BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Úplné pokrytí potřeb malého podnikatele open source softwarem. Full coverage of small businesses needs by open source software

Transkript

1 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Úplné pokrytí potřeb malého podnikatele open source softwarem Full coverage of small businesses needs by open source software

2 Unicorn College 2010 Unicorn College, V Kapslovně 2767/2, Praha 3, Název práce v ČJ: Název práce v AJ: Autor: Úplné pok rytí potřeb malého podnikatele open source softwarem Full coverage of small businesses needs by open source software Lukáš Červenka Akadem ický rok: 2010 Kontak t: lukas.cervenk a@pnb.cz Tel.: (+420)

3 Bakalářská práce Úplné pokrytí potřeb malého podnikatele open source softwarem Full coverage of small businesses needs by open 1. ZADÁNÍ 3

4 Bakalářská práce Úplné pokrytí potřeb malého podnikatele open source softwarem Full coverage of small businesses needs by open 2. ABSTRAKT Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda-li je možné pokrýt potřeby malého podnikatele open source softwarem. Aby byla problematika open source softwaru plně pochopena, vysvětlil jsem na začátku práce vznik open source softwaru, jeho vlastnosti, výhody a popsal vývoj open source softwaru. Až poté jsem přešel k vybírání konkrétního open source softwaru. Abych mohl zkonkretizovat potřeby podnikatele, vybral jsem si jednoho konkrétní podnikatele, majitele malého penzionu. Pro toho jsem hledal open source software z několika oblastí. Operační systém, správu hotelu, správu skladového hospodářství, point-of-sale software, účetní software a kancelářský balík. Z každé oblasti jsem hledal vhodný software a poté ho prakticky testoval. Došel jsem k závěru, že v každé oblasti existuje alespoň jeden software, který splňuje všechny požadavky. Výsledkem mé práce je, že potřeby malého podnikatele lze pokrýt open source softwarem. Také jsem potvrdil některá tvrzení o vývoji open source softwaru, které jsem uvedl na začátku mé práce, a to na základě zkušeností s testovaným softwarem. Klíčová slova: open source software, Open Source Definition, vývoj open source software, správa hotelu, point-of-sale, účetnictví, skladové hospodářství, Linux, kancelářský balík 4

5 Bakalářská práce Úplné pokrytí potřeb malého podnikatele open source softwarem Full coverage of small businesses needs by open 3. ABSTRACT The aim of this work was to find out if it is possible to cover all the needs of small businesses by open source software. To be sure that you understand the open source software, I explained at beginning of my work the history and the evolution of open source software, its advantages, specifics and I also described the specifics of development of open source software. Then I could start to look for the open source software. I wanted the needs of a small business to be more concrete, so I chose an owner of a small hotel to be the representative of a small business. Then I looked for the open source softwares which can cover different areas of his business. The software areas I had to cover were: an operating system, a hotel management, a warehouse management, a point-of-sale software, an accounting software and an office suite. In every area I looked for suitable softwares, which I tested afterwards. In every area there was at least one software that completely met all the requirements I had. I came to conclusion that it is possible to cover all the needs of small businesses by open source software. I also confirmed some of the statements I made about the development of open source software at the beginning of the work. I confirmed that by my experience with open source software I had during the testing. Keywords: open source software, Open Source Definition, development of open source software, hotel management, point-of-sale, accounting, warehouse management, Linux, office suite 5

6 Bakalářská práce Úplné pokrytí potřeb malého podnikatele open source softwarem Full coverage of small businesses needs by open 4. PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma Úplné pokrytí potřeb m alého podnikatele open source softwarem jsem vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou v práci citovány a jsou též uvedeny v seznamu literatury a použitých zdrojů. Jako autor uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této bakalářské práce jsem neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb. V Praze dne.. Lukáš Červenka 6

7 Bakalářská práce Úplné pokrytí potřeb malého podnikatele open source softwarem Full coverage of small businesses needs by open 5. PODĚKOVÁNÍ (DOBROVOLNÉ) Děkuji vedoucímu bakalářské práce za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat své přítelkyni, za pomoc při korektuře a pevné nervy. 7

8 Bakalářská práce Úplné pokrytí potřeb malého podnikatele open source softwarem Full coverage of small businesses needs by open 6. OBSAH 1. Zadání Abstrakt Abstract Prohlášení Poděkování (dobrovolné) Obsah Úvod O Open source softwaru Jak vznikl open source software Co znamená open source software Výhody open source software Nižší pořizovací poplatky Otevřené formáty Snižuje pirátství Archivace dokumentů Větší odolnost vůči monopolizaci Vývoj open source softwaru Síla open source komunit Kde najdeme open source software Závěr Open source software pro malého podnikatele Operační systém OpenSuse Ubuntu Zhodnocení Management penzionu Sunalis Open Reservation Management System Php-residence FGMP Hotel Management Hotelier Zhodnocení Point-of-sale software Floreant POS OpenBravoPOS Zhodnocení Skladové hospodářství ERP software Simple Inventory System OpenOffice šablona OpenBravo POS Zhodnocení

9 Bakalářská práce Úplné pokrytí potřeb malého podnikatele open source softwarem Full coverage of small businesses needs by open 9.5 Účetní software Gnucash JGnash Zhodnocení Kancelářský balík OpenOffice.org...38 Závěr Conclusion Seznam použité literatury Seznam použitých symbolů a zkratek Seznam obrázků Seznam tabulek

10 10 7. ÚVOD Tématem mé bakalářské práce je Úplné pokrytí potřeb malého podnikatele open source softwarem. Práci rozdělím do dvou částí. V první části se zaměřím na podrobnější vysvětlení pojmu open source. Vysvětlím vznik myšlenky open source a popíši, do jaké podoby se myšlenka vyvinula. Dále se budu zabývat výhodami open osurce softwaru oproti proprietárnímu softwaru. Také vysvětlím, jak se open source software vyvíjí. Jeho vývoj má svá specifika a liší se od klasické představy o vývoji komerčního software, proto je velmi důležité se o jeho vývoji zmínit. V závěru první části se budu zabývat tím, jaké požadavky má open source komunita na nástroje pro vývoj open source software a kde můžeme open source software nalézt. V druhé části se zaměřím na použitelnost konkrétních open source software pro malého podnikatele. Malým podnikatelem je zde myšlena firma o maximálně několika zaměstnancích. Budu srovnávat vybraný software, který pokrývá určitou oblast potřeb našeho vybraného podnikatele na základě konkrétních kritérií. V závěru zhodnotím, zda-li je možné pokrýt potřeby tohoto podnikatele úplně. Pokud ne, tak do jaké míry, nebo zda-li se vůbec vyplatí nasazovat open source software v tomto prostředí. Také shrnu, co vše zajímavého a nového o open source jsem během testování softwaru zjistil.

11 11 8. O OPEN SOURCE SOFTWARU 8.1 Jak vznikl open source software Abychom pochopili, jak vůbec vznikl pojem open source, musíme se podívat do historie. Princip sdílení software a zdrojového kódu existuje prakticky již od začátku tvorby software. Bylo to díky tomu, že tvorba software byla v počátku doménou akademiků a universitní půdy. Po vzniku komerčních firem na tvorbu softwaru se mnoho z výše zmíněných akademiků stalo zaměstnanci a začali vyvíjet software uzavřený. [2] To se nelíbilo Richardovi Stallmanovi, který v roce 1984 založil Free Software Foundation. Stallmanova filozofie byla, aby zdrojový kód byl vždy volně přístupný. Stallman viděl informatiku a programování jako vědu a stejně jako se ve vědě šíří objevy volně, aby mohli být následně podrobeny přezkoumání z mnoha úhlů, tak byl pro šíření zdrojového kódů (objevů) volně. To by mimo jiné také podrobilo kód přezkoumání (debuggingu) a pomohlo rychlejšímu vývoji a inovacím. [1]. Aby zabránil společnostem zneužití svobodného softwaru pro své vlastní účely vydal GNU General Public License (GPL). Ta zaručovala, že při použití zdrojového kódu chráněného touto licencí, musel být program, ve kterém byl kód použit, šířen také pod GPL. GPL je dodnes nejpopulárnější open source licencí. [8] Pod GPL licencí začal s projektem GNU, který měl za cíl vytvořit kompletně svobodný operační systém GNU. GNU operační systém měl po několika letech vývoje spoustu nástrojů, ale byl stále bez té nejdůležitější části systému jádra. To se ale mělo změnit, když v roce 1991 Linus Torvalds začal pracovat na jádru operačního systému nazvaném Linux. Ten v roce 1992 po zkombinovaní s GNU vytvořil kompletně svobodný operační systém GNU/Linux. [2] Pojem open source vznikl až v roce To se sešli vůdcové hnutí za svobodný software a přemýšleli, jak myšlenku svobodného softwaru rozšířit. Bylo jasné, že myšlenka svobodného softwaru se v business světě neuchytila. Důvodem bylo také to, že v angličtině je slovíčko free (svobodný, zadarmo) vícevýznamové. Nikdy nebylo dostatečně vysvětleno, že v pojmu free software, bylo slovo free použito právě ve významu svobodný a ne zadarmo. V angličtině byl tento problém vysvětlován hláškou. Free as in free speech, not as in free beer. [3] Dohodli se, že začnou používat termín open source. Krátce poté založili Open Source Initiative (OSI). OSI měla za úkol rozšiřovat a prosazovat myšlenku open source. Jako hlavní nástroj k tomu měla sloužit Open Source Definition (OSD). Open Source Definition vznikla transformováním Debain Social Contract. Hlavní rozdíl mezi ní a GPL byla, že umožňovala mnohem větší volnost v používání kombinace open source softwaru spolu s proprietárním software. Důležité to bylo ve známém problému mezi linuxovými desktopy KDE a GNOME. KDE byla závislá na proprietární knihovně Qt+, jejichž tvůrci by v době

12 12 před OSD měli možnost buď knihovnu vydat pod GPL a ztratit tak nad ní kontrolu nebo ji zanechat ve stavu, ve kterém se nacházela. Ani jedno by ale nebylo řešení, které by se líbilo všem. Po vzniku OSD se ovšem nabídla možnost šířit knihovnu pod licencí, která bude kompatibilní s OSD a umožní tak KDE, zbavit se přívlastku grafického prostředí závislého na proprietární knihovně. Zároveň kontrola nad knihovnou zůstane u tvůrců. I přesto, že se tvůrci knihovny nejprve bránili, nakonec podlehli tlaku open source komunity a vydali knihovnu pod open source licencí. OSD je od vydání standardem pro open source licence a svou pozici si stále drží. 8.2 Co znamená open source software Open source software je jakýkoliv software, který je šířen pod licencí, která splňuje OSD. Momentálně splňuje podmínky OSD 66 různých licencí. Každý software musí splňovat všechny z deseti bodů. [10] Každý může vlastnit jakékoliv množství kopií softwaru, dále je šířit či prodávat a nemusí za tyto práva platit. Software musí obsahovat zdrojový kód a povolovat šíření, jak pomocí zdrojového kódu, tak jako zkompilovaný program. Pokud se program nešíří se zdrojovým kódem, musí existovat jednoduchý způsob, jak si zdrojový kód obstarat. Software musí povolovat modifikace a nesmí zakazovat šíření pozměněného softwaru pod stejnou licencí Licence může zakazovat modifikace původního kódu a povolovat modifikaci softwaru jen pomocí záplat Licence nesmí diskriminovat žádnou skupinu lidí Licence nesmí diskriminovat žádné odvětví Práva spojená s programem se musí vztahovat na všechny, jimiž je program dále distribuován bez nutnosti schválení další licence těmito stranami. Práva spojená s programem nesmějí záviset na tom, že je program součástí konkrétní distribuce softwaru. Pokud je program vyňat z této distribuce a používán nebo distribuován v rámci podmínek licence daného programu, všechny strany, jimž je program dále distribuován, by měly mít stejná práva jako ty, které jsou poskytovány ve spojení s originální distribucí softwaru. Licence nesmí omezovat jiný software, který je šířen s licencovaným softwarem. Nesmí tedy například nařizovat, že veškerý software s ním šířený musí být také open source Žádné ustanovení licence nesmí být založeno na použití určité technologie nebo stylu rozhraní

13 Výhody open source software Tato část mé práce je inspirovaná myšlenkami z knihy Bohumíra Štědroně. [5] Nižší pořizovací poplatky Open source software neznamená, ať si to většina lidí myslí, že je zadarmo. Pokud se podíváme hned na první bod OSD vidíme, že i open source software lze prodávat. Kdo by ale kupoval software, který může mít zadarmo? Stačilo by totiž koupit software pouze jednou, a poté je již možné ho šířit volně nebo za nižší cenu v úplně stejné podobě. U open source software tedy odpadá nutnost platit pořizovací poplatky. Rozdíl mezi pořízením licencí pro Microsoft Office a Open Office je relativně vysoká částka, i přesto, že kvalitou jsou obě řešení srovnatelná Otevřené formáty Open source software nemůže z definice používat žádné uzavřené formáty. Aby si každý programátor nevymýšlel formát vlastní, existují formáty přesně definované. Nejznámější vytvořila nezisková organizace OASIS (Organization for the Advancement of Structured Information Standards). Nazývá se Open Document Format (ODF). Po technické stránce se jedná o otevřený formát dokumentů založený na XML, který je možný použít na textové dokumenty, tabulkové dokumenty, prezentace, grafy či obrázky. Je také pamatováno na ukládání metadat dokumentu jako např. autor, jazyk atd. Vzhledem k tomu, že je tento formát založen na XML, je ho možné jednoduše transformovat do jiných datových struktur (např. HTML). Díky tomu, že je dokument strukturovaný, je možné z nich vybírat programově jen určité části a díky textové podobě XML je možné dokumenty i jednoduše šifrovat a komprimovat. Formát je nezávislý na softwaru či platformě, díky tomu je možné předávat si data mezi různými aplikacemi, které formát podporují Snižuje pirátství Lidé si nelegálně stahují či vypalují programy, které se jim nechtějí platit, připadají jim drahé a tak volí pro ně pohodlnou a levnou cestu. Riskují tím ale velké pokuty i vězení. Kdyby jim někdo nabídl, že můžou mít software s podobnou kvalitou zadarmo a legálně neváhali by. Open source toto nabízí. Open source software je zadarmo a nabízí velmi podobnou funkčnost jako komerční software. Rozdíly jsou často ve věcech, které průměrný uživatel prakticky nevyužívá.

14 Archivace dokumentů Pokud budete pracovat s dnešními dokumenty za dvacet let a používáte proprietární formáty dokumentů, je docela velká pravděpodobnost, že dokument nebude moci přečíst. Případně vám to bude činit velké potíže. Proprietárním formátem můžeme mít namysli třeba formát.doc, který používá Microsoft Word. Používáním otevřených formátů velmi snižujete tuto pravděpodobnost. Formát ODF je standard, navíc je schválen jako ISO norma a je tudíž velmi velká pravděpodobnost, že se bude používat ještě dlouho Větší odolnost vůči monopolizaci Už Richard Stallman se při zakládání Free Software Foundation obával, že při současném vývoji by situace mohla vést k ovládnutí trhu se softwarem několika velmi silnými hráči. [1] Bylo to v době, kdy se začal prosazovat proprietární software, který omezoval uživatele uzavřeným zdrojovým kódem, zákazu kopírování apod. Pokud by se vyvíjel pouze software s uzavřeným zdrojovým kódem, umíme si asi představit, jak by to dopadlo. Podobnou situaci jsme vlastně i zažili, kdy Microsoft ovládl svět software se svým operačním systémem Windows. Díky tomu, že měl ohromnou převahu v operačních systémech, nejdůležitějším softwaru, co se v počítači nachází, dokázal ovládnout trh i na jiných frontách. Microsoft Office, Internet Explorer, Windows Media Player to všechno jsou aplikace, které byly instalovány právě s Windows a získali díky tomu velký podíl na trhu. Naštěstí stihl být open source software použitelný dostatečně rychle a začal tak konkurenční boj. Na jedné straně Microsoft s velkým tržním podílem, uzavřenými formáty a uzavřeným kódem. Na druhé straně software otevřený, který dával uživatelům svobodu, nesvazoval je licenčními podmínkami a byl zadarmo. Postupem času se objevil operační systém Linux a začal konkurovat operačnímu systému Windows. Mozilla Firefox konkuroval Internet Exploreru. OpenOffice se objevil jako náhrada za Microsoft Office. Najednou se objevila možnost volby a vzniklo i konkurenční prostředí, ze kterého nejvíc profituje uživatel. 8.4 Vývoj open source softwaru V této kapitole si objasníme specifika vývoje open source softwaru, protože se od vývoje proprietárního softwaru značně liší. Eric Raymond ve své eseji The Cathedral and the Bazaar popisuje dva modely vývoje open source softwaru. První z nich přirovnává ke stavbě katedrály. Zdrojový kód je k dispozici uživatelské základně pouze při každém releasu, ale mezi releasy je k

15 15 dispozici pouze skupině lidí, kteří software vyvíjí. Podobá se to vlastně vývoji proprietárního software, pouze se zveřejňuje zdrojový kód. Druhý z nich přirovnává k bazaru. V tomto případě je zdrojový kód k dispozici všem lidem, kteří o to mají zájem neustále. Jako komunikační kanál se používá Internet a každý se může stát vývojářem nebo testerem. Existují ale některé omezení, hlavní je, že takto nelze tvořit software na zelené louce. Síla bazar modelu je spíše ve vylepšování, nacházení chyb a a jejich opravování. Proto je nutné mít nejdříve něco, co je spustitelné, případně alespoň testovatelné. Tedy první release musí člověk naprogramovat sám, nebo s týmem, bez pomoci veřejnosti. Další podmínkou je, že lidé za projektem musí vidět něco, co má smysl. Software může vypadat ošklivě, být plný chyb, ale pokud lidé uvidí v projektu něco úžasného, co je dosažitelné v blízké budoucnosti, tak se rádi do projektu zapojí. Je to ale model, který vám při dobré myšlence a kvalitním vedení dá k dispozici prakticky neomezené lidské zdroje. Nejznámější takto vyvíjený software je Linux. Jeho vývoj byl veden Linusem Torvaldsem, který sám o sobě říká, že je líný člověk a tak se jen snažil, aby nemusel dělat všechno. Zřejmě tehdy ani netušil, že se v budoucnu ukáže, jak je to velmi efektivní metoda vývoje. Do té doby se většina lidí domnívala, že vývoj komplexního softwaru vyžaduje určitou centralizaci, tak jak je obvyklé u proprietárního software, tedy že ho například vyvíjí jedna společnost. Ve společnosti je jasně dané kdo projekt povede, kdo software navrhne, vývojáři dostanou na papíře, co naprogramují, testeři ho poté otestují, vybraní lidé ho proberou se zákazníkem, zapracují se změny atd. Torvalds při vývoji Linuxu využil několik věcí, které poté Raymond ve své knize The Cathedral and the Baazar popsal jako pravidla, kterými by se měl řídit vývoj open source software. Raymond říká, že Every good work of software starts by scratching a developer's personal itch. Torvaldsovi vadilo, že operační systém MINIX, který používal byl licencován tak, že mohl být použit pouze pro výukové účely a nemohl být modifikován. Začal tedy psát vlastní operační systém, který částečně vycházel z MINIXu. Raymond definuje druhé pravidlo, které říká, že dobří programátoři ví jak kód psát, výborní programátoři vědí, jak ho přepisovat nebo znovu použít. Torvalds nezačal psát Linux úplně na zelené louce, ale nechal se inspirovat již zaběhlým operačním systémem MINIX, jehož kód ale přímo nevyužil. [9] Další pravidlo, které je typické pro open source je Release early, release often. Torvalds už od první verze (0.01) zveřejnil svůj kód a to ještě nebyl Linux ani spustitelný. Ve verzi 0.12 byl Linux kernel relativně stabilní a obsahoval několik částí, které byly napsány jinými programátory. V době největšího tempa vydával Torvalds Linux každý den. [9] Díky tomuto přístupu každý viděl, že projekt žije a že úsilí, které programátor či tester na projektu vyvine, nepřijde nazmar. a Dokonce bude i rychle zapracováno. Dále to pomáhalo motivovat vývojáře pro práci na projektu. Je pro ně

16 16 lepší, když vidí svoji práci za několik dnů v dalším vydání a nemusí čekat půl roku. Je to jeden z důvodů, proč se kolem Linuxu vytvořila tak velká skupina vývojářů. To vede k dalšímu pravidlu, které se Linuxu povedlo skvěle naplnit. Given a large enough beta-tester and co-developer base, almost every problem will be characterized quickly and the fix obvious to someone. U nás se říká, že víc hlav víc ví. V softwaru platí víc hlav, vidí více chyb. S množstvím lidí může vzniknout i mnoho problémů, především ve vývoji. Naštěstí Linux byl v jádru velmi modulární a to umožňovalo nezávisle pracovat mnoha lidem najednou. Vždy ale musí být někdo, kdo celý vývoj bude řídit. To měl na starosti právě Torvalds, který měl plnou kontrolu nad tím, co se z vyvinutých částí kódu do finální verze dostalo a co ne. Negativa plynoucí z kontroly práci velkého počtu lidí, zdaleka nepřevyšují nad pozitivy. Odpověď na otázku, jestli najde víc chyb v software 15 testerů nebo 1000 testerů je jasná. Díky tomu, že je všem přístupný zdrojový kód, tak je i ten kriticky hodnocen a podrobován testům a to od mnoha nezávislých testerů. Když se chyba najde, může ji tester sám opravit. Stejně tak může vývojář při vývoji nalézt chybu v cizím kódu. Nikdo tak nemá specifickou roli. Každý dělá to, co umí a to co ve skutečnosti dělat chce. Když se chyba najde, je velká pravděpodobnost, že někdo bude problému dostatečně rozumět a chybu opraví. A to rychleji než při vývoji proprietárního software. Existuje studie, že jsou linuxové nástroje spolehlivější oproti komerčním Unixům, a to o 4-36%. [6] Síla open source komunit Abychom ukázali, jak ohromnou sílu open source komunita má, stačí se podívat na několik výzkumů. Operační systém, tak komplexní jako Linux, stojí neuvěřitelné množství práce. Napsání celé distribuce Debian 4.0 etch včetně všech balíčků v roce 2008 by stálo skoro $13 miliard, v přepočtu skoro 240 miliard korun. [11] Ačkoli je to pouze odhad, síla která je z těchto čísel vidět je ohromná. Za Debianem nestála žádná komerční společnost, jako u jiných populárních distribucí. Vše bylo vytvořeno lidmi, kteří pracovali bez vidiny peněz. 8.5 Kde najdeme open source software Z výše uvedených specifik vývoje open source software je vidět, co každý open source projekt musí řešit. Je nutné mít místo, kde si každý může zdrojové kódy stáhnout a kde také může vložit úpravy, které na programu udělal. Dále je potřeba místo, kde mezi sebou můžou komunikovat lidé, pracující na projektu. Dále je nutné mít systém na správu chyb a jejich oprav. Pokud je projekt už ve fázi, kdy je možné ho používat, je potřeba projekt prezentovat. Pro projekt by bylo dobré mít vše na jednom místě.

17 17 SourceForge.net je platforma, která má pomáhat při vývoji open source software a stala se tedy zároveň i místem, kde je možné open source software stáhnout. Momentálně v něm existuje projektů, z nichž je větší část ve stádiu vývoje. SourceForge.net nabízí kompletní služby na kontrolu celého projektu jako zálohování, správu verzí nebo kontrolu release souborů a různé statistiky. Pro komunikaci s uživateli je k dispozici hlasování, komentáře k projektu, novinky projektu, diskuzní fórum, wiki a další. Vzhledem k popularitě je na SourceForge.net prakticky všechen open source software, co v poslední době vznikl. I proto se SourceForge.net stal místem, kde jsem většinou hledal open source software pro druhou část práce. Větší projekty mají většinou své vlastní stránky, kde můžeme vývoj softwaru sledovat, a zapojovat se do něj. To už jsou ale případy, kdy za projektem stojí větší společnost a ta chce mít nad celým procesem vývoje větší kontrolu. Takovým příkladem může být prohlížeč Mozilla Firefox nebo kancelářský balík OpenOffice. 8.6 Závěr V první části mé práce je shrnuto vše potřebné, abychom pochopili problematiku open source software. Vysvětlil jsem, jaké hlavní myšlenky a jací lidé stojí za vznikem open source hnutí. Z těchto myšlenek vznikla pravidla definovaná v Open Source Definition, která musí každá open source licence a tedy i software dodržovat. Tato pravidla jako šíření softwaru spolu se zdrojovým kódem, povolení modifikací ve zdrojovém kódu a volnost šíření softwaru dávají větší volnost uživatelům. Vytvořila také specifické prostředí pro vývoj softwaru. Uživatel se může stát vývojářem a sám si upravit software podle svých potřeb nebo může pomoci jiným vývojářům s vývojem nové funkcionality. Uživatel se může stát testerem a pomoci tak produkovat kvalitnější kód. Pokud máme k softwaru vztah, existuje velké množství možností, jak mu pomoci být ještě lepší. Tyto principy zaujaly velké množství lidí, kteří pomohli vytvořit nebo vylepšit software jako je Linux, OpenOffice.org, Mozilla Firefox a další. Je mnoho oblastí, pro které již existuje kvalitní open source software. Otázku na kterou budu hledat odpověď ale je, zda existuje i kvalitní software na pokrytí potřeb malého podnikatele.

18 18 9. OPEN SOURCE SOFTWARE PRO MALÉHO PODNIKATELE V této části své práce budu zkoumat, zda-li je open source software schopen pokrýt potřeby malého podnikatele. Abych mohl určit potřeby tohoto podnikatele a mohl se zaměřit konkrétně na jednu oblast, vybral jsem jako cílového uživatele majitele penzionu. Majitele penzionu jsem vybral hlavně proto, že jeho potřeby nelze pokrýt pouze jedním komplexním softwarem. Nejprve jsem vybíral software, který takový podnikatel může ve své práci potřebovat. Identifikoval jsem procesy, které musíme softwarem pokrýt. Hlavní proces hotelu je ubytování hostů. V této oblasti musíme zajistit celý cyklus ubytování, který začíná rezervací pokojů. Pokračuje poté příjezdem hosta a zapsáním na recepci. Proces končí zúčtováním ceny pobytu a odjezdem hosta z penzionu. Součástí penzionu je i restaurace, takže by bylo výhodné využít pointof-sale software pro koncový prodej produktů restaurace. Pro evidenci stavu skladu bude majitel penzionu potřebovat jednoduchou správu skladu. Dále bude potřebovat kancelářský balík, který využije při psaní smluv, tvorbu tabulek, grafů a prezentací. Pro správu financí využije účetní aplikaci. Základem softwarové výbavy počítače je operační systém, i ten budeme vybírat mezi open sourcem. Shrnutí softwaru, který jsem pro naše řešení hledal: Operační systém Software na správu penzionu Point-of-sale software Skladové hospodářství Účetní software Kancelářský balík V každé kategorii je na výběr z mnoho softwaru, musel jsem si tedy předem určit kritéria, podle kterých jsem se rozhodoval, zda-li software vůbec vyzkouším. Velmi důležité bylo, aby software byl už ve stádiu, kdy má nějakou stabilní verzi. Kladně jsem hodnotil velký počet stáhnutí a velký počet kladných hlasů na projektu. Zkoumal jsem všechny informace o projektu a hodnotil, jak projekt vidí ostatní uživatelé. Velkou výhodou bylo pravidelné vydávaní nových verzí a oprav. Jedním z nejdůležitějším kritérií bylo, aby software, alespoň podle poskytnutých informací, co nejpřesněji

19 19 pokrýval potřeby našeho podnikatele. Rozhodoval jsem se pouze pro software, který funguje pod operačním systémem Linux. 9.1 Operační systém Jádrem každé softwarové výbavy počítače je operační systém. Pokud jsem chtěl najít open source řešení, musel jsem také hledat open source operační systém. Jasným kandidátem je Linux a některá jeho distribuce. Rozhodl jsem se, že vyzkouším 3 distribuce: Ubuntu, OpenSuse a Fedora. Ubuntu jako zástupce všech distribucí, které jsou odvozené z Debianu. OpenSuse a Fedora jako komunitní verze populárních komerčních řešení. Všechny operační systémy jsem hodnotil podle dvou hlavních kriterií. První kritérium bylo příjemné, dobře vypadající a intuitivní uživatelské prostředí, aby majitel penzionu, který nemusí být počítačový odborník, dokázal se systémem pracovat. Druhým kritériem byla dostupnost softwaru přímo přes správce balíčků v operačním systému. Tito správci umožňují jednoduchou instalaci balíčků a hlavně poté dokáží jednoduše balíčky aktualizovat. Pro ušetření času a jednoduchost jsem operační systémy instaloval do virtuálního stroje. Díky tomu jsem bohužel musel vynechat testování Fedory, protože WmWare Player ji nepodporuje. Testoval jsem tedy nakonec pouze dvě distribuce, OpenSuse a Ubuntu OpenSuse Operační systém OpenSuse je sponzorován společností Novell a je to odnož od jejich komerční verze Suse Linux. OpenSuse oproti komerční verzi umožňuje zapojení komunity do vývoje. OpenSuse jsem bez problémů stáhl ze stránky projektu, i přes jeho velkou velikost (4GB). V nabídce bylo velké množství možností, jak obraz instalačního DVD stáhnout. Zaujalo mne, že nabídka obsahovala i stahování přes torrent. Instalace proběhla naprosto bez problémů, prakticky bez mé asistence. Jediné, co jsem musel vybrat bylo grafické prostředí GNOME nebo KDE. Vybral jsem grafické prostředí KDE, protože následující kandidát Ubuntu využívá GNOME. Uživatelskému prostředí jsem neměl co vytknout, podobá se velmi uživatelskému prostředí Windows. Chybí klasická linuxová horní lišta, místo toho má lištu spodní, kde v levém dolním rohu je menu podobné nabídce Start. Design systému, včetně ikon a oken, vypadá dobře. V základní instalaci je obsaženo vše potřebné pro použití běžným uživatelem. Správce balíčků se nazývá v OpenSuse Yast2. Obsahuje opravdu velké množství balíčků, přehledně členěných do kategorií podle využití. I přesto, že používá jiného správce balíčků než Ubuntu, ve výsledku umí oba vše, co je potřebné. Zásadní rozdíl mezi nimi není poznat. V OpenSuse se mi

20 20 líbila možnost otevření si terminálu ve složce, ve které se právě nacházím. Tuto možnost Ubuntu nenabízí Ubuntu Ubuntu je nejpopulárnější distribuce [7] a je známá tím, že je vhodná pro linuxové začátečníky. Pokud je podnikatel začátečník s Linuxem, může být Ubuntu lepší volba. Instalace Ubuntu proběhla zcela bez problémů. Po prvním restartování počítače jsem se však nemohl přihlásit jinak než v nouzovém režimu. Po krátkém hledání jsem zjistil, že problém může být v nastavení průhlednosti oken. U tak stabilní distribuce jako je Ubuntu, je tento fakt překvapující. Poté, co jsem nastavil okna jako neprůhledná, problémy přestali. Naštěstí to byl také poslední problém, který jsem s Ubuntu měl. Většina aplikací potřebná k pohodlnému běhu počítače je už v Ubuntu předinstalovaná. Uživatelské prostředí považuji za přehlednější než v OpenSuse. Stejně tak i správce balíčku Synaptic. Subjektivně musím říci, že se mi s Ubuntu pracovalo o trochu lépe. Jedinou výtku kterou bych k Ubuntu měl je, že nelze otevřít terminál v jakékoliv složce v původní instalaci a tuto možnost je třeba doinstalovat Zhodnocení Pro malého podnikatele bych vybral distribuci Ubuntu, která mi přišla o trochu příjemnější na používání. Obě distribuce jsou si ale velmi podobné a dokážu si představit, že bych jako linuxový začátečník nenašel velké rozdíly mezi žádnými z nejpopulárnějších distribucí. Ve správci balíčků jsem nenašel podstatný rozdíl, který by rozhodl. Všechny balíčky, které jsem instaloval byly dostupné v obou distribucích. 9.2 Management penzionu Nejprve jsem musel určit jaké požadavky na software pro podporu managementu hotelu jsou důležité. Software může být tlustý klient i webová aplikace. Webová aplikace je výhodná, pokud umožňuje rezervaci uživatelům přes internet. Pokud tuto možnost software nenabízí, není to nepřekonatelný problém, protože existuje velké množství stránek, které jsou schopny rezervace zprostředkovat, a můžeme pak využívat pouze ruční vkládání rezervací. Klíčovou funkčností je zarezervování pokoje. Abychom mohli zarezervovat pokoj, je nejprve nutné definovat, jaké druhy pokojů se v hotelu nachází, kolik postelí je na každém pokoji a jaké jsou ceny. Pro efektivní