSX008357X ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0114/2016/VZ-07578/2016/521/MŽi Brn 26. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

2. Kulatý stůl aneb veřejná debata mezi vedením, studenty, profesory a absolventy Gymnázia Olomouc-Hejčín

2. Kulatý stůl aneb veřejná debata mezi vedením, studenty, profesory a absolventy Gymnázia Olomouc-Hejčín 2. Kulatý stůl aneb veřejná debata mezi vedením, studenty, prfesry a abslventy Gymnázia Olmuc-Hejčín Datum: 23.6.2012 Čas: 14:30 16:30 Míst: BUHV1, Gymnázium Olmuc-Hejčín, Tmkva 45 Prgram: 1. Úvdní slv

Více

AKS. Asociace komunitních služeb sekce bydlení Setkání v Praze v Eset Helpu v kavárně Dendrit dne 5.3.2015

AKS. Asociace komunitních služeb sekce bydlení Setkání v Praze v Eset Helpu v kavárně Dendrit dne 5.3.2015 AKS Asciace kmunitních služeb sekce bydlení Setkání v Praze v Eset Helpu v kavárně Dendrit dne 5.3.2015 Účastníci setkání: Bna - Jiřka Chalupská Fkus Vysčina Pelhřimv Jana Baginvá Fkus Vysčina Havl. Brd

Více

Úplná pravidla soutěže v rámci komunikační kampaně Ria MÁNIE

Úplná pravidla soutěže v rámci komunikační kampaně Ria MÁNIE Úplná pravidla sutěže v rámci kmunikační kampaně Ria MÁNIE Účelem tht dkumentu je úplná a jasná úprava pravidel sutěže v rámci sutěže Ria MÁNIE (dále jen "sutěž"). Tat pravidla jsu jediným dkumentem, který

Více

DŮLEŢITÉ INFORMACE A POJMY:

DŮLEŢITÉ INFORMACE A POJMY: Výzva k účasti v elektrnickém výběrvém řízení pr kmditu Prdej vyřazených sluţebních sbních vzidel SMO (dále též jen Výzva ) 1. Datum knání: DŮLEŢITÉ INFORMACE A POJMY: Sutěţní kl: 14. 6. 2011 d 10:00 hdin.

Více

Zpráva pro uživatele

Zpráva pro uživatele Zpráva pr uživatele verze 1.0 Zpráva pr uživatele Histrie dkumentu: Verze Datum Schválil 1.0 26.7.2005 Manažer QCA e-mail: manager.pstsignum@cpst.cz Tent dkument pskytuje základní přehled hierarchii certifikačních

Více

Střední odborná škola Josefa Sousedíka Vsetín

Střední odborná škola Josefa Sousedíka Vsetín Střední dbrná škla Jsefa Susedíka Vsetín Schpnst dpuštět neznamená přijímat neb schvalvat ubližvání. (J. Gray) Tent Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 ze dne 29. srpna 2015 nabývá účinnsti d 1.

Více

Politologie. Stát a národ. Stát: Národ: Národnostní složení státu: Teorie vzniku státu: Novodobé tvoření státu: = věda o politice

Politologie. Stát a národ. Stát: Národ: Národnostní složení státu: Teorie vzniku státu: Novodobé tvoření státu: = věda o politice Plitlgie = věda plitice plis měst lgs věda iks rdina přelm 19./20. stletí - pjem 1949 - samstatná vědní disciplína vyučvaná na univerzitě prvpčátky už v Antice Stát a nárd Stát: - území - st. aparát -

Více

ADVENTNÍ SVĚTLO SVĚDECTVÍ Jan Křtitel je poslán, aby vydal svědectví o tom světle O čem vydává adventní světlo svědectví a k čemu

ADVENTNÍ SVĚTLO SVĚDECTVÍ Jan Křtitel je poslán, aby vydal svědectví o tom světle O čem vydává adventní světlo svědectví a k čemu BRNO KOUNICOVA 19.12.2010 ADVENTNÍ SVĚTLO SVĚDECTVÍ Jan Křtitel je pslán, aby vydal svědectví tm světle O čem vydává adventní světl svědectví a k čemu První čtení: Izajáš 60,1-3 a 19-20 Text kázání: Jan

Více

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk Únr 2008 Studie vznikla v rámci prjektu Alternativy pr Frýdlantsk, který krdinuje Jizerskještědský hrský splek.

Více

Stanovy SKODAMOTOR Veterán Klubu

Stanovy SKODAMOTOR Veterán Klubu Článek 1 Stanvy SKODAMOTOR Veterán Klubu Název, půsbnst, sídl a symbly 1. SKODAMOTOR Veterán Klub (SVK) je samstatným suverénním a dbrvlným bčanským sdružením zájemců v blasti histrie mtrismu, zalžené

Více

Přídavky na děti v mezinárodních případech (Evropská unie, Evropský hospodářský prostor a Švýcarsko) Použití nadstátního práva

Přídavky na děti v mezinárodních případech (Evropská unie, Evropský hospodářský prostor a Švýcarsko) Použití nadstátního práva Přídavky na děti v mezinárdních případech (Evrpská unie, Evrpský hspdářský prstr a Švýcarsk) Pužití nadstátníh práva Tent prspekt Vám má pskytnut přehled zvláštnstech v mezinárdních případech. Všebecné

Více

PŘÍPRAVA, ORGANIZACE A REALIZACE PROJEKTU

PŘÍPRAVA, ORGANIZACE A REALIZACE PROJEKTU PŘÍPRAVA, ORGANIZACE A REALIZACE PROJEKTU Příprava a realizace barevných dnů je rzdělena d všech tříd v MŠ. Každá třída připravuje jeden barevný den. Děti se střídají v jedntlivých třídách a každý den

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016 *UOHSX0084T2L* UOHSX0084T2L ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brn: 22. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Charakteristika vzdělávacího programu

Charakteristika vzdělávacího programu Charakteristika vzdělávacíh prgramu Základní filsfie mateřské škly:,,důležitější pr dítě předšklníh věku je, jak se v mateřské škle cítí, než t c umí a zná. Vzdělávací cíle vyplývající z filsfie škly:

Více

Podněty AMSP ČR pro předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku:

Podněty AMSP ČR pro předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku: V Praze dne 5. dubna 2013 Č.j. GŘ/38/2013 Pdněty AMSP ČR pr předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku: Zjedndušení statistickéh vykazvání Tt je palčivým prblémem pdnikání becně, duplicita vykazvání

Více

Tvorba elektronického herbáře

Tvorba elektronického herbáře Průvdní list kurzu Vzdělávání ICT metdiků - Gymnázium Cheb Tvrba elektrnickéh herbáře Autr kurzu: Mgr. Mirslava Vaicvá Vyučvací předmět: Bilgie a infrmatika Rčník: Kvarta smiletéh studia gymnázia, ppř.

Více

Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji. Monitoring návštěvníků a turistů Moravskoslezského kraje

Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji. Monitoring návštěvníků a turistů Moravskoslezského kraje Analýza návštěvnsti a spkjensti turistů v Mravskslezském kraji Mnitring návštěvníků a turistů Mravskslezskéh kraje Vyhdncení za lét 2004 Obsah: 1. Metdlgie 2. Prfil návštěvníka reginu 3. Hdncení reginu

Více

nejnižší mezi 2. - 5. hodinou nejvyšší mezi 15. - 18. hodinou kolísání je považováno za fyziologické, pohybuje-li se mezi 36-36,9 C Záznam teploty

nejnižší mezi 2. - 5. hodinou nejvyšší mezi 15. - 18. hodinou kolísání je považováno za fyziologické, pohybuje-li se mezi 36-36,9 C Záznam teploty Vitální funkce Tělesná teplta je značení pr přirzenu tepltu danéh rganismu, za kteréh dchází k jeh bvyklému fungvání Hyptermie 35,5-35,9 C Nrmtermie 36-36,9 C Subfebriliezvýšená 37-38 C Hypertermie-hrečka

Více

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení Návrh zákna evidenci tržeb připmínkvé řízení Infrmace k 31.3.2015 (a k 9.4.2015) Zpracval: Bhuslav Čížek, SHP SP ČR Znění předlžené p úpravách vychází z připmínkvéh řízení a jednání s MF. Veškeré naše

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pr základní vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA Základní škla a mateřská škla, Blížkvice, kr. Znjm příspěvkvá rganizace OBSAH 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE.. 2 2. CHARAKTERISTIKA ŠD. 3 3. CHARAKTERISTIKA

Více

Plán e-bezpečnosti na škole

Plán e-bezpečnosti na škole Tent materiál je výstupem prjektu i-bezpečná škla reg. čísl: CZ.1.07/1.3.50/01.0014. Plán e-bezpečnsti na škle Šklní plán prevence a řešení elektrnickéh násilí Střední škla technická Žďár nad Sázavu 2014

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

Shop System - Smlouva o poskytování software

Shop System - Smlouva o poskytování software Shp System - Smluva pskytvání sftware Pskytvatel: NetSystems Slutin s.r.., zapsaná v bchdním rejstříku Městskéh sudu v Praze, ddíl C, vlžka 151732 Zenklva 37, Praha 8, Libeň 180 00 IČ: 28896416, DIČ: CZ28896416

Více

Veřejná zakázka SUSEN generální dodávka staveb v areálu Řež. Dodatečná informace č. 1 k zadávacím podmínkám

Veřejná zakázka SUSEN generální dodávka staveb v areálu Řež. Dodatečná informace č. 1 k zadávacím podmínkám SUSEN generální ddávka staveb v areálu Řež Ddatečná infrmace č. 1 k zadávacím pdmínkám Č.j.:SUSEN/216937/DI/001 Zadavatel bdržel dne 18. 7. 2012 následující pžadavek na ddatečné infrmace k zadávacím pdmínkám:

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S0301/2015/VZ-16473/2015/512/PMu Brno: 13. 7. 2015

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S0301/2015/VZ-16473/2015/512/PMu Brno: 13. 7. 2015 *UOHSX0079VBM* UOHSX0079VBM USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S0301/2015/VZ-16473/2015/512/PMu Brn: 13. 7. 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle ustanvení 112 dst. 1 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách,

Více

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Obsah: 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ...

Více

Otevřený dopis mladých lidí všeho věku o liturgii

Otevřený dopis mladých lidí všeho věku o liturgii Adresáti: Arcibiskupství pražské Česká biskupská knference Sekce pr mládež ČBK Apštlská nunciatura ČR Na vědmí: Svatý Stlec Kngregace pr bhslužbu a svátsti katlická média V Praze, 7. října 2009 Otevřený

Více

integrované povolení

integrované povolení Integrvané pvlení čj. MSK 102663/2010 ze dne 12.10.2010, ve znění pzdějších změn V rámci aktuálníh znění výrkvé části integrvanéh pvlení jsu zapracvány dsud vydané změny příslušnéh integrvanéh pvlení.

Více

MS a MV oznámení na sbory v sobotu 2. března 2013

MS a MV oznámení na sbory v sobotu 2. března 2013 MS a MV známení na sbry v sbtu 2. března 2013 Milí manželé bratři a setry. Psílám hezký pzdrav z Úpice. Pravidelně dstáváte infrmace akcích křesťanskéh dmva v časpisu Advent i prstřednictvím známení na

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4130-80-2015

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4130-80-2015 ZNALECKÝ POSUDEK č. 4130-80-2015 bvyklé ceně nemvitsti - pzemku parcel.č. 846 se stavbu garáže na pzem. parc.č. 846, bec Pardubice, k.ú. Svítkv, kres Pardubice, kraj Pardubický Objednavatel znaleckéh psudku:

Více

I / Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

I / Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2014 DOMOV PRO SENIORY SVĚTLO, POBOČKA PÍSEK KARLA ČAPKA 2549, 397 01 PÍSEK IČO: 708 698 12 ZŘIZOVATEL: JIHOČESKÝ KRAJ U ZIMNÍHO STADIONU 1952/2 370 76 ČESKÉ BUDĚJOVICE

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

DOPOLEDNÍ DOSTAVENÍČKO

DOPOLEDNÍ DOSTAVENÍČKO DUBEN DOPOLEDNÍ DOSTAVENÍČKO aneb představuje se Nárdní divadl Mravskslezské Operetní subr ptěšil svu návštěvu především ty z klientů, kteří nemhu navštěvvat divadelní představení.tentkrát jsme si prstřednictvím

Více

Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Obsah: 1. Úvd 2. Základní infrmace splečnsti 3. Slžení statutárních rgánů 4. Struktura Nemcnice Žatec,.p.s. 5. Zpráva dzrčí rady za rk 2010 6. Zhdncení základních eknmických a finančních ukazatelů za rk

Více

Zápis z valné hromady TJ Sokol Mohelno dne 23. 2. 2014

Zápis z valné hromady TJ Sokol Mohelno dne 23. 2. 2014 Zápis z valné hrmady TJ Skl Mheln dne 23. 2. 2014 SOKOL / 2014 / Valná hrmada OBSAH 1 ZÁPIS Z VALNÉ HROMADY TJ SOKOL MOHELNO 2014... 2 1.1 Zahájení, přivítání hstů... 2 1.2 Vlba předsednictva, návrhvé,

Více

Elektrická deska udržující teplo

Elektrická deska udržující teplo Elektrická deska udržující tepl 114.360 114.361 114.362 V1/1209 CZ 1. Obecné infrmace 134 1.1 Infrmace týkající se návdu k bsluze 134 1.2 Vysvětlivky symblů 134 1.3 Zdpvědnst výrbce a záruka 135 1.4 Ochrana

Více

Oprava a modernizace panelového bytového domu Pod Špičákem č.p. 2710 2711, Česká Lípa

Oprava a modernizace panelového bytového domu Pod Špičákem č.p. 2710 2711, Česká Lípa Název stavby: Oprava a mdernizace panelvéh bytvéh dmu Pd Špičákem č.p. 2710 2711, Česká Lípa ÚSTÍ NAD LABEM II/2013 B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Stupeň: Investr: Zdpvědný prjektant: Veducí prjektu: Vypracval:

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Prjekt: Invace bru Mechatrnik pr Zlínský kraj Registrační čísl: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Pdmínky živta abitické pdmínky - tj. slžky neživé přírdy: sluneční záření, vda, vzduší, půda... bitické pdmínky -

Více

AVV&CRV na jednotkách řady 471

AVV&CRV na jednotkách řady 471 AVV&CRV na jedntkách řady 471 Inicializace: Přestavením režimvéh přepínače d plhy CB. Puze pkud jedntka stjí! Při přestavení režimvéh přepínače d plhy CB za jízdy bez předchzíh zadání údajů, zadá systém

Více

Projektový manuál: SME Instrument Brno

Projektový manuál: SME Instrument Brno Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX006PU01* UOHSX006PU01 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.:úohs-s1100/2014/vz-1506/2015/543/jwe Brn 15. ledna 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

PŘEDSTAVENÍ PRODUKTU AUTOPOJIŠTĚNÍ PRO SPOLEČNOST VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA

PŘEDSTAVENÍ PRODUKTU AUTOPOJIŠTĚNÍ PRO SPOLEČNOST VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA PŘEDSTAVENÍ PRODUKTU AUTOPOJIŠTĚNÍ PRO SPOLEČNOST VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Autpjištění Allianz pjišťvna nabízí zaměstnancům Vyské škly báňské Technické univerzity Ostrava cenvě

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 12 Čísl vydání: 2.1 Stránka:

Více

C V I Č E N Í 3 1. Představení firmy Glaverbel Czech a.s. Teplice a. Vyráběný sortiment

C V I Č E N Í 3 1. Představení firmy Glaverbel Czech a.s. Teplice a. Vyráběný sortiment Technlgie skla 00/0 C V I Č E N Í. Představení firmy Glaverbel Czech a.s. [-]. Viskzitní křivka skla [,6]. Výpčet pmcí Vgel-Fulcher-Tammannvy rvnice [,6]. Výpčet z chemickéh slžení [,6]. Představení firmy

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka:

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ *UOHSX005YN8I* UOHSX005YN8I ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S166/2014/VZ-10181/2014/521/HKu Brn 15. května 2014 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS:

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS: Nárky DGS na rdiče a rdinu, psychické prblémy při DGS: zkušensti p 11 letech Ing. Lenka Palatvá předsedkyně bčanskéh sdružení Di Gerge.s. Praha, 12.12. 2013 Hlavní bdy Obsah Úvd 1-3 Psychické prblémy rdičů

Více

Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely smluvní strany:

Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely smluvní strany: Smluva uzavření buducí kupní smluvy Níže uvedenéh dne, měsíce a rku uzavřely smluvní strany: 1. Jmén buducíh prdávajícíh, r.č..., bytem., jak buducí prdávající na straně jedné (dále jen buducí prdávající

Více

Název: Návrh postupu města při prodeji bytového fondu Návrh seznamu bytových domů k prodeji

Název: Návrh postupu města při prodeji bytového fondu Návrh seznamu bytových domů k prodeji IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIWIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII MMB2016000000198 # Rada města Brna Z7/16. zadání Zastupitelstva města Brna knané d 15.3.2016 ZM7/ 44Z4 Název: Návrh pstupu města při deji bytvéh

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

Obecnou rovnici musíme upravit na středovou. 2 2 2 2 2 2 2 2. leží na kružnici musí vyhovovat její rovnici dosadíme ho do ní.

Obecnou rovnici musíme upravit na středovou. 2 2 2 2 2 2 2 2. leží na kružnici musí vyhovovat její rovnici dosadíme ho do ní. 75 Hledání kružnic I Předpklady: 750, kružnice z gemetrie Př : Kružnice je dána becnu rvnicí x y x y plměr Rzhdni, zda na kružnici leží bd A[ ; ] + + + 6 + = 0 Najdi její střed a Obecnu rvnici musíme upravit

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

. j vamm. Strachoněm náměstkem hejtmana kraje

. j vamm. Strachoněm náměstkem hejtmana kraje KUMSP08SF9EV SMLUVA pdnájmu prstr a pskytvání služeb uzavřena mezi lmravak0s.i-e.zsky KRAJ - KRAJSKY ÚŘAD; ČÍSI/) SMLUVY a)datku) 0- ttu př. čísl //r rk l& zkr. db. nájemcem: a pdnájemníkem: stravské výstavy,

Více

Proč vlastně pečivo jíst

Proč vlastně pečivo jíst Pečiv a děti Napsal uživatel Jitka Ruskvá Že pr svůj živt ptřebujeme energii, t je hlý fakt, stejně jak t, že tut energii získáváme z živin prstřednictvím jídla. Nejrychleji využitelným zdrjem energie

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

STANOVISKO. Návrh změny č. 11 územního plánu sídelního útvaru Břeclav

STANOVISKO. Návrh změny č. 11 územního plánu sídelního útvaru Břeclav VU3B- M7&/J&/& ý úřad Jihmravskéh kraje živtníh prstředí rtínv nám. 3, 61 82 Brn P!M h ( M 5O"UXOOXFOtnv\/ Váš dpis č.j.: Ze dne: tu Sp. zn.: Vyřizuje: Telefn: Datum: MUBR 883/215 25.11.215 JMK 759/216

Více

JÓGA A PILATES S WELLNESS POBYTEM V MENDAN SUPERIOR **** ZALAKAROS 6. 10. 4. 2016

JÓGA A PILATES S WELLNESS POBYTEM V MENDAN SUPERIOR **** ZALAKAROS 6. 10. 4. 2016 JÓGA A PILATES S WELLNESS POBYTEM V MENDAN SUPERIOR **** ZALAKAROS - 6. 10. 4. 2016 VŠEOBECNÉ INFORMACE UBYTOVÁNÍ Kmplex MenDan Magic Spa & Wellness **** se nachází uprstřed malebné bce Zalakars a nabízí

Více

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS... Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší základní pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, 170 00 Praha 7 Hlešvice 266 711 179, 602 829 112 ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ

Více

Trvání soutěže: Soutěž trvá od okamžiku vyhlášení na sociální síti FACEBOOK dne 22.9. 2015 do konce dne 25.12.2015.

Trvání soutěže: Soutěž trvá od okamžiku vyhlášení na sociální síti FACEBOOK dne 22.9. 2015 do konce dne 25.12.2015. Pravidla sutěže Desperads Facebk sutěž" Přadatel sutěže: Přadatelem sutěže je splečnst Heineken Česká Republika, a.s., se sídlem v Krušvicích, U Pivvaru 1, IČO 45148066, zapsaná v bchdním rejstříku vedeném

Více

Postup práce a) Připravte si 50 ml roztoku NaOH o koncentraci 1 mol.dm-3 a) Určení měrné a molární otáčivosti sacharózy ve vodném roztoku

Postup práce a) Připravte si 50 ml roztoku NaOH o koncentraci 1 mol.dm-3 a) Určení měrné a molární otáčivosti sacharózy ve vodném roztoku 1 ÚLOHA 7: Plarimetrická analýza sacharidů Příprava Prstudujte základy plarimetrie - neplarizvané a plarizvané světl, plarizace světla lmem a drazem, ptická aktivita látek a jejich interakce s plarizvaným

Více