V květnu mohou abilympionici změřit síly v osmatřiceti soutěžích Přehlídka dovedností zdravotně postižených bude opět v pardubické ČEZ aréně

Transkript

1 Ročík XI., číslo 6/2010 Vydává Česká abilympijská asociace, o.s. Neslyšíme, ale tacovat ás moc baví Zajímavá aktivita (eje) pro sluchově postižeé Jak roste Kosatec Říje a listopad a stavbě multifukčí budovy České abilympijské asociace Dárcovský portál: milioy opravdu potřebým Jediečý iteretový projekt pro bezpečé dárcovství str. 2 str. 3 str. 6 Prví malé ztráty Vitří svět dětí je záviděíhodý ejspíš proto, že v ěm eplatí studeé zákoy čísel a logiky. Je to pelíšek s prostorem pro fatazii sad ekoečou a když do ěj vstoupí dospělí se svými pravdami, pokaždé to trošiku zabolí Pětiletá Martika prožívala co pamatovala váočí adílku dárků advakrát: ejdřív a Štědrý de už odpolede s rodiči, pak večer a druhém koci města v domku babičky a dědečka. A právě v pěti letech zažila prví Ježíškovské dilema. Za štědrovečerího soumraku edočkavě a s apětím rozbalovala dárky pod borovičkou ve svém pokojíku. O tři hodiy později ukazovala všechu tu ádheru prarodičům. Druhou večeři spíš odbyla, roztěkaá edočkavostí, jaká překvapeí pro i připravil Ježíšek tam. Ježe když podle úsměvů kolem sebe pozala, že zacikáí zvoečku je a spadutí, ztuhla úlekem. Na okamžik. Vzápětí vyrazila a máma s tátou a babi s dědou s úžasem sledovali, jak trochu zmateě pobíhá z místosti do místosti, ukrývá balíčky a krabičky, kam se dá a přitlumeým hlasem vysvětluje: Musím to schovat, aby si Ježíšek evšiml, že už jsem ěco dostala. Třeba by mi ic edal. O chvíli později zářila pýchou, jak a tajemého adělovače vyzrála. Rok o tom vyprávěla. Každému, kdo tu povedeou historku ještě ezal. Ježe pak s ostatími prvňáčky uslyšela v družiě, že se musí začít včas s výrobou váočích dárků pro rodiče! Přiběhla domů s očima ejistýma i trošiku zrazeýma a chtěla vědět, jak že to s tím Ježíškem doopravdy je. Rodiče měli co vysvětlovat a ecítili se při tom zrova ejlíp. Dobře věděli, že jejich dítě se musí vyrovávat s prví ztrátou. O pár dí později Martika dala řeč s babičkou; aby zjistila, jestli i oa má v téhle záležitosti jaso. A je co všecho to ové své velké důvěrici podrobě vysvětlila, vzdychla hlavě pro sebe: Stejě to bylo s tím Ježíškem lepší! Ja Nouza V květu mohou abilympioici změřit síly v osmatřiceti soutěžích Přehlídka dovedostí zdravotě postižeých bude opět v pardubické ČEZ aréě 19. ročík abilympiády se uskutečí ve dech 27. a 28. květa 2011 opět v osvědčeých prostorách pardubické ČEZ aréy. Výzamou přehlídku pracovích i voločasových schopostí a dovedostí zdravotě postižeých lidí pořádá Česká abilympijská asociace (CAA). Pořadatelé pro adcházející ročík vypsali celkem 38 disciplí (viz rámeček). K tradičím se přidaly výroba šperků a origami, ukázkovou disciplíou bude síťováí, upřesil maažer abilympiády Jaromír Krpálek a dodal: Zase počítáme s oceěím jedoho z účastíků počítačových disciplí. Vylosovaý šťastlivec si domů opět odveze kvalití otebook. Opět elektroická přihláška Disciplía se uskutečí v případě, že se do í přihlásí alespoň tři soutěžící. Každý si z abídky může vybrat celkem tři disciplíy. Hodoceí disciplí provádí porota složeá ze tří rozhodčích. Obecá pravidla i popis jedotlivých disciplí už teď ajdete a kde budou prů- Do ového roku vám, milí čteáři, přejeme pevý led pro brusleí mezi ástrahami všedího de a kvalití lyže pro udržeí rychlého životího tempa. Buďte v dobré kodici! Česká abilympijská asociace a redakce Abilympijského zpravodaje běžě zveřejňováy všechy potřebé iformace a aktuality. Na adrese je třeba vyplit elektroickou přihlášku do soutěže, uzávěrka je 1. duba Účastický poplatek čií 600 koru pro soutěžícího i doprovod, bez požadavku a ubytováí se sižuje a 300 koru. Už teď orgaizačí výbor pracuje a sestaveí pestrého doprovodého programu, počítá s oblíbeým posezeím v sobotu večer v Třebosicích. Zároveň s abilympiádou v ČEZ aréě opět uspořádá spolupracující pardubická agetura Parexpo výstavu Abi-Reha zaměřeou a moderí rehabilitačí a kompezačí pomůcky, kosmetické přípravky a také stáky chráěých díle s ručími výrobky zdravotě postižeých lidí. (Pokračováí a str. 3) Vyhlášeé disciplíy Aražováí květi ikebaa Aražováí květi západí styl Aražováí suchých květi Batika Cukrářství Drátováí Drháí Dřevořezba Elektroická motáž Fotografováí Háčkováí Keramika Košíkářství Malba a hedvábí Malba a sklo Malováí a kamey Mechaická motáž Návrh plakátu Origami kresba: Marie Štěpáková Paličkováí Patchwork Pleteí Počítačová editace textu Počítačová sazba a grafika Programováí Recyklace odpadu Studeá kuchyě Šití dámského oděvu Techická ilustrace Tvorba www stráek Ubrousková techika Výroba ábytku Výroba svíček Výroba šperku Vyřezáváí ovoce a zeleiy Vyšíváí Zdobeí kraslic Zpracováí dat

2 Straa 2 Vážeí čteáři, v ruce právě držíte šesté, posledí číslo Abilympijského zpravodaje. Tedy letos posledí: my už chystáme další čláky o životě lidí se zdravotím postižeím. Zkrátka jedeme dál! Z ečetých, ale pozitivích ohlasů víme, že oviy České abilympijské asociace považujete za ispirativí a zajímavé. A tak si vás dovolujeme poprosit: Podpořte libovolou částkou jejich vydáváí! K tomuto účelu vám poslouží přiložeá složeka. Je malým zázrakem, že Zpravodaj existuje už jedeáct let. Nikdy ebyl dotová ze státích, regioálích ai evropských peěz. I proto jsme vám vděči za každou pětikoruu. Tušíme, že zázraky se dějí. A ezabráí jim ai vleklá ekoomická krize. (red) Při platbě bakovím převodem prosím vyplňte a platebí příkaz variabilí symbol uvedeý a složece. Politici částečě ustoupili átlaku občaské společosti Ještě ež skočilo léto, achystala ová vláda pro občay balík úsporých opatřeí. Proti samotému faktu, že je uté sížit výdaje ze státího rozpočtu v době, kdy v zemi trvá ekoomická krize a roste její gigatický zahraičí dluh, elze ic amítat. Zarážející byl ale způsob, jakým vláda chtěla svůj záměr prosadit v parlametu. Kokrétím příkladem budiž ávrh v oblasti sociálích dávek. Miistr práce Jaromír Drábek přišel s požadavkem a úplé zrušeí sociálího příplatku a a sížeí příspěvku a péči obojí se bezprostředě týká životí úrově zdravotě postižeých lidí. Zdůvodil to koaličí dohodou a programem vlády, který musí respektovat. Avšak a připomíkové řízeí, tedy a áš kometář zákoem daou možost, aby se k ávrhu vyjádřily klíčové humaitárí orgaizace a ásledě proběhla důkladá diskuse o jejich argumetech, kabiet vyhradil pouhých ěkolik dí! A tak Národí rada osob se zdravotím postižeím musela řešit situaci pod velkým tlakem. Ale zvládla to. Její předseda Václav Krása vedl během září a říja iteziví jedáí s miistrem i poslaci. Vysvětloval jim, že zrušeí sociálího příplatku by zamealo drastické sížeí životí úrově zejméa pro rodiy, které doma každodeě pečují o zdravotě postižeé dítě či děti. Usilově pracovala i expertí skupia Národí rady. Veřejost pak vstřícě zareagovala a její petici požadující zachováí sociálího příplatku a citlivější přístup k příspěvku a péči: od půlky září do koce říja ji podepsalo téměř 20 tisíc lidí. Výsledkem téhle sahy, kterou lze esporě považovat za zdařilý átlak občaské společosti a politiky, je zachováí sociálího příplatku. Poslaecká sěmova ho schválila svým pozměňovacím ávrhem 2. listopadu. Te umožňuje, aby i v roce 2011 mohly o příplatek požádat rodiy, které se dostaou v průběhu roku do situace, jež zakládá árok a jeho získáí (zejméa kvůli hmotým poměrům a kvůli tomu, že ejméě jede čle rodiy má zdravotí postižeí). Příspěvek a péči v I. stupi však bude od ového roku síže. Sečteo a podtržeo. Vláda v čele s premiérem Nečasem a miistrem Drábkem v miulých týdech předvedla arogatí jedáí ve stylu své ávrhy si prosadíme, aiž bychom diskutovali s lidmi, kterých se týkají. A občaé získali jasý důkaz, že vhodě pojatá a itezivě rozvíjeá aktivita může přiést úspěch. Zkraje listopadu miisterstvo práce zovu ukázalo, jak si představuje správou politiku zaměřeou a zdravotě postižeé občay. Tetokrát šlo o příspěvek a provoz motorového vozidla. V rozporu se závazým slibem, že bude síže pouze v letoším roce, Drábkovo miisterstvo svéhlavě poslalo do parlametu ávrh, aby byl kráce i v roce A Národí rada opět vyzvala občay k důrazému protestu... Neí divu, že ti, kdo a jaře zvolili do parlametu ové tváře a ové stray, ztrácejí aději, že se dočkají férovějšího politického stylu. Miloš Peliká Omluva, kterou si České dráhy měly raději odpustit Mobilí zvedací plošia ve staicích Třiec, Plzeň a Horažďovice (předměstí) je do odvoláí mimo provoz. Děkujeme za pochopeí. Za vziklé potíže se omlouváme. ozámeí Českých drah a vývěsce a hlavím ádraží v Brě, říje 2010 Už ěkolik let se České dráhy dohadují se Správou železičí a dopraví cesty, kdo má provozovat mobilí zdvihací plošiy. Jde o pomůcku pro vozíčkáře, kteří chtějí cestovat vlakem, v ěmž eí ízkopodlaží či vlastí plošiou vybaveý vagó. Zatímco a regioálích tratích postupě přibývají ízkopodlaží lokálky s bezbariérovou toaletou (apř. motoráky Regioova), většia rychlíků a hlavích trasách dosud má zastaralé vagóy. Ač jsou ěkteré z těchto vozů vyhrazey pro vozíčkáře, málokdy mají vlastí hydraulickou plošiu: vozíčkář je obvykle odkázá a existeci zdvihací plošiy a ádraží. České dráhy touto pomůckou vybavily více ež 80 staic. Vesměs jde o velká ádraží, kde je ejvětší zájem vozíčkářů o cestováí vlakem. Plošiy jsou však poruchové a zejméa večer či v oci k im bývá problém sehat obsluhu... Lze pochopit, že se ČD saží odpovědosti za údržbu a obsluhu ploši zbavit: hlavím důvodem je ejspíš saha ušetřit peíze. Obě stray během sporu vytahují pádé argumety a řešeí je v edohledu. Zato se objevují porouchaé plošiy, které jsou dlouhé týdy mimo provoz. Jak vido z jejich ozámeí, České dráhy dovedou poděkovat cestujícím za pochopeí a omluvit se za vziklé potíže. Ale kolik zklamaých či aštvaých vozíčkářů má pro takovou omluvu pochopeí? Dvě velké firmy se hádají a tělesě postižeý zákazík, který je chce, aby mu železice posloužila, se krčí v koutku. Taková je realita a pražcích ového tisíciletí. Neslyšíme, ale tacovat ás moc baví! Dosavadí ázory přízivců taečího uměí se sluchovým postižeím, čleů kroužků Deaf- Dace, lze shrout do slov tvořících titulek čláku o zajímavé aktivitě jazykového cetra Ulita, součásti Středí školy, Základí školy a Mateřské školy pro sluchově postižeé v pražské městské části Radlice. Kroužky ejsou ovšem uzavřey ai slyšícím zájemcům a eí ai taxativě staoveo početí zastoupeí eslyšících a slyšících, eslyšící ale mají začou převahu. Zhruba čtyřicet taečíků z Prahy a ejbližšího okolí se od září pravidelě schází pod vedeím vyškoleých lektorů každý týde ve středu a ve čtvrtek v prostorách zmíěé školy, aby proikli do tajů apř. břiších, afro ebo latiskoamerických taců, hip hopu ebo zumby (ový dyamický fitess program s prvky aerobího cvičeí a latiskoamerických i jiých taců), ale také baletu. Výuce taečích stylů byly věováy prví dva měsíce, dále se pokračuje v duchu dvou vybraých taců, kokrétě streetdace a cotemporary dace. V kurzech, které jsou zdarma, se účastíci také dozvědí mohé o vziku jedotlivých taců a zhlédou i růzé praktické ukázky v podáí zámých taečíků. Vrcholem bude vystoupeí v jedom z pražských divadel. Pro mimopražské zájemce se orgaizují víkedové kurzy, které obsahují vybraé části celoročích. Kurzy jsou relativě aplěy, ale stále je možé se a ěkterý z ich prostředictvím u deafdace@jculita.cz dodatečě přihlásit. Propagace projektu samozřejmě prvořadě směřuje k eslyšícím Dát prádlo do pračky, vyžehlit, roztřídit a ramíka a abízet v obchodě. Pro řadu lidí rutií záležitost, pro patáct zaměstaců ového obchodu Secod help v pasáži plzeňského Domu kultury Iwest je to životí šace. Pro zdravotě postižeé je to totiž možost vydělat si ěco avíc k ivalidímu důchodu a začleit se do společosti. Secod had s textilem v Plzi zřídila obecě prospěšá společost Možosti tu jsou. Bariéry svého metálího hadicapu zde při čtyřhodiové směě překoávají i Eva a Petr. Oběma je třicet let. Zacvičovala jsem se od 13. říja a myslím, že mi to šlo dobře. Srovávám tady dámské obleky, osím věci do kabiky, říká Eva Burkovská. Předtím pracovala ve chráěé dílě kaváry Kačaba. Tam mě to bavilo ejvíc, ale tady se mi líbí taky. Učila jsem se v Křimicích a kuchařku, ale to už si edovedu představit. Bylo to těžký, přizává sympatická Eva. S duševí poruchou musí bojovat také Petr Strádal. I o práci zvládá, ačkoliv je to jeho prví. Byl jsem v ivalidím důchodu a také vyučoval v chráěých osobám. Jako ejlepší iteretový iformačí zdroj (vč. spousty fotografií) se dosud jeví facebooková skupia DeafDace. Iformace o projektu vč. aktualit, růzých zajímavostí, fotografií, videí apod. přiáší adresa jculita.cz. Samozřejmě o ěm iformují také jié iteretové doméy pro eslyšící jako apř. či Středí škola, Základí škola a Mateřská škola pro sluchově postižeé (tel./fax: , , ; www. sksp.org) sídlí a adrese Výmolova 169, Praha 5 je to a dohled od staice metra B Radlická, spojeí s cetrem města obstarává také tramvaj číslo 7. Jazykové cetrum Ulita ( kokrétí výstup z projektu JPD3 ze srpa 2006) fuguje od úora 2008 jako staice zájmových čiostí s aktivitami především pro eslyšící a edoslýchavé děti, mládež i dospělé a také pro vyučující žáků a studetů se sluchovým postižeím. Kromě řady jazykových kurzů připravuje mj. i idividuálí kurz matematiky ebo kurz kreativího tvořeí pro děti a jejich rodiče. Na iteretu se podrobě představuje a adrese www. jculita.cz. (mk) Símky odshora: Ukázková hodia baletu Kurz bez rozlišeí stylů pro ejmladší děti Ukázková hodia streetdace Zdravotě postižeí ašli práci v obchodě Secod help dílách sdružeí Ledovec. Ale do ormálí práce jsem echodil, rozkoukávám se, vysvětluje Petr. Nejhorší je pro ěj prý komuikace se zákazíkem, kterou chce zlepšit. Vedoucí obchodu Natalija Peve zaměstace chválí. Myslím, že to všichi zvládají zatím dobře. Na to, že většia pracuje poprvé, je to skvělé, říká Natalija. Každý dělá je to, a co stačí. Obchod je sociálí firma, která si a sebe musí po dvou letech provozu vydělávat, uvádí maažer projektu Eduard Řezíček. Na prví dva roky dostal projekt čtyři milioy koru z operačího programu Lidské zdroje a zaměstaost určeé pro tréik pracovíků, jejich asistety a ergoterapeuta. Potýkáme se s ezájmem firem zaměstávat absolvety programu pracoví rehabilitace, který máme v kavárě Kačaba, osvětluje Řezíček ápad založit sociálí firmu. Na rozdíl od kaváry, která poskytuje hadicapovaým je ročí tréik, zde mohou lidé pracovat trvale. Síť obchodů chceme postupě rozšiřovat, dodává Řezíček. (jp)

3 Velký zájem o veletrh Medical Fair Bro Je vzděláváí pro osoby se zdravotím postižeím dostupé? Tematická koferece s ázvem Dostupost vzděláváí pro osoby se zdravotím postižeím v Pardubickém kraji se uskutečila v poloviě listopadu v pardubickém sídle kraje. Pardubický kraj ve spolupráci s krajskou radou osob se zdravotím postižeím v současosti připravuje ovelu krajského pláu vyrováváí příležitostí pro občay se zdravotím postižeím. A chceme, aby áplň této ovely mohli maximálím možým způsobem ovlivit ti, kterých se bude týkat ejvíce občaé s hadikepem, pracovíci speciálích škol, poskytovatelé sociálích služeb, eziskové orgaizace a další. Proto jsme se rozhodli uspořádat seriál tří koferecí a věříme, že z diskuse s jejich účastíky vyplyou smysluplé podklady pro tvorbu zmíěé ovely, popsal cíl koferece áměstek hejtmaa Roma Líek. V Pardubicích se diskutovalo zejméa o dostuposti speciálího školství v kraji, odstraňováí bariér ve školách či o zkušeostech s itegrací dětí se zdravotím postižeím do školích kolektivů. Řeč byla také o edávo podepsaém memoradu o spolupráci mezi Asociací krajů ČR a Národí radou osob se zdravotím postižeím ČR. Obě stray se v ěm mj. zavázaly k diskusi a ke spolupráci a tvorbě strategických materiálů a tato koferece tedy text memorada bezezbytku aplila. (fr, mag) (Dokočeí ze str. 1) Na všechy dotazy související s 19. ročíkem abilympiády odpoví Alea Krpálková a u abilifo@ abilympics.cz a a telefoím čísle Už ěkolik let patří abilympiádě výsosté místo v sezamu pardubických výzamých a tradičích akcí, ve kterém figurují apř. Velká pardubická, Zlatá přilba, divadelí Grad Festival smíchu ebo meziárodí festival šachu a her Czech Ope. Těsě před říjovými komuálími volbami schválila kočící rada města ový sezam výzamých a tra- Meziárodího veletrhu Medical Fair/Rehaprotex Bro se v říju zúčastily bezmála čtyři tisíce zájemců. K odborým doprovodým akcím s ejvyšší účastí patřila koferece Město bez bariér pořádaá Národí radou osob se zdravotím postižeím ČR. Popatácté se součástí veletrhu stal projekt Pro Váš úsměv ejvětší tuzemská prezetace evládích eziskových orgaizací a chráěých díle spojeá s poradestvím, semiáři a pódiovým programem pro ávštěvíky. Veletrh jako každý rok obohatila soutěž o ejlepší vystavovaé expoáty. Cey Medical Fair Award byly vyhlášey a předáy a slavostím večeru v pavilou V. Mezi oceěými byla i společost Otto Bock ČR, která uspěla s elektrickým vozíkem C1000 DS ěmecké firmy Otto Bock Health- Care. Vozík zaujal porotu iovativím řešeím podvozku a ovládáí i možostí apojeí a další techologické celky v domácosti. Vozík se plě přizpůsobí potřebám pacieta a dopřeje mu ezávislost. Oceěá společost představila svoji abídku i a aší abilympiádě letos v květu. Odborá porota udělila také mimořádé oceěí hodotitelské komise a geerálího ředitele společosti Veletrhy Bro. Získala je společost Car Club za vůz Škoda Auto Hady. Vozidlo je společým projektem společostí Škoda Auto a Car Club zaměřeým a cíleý rozvoj dopraví mobility osob se zdravotím postižeím v České republice. Jedá se o uikátí a komplexí pomoc hadicapovaým občaům zahrující poradeství, idividuálí adjustaci vozu i celý balík souvisejících služeb. (fr) Sdružeí Asistece burcuje občay: Kdo, když e my? A kdy, když e teď? Otevřeým, velmi podětým dopisem městské radě upozorilo sdružeí Asistece a evyhovující stav veřejé dopravy v Praze. Ve středu 20. říja tak avázalo, v klíčovém období komuálích voleb a ásledého vyjedáváí a magistrátu, a Když mají téměř kompletě bezba- své úspěšé aktivity v této riérovou veřejou dopravu Vídeň, oblasti: zejméa a srpovou Barceloa, Kodaň, Michov či Helsiky, proč by ji emohla mít Praha? Revolutio. Té premiéru filmu Prague Needs se zúčastili všichi hlaví kadidáti a pražského primátora, kteří slíbili, že se problematika bariér ve veřejé dopravě stae pro jejich stray prioritou. Ve středu 10. listopadu se ve staicích metra koala veřejá podpisová akce ke zmíěému dopisu. Citujeme z ěj: Z každodeích zkušeostí cestujících i z výsledků čiosti pracoví skupiy při magistrátu Pro Prahu bezbariérovou vyplyulo ásledujících sedm ejpalčivějších problémů: 25 bariérových staic metra; desítky tramvajových zastávek s výstupem do vozovky; ízké proceto bezbariérových vozů tramvají a autobusů; bariérové a úzké ostrůvky tramvajových zastávek; mezera mezi ástupištěm a vozem metra; edostatečé začeí bezbariérových vstupů do metra; chybějící vodící liie pro evidomé a ástupištích metra. Následuje požadavek, aby se řešeí zmíěých edostatků objevilo v programovém prohlášeí Rady hlavího města Prahy. Plé zěí dopisu ajdete a podepsat ho můžete a strákách Tamtéž je zveřejě i sezam sigatářů, jichž bylo k 23. listopadu více ež 4 tisíce. Ivalidé budou koečě smět parkovat i jide v EU Čeští ivalidé budou mít po dvaácti letech čekáí stejá práva jako obdobě postižeí lidé v ciziě. Budou moci totiž zaparkovat a jim vyhrazeých místech i za hraicemi své země, aiž by riskovali pokutu či odtažeí vozu. Po mohaletém otáleí totiž i Česká republika zavede takzvaou evropskou parkovací kartu, tedy celoevropský průkaz pro ivalidy, který bez problémů uzávají ve všech čleských zemích Uie. To se edá říci o současém českém ozačeí ivalida, které přečetli jsme za vás eí pro zahraičí policisty žádým dokladem. Zavedeí evropské parkovací karty i v Česku je zakotveo v seátorské ovele siličího zákoa, která yí prochází schvalovacím procesem v Poslaecké sěmově, přibližuje situaci mluvčí miisterstva dopravy Karel Hazelka. Kromě koce šikay českých ivalidů v zahraičí by měla ová parkovací karta také výrazě omezit zeužíváí ivalidích průkazů. Na evropské kartě jsou kokrétí idetifikačí zaky jako fotka a acioále vlastíka, čímž by se podle me zeužíváí velmi omezilo či zcela elimiovalo, tvrdí Josef Stiborský, prezidet Sjedoceé orgaizace evidomých a slabozrakých ČR. Novika má však i slabiy. Seátoři totiž kartu přisoudili je tělesě a metálě postižeým, čímž popudili apříklad evidomé. Pro ás je to epřijatelé. Chceme, aby kartu dostali všichi lidé, kteří mají průkaz ZTP a ZTP-P, což jsou lidé s vážým zdravotím postižeím, žádá Stiborský. (Lidové oviy, ) V květu mohou abilympioici změřit síly... dičích akcí města Pardubic a opět mezi ě abilympiádu zařadila. Koečé rozhodutí o přiděleí fiačí dotace je ovšem plě v kompeteci ového, 39čleého zastupitelstva, které bude schvalovat rozpočet a rok Věříme, že aše akce zůstae i adále pro Pardubice akcí z kategorie vrcholých, řekla Zpravodaji Ivaa Dolečková, ředitelka pořádající CAA, která zároveň prozradila, že o záštitu požádají ovou pardubickou primátorku Štěpáku Fraňkovou, hejtmaa Pardubického kraje Radko Martíka a miistra práce a sociálích věcí Jaromíra Drábka. (fr, mk) Straa 3 Jak roste Kosatec Letoší rok uzavře Česká abilympijská asociace (CAA) aposled v prostorách v ulici Jaa Palacha, te příští už bude bilacovat v ovém prostředí. V areálu bývalých tiskáre ve Sladkovského ulici se staví Itegračí cetrum sociálích aktivit v Pardubicích, které bude mít ázev Kosatec. Projekt CAA je součástí Itegrovaého pláu rozvoje města a ahradí stávající, už evyhovující prostory. Stavba je fiacováa z Regioálího operačího programu regiou soudržosti Severovýchod, výrazou měrou se a ěm podílí i Magistrát města Pardubic a státí rozpočet České republiky. Výběrové řízeí a stavbu vyhrála mezi pěti uchazeči hradecká firma Stako, která se opravdu čií. Budova roste rychlým tempem, což dokumetuje další série časosběrých símků Aleše Formáka. Přijatý harmoogram by měl být dodrže: a koci leda bude vyhlášeo výběrové řízeí a zařízeí kaceláři, v dubu se počítá s kolaudací a ásledě by se měla orgaizace začít stěhovat do ových prostor. Slavostí otevřeí ového zařízeí má termí a začátku měsíce září Prostor zde ajdou sociálí rehabilitace, voločasové aktivity, osobí asistece, příprava k práci a další. Měly by tu však být i chráěé díly, recepce, restaurace, kuchyň a prodeja, kde budou pracovat lidé s postižeím, projekt pamatuje i a společeský sál a budou tu i tréikové byty. Nové zařízeí by však emělo sloužit je zdravotě postižeým, ale i zájemcům z řad široké veřejosti. (fr)

4 Straa 4 V letoším roce poskytly fiačí příspěvky a aktivity České abilympijské asociace opět také mohá města a obce, a to eje z Pardubického kraje patří jim za to upřímé poděkováí. Pro chvíle oddechu Pardubický kraj Bítovay bylay ČERNÁ U BOHDANČE dašice dolí roveň dolí ředice dříteč horí jeleí chrudim chvaletice kočí kostěice KŘIČEŇ libišay moravay asavrky opatovice ad labem ostřešay přelouč ráby rozhovice rybitví sezemice slatiňay srch Řekěte sami, ebyla by to v určitých případech ideálí áhrada asistečího psa? srojedy veselí Královéhradecký kraj bolehošť pecka staré hradiště vlčí habřia ČERNožice smiřice staré ždáice vysoké mýto Jakovice labské chrčice Mikulovice Němčice prachovice rabštejská lhota Řečay ad Labem dobré vamberk třemošice dobruška Kulturí a sportoví adace města Náchoda valy Středočeský kraj poděbrady ličo Tajemý svět zvířat prakticky každodeě ás ěkterý zástupce živočišé říše udiví ěčím, co bychom od takového tvora ai ve su ečekali. Do tajeky této křížovky jsme zařadili tropický druh prasete z jihovýchodí Asie, jehož euvěřitelé schoposti a dovedosti většiu z ás patrě překvapí. Toto velmi ohrožeé zvíře se jmeuje (tajeka) celebeská, což se dá volě přeložit jako rohaté prase. Mezi emohými zoologickými zahradami, kde ho lze spatřit, patří také dvě aše, děčíská a jihlavská. V Děčíě si u výběhu můžete mj. také přečíst: Neí jistě bez zajímavosti, že tato prasata předčí svou iteligecí psa. Tuto vlastost eustále dokazují ovými kousky, které je ikdo eučí. Otevřou dveře, odesou ářadí či budu, u které důkladě prohledají kapsy, rozváží tkaičky u bot ošetřovateli, který se zatím již po ěkolikáté saží ajít ěco, co tito všetečkové zašatročili. Vodorově: A. Pobídka; tajeka. B. Mořská vydra; rekrut. C. Irský herec; ruka. D. Začka apostilbu (starší jedotka světelého jasu); příslušík staroslovaského kmee; chorvatské letovisko. E. SPZ Rychova ad Kěžou; český filmový režisér; domácké žeské jméo. F. Romeova milá; jméo televizí postavy; solmizačí slabika. G. Jméo módí ávrhářky Fišárkové; domlouvat se. H. Český malíř; šašek. I. Řeka a stát v USA; aglická zkratka pro zesilovač s tuelovou diodou. Svisle: 1. Cizí mužské jméo; listatý strom. 2. Severské mužské jméo; citoslovce zakleí; citoslovce pousmáí. 3. Alumiiová fólie pro baleí pokrmů; čerý pták. 4. Mužský zpěví hlas; pražský strojíreský podik; státí pozávací začka letadel Tuiska. 5. Cizí žeské jméo; biblický mořeplavec; titul ěkterých idických paovických rodů. 6. Iiciály herečky Bardotové; části římských obytých domů; vyjádřeí poměru. 7. Meziárodí kód Íráu; směr buddhismu; meziárodí kód letiště Dakar. 8. Egyptský bůh; druh atilopy; rusky ebo. 9. Balkáská řeka; obdržet. 10. Předložka; bol; úděl. 11. Javor (botaicky); žeské jméo. Pomůcka: Akbar, asb, Iška, TDA, Ua. (mk) Najdete v ás vždy spolehlivého partera firma zaměstávající více ež 50 % osob se zdravotím postižeím dlouholetá praxe se zaměstáváím zdravotě postižeých abídka služeb a zboží formou áhradího plěí pečlivost a zodpovědost při veškeré čiosti dodávky a servis výpočetí techiky školeí a vzděláváí v oblasti iformačích techologií správa a digitalizace archivů zasilatelství, kompletace a realizace zásilek Rokycaova Pardubice tel.: web: ifo@k2p.cz ING. JOSEF JAVŮREK, PROJEKČNÍ KANCELÁŘ vodí hospodářství, stavby a ochrau a tvorbu životího prostředí ACTIWO Pardubice Silak Chrudim

5 Straa 5 Elektráry Opatovice, a.s. jsou jedím z předích dodavatelů eergií v České republice. Rozhodující čiostí společosti je výroba, dodávka a prodej elektrické eergie a tepla. Základím výrobím zdrojem je elektrára Opatovice, společost dále provozuje v Hradci Králové, Pardubicích a Chrudimi záloží zdroje tepla. Soustava zásobováí teplem elektráry Opatovice čítá co do její délky přibližě 290 km tepelých sítí a teplo z í odebírá více ež 59 tisíc domácostí v regiou Hradec Králové Pardubice Chrudim a dále ěkolik stovek odběratelských subjektů z kategorie průmyslových objektů, správích, obchodích, sportovích, zdravotických a kulturích zařízeí. V rámci svého firemího dárcovství se společost ve výše uvedeém regiou zaměřuje a podporu charitativích a sociálích projektù, zdravotictví, kultury a a podporu školství, dětí a mládeže. Více a Lučí Pardubice tel.: fax: tel.: fax: sezzam@sezzam.cz Jiří Hájek, Smiřice Ig. Marti Tomášek, Lázě Bohdaeč Petr Kotýek, Pardubice Pardubická Opatovice ad Labem Foxco je meziárodí společost s pobočkami po celém světě. Její hlaví sídlo je a Tchaj-wau. Foxco je registrovaá obchodí začka společosti Ho Hai Precisio Idustry Co., která se stala uzávaým globálím lídrem v poskytováí kompletích řešeí v oblasti IT a produkce spotřebí elektroiky včetě výroby součástek pro komuikačí a elektroická zařízeí. Foxco se umístil a 17. příčce v žebříčku TOP 100 IT společostí časopisu Busiess Week. Prví regioálí výrobí cetrála Foxco byla v České republice založea v roce Prví výrobí prostory vzikly v Pardubicích společě s regioálí prodejí kaceláří v Praze. V pardubickém závodě je v současé době zaměstáo 4000 zaměstaců. Sídlo společosti: Foxco CZ, s.r.o. U Zámečku Pardubice tel.: , zamestai@foxco.cz Již v roce 2008 byl zaháje další provoz v ovém výrobím komplexu společosti v Kuté Hoře v městské části Karlov pod ázvem Foxco Techology CZ, s.r.o. Primárí zaměřeí kutohorského závodu směřuje k výrobě a testováí LCD produktů, ale i jiých ových produktových řad a výrobích techologií. V kutohorském závodě je v současé době zaměstáo 850 zaměstaců. Sídlo společosti: Foxco Techology CZ, s.r.o. Karlov Kutá Hora tel.: Bratr. Veverkových Pardubice ifo@digisvet.cz 4 WEBHOSTING 4 INTERNETOVÉ OBCHODY 4 PROFESIONÁLNÍ WWW PREZENTACE Dašická Pardubice Společost abízí: v práci v dyamické meziárodí společosti s ejmoderějšími techologiemi v perspektiví a stabilí zaměstáí v motivující fiačí ohodoceí v perspektivitu profesího a kariérového růstu v závodí stravováí v možost dalšího vzděláváí (kurzy AJ a práce a PC apod.) v atraktiví balíček zaměstaeckých výhod Foxco CZ se za dobu své působosti v Pardubicích stal výzamým parterem města. Pravidelě podporuje sdružeí pečující o zdravotě postižeé občay a orgaizace pro výchovu a vzděláváí mládeže. tel.: Ostřešay Pardubice tel.: jigs@jigs.cz ING. JAN PROCHÁZKA ELIS mr system TEPOSTOP, společost s ručeím omezeým Nový Dvůr 938, Heřmaův Městec tel.: fax: bohuek@agrometall.cz Láy a Důlku Pardubice tel.: Vodáreská Pardubice-Nemošice telefo: obchod@abk.cz letiště obj. č Hradec Králové tel: mob.: stibor@strojcetrum.cz Pardubice, Zeleé Předměstí, Jaa Palacha č. p. 1552, PSČ tel.: fax: ekut@czechisurace.cz Jaa Palacha 1753, Pardubice tel./fax: plastmot@sezam.cz tel.: Továrí Prachovice V Tejecku 175, Chrudim tel./fax: tel.: gipsmot@gipsmot.cz Rokycaova 114/IV Vysoké Mýto tel.: seedservice@seedservice.cz Chrudimská Pardubice telefo: fax: maro@maro.cz web:

6 Straa 6 Volba evidomého seátora si vyutila řadu změ a úprav Dosud epozaá situace astala v horí parlametí komoře po ozámeí výsledků říjových voleb 27 ových seátorů. Jedím z ich se totiž stal Mila Pešák (v letech čle Vládího výboru pro zdravotě postižeé občay), historicky prví evidomý seátor. Jeho zvoleí zároveň zamealo provedeí ezbytých změ, především v orgaizaci jedotlivých zasedáí. Asi ejvětší problém představoval jeho požadavek, aby s ím a jedáích byl přítome asistet. S tím ale dosud jedací řád, což je záko, euvažuje, proto by muselo jeho ové zěí projít schvalovacím procesem. Nakoec se ale ašla jedodušší cesta k vyřešeí tohoto problému, který spočívá v zásadě v tom, že asistet emůže sedět v sále mezi seátorskými lavicemi, ale v místech určeých pro zaměstace orgaizačího odboru, steografy apod. V takovém případě rozhoduje vedoucí Kaceláře Seátu. Rozhodutí o způsobu, který se akoec zvolí, bylo ovšem plě v kompeteci seátorského klubu, jehož je Mila Pešák čleem. Všechy další oviky spadaly do kategorie techického zabezpečeí. Jedalo se prakticky o ákup pomůcek (samozřejmě z fiačích prostředků Seátu), které evidomí obecě potřebují pro usaděí orietace v iformacích: speciálí počítač, čtečku pro evidomé a tiskáru s Braillovým písmem, která ale musí být coby poměrě hlučé zařízeí umístěa v ochraé skříi z důvodu alespoň částečého ztlumeí. Vyřešit se muselo také hlasováí, eboť hlasovací zařízeí emělo dosud popisky ANO a NE v Braillově písmu. Sám Mila Pešák se ejdříve ze všeho začal sezamovat se svým ovým pracovištěm, kde by měl strávit příštích šest let. Ve vyjádřeí pro televizí zpravodajství počátkem listopadu řekl: Většiou to fuguje tak, že si prostor dvakrát ebo třikrát projdu a vím. V českých ovodobých dějiách a rozdíl apř. od západoevropských eí obvyklé, aby ve vysokých státích fukcích či v zákoodárých sborech působily osoby s viditelým zdravotím postižeím. Prvím takovým vysokým státím úředíkem byl bývalý šéf Nejvyššího kotrolího úřadu Lubomír Volejík, který používal z důvodu závažého oemocěí hůl. Zapomeout emůžeme ai a dva vozíčkáře bývalou miistryi zdravotictví, poslakyi a yější seátorku Daielu Filipiovou a současého předsedu Národí rady osob se zdravotím postižeím ČR Václava Krásu, který byl poslacem deset let. Ze západí Evropy pouze jedo jméo: David Blukett, britský miistr školství a práce a později vitra z počátku tohoto desetiletí, byl evidomý a a schůze vlády ho doprovázel vodící pes. (mk) V tomto čláku ahlédeme do publikace Bezbariérová doprava od Jaroslava Matušky z Uiverzity Pardubice, o které jsme psali v miulém vydáí Zpravodaje. Zaměříme se a kapitolu, v íž autor a základě podkladů z odboré literatury, od odboríků z uvedeých zemí aebo i a základě svých zkušeostí popisuje rozdílé defiice a výklady pojmů bezbariérovost, příp. přístupost v devíti státech Evropy. Pět z ich přitom defiice do své legislativy taxativě zapracovalo (ať relativě exaktě, ebo spíše obecě), ve zbývajících státech se tyto pojmy v legislativích předpisech evyskytují, ale přesto jsou zcela běžě používáy. Legislativy s defiicí Chorvatská příslušá vyhláška defiuje pojem přístupost jako výsle dek aplikace techických řešeí v avrhováí a realizaci objektů, které osobám ivalidím i osobám s omezeou mobilitou zajistí přístup, pohyb, pobyt a pracoví čiosti v těchto objektech bez potíží a a stejé úrovi jako ostatím osobám. Oproti aší Rozum zůstává stát Asi dvaáctiletý chlapec miulý měsíc apadl třicetiletého vozíčkáře v Praze 9. Nejdříve ho shodil a zem, pak do ěj začal kopat a akoec mu ukradl příručí tašku s doklady, mobilím telefoem a asi 1200 koruami. Z místa pak utekl. Krimialisté yí po pachateli pátrají. Národí rada osob se zdravotím postižeím ČR (NRZP) chce tvrdší tresty, protože teto případ eí ojediělý. V dubu roku 2007 dosud ezámý pachatel v Praze 6 přepadl dalšího muže a vozíku a zmocil se jeho peěžeky. Na útěku se ještě pokusil okrást kolemjdoucí důchodkyi. Zabráili mu v tom ale pracovíci pečovatelské služby, které okradeý přivolal. Letos v červeci zase brutálě apadl muž evidomého člověka ve staici metra B Národí třída. Slepec utrpěl zraěí a hlavě a v obličeji a byl v šoku. Policie údajého ásilíka zadržela. NRZP v reakci a podobé útoky opakovaě vyzvala politiky, aby se zasadili o zvýšeí trestí sazby za agresiví útoky vůči lidem se zdravotím postižeím. Pade apel a úrodou půdu? (red) Jede pojem a tolik defiicí vyhlášce jsou požadavky v í uvedeé povié apř. pro přístupy do bazéů či a pláž, pro veřejé telefoí automaty, bakomaty, vývěsky ebo i pro orietačí pláy uvitř budov, více se v í také pamatuje jedak a osoby se sluchovým postižeím a jedak a prostředí a pracovištích. V Německu se za bezbariérové (bezbariérovost=barrierefreiheit) považují takové stavby, zvláští zařízeí, dopraví prostředky, techické předměty, iformačí systémy, akustické i vizuálí zdroje iformací, komuikačí zařízeí a ostatí předměty deí potřeby, které jsou pro postižeé osoby přístupé a použitelé běžým způsobem bez zvláštích potíží a zásadě bez cizí pomoci. Norská legislativa používá přibližě od roku 1997 pojem uiverzálí desig (ebo také uiverzálí tvorba a desig ). Defiice říká, že jde o kocepčí pojetí pro pláováí, avrhováí a tvorbu. předmětů a prostředí (předměty deí potřeby, budovy, zařízeí, techické vybaveí aj.), které respektuje sociálí postaveí všech lidí ve smyslu zcela rových příležitostí a účasti a celospolečeském životě ; toto zěí bylo převzato z americké defiice Cetra Ne všechy a potvrzují to také iformace ze sdělovacích prostředků pouličí sbírky a pomoc hadicapovaým směřují skutečě k osobám se zdravotím postižeím. Kdo chce mít prakticky stoprocetí jistotu, že se tak vskutku stae, má možost využít k tomu jediečý a zároveň i uikátí iteretový projekt v zásadě bezhotovostí dárcovský portál darujsprave.cz. Dárcovský portál: milioy opravdu potřebým Důvěra ejvýzamější ivestice dárců Tato zhruba ročí ovika pražského občaského sdružeí Fórum dárců je výzamá aktivita ve prospěch subjektů působících v eziskovém sektoru, mj. také v oblasti pomoci emocým, lidem se zdravotím postižeím, sociálě zevýhoděým či seiorům. Jako hlaví cíl projektu je v příslušé koloce uvedeo: Rozvoj a stimulace osobího dárcovství a agažovaosti veřejosti do eziskových projektů. Jeho jediečost tkví především ve skutečosti, že poteciálí dárce eutí dávat peíze, ale echává zcela a jejich svobodé volbě, jaký způsob ivestice zvolí. Jistotu vždy správého rozhodutí mají díky tomu, že orgaizátor projektu eziskové orgaizace prověřuje a ásledě doporučuje. K tomu dostávají i podrobý ávod, jak se stát zároveň dárcem dobrým i odpovědým. Výzam a úspěchy projektu darujsprave.cz uzává i odborá iteretová a maažerská veřejost. Začátkem říja získal v soutěži Iteret Effectiveess Awards 2010 hlaví cey v kategoriích Charita a Nejlepší portál, jako třetí ceu si připsal speciálí oceěí za iovace. Do pilotí fáze projektu bylo zapojeo 162 eziskovek prověřeých v rámci projektu DMS Dárcovská SMS a splňujících základí kritéria. Tato fáze je již miulostí, jedotlivé orgaizace získaly v jejím průběhu a svá kota celkově více ež šest milioů koru. Formy plateb pro široké spektrum přispívatelů Dárci mohou a kota přispívat růzými formami, ejpoužívaější je určitě DMS, mozí posílají platby přímo a účet vybraého příjemce. Kdo se rozhode pro platebí kartu, může tak učiit i prostředictvím tzv. PaySecu, moderího a sadého iteretového způsobu převodu, avíc jsou v tomto případě dárci osvobozei od poplatku za použití karty (podrobosti k tomu jsou a v části Firmy/Pod- pro uiverzálí desig Státí uiverzity Severí Karoliy. V Portugalsku se pojem chápe jako právo používat prostředí, předměty aebo služby bezpečě, pohodlě a odpovídajícím způsobem vždy, kdy je to třeba a s maximálí mírou ezávislosti. Ve Špaělsku řeší problematiku Záko o rových příležitostech, atidiskrimiaci a uiverzálí přístuposti pro osoby s postižeím. Uiverzálí přístupostí se myslí taková vlastost (kvalita) prostředí, procesů, výrobků, zboží služeb a prostředků, která zaručuje použitelost všemi lidmi komfortě a bezpečě, maximálě samostatým a přirozeým způsobem. Zahruje i strategii Desig for All strategii a aktivity pro pláováí a tvorbu prostředí, procesů, výrobků, služeb a ástrojů způsobem, který umoží užití všemi lidmi v maximálě možé míře. Neexistece zákoých úprav U ás má povahu bezbariérového všecho, co splňuje požadavky vyhlášky č. 398/2009 Sb., ta se ovšem prvořadě týká staveb občaské vybaveosti a po- ikatelé, malé a středí podiky/ Služby pro iteretové obchodíky. Nyí se Fórum dárců zabývá především možostmi rozšířeí abídky rychlých olie platebích ástrojů, jedou z prvích uvažovaých je mobilí iteret. Vyjedávají se i takové podmíky, které by eziskovému sektoru zajistily co ejvýhodější využíváí možých způsobů přispíváí. Záměrem je také zpřístupit projekt velkému počtu dalších poteciálích dárců, s čímž souvisí důraz a patřičou propagaci. Nejpodrobější iformace o projektu darujsprave.cz vč. sezamu projektů prověřeých eziskových orgaizací a kokrétích základích kritérií utých k zařazeí do sezamu přiáší webová adresa (a obrázku je její domovská stráka), iformace mešího rozsahu je možé alézt apř. také a adresách ebo (mk) Sluchově postižeí lidé už ebudou u soudu diskrimiovái Nedoslýchaví či eslyšící účastíci soudího řízeí, jejichž mateřštiou je češtia a epoužívají zakový jazyk, už ebudou diskrimiovái. Soudy yí mohou požádat Českou uii eslyšících o zajištěí simultáího přepisu mluveé řeči. Dosud byli lidé se zmíěým smyslovým postižeím odkázái je a odezíráí, které je velmi espolehlivé. Přepis soudího jedáí už proběhl u devíti růzých soudů. K lepší iformovaosti posloužily semiáře Neslyšící občaé před českými soudy, které se uskutečily 21. září a Nejvyšším správím soudu v Brě a 3. listopadu a Městském soudu v Praze. Cetrum zprostředkováí simultáího přepisu, zřízeé při České uii eslyšících, ve spolupráci se sdružeím Iterifo yí zajistí přepis soudího jedáí kvalitími rychlopísaři kdekoli v republice. Přepis je však zapotřebí objedat v dostatečém předstihu a ové adrese prepis@cu.cz. zemích komuikací. Sloveská legislativa pojmy upravuje vyhláškou Miisterstva životího prostředí č. 532/2002 Z. z. Začě obecý charakter má defiice ve Švýcarsku: preferuje se zde výraz hideisfrei (doslova bezpřekážkový ) a podle ormy, platé od leda 2009, jsou bezbariérovými stavbami takové, které splňují její požadavky jako apř. a přístup, pohyb a užíváí veřejě přístupých, resp. obytých budov i budov s pracovími místy. Ve švédských legislativích i jiých předpisech se amísto pojmu bezbariérovost používá v případě celospolečeské úrově výraz přístupost, v oblasti idividuálí se mluví o uživatelosti. Nehledě a použité slovo pauje shoda v tom, že prostředí, výrobky, služby i zařízeí mají mít takovou formu, aby je všichi mohli užívat za účelem, k ěmuž jsou určey, a to bez ohledu a evetuálí omezeí pohybových, smyslových či metálích schopostí. Závěrem je příhodé zmíit, že (růzé) defiice jsou jeda věc, ale pro praktický život je důležitější skutečá úroveň přístuposti, která mohdy emusí záviset a (precizí) legislativí defiici. (mk)

7 povídka Na gumičce Je ve svých sech mohla spatřit ebe. Přes de se však musela potýkat s temou mlhou. Běh tmou byl jejím smyslem života. Její cesta ěkolikrát týdě vedla přímo a stadio. Trasu již zala dokoale. Nepotřebovala vodícího psa, epotřebovala téměř ičí pomoc její jediou společicí a její cestě se dávo stala bílá klapající hůl. Vystoupit z autobusu, po pár metrech se dát mírě doleva, pak, až se kulička a koci hole zaryje do škvíry v kaálu, ještě sedm kroků. Odbočit vpravo kolem smíchu a jásotu dětí a pískovišti, pokračovat mírě do kopce, a až přátelsky poplácá starý kašta, který už zdálky ševelí a zjara ji vítá svou vůí, bude téměř u cíle. Milovala tu cestu, protože se po í dostala ke své lásce. K běhu. Byl pro i vším. Závodila ještě dříve, ež přišla o zrak. Stalo se to a školím výletě, když spadla asi ze třímetrového srázu a praštila se do týla. Po tom ešťastém úrazu se poořila do tmy a už pět let z í evyplula. Du, du, zazvoila kovová vrátka vedoucí a stadio. Te tmavě duivý zvuk ji vždy dokázal rozbušit srdce. Věděla, že koečě zase poběží. Ahoj, Jao, tak se protáhi, rozběhej, a můžeš začít, dával jí prví pokyy její treér. A Marek tu už je? vyzvídala Jaa, ale stejě věděla, že tu poblíž ěkde pobíhá. Cítila to. Jasě, támhle se blíží. Marek byl posledím rokem její vodič. Od té doby, co s í běhal, šly její výkoy rapidě ahoru. Byli sehraí sad od prvího okamžiku. Marek jí dodával euvěřitelou eergii. Sad i jejich srdce tloukla stejým rytmem. Ahoj, tak co, trheš deska rekord? povzbuzoval ji Marek už při příchodu. Uvidíme, usmála se Jaa a atáhla svou ruku k Markovi. Navlékl a její a svůj malíček malou červeou gumičku a byli spojei. Gumička byla jedié pouto, které je oba téměř každý de spojovalo. Jedié? Víc si ai Jaa echtěla přizat. Gumičku potřebují evidomí závodíci k tomu, aby eztratili kotakt se svým vodičem. Te esmí běžet rychleji, esmí slepého závodíka táhout, je udává správý směr. Jaa s Markem běhala téměř dokoale. Z boku se mohlo zdát, že jsou spolu jak jede živý orgaizmus, ebo jak skvěle seřízeý stroj. Start! vykřikl treér a zmáčkl stopky. Jejich prví deší osmistovka byla právě odstartováa. A Jaa byla ve svém živlu. Řítila se tmou co ejrychleji ke svému cíli. Poslouchala Markův dech a sažila se přizpůsobit jeho krokům. Jejich kolea se zvedala do stejé výše, jejich ruce kmitaly v přesě sehraé frekveci. Vítr rozčesával Jaiy dlouhé vlasy a olizoval svěžím dechem její tvář. Měla ráda tehle pocit, ale ještě více milovala te letmý dotyk malíčků, spojeých a gumičce. Užívala si tu krátkou dobu, ež doběhou do cíle, a eápadě Marka svým malým prstíkem hladila. Cítila jeho jemé chloupky, cítila, jak se mu zlehka začíají potit ruce. Kéž by mohli spolu běhat a věky! Dvě miuty čtyřicet jeda, hlásil treér. Skvělé, Jao, ve druhém okruhu ještě zrychlíš a za týde všechy jedozačě převálcuješ. Protáhi se, dej si ějaké fixy, dvojitý kotík, kmity a pojď a to zovu. A zase se ocitli spolu a gumičce. Na teké gumičce, která se však a pár vteři stala silým poutem. Jaa si čím dál více uvědomovala, že tyhle slasté dvě miuty jsou ádheré hlavě díky drobým dotykům s Markovou rukou. Rozhodla se, že to musí hed v cíli koečě Markovi říci. Nesmí to už odkládat, ebo to eudělá ikdy. Zamilovala se do člověka, kterého ikdy espatřila. I slepí mají právo a lásku, tak proč mít strach to sdělit. kresba: Fratišek Zita Dvě miuty třicet šest, zahlásil treér, ale oa to evímala. Předkloěá těžce lapala po dechu. Výborě, Jao, za týde to všem atřeš, chválil ji šťastý Marek. Vycítila, že přišla její chvíle. Otočila hlavu směrem, kde slyšela jeho dech, a tiše řekla: Miluji tě, Marku. Myslíš, že bychom mohli kromě běháí spolu i chodit? Tohle Marek ečekal. Nepočítal s tím a v prví chvíli se s tím edovedl vyrovat. Proč bych zrova já měl žít se slepou dívkou? pomyslel si. Jao, jsi faj holka, ale co si myslíš? My přece emůžeme být spolu. Proč? Jsme každý jiý, epatříme k sobě. Myslela jsem si Když spolu trávíme tolik času, doufala jsem Že to cítíš stejě. To jsi doufala špatě. Mám jeom tebe, Marku. Bude lepší, když si sežeeš jiého vodiče, tohle emá ceu. Marku, Marku, potřebuju tě. Gumička se apula a areálem stadiou zazěl smutý zvuk jejího praskutí. Lup! Te však slyšela je Jaa. Marek bez jediého slova odběhl do kabi... Zůstala sama a kraji dráhy a měla pocit, že se jí celý stadio vysmívá. V oci se Marek ecítil ve své kůži. Věděl, že se k Jaě ezachoval dobře. To, že je ěkým milová, přece eí ic špatého. Nemusel ji přece tak hrubě odmítout. Dalo se to řešit taktěji. Náhle jej obklopilo prázdo. Ačkoliv byla hluboká oc, Marek, úplě zpoceý, vstal. Dostal šíleý ápad. Oblékl se do sportoví soupravy, obul teisky a vyběhl ve, směrem a Pekrův kopec. Za deího světla to byla moc pěká, i když áročá trať a tréikové výběhy. Teď proběhl pod ěkolika pouličími lampami, které spoře osvětlovaly dlážděý chodík. Jeho stíy se rychle míhaly po zdech starých oprýskaých domů, to však Marek evímal. Zahul do zastrčeé bočí uličky, miul zbloudilého opilce a již stoupal po schodech prorostlých travou přímo a Pekrňák. Při každém výdechu se mu stále vracely myšleky a Jau. Měla by pochopit, že když vidím, emůžu s í žít!? přesvědčoval sám sebe. Ale čím víc ad tím přemítal, zjišťoval, že se pouze saží uchlácholit své ego. Proč byste vlastě emohli být spolu? promlouval k ěmu jeho vitří hlas. Proč, proč. Mám spoustu důvodů. Vážě? A jaké? dál aléhalo cosi ze středu jeho duše. Tak třeba, co by tomu řeklo okolí, chtělo vyhrkout jeho ego, ale Marek ho včas zastavil. Dobře věděl, že je to esmysl, chabá hloupá výmluva. Do strmého kopce stále více zrychloval. Chtěl ze sebe setřást všechy myšleky, které se mu hoily hlavou. Věděl, že se při běhu stává svobodým. Běžet v oci lesem bylo áročé. I když tu zal sad každý káme, ve tmě se ztrácel. Každou chvíli zakopl o ějaký koře. Zdálo se, že mu rostou přímo před ohama. Cítil se jak slepec, ale evzdával to. Sedřeý, dál pokračoval za svým cílem. Posledích ěkolik metrů zavřel oči, protože to bylo stejě jedo, zatajil dech a z posledích sil spritoval až a vrchol kopce. Nevímal les, evímal cestu, evímal sebe. Stal se je samotým během uprostřed tmy. Ačkoliv všude kolem vládla oc, v Markově mysli se začalo rozedívat. Mimoděk si mul svůj malíček. Uvědomoval si te pocit, když se a gumičce s Jaou ěžě dotýkali prsty. Zovu se mu v mysli vyořoval tlukot jejich srdcí. Zastavil se. Zamotala se mu hlava, bylo mu a zvraceí. Vyčerpaý se sklátil do chladivé trávy. Ocitl se a studeé zemi, hluboce oddychoval. Jak jsem mohl být tak slepý? vrtalo mu hlavou. Jaa je vlastě báječá holka. Už dávo je mojí součástí. Nechápu, proč jsem se bál přizat si, co skutečě cítím. Vždyť celou tu dobu jsem vlastě já te slepec! Jeho vitří hlas ho začal utěšoval: Netrap se, moho lidí, co si myslí, že vidí, se vůbec eumí dívat. Avšak stačí je zaměřit zrak dovitř sama sebe, a dotkeš se štěstí. Tys to dokázal. Další de se Jaě echtělo vůbec vstávat. Sažila se co ejdéle spát. Běh jí ajedou připadal ejzbytečější věcí a světě. Tma kolem í prosakovala do jejího itra. Podél stěy došla do koupely, dotkla se ledové proudící vody a opláchla si obličej. Rozčesala si dlouhé vlasy, jejichž koečky jí sahaly do půlky zad, a šla si vybrat ějaké oblečeí pro deší de. Jidy by ráda vypadala pěkě, jidy by si ráda vybrala ějakou jemou suki z ějaké voňavé hladké látky, teď však sáhla do spodí poličky, kde měla složey šedé kalhoty a čerá trika pro smuté dy. A rozhodla se, že ai epůjde a tréik. Stejě by to emělo smysl. Jao, ty des ejdeš a tréik? ptala se matka, která vytušila, že eí zcela v pořádku. Ne, ejdu. Nemá to ceu. Stalo se ěco? Ne, co by se mělo stát? No, že jsi celá taková přešlá. Dobrá, echceš a tréik, echoď. Máš k tomu jistě své důvody. Ale echceš třeba amalovat? Budeš krásá. Někam si spolu vyrazíme, co ty a to? Díky, mami, jsi moc hodá, ale opravdu a to des emám áladu. Celý týde ebrala telefoy. Svět kolem ji přestal zajímat. Nechtěla s ikým mluvit, echtěla ikoho slyšet. Účast a závodech dávo vzdala. Bloumala svým šerem a echávala svět etečě plyout. Její tichou tmu áhle přerušil klepot a dveře. Máma pootevřela a akoukla dovitř: Jai, máš tu ávštěvu, tak se dobře bav. Sedla a postel a čekala, kdo vstoupí. Ve dveřích se objevila Markova tvář. Ahoj, Jao, to jsem já. Marek. Co tu chceš, myslela jsem, že mě už echceš vidět? sarkasticky vyjekla Jaa a Marka. Promiň, jak jsem se k Tobě choval. Přiesl jsem ti dárek a usmířeou. Podal jí malou krabičku. Jaa ji ohmatávala. Krabička se jí zdála malá, tak akorát a prstýek. Rychle se jí rozbušilo srdce. Rychleji ež při běháí. Tak přece jeom? Pomalu krabičku otevřela a jemě koečky prstů ahmatala, co je uvitř. Rychle pozala malý předmět, který v krabičce ležel. Byla to malá gumička. K závodům se přihlásili a posledí chvíli. Marek jim avlékl malou červeou gumičku, a už v mírém předklou čekali a startoví výstřel. Vyběhli mezi prvími. Jejich ohy kmitaly vedle sebe ve stejé frekveci, jejich dech byl jako jede. Zdálo se, že se ad tartaovou tratí vzášejí. Aspoň jim to tak připadalo. Tréikový výpadek ebyl během prvích pár metrů pozat, ale soupeři se také echtěli vzdát. Možá jim bude ke koci závodu zbývat víc sil, to však Markovi s Jaou vůbec evadilo. Ať doběhou prví, druzí ebo posledí, věděli, že spolu už zvítězili. A jejich další trať bude mohem delší ež dva ovály. Na gumičce ji sad spolu zvládou. Jiří Pešaut Obyčejí lidé v prazvláštích situacích Pokud vás příběh evidomé běžkyě zaujal, můžete si od jeho autora pořídit kížku Povídky jemé i tajemé. Najdete v í šestadvacet rozsahem evelkých, ale obsahem pozoruhodých textů. Obyčejí lidé (řidič kamióu, áruživý kuřák, alkoholik ebo třeba školí otloukáek) zažívají podivuhodé věci, aiž by o ě stáli... Kížku lze doporučit každému, kdo má rád prazvláští zápletky kořeěé adpřirozeými úkazy a překvapivá zakočeí. Obdržíte ji za 150 Kč (+ poštové), když apíšete a Jiri.Pesaut@sezam.cz. ABILYMPIJSKÝ ZPRAVODAJ (číslo 6 vyšlo v prosici 2010) VYDAVATEL: Česká abilympijská asociace, o.s., Jaa Palacha 324, Pardubice. REDAKCE: Rokycaova 2654, Pardubice, Jaromír Fridrich (šéfredaktor): fridrich.jaromir@ sezam.cz, Miloš Kajzrlík: redakce@abilympics.cz, Miloš Peliká: bobpelika@sezam.cz. KONTAKTY: telefo a fax: GRAFIKA A SAZBA: K2P, s. r. o., Pardubice. TISK: Studio Press, s.r.o. Pardubice. EVIDENČNÍ ČÍSLO: MK ČR E Straa 7 Zapojte se do literárí soutěže Iteret a můj hadicap! Sdružeí BMI vyhlásilo už 7. ročík literárí soutěže Iteret a můj hadicap. Zúčastit se mohou lidé se zdravotím postižeím, kteří chtějí a dovedou vylíčit, jaký příos má pro ě iteret a telefo. Maximálí rozsah textu je 600 slov. Autoři v ěm musí vycházet z vlastí zkušeosti a zážitků. Porota při hodoceí přihléde zejméa k literárí úrovi a obsahové zajímavosti. Do soutěže ebudou přijaty práce z předchozích ročíků. Příspěvek opatřeý poštoví i elektroickou adresou je uté zaslat ejpozději 20. úora 2011 a ifo@helpet.cz. Soutěž má sice tradičí ázev, ale podruhé je tematicky rozšířea o výzam telefou. Tomu odpovídá i prví cea: mobilí telefo s bezplatým připojeím iteretu a jede rok. Vítězi ji poskyte společost Telefóica O2, hlaví parter koferece INSPO 2011 Iteret a iformačí systémy pro osoby se specifickými potřebami. Zvláští ceu rověž udělí časopisy Vozíčkář a Můžeš. Ispiraci můžete hledat a strákách ispo, kde jsou zveřejěa díla z dosavadích ročíků soutěže. Bude zde postupě upřesňová i program koferece INSPO. Orgaizátoři ze sdružeí BMI ke di redakčí uzávěrky prozradili ěkolik hlavích témat: patří k im iformace o příosu digitalizace televizího vysíláí osobám se sluchovým a zrakovým postižeím, představeí projektu Big Help, dohledového cetra umožňujícího moitorovat olie zdravotí fukce člověka a zajišťovat lidem se zdravotím postižeím asisteci a dálku, ebo přiblížeí služby O2 pro eslyšící osoby. Koferece se uskutečí v sobotu 19. březa 2011 v Kogresovém cetru Praha a budou a i pozvái i vítězové literárí soutěže.

8 Straa 8 Cestoví ruch bez bariér a opravdu pro všechy V Ostravě se uskutečila meziárodí koferece o přístupém cestovím ruchu Cestoví ruch pro všechy dobré příklady z domova i ze zahraičí. Účastíci se shodli a výzvě, aby politici začali ahlížet a bezbariérové cestováí jako a eoddělitelou součást cestovího ruchu. Koferece ukázala utost zlepšeí poskytovaých služeb tak, aby byly české turistické destiace přístupé bez bariér a pro všechy. Projekt pro milioy lidí Česká legislativa prozatím bezbariérový cestoví ruch zcela igoruje. Jsme však rozhodutí zasadit se o to, aby byl rozvoj bezbariérového cestováí důležitou součástí připravovaého ového zákoa o cestovím ruchu, zdůrazila maažerka projektu ATHENA a cestách Jarmila Šagátová. Turistů, kteří by tyto služby mohli využívat, je totiž je v Evropě až dvě stě milioů. Patří mezi ě eje zdravotě postižeí, ale také rodiy s dětmi ebo seioři. Téměř 40 procet z těchto lidí však odmítá cestovat kvůli edostatku přístupých destiací a služeb. Dar pro rehabilitaci dětí rotoped Speciálí třída mateřské školy Svatopluka Čecha v Chrudimi má ový rehabilitačí přístroj a masáží stůl. Zástupci místího Českého červeého kříže v říju předali dar hadicapovaým dětem. Peíze a pomůcky vybrali ve veřejé sbírce. Na Koto Míša darovali lidé od úora letošího roku téměř 80 tisíc. Kompezačí pomůcky jsou fiačě velice áročé, přesahují možosti mateřské školy, a proto se Český červeý kříž rozhodl pomoci, vysvětlil ředitel chrudimského oblastího spolku ČČK Vratislav Příhoda, proč zřídili fiačí sbírku pro mateřskou školu, kde již více ež třiáct let itegrují děti se zdravotím postižeím. Hejtma Pardubického kraje Radko Martíek oceil iiciativu Českého červeého kříže i přístup mateřské školy, kde tráví dětství mezi zdravými kamarády téměř dvě desítky dětí s růzým druhem postižeí. Věřím, že rotoped bude dobrým pomocíkem při každodeím cvičeí tělesě hadicapovaých dětí, řekl hejtma při malé slavosti, kdy zástupci ČČK předávali dar ředitelce mateřské školy Ivě Maliové. (fr) Máte možost avrhout adepty a ceu Mosty 2011 Národí rada osob se zdravotím postižeím ČR (NRZP) uděluje každý rok avržeým subjektům a osobám za mimořádý či, projekt ebo akt ve prospěch občaů se zdravotím postižeím ceu MOSTY. Nomiace a toto oceěí přijímá do 31. prosice, a to ve čtyřech kategoriích pro istituci veřejé správy, pro estátí subjekt, pro osobost hutí osob se zdravotím postižeím a zvláští cea NRZP. Návrhy a oceěí se podávají a předepsaém formuláři, který je společě s iformacemi o vyhlášeí cey umístě a webu www. rzp.cz. Podávat je mohou úřady státí správy a samosprávy, istituce, estátí eziskové orgaizace, občaská sdružeí, podikatelské subjekty, zástupci sdělovacích prostředků a fyzické osoby. Návrhy je uté zaslat poštou a adresu Národí rada osob se zdravotím postižeím ČR, Partyzáská 7, Praha 7. Výsledky budou slavostě vyhlášey ve čtvrtek 17. březa 2011 v Kroměříži. (fr) Propagace bezbariérového cestováí eí je saha o zavedeí rových příležitostí pro všechy skupiy lidí využívající cestoví ruch, ale také možost, jak přispět k rozvoji jedotlivých českých regioů zvýšeím turistického ruchu. Je proto zcela ezbyté, aby si představitelé regioů uvědomili důležitost přístuposti jako edílé součásti zvyšováí kvality služeb a udržitelého rozvoje a začali vytvářet podpůré programy pro provozovatele zařízeí cestovího ruchu k odstraňováí fyzických a stavebích bariér a podporovali vzděláváí v této oblasti. Je smutou skutečostí, že mezi oběťmi především ásilých trestých čiů se stále častěji objevují osoby se zdravotím postižeím. Na druhou strau ovšem elze opomeout ai fakt, že také v řadách usvědčeých a pravomocě odsouzeých pachatelů ajdeme vozíčkáře, osoby se sluchovým, zrakovým i jiým zdravotím postižeím. Geerálí ředitelství Vězeňské služby ČR, pod které spadá 36 zařízeí, sice do uzávěrky tohoto čísla eposkytlo odpověď a otázku z titulku ze všech vězic, ale i ty získaé situaci dostatečě ilustrují. Podle délky odětí svobody a závažosti trestého čiu si hadicapovaí muži odpykávají trest ve vězici s dohledem ebo ostrahou v Břeclavi, ve vězici s dozorem ebo ostrahou v Pardubicích ebo ve vazebích vězicích s dozorem v Ostravě a v Praze-Ruzyi, pachatelé těžkých zločiů jsou umístěi ve vězici se zvýšeou Užitečá příručka Přístupý cestoví ruch je však v České republice opomíje eje mezi politiky a ve veřejé správě, ale také mezi provozovateli služeb. Podle účastíků koferece je ezbyté, aby také oi v rámci profesioality a kvality abízeých služeb odstraňovali bariéry a rozvíjeli empatický přístup ke klietům. Přitom se a mohých dobrých příkladech ze zahraičí ukazuje, že je přístupý cestoví ruch velice perspektiví způsob podikáí. K jeho rozvoji je ovšem uté, aby poskytovatelé služeb vytvářeli sado přístupé a pro všechy srozumitelé iformačí materiály a začali spolupracovat s ostatími aktéry cestovího ruchu, aby se tak vytvořila síť přístupých destiací, podotkla J. Šagátová. Proto byla a kofereci také představea Příručka o bezbariérovém cestováí, která je prvím českým uceleým iformačím materiálem o přístupém cestovím ruchu. Užitečé iformace v í ajdou eje poskytovatelé služeb v cestovím ruchu, vzdělávací zařízeí, ale i orgáy státí a veřejé správy a eziskové orgaizace, které se chtějí bezbariérovým cestováím zabývat. Projekt ATHENA a cestách, který skočí v květu 2011, bude probíhat zejméa a území Moravskoslezského, Královéhradeckého a Jihočeského kraje a hlavího města Prahy. Více iformací o projektu a výstupy z koferece ajdete a (red) Jsou aše vězice připraveé a zdravotě postižeé pachatele? ostrahou v Karvié. Pro žey jsou určey buď vazebí vězice v Praze-Ruzyi ebo vězice s dohledem, dozorem, ostrahou i zvýšeou ostrahou ve Světlé ad Sázavou. Odsouzeé osoby se zdravotím postižeím se přitom považují za trvale pracově ezařaditelé. Jako vězice s bezbariérovým přístupem je vedea zhruba třetia, kromě jmeovaých apř. také vězice pro pachatele ejzávažějších trestých čiů ve Valdicích, ve vazebí vězici v Českých Budějovicích má jeda z cel speciálí úpravu pro imobilí vězě, v ěkterých se jedá apř. je o zdravotí středisko, víceúčelové sály, admiistrativí budovy apod. V současosti převažují mezi vězi se zdravotím postižeím osoby se sluchovým hadicapem, kterých je 14. V celách je i ěkolik vozíčkářů a zrakově postižeých, tři jsou hluchoěmí. (mk) Kuliářské okéko OP P.P / Pardubice 2 RYBY, RYBKY, RYBIČKY V chladém podzimím a zimím počasí lidský orgaismus potřebuje více kalorií. Dodá mu je zejméa masitá strava. Rybí maso ajdeme především a váočím stole. Je to škoda, eboť ryby kromě fosforu, síry, hořčíku a vápíku obsahují vitamiy skupiy B a důležitý vitami A, který je s vitamiem D součástí rybího tuku. Nedostatek vitamiů A a D způsobuje osteoporózu, úbytek vápíku v kostech. Rybí maso má avíc jemá svalová vláka, a je proto lehce stravitelé. Mělo by tedy být a jídelíčku po celý rok. U ás se ryby hlavě smaží. Smažeím rybí maso asaje moho tuku a v kombiaci s majoézou v bramborovém salátu je to velká zátěž pro žaludek i pro žlučík. Žlučíkáři by mohli vyprávět Proto i a váočí stůl patří zdravější úprava ryb, apříklad kapr po mlyářsku: 4 dílky kapra, sůl, pepř, 5 dkg másla ebo oleje, citroová šťáva, zeleá petržel, 2 lžíce do zlatova převařeého másla, mouka a obaleí. Dílky ryby osolíte, opepříte, obalíte v mouce a upečete v rozpáleém tuku po obou straách. Opečeou rybu strčíte po případě ještě a chvilku do trouby, aby byla řádě propečea. Hotové kousky ryby srováte a misku, pokapete citroem, štědře posypete zeleou petrželí a polijete do zlatova převařeým, vařícím máslem. Ryby můžete podsypat pod máslo ještě sekaými a tvrdo vařeými vejci. Podáváte s bramborem, bramborovou kaší ebo bramborovým salátem. Takto po mlyářsku můžete upravit ovšem i rybu mořskou, apř. mražeé fílé. ( Vaříme podle jídelíčku, příručka časopisu Žea a móda, Praha 1953.) Z mražeého filé se upravuje mořská ryba a paprice. Porce rozmražeého a osušeého filé posolíte. Rozpálíte tuk, zpěíte cibuli, hojě okořeíte mletou paprikou. Rybu do toho vložíte a opečete ji po obou straách. Kousky opatrě lopatkou obracíte, aby se erozpadly. Do šťávy můžete přidat lžíci rajčatového protlaku rozředěého troškou vody. ( Vaříme podle jídelíčku, příručka čas. Žea a móda, Praha 1953.) S brambory ebo bramborovým salátem ebo je s pečivem je to celoročě výboré jídlo. Z vařeých úprav sladkovodích ryb je velmi dobrá čerá ryba jedoduchá dle A. Kočvarové: Na kastrol se dá litr vody, čtyři lžíce viého octa, připojí se půl malé cibule, půl lžíce rozkrájeé mrkve, půl lžíce celeru a petržele, jede malý bobkový list, jede hřebíček, asi tři zra ového kořeí, čtyři zrka pepře, lžička soli, dvě lžíce piva a echá se to pomalu vařiti. Když zeleia měke, dá se tam vařiti asoleý, a porce rozděleý kapr. Poté, když se uvaří, se pozorě lopatičkou vydá. Do šťávy přidáme šest jader z velkých ořechů, rozstrouhaý perík a echáme to opět chvileku povařiti, aby byla omáčka přiměřeě hustá. Poté připojíme lžičku citroové šťávy, dvě lžíce červeého vía a lžíci maliové zavařeiy. Omáčka se pak procedí a okusí, je-li dosti sladkokyselá. Ryba se pak do í vloží, přidáme k tomu lžíci malých hroziek a lžíci oloupaých, a dlouhé kousky pokrájeých madlí. Ryba tato se může i o de dříve připraviti a pak prohřáti, eb rozleželá jest ještě chutější. (Aastázie B. Seidlová, kuchařka Jitřeky, Praha 1920.) Jedodušší je příprava kapra a smetaě: Dílky kapra se posolí a echají se asi půl hodiy ležeti. Na čtyři dílky (porce) kapra se dá a kastrol jako velký ořech kousek másla, půl malé rozkrájeé cibule, která se echá zažloutouti. Poté se tam vloží ryba a echá čtvrt hodiy dusiti. Pak se vydá, šťáva se zapráší lžičkou mouky a opět echá zažloutouti. Pak se zaleje koflíkem kyselé smetay, echá zavařiti a přidá se k tomu a větší špičku ože sladké papriky. V omáčce zakverlají se jede ebo dva žloutky. K rybě s omáčkou podáme kedlík ebo oky. (Aastázie B. Seidlová, kuchařka Jitřeky, Praha 1920.) Všechy tyto úpravy rybího masa jsou vhodé i a štědrovečerí stůl. Z exotických rybích receptů jsem vybrala jihoamerické jídlo z mořských ryb a zeleiy zvaé jambalaya, jak je popsala spisovatelka Eda Ferberová v romáu Dobrodruzi ze Saratogy. Upraveé a aše poměry se připraví takto: Na olivovém oleji se echá do žluta osmahout drobě pokrájeá cibule a rozmražeé osušeé porce filé. Přidají se akrájeá rajčata, zeleé a bílé papriky, dle chuti půl ebo celá chilli paprička, (kdo erad pálivé, vyechá), směs se osolí, opepří, přidá se hřebíček, celá zrka pepře a roziky. Dusí se v přikrytém kastrolu a sporáku ebo v pekáči v troubě, občas se zamíchá. Šťáva se musí hodě vydusit, aby ze zeleiy a z porcí filé, které se dušeím rozpade, vzikla polotuhá kašovitá hmota. Podává se k í slaé pečivo, tortilla (kukuřičé placky) ebo brambory. Pro toto jídlo se ehodí rybí maso, které obsahuje kosti. Ke štědrovečerí rybě vám přeji dobrou chuť a pěké, klidé prožití váočích svátků. Eva A. Schmidtová