Město Turnov Liberecký kraj. Vyhodnocení vlivů územní plánu na trvale udrţitelný rozvoj území ÚZEMNÍ PLÁN TURNOV. koncept

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Město Turnov Liberecký kraj. Vyhodnocení vlivů územní plánu na trvale udrţitelný rozvoj území ÚZEMNÍ PLÁN TURNOV. koncept"

Transkript

1 Město Turnov Liberecký kraj Vyhodnocení vlivů územní plánu na trvale udrţitelný rozvoj území ÚZEMNÍ PLÁN TURNOV koncept A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na ţivotní prostředí pro účely posuzování vlivů územně plánovacích dokumentací na ţivotní prostředí dle přílohy č. I zákona č. 183/2006 Sb. upravený na základě připomínek z veřejného projednání Konceptu ÚP Turnova Pořizovatel: Městský úřad v Turnově, odbor rozvoje města, Antonína Dvořáka 335, Turnov, Zpracovatel územního plánu: Doc. Ing. arch. Ivan Horký, DrSc, firma ARCHIS Praha, číslo autorizace České komory architektů Posouzení zpracovala: Ing. Pavla Ţídková, osvědčení č.j. 094/435/OPVŢP/95, prodlouţeno rozhodnutím č.j.34671/env/11

2 Úvod Stručný přehled obsahu konceptu ÚP 2 Spolupráce: Mgr. Radim Kočvara, drţitel autorizace pro biologické hodnocení OBSAH 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ţivotního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. 2. Údaje o současném stavu ţivotního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. 3. Charakteristiky ţivotního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. 4. Současné problémy a jevy ţivotního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných (vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení). 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis pouţitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závaţných záporných vlivů na ţivotní prostředí. 8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany ţivotního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na ţivotní prostředí. 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.

3 ÚVOD 3 STRUČNÝ PŘEHLED ÚP a) Přehled číslovaných funkčních ploch s novým využitím podle návrhu konceptu ÚP Turnov zastavitelné plochy Tab.č. 1: Soupis zastavitelných ploch (Z) a ploch nezastavěného území (P) Číslo Funkce Výměra [m2] Označení 1 BV Z1 2 BV Z2 3 BV Z3 4 BV Z4 5 DS Z5 7 VP Z7 8 VP Z8 9 BV Z9 10 TI 232 Z10 11 BV Z11 12 BV Z12 13 BV Z13 14 BV Z14 15 BS Z15 16 BV Z16 17 BV Z17 18 VP Z18 19 BV Z19 20 BV Z20 21 DS Z21 22 ZSP P22 23 BV Z23 24 BV Z24 25 VP Z25 26 BV Z26 27 BV Z27 28 BV Z28 29 DS Z29 30 BV Z30 31 BV Z31

4 32 BV Z32 33 BV Z33 34 BV Z34 35 VZ Z35 36 BV Z36 37 BV Z37 38 RR 210 Z38 39 BV 528 Z39 40 BV Z40 41 BV 450 Z41 42 BV Z42 43 ZV P43 44 VZ Z44 45 BV 493 Z45 46 BV Z46 47 ZSP P47 48 ZSP P48 49 BI Z49 50 BV Z50 51 ZSP P51 52 VP Z52 53 BV Z53 54 BI Z54 55 ZSP P55 56 BI Z56 57 TI 716 Z57 58 BI Z58 59 TI 214 Z59 60 BI Z60 61 ZSP P61 62 BI Z62 63 BV Z63 64 MK Z64 65 BV Z65 66 OK Z66 67 ZSP P67 68 ZSP P68 69 BI Z69 70 ZSP P70 71 ZSP P71 72 BI Z72 73 W P73 4

5 74 DS Z74 75 BI Z75 76 BV Z76 77 BI Z77 78 MK Z78 79 BV Z79 80 BI Z80 81 BV Z81 82 ZSP P82 83 ZSP P83 84 ZSP 468 P84 85 ZV P85 86 ZSP 344 P86 87 BV Z87 88 BI 732 Z88 90 BI Z90 91 OV Z91 92 BI Z92 93 ZSP P93 94 OS Z94 95 ZSP 829 P95 96 DS 699 Z96 97 ZSP 238 P97 98 BI Z98 99 BS Z BI 501 Z ZV P BI Z BS Z BS Z BI Z BV Z ZSP P OV Z PV 644 Z OS Z BI Z BS Z PV 465 Z BI Z PV Z MK Z116 5

6 117 BI Z ZV P BV Z TI 120 Z ZV P BI 874 Z BS Z BS Z VS Z TI Z BS 403 Z BI Z ZSP P DS Z ZV P BV Z ZSP P ZSP P BS Z BI Z VP Z BI Z DS Z BV Z BI Z BV Z PV 625 Z VS Z BV Z BS 384 Z DS Z BI Z OS Z ZSP 357 P BS Z BS Z BI Z OK Z PV Z VP Z OK Z ZSP P171 6

7 172 PV Z PV Z ZSP P PV Z PV Z BV Z BV Z BS 906 Z OS Z VP Z OK Z MK Z BV Z BS Z BI Z ZSP P BV Z BV Z BV Z BV Z BI Z BV Z ZSP P BI Z BI 799 Z BS Z BI Z BI Z ZSP P BI Z BI Z MK Z ZSP P BS Z MK Z DS Z BI Z OK Z MK Z OK Z BS Z BI 581 Z214 7

8 216 VZ Z BI Z OK Z BS Z BI Z Z P ZSP 298 P PV 653 Z ZSP P BI Z BS 871 Z ZSP 324 P ZSP P BI Z BI Z DS 687 Z BS Z MK Z ZSP 244 P BS Z ZSP P BS Z ZSP 856 P OK Z BS 914 Z BS Z BI Z BI Z MK Z BI Z OK Z OV Z PV Z ZSP P BS 684 Z VZ Z BI Z DS Z ZSP P MK 720 Z BI Z ZSP P261 8

9 262 VZ Z BI Z VZ Z ZSP P BI Z BI Z BV Z DS Z BI Z MK Z BV Z Z P BV Z BV Z BI 973 Z BI Z BV Z MK Z BV Z BV Z BV Z BV Z MK Z ZSP P ZSP P ZSP P BI Z Z P BV Z BV Z BI 672 Z ZSP P BS 495 Z BV Z ZSP P BV Z BI Z OS Z PV Z VZ Z BI Z BV Z306 9

10 307 BV Z ZSP P ZSP 299 P PV Z BV Z BV Z ZSP 167 P ZSP 871 P BV Z DS Z BV Z BV Z BV Z BV Z DS Z DS 237 Z BV Z BV Z BV Z BV 771 Z BV Z OV Z BV Z DS Z VP Z BV Z BV Z BV 662 Z BV Z BV 624 Z OK Z BV Z BS Z OS Z BV Z BV Z BV Z BV Z BV Z BV Z BV 321 Z BV Z357 10

11 358 BV Z BV 636 Z BV Z BI 487 Z ZSP P BI Z ZSP P ZSP 577 P ZSP 913 P Variantní řešení Variantně je v konceptu ÚP Turnov řešena doprava, a to u komunikace I/35 a u komunikace II/283. Územní plán navrhuje 2 varianty tras rychlostní silnice R 35 ve smyslu PÚR ČR 2008 v reţimu koridoru územní rezervy.součástí koridorů jsou i mimoúrovňové křiţovatky a navazující úseky kříţených komunikací. I/35 VARIANTA I. Koridor je vymezen na území Turnova od navrhované mimoúrovňové křiţovatky se silnicí II/610, jiţním obchvatem Nudvojovic, mostním přechodem Jizery k navrhované mimoúrovňové křiţovatce s ulicí Soboteckou, přemostěním ţelezniční trati pod stávající I/35 a tunelovým úsekem pod zastavěným územím Na Výšince k navrhované mimoúrovňové křiţovatce Valdštejnsko. I/35 VARIANTA II. Koridor je vymezen na území města od navrhované mimoúrovňové křiţovatky se silnicí II/610, severovýchodním obchvatem Nudvojovic, mostním přechodem Jizery k navrhované mimoúrovňové křiţovatce s ulicí Soboteckou a dále územím mezi Libuňkou a Mašovem. Libuňku i ţelezniční trať přechází přemostěním severovýchodně od Pelešan do prostoru mimoúrovňové křiţovatky Valdštejnsko. II/283 VARIANTA I. Vstupuje na území Turnova v trase silnice III/2835 a obchází západním směrem stávající výrobní areál. II/283 VARIANTA II. Vymezuje novou trasu blíţe k zastavěnému území města o cca 500 m, napojenou na stávající silnici I/35 východně od čerpací stanice na Valdštejnsku. Územní plán vymezuje plochu pro vybudování křiţovatky Na Kamenci pro napojení ulice na Kamenci na stávající silnici I/35 s moţností odbočení všemi směry. Územní plán vymezuje plochu pro nový výjezd ze silnice I/10 do ulice Fučíkovy. Územní plán vymezuje plochy pro úpravy hlavních dopravních prostorů silnic II. a III.třídy (homogenizace).

12 12 Územní plán vymezuje plochu pro vybudování okruţních křiţovatek v kříţení ulic Husova 5.května a Hruštice. Územní plán vymezuje koridor pro vybudování místní komunikace s funkcí severozápadního obchvatu centra v trase Okruţní křiţovatka Sobotecká Koňský Trh kříţení s ulicí Palackého stávající autobusové nádraţí přemostění Malé Jizery napojení na ulici Ţiţkovu. Územní plán vymezuje plochu pro rozšíření účelové komunikace Malý Rohozec Mokřiny a přeřazuje ji do místních komunikací. Pro dopravní obsluhu rozvojových lokalit jsou navrţeny plochy pro umístění místních komunikací. Minimální šířka dopravního prostoru místních komunikací je stanoven na 10m. b) Podmínky na návrhových plochách s různým způsobem využití a na plochách přestavby podle konceptu ÚP Turnov Podmínky funkčního vyuţití a prostorového uspořádání ploch s rozdílným způsobem vyuţití se podrobněji upravují takto: 1. Plochy bydlení BH Bydlení hromadné Hlavní vyuţití: bydlení v bytových domech. Přípustné vyuţití: místní komunikace, pěší cesty, veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci, parkoviště pro osobní automobily související technická infrastruktura stavby pro civilní ochranu obyvatelstva Podmíněně přípustné vyuţití: zařízení lokálního významu: maloobchodní a stravovací sluţby, ubytovací a sociální sluţby (penziony, domy s pečovatelskou sluţbou a domovy důchodců), zařízení péče o děti, školská zařízení, zdravotnická zařízení, dětská hřiště, sportovní a relaxační zařízení, stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely, zařízení pro administrativu, nezbytná technická vybavenost výrobní sluţby, pokud nesniţují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouţí zejména obyvatelům dané plochy garáţe a parkovací domy liniové stavby veřejné technické infrastruktury, přímo nesouvisející s hlavním vyuţitím, pokud bude zachována funkce hlavního, přípustného a podmíněně přípustného vyuţití Nepřípustné vyuţití: veškeré stavby a činnosti, jejichţ negativní účinky na ţivotní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru ( 13, vyhl.137/1998),

13 veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným vyuţitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety), dopravní terminály a centra dopravních sluţeb. Podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění pozemku = 0,2, tj. nejvýše 20% výměry pozemku smí být zastavěno maximální výška bytových domů 6 nadzemních podlaţí minimální výška 3 nadzemních podlaţí intenzita vyuţití pozemků koeficient zeleně minimálně 0,3 (tj. 30 % z celkové plochy pozemku) Další podmínky vyuţití: u zastavitelných ploch pro bydlení s blízkým zdrojem hluku a vibrací musí být před povolením umístění staveb prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem a vibracemi v chráněných prostorech, definovaných v 30, odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění Všechny nové obytné stavby musí být vybaveny garáţemi jako součástí hlavní stavby a odstavnými plochami na plochách určených pro bydlení hromadné pro stupeň automobilizace 1 : 1,5 ( 2 stání na 3 obyvatele nebo na 1 bytovou jednotku) BI - bydlení individuální Hlavní vyuţití: bydlení v různých typologických formách rodinných domů Přípustné vyuţití: místní komunikace, pěší cesty, veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci, parkovací a odstavná stání pro osobní automobily. Podmíněně přípustné vyuţití: výrobní sluţby, pokud nesniţují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouţí zejména obyvatelům dané plochy, zařízení lokálního významu: maloobchodní a stravovací sluţby, ubytovací a sociální sluţby (pensiony, domy s pečovatelskou sluţbou a domovy důchodců), zařízení péče o děti, školská zařízení, zdravotnická zařízení, dětská hřiště, sportovní a relaxační zařízení, stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely, zařízení pro administrativu, nezbytná technická vybavenost, liniové stavby veřejné technické infrastruktury, přímo nesouvisející s hlavním vyuţitím, pokud bude zachována funkce hlavního, přípustného a podmíněně přípustného vyuţití Nepřípustné vyuţití: veškeré stavby a činnosti, jejichţ negativní účinky na ţivotní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru ( 13, vyhl.137/1998), veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným vyuţitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety), dopravní terminály a centra dopravních sluţeb, parkování automobilů nad 1,5 t s výjimkou dopravní obsluhy. Podmínky prostorového uspořádání: Individuální, samostatně stojící RD jsou maximálně o dvou nadzemních podlaţích s podkrovím, o výšce objektů po uliční římsu 8 10 m, se střechou sedlovou, valbovou, 13

14 případně tvarovanou, u níţ je minimálně 75% plochy řešeno ve sklonu větším neţ 30 stupňů. Sklon střech přístaveb můţe být i menší neţ 30 stupňů, eventuálně jsou výjimečně přípustné v odůvodněných případech střechy ploché nebo pultové. Koeficient vyuţití území, udávající poměr součtu všech nadzemních podlaţních ploch objektu k ploše pozemku, nesmí u obytných objektů překročit hodnotu 0,75. Poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku bude činit nejméně 0,4. Zahrady domů nemohou být pouţívány jako trvalé skladištní a skládkové plochy, autobazary, skladiště šrotu apod., či pro stánkový prodej. Pozemky musí být navrţeny tak, aby ke kaţdému rodinnému domu byl zajištěn příjezd osobním vozem. Hlavní přístupová komunikace do území bude navrţena tak, aby umoţňovala příjezd nákladních vozů a hasící techniky. Parkování pro majitele pozemků bude zajištěno na pozemku vlastníka minimálně pro 2 osobní vozy, z nichţ minimálně jedno bude umístěno v garáţi nebo v garáţové pergole. Není přípustná výstavba nových rodinných domků v zahradách stávajících rodinných domků mimo uliční čáru Další podmínky vyuţití: u zastavitelných ploch pro bydlení při silnicích s blízkým zdrojem hluku a vibrací, musí být před povolením umístění staveb prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem a vibracemi v chráněných prostorech definovaných v 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. BV - bydlení venkovské Hlavní vyuţití: bydlení v rodinných domech venkovského typu. Přípustné vyuţití: stavby pro bydlení v rodinných domech, stavby pro rodinnou rekreaci stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení, a stavby a zařízení, které mohou být umístěny na pozemku rodinného domu stavby související technické a dopravní infrastruktury (např. vedení a stavby technické infrastruktury, místní komunikace pro stavby hlavního, přípustného a podmíněně přípustného vyuţití, chodníky apod.) ubytovací a stravovací sluţby provozované v rámci staveb pro bydlení, uţitkové zahrady s nezbytným hospodářským zázemím stavby pro civilní ochranu obyvatelstva veřejná prostranství plochy parkovacích stání pro osobní automobily, pouze v souvislosti s hlavním vyuţitím samostatně stojící garáţe pouze v souvislosti s hlavním vyuţitím v maximálním počtu odpovídajícímu počtu bytů zaloţení prvků územního systému ekologické stability. Podmíněně přípustné vyuţití: stavby a zařízení veřejného občanského vybavení 14

15 sluţby a provozovny slučitelné s bydlením, které svým provozováním a technickým zařízením nenaruší uţívání pozemků, staveb a zařízení za hranicí pozemku a nesniţují kvalitu prostředí souvisejícího území (zejména hygienickými limity a dopravní zátěţí) stavby pro chov drobného hospodářského zvířectva do kapacity 3 velkých dobytčích jednotek pro nepodnikatelské vyuţití liniové stavby veřejné technické infrastruktury, přímo nesouvisející s hlavním vyuţitím, pokud bude zachována funkce hlavního, přípustného a podmíněně přípustného vyuţití Nepřípustné vyuţití území: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění pozemku max. 0,15 (tj. 15 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku) intenzita vyuţití pozemků koeficient zeleně minimálně 0,6 (tj. 60 % z celkové plochy pozemku) maximální výška 1 nadzemního podlaţí s moţností obytného podkroví Další podmínky vyuţití: u zastavitelných ploch pro bydlení při silnicích s blízkým zdrojem hluku a vibrací, musí být před povolením umístění staveb prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem a vibracemi v chráněných prostorech definovaných v 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. všechny stavby hlavní jmenované pod funkcí přípustnou či podmíněně přípustnou jsou nezpůsobilé pro zkrácené řízení podle 117 odst.1 stavebního zákona. všechny nové RD budou vybaveny garáţemi jako součástí stavby hlavní nebo odstavným stáním na vlastním pozemku pro stupeň automobilizace 1 : 1,5 (2 stání na 3 obyvatele nebo na 1 bytovou jednotku) stavby hlavní pro bydlení a rekreaci nebudou umístěny ve vzdálenosti menší neţ 30 m od hranice lesních pozemků BS Bydlení smíšené Hlavní vyuţití: bydlení v bytových a rodinných domech občanské vybavení Přípustné vyuţití: stavby pro trvalé bydlení stavby a zařízení veřejné a rozsahem malé komerční občanské vybavenosti stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení, a stavby a zařízení, které mohou být dle ustanovení stavebního zákona umístěny na pozemcích rodinných a bytových domů stavby pro vzdělávání a výchovu, sociální sluţby a péči o rodinu, zdravotní sluţby, kulturu, veřejnou správu, tělovýchovná a sportovní zařízení a ochranu obyvatelstva sluţby a provozovny slučitelné s bydlením, které svým provozováním a technickým zařízením nenaruší uţívání pozemků, staveb a zařízení za hranicí pozemku a nesníţí kvalitu prostředí souvisejícího území (zejména hygienickými limity a dopravní zátěţí) 15

16 stavby související technické a dopravní infrastruktury (např. vedení a stavby technické infrastruktury, místní komunikace pro stavby hlavního a přípustného vyuţití, chodníky, apod.) zeleň, doplňující uliční prostor veřejná prostranství stavby pro civilní ochranu Podmíněně přípustné vyuţití: liniové stavby veřejné technické infrastruktury, přímo nesouvisející s hlavním vyuţitím, pokud bude zachována funkce hlavního, přípustného a podmíněně přípustného vyuţití nerušící drobná výroba (např. zlatnictví, broušení skla, koţedělná výroba apod.) garáţe a parkovací domy Nepřípustné vyuţití území: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím Podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění pozemku max. 0,6 (tj. 60 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku) ve stávajících lokalitách bude respektována současná výšková hladina zástavby Další podmínky vyuţití: všechny nové obytné stavby musí být vybaveny garáţemi a odstavnými plochami na vlastním pozemku pro stupeň automobilizace 1 : 1,5; vybaveny musí být i příslušným počtem odstavných stání pro potřeby podnikání všechny stavby hlavní jmenované pod funkcí přípustnou či podmíněně přípustnou jsou nezpůsobilé pro zkrácené řízení podle 117 odst.1 stavebního zákona. stavby a rekonstrukce ve stávajících lokalitách budou respektovat historický kontext města, jeho půdorysnou a hmotovou strukturu ve stávajících i navrţených lokalitách ve stanoveném záplavovém území budou vytvořeny podmínky pro realizaci protipovodňových opatření stavby pro civilní ochranu 2. Plochy rekreace RR - Rekreace rodinná a hromadná Hlavní vyuţití: rekreace v objektech přechodného bydlení Přípustné vyuţití: stavby pro rodinou rekreaci stavby podmiňující rodinnou rekreaci, a stavby a zařízení, které mohou být dle ustanovení stavebního zákona umístěny na pozemku stavby rodinné rekreace rekreační louky a zeleň objekty a stavby pro sport (např. hřiště apod.) pro veřejné vyuţití veřejná tábořiště další stavby a zařízení související a slučitelná s rekreací (např. sociální zařízení, bufet apod.) 16

17 stavby související technické a dopravní infrastruktury (např. vedení a stavby technické infrastruktury, místní komunikace pro stavby hlavního a přípustného vyuţití, chodníky, apod.) veřejná prostranství zaloţení prvků územního systému ekologické stability. Podmíněně přípustné funkční vyuţití: liniové stavby veřejné technické infrastruktury, přímo nesouvisející s hlavním vyuţitím, pokud bude zachována funkce hlavního, přípustného a podmíněně přípustného vyuţití parkovací plochy v souvislosti s hlavním nebo přípustným vyuţitím Nepřípustné funkční vyuţití: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím dlouhodobé odstavování vozidel a mobilní techniky Podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění pozemku max. 0,15 (tj. 15 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku) maximální výška 1 nadzemní podlaţí s moţností podkroví Další podmínky vyuţití: při povolování staveb musí být respektován územní systém ekologické stability RZ Rekreace - zahrádkaření Hlavní vyuţití: zahrádkaření Přípustné vyuţití: zahrady slouţící pro zahrádkaření činnosti, zařízení a stavby, které souvisejí a jsou slučitelné s aktivitami rekreace a zahrádkaření (např. stavby slouţící aktivitám zahrádkaření, altány, přístřešky, sklad náčiní) Podmíněně přípustné funkční vyuţití: pozemky související dopravní a technické infrastruktury, např. odstavné a parkovací plochy, obsluţné komunikace, plochy pro pěší a cyklostezky za podmínky, ţe není potlačena hlavní funkce a není sníţená kvalita prostředí ve vymezené ploše Nepřípustné funkční vyuţití: jakékoliv jiné vyuţití neţ je stanoveno v hlavním, přípustném nebo podmíněně přípustném vyuţití území Podmínky prostorového uspořádání: stavby slouţící aktivitám zahrádkaření zastavěná plocha max. 16 m2, maximální výška zahradních objektů do 5 m výšky nad rostlý terén 3. Plochy občanského vybavení OV Občanské vybavení Hlavní vyuţití: občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury (veřejná správa, vzdělání a výchova, sociální a zdravotní sluţby, civilní ochrana obyvatelstva) Přípustné druhy funkčního vyuţití: 17

18 objekty, stavby a zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální sluţby, zdravotní sluţby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva stavby pro správu a administrativu stavby církevní dětská a rekreační hřiště veřejná prostranství výstavba parkovacích a odstavných ploch pro potřebu daného území stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury. Podmíněně přípustné vyuţití: objekty, stavby a zařízení pro maloobchodní prodej, ubytování, stravování a sluţby objekty a stavby pro tělovýchovu a sport trvalé bydlení správce nebo majitele staveb ubytovací a stravovací sluţby provozované v rámci staveb hlavního vyuţití, Nepřípustné vyuţití území: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím Podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění pozemku max. 0,8 (tj. 80 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku) výšková hladina zástavby max. 8 m nad upravený terén Další podmínky vyuţití: parcelace a velikost pozemku musí odpovídat příslušnému druhu vybavenosti a umoţňovat splnění všech podmínek stanovených příslušnými právními předpisy a technickými normami ve stávajících i navrţených lokalitách ve stanoveném záplavovém území budou vytvořeny podmínky pro realizaci protipovodňových opatření OK - Komerční zařízení Hlavní vyuţití: nákupní střediska pohostinství a ubytování Přípustné druhy funkčního vyuţití: stavby a zařízení pro obchodní prodej stavby a zařízení pro veřejné stravování a ubytování stavby a zařízení pro nevýrobní sluţby veřejná prostranství výstavba parkovacích ploch pro potřebu daného území doplňující zeleň stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury. Podmíněně přípustné vyuţití: stavby pro administrativu sluţební byty liniové stavby veřejné technické infrastruktury, přímo nesouvisející s hlavním vyuţitím, pokud bude zachována funkce hlavního, přípustného a podmíněně přípustného vyuţití 18

19 Nepřípustné vyuţití území: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím Podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění pozemku max. 0,6 (tj. 60 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku) nové objekty budou mít max. 3 nadzemní podlaţí nebo výšku 10 m nad upraveným terénem intenzita vyuţití pozemků koeficient zeleně minimálně 0,05 (tj. 5 % z celkové plochy pozemku) Další podmínky vyuţití: parcelace a velikost pozemku musí odpovídat příslušnému druhu vybavenosti a umoţňovat splnění všech podmínek stanovených příslušnými právními předpisy a technickými normami parkování vozidel bude řešeno přednostně v rámci hlavního objektu ve stávajících i navrţených lokalitách ve stanoveném záplavovém území budou vytvořeny podmínky pro realizaci protipovodňových opatření OH - Veřejná pohřebiště a související sluţby Hlavní vyuţití: objekty, stavby a zařízení související s činností veřejného pohřebiště. Přípustné druhy funkčního vyuţití: hrobová místa kolumbárium krematorium rozptylové louky stavby pro pohřebnictví stavby církevní parková a izolační zeleň další objekty, stavby a zařízení související s činností veřejného pohřebiště stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury, Podmíněně přípustné vyuţití: parkovací, odstavné a manipulační plochy pro potřebu funkce hlavní Nepřípustné vyuţití území: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím Podmínky prostorového uspořádání: Nestanovují se Další podmínky vyuţití: Nestanovují se OS - Tělovýchova a sport Hlavní vyuţití: objekty, stavby a zařízení pro tělovýchovu a sport Přípustné druhy funkčního vyuţití území: stavby a zařízení pro indoorové sporty stavby a zařízení sportovních hřišť 19

20 koupaliště golfové hřiště plavecký bazén, aquapark loděnice zimní stadion, lehkoatletický stadion kynologická cvičiště s technickým zázemím sjezdové tratě s technickým zázemím např. sociální zařízení, občerstvení, apod. doplňkové stavby a zařízení související se stavbami hlavního vyuţití parkově upravená doplňková zeleň stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury, Podmíněně přípustné vyuţití: stavby pro trvalé bydlení správce nebo majitele staveb, u kterých musí být před povolením umístění staveb prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, a musí zůstat zachovány poţadavky na pohodu bydlení výstavba parkovacích ploch v souvislosti se stavbami hlavního vyuţití stavby a zařízení ubytování, stravování a obchodní prodej v rámci staveb hlavního vyuţití stavby a zařízení pro půjčovny a údrţby sportovních potřeb liniové stavby veřejné technické infrastruktury, přímo nesouvisející s hlavním vyuţitím, pokud bude zachována funkce hlavního, přípustného a podmíněně přípustného vyuţití Nepřípustné vyuţití území: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím Podmínky prostorového uspořádání: Nestanovují se Další podmínky vyuţití: velikost pozemku musí odpovídat příslušnému druhu vybavenosti a příslušným technickým normám 4. Plochy výroby a skladování VZ - Zemědělská výroba Hlavní vyuţití: stavby pro zemědělskou výrobu, skladování a přidruţenou drobnou výrobu. Přípustné druhy funkčního vyuţití území: zemědělská neţivočišná výroba ve vlastních účelových stavbách zemědělské sluţby stavby a zařízení pro chov včel a ryb drobná zemědělská výroba plochy zahradnictví odstavování vozidel na vlastním pozemku stavby pro administrativu a provoz v rozsahu odpovídajícímu hlavnímu vyuţití sociální zařízení a šatny pro zaměstnance stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury zaloţení prvků územního systému ekologické stability 20

21 stavby pro civilní ochranu plochy zeleně izolační a okrasné Podmíněně přípustné vyuţití: stavby pro trvalé bydlení správce nebo majitele staveb, u kterých musí být před povolením umístění staveb prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, a musí zůstat zachovány poţadavky na pohodu bydlení zařízení pro občerstvení a stravování zaměstnanců liniové stavby veřejné technické infrastruktury, přímo nesouvisející s hlavním vyuţitím, pokud bude zachována funkce hlavního a přípustného vyuţití Nepřípustné vyuţití území: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění pozemku max. 0,5 (tj. 50 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku) provozní celky budou doplněny zelení v rozsahu minimálně 5 % celkové plochy areálu Další podmínky vyuţití: při povolování staveb musí být respektován územní systém ekologické stability. 21 VP - Průmyslová výroba a sklady Hlavní vyuţití: výroba a skladování Přípustné druhy funkčního vyuţití území: stavby pro průmyslovou výrobu stavby pro skladování výrobků, materiálů a hmot zařízení pro distribuční a logistickou činnost jiné podnikatelské aktivity, jejichţ provoz nebude mít negativní vliv na ţivotní prostředí a jejichţ případná ochranná pásma nezasáhnou pozemky, stavby a zařízení za hranicí pozemku a nesníţí kvalitu prostředí souvisejícího území (zejména překročenými hygienickými limity a dopravní zátěţí) sociální zařízení a šatny pro zaměstnance stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury plochy odstavných a parkovacích stání stavby pro administrativu a provoz stavby pro civilní ochranu plochy zeleně izolační a okrasné Podmíněně přípustné vyuţití: stavby pro trvalé bydlení správce nebo majitele staveb, u kterých musí být před povolením umístění staveb prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, a musí zůstat zachovány poţadavky na pohodu bydlení zařízení pro občerstvení a stravování zaměstnanců objekty a zařízení pro separaci a likvidaci komunálního odpadu, u kterých negativní vliv nepřesáhne hranici této plochy, stavby k vyuţívání vodní energie a energetického potenciálu.

22 Nepřípustné vyuţití území: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím stavby pro zemědělství Podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění pozemku max. 0,6 (tj. 60% zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku) výšková hladina zástavby v závislosti na konfiguraci terénu a charakteru okolní zástavby max. 12 m nad upravený terén. provozní celky budou doplněny zelení v rozsahu minimálně 5 % celkové plochy areálu areály budou doplněny také izolační zelení směrem ke stávající či navrţené obytné zástavbě Další podmínky vyuţití: návrh a realizace opatření pro omezení negativního dopadu na ţivotní prostředí výroba, která svým provozováním a technickým zařízením nenaruší uţívání pozemků, staveb a zařízení za hranicí pozemku a nesníţí kvalitu prostředí souvisejícího území (zejména hygienickými limity a dopravní zátěţí) ve stávajících i navrţených lokalitách ve stanoveném záplavovém území budou vytvořeny podmínky pro realizaci protipovodňových opatření návrh vhodného vyuţití plochy brownfieldu areál pivovaru VS Smíšená výroba Hlavní vyuţití: objekty pro drobnou a řemeslnou výrobu, výrobní sluţby. Přípustné druhy funkčního vyuţití území: stavby a zařízení pro drobnou a řemeslnou výrobu a výrobní sluţby, které svým provozováním a technickým zařízením nenaruší uţívání pozemků, staveb a zařízení za hranicí pozemku a nesniţují kvalitu prostředí souvisejícího území (zejména hygienickými limity a dopravní zátěţí) sklady pro potřeby hlavního vyuţití stavby pro skladování výrobků, materiálů a hmot v souvislosti s činností hlavního vyuţití stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury, stavby pro civilní ochranu plochy zeleně izolační a okrasné obchodní a velkoobchodní činnost Podmíněně přípustné vyuţití: stavby pro trvalé bydlení správce nebo majitele staveb, u kterých musí být před povolením umístění staveb prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, a musí zůstat zachovány poţadavky na pohodu bydlení ubytovny zaměstnanců výzkumné ústavy kancelářské budovy správní budovy garáţe a parkovací domy drobné nevýrobní sluţby doprovodného charakteru zařízení pro občerstvení a stravování zaměstnanců 22

23 objekty a zařízení pro separaci a likvidaci komunálního odpadu, u kterých negativní vliv nepřesáhne hranici této plochy, jiné podnikatelské aktivity, jejichţ provoz nebude mít negativní vliv na ţivotní prostředí obce a jejichţ případná ochranná pásma nezasáhnou stávající ani navrţenou obytnou zástavbu Nepřípustné vyuţití území: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím stavby pro zemědělství. Podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění pozemku max. 0,6 (tj. 60 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku), zpevněné plochy do 0,25 výška objektů je omezena na 2 3 nadzemní podlaţí, objekty vycházejí svým vzhledem z charakteru stávající okolní zástavby; výška objektů po hřeben střechy smí být max. 10 m intenzita vyuţití pozemků - koeficient zeleně minimálně 0,1 Další podmínky vyuţití: areály budou doplněny izolační zelení směrem ke stávající obytné zástavbě 5. Plochy technické infrastruktury TI - Technická infrastruktura Hlavní vyuţití: pozemky, stavby a objekty technické infrastruktury pozemky, stavby a zařízení pro nakládání s odpady. Přípustné druhy funkčního vyuţití území: stavby a zařízení veřejné technické infrastruktury plochy energetických zařízení plochy vodohospodářských zařízení pozemky, stavby a zařízení sběrných dvorů pozemky, stavby a zařízení areálů pro tříděný odpad pozemky, stavby a zařízení areálů pro biologický odpad stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury, stavby pro civilní ochranu Podmíněně přípustné vyuţití: stavby pro trvalé bydlení správce nebo majitele staveb, u kterých musí být před povolením umístění staveb prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, a musí zůstat zachovány poţadavky na pohodu bydlení stavby a zařízení pro administrativu, provoz a skladování v souvislosti s hlavním vyuţitím parkovací plochy pro potřebu daného území Nepřípustné vyuţití území: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění pozemku max. 0,7 (tj. 70 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku) 23

24 výšková hladina u nové zástavby max. 10 m nad upravený terén Další podmínky vyuţití: nové areály ţádným způsobem nebudou poškozovat kvalitu ţivotního prostředí ve stávajících i navrţených obytných zónách stavby a zařízení hlavního, přípustného a podmíněně přípustného vyuţití svým provozováním a technickým zařízením nenaruší uţívání pozemků, staveb a zařízení za hranicí pozemku a nesníţí kvalitu prostředí souvisejícího území (zejména překročenými hygienickými limity a dopravní zátěţí) budou realizována opatření pro omezení zátěţe okolí zápachem z čistírny odpadních vod ve stávajících i navrţených lokalitách ve stanoveném záplavovém území budou vytvořeny podmínky pro realizaci protipovodňových opatření 6. Plochy dopravní infrastruktury DS Silniční doprava Hlavní vyuţití: silnice I., II. a III. třídy a sběrné městské komunikace, pozemky, stavby a zařízení doplňující dopravní infrastrukturu Přípustné funkční vyuţití: pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury (plochy silnic, zastávkové pruhy a zastávky veřejné hromadné dopravy, parkoviště a parkovací pruhy, vybavení zastávek) chodníky a cyklistické pruhy v rámci hlavního nebo vedlejšího prostoru komunikací pozemky, stavby a opatření související s hlavním vyuţitím (např. náspy, zářezy, opěrné a zárubní zdi, mosty, estakády apod.) pozemky a stavby parkovišť pozemky a stavby pro odstavná stání pozemky, stavby a zařízení autobusového nádraţí a souvisejícího vybavení pozemky, stavby a zařízení čerpacích stanic pohonných hmot pozemky a stavby garáţí doprovodná a izolační zeleň obratiště autobusové dopravy liniové stavby technické infrastruktury neomezující hlavní vyuţití, zaloţení prvků územního systému ekologické stability. Podmíněně přípustné vyuţití: stavby, objekty a činnosti související se silniční dopravou a provozem Nepřípustné funkční vyuţití: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání: Nestanovují se Další podmínky vyuţití: při povolování staveb musí být respektován územní systém ekologické stability. 24

25 25 MK Místní komunikace Hlavní vyuţití: veřejně přístupné komunikace, pozemky, stavby a zařízení doplňující dopravní infrastrukturu nezařazené do ploch DS Přípustné funkční vyuţití: pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury (plochy vozovky, zastávkové pruhy a zastávky veřejné hromadné dopravy, parkoviště a parkovací pruhy, vybavení zastávek) chodníky a cyklistické pruhy v rámci hlavního nebo vedlejšího prostoru komunikací pozemky, stavby a opatření související s hlavním vyuţitím (např. náspy, zářezy, opěrné a zárubní zdi, mosty, estakády apod.) pozemky a stavby parkovišť pozemky a stavby pro odstavná stání doprovodná a izolační zeleň obratiště autobusové dopravy liniové stavby technické infrastruktury neomezující hlavní vyuţití, zaloţení prvků územního systému ekologické stability. Podmíněně přípustné vyuţití: stavby, objekty a činnosti související se silniční dopravou a provozem Nepřípustné funkční vyuţití: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání: u nově navrhovaných MK činí minimální šířka prostoru místní komunikace 10 m při obousměrném provozu, 7 m při jednosměrném provozu není přípustné zmenšování šířky prostoru místní komunikace u stávajících komunikací šířka a únosnost vozovky musí umoţnit průjezd poţárních vozidel Další podmínky vyuţití: při povolování staveb musí být respektován územní systém ekologické stability. UK Účelové komunikace Hlavní vyuţití: komunikace, slouţící ke spojení jednotlivých nemovitostí, jejich spojení s ostatními komunikacemi a obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, jejichţ veřejná přístupnost můţe být omezena Přípustné funkční vyuţití: pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury (plochy vozovky, parkoviště a parkovací pruhy) chodníky a cyklistické pruhy v rámci hlavního nebo vedlejšího prostoru komunikací pozemky, stavby a opatření související s hlavním vyuţitím (např. náspy, zářezy, opěrné a zárubní zdi, mosty, estakády apod.) pozemky a stavby parkovišť pozemky a stavby pro odstavná stání doprovodná a izolační zeleň liniové stavby technické infrastruktury neomezující hlavní vyuţití,

26 zaloţení prvků územního systému ekologické stability. Podmíněně přípustné vyuţití: stavby, objekty a činnosti související se silniční dopravou a provozem Nepřípustné funkční vyuţití: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání: nestanovují se Další podmínky vyuţití: při povolování staveb musí být respektován územní systém ekologické stability. DZ Dráţní doprava Hlavní vyuţití: pozemky, stavby a zařízení pro provoz dráţní dopravy Přípustné funkční vyuţití: pozemky, stavby a zařízení ţelezničního svršku a ţelezničního spodku pozemky, stavby a zařízení ţelezniční stanice a zastávky včetně budov a mobiliáře pozemky, stavby a zařízení ţelezničního zabezpečovacího zařízení pozemky, stavby a zařízení ţelezniční napájecí soustavy parkovací plochy a objekty pro systém Park & Ride doprovodná zařízení pro provoz dráhy (plochy pro nakládku a vykládku a jiné manipulační plochy související s provozem ţeleznice apod.) stavby technické a dopravní infrastruktury (např. vedení a stavby technické infrastruktury, místní komunikace pro stavby hlavního a přípustného vyuţití, ţelezniční přejezdy, chodníky apod.) nevylučující hlavní vyuţití doprovodná a izolační zeleň zaloţení prvků územního systému ekologické stability. Podmíněně přípustné funkční vyuţití: stavby pro sluţby a provozovny, které svým provozem negativně neovlivní funkci hlavního vyuţití, stavby pro trvalé bydlení správce nebo majitele staveb, u kterých musí být před povolením umístění staveb prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, a musí zůstat zachovány poţadavky na pohodu bydlení stavby technické infrastruktury nevylučující hlavní vyuţití stavby pro civilní ochranu Nepřípustné funkční vyuţití: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání: Nestanovují se Další podmínky vyuţití: Nestanovují se 26

27 27 7. Plochy veřejných prostranství PV Veřejná prostranství Hlavní vyuţití: veřejně přístupné plochy převáţně zpevněné, veřejně přístupné plochy zeleně Přípustné vyuţití: zpevněné plochy dopravní plochy silnice, místní a účelové komunikace plochy a zařízení pro odstavování a parkování vozidel doplňující veřejná zeleň parkově upravená okrasná, záměrně vytvořená a udrţovaná zeleň prvky drobné architektury vodní prvky cyklistické stezky podzemní stavby technické infrastruktury, pokud bude zachována funkce hlavního a přípustného vyuţití Podmíněně přípustné vyuţití: nadzemní stavby technické infrastruktury, pokud bude zachována funkce hlavního a přípustného vyuţití drobné stavby doplňující funkci hlavního vyuţití (rozsahu odpovídajícímu např. pódia, předzahrádky, přenosné konstrukce apod.) stavby pro drobné sluţby doplňující funkci hlavního vyuţití (např. hygienická zařízení, stánkový prodej, informační a reklamní zařízení apod.) dětská hřiště související s hlavním vyuţitím Nepřípustné funkční vyuţití: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání: Nestanovují se Další podmínky vyuţití: v rozhledových trojúhelnících nebude realizovaná nová výstavba ani vysazovaná vyšší zeleň (nad 0,6 m) ani realizováno neprůhledné oplocení 8. Plochy zeleně ZV Zeleň na veřejných prostranství Hlavní vyuţití: veřejně přístupné plochy zeleně s rekreačním vyuţitím Přípustné vyuţití: záměrně komponovaná zeleň odpočinkové plochy dětská hřiště související s hlavním vyuţitím drobný mobiliář vodní prvky výstavba a úprava pěších a cyklistických stezek (místní komunikace IV. třídy)

28 trvalá, udrţovaná vegetace bez hospodářského významu podzemní stavby technické infrastruktury, pokud bude zachována funkce hlavního a přípustného vyuţití protipovodňová opatření Podmíněně přípustné vyuţití: drobné stavby doplňující funkci hlavního vyuţití (v rozsahu odpovídajícím například pódiím, přenosným konstrukcím apod.) stavby pro drobné sluţby doplňující funkci hlavního vyuţití (např. hygienická zařízení, stánkový prodej, informační a reklamní zařízení apod.) nadzemní stavby veřejné technické a dopravní infrastruktury (např. vedení a objekty technické infrastruktury, místní komunikace pro stavby hlavního a přípustného vyuţití, chodníky apod.), pokud bude zachována funkce hlavního a přípustného vyuţití stanice slouţící k monitorování ţivotního prostředí výstavba vodohospodářských zařízení pro lesní rekultivaci suchá drţ Nepřípustné vyuţití: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání: intenzita vyuţití pozemků - koeficient zeleně minimálně 0,8 Další podmínky vyuţití: v aktivních zónách záplavového území budou uvolněné prostory bez pevných překáţek ZSP Zeleň sídelní a přírodního charakteru Hlavní vyuţití: veřejně přístupné, vyhrazené a soukromé plochy zeleně s izolační funkcí nebo (a) rekreačním vyuţitím Přípustné druhy funkčního vyuţití území: udrţovaná trvalá vegetace bez hospodářského významu pěší komunikace, cyklostezky pomníky, sochy, kříţe, prvky informačního systému liniové stavby veřejné technické infrastruktury, pokud bude zachována funkce hlavního a přípustného vyuţití drobný mobiliář vodní plochy a prvky protipovodňová opatření Podmíněně přípustné vyuţití: odpočinkové a relaxační plochy (areály zdraví s cvičebními prvky, hřiště související s hlavním vyuţitím) plochy a zařízení pro údrţbu a obnovu zeleně Nepřípustné vyuţití území: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání: intenzita vyuţití pozemků - koeficient zeleně minimálně 0,8 Další podmínky vyuţití: 28

29 29 v aktivních zónách záplavového území budou plochy zeleně bez pevných překáţek průtoku velké vody stavby pro drobné sluţby doplňující funkci hlavního vyuţití (např. hygienická zařízení, stánkový prodej, informační a reklamní zařízení apod.) nadzemní stavby veřejné technické a dopravní infrastruktury (např. vedení a objekty technické infrastruktury, místní komunikace pro stavby hlavního a přípustného vyuţití, chodníky apod.), pokud bude zachována funkce hlavního a přípustného vyuţití stanice slouţící k monitorování ţivotního prostředí výstavba vodohospodářských zařízení pro zvýšení retence vody poldr, retenční nádrţ 9. Plochy zemědělské Z - Orná půda, trvalý travní porost Hlavní vyuţití: pozemky v nezastavěném území slouţící k hospodaření na zemědělské půdě Přípustné vyuţití: hospodaření na zemědělské půdě (produkce polních plodin a pícnin) pastva hospodářských zvířat (včetně budování mobilního ohrazení) pěstební plochy, školky ovocných a okrasných dřevin, lesní školky zařízení a opatření pro zemědělství stromořadí, remízy, meze pro ekologickou stabilizaci krajiny protierozní opatření, travní porosty se solitérními stromy, eventuelně s drobnými remízy, porosty podél mezí, stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, účelové komunikace - zemědělské cesty vodohospodářská protierozní opatření, poldry, retenční nádrţe pěší a cyklistické stezky změny druhu pozemků v rámci zemědělského půdního fondu stavby dopravní a technické infrastruktury související s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím liniové stavby veřejné technické infrastruktury zaloţení prvků územního systému ekologické stability Podmíněně přípustné vyuţití: stavby a zařízení pro účely rekreace a cestovního ruchu slouţící veřejnému uţívání - turistické a cyklistické stezky, informační systémy a odpočívadla zalesnění pozemků do výměry 1 ha, bezprostředně navazující na plochy lesní vymezené územním plánem, přičemţ nebude ve vzdálenosti menší neţ 50 m od hranice zastavěného území a hranice zastavitelných ploch, a které musí být projednáno dle platných právních předpisů doprovodné zemědělské stavby do plochy 70 m 2 (obdobného rozsahu jako např. polní krmiště, salaše, přístřešky, stavby pro chov včelstev, oplocení pro chov apod.) zajištěná (zpevněná a odkanalizovaná ) hnojiště Nepřípustné vyuţití: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím

30 30 Podmínky prostorového uspořádání: výšková hladina zástavby max. 6,5 m nad upravený terén nové zemědělské stavby nebudou umístěny ve vzdálenosti menší neţ 30 m od hranice lesních pozemků Další podmínky vyuţití: při povolování staveb musí být respektován územní systém ekologické stability u zemědělských staveb musí být prokázáno, ţe nenarušují krajinný ráz 10. Plochy lesní NL - Lesy Hlavní vyuţití: plnění funkcí lesa a činnosti dle lesního hospodářského plánu nebo hospodářské osnovy. Přípustné vyuţití: plnění funkcí lesa (lesy hospodářské, lesy zvláštního určení, lesy ochranné) stavby a zařízení pro plnění funkcí lesa výstavba mysliveckých účelových zařízení (seníků, krmelců aj.) stavby a opatření pro umoţnění migrace organismů liniové stavby dopravní infrastruktury účelové komunikace, související s hlavním a přípustným vyuţitím liniové stavby veřejné technické infrastruktury zaloţení prvků územního systému ekologické stability změny dřevinné skladby lesních porostů ve prospěch geograficky původních dřevin; do doby realizace jednotlivých prvků územního systému ekologické stability stávající vyuţití, příp. jiné vyuţití, které nenaruší nevratně přirozené podmínky stanoviště a nesníţí aktuální ekologickou stabilitu území stanice slouţící k monitorování ţivotního prostředí, zařízení k ochraně lesa před biologickými škůdci Podmíněně přípustné vyuţití: stavby a zařízení pro účely rekreace a cestovního ruchu slouţící veřejnému uţívání: turistické a cyklistické stezky, informační systémy a odpočívadla. výstavba lesních účelových staveb (ploch pro skladování dřeva) výstavba studen a sítí technické infrastruktury výstavba vodohospodářských zařízení pro lesní rekultivaci poldr, retenční nádrţ, protierozní opatření trvalá vegetace bez hospodářského významu Nepřípustné vyuţití: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání: Nestanovují se Další podmínky vyuţití: posílení či zachování funkčnosti územního systému ekologické stability typická, geograficky původní společenstva

31 31 při povolování staveb i při lesním hospodářství musí být respektován územní systém ekologické stability 11. Plochy vodní a vodohospodářské W Vodní plochy a toky Hlavní vyuţití: vodohospodářská funkce Přípustné vyuţití: stavby a opatření určené pro vodohospodářské vyuţití související vodohospodářské stavby (např. hráze, jezy, zdrţe apod.) stavby dopravní infrastruktury (např. mosty, lávky, opěrné zdi apod.) liniové stavby veřejné technické infrastruktury zdroje poţární vody akumulace přívalových vod, regulace jejich průtoku zaloţení prvků územního systému ekologické stability Podmíněně přípustné vyuţití: rekreační vyuţití chov ryb Nepřípustné vyuţití: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím Podmínky prostorového uspořádání: Nestanovují se Další podmínky vyuţití: při povolování staveb musí být respektován územní systém ekologické stability míra vyuţití nesmí ohrozit nebo oslabit funkci plochy, mít negativní vliv na ekologii prostředí a krajiny V rozvojových zastavitelných plochách a plochách přestavby, navrţených konceptem ÚP bude respektován kontext s charakterem okolních ploch současně zastavěného území města. Bude respektováno dané měřítko zástavby, její výšková hladina, základní členění hmoty stavebních objektů. Dále bude respektován dochovaný městský charakter zástavby, a to i v lokalitách mimo území městské památkové zóny, a venkovský charakter osídlení v okrajových částech města. Hmota a umístění stavebních objektů zachovají charakteristické hodnoty krajinného rázu a celkové měřítko krajiny. Na zahrady rodinných domů je vhodná výsadba stanovištně původních dřevin. 12. Plochy nezastavěného území NS Smíšené nezastavěné území Hlavní vyuţití: zemědělské a krajinářské vyuţití. Přípustné vyuţití: stavby a opatření pro umoţnění migrace organismů

32 trvalá vegetace bez hospodářského významu zemědělská půda plochy krajinné zeleně lesní půdní fond vodní toky a plochy plochy pro realizaci protipovodňových opatření zeleň, jejíţ rozvoj je řízen především přírodními procesy izolační zeleň stavby a zařízení pro účely rekreace a cestovního ruchu slouţící veřejnému uţívání - turistické a cyklistické stezky, informační systémy a odpočívadla komunikace pro účelovou dopravu vodohospodářská zařízení poldr, retenční nádrţ Podmíněně přípustné vyuţití: liniové stavby technické a dopravní infrastruktury neomezující hlavní vyuţití, vodohospodářská zařízení pomníky, sochy, kříţe rekreační vyuţití bez stavební činnosti Nepřípustné vyuţití: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání: Nestanovují se Další podmínky vyuţití: posílení či zachování funkčnosti územního systému ekologické stability typická, geograficky původní společenstva při povolování staveb musí být respektován územní systém ekologické stability ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI. Ekologická problematika legislativy České republiky a Evropské unie se promítá do krajských dokumentů a odráţí se v cílech v těchto dokumentech uvedených, proto zde nejsou koncepční materiály mezistátní a státní úrovně uváděny. Na základě rozborů uvedených v textu návrhu posuzovaného územního plánu je moţno konstatovat, ţe nedojde ke změnám schválených zásad rozvoje území obce ani zásad trvale udrţitelného rozvoje širšího území jako celku. Koncept ÚP je zpracován pro desetileté návrhové období do r Navrhovaný koncept ÚP řeší celé správní území města (stav k ), tzn. katastrální území Bukovina u Turnova, Daliměřice, Malý Rohozec, Mašov u Turnova a Turnov. Koncept územního plánu byl hodnocen zejména ve vztahu k následujícím hlavním koncepčním materiálům přijatým na krajské úrovni:

33 A. Programu rozvoje Libereckého kraje, Strategie rozvoje Libereckého kraje, 2007 B. Koncepci ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, C. Územní energetické koncepcilibereckého kraje, aktualizace březen 2010 D. Koncept sniţování emisí a imisí na území Libereckého kraje, 2004 E. Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje (aktualizace 2009) F. Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje, G. Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje (Turnov) do roku H. Zadání Zásad územního rozvoje Libereckého kraje, návrh ZÚR je dosud v projednávání. Z cílů a opatření uvedených v těchto koncepčních materiálech mají vztah zejména : ad A) Program rozvoje Libereckého kraje , schválený zastupitelstvem LK , Strategie rozvoje Libereckého kraje Hlavními cíli a zásadami těchto krajských dokumentů relevantními z hlediska předloţené územně plánovací dokumentace jsou následující body: 1. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika Podpora prostředí pro rozvoj malého a středního podnikání Zvyšování pestrosti nabídky a kvality sluţeb v oblasti cestovního ruchu s přihlédnutím k moţnostem území 2. Komplexní a kvalitní infrastruktura Zajištění komplexnosti a kvality dopravní a technické infrastruktury Zkvalitnění dopravní obsluţnosti Rozvoj a vyuţívání informačních a komunikačních technologií Podpora prostředí pro vyuţívání obnovitelných zdrojů a úspor energie 3. Zdravé ţivotní prostředí bez zátěţí Sniţování emisí a imisní zátěţe obyvatel a území, včetně odstraňování ekologických zátěţí Sanace, revitalizace brownfields 4. Udrţitelný rozvoj území a občanské společnosti Podpora demokratických procesů S těmito cíli a zásadami, nakolik je to moţné u územně plánovacích koncepcí vyhodnotit, je koncept územního plánu Turnova v souladu. ad B) Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, červen 2004 Převaha cílů tohoto dokumentu spočívá v dokumentační a organizační činnosti. Opatření, která lze do územně plánovací dokumentace začlenit a která se týkají řešeného území, koncept ÚP v plné míře akceptoval.

34 1. Zdokumentovat a průběţně aktualizovat stav rozšíření nebezpečných invazních druhů v krajině. Údaje centrálně shromaţďovat a spravovat v prostředí GIS. Zpracovat strategii (plán) likvidace invazních druhů a přistoupit k její realizaci. Přednostně likvidovat nebezpečná ohniska v biologicky hodnotnějších územích. Postupovat koordinovaně v rámci dílčích, migračně spojitých území. 2. Zpracovat generel krajinného rázu pro celý kraj nebo alespoň pro klíčová území. Výsledky tohoto generelu vyuţívat při zpracování územně plánovacích dokumentací, pozemkových úpravách a projekčních pracích většího rozsahu. 3. Aktualizovat dokumentace ÚSES zpracované před rokem 1997 (platnost ÚTP NR a R ÚSES), s cílem zajištění vzájemného propojení systému a jeho celkové konzistence ve všech biogeografických významech. 4. Upravit hranice stávajících přírodních parků, tak, aby byly odstraněny překryvy s územími rozšiřovaných CHKO (PřP Maloskalsko vs. CHKO Český ráj, PřP Ještěd x chystané rozšíření CHKO Luţické hory) a byl řešen stav, kdy přírodní park v rozporu s platnou legislativou zasahuje na území slouţící obraně státu (PřP Peklo). 5. Zajistit ochranu evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 a podílet se na jejich přípravě. Přitom vyuţívat i nového institutu smluvní ochrany přírody. 6. Zajistit územní ochranu dalších přírodovědně cenných lokalit, které se nestaly součástí evropského seznamu. 7. Vytvořit registr památných stromů na krajské úrovni a údaje v něm pravidelně aktualizovat. Pokračovat ve vyhlašování nových památných stromů, přitom vycházet i z evidence registrovaných významných krajinných prvků.. 8. Evidovat lokality s význačným výskytem zvláště chráněných a/nebo ohroţených druhů rostlin a ţivočichů, sledovat jejich stav a zajišťovat jejich vhodný management. 3 ad C) Územní energetická koncepce Libereckého kraje Zvýšení podílu energií z obnovitelných zdrojů, zejména spalování biomasy, bioplynu, sluneční energie, a to jak ve spotřebitelském měřítku, tak u centrálního zásobování teplem (CZT). Sníţit primární energetickou náročnost např. pomocí: Sniţování tepelných ztrát budov (zateplováním). Podporováním kombinované výroby tepla a el. energie Vyuţívání kogenerace a rekuperace. Vyuţívání geotermální energie (tepelná čerpadla). Vyuţívání energie slunce výroba elektřiny (fotovoltaika) a termosolárních systémů s akumulací tepla. Vyuţívání termosolárních systémů s akumulací tepla. Energetické vyuţívání bioplynu a biomasy Výše uvedená opatření jsou konceptem ÚP Turnov akceptována. Další navrhovaná opatření jsou převáţně organizačního charakteru a nelze je promítnout do územně plánovací koncepce. 34 ad D) a E) Koncept sniţování emisí a imisí na území Libereckého kraje (schváleno usnesením č. 559/04/RK) a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje (aktualizace 2009)

35 35 Sníţení imisní zátěţe suspendovanými částicemi frakce PM10 a benzo(a)pyrenu Sníţení emisí oxidů dusíku. Sníţení emisí těkavých organických látek. Sníţení emisí těţkých kovů kadmium, arzen Sníţení emisí amoniaku Koncept ÚP Turnova tyto cíle respektuje a podle moţností daných územně plánovacím nástrojům je podporuje. ad F) Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje Cíle daného dokumentu a programy vedoucí k jejich naplnění jsou převáţně organizačního a vzdělávacího charakteru, resp. jsou závislé na odpadové praxi u jednotlivých původců. Tyto cíle nelze do územně plánovací dokumentace promítat. Z cílů investičního zaměření, které je moţno akceptovat v rámci územně plánovací dokumentace, lze uvést zejména: Zajistit dostatečnou četnost a dostupnost sběrných míst nebezpečných sloţek komunálních odpadů Zajistit dostatečnou četnost a dostupnost sběrných míst vyuţitelných sloţek komunálních odpadů Zajistit dostatečnou četnost a dostupnost sběrných míst objemného odpadu a biologicky rozloţitelných sloţek komunálních odpadů Vyčlenit místa pro umístění vozidel vyřazených z evidence motorových vozidel tam, kde nedojde k poškození či ohroţení ţivotního prostředí ani k narušení estetického vzhledu obce či zvláště chráněné části přírody a krajiny a nebude ohroţována bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích Upřednostňovat kompostování a anaerobní rozklad biologicky rozloţitelných odpadů (které nelze recyklovat) s vyuţitím výsledného produktu zejména v zemědělství, při rekultivacích, úpravách zeleně; odpady, které nelze takto vyuţít, upravovat na alternativní palivo a nebo energeticky vyuţívat Nepodporovat výstavbu spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků. Vytvářet podmínky energetické vyuţití nebezpečných organických odpadů Usilovat o energetické vyuţití bioplynu u čistíren s odpovídající produkcí kalů Zapracovat prostorové poţadavky nových zařízení k nakládání s odpady do územně-plánovací dokumentace všech stupňů, a to tak, aby nedošlo k ohroţení nebo negativnímu ovlivnění veřejného zdraví Podpořit vytvoření sítě regionálních ekonomicky a technicky zdůvodněných zařízení pro nakládání s komunálním odpadem v rámci dvou i více krajů se zaměřením na výstavbu kompostáren, zařízení pro anaerobní rozklad a mechanicko-biologickou úpravu těchto odpadů Podporovat přeměnu stávajících skládkových areálů na centra komplexního nakládání s odpady, pokud jsou v souladu s hierarchií nakládání s odpady a Plánu odpadového hospodářství kraje

36 36 Identifikace a sanace starých zátěţí území Výše uvedené zásady koncept ÚP Turnova v plné míře respektuje. ad G) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Turnov,do roku 2015 Cílem Plánu je zajištění optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých typech obcí kraje. U města Turnov se nepředpokládá zásadní změna v současném stavu a vývoji v této oblasti. Celé území města je odkanalizováno a zásobováno vodou z veřejného vodovodního řadu. ad H) Zadání zásad územního rozvoje Libereckého kraje, návrh ZÚR je dosud v projednávání Jedná se o zásadní koncepční dokument, jehoţ dokončení se předpokládá v roce Dokument navazuje na ÚP VÚC Libereckého kraje, jejíţ poslední aktualizace probíhala v roce Z dosud známých výsledků projednávání a na základě znalostí aktuální verze ÚP VÚC se nepředpokládá ţádná oblast, v níţ by byl koncept ÚP Turnova s danými dokumenty v rozporu. Dále se v souladu se zadáním řešitel územně lanovací dokumentace zabýval souladem s dokumenty: - Krajskou koncepci zemědělství pro Liberecký kraj, - Strategie udrţitelného rozvoje Libereckého kraje Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, - Dopravní politiku Libereckého kraje, - Strategii rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje, - Územně analytické podklady Libereckého kraje, - Strategický plán města Turnova, - Program Regenerace městské památkové zóny Turnov , - Pasport místních komunikací, - Generel cyklotras, a dalšími rozvojovými dokumenty s místním dosahem, jako jsou: - Regulační plán č. 1 bytové zóny Durychov, Na Kamenci a Hruštice, Károvsko - Regulační plán č. 2 města Turnova, Obchodně průmyslový areál Vesecko - Dopravně inţenýrské posouzení okruţního dopravního systému v centru Turnova - Dopravně inţenýrské posouzení severozápadní odlehčovací komunikace centra Turnova - Studie koncepce sportovišť - Urbanisticko architektonická studie areál okolo Stebénky v Turnově Zpracovatel zajistil návaznost na územní plány zpracované pro obce sousedící s řešeným územím, příp. vymezená zastavěná území obcí Ohrazenice, Jenišovice, Frýdštejn, Malá Skála, Rakousy, Mírová pod Kozákovem, Karlovice, Kacanovy, Modřišice a Přepeře.

37 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE. 2.1.Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území Vymezení území Město Turnov jako základní územní jednotka má výměru ha, počet obyvatel (stav k ). Sestává se z pěti územně technických jednotek (dále jen ÚTJ ) Bukovina u Turnova /kód ÚTJ /, Daliměřice /kód ÚTJ /, Malý Rohozec /kód ÚTJ /, Mašov u Turnova kód /ÚTJ /, Turnov, kód /ÚTJ /. Turnov je centrum osídlení pro spádové obce v jeho správním obvodě. Dominantní pozice a velikost spádového obvodu zařazuje Turnov mezi čtyři nejvýznamnější centra osídlení v Libereckém kraji. Díky dobrému dopravnímu napojení a relativně kvalitní technické infrastruktuře disponuje vhodnými lokalitami pro rozvoj obytných a podnikatelských zón. Turnov je rovněţ důleţitým nástupním a obsluţným centrem cestovního ruchu pro oblast Českého ráje. Rozvoj území města a návrh zastavitelných ploch respektuje vazby na současně zastavěná území a sídelní strukturu danou minulým vývojem, bez vzájemných negativních vlivů. Geomorfologie Řešené území náleţí po stránce geomorfologické do mírně zvlněné pahorkatiny. Nadmořská výška území se pohybuje od 246 m v údolí Jizery po m na S. Regionální řazení vyšších geomorfologických jednotek ČR (ČÚZK, 1996) širšího území prezentuje následující tabulka. Tab. č. 2 umístění podle geomorfologického členění geomorfologická jednotka číselné označení 37 název provincie I Česká vysočina subprovincie (soustava) I 6 Česká tabule oblast (podsoustava) I 6 A Severočeská tabule celek I 6 A-2 Jičínská pahorkatina podcelek Turnovská pahorkatina Území Turnova se nachází na rozhraní tří geomorfologických okrsků - Mnichovohradišťské kotliny, Vyskeřské plošiny a Libuňské brázdy. Od severu na řešené území zasahuje téţ geomorfologický celek Jizerské hory. Plošně nejrozlehlejší střední část území tvoří celek Ještědsko kozákovského hřbetu. Nejvyšším bodem Turnovska je vrch Kozákov (744 m.n.m), nejniţší bod nejen řešeného území SO ORP Turnov, ale i celého Libereckého kraje je na průsečíku hranic Libereckého a Středočeského kraje na hladině Jizery u Svijan (233 m.n.m.). Geomorfologicky jsou v širším území skalní útvary Přírodního parku Maloskalsko (Vranovský hřeben Pantheon), skalní města na Hruboskalsku a vulkanický dvojvrchol Trosek. Geologicky a krajinářsky nejcennější terénní depresí je údolí Jizery od Ţelezného Brodu aţ po Dolánky u Turnova.

38 38 Klima Turnov se nachází na rozhraní tří klimatických rajonů - MT 9, MT 10 a MT 11. Rajon MT 10 zahrnuje jiţní a východní část oblasti, rajon MT 11 pokrývá okolí toku Jizery v úseku od Turnova k jihozápadu.osou celého území je řeka Jizera s údolní nivou. Roční úhrn sráţek činí 743 mm a průměrná roční teplota činí 7,7 stupňů Celsia. Širší území Turnova je součástí klimatické oblasti MT 10, pahorkatiné s vlhkým klimatem a mírnou, krátkou zimou. Z celkového úhrnu sráţek připadá na vegetační období cca 400 mm, na zimu cca 300 mm. Průměrné sráţky pro jednotlivé měsíce udává následující tabulka: Tab.č. 3Průměrné měsíční sráţky v Turnově (období ) Měs. sráţky (mm) měsíc I II III IV V VI VII VII I období IX X XI XII rok léto zima Tab.č. 4Průměrné měsíční a roční teploty v Turnově (období ) měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok teplota ( C) -2,1 1,2 2,9 7,3 13,0 15,7 17,3 16,3 12,9 8,0 3,1-0,6 7,7 Znečištění ovzduší Ve správním území stavebního úřadu Turnov jsou dle Věstníku MŢP č.06/2009 překračovány na 1,5% území imisní limity pro PM10 a na 4% hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren a kadmium. Hydrogeologie Řešené území lze povaţovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vod. Do západní části Turnovska zasahuje rozsáhlá chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída, která má celkovou plochu 1585 km 2 a zaujímá přes 50% plochy Libereckého kraje. Tato část CHOPAV Severočeská křída je zařazena do regionu II.E s nejvyššími stavy hladin podzemních vod v období květen červen a nejniţšími v období září listopad. Hlavní útvary podzemních vod v širším území zobrazuje následující tabulka: Tab.č. 5Útvary podzemních vod v SO ORP Turnov Název útvaru podzemních vod Podkrkonošský permokarbon Jizerská křída levobřeţní Jizerská křída pravobřeţní Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krk Jizerský coniak Bazální křídový kolektor na Jizeře Název oblasti Horní a střední Labe Horní a střední Labe Horní a střední Labe Horní a střední Labe Horní a střední Labe Horní a střední Labe Zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje

39 39 Území ORP Turnov je relativně bohaté na vodní zdroje, kterých je v území ORP evidováno celkem 88. jako infiltrační oblast pro vodohospodářsky významnou turonskou zvodeň. V širším okolí Turnova je situována řada jímacích zařízení, které jsou součástí vodárenské soustavy Turnova i dalších obcí. Z nich nejvýznamnější je skupina vrtaných studní v meandru Jizery u Nudvojovic. Pro většinu vodních zdrojů byla stanovena ochranná pásma zpravidla I a II. stupně jiţ v minulosti a zatím nebyla přehodnocována ve smyslu zákona ustanovení 31 zákona č. 254/2001Sb. Podle toho je tedy část území součástí vnějšího pásma II. stupně ochrany vodních zdrojů Nudvojovice. Celé širší území se nachází v bývalém ochranném pásmu III. stupně vodního zdroje Káraný, které zásobuje pitnou vodou Prahu. Pitná voda pro Turnov se čerpá z podzemních zdrojů. Na sledované území přímo navazuje jímání v Dolánkách (30 l/s) a Nudvojovická zvodeň (60-80 l/s). Tento zdroj je částečně kontaminován chlorovanými uhlovodíky (průmyslové provozy v Turnově, vojenský areál na Vesecku - kontaminace zejména z období před r. 1989). Lokalita je významná z hlediska podzemních vod středněturonského kolektoru. Ze širšího pohledu orografického třídění ČR leţí řešené území v soustavě Ještědsko-Kozákovského hřbetu. Z hlediska geologického leţí území při severním okraji České křídové pánve v oblasti přirozené akumulace podzemních vod. Komplex svrchnokřídových sedimentů se dvěma kolektory ( bazálním = cenomanské pískovce a svrchním = jemnozrnné vápenaté aţ slínité pískovce s převáţně puklinovou propustností) je chráněn aţ několik metrů mocným pokryvem sprašových hlín s velmi nízkou propustností. Kvartérní pokryv o průměrné mocnosti 5,0 m je tvořen sprašovými prachovito-písčitými hlínami, které plynule přecházejí do eluvia pískovců s mocností výjimečně aţ 9 m. Tyto hlíny byly základem pro výše uvedené půdní typy. Nízká propustnost ( koeficient filtrace řádově 10-7aţ 10-9 ms-1) a retenční schopnost sprašových hlín výrazně brzdí, avšak ne zcela zamezuje pronikání případné kontaminace z povrchu do kolektoru. Celý sedimentární komplex není v řešeném území významněji porušen radiální tektonikou. Širší území je součástí hydrogeologického rajonu 441, s vodohospodářsky významnou turonskou zvodní. Souvrství křídy je ve svém profilu rozčleněno do několika kolektorů a izolátorů. Bazální cenomanský kolektor tvoří pískovce koryčanských vrstev a hladina podzemní vody (HPV) je obvykle napjatá. Vzhledem k nevyhovující jakosti není tato voda vyuţívána. Nadloţní turonská zvodeň je od bazální oddělena izolátorem jílovitoprachovitých vrstev bělohorského souvrství. Kolektor - slabě vápenaté pískovce jizerských vrstev je mocný asi 100 m, HPV je zpravidla volná, místy můţe být i napjatá. Propustnost kolektoru je puklinová, zesílená v místech puklinových systémů. Při povrchu, v zvětrávací zóně můţe být i průlinově puklinová. Tato nejvýznamnější křídová zvodeň je vodohospodářsky vyuţívána a zásoby vody bilancovány. Infiltrační území kolektoru se rozkládá S a Z od Turnova. Směr proudění podzemní vody v turonském kolektoru je k J a JZ. Kvartérní zvodeň je většinou spojena s turonskou, jen místy se zachoval oddělující izolátor (prachovitojílovité a slinité sedimenty) teplického souvrství. Štěrkopísky ohrazenické terasy jsou uloţeny na izolátoru vápenatých jílovců a jsou překryty jílovitými hlínami a X,0 m mocnými sprašovými hlínami. Hladina podzemní vody je spojitá a napjatá. Vodní zdroje kvartéru nejsou příliš vydatné, infiltrace sráţkové vody ulehlými sprašovými a deluviálními hlínami je pomalá. To má na druhou stranu výhodu pomalého šíření případné antropogenní kontaminace z povrchu. Směr proudění vody kvartéru je ovlivněn modelací reliéfu a obecně v hodnocené části území směřuje k jihozápadu.

40 Hydrologie V rámci hlavního povodí Labe patří celé řešené území do povodí Jizera. Hydrologickou osou území je řeka Jizera, která pramení v Jizerských horách u hranic s Polskem a vlévá se zprava do Labe u Káraného na území Středočeského kraje. Její tok směřuje od hranic řešeného území nejprve na západ a pod Ţelezným Brodem se velkým meandrem prudce stáčí k jihu a později k jihozápadu. V tomto úseku mezi Ţelezným Brodem a Turnovem vyhloubila Jizera hluboké skalnaté koryto, poloţené m pod úrovní okolního terénu. K jejím největším pravostranným přítokům patří v řešeném území Vazovecký potok, Odolenovický a Ohrazenický potok a Mohelka. Významnými levostrannými přítoky jsou Vrátský a Široký potok, Stebenka, Libuňka, Podhájský potok a Ţehrovka. Řeka Jizera ( ) pramení jv. od Smrku v Jizerských horách má dvě zdrojnice, jednu (hlavní) na polské straně, ve výšce 885, druhou na našem území, ústí zprava do Labe u Toušeně ve 169 m n. m.; plocha povodí je 2193,4 km2, délka toku 163,9 km, průměrný průtok u ústí 23,9 m3.s-1 (průměrný průtok v profilu Turnov, pod ústím Libuňky 18,6 m3.s-1). Největší tok na území Libereckého kraje, který zprvu protéká územím CHKO Jizerské hory, dále po hranici Krkonošského národního parku, poté Jilemnickým a Ţeleznobrodským Podkrkonoším, níţe přetíná Ještědsko-kozákovský hřbet a u Turnova vstupuje do otevřeného rovinného terénu, které tok doprovází v celé délce mimo území Libereckého kraje. Významný vodní tok, aţ k Dolánkám pstruhová voda, vodácké vyuţití. Řeka Jizera je významným vodním tokem. Je zdrojem pro úpravnu pitné vody v profilu Benátky nad Jizerou a zejména Sojovice. Hlavní vodárna v Káraném pak je jednou z hlavních zásobáren pitné vody pro Prahu. Tok Jizery je na průtoku krajem většinou přirozený, bez rozsáhlejších regulací. Nejhořejší část na území NPR Rašeliniště Jizery představuje unikátní fenomén náhorního meandrujícího toku s výraznými štěrkovitými náplavy obklopenými největším rašeliništním komplexem v Jizerských horách, východně od osady Jizerka tok nabývá bystřinný charakter s balvanitým řečištěm. Aţ k Turnovu se střídají úseky s poměrně výrazným spádem a kamenitým řečištěm s klidnějšími úseky, místy umělého charakteru (jezy), břehy jsou obvyklé srázné aţ skalnaté. Výrazným geomorfologickým útvarem je tzv. soutěska pod Bitouchovem u Semil, původně velmi úzká, ve 2. polovině 19. století odstřelem rozšířená do dnešní podoby. V nedávné minulosti platila Jizera za jeden z našich nejčistějších toků (do Semil II. třída čistoty, níţe III.), v současnosti je ale jiţ celý tok veden ve III. třídě. Tab.č. 6 Charakteristika průtoků Jizery 40 zdroj: Koncepce ochrany před povodněmi Libereckého kraje Přehradní nádrţe se v řešeném území nevyskytují, zato je tu mnoţství rybníků, které významným způsobem formují ráz krajiny. K největším patří Malý a Velký Písečák u Příšovic, soustava rybníků na Jordánce u Rokytnice pod Troskami a rybniční soustava na horní Ţehrovce u Troskovic.

41 Tab.č.7Podíl vodních ploch v na území Turnova Obec Kód obce 41 Celková výměra (ha) Vodní plochy - rozloha (ha) Sledovaný jev Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Ostatní plochy - rozloha (ha) SO ORP - Turnov , Turnov ,4 376 zdroj: ČSÚ Libuňka ( ) pramení 2 km sv. od Libuně ve výšce 408 m n. m., ústí zleva do Jizery v Turnově ve 243 m n. m.; plocha povodí je 100,6 km2, délka toku 19,9 km, průměrný průtok u ústí 0,79 m3.s-1. Významný vodní tok, pstruhová voda, většina toku na území CHKO Český ráj. Tok relativně přirozeného charakteru, místy regulovaný, protékající většinou otevřenou krajinou, s břehovými doprovody dřevin. V Turnově se do Jizery vlévá také Vazovecký potok, Odolenovický potok, Ohrazenický potok, Stebenka, Modřišický potok a další malé vodoteče. Záplavová území Na základě podkladů a doplňkových informací jsou u vodotečí, protékajících řešeným územím, vymezena záplavová území Q100, poněvadţ nebezpečí rozsáhlejších záplav je v řešeném území aktuální. Pro území Libereckého kraje byla zpracována Koncepce ochrany před povodněmi Libereckého kraje. Dle tohoto dokumentu jsou v řešeném území hlavními překáţkami na tocích nedostatečně kapacitní propustky. U významného vodního toku Jizera a vodního toku Libuňka jsou vymezena záplavová území velké vody Q100 a jeho aktivní zóna, území zvláštní povodně a území určená pro rozliv velkých vod (poldry). Některé z ploch přestavby uvnitř současně zastavěného území města v prostoru mezi hlavním tokem Jizery a Malou Jizerou na západním okraji centra a variantního řešení územní rezervy pro koridor R35, vymezenými konceptem ÚP Turnov, jsou se záplavovým územím a aktivní zónou záplavového území v kolizi. Jako protipovodňová opatření jsou navrţeny suchá drţv Daliměřicích a protipovodňová hráz v Lukách. Zranitelná území Část správního území Turnova je uvedena ve zranitelných územích dle nař. vlády č. 103/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o katastry Daliměřice a Malý Rohovec. Pedologie V závislosti na morfologii terénu, geologickém podloţí, klimatu a erozních podmínkách se v území vyvinuly různé typy půd. Značné zastoupení má především skupina hnědozemí, kambizemí a luvizemí, a to včetně jejich zkulturněných zemědělských forem, nacházejících se na substrátech eolického původu (sprašové hlíny, spraše) i na smíšených svahových sedimentech. Nejtypičtějšími půdami v depresích podél vodotečí s nivními uloţeninami a v niţších pahorkatinách jsou pseudogleje. Na zvětralinách silikátových hornin se lokálně vyskytují rankery, rendziny na zvětralinách karbonátových hornin a pararendziny na vápenitých pískovcích.

42 Podíl zemědělské půdy na celkové výměře území Turnovska je z hlediska republikového srovnání mírně podprůměrný a pohybuje se v rozmezí 54 62% celkové rozlohy. Tab.č.8Zastoupení zemědělské půdy na výměře správního území Turnova Obec Kód obce Celková výměra (ha) 42 Sledovaný jev Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) SO ORP - Turnov celkem ,8 57,3 Turnov správní území města ,3 52,7 zdroj: ČSÚ Pozemky určené pro plnění funkce lesa Území Turnovska disponuje značným bohatstvím lesů v nadprůměrném zastoupení z celkové výměry půdního fondu. Ochranné lesy jsou mimo jiné významné i ve správním území Turnova, stejně jako lesy zvláštního určení. Lesy hospodářské tvoří větší část celkové výměry PUPFL. Obecně lze konstatovat, ţe hlavní obecné vývojové tendence půdního fondu jsou zejména: - mírný nárůst pozemků určených pro plnění funkce lesa (PUPFL) postupným zalesňováním nelesních pozemků a v důsledku aktualizací katastru nemovitostí - pokračující pokles výměry orné půdy - větší nárůst ploch trvalých travních porostů zatravňováním orné půdy - mírný pokles výměry ploch ovocných sadů v důsledku nezájmu o výpěstky z pozemků drobnější drţby - nárůst mimoprodukčních funkcí lesa postupným navyšováním výměry lesů kategorie lesů zvláštního určení z důvodu zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody - významný nárůst zemědělsky nevyuţívané a ladem leţící půdy. Staré zátěţe Ve správním území Turnova se nacházejí tři lokality starých ekologických zátěţí: Tab.č.9 Staré ekologické zátěţe Obec Název Katastrální území Turnov Pod hřbitovem Turnov Turnov Bukovina-Chocholouš, Dolánky Bukovina u Turnova Turnov Kadeřavec Mašov u Turnova Fytogeografie a geobotanika. Pestrost fytogeografické skladby je jednou z hodnot přírodního prostředí, která přispívá k bohatství rozmanitých krajinných typů, zastoupených v řešeném území. Do širšího území zasahují fytogeografické systémy:

43 43 Tab.č.10Fytogeografická skladba území SO ORP Turnov Podokres Okres Obvod Oblast Českodubská pahorkatina Podještědí Českomoravské mezofytikum mezofytikum Maloskalsko Český ráj Českomoravské mezofytikum mezofytikum Střední Pojizeří Český ráj Českomoravské mezofytikum mezofytikum Rovenská pahorkatina Český ráj Českomoravské mezofytikum mezofytikum Trosecká pahorkatina Český ráj Českomoravské mezofytikum mezofytikum Ţeleznobrodské Podkrkonoší Podkrkonoší Českomoravské mezofytikum mezofytikum Jilemnické Podkrkonoší Podkrkonoší Českomoravské mezofytikum mezofytikum Trosecká pahorkatina Český ráj Českomoravské mezofytikum mezofytikum Jilemnické podkrkonoší Podkrkonoší Českomoravské mezofytikum mezofytikum zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje V široké eluviální nivě Jizery pod Turnovem louky postupně ustupují polím, takţe mizí většina lučních druhů. Pokud se louky ještě dochovaly, mají z významných druhů rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta), prvosenka vyšší (Primula elatior), čertkus luční (Succisa pratensis), ocún jesenní (Colchicum autumnale). Intenzivně se šíří rozrazil nitkovitý (Veronica filiformis). Břehy jsou lemovány porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), místy ostřice (Carex). V poslední době je významné masové šíření neofytu Impatiens rodei (netýkavka) a Reynoutria japonica(křídlatka japonská). Na vodní vegetací je Jizera chudá. Z vyšších rostlin se vyskytuje pryskyřník (Ranunculus), který je hojně doprovázen mechem pramenička obecná (zdrojůvka)(fontinalis antipyretica). Odlišný charakter od oblasti paleozoika mají údolí lesních potoků v pískovcových oblastech. Vyskytují se zde druhy jako papradka samičí (Athyrium filix-femina), pcháč oset (Chaerophylum hirsutum), škarda bahenní (Crepis paludosa), kapraď osinkatá (Dryopteris carthusiana), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli tangere), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), starček vejčitý (Senecio fuchsi), Ostrřice lesní (Carex sylvatica), kapraď samec (Dryopteris filix mas), čistec lesní (Stachys sylvatica), borůvka černá (Vaccinium myrtillus). Významné jsou výskyty přesličky největší(equisetum telmateia). Bohaté fytocenózy dodnes hostí fragmenty květnatých bučin a suťových lesů u řeky Jizery na sever od Turnova : lilie zlatohlavá (Lilium mahagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), jaterník podléška (Hepatica nobilis), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria eneaphylos), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), výjimečně io. rubra (červená), dymnivka dutá (Corydalis cava), kruštík širolistý (Epipactis helleborine). Fragmenty luţních lesů reprezentují některé části slepých ramen, kde byly zjištěny m.j. druhy javor mléč (Acer platanoides), piţmovka mošusová (Adoxa moschatelina), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), olše lepkavá (Alnus glutinosa), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), s. pryskyřníkovitá (An. Ranunculoides), děhel lesní (Angelica silvestris), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), zvonek širokolistý (Campanula latifolia), merlík zvrhlý (Chenopodium hybridum), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), vodní mor kanadský (Elodea canadensis), vrbovka (Epilobium), přeslička poříční

44 (Equisetum fluviatile,)brslen evropský (Euonymus europaeus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), kuklík městský (Geum urbanum),medyněk měkký (Holcus lantus), ţebratka bahenní (Hottonia palustris), chmel otáčivý (Humulus lupulus), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), kosatec sibiřský (Iris sibirica),hrachor hlíznatý (Lathyrus tuberosus), buřina srdečník (Leonorus cardiaca), karbinec evropský (Lycopus europius), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), sléz piţmový (Malva moschata), máta rolní (Mentha arvensis), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), lipnie bahenní (Poa palustris), mydlice lékařská (Saponaria off.), silenka nící (Silene nutans), lilek potměchuť(solanum dulcamara), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea), zevar vzpřímený (Sparganium erectum), čistec lesní (Stachys sylvatica), ptačinec trávovitý(stellaria graminea), orobinec širokolistý (Typha latifolia),jilm horský (Ulmus glabra), divizna malokvětá(verbascum lapsus),violka vonná (Viola odorata). Břeh Jizery a přítoků od Turnova - javor babyka (Acer campestre), řeřišničník písečný (Cardaminopsis galéry), kakost lesní (Geranium sylvaticum), netýkavka ţláznatá(impatiens glandulifera), pomněnka hajní (Myosotis nemorosa), křehkýš vodní (Myosoton aquaticum), pryskyřník hlíznatý (Ranunculus bulbosus), lomikámen růţicovitý (Saxifraga rosacea), ostruţiník jeţiník (Rubus caesius), starček přímětník (Senecio jacobaea). Na suché strni nad rákosinami se vyskytují rákos obecný (Phragmites australis), svízel bílý (Galium album), chrastavec rolní (Knautia arvensis), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), přeslička rolní (Equisetum arvense), chrpa luční pravá(jacea pratensis), vítod obecný (Polygala vulgarit), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), chlupáček zední (Pilosella officinarum), pampeliška (Taraxacum sp.), řebříček obecný (Achillea millefolium), mezofilní ovsíkové a kostřavové louky Arrhenatherion elatioris. Ve starých sadech se vyskytuje krvavec toten (Sanguisorba officinalis), vikev ptačí (Vicia craca), štírovník růţkatý (Lotus corniculatus), kakost luční (Geranium pretense), pampeliška srstnatá (Leontodon hispidus), řebříček obecný (Achillea millefolium), kontryhel obecný (Alchemilla vulg.), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), chrastavec rolní (Knautia arvensis), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), mateřídouška obecná (Thymus sp.), černohlávek obecný (Prunella vulgarit), chrpa luční(centaurea jacea), lnice květel (Linaria vulgarit), světlík lékařskýeuphrasia rostkoviana. Výskyt cenných druhů rostlin a živočichů Flóra Výskyt mnoho cenných druhů je soustředěn zejména v oblasti Maloskalska, která zahrnuje členitý terén po obou březích Jizery nad Turnovem, při luţické poruše, s okrajovým vyzníváním krystalinika a paleovulkanitů. Přirozená vegetace je kontrastní, střídají se tu acidofilní i květnaté bučiny s dubohabřinami niţších poloh, nezřetelně jsou na výchozech pískovců naznačeny formace převáţně jehličnaté (borové a jedlové). Význačný je výskyt demontánních druhů v údolí Jizery, např. kerblík lesklýanthriscus nitida, zvonek širokolistý Campanula latifolia, řeřišničník Hallerův Cardaminopsis halleri, bodlák lopuchovitý Carduuspersonata, pcháč různolistýcirsium heterophyllum, kakost lesnígeraniumsylvaticum, silenka dvoudomámelandrium sylvestre, devětsil bílýpetasites albus, zvonečník klasnatýphyteuma spicatum, růţe převislárosa pendulina, šťovík alpskýrumex alpinus, pěchava vápnomilnásesleria calcaria, ţluťucha orlíčkolistáthalictrum aquilegiifolium, penízek modravý Thlaspi caerulescens, violka dvoukvětáviola biflora, z druhů Červeného seznamu rostlin pak 44

45 pryskyřník platanolistýranunculus platanifolius, čípek objímavýstreptopus amplexifolius a kozlík výběţkatý bezolistý Valeriana excelsa subsp. sambucifolia. Hojně se vyskytují subatlantské druhy jako vrbina hajnílysimachia nemorum, z druhů Červeného seznamu pak mokrýš vstřícnolistýchrysosplenium oppositifolium a pro celou oblast Českého ráje charakteristický druh přeslička největšíequisetum telmateia. Řada zajímavých druhů je pak součástí bohaté lesní květeny na ţivnějších podkladech, např. z druhů Červeného seznamu kyčelnice devítilistá Dentaria enneaphyllos (jedna z nejníţe poloţených lokalit v Čechách), sleziník zelený Asplenium viride, lýkovec jedovatý Daphne mezereum, kruštík širolistý Epipactis helleborine aměsíčnice vytrvalá Lunaria rediviva. Z běţnějších druhů pak kopytník evropský Asarum europaeum, sleziník červený Asplenium trichomanes, jarmanka větší Astrantia major, válečka lesní Brachypodium sylvaticum, ostřice prstnatá Carex digitata, čarovník prostřední Circaea intermedia, konvalinka vonná Convallaria majalis, dymnivka dutá Corydalis cava, náprstník velkokvětý Digitalis grandiflora, svízel lesní Galium sylvaticum, hrachor jarní Lathyrus vernus, vrbina hajní Lysimachia nemorum, ţindava evropská Sanicula europaea aptačinec velkokvětý Stellaria holostea. Zajímavý je výskyt zapalice ţluťuchovitá Isopyrum thalictroides na okraji Turnova. V přirozeně prosvětlených lesích v údolí Jizery roste pěchava vápnomilná Sesleria calcaria, sveřep vzpřímený Bromus erectus, řeřišničník písečný Cardaminopsis arenosa, pupava bezlodyţná Carlina acaulis, náprstník velkokvětý Digitalis grandiflora, jahodník trávnice Fragaria viridis, rozchodník velký Hylotelephium maximum, oman hnidák Inula conyza, tolita lékařská Vincetoxicum hirundinaria. V teplomilných trávnících místy roste válečka prapořitábrachypodium pinnatum, ostřice chabácarex flacca, len počistivýcathartolinum catharticum, chrpa čekánekcolymbadascabiosa, dobromysl obecnáoriganum vulgare, hvozdíček prorostlýpetrorhagia prolifera, šalvěj přeslenitásalvia verticillata a rozchodník šestiřadýsedum sexangulare apod. Zvláště chráněné druhy rostlin Výčet druhů je uveden s ohledem na známé výskyty zejména na ploše zvláště chráněných území na ploše Turnovska, případně v bezprostředním okolí. Výskyt druhů se tedy přímo týká řešeného území anebo je zde pravděpodobný s ohledem na prokázaný výskyt v blízkém okolí. Stupeň ohrožení dle Vyhlášky č. 395/1992 Sb. (KO kriticky ohrožený druh, SO silně ohrožený druh, O ohrožený druh). bledule jarní Leucojum vernum O Průlom Jizery u Rakous hlízovec Loeselův Liparis loeselii KO Podtrosecká údolí hořec kříţatý Gentiana cruciata O Průlom Jizery u Rakous kapradina hrálovitá Polystichum lonchitis KO Maloskalsko kapradiník baţinný Thelypteris palustris SO Podtrosecká údolí korálice trojklanná Corallorhiza trifida SO Bučiny u Rakous, Průlom Jizery u Rakous kruštík bahenní Epipactis palustris SO Podtrosecká údolí kruštík tmavočervený Epipactis atrorubens O Bučiny u Rakous lilie zlatohlavá Lilium martagon O Průlom Jizery u Rakous měsíčnice vytrvalá Lunaria rediviva O Průlom Jizery u Rakous okrotice bílá Cephalanthera damasonium O Bučiny u Rakous, Průlom Jizery u Rakous okrotice červená Cephalanthera rubra SO Bučiny u Rakous, Průlom Jizery u Rakous ostřice plstnatoplodá Carex lasiocarpa SO Podtrosecká údolí pětiprstka ţeţulník Gymnadenia conopsea O Průlom Jizery u Rakous plavuň pučivá Lycopodium annotinum O Český ráj, podmáčené lesní plochy 45

46 prstnatec májový Dactylorhiza majalis O Průlom Jizery u Rakous rosnatka okrouhlolistá Drosera rotundifolia SO Podtrosecká údolí sněţenka podsněţník Galanthus nivalis O druhotné výskyty zejména na okrajích lesa střevíčník pantoflíček Cypripedium calceolus SO Průlom Jizery u Rakous suchopýr štíhlý Eriophorum gracile KO Podtrosecká údolí tis červený Taxus baccata SO Bučiny u Rakous tolije bahenní Parnassia palustris O Podtrosecká údolí tuřice Davallova Vignea davalliana O Podtrosecká údolí vachta trojlistá Menyanthes trifoliata O Český ráj, mokřadní louky vláskatec tajemný Trichomanes speciosum SO Podtrosecká údolí, Průlom Jizery urakous Druhy rostlin Červeného seznamu ČR Výčet druhů je uveden s ohledem na známé výskyty zejména na ploše zvláště chráněných území na ploše Turnovska, případně v bezprostředním okolí. Výskyt druhů se tedy přímo týká řešeného území anebo je zde pravděpodobný s ohledem na prokázaný výsky v blízkém okolí. Stupeň ohroţení je uveden dle Černého a Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka 2001): C1 - taxon kriticky ohroţený, C2 - taxon silně ohroţený, C3 - taxon ohroţený a C4a - vzácnější taxon vyţadující pozornost. Ohroţení mechorostů je uvedeno dle Kučery a Váni (2003): VU zranitelný druh. bradáček vejčitý Listera ovata C4a roztroušeně v listnatých lesích čípek objímavýstreptopus amplexifolius C4a údolí Jizery nad Turnovem hlístník hnízdák Neottianidus-avis C4a Průlom Jizery u Rakous hořec brvitý Gentianopsis ciliata C3 Průlom Jizery u Rakous hvozdíček prorostlýpetrorhagia prolifera C4a roztroušeně v teplomilných trávnících chrpa polní Cyanus montanus C4a roztroušeně na polích a úhorech kozlík výběţkatý bezolistý Valeriana excelsa subsp. sambucifolia C4a údolí Jizery kruštík širolistý Epipactis helleborine C4a roztroušeně lesní porosty kyčelnice devítilistá Dentaria enneaphyllos C4a roztroušeně lesní porosty lýkovec jedovatý Daphne mezereum C4a roztroušeně lesní porosty mák pochybný Papaver dubium C4a roztroušeně na rumištích a polích mák polní Papaver argemone C4a roztroušeně v ruderálních porostech a polích mázdřinec rakouský Pleurospermum austriacum C2 splaven po Jizeře aţ k Turnovu měsíčnice vytrvalá Lunaria rediviva C4a lesní porosty, Průlom Jizery u Rakous mokrýš vstřícnolistýchrysosplenium oppositifolium C4a roztroušeně údolí Jizery pryskyřník platanolistýranunculus platanifolius C4a údolí Jizery nad Turnovem přeslička největšíequisetum telmateia C4a roztroušeně, Průlom Jizery u Rakous sleziník zelený Asplenium viride C3 roztroušeně zídky a skalní výchozy srpnatka fermeţová Hamatocaulis vernicosus VU Podtrosecká údolí svízel severní Galium boreale C4a roztroušeně na vlhkých loukách zapalice ţluťuchovitá Isopyrum thalictroides C4a údolí Jizery nad Turnovem ţebrovice různolistá Blechnum spicant C4a roztroušeně lesní porosty 46

47 47 Fauna Bezobratlí Výčet druhů je uveden s ohledem na známé výskyty zejména na ploše zvláště chráněných území na ploše Turnovska, případně v bezprostředním okolí. Výskyt druhů se tedy přímo týká řešeného území anebo je zde pravděpodobný s ohledem na prokázaný výsky v blízkém okolí. Stupeň ohroţení dle Vyhlášky č. 395/1992 Sb. (KO kriticky ohroţený druh, SO silně ohroţený druh, O ohroţený druh). Nejvýraznějším krajinným prvkem okolí Turnovska jsou pískovcová skalní města v kombinaci s lesy na písčitých půdách s převaţující borovicí. K charakteristickým zajímavým zástupcům hmyzu těchto biotopů patří např. mravkolev obecný Myrmeleonformicarius, kutilka písečná Amophilasabulosa, sviţník lesní Cicindela sylvatica O, střevlík Carabus problematicus O, apod. V borových porostech jsou hojné některé druhy tesaříků, např. kozlíček dazule Acanthocinus aedilis, tesařík borový Spondylis buprestoides, tesaříci kousavec korový Rhagium inquisitor, tesařík pruhovaný Asemum striatum a tesařík hnědý Arhopalus rusticus. Poměrně běţný je zde např. saproxylický brouk Pytho depressus, ţijící pod kůrou odumírajících borovic. K hojným druhům patří kovařík krvavý Ampedussanquineus. Ve skalních roklích a inverzních údolích se vyskytují často chladnomilnější druhy, jako střevlík hladký Carabus glabratus, střevlík Linnéův C. linnei a střevlík Cychrus attenuatus. Bukové porosty, které jsou nejrozsáhlejší v údolí Jizery, obývá např. roháček bukový Sinodendron cylindricum. Těţiště výskytu těchto druhů je spíše v okolí řešeného území, výskyt v okrajových částech Turnovska ve vhodných biotopech je však pravděpodobný. Týká se to i raka říčního Astacus fluviatilis KO. Kromě druhů vázaných na lesní porosty rozmanitost území zvyšuje zejména přítomnost teplých a suchých stanovišť odlesněných ploch a suchých luk s roztroušenými starými stromy a keři. Typický je tak zejména výskyt běţnějších druhů vázaných na luční porosty s roztroušenými keři, často přecházející v ruderální a neudrţované plochy nebo zahrady. Tyto biotopy jsou v území plošně zastoupeny a vyskytuje se zde (s velkou pravděpodobností) řada zvláště chráněných druhů bezobratlých. batolec červený Apatura ilia O pravděpodobný výskyt v nivách podél lesních okrajů s porosty vrb Salix sp. div. batolec duhový Apatura iris O pravděpodobný výskyt v nivách podél lesních okrajů s porosty topolu osiky Populus tremula. bělopásek topolový Limenitis populi O patrně rozšířen po celém území, zejména v lesnatých údolích podle vodotečí. čmeláci r. Bombus O čmeláci představují významnou gildu opylovačů, v lučním ekosystému tak zastávají konstitutivní funkci ve vztahu k vegetaci. V regionu jsou čmeláci poměrně častí, zejména pak při lesních okrajích, v nivách potoků a na místech kvetoucí vegetace. Výskyt více druhů je velmi pravděpodobný. lišaj pryšcový Celerio euphorbiae O pravděpodobný roztroušený výskyt. modrásek bahenní Maculinea nausithous SO vyskytuje se lokálně v oblasti aluviálních luk s hojným výskytem ţivné rostliny - krvavce totenu. Motýl má poměrně komplikovaný vývoj, housenky prodělávají ţír na krvavci a následně v hnízdech mravenců r. Myrmica. S ohledem na známé výskyty v okolí Turnovska a přítomnost fragmentů vhodných lokalit je výskyt lokálně pravděpodobný.

48 48 modrásek očkovaný Maculinea teleius SO podobně jako u předchozího druhu. mravenci r. Formica O výskyt je velmi pravděpodobný zejména v lesních porostech a poblíţ okrajů lesa. Jedná se většinou o lesní mravence, kteří vytvářejí kupovitá hnízda jako je F. rufa a F. polyctena. Velmi pravděpodobně se v regionu vyskytují také další druhy. otakárek fenyklový Papilio machaon O široce rozšířený, pravděpodobný plošný výskyt. otakárek ovocný Iphiclides podalirius O lokálně se vyskytující druh v teplejších polohách, obývá teplé křovinaté stráně s výskytem trnky. pačmelák cizopasný Bombusrupestris SO pravděpodobný výskyt, na osluněných otevřených stanovištích poměrně rozšířený druh čmeláka. střevlík Carabus problematicus O lokálně hojný v borových lesích Českého ráje. střevlík Scheidlerův Carabus scheidleri O široce rozšířený, zejména v niţších polohách ve vazbě na les, ale i na loukách, pastvinách a polích. střevlík Ullrichův Carabus ullrichi O patrně v celém území na loukách a polích, kde je lokálně hojný. sviţník lesní Cicindela sylvatica O hojný zejména v borových lesích na písčitém podkladu. sviţník polní Cicindela campestris O patrně běţný druh otevřených slunných stanovišť. Obratlovci Díky heterogenitě území je znám nebo lze očekávat výskyt celé řady druhů obratlovců. Zvláštním úkazem Turnovska jsou skalní města, která poskytují úkryt řadě specifickým druhů obratlovců a hnízdní příleţitosti ptákům. Ve skalních dutinách hnízdí ojediněle kavka obecná Corvus monedula SO, v navazujících lesních porostech pak výr velký Bubo bubo O, krkavec velký Corvus corax O a v posledních letech i sokol stěhovavý Falco peregrinus KO. Borové lesy se světlinami a pasekami jsou hnízdištěm lelka lesního Caprimulguseuropaeus SO a skřivana lesního Lullula arborea SO. Významná letní kolonie a zimoviště vrápence malého Rhinolophus hipposideros KO se pak nachází v zámku Hrubá Skála. Pro smíšené a listnaté porosty, zejména v údolí Jizery pak i bučiny lze ze zajímavých druhů uvést mloka skvrnitého Salamandra salamandra SO, hnízdí zde čáp černý Ciconia nigra SO, včelojed lesní Pernis apivorus SO, strakapoud prostřední Dendrocopos medius O, lejsek malý Ficedula parva SO, místy pravděpodobně i kulíšek nejmenší Glaucidiumpasserinum SO. Pro zájmové území Turnovska jsou mimo tyto okrajově zasahující lesní porosty typické zejména kulturní biotopy, tj. intravilán města s navazujícími zahradami, lučními a keřovými porosty a polními monokulturami. Mokřadní biotopy a vodní plochy jsou zastoupeny pouze ojediněle, jediný významný tok je zde řeka Jizera. Níţe je tak uveden přehled těch taxonů, jejichţ výskyt je v konkrétním území znám anebo je s ohledem na zastoupené biotopy velmi pravděpodobný. Ryby V Jizeře se můţeme setkat s běţnou rybí osádkou, k zajímavějším druhům patří sekavec Cobitis sp. SO, který je předmětem ochrany v EVL CZ Podtrosecká údolí. Nejedná se o typický druh, ale o hybridní diploidně polyploidní komplex, na kterém se podílí v povodí Labe genom sekavce písečného Cobitis taenia (samostatně zde druh neţije), jinak se běţně vyskytuje sekavec podunajský (Cobitis elongatoides). Obojţivelníci Jsou vázáni zejména na vodní a mokřadní plochy, v řešeném území se bude jednat spíše o alochtonní výskyt, případně méně početný lokální výskyt ve vazbě na menší vodní plochy.

49 čolek horský Mesotriton alpestris SO pravděpodobný výskyt zejména v lesních tůních, uváděn z rybníka u Turnova čolek obecný Lissotriton vulgaris SO relativně běţný, zejména v čistších rybníčcích a tůních, uváděn od Malého Rohozce čolek velký Triturus cristatus SO vzácnější, v čistých, zarostlých vodních nádrţích, uváděn patrně z rybníčku u Malého Rohozce. kuňka obecná Bombina bombina SO uváděna z rašeliniště u Hruštic u Turnova, výskyt je lokální, patrně však plošný. Zejména v drobných tůňkách a nově vzniklých kaluţích. ropucha obecná Bufo bufo O po skokanu hnědém Rana temporaria patrně nejhojnější druh, lokálně na celém území, zejména v menších rybnících. ropucha zelená Pseudepidalea viridis SO typický lesostepní aţ stepní druh, z oblasti je výskyt znám, lze ji očekávat zejména na polích, zahradách a na okraji intravilánu. rosnička zelená Hyla arborea SO podobně jako předchozí, lokálně se vyskytuje zejména v blízkosti rybníků a vodních ploch. skokan štíhlý Rana dalmatina SO patrně vzácný lokální výskyt zejména na okraji lesních porostů skokan zelený Pelophylax esculentus SO lokálně hojný, zejména ve větších vodních plochách a nádrţích a rybnících s litorální vegetací. mlok skvrnitý Salamandra salamandra SO pravděpodobný výskyt v souvislejších listnatých aţ smíšených lesních porostech v blízkosti vody. Plazi Jsou vázáni především na lesostepní biotopy, křoviny, louky a zahrady, některé druhy také na blízkost vodních ploch. ještěrka obecná Lacerta agilis SO relativně početná zejména v intravilánech, na ruderálních plochách, v okolí lokálních komunikací, zahrad a lesních okrajů. Výskyt v území je patrně plošný mimo souvislou zástavbu, uváděna je např. od Malého Rohozce. ještěrka ţivorodá Lacerta vivipara SO méně početná, lokální výskyt ej patrně soustředěn pouze do vyšších poloh, tj. podmáčených luk, pasek a lesních okrajů. slepýš křehký Anquis fragilis SO podobně jako ještěrka obecná, zejména na zarůstajících loukách a lesních okrajích, patrně plošný výskyt. uţovka obojková Natrix natrix O lokální výskyt v blízkosti vod, v území zejména v blízkosti Jizery, slepých ramen a rybníčků. 49 Ptáci kormorán velký Phalacrocorax carbo O V území nehnízdí, běţně protahuje a zimuje jména na řece Jizeře. čáp bílý Ciconia ciconia O Lokálně hnízdí v okolních obcích, lze jej pozorovat na tahu a na loukách při sběru potravy. morčák velký Mergus merganser KO V území nehnízdí, pravidelně však zimuje na řece Jizeře. Začal se šířit zejména na konci 90. let z Polska. orel mořský Haliaeetus albicilla KO Lze jej pozorovat zejména v zimě na přeletu, hnízdí v okolí území v CHKO Český ráj. krahujec obecný Accipiter nisus SO V území hnízdí v lesních porostech, běţně loví potravu v intravilánech v okolí Turnova.

50 křepelka polní Coturnix coturnix SO Vyskytuje se na otevřených plochách, zejména polních monokulturách s obilovinami, kde pravidelně hnízdí. holub doupňák Columba oenas SO V území hnízdí v souvislejších lesních porostech, především bučinách a lesích se zastoupením buku. rorýs obecný Apus apus O Hnízdí v Turnově na výškových budovách. ledňáček říční Alcedo atthis SO Běţně přelétá nad Jizerou a okolními přítoky, pravděpodobně v území i hnízdí v příhodných hlinitých březích vodních toků. krutihlav obecný Jynx torquilla SO Pravděpodobně hnízdí, zejména na okraji zahrad a světlých lesních porostů. vlaštovka obecná Hirundo rustica O V území hnízdí, především na okraji sídel a v hospodářských staveních. bramborníček hnědý Saxicola rubetra O V území pravidelně hnízdí, je vázán na louky a pastviny se zastoupením rozvolněných křovin. bramborníček černohlavý Saxicola torquata O Méně početný neţ předchozí, patrně lokálně hnízdí zejména na loukách a ruderálních stanovištích se zastoupením křovin. lejsek šedý Muscicapa striata O V území hnízdí, mimo lesní okraje a zahrady také v parcích a vzrostlé městské zeleni. ţluva hajní Oriolus oriolus SO V území hnízdí ve světlejší lesích, také v břehových porostech, často v blízkosti vody. ťuhýk obecný Lanius collurio O V území běţně hnízdí, typický druh lučních porostů s roztroušenými křovinami. Rovněţ při lesních okrajích a na okrajích zahrad, zejména pokud jsou v okolí louky a křoviny. strnad luční Miliaria calandra KO Hnízdění v území je pravděpodobné, má zde řadu hnízdních moţností, v posledních letech se šíří zejména z Polska. Preferuje luční porosty s rozrušenými křovinami. Savci Jsou zastoupeni řadou druhů s odlišnými biotopovými nároky, ze zvláště chráněných druhů jsou početnou skupinou zejména letouni. Na území Českého ráje se nachází významná letní kolonie a zimoviště vrápence malého Rhinolophus hipposideros KO, a to v zámku Hrubá Skála. vrápenec malý Rhinolophus hipposideros KO Kromě letní kolonie ve zmíněném zámku je znám výskyt také ze zimování v zámku v Hrubém Rohozci, a blíţe neurčený výskyt z Turnova. netopýr rezavý Nyctalus noctula SO Běţný druh netopýra, často synantropní, v poslední době přibývá letních kolonií i zimovišť zejména v panelových domech (štěrbinách). Výskyt v území je velmi pravděpodobný. netopýr velký Myotis myotis KO Výskyt z území je znám ze zimování ve sklepích zámku v Sychrově a ze zámku V Hrubém Rohozci. netopýr vodní Myotis daubentonii SO Běţný druh netopýra, patrně v celém území v blízkosti vodních ploch a na řece Jizeře. Z okolí uváděn z Rozumova. netopýr hvízdavý Pipistrellus pipistrellus SO Běţný druh netopýra, patrně v celém území na okraji lesních porostů, ale i v zahradách a intravilánech. Podobně jako u netopýra rezavého často synantropní druh. netopýr černý Barbastella barbastellus KO Lesní druh netopýra, lokálně početnější v CHKO Český ráj, z území je uváděn ze zimování v zámku v Hrubém Rohozci. 50

51 51 netopýr ušatý Plecotus auritus SO Běţný druh netopýra, osidluje zejména lesní oblasti ve vyšších polohách, z území je znám ze zimování v zámku v Hrubém Rohozci. netopýr dlouhouchý Plecotus austriacus SO Běţný druh netopýra, osidluje zejména zemědělskou krajinu v niţších polohách, z území je znám ze zimování v zámku v Hrubém Rohozci. vydra říční Lutra lutra SO Vyskytuje se zejména podél Jizery a v přítocích, z okolí je známa z okolí Kobyl, Svijan, Březiny a Ţehrova. křeček polní Cricetus cricetus SO V území se pravděpodobně vyskytuje na loukách a polních monokulturách, je uváděn nejblíţe z Paceřic a Jenišovic. plšík lískový Muscardinus avellanarius SO Lesní druh, často i v zahradách, uváděn přímo z Turnova, Klokočských skal, běţný v CHKO Český ráj. veverka obecná Sciurus vulgaris O Běţný lesní druh, který proniká do zahrad i intravilánu, často i v parcích a městské zeleni. Sídelní zeleň: Ve správním území města jsou vymezeny plochy zeleně různého charakteru a způsobu vyuţití: zeleň ochranná a izolační zeleň na veřejných prostranstvích zeleň přírodního charakteru zeleň soukromá, vyhrazená. Součástí systému sídelní zeleně jsou dále významné krajinné prvky (registrované i definované 3, písm. b) zákona č.114/1992 o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů), památné stromy a stromořadí a přírodní rezervace Na hranicích. Systém sídelní zeleně doplňuje zeleň v plochách s jinou dominantní funkcí, např. sídlištní zeleň na plochách bydlení v bytových domech, nebo doprovodná či izolační zeleň na plochách dopravní infrastruktury, či na plochách výroby a skladování, plochách občanského vybavení, apod. V řešeném území je evidována řada památných stromů. Tab.č. 11 Památné stromy Místo Počet stromů Druh U Mikulášského kostela 1 dub letní Nudvojovický hřbitov 4+2 jasan ztepilý (4), lípa srdčitá (2) Mariánský hřbitov 31 dub letní Mariánský hřbitov u Kolumbária 3 buk lesní U sv. Antnína v Sobotecké ulici 1 lípa srdčitá U SUPŠ 1 lípa zelená Před knihovnou A.Marka 1 modřín opadavý Daliměřice Daliměřická lípa 1 lípa srdčitá U hotelové školy 1 dub letní

52 52 V parčíku u pivovaru Malý Rohozec 1 dub letní Maškova zahrada 23 různé druhy U ZŠ v Mašově 1 lípa srdčitá Turnov - Sedmihorky alej památných stromů Stávající i nově navrţené plochy zeleně jsou zakresleny s uvedením jejich funkce v hlavním výkresu č. 2 grafické části konceptu ÚP. Maloplošná a velkoplošná chráněná území, evropsky významné lokality, ptačí oblasti Do řešeného území zasahuje jedno velkoplošné zvláště chráněné území: Tab.č. 12Velkoplošná zvláště chráněná území Typ Kód Název lokality Popis lokality Rozloha [km 2 ] CHKO Český ráj Oblast tvoří rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, pískovcovým reliéfem a skalními městy, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, četnými rybníky, potoky a kulturními památkami, které dotvářejí charakteristický krajinný ráz. Rok vyhlášení 181,5 vyhlášení 1955, rozšíření 2002 CHKO Český ráj Vyhlášena v roce 1955, jedná se o nejstarší chráněnou krajinnou oblast v ČR (Výnos Ministerstva kultury č. j /54 dne ), nově vyhlášena (rozšířena) zák. č. 508/2002 Sb. ze dne (s platností od ). Posláním oblasti je uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména ekosystémů, volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin, a zachování typického charakteru krajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního systému vyuţívání krajiny a jejích přírodních zdrojů. Krajina Českého ráje svou malebností má výjimečné postavení ve srovnání s ostatními krajinami pískovcového fenoménu. Je to právě romantická krajina, kde bohatost tvarů, měřítka a výrazu jsou dány střídáním hlubokých roklí a zářezů údolí, lemovaných pískovcovými skalami rozličných tvarů, přilehlými náhorními plošinami dalekých výhledů na panorama do výšky čnících kopců, a v neposlední řadě i soustavami klidných hladin vodních ploch rybníků a potoků uprostřed květnatých mokřadních a mezofilních luk. Mezi nimi dominuje zřícenina hradu Trosky na čedičové vyvřelině. Do řešeného území zasahují obě části CHKO v severovýchodní a jiţní části v rámci řešeného územního plánu Turnov. Z uvaţovaných změn zasahuje na území CHKO Český ráj Z5, 10, 11, 12, 20, 24, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 35, 37, 38, 39, 41, 45, 46, 57, 59, 63, 65, 284, 312, 318, 325, 329, 331, 332, 333, 334, 335, 336, 337, 338, 341, 342, 343, 344, 347, 350, 351, 352, 353, 354, 355, 356, 357, 358 a 360. V rámci dotčených biotopů se zejména jedná o luční porosty s roztroušenými křovinami a nálety, často zahrady volné i oplocené a méně polní monokultury.

53 Maloplošná zvláště chráněná území 53 Do správního území Turnova a jeho širšího okolí zasahují maloplošná zvláště chráněná území: Tab.č.13Maloplošná zvláště chráněná území Typ Kód Název lokality Popis lokality Rozloha [ha] Rok vyhlášení NPP 920 Kozákov Hodnotné paleontologické a mineralogické 159, naleziště, přírodě blízké lesy typu smíšených, zčásti reliktních borů s přechody do kyselých bučin a suťových lesů PR 1760 Bučiny u Rakous Bučina přirozeného charakteru na opukových 24, srázech Jizery, četné sklaní útvary, vzácná květena PR 257 Na hranicích Bukový porost s hojným porostem přesličky 3, obrovské PR 918 Klokočské skály Defilé skalního města s reliktními bory a 236, demontánními druhy v inverzních kaňonech PR 1935 Hruboskalsko Rozlehlé pískovcové sklaní město 220, PR 1934 Baţantník Zbytek lipové doubravy a olšiny, ornitologicky 14, významné území PR 1675 Podtrosecká údolí Rozsáhlý komplex mokřadních biotopů s význačnou 140, květenou PR 1933 Apolena Pískovcové sklaní město s věţemi, výskyt netopýrů 18, PP 6 Ondříkovický pseudokrasový systém Disjunktivní pseudokrasové lokality v polohách vápnitých pískovců aţ slínovců tři ponory a jeden vývěr 0, PP 1711 Vústra Malý lesní rybníček, obklopený mokřadními 2, loukami se vzácnou květenou PP 919 Borecké skály Menší skalní město se zbytky reliktních borů 29, PP 1674 Libuňka Meandrovitý přirozený tok Libuňky, téměř 2 km 4, dlouhý s břehovými porosty PP Tachovský vodopád Geomorfologický fenomén - kaskáda z 1, kompaktního pěnovce, sintrové povlaky na křemenném pískovci, skalní perforace a jeskyně. Květena vázaná na zvýšený obsah vápníku PP 1932 Trosky Suky nefelinického čediče, symbol Českého ráje, 3, při úpatí suťový háj s bohatou květenou, xerotermní květena zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje Celková rozloha překryvu maloplošných chráněných území a území města je 196 ha, tj. asi 8,5 %. Do maloplošných zvláště chráněných území ţádné změny nezasahují. Natura 2000 Potenciálně ovlivněnými prvky soustavy Natura 2000 jsou dvě evropsky významné lokality. Jedná se o EVL Průlom Jizery u Rakous (kód lokality: CZ ), jeţ má překryv s územím, řešeným konceptem ÚP Turnov v jeho severovýchodní části a EVL Podtrosecká údolí (kód lokality: CZ ), jeţ zasahuje do nejjiţnějšího výběţku předmětného území.

54 54 Tab.č. 14 Předměty ochrany v EVL zasahujících do řešeného území Kategorie území Evropsky významné druhy Evropsky významná stanoviště EVL Podtrosecká údolí Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) Srpnatka fermeţová (Drepanocladus vernicosus) Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) Sekavec písečný (Cobitis taenia) Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) Jeskyně nepřístupné veřejnosti

55 55 EVL Průlom Jizery u Rakous - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích (Festuco-Brometalia) Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Jeskyně nepřístupné veřejnosti Bučiny asociace Luzulo-Fagetum. Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero- Fagion) Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA PODTROSECKÁ ÚDOLÍ Kód lokality:cz Kraj: Liberecký Status: Zařazeno do evropského seznamu lokalit soustavy NATURA 2000 pro ČR Rozloha: 518, 8955 ha Biogeografická oblast: Kontinentální Vyhlášena: Nařízením Vlády č. 132/2005 Sb. v platném znění. Navrhovaná kategorie ochrany: CHKO EVL Podtrosecká údolí byla vyhlášena na ploše dvou stávajících maloplošných zvláště chráněných území (ZCHÚ), celá EVL je potom situována na území CHKO Český Ráj. Zmíněná ZCHÚ představuje jednak stejnojmenná přírodní rezervace (PR), vyhlášená v r na ploše cca 143 ha, s dalšími zhruba 160 ha ochranného pásma, jednak PR Hruboskalsko o rozloze cca 219 ha. Geologie: Česká křídová tabule, kvádrové pískovce teplického souvrství Geomorfologie: Vyskéřská vrchovina, jiţní část Turnovské pahorkatiny. Hruboskalské skalní město je zbytkem denudační plošiny, jejíţ severní část je erodována v typické skalní město, jihozápadní část je rozčleněna třemi

56 výraznějšími údolími charakteru širokých kaňonů. V jihovýchodní části navazuje na mladopleistocenní Podtrosecká údolí vzniklé zpětnou erozí, s primárně předurčeným tektonickým průběhem. V dolní části jsou jiţ kvádrové pískovce proříznuty aţ na podloţní slínovce, coţ je příčinou častých vývěrů v údolí. Pedologie: Půdní horizont tvoří arenické a luvické kambizemě případně arenický podzol. Krajinná charakteristika: Rozsáhlé území EVL je tvořeno pestrou mozaikou biotopů: Na dně kaňonovitých, vidlicově se rozebíhajících údolí, která jsou lemována z větší části skalami, se nachází soustava 9 rybníků, komplex mokřadů a vlhkých luk zejména v okolí Ţelejovického potoka, Jordánky a Ţehrovky. PR Hruboskalsko je typická skalním městem, modelovaným fluviální a eolickou erozní činností v kvádrových pískovcích svrchně turonského aţ spodně coniackého stáří. Ve fragmentech jsou zde zachovány reliktní bory na skalních věţích a masivech spolu s roztroušenými kyselými bučinami a borovými doubravami. Předměty ochrany EVL Podtrosecká údolí Jeskyně nepřístupné veřejnosti, kód: 8310 Význam EVL Podtrosecká údolí z hlediska zastoupení stanoviště v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem v 36 EVL v celkové rozloze 3,11 ha (Härtel et al. 2009). Plocha stanoviště v EVL Podtrosecká údolí činí 0,01 ha, jeho reprezentativnost je zde hodnocena jako střední (B). Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii), kód: 1903 (kriticky ohroţená orchidej) Rozšíření druhu a reprezentativnost populace EVL Podtrosecká údolí v kontextu ČR: Hlízovec Loeselův je na území ČR předmětem ochrany jen v 5 lokalitách soustavy Natura 2000, jeho celkový výskyt v ČR je omezen na pouhých 13 lokalit, včetně mikrostanovišť. Velikost populace v předmětné lokalitě v poměru k celkové velikosti populace druhu na území českých EVL, v nichţ je předmětem ochrany je odhadována na 2-15% (B), coţ představuje cca jedinců. Srpnatka fermeţová (Drepanocladus vernicosus),kód: 1393, dvoudomý, jen velmi vzácně plodný, dlouhověký mech tvořící aţ několik cm 2 velké trsy. Rozšíření druhu a reprezentativnost populace EVL Podtrosecká údolí v kontextu ČR: Srpnatka fermeţová se vyskytuje nehojně a rozptýleně víceméně na celém území ČR, těţiště výskytu pak představují jiţní Čechy. Dosud je známo 39 lokalit výskytu, druh je na našem území předmětem ochrany soustavy Natura 2000 v 21 lokalitách. Velikost populace v předmětné lokalitě v poměru k celkové velikosti populace druhu ve všech EVL na území ČR, kde je předmětem ochrany, je odhadována na % (A), coţ z EVL Podtrosecká údolí činí jednu z nejvýznamnějších lokalit druhu v ČR. Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum), kód: 1421 (kapradina) Rozšíření druhu a reprezentativnost populace EVL Podtrosecká údolí v kontextu ČR: V Druh je na našem území předmětem ochrany soustavy Natura 2000 v 8 lokalitách. Velikost populace v předmětné lokalitě v poměru k celkové velikosti populace ve všech EVL, kde je předmětem ochrany je sice odhadována na % (A), vzhledem k rychlému nárůstu lokalit, ve kterých je kapradina v posledních letech zaznamenána, představuje EVL Podtrosecká údolí jednu z relativně mnoha lokalit druhu v ČR. 56

57 Modrásek bahenní (Maculinea nausithous), kód: 1061 (motýl) Rozšíření druhu a reprezentativnost populace EVL Podtrosecká údolí v kontextu ČR: Modrásek bahenní je na území ČR předmětem ochrany celkem ve 37 lokalitách soustavy Natura Velikost populace v předmětné lokalitě v poměru k celkové velikosti populace druhu na území ČR je odhadována na 0-2% (C). Sekavec (Cobitis sp.), kód: 1149 (ryba) Rozšíření druhu a reprezentativnost populace EVL Podtrosecká údolí v kontextu ČR: Sekavec je na území ČR předmětem ochrany celkem v 8 lokalitách soustavy Natura Velikost populace v předmětné lokalitě v poměru k celkové velikosti populace druhu na území ČR je odhadována na 2-15% (B). Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), kód: 1303 (netopýr) Rozšíření druhu a reprezentativnost populace EVL Podtrosecká údolí v kontextu ČR: Vrápenec malý je na území ČR přítomen celkem v 50 lokalitách soustavy Natura Velikost populace v předmětné lokalitě v poměru k celkové velikosti populace druhu na území ČR je odhadována na 2-15% (B). 57 EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA PRŮLOM JIZERY U RAKOUS Kód lokality:cz Kraj: Liberecký Status: Zařazeno do evropského seznamu lokalit soustavy NATURA 2000 pro ČR Rozloha: 1062,1517 ha Biogeografická oblast: Kontinentální Vyhlášena: Nařízením Vlády č. 132/2005 Sb. v platném znění. Navrhovaná kategorie ochrany: CHKO

58 Poměrně rozsáhlé území mezi Turnovem (část Dolánky) a Malou Skálou (část Kříţky) na obou březích podél toku Jizery. Na sever zasahuje lokalita k obci Frýdštejn, na východ k obci Klokočí. Předměty ochrany EVL Průlom Jizery u Rakous Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých, prioritní stanoviště, kód: 6210 Význam EVL Průlom Jizery u Rakous z hlediska zastoupení biotopu v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem v 36 EVL, v dotčené EVL Průlom Jizery u Rakous se vyskytuje pouze biotop T3.4C, a to na ploše cca 1,71 ha. Celková rozloha biotopu v českých EVL, kde je předmětem ochrany, činí podle Härtela et al. (2009) 1095,52 ha. Reprezentativnost stanoviště v EVL Podtrosecká údolí je hodnocena jako střední (B). Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích (Festuco-Brometalia), kód: 6210 Význam EVL Průlom Jizery u Rakous z hlediska zastoupení biotopu v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem v 119 EVL, v dotčené EVL Průlom Jizery u Rakous se vyskytuje pouze biotop T3.4D, a to na ploše cca 9,29 ha. Celková rozloha biotopu v českých EVL, kde je předmětem ochrany, činí podle Härtela et al. (2009) ,27 ha. Reprezentativnost stanoviště v předmětné EVL je hodnocena jako střední (B). Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů, kód: 8210 Význam EVL Průlom Jizery u Rakous z hlediska zastoupení biotopu v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem v 23 EVL, v dotčené EVL se vyskytuje na ploše cca 1,09 ha. Celková rozloha biotopu v českých EVL, kde je předmětem ochrany, činí podle Härtela et al. (2009) 181,62 ha. Reprezentativnost stanoviště v předmětné EVL je hodnocena jako střední (B). Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů, kód: 8220 Význam EVL Průlom Jizery u Rakous z hlediska zastoupení biotopu v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem v 86 EVL, v dotčené EVL se vyskytuje pouze jako biotop S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin na ploše cca 7,49 ha. Celková rozloha biotopu v českých EVL, kde je předmětem ochrany, činí podle Härtela et al. (2009) 5788,52 ha. Reprezentativnost stanoviště v předmětné EVL je hodnocena jako střední (B). Jeskyně nepřístupné veřejnosti, kód: 8310 Význam EVL Průlom Jizery u Rakous z hlediska zastoupení biotopu v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem v 36 EVL v celkové rozloze 3,11 ha (Härtel et al. 2009). Plocha stanoviště v EVL Průlom Jizery u Rakous činí 0,01 ha, jeho reprezentativnost je zde hodnocena jako střední (B). Bučiny asociace Luzulo-Fagetum, kód: 9110 Význam EVL Průlom Jizery u Rakous z hlediska zastoupení biotopu v rámci ČR: 58

59 Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem v 72 EVL v celkové rozloze ,02 ha (Härtel et al. 2009). Plocha stanoviště v EVL Průlom Jizery u Rakous činí 104,77 ha, jeho reprezentativnost je zde hodnocena jako niţší (C). Bučiny asociace Asperulo-Fagetum, kód: 9130 Význam EVL Průlom Jizery u Rakous z hlediska zastoupení biotopu v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem v 99 EVL v celkové rozloze ,01 ha (Härtel et al. 2009). Plocha stanoviště v EVL Průlom Jizery u Rakous činí cca 112,01 ha, jeho reprezentativnost je zde hodnocena jako vysoká (A). Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion), kód: 9150 Význam EVL Průlom Jizery u Rakous z hlediska zastoupení biotopu v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany pouze ve 12 EVL v celkové rozloze 928,78 ha (Härtel et al. 2009). Plocha stanoviště v EVL Průlom Jizery u Rakous činí cca 23,74 ha, jeho reprezentativnost je zde hodnocena jako vysoká (A). Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, prioritní stanoviště, kód: 9180 Význam EVL Průlom Jizery u Rakous z hlediska zastoupení biotopu v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem ve 105 EVL v celkové rozloze ,59 ha (Härtel et al. 2009). Plocha stanoviště v EVL Průlom Jizery u Rakous činí cca 7,27 ha, jeho reprezentativnost je zde hodnocena jako střední (B). Vliv koncepce na další EVL a PO nacházející se v širším okolí (např. EVL Pelíkovice, EVL Jizera a Kamenice, EVL Příhrazské skály, EVL Drhleny, EVL Údolí Plakánek, EVL a PO Krkonoše apod.) lze vzhledem k jejímu rozsahu, typu a lokalizaci apriori vyloučit. Vyhodnocení vlivů koncepce na potenciálně dotčené EVL je zpracováno doporučenou tabelární formou. Podrobné popisy a hodnocení vlivů na EVL je uvedeno v samostatné příloze Vyhodnocení vlivů na trvale udrţitelný rozvoj. Tab.č.15Stupnice pro hodnocení významnosti jednotlivých vlivů koncepce na předměty ochrany a celistvost ptačích oblastí a evropsky významných lokalit (zdroj: MŢP ČR 2007) Hodnota Termín Popis -2 Významný negativní vliv -1 Mírně negativní vliv 59 Negativní vliv dle odst. 9 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění vylučuje realizaci koncepce (resp. koncepci je moţné realizovat pouze v případech určených dle odst. 9 a 10 45i zákona) Významný rušivý aţ likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze ji eliminovat. Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je moţné jej vyloučit navrţenými zmírňujícími opatřeními. 0 Bez vlivu Koncepce nemá ţádný vliv.

60 60 Hodnota Termín Popis +1 Mírně pozitivní vliv +2 Významný pozitivní vliv Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Tab.č.16Vyhodnocení míry vlivu koncepce na předměty ochrany evropsky významných lokalit soustavy Natura Lokalizace Předmět ochrany Míra vlivu * Popis EVL Podtrosecká údolí EVL Podtrosecká údolí EVL Podtrosecká údolí EVL Podtrosecká údolí EVL Podtrosecká údolí EVL Podtrosecká údolí Jeskyně nepřístupné veřejnosti; kód 8310 Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii); kód: 1903 Srpnatka fermeţová (Drepanocladus vernicosus); Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum); kód: 1421 Modrásek bahenní (Maculinea nausithous); kód: 1061 Sekavec písečný (Cobitis taenia); kód: Předloţený koncept ÚP nenavrhuje na území EVL ţádné změny vyuţití pozemků (oproti stávajícímu stavu). Taktéţ v blízkém okolí nejsou navrhovány změny vyuţití prostředí jeţ by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany. 0 Předloţený koncept ÚP nenavrhuje na území EVL ţádné změny vyuţití pozemků (oproti stávajícímu stavu). Taktéţ v blízkém okolí nejsou navrhovány změny vyuţití prostředí jeţ by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany. 0 Předloţený koncept ÚP nenavrhuje na území EVL ţádné změny vyuţití pozemků (oproti stávajícímu stavu). Taktéţ v blízkém okolí nejsou navrhovány změny vyuţití prostředí jeţ by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany. 0 Předloţený koncept ÚP nenavrhuje na území EVL ţádné změny vyuţití pozemků (oproti stávajícímu stavu). Taktéţ v blízkém okolí nejsou navrhovány změny vyuţití prostředí jeţ by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany. 0 Předloţený koncept ÚP nenavrhuje na území EVL ţádné změny vyuţití pozemků (oproti stávajícímu stavu). Taktéţ v blízkém okolí nejsou navrhovány změny vyuţití prostředí jeţ by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany. 0 Předloţený koncept ÚP nenavrhuje na území EVL ţádné změny vyuţití pozemků (oproti stávajícímu stavu). Taktéţ v blízkém okolí nejsou navrhovány změny vyuţití prostředí jeţ by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany.

61 61 Lokalizace Předmět ochrany Míra vlivu * Popis EVL Podtrosecká údolí EVL Průlom Jizery u Rakous EVL Průlom Jizery u Rakous EVL Průlom Jizery u Rakous EVL Průlom Jizery u Rakous EVL Průlom Jizery u Rakous EVL Průlom Jizery u Rakous Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros); kód 1303 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých ** ; kód: 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích (Festuco-Brometalia); kód: 6210 Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů; kód: 8210 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; kód: 8220 Jeskyně nepřístupné veřejnosti; kód: 8310 Bučiny asociace Luzulo- Fagetum; kód: Předloţený koncept ÚP nenavrhuje na území EVL ţádné změny vyuţití pozemků (oproti stávajícímu stavu). Taktéţ v blízkém okolí nejsou navrhovány změny vyuţití prostředí jeţ by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany. 0 Předloţený koncept ÚP nenavrhuje na území daného evropsky významného stanoviště ţádné změny vyuţití pozemků (oproti stávajícímu stavu). Taktéţ v blízkém okolí daného stanoviště nejsou navrhovány změny vyuţití prostředí jeţ by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany. 0 Předloţený koncept ÚP nenavrhuje na území daného evropsky významného stanoviště ţádné změny vyuţití pozemků (oproti stávajícímu stavu). Taktéţ v blízkém okolí daného stanoviště nejsou navrhovány změny vyuţití prostředí jeţ by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany. 0 Předloţený koncept ÚP nenavrhuje na území daného evropsky významného stanoviště ţádné změny vyuţití pozemků (oproti stávajícímu stavu). Taktéţ v blízkém okolí daného stanoviště nejsou navrhovány změny vyuţití prostředí jeţ by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany. 0 Předloţený koncept ÚP nenavrhuje na území daného evropsky významného stanoviště ţádné změny vyuţití pozemků (oproti stávajícímu stavu). Taktéţ v blízkém okolí daného stanoviště nejsou navrhovány změny vyuţití prostředí jeţ by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany. 0 Předloţený koncept ÚP nenavrhuje na území daného evropsky významného stanoviště ţádné změny vyuţití pozemků (oproti stávajícímu stavu). Taktéţ v blízkém okolí daného stanoviště nejsou navrhovány změny vyuţití prostředí jeţ by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany. 0 Předloţený koncept ÚP nenavrhuje na území daného evropsky významného stanoviště ţádné změny vyuţití pozemků (oproti stávajícímu stavu). Taktéţ v blízkém okolí daného stanoviště nejsou navrhovány změny vyuţití prostředí jeţ by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany.

62 62 Lokalizace Předmět ochrany Míra vlivu * Popis EVL Průlom Jizery u Rakous EVL Průlom Jizery u Rakous EVL Průlom Jizery u Rakous Bučiny asociace Asperulo-Fagetum; kód: 9130 Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion); kód: 9150 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích ** ; kód: Předloţený koncept ÚP nenavrhuje na území daného evropsky významného stanoviště ţádné změny vyuţití pozemků (oproti stávajícímu stavu). Taktéţ v blízkém okolí daného stanoviště nejsou navrhovány změny vyuţití prostředí jeţ by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany. 0 Předloţený koncept ÚP nenavrhuje na území daného evropsky významného stanoviště ţádné změny vyuţití pozemků (oproti stávajícímu stavu). Taktéţ v blízkém okolí daného stanoviště nejsou navrhovány změny vyuţití prostředí jeţ by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany. (-1) Spekulativně negativním vlivem můţe být rekonstrukce cyklostezky Greenway z Turnova do Louţku, v úseku EVL. Stávající trasa prochází lesním fragmentem při jihovýchodním okraji lesa mezi Bukovinou a Louţkem. Tento lesní fragment vykazuje znaky stanoviště V případě rekonstrukce stávající komunikace nelze doporučit významné rozšíření uvaţované cyklostezky, které by vedlo ke kácení stromů a záboru stanoviště. Svým vyjádření č. S/35/CR/2010/740 ze dne vyloučila SCHKO vliv rekonstrukce cyklostezky na lokality soustavy Natura V rámci posouzení ploch navrhovaných v konceptu ÚP, kde není známo přesné technické řešení, však potenciální vliv realizace cyklostezky nelze zcela jednoznačně vyloučit. Na základě vyhodnocení moţných vlivů koncepce bylo konstatováno,ţe navrţená koncepce "Územního plánu Turnov" nebude mít významný negativní vliv na celistvost, ani na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura Chráněná území s mezinárodním statutem ochrany v správním území města Turnov Tab.č.17 území s mezinárodním statutem Typ ICZUJ Obec Geopark Turnov biosférická rezervace Turnov zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje

63 63 Významné krajinné prvky (VKP) Významnými krajinnými prvky ze zákona (VKP-Z) jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle 6 zák.114/1992 Sb. orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek (VKP R), zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. VKP nejsou v tomto textu taxativně uváděny, lze je vyčíst z textové a výkresové části Konceptu ÚP Turnov. Územní systém ekologické stability a prostupnost krajiny - ÚSES Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny, zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). Ekologická stabilita území je stanovena jako agregovaný ukazatel (indikátor) sloţený z koeficientu ekologické stability krajiny (KES) a podílu ploch nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. U SO ORP Turnov byl KES stanoven na 1,19, u vlastního správního území města Turnov na 0,9. Tab.č.18 Hodnocení koeficientu ekologické stability V širším řešeném území jsou zastoupeny skladebné prvky všech tří hierarchicky uspořádaných stupňů ÚSES, t.j.: - plochami biocenter a biokoridory nadregionálního významu, v nichţ mohou být vloţena biocentra regionálního významu

64 64 - plochami biocenter a biokoridory regionálního významu, v nichţ mohou být vloţena biocentra lokálního (místního) významu - plochami biocenter a biokoridory místního významu, interakčními prvky. Část území města Turnova náleţí do nadregionálního biokoridoru ÚSES Jizera. Osou tohoto biokoridoru je řeka Jizera. Na území města zasahují další prvky ÚSES dvě významná regionální biocentra (RBC) Bukovina na severu a Hruboskalsko na jihu. Důleţitým spojovacím prvkem osy nadregionálního biokoridoru Jizera s dalšími prvky ÚSES na území města a okolí je regionální biokoridor (RBK) podél vodního toku Libuňky a lokální biokoridory (LBK) podél Vazoveckého potoka, Kadeřavky, Stebénky, Odolenovického potoka, další spojující RBC Paseka s LBC Malý Rohozec a konečně biokoridor spojující LBC Vesecko s prvky ÚSES za hranicí území. V území se nachází lokální biocentra nebo jejich části, a to Vostrova, Malý Rohozec, Vesecko, Rybníčky pod zámkem, Svahy nad Jizerou, Struhy, Černava, Nudvojovické slepé rameno, Dehetník. Tab.č.19 Nadregionální biokoridory v širším území- SO ORP Turnov ID NAZEV KATEGORIE RK671 Prachovský vrch NRBK RK686 Děčín NRBK RK686 Děčín NRBK K31V,N Jizera NRBK K31V,N Jizera NRBK K31V,N Jizera NRBK K31V,N Jizera NRBK K31V,N Jizera NRBK K31V,N Jizera NRBK K31V,N Jizera NRBK K31VN Jizera NRBK K31MB Jizera NRBK K35B Ţehrovka NRBK K31VN Jizera NRBK K31VN Jizera NRBK RK669 Frýdštejn NRBK RK669 Barborka NRBK RK669 Bezděčín NRBK RK670 NRBK K31B NRBK K31B NRBK K31B NRBK K35B NRBK K35B NRBK K35B NRBK K35B NRBK zdroj: Databáze sledovaných jevů ÚAP ORP Turnov

65 65 Tab.č.20Regionální biocentra v širším území - SO ORP Turnov ID NÁZEV KATEGORIE RC1251 Malá Skála (část CHKO Český ráj) RBC RC386 Hruboskalsko RBC RC1233 Rybník Věţák RBC UN svah pod Kopaninou RBC RC1247 Údolí Mohelky RBC RC1245 Kozákov RBC RC1664 Všeň RBC UN Rakouské bučiny RBC UN Rakouské bučiny RBC UN Bukovina RBC UN Paseka RBC RC1246 Klokočské skály NRBC zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje Tab.č. 21Regionální biokoridory v širším území - SO ORP Turnov ID NÁZEV KATEGORIE RK699 RBK RK675 RBK RK685 Vidlák RBK RK672 RBK RK666 RBK RK699 RBK RK672 RBK RK672 RBK RK682 RBK RK682 RBK RK668 RBK RK666 RBK RK685 Libuňka RBK RK685 Vidlák RBK RK685 Vidlák RBK RK682 RBK UN Vidlák RBK zdroj: Databáze sledovaných jevů ÚAP ORP Turnov Zákres tras a prvků ÚSES ve vlastním řešeném území je patrný z výkresové části Konceptu ÚP Turnova. Jako podklad pro vymezení prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) byl vyuţit generel ÚSES zpracovaný pro ÚPSÚ Turnov v roce 1993, dále ÚAP pro ORP Turnov a zejména mapové podklady Informačního systému Libereckého kraje - mapy z koncepce ochrany přírody a krajiny.

66 Všechny vymezené skladebné části ÚSES, a to jak nadregionální a regionální, tak i lokální, zakreslené v koncepci ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, jsou v konceptu ÚP Turnov jednoznačně definovány plochou. Dále byly prověřeny všechny navrţené prvky z původního generelu. Z tohoto generelu byly ve vymezení prvků ÚSES korigovány zejména původně navrţené prvky vytyčené pouze směrem propojení, coţ není v souladu s metodikou vymezení plánu ÚSES v územních plánech (v územních plánech mají být prvky ÚSES jednoznačně definované plochou a ne pouze naznačené), navrţení moţných směrů propojení funkčních částí systému bylo, nebo mělo být, řešeno v dokumentacích Generelů ÚSES, předcházejících zakomponováním systému do územních plánů. Součástí ÚP má být tedy jednoznačně vymezená a definovaná plocha, a to jak prvků zcela funkčních, tak i částečně funkčních, či navrţených a tedy nefunkčních. Prověřeny a částečně korigovány byly zejména tyto lokální biokoridory z původního generelu ÚSES: 1) Lokální biokoridor (původní označení v ÚPSÚ Turnov z roku BK13-9): v původním ÚSÚ a v koncepci OP část označena jako vymezená a funkční je přejata do návrhu jako interakční prvek (IP1), naznačené pokračování původního LBK v koncepci OP k vymezení, není moţno přes ţelezniční trať a zastavené území spojitě vymezit (ani při pouţití maximálně přípustných přerušení). 2) Lokální biokoridor (původní označení v ÚPSÚ Turnov z roku 1993 BK11-12): v původním ÚPSÚ označen jako prvek moţného propojení k vymezení v koncepci OP tento prvek jiţ chybí, zřejmě vcelku logicky vyhodnoceno jako propojení bez praktického významu (spojení dvou údolních niv přes kopec a zastavitelné území) v regulačním plánu Hruštice Károvsko vymezená plocha zeleně jako PZ parky, parkové plochy, hřbitovy, pro vymezení prvku ÚSES by bylo vhodnější vybudování pásu přírodní zeleně (rozptýlená a liniová - RZ) nebo lesní resp. přírodní nelesní plochy, coţ uprostřed zastavitelného území není příliš reálné. opět problematické aţ nemoţné vymezení celého biokoridoru, zejména co se týká napojení v jiţní části řešeného území (komunikace, zastavěná oblast) řešením je vymezení celé plochy pásu zeleně stanovené v regulačním plánu jako interakčního prvku (IP2) 3) Lokální biokoridor (původní označení v ÚPSÚ Turnov z roku 1993 BK12-14): v původním ÚSÚ označen částečně jako nefunkční prvek k vymezení a částečně jako funkční, stejným způsobem je označen v koncepci OP biokoridor je v návrhu vymezen ve spodní části potoka od Jizery jako nefunkční, nicméně potok je ve volném korytě a je moţnost jeho částečné revitalizace, v horní, partii je jiţ tok potoka doprovázen břehovými porosty a je funkční. Biokoridor je v návrhu označen jako LBK4 4) Lokální biokoridor (původní označení v ÚPSÚ Turnov z roku ): v původním ÚPSÚ označen částečně jako nefunkční prvek k vymezení a částečně jako funkční, v koncepci OP je označen jako navrţený prvek k vymezení biokoridor je v návrhu vymezen jako LBK5, 66

67 5) Všechny ostatní prvky systému ekologické stability jsou v návrhu vymezeny dle moţností jako funkční, částečně funkční a nefunkční (určené k zaloţení). 67 Stručná charakteristika jednotlivých prvků ÚSES: V plánu ÚSES v řešeném správním území města Turnov je vymezena jedna osa nadregionálního biokoridoru (kód=k31v,n)), jeden regionální biokoridor (kód=rk 675), jedno regionální biocentrum (kód_útp=rc 386), devět lokálních biocenter (BC_1/číslo=LBC 224/1529, 304/1440, 308/1205, 309/250, 311/1677, 313/590, 314/1441, 492/240, 1185/244), šest lokálních biokoridorů (LBK1-LBK6) a dva interakční prvky (IP1, IP2). Tab.č. 22 Charakteristiky významných prvků systému ÚSES v řešeném území Číslo (označení): K31V,N význam: nadregionální biokoridor Název: Osa nadregionálního biokoridoru Jizera Kultura: vodní tok, břehové porosty, louka Výměra: Popis: Nadregionální biokoriodor toku Jizery Číslo (označení): RK675 význam: regionální biokoridor Název: Regionální biokoridor Libuňka Kultura: vodní plocha, orná, louka, ost. plochy Výměra: 21,2 ha Popis: Převážně funkční regionální biokorodor vedený podél toku říčky Libuňky, tok je doprovázen břehovými porosty Číslo (označení): LBC 224/1529 význam: lokální biocentrum Název: Vostrova Kultura: les Výměra: 13,6 ha Popis: Lesní biocentrum, vymezené, funkční Číslo (označení): LBC 304/1440 význam: lokální biocentrum Název: Dehetník Kultura: orná, vodoteč, cílové aspolečenstvo - les Výměra: 3,41 ha Popis: Navržené biocentrum na soutoku dvou otevřených vodních kanálů

68 68 Číslo (označení): LBC 308/1205 význam: lokální biocentrum Název: Vesecko Kultura: les Výměra: 24,76 ha Popis: Lesní biocentrum, vymezené, funkční Číslo (označení): LBC 309/250 význam: lokální biocentrum Název: Nudvojovické slepé rameno Kultura: vodní tok, orná, cílové společenstvo - vodní, TTP, ostatní plochy Výměra: 5,22 ha Popis: Navržené biocentrum, převážně nefunkční, ve funkční části fragment mokřadního luhu Číslo (označení): LBC 311/1677 význam: lokální biocentrum Název: Struhy Kultura: les Výměra: 11,48 ha Popis: Lesní biocentrum, vymezené, funkční Číslo (označení): LBC 313/590 význam: lokální biocentrum Název: Bartkovsko Kultura: TTP, ostatní plochy Výměra: 4,37 ha Popis: Navržené, převážně funkční biocentrum Číslo (označení): LBC 314/1441 význam: lokální biocentrum Název: Černava Kultura: orná půda, sady, cílové společenství - přírodní nelesní plochy Výměra: 4,45 ha Popis: Navržené biocentrum, převážně nefunkční Číslo (označení): LBC 492/240 význam: lokální biocentrum Název: Rybníčky pod zámkem Kultura: voda, TTP, ostatní plochy Výměra: 8,64 ha Popis: Navržené částečně funkční biocentrum, základ tvoří soustava zazemněných rybníčků s fragmenty mokřadních fytocenóz Číslo (označení): LBC 1185/244 význam: lokální biocentrum Název: Svahy nad Jizerou Kultura: les Výměra: 24,98 ha Popis: Lesní biocentrum, vymezené, funkční

69 69 Číslo (označení): LBK 1 význam: lokální biokoridor Název: Nad Veseckem Cíl. spol.: na řešeném území les Výměra: 0,24 ha Popis: Převážně funkční biokoridor vycházející z LBC 224/1529 až k hranici řešeného území Číslo (označení): LBK 2 význam: lokální biokoridor Název: U Červeného dvora Cíl. spol.: založit, liniová společenstva přírozeného charakteru Výměra: 2,13 ha Navržený, nefunkční biokoridor vycházející z LBC 308/1205 až k hranici řešeného Popis: území Číslo (označení): LBK 3 význam: lokální biokoridor Název: Vazovecké údolí Cíl. spol.: lesní, louky, Výměra: 8,05 ha Popis: Částečně funkční biokoridor v údolí podél Vazoveckého potoka Číslo (označení): LBK 4 význam: lokální biokoridor Název: Stebeňka Cíl. spol.: vodní, louky, lesní, břehová liniová Výměra: 4,66 ha Popis: Biokoridor podél toku potoka, vymezený v nefunkční části k revitalizaci Číslo (označení): LBK 5 význam: lokální biokoridor Název: Vrchhůra Cíl. spol.: liniová s přírodě blízkým charakterem Výměra: 2,65 ha Popis: Navržený nefunkční biokoridor pro podporu systému Číslo (označení): LBK 6 význam: lokální biokoridor Název: Kadeřávka Cíl. spol.: vodní plocha, louka, liniová společenstva Výměra: 2,20 ha Popis: Navržený biokoridor podél malé vodoteče, převážně nefunkční Číslo (označení): IP 1 význam: interakční prvek Název: Odolenovický potok Cíl. spol.: vodní, břehová společenstva Výměra: 1,75 ha Původně navržený biokoridor, nemožnost jeho vymezení v plné délce, navržen v Popis: převážně funkční části jako interakční prvek

70 70 Číslo (označení): IP2 význam: interakční prvek Název: Hruštice - Károvsko Cíl. spol.: přírodní nelesní plochy Výměra: 6,53 Původně navržený biokoridor, nemožnost jeho vymezení v plné délce, navržen jako Popis: interakční prvek v pásu zeleně vymezené regulačním plánem poznámka: výměry u prvků přesahujících do sousedních k.ú. jsou uvedeny pouze na řešeném území Biotopy Z přírodních biotopů (Chytrý, Kučera & Kočí 2001) byly v oblasti jednotlivých změn vymapovány následující typy, tj. L1, L2.2, L5.1, L7.1, M1.1, T1.1, T1.4, T1.9, T3.4 a K3. Podkladem byla vrstva mapování biotopů AOPK ČR přístupná přes WMS sluţbu v prostředí ArcMap 10. L1 Mokřadní olšiny (Alnion glutinosae) Tento typ olšin je rozšířen na trvale zamokřených slatinných půdách v blízkosti rybníků či v bezodtokých pánvích. Vyskytuje se ostrůvkovitě a je charakterizována často vysokým podílem ostřic v bylinném patře, případně dalších rostlin, rozšířených ve společenstvech rákosin a vysokých ostřic. Fytocenologicky jde o asociace Carici acutiformis-alnetum a C. elongatae-alnetum, časté jsou ale přechody k různým luţním olšinám, případně k rašelinným březinám. Na baţinné olšiny je vázána řada ohroţených druhů rostlin, např. ďáblík bahenní Calla palustris, rozpuk jízlivý Cicuta virosa, kapraď osténkatá Dryopteris carthusiana, pryskyřník velký Ranunculus lingua, kapradiník baţinný Thelypteris palustris apod. Do malé části tohoto biotopu zasahuje změna č. Z189. L2 Luţní lesy L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy (Pruno-Fraxinetum, Stellario-Alnetum glutinosae, Cariciremotae-Fraxinetum, Piceo-Alnetum) Tento typ luţních lesů je bohatě zastoupen v nivách vodotečí, na prameništích a v podmáčených depresích od nejniţších aţ po horské polohy. Přestoţe značná část porostů vznikla teprve sekundární sukcesí na opuštěných zemědělských půdách (zpravidla vlhkých loukách), jde často o porosty fytocenologicky vyhraněné, s početně zastoupenými diagnostickými druhy. Charakteristický je zde např. výskyt druhů jako prvosenka vyšší Primula elatior a kozlík výběţkatý bezolistý Valeriana excelsa subsp. sambucifolia. V teplejších polohách, zpravidla v úzce zaříznutých nivách, je lokálně rozšířena ptačincová olšina as. Stellario-Alnetum glutinosae. Rovinaté terény v nivách řek obsazují většinou střemchové jaseniny as. Pruno-Fraxinetum. V typické podobě jsou vyvinuty v přítocích Jizery. Společenstva tvrdého a měkkého luhu níţinných řek jsou pouze potenciálně naznačena v doprovodu Jizery pod Turnovem. Do malé části tohoto biotopu zasahuje změna č. Z349. L5 Bučiny L5.1 Květnaté bučiny (Eu-Fagenion, Galio-Abietenion) Bučiny jsou nejvýznamnější jednotkou přirozené lesní vegetace v území. Acidofilní typy bučin jsou recentně i potenciálně hojnější neţ typy květnaté. V zájmovém území to jsou zejména bučiny z okruhu as. Luzulo-Fagetum, zpravidla však subas. deschampsietosum flexuosae. Typická biková bučina s Luzula luzuloides je rozšířena právě v Českém ráji. Zvláštní kategorii představují borové bučiny

71 pískovcových podloţí (Pino-Fagetum). Jejich současné výskyty zřejmě představují jen malý zlomek jejich původně hojného rozšíření v Českém ráji. Podle typu půdy plynule přecházejí do nesmíšených bučin as. Luzulo-Fagetum nebo do borových doubrav aţ přirozených borů. Do malé části tohoto biotopu zasahuje změna č. Z344. L7 Acidofilní doubravy L7.1 Suché acidofilní doubravy (Luzulo-Quercetum, Viscario-Quercetum, Calluno-Quercetum) V současné době jsou doubravy zastoupeny málo vyhraněnými typy často sukcesního či polokulturního charakteru. Společenstvem přechodného typu jsou doubravy as. Carici-Quercetum, které bývají řazeny k luţním společenstvům (svaz Alnion incanae). Do malé části tohoto biotopu zasahuje změna č. Z5. M1 Rákosiny a vegetace vysokých ostřic M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod (Phragmition communis) Značně široká skupina společenstev, s velkým rozšířením zejména v rovinatějších územích s vysokým podílem mokřadních terénů. Rákosiny ze svazu Phragmition communis (biotop M1.1) jsou charakterizovány dominancí rákosu, orobince širolistého či úzkolistého, zblochanu vodního, méně často zevaru vzpřímeného, puškvorce obecného či přesličky poříční. Typicky se vyvíjejí v rybničních litorálech či na dnech vysýchajících nádrţí, časté jsou ale i na různých mokřinách, které byly původně obhospodařovány jako louky. Tyto tzv. sukcesní rákosiny se vyznačují nevyhraněnou druhovou garniturou a v podstatě představují degradační prvek v krajině (vedou totiţ k potlačení předchozí, zpravidla ochranářsky cennější vegetace). Do malé části tohoto biotopu zasahuje změna č. Z1. T1 Louky a pastviny T1.1 Mezofilní ovsíkové louky (Arrhenatherion) T1.4 Aluviální psárkové louky (Alopecurion pratensis) T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky (Molinion) Velmi široká skupina, která zahrnuje plošně nejvýznamnější typ relativně přirozené vegetace. Jsou zde sdruţeny typy mezofilní aţ mírně xerofilní, stejně jako typy hygrofilní, včetně společenstev charakteru mokřadních lad. Mezofilní louky svazu Arrhenatherion jsou v území zastoupeny především typickými ovsíkovými loukami (as. Arrhenatheretum elatioris), které jsou rozšířené na hlubších půdách a spíše v teplejších územích. Druhové sloţení většiny luk je významně ovlivněno kulturou, coţ je zpravidla indikováno i malou rozmanitostí diagnostických bylin. Nivní louky svazu Alopecurionpratensis jsou v území zastoupeny zejména obvyklým typem psárkovým (Alopecuretum pratensis). S ohledem na hojné zastoupení biotopu (T1.1) v území (často různě degradovaného sukcesí) do něj zasahuje řada dílčích změn. Jedná se o Z14, 15, 16, 17, 26, 31, 45, 56, 58, 62, 63, 65, 72, 82, 256, 259, 260, 266, 271, 272, 274, 331, 333, 342, 343, 354, 355, 356 a 357. Většinou se jedná o dotčení malé části ploch. V případě T1.4 se tohoto biotopu dotýká pouze změna č. 147, u T1.9 pak změna č. 342 a 343. T3 Suché trávníky T3.4 Širokolisté suché trávníky (Bromion erecti) Vyskytují se v území značně nesouvisle v územích s vápnitými půdami. Dominantou je válečka prapořitá Brachypodium pinnatum nebo sveřep vzpřímený Bromus erectus, k nimţ přistupuje velký 71

72 počet bylinných druhů, jako je např. pcháč bezlodyţný Cirsium acaule, chrpa čekánek Colymbada scabiosa, čičorka pestrá Coronilla varia, jahodník trávnice Fragaria viridis, jehlice trnitá Ononis spinosa, dobromysl obecná Origanum vulgare, vítod chocholatý Polygala comosa, krvavec menší Sanguisorba minor, šalvěj luční Salvia pratensis, jetelalpínský Trifolium alpestre apod. Do malé části území s malým podílem tohoto biotopu zasahuje změna č. Z45. K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (Berberidion) Ve sledovaném území se jedná o poměrně hojný typ vegetace, který zaujímá jednak dřívější meze (liniové útvary), jednak opuštěnou zemědělskou půdu, zvláště ve svaţitějších terénech a na ţivnějších substrátech. Jde o více či méně zapojené porosty různých keřů šípkové růţe, hlohu, trnky, svídy, lísky, řešetláku, doprovodně i ostruţiníků. Na příhodných stanovištích se v bylinném patře uplatňují druhy teplomilných lesních lemů. V rámci území vymezených při mapování biotopů zasahuje do malé části území s podílem těchto biotopů změna č. Z31, Z45 a 354. Mnoţství dílčích změn, zejména na území CHKO Český ráj pak různou měrou zasahuje do fragmentů těchto biotopů, respektive jejich různě degradovaným forem. Ostatní změny se týkají spíše méně biologicky hodnotného území. V rámci těchto změn jsou s největší biologickou hodnotou (diverzitou) povaţovány zahrady a louky (často v pokročilé sukcesi s projevujícími se křovinami). Ostatní plochy v rámci intravilánu a kulturní louky s polními monokulturami lze povaţovat s nejniţší biologickou hodnotou v území. Krajina V širším okolí řešeného území se vyskytují bioregiony: Tab.č. 23Charakteristické bioregiony pro řešené území a okolí Bioregion 72 Stručná charakteristika 1.34 Ralský pískovcové plošiny s borovými doubravami, rašeliništi, luhy, olšinami a neovulkanickými suky s květnatými bučinami. Nereprezentativní část bioregionu má pokryv spraší a vegetačně je charakterizována dubohabrovými háji 1.35 Hruboskalský pískovcová skalní města s borovými doubravami a ostrůvky květnatých bučin na neovulkanických sucích 1.36 Ţeleznobrodský 1.6. Mladoboleslavský členitý reliéf údolí Jizery a jejích přítoků s bikovými bučinami na plochých vršcích a s květnatými bučinami a suťovými lesy v údolích. Nereprezentativní část tvoří jihovýchodní výběţek bez údolních zářezů, tvořící přechod k Podkrkonošskému bioregionu niţší reliéf tvořený Mrlinskou tabulí, východní část Jizerské tabule a jiţní část Turnovské pahorkatiny. V řešeném území leţí pouze nereprezentativní část. zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje Pro hodnocení krajinného rázu a problematiky jeho ochrany se pouţívají i další kriteria, jako např.: - lesnatost území - členění území Turnova a okolí do přírodních lesních oblastí (viz následující tabulka): - podílu ZPF - zornění ZPF - klimatických regionů.

73 73 Tab.č. 24Přírodní lesní oblasti v řešeném území a blízkém okolí Číslo Název PLO Podoblast 17 Polabí b jiţní a severní okrajová pásma 18 Severočeská pískovcová plošina Základní geoekologická typizace krajiny je následující: a Českodubská pahorkatina, Bezdězská plošina b Český ráj, Vyskeřská plošina, Libuňská brázda zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje I. Krajinný typ A krajina plně antropogenizovaná, t.j. zcela přeměněná lidskou činností: podtyp A-: krajina sníţených aţ devastovaných krajinářských hodnot, vytvářená plochami urbanizovaných území, dobývacími prostory těţby nerostných surovin, skládkami, apod.. podtyp A: krajina základních krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami zejména zemědělsky obdělávaných pozemků (I.-III.tř. ochrany) podtyp A+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, vytvářená zejména památkově či jinak chráněnými plochami (městské a vesnické památkové zóny, krajinné památkové zóny, kulturní památky a rezervace) II. Krajinný typ B krajina intermediální (harmonická): podtyp B-: krajina sníţených krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami zemědělských pozemků IV. a V. třídy ochrany ZPF podtyp B: krajina základních krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami mozaiky lesů hospodářských menších výměr s pozemky TTP a drobné orné půdy, lesy zvláštního určení podtyp B+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, vytvářený především plochami přírodních parků či geoparků III. Krajinný typ C krajina relativně přírodní: podtyp C-: krajina sníţených krajinářských hodnot, vytvářená menšími komplexy hospodářských lesů v okolní antropogenní krajině, plochami rekultivovaných území, umělými vodními plochami a toky podtyp C: krajina základních krajinářských hodnot, vytvářená přírodními vodními plochami a toky, plochami VKP-Z, plochami velkých komplexů hospodářských lesů, plochami lokálních biocenter ÚSES a ptačími oblastmi podtyp C+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, utvářená plochami ZCHÚ, ochrannými lesy, plochami biocenter nadregionálního a regionálního významu, plochami Evropsky významných lokalit (EVL). Téměř celé řešené území Turnova a okolí náleţí do krajinných typů A (jiţní segment území) a B (severní segment území).

74 74

75 75 (zdroj: Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Český ráj, Löw&spol. s. r.o.) Krajinný ráz území CHKO zasahujícího do správního území Turnova je patrný z předchozího obrázku.

76 Na území CHKO Český ráj plošně mírně převaţují lesozemědělské krajiny nad lesními. Na okrajích řešeného území jsou enklávy zemědělských krajin. Z ostatních typů krajin se v řešeném území vyskytují menší segmenty krajin rybničních, jiţní okraj Turnova jiţ můţeme řadit do krajin urbanizovaných. 76 Krajinné typy vyskytující se v CHKO Český ráj (týkající se správního území Turnova a blízkého okolí) (viz předchozí výřez mapy: Rámcové typy krajin v CHKO Český ráj) 1Z1 starosídelní zemědělská krajina plošin a plochých pahorkatin Pro tento typ je typické zásadně soustředěné osídlení v návesních vsích. U části vsí se postupem času rezignovalo na veřejný prostor návsi a vsi tak získaly hromadný charakter. Charakteristický je pás převáţně ovocných zahrad po obvodu sídla. Převáţně plochý reliéf, členěný mělkými údolími umoţňuje velkoplošné hospodaření. Původní řemenovitě členěné traťové a nepravé traťové pluţiny byly během kolektivizace přeměněny na scelené lány. To se týká i dominikálních pluţin s původně relativně velkými poli lemovanými alejemi. Přeměna byla absolutní, původní členění pluţin se nikde nedochovalo, částečně byla zachována jen struktura cestní sítě. Rozorány byly i původně luční údolní nivy vodních toků. Krom izolovaného háje na sopečném vrchu Humprecht se dřeviny omezují na úzké linie břehových porostů a občas i jako doprovod silnic a cest. Tradiční prvek, ovocné aleje podél silnic a u dominikálních pluţin a prakticky kolem všech polí, je dochován jen ve fragmentech. Mnohem více jsou dochována sídla urbanisticky i architektonicky (Vesec, Nepříveč, Javornice, Malé Jinolice). Pouze část z nich byla doplněna o areály zemědělských druţstev (Osek, Olešnice, Libošovice, Jinolice) nebo o novou obytnou výstavbu modernistických forem (zejm. Libošovice). Postupující výstavba podél silnic u nich narušila i kompaktní charakter vsi i ovocný pás po obvodu sídla. Zejména zemědělskou činností a jejími provozy je silně narušený charakter krajiny. 3U2 - vrcholně středověká urbanizovaná krajina členitých pahorkatin a vrchovin Území v okolí Mašova a Pelešan na jiţním okraji Turnova je jiţ stavebně a funkčně propojeno s Turnovem. Řadí se tedy jiţ k urbanizovaným krajinám. V rámci nich se jedná o relativně kvalitní území s poměrně jednotným typem zástavby a dostatkem rozptýlené zeleně. 5M5 pozdně středověká lesozemědělská krajina rozřezaných tabulí Se nachází v severní části CHKO Český ráj. V okolí Ondříkovic se jedná o plošinu se strmě zaříznutými údolími. V okolí Besedic a Loučky se jedná o kuestu, která je ze západu rozrušována zaříznutým údolím (pro svou velikost jiţ řazeno do typu zaříznutých údolí). Charakter krajiny byl narušen kolektivizací zemědělství v 2. polovině 20. století a částečně i rušivou novou výstavbou. 5M13 - pozdně středověká lesozemědělská krajina výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů V CHKO Český ráj se jedná o výrazný Kozákovský hřbet. Na části jeho svahů jsou skalní výchozy. Nejsou však příliš velké ani pohledově exponované a nebyly proto vymezeny jako skalní

77 města. Jedná se o jednu z nejlépe dochovaných krajin. Převaţuje rozptýlené osídlení s úsekovou pluţinou a výjimečně dochovaný Prackov se záhumenicovou pluţinou. 5M15 - pozdně středověká lesozemědělská krajina zaříznutých údolí Do tohoto typu na území CHKO Český ráj patří severní část údolí Jizery, údolí Frýdštejnského potoka a její levostranný přítok Z od Louček. Typické jsou strmé zalesněné svahy a zemědělská údolní niva. Část údolí byla později osazena samotami. Údolí Jizery je narušeno zejména zástavbou Malé Skály (mimo CHKO). Údolí Frýdštejnského potoka je částečně narušeno rušivou novou výstavbou. Výjimečně dochovaný je její levostranný přítok. 5M2 - pozdně středověká lesozemědělská krajina členitých pahorkatin a vrchovin Tento běţný typ reliéfu zasahuje do CHKO Český ráj jen okrajově, jiţně od Frýdštejna. Je mírně svaţitý, zemědělského charakteru. Na jeho vzhledu se silně podepsala kolektivizace zemědělství a novodobá, převáţně rekreační výstavba v jeho východním okraji. 5M19 - pozdně středověká lesozemědělská krajina skalních měst Jedná se o jeden malý segment v severní části CHKO o skalní hřbet Pantheon Frýdštejn. Ten je pro svou výraznost a exponovanost zařazen do skalních měst. Výrazné skalní stěny jsou akcentovány kaplí na Pantheonu a věţí někdejšího hradu Frýdštejna. Dobře dochovaný, vzácný krajinný typ je částečně narušen rušivou výstavbou na jeho úpatí. Významné dominanty území, ať jiţ přírodní nebo historické, vzniklé lidskou činností, tzv. póly, se nacházejí jak ve vlastním CHKO, tak mimo jeho hranice, v blízkém sousedství. Ve správním území Turnova a jeho blízkém okolí se jedná např. o dominanty: Kulturní a historické póly Drábské světničky - z někdejšího skalního hradu na okraji pískovcové plošiny se dochovala řada ve skále vytesaných místností. Jedno z nejznámějších míst Českého ráje. Libošovice - vesnice s dominantou pozdně gotického kostela sv. Prokopa. Vyskeř vesnice s dominantou kostela se rozkládá na úpatí výrazného čedičového vrchu Vyskeře jedné z nejvýznamnějších dominant Českého ráje. Působení dominantní kostelní siluety je tak potlačeno působením přírodní dominanty. Na jeho vrcholu stojí poutní kaple sv. Anny. Všeň - vesnice posazená na vyvýšeném úpatí pískovcových plošin. Zdaleka patrný gotický kostel sv. Filipa a Jakuba. Valdštejn někdejší sídlo Albrechta z Valdštejna postavené na třech pískovcových skaliskách, po poţáru zpustnul, později zčásti obnoven. Hrubá Skála zámek vybudovaný na okraji skalního města, jedno z nejznámějších míst Českého ráje. Z věţe atraktivní rozhledy do údolí Libuňky i dovnitř skalního města. Sedmihorky znovuobnovený lázeňský areál. Pantheon upravená hradní zřícenina a kaplí v exponované poloze na vrcholu výrazné skalní stěny. 77

78 Frýdštejn zřícenina hradu zbudovaného na pískovcovém skalisku, v mohutné věţi vybudovaná rozhledna. Kulturních pólů lze v Českém ráji nalézt více, jejich význam je však pouze lokální. K takovým pólům patří např. kompaktní vesnice ostře kontrastující s polní krajinou v okolí nebo statek či turistická chata uprostřed lesa, zemědělský nebo průmyslový areál v zemědělské krajině. Kulturní a historické póly v okolí CHKO Český ráj Turnov historické městské centrum, dnes chráněné jako městská památková zóna. Ţelezný Brod historické městské centrum. Semily městské centrum okresního města. Hrubý Rohozec zámek na okraji plošiny nad zaříznutým údolím Jizery. Újezd pod Troskami výrazná dominanta kostela na okraji obce. 78 Krajinné přírodní osy na území CHKO Český ráj Za přírodní osy lze v řešeném území povaţovat výrazná údolí větších vodních toků. Ty zároveň slouţí jako biokoridory regionálního nebo nadregionálního významu. V řešeném území se nacházejí tři významné přírodní osy, shodou okolností zcela odlišného charakteru: I. Údolí Jizery II. Údolí Libuňky III. Údolí Ţehrovky IV. Údolí Jordánky I. Údolí Jizery Řeka Jizera svým zahloubením vytvořila hluboké, ostře zaříznuté údolí. V porovnání s jinými zaříznutými údolími je toto, leţící v severní části CHKO Český ráj, velmi široké. Mnohem více tak vyniká jeho aţ monumentální rozměr. II. Údolí Libuňky Libuňka, tekoucí na severním okraji hlavní a východní části CHKO Český ráj, naproti tomu protéká širokým mělkým údolím s výrazně asymetrickým profilem. Široká říční niva je na levé straně ohraničena vysokým a strmým zlomovým svahem se skalními výchozy aţ skalními stěnami. Pravý břeh je tvořen jen mírně se zvedající plošinou. III. Údolí Ţehrovky Ţehrovka se zařezává do pískovcových plošin střední části CHKO Český ráj. Typická ukázka údolí zaříznutého do pískovcových tabulí. Údolí je ostře vymezeno výraznou terénní hranou. Svahy údolí jsou velmi strmé, skalnaté přecházející aţ do skalních stěn, údolní niva je úzká a podmáčená. Na dolním toku opouští Ţehrovka vyzdviţené tabule a vytváří širokou říční nivu v plochém reliéfu širokého údolí Jizery.

79 Údolí Jordánky Jordánka je nejvýznamnější přítok Ţehrovky. Stejně jako ona se zařezává do pískovcových plošin střední části CHKO Český ráj. Typická ukázka údolí zaříznutého do pískovcových tabulí. Údolí je ostře vymezeno výraznou terénní hranou. Svahy údolí jsou velmi strmé, skalnaté přecházející aţ do skalních stěn, údolní niva je úzká a podmáčená. Často se v ní nacházejí rybníky, vyplňující prakticky celou šířku údolního dna. Výrazné údolí Jordánky překračuje nevýrazné rozvodí a přes rybníky Hrudka a Rokytnický de facto spojuje Údolí Ţehrovky s Údolím Libuňky. Krajinné přírodní osy lokálního charakteru pak jsou zejména údolí menších vodních toků. Krajinné kulturní osy na území CHKO Český ráj Za významnou kulturní osu lze na území CHKO Český ráj povaţovat pouze historickou stezku spojující údolím Libuňky, Javorky a Cidliny Turnov s Jičínem. Vedoucí severním okrajem hlavní a východní části CHKO Český ráj. Jedná se tedy o přírodně podmíněnou kulturní osu. Ještě významnější však je stezka vedoucí údolím Jizery aţ po Turnov. Ta vede západně od hlavní části CHKO Český ráj. Její trasu dnes symbolicky stvrzuje dálnice. Vedení stezky severně od Turnova není zcela jednoznačné. Je pravděpodobné, ţe v úseku Turnov Ţelezný Brod opouštěla údolí Jizery a vedla po plošinách snad po ose Michlovka Besedice Vrát. Kulturní osy niţšího řádu jsou zejména dopravní komunikace. Krajinářsky hodnotné jsou zejména silnice a cesty lemované alejemi dřevin. 79 Oblasti krajinného rázu vymezené na území CHKO Český ráj spadající do řešeného území a jejich charakteristika: S, J, V, Z světové strany, CHKO chráněná krajinná oblast (v tomto případě vţdy míněn Český ráj), P póly přírodní póly, K póly kulturní póly, P osy přírodní osy, K osy kulturní osy, PP přírodní památka, PR přírodní rezervace, MPR městská památková rezervace, MPZ městská památková zóna

80 Turnovsko Rozsáhlá oblast, zčásti zasahující do CHKO. Tvoří SZ díl hlavní části a Z díl severní části. Hranice je v hlavní části velmi výrazná, tvořená zlomovými svahy a okraji skalních měst. Je také akcentována výraznými vrchy Muţský a Vyskeř. Výrazná S hranice je tvořena Ještědsko Kozákovským hřbetem. Na SV je hranice s Údolím Libuňky tvořena nevysokým svahem a v nadhledech se tak uplatňují další vzdálenější horizonty Klokočských skal, kuesty Z od Vesce a zejména Ještědsko Kozákovským hřbetem. Osou území je řeka Jizera, ta nad Turnovem teče v hlubokém zaříznutém údolí (popsáno samostatně) a J od Turnova teče v široké mělkém údolí. Pro reliéf jsou typické roviny širokých říčních niv a říčních teras a mírně ukloněné sprašové plošiny. Do strmého levého i mírného pravého okraje širokého údolí se zařezávají přítoky Jizery. Matrice: starosídelní zemědělské krajiny širokých říčních niv a běţného reliéfu plošin a plochých pahorkatin. V případě Turnova jde o urbanizované krajiny. V okrajích významně lesozemědělské aţ lesní krajiny běţného reliéfu členitých pahorkatin a vrchovin, rozřezaných tabulí a skalních měst. Na S lesozemědělské zaříznutých údolí. Zemědělské krajiny mají charakter scelených lánů. Veduty: téměř celé východní ohraničení oblasti tvořené zlomovým svahem vyzdviţených tabulí. P osy: údolí a niva Jizery. P póly: Muţský, Vyskeř, Sokol, Kozlov K póly: Hrada, Klamorna, Všeň, Drábské světničky, Turnov, Hrubý Rohovec, Pantheon, Frýdštejn. Rozsáhlé oblasti skalních měst a rozřezaných plošin na vyzdviţených tabulích (zčásti se zvýšeným stupněm ochrany) široce zaříznuté údolí Jizery, rybník Ţabakor, vrchol Muţský. Architektonicky i urbanisticky dochované vesnice Pohoří, Mladostov, Kacanovy. Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u všech pólů, os, vedut a ohraničení. U krajinných pólů a vedut je důleţité chránit i jejich úpatí. Odlesnit vrchol Vyskeře. Přednostně zachovat ráz dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter. U všech vesnic zachovat ovocné zahrady na okrajích. Nezastavovat údolní nivy a i v Turnově tak ponechat volné široké přírodní a povodňové koridory. Ve volné krajině obnovit staré cesty a vysázet ovocné aleje a stromořadí. Nedopustit další výstavbu objektů ve volné krajině. Revitalizovat tok Ţehrovky a obnovit tradiční charakter nivy jako rozsáhlých luk s dřevinami Povýšit vysokou retenční schopnost tohoto území na jednu z priorit jejího vyuţití a dotační podpory. Podporovat a chránit maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin). Cestami rozčlenit velkoplošné sady v okolí Muţského.

81 81 Turnovské údolí Jizery Besedice Loučky - Klokočí Jedná se o soubor KvC v široce zaříznutém údolí Jizery leţící v oblasti Turnovska. J a S hranice údolí je otevřená, jinak je S hranice tvořená výrazným skalním hřbetem Frýdštejn Pantheon Suché skály, coţ jsou zároveň jeho výrazné akcenty. Boční hranice vedou po horních hranách zaříznutého údolí, zčásti jsou na horních okrajích tvořeny skalisky aţ skalními stěnami. Celé území je tvořeno zaříznutým údolím se zalesněnými strmými svahy a zemědělským údolním dnem a mírnějšími částmi svahů. Malá krajinná oblast, celá leţící v severní části CHKO. Celé území se svaţuje k západu. Výrazná SV a V hranice vede po vrcholu asymetrického hřbetu. Tato hranice tak má polootevřený charakter umoţňující z oblasti pohledy na Kozákovský hřbet. S hranicí i akcentem je vrch Sokol. Jeho sniţující se hřbet postupně přechází v plošinu a tvoří Z hranici. Na J a JZ je oblast ohraničena výrazným skalním defilé Klokočských a Betlémských skal. Toto ohraničení je výrazné, ne však příliš vysoké. Vyšší část území je tedy v nadhledu otevřená do oblasti Turnovska a SZ části Matrice: vrcholně a pozdně středověké lesozemědělské krajiny zaříznutých údolí P osy: Jizera P póly: Sokol, Suché skály, K póly: Pantheon, Frýdštejn. Matrice: vrcholně a pozdně středověká lesozemědělská krajina rozřezaných tabulí a zaříznutých údolí Veduty: skalní defilé Klokočských a Betlémských skal P póly: Sokol Celkový charakter širokého, hluboce zaříznutého údolí, se zalesněnými skalními svahy a otevřenou údolní nivou. Skalní stěny nad údolím přecházející do skalních měst. Architektonicky i urbanisticky dochovaná ves Louţek. Skalní defilé Klokočských a Betlémských skal je právem chráněno vyšším stupněm ochrany. Ten si zaslouţí i zaříznuté údolí doplněné řetězcem samot i pluţina Michlovky. Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u všech pólů, os, vedut, ohraničení a horních částech zaříznutého údolí. U krajinných pólů a vedut je důleţité chránit i jejich úpatí. Zachovat ráz území: zalesněné svahy a zemědělská niva s malými kompaktními vesnicemi pomístně doplněnými rozptýleným osídlením. Zvýšenou ochranou chránit ves Louţek, nezahušťovat rozptýlené osídlení. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter. U všech vesnic zachovat ovocné zahrady na okrajích. Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u všech pólů, os, vedut a ohraničení. U krajinných pólů a vedut je důleţité chránit i jejich úpatí. Nedopustit zahušťování dochované hustoty rozptýleného osídlení v zaříznutém údolí jizerského přítoku. Přednostně zachovat volnou krajinu a ráz dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter. U všech vesnic zachovat ovocné zahrady na okrajích. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů, pastvin) a nejlepší ukázky chránit

82 82 údolí Libuňky. Pro oblast je typický plochý reliéf mírného svahu kuesty, do nějţ se od západu intenzivně zařezává levostranný přítok Jizery. např. pluţina Michlovky. Cestami rozčlenit velkoplošné sady. Obhospodařováním části strmého svahu kuesty, zachovat rozhledy na Kozákovský hřbet. Údolí Libuňky V CHKO leţí 1/3 aţ 1/2 oblasti. Výrazně protaţená krajinná oblast má asymetrický profil a ze S zasahuje do hlavní a východní části a z J do severní části CHKO. Její osou je řeka Libuňka a Javorka. Na V je ohraničení nevýrazné jdoucí po plochém rozvodním hřbetu. J je výrazné tvořené hřbetem. Ten je akcentovaný Bradou, Přivýšinou a Střelečskou hůrou. JZ je oblast výrazně vymezena nejvyššími polohami vyzdviţených plošin s dominantou Trosek. Krátké ohraničení na Z vede na okraji menšího svahu spadajícího do Turnovska. Jedná se o převáţně otevřené ohraničení. S a SV je ohraničení v nadhledech tvořeno výrazným Kozákovským hřbetem. Pod jeho výrazností nám z mnoha míst uniká mnohem menší hraniční horizont tvořený skalním okrajem Klokočských skal a horní hranou kuesty (ta se do údolí Libuňky sklání mírnými svahy), ten mezi údolím Libuňky a Kozákovským hřbetem vymezuje další samostatné oblasti. Pro oblast je charakteristický plochý reliéf tvořený říční nivou a terasami a mírně ukloněnými plošinami. Matrice: vrcholně středověké zemědělské a lesozemědělské krajiny širokých říčních niv a rozřezaných tabulí. Na SZ okrajově lesní krajiny skalních měst. Zemědělská krajina má dnes charakter scelených lánů. Veduty: prakticky celé jiţní ohraničení: Brada Přivýšina Prachovské skály Střelečská hůra a celý severní okraj hlavní části CHKO tvořený výrazným zlomovým svahem, na SV (mimo území) jiţní okraj Kozákovského hřbetu. P osy: údolí Libuňky, K osy: stezka jdoucí údolím Libuňky P póly: Brada, Přivýšina, Prachovské skály, Střelečská hůra, Trosky K póly: Hrubá Skála, Valdštejn, lom Hrdoňovice. Údolí Libuňky a Javorky je široké a mělké. Jejich přítoky se ostře zařezávají do strmého i mírného svahu. Do oblasti patří i část vyzdviţený plošin od zlomového svahu po nevýrazné ohraničení. Oblast má výrazně Zásadním krajinotvorným prvkem jsou levobřeţní skalnaté veduty s dominantou Trosek a Libuňka s údolní nivou. Větší část Libuňky a její údolní nivy je stejně jako levobřeţní veduty a skalní město na S chráněna v CHKO. Nejvýraznější skalní útvary v údolí zaříznutých toků chráněna v PR Borecké skály. Urbanisticky i architektonicky dochované vesnice (Malé Jinolice, Pařezská Lhota, Březka, Ktová). Celkový ráz: území se skalními vedutami. Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u všech pólů, os, vedut a ohraničení. U krajinných pólů a vedut je důleţité chránit i jejich úpatí. Na Libuňku a její nivu je nutno pohlíţet jako na říční kontinuum s navazující úplnou fluviální sukcesí sérií nivních biotopů. Je třeba je chránit jako funkční celek. Je nutno revitalizovat tok i jeho údolní nivu. To se týká zejména obce Doubravice. Zachovat ráz dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader. U hůře dochovaných vesnic dbát na kompaktní charakter vesnic. U všech vesnic zachovat ovocné zahrady na okrajích. Ve volné krajině obnovit ovocné aleje a stromořadí. Revitalizovat tok Libuňky a obnovit charakter nivy jako rozsáhlých luk s dřevinami. Povýšit vysokou retenční schopnost tohoto území na jednu z priorit jejího vyuţití a dotační podpory. Zachovat ráz území: kompaktní vsi jen vzácně doplněné samotami. Podporovat

83 83 Pod Kozákovem Od SZ k JV protaţená oblast, jejíţ S část leţí v severní části CHKO. Velmi výrazná SV hranice je tvořená Kozákovským hřbetem akcentovaný vrchem Kozákovem. JZ hranice je nuanční, ale také velmi výrazná. Je tvořena strmým svahem kuesty Z od Vesce. JZ hranice je ale mnohem niţší. Vyšší polovina oblasti je tak v nadhledech pohledově otevřená do oblasti Turnovska a do dolní části údolí Libuňky. Vnitřek oblasti je akcentován menším sopečným vrchem J od Koberov. Běţný reliéf v údolí přechází ve výrazné svahy a skalnaté horské hřbety. protáhlý průchozí charakter bez jednoznačného střediska. Matrice: vrcholně a pozdně středověké lesozemědělské aţ lesní krajiny běţného reliéfu členitých pahorkatin a vrchovin hercynika a výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů. Okrajově (vrch Kozákov) krajiny sopečných pohoří. Veduty: Ještědsko Kozákovský hřbet, kuesta Z od Vesce P póly: Kozákov, Sokol Výrazné svahy Kozákovského hřbetu jsou jedny z krajinářsky nejhodnotnějších území CHKO. Výjimečně dochovaná ves Prackov s pluţinou. Rozptýlené osídlení obklopené velkými ovocnými zahradami, loukami, pastvinami a lesy. maloplošné způsoby obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin). Celý výrazný svah Kozákovského hřbetu chránit nejvyšším stupněm ochrany. Na niţší úrovni dále zvýšenou ochranu uplatňovat u všech pólů, os, vedut a ohraničení. U krajinných pólů a vedut je důleţité chránit i jejich úpatí. Nedopustit zahušťování rozptýleného osídlení se týká celého hřbetu i v okolí Koberov. Zachovat velké neoplocené, ovocné zahrady v bezprostředním okolí rozptýlených samot. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter a zachovat ovocné zahrady na okrajích. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin) nejlepší ukázky chránit.

84 84

85 2.2. Charakteristika obce Geografická poloha, širší územní vztahy, rozvojové předpoklady. Turnov je centrum osídlení pro spádové obce v jeho správním obvodě. Dominantní pozice a velikost spádového obvodu zařazuje Turnov mezi čtyři nejvýznamnější centra osídlení v Libereckém kraji. Díky dobrému dopravnímu napojení a relativně kvalitní technické infrastruktuře disponuje vhodnými lokalitami pro rozvoj obytných a podnikatelských zón. Turnov je rovněţ důleţitým nástupním a obsluţným centrem cestovního ruchu pro oblast Českého ráje. Rozvoj území města a návrh zastavitelných ploch respektuje vazby na současně zastavěná území a sídelní strukturu danou minulým vývojem, bez vzájemných negativních vlivů. Turnov leţí na středním toku Jizery v tzv. Turnovské pahorkatině, v centru Chráněné krajinné oblasti Český ráj (181,5 km 2, vyhlášena v roce 1955, rozšířena v roce 2002). Výměrou ha se řadí na 5. místo v okrese Semily. Území se organizačně dělí na 5 katastrálních území (Turnov, Daliměřice, Mašov u Turnova, Bukovina u Turnova a Malý Rohozec) a na 13 částí: Turnov (Nudvojovice připojeny), Daliměřice, Hrubý Rohozec, Kadeřavec, Mašov, Pelešany, Bukovina, Dolánky u Turnova, Kobylka, Louţek, Malý Rohozec, Mokřiny a Vazovec. Počet obyvatel Turnova se v posledních letech pohybuje kolem čísla Tímto číslem se řadí na 92. místo v České republice. Na sklonku 18. století měl Turnov asi obyvatel, pak se jejich počet poměrně rychle zvyšoval. Ve 30. letech to bylo a o deset let později asi Vývoj počtu obyvatel městských částí od roku 1869 (výsledky oficiálních sčítání obyvatel). Tab.č. 25Počet obyvatel v jednotlivých letech Základní údaje z druhé poloviny 90. let svědčily o nepříliš příznivém demografickém vývoji - počet narozených klesal a naopak rostl počet zemřelých. Celkový počet obyvatelstva byl vyrovnáván rostoucím mnoţstvím přistěhovalých občanů. Teprve údaj o počtu narozených během deseti měsíců roku 1999 dává za pravdu prognózám, ţe úbytek byl dočasný a v mnohém spojený se změnami ve způsobu ţivota společnosti v posledních deseti letech. Průměrný věk současné populace - 46 let převyšuje celostátní průměr. Prozatím nepřináší tento stav problémy, protoţe v současné populaci má nadprůměrné zastoupení věková skupina let. V oblasti ekonomické má Turnov velkou výhodu. Není zde jeden velký průmyslový kolos, jehoţ případné potíţe by mohly způsobit těţkosti značnému počtu obyvatel, ale je tu tradičně poměrně velký

86 počet firem působících v nejrůznějších oborech. Také díky tomu se pohybuje nezaměstnanost na Turnovsku pod hranicí republikového průměru. Od roku 2003 jsou v tabulce uvedena data za oblast obce s rozšířenou působností, pro které MěÚ Turnov vykonává funkci ţivnostenského úřadu. 86 Tab.č 26Počet ţivností v jednotlivých letech počet podnikatelů - fyzické osoby počet podnikatelů - právnické osoby celkem podnikatelů celkem ţivností Památkově chráněné objekty a urbanisticky významné prostory. Ve správním území Města Turnov se vyskytuje mnoţství kulturně civilizačních hodnot, které jsou podrobně identifikovány a zakresleny v dokumentaci územně analytických podkladů a Rozboru udrţitelného rozvoje území města Turnov (2010). Jsou to zejména: - Národní kulturní památky: zámek Hrubý Rohozec, venkovská usedlost Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova (sledovaný jev A9) - Městská památková zóna MPZ Turnov (A6) - Území s archeologickými nálezy (A16) Území města Turnov má vysokou kulturně historickou hodnotu, přesahující místní i regionální význam. Vyskytuje se v něm řada oblastí s mnoţstvím typických rázovitých staveb a kulturně historických souborů staveb ve všech kulturně historických stavebních slozích. Mezi nejvýznamnější patří nemovité kulturní památky a památkově chráněná území. Charakter krajiny a její jedinečnost však dotváří i řada dalších historicky a architektonicky cenných staveb či souborů s urbanistickou hodnotou. Celé správní území Turnov má charakter území s archeologickými nálezy, na které se vztahuje ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. V budoucnu prováděné zemní práce budou podléhat odbornému archeologickému dozoru nebo vyvolají potřebu záchranného archeologického výzkumu, tak jak určují příslušná ustanovení výše uvedeného zákona. V územních a stavebních řízeních se k záměrům změn vyuţití území proto bude nezbytně vyjadřovat i Archeologický ústav AV ČR, resp. jeho pověřené pracoviště. V území řešeném konceptem ÚP Turnov se vyskytují následující kulturní památky, zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky: Tab.č. 27Seznam nemovitých kulturních památek v řešeném území Číslo rejstřík u uz Sídelní útvar Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění

87 25237 / / / / / / / / / / / / / / / S S Dolánky u Turnova Dolánky u Turnova Dolánky u Turnova Dolánky u Turnova S Turnov Daliměřice S Turnov Hrubý Rohozec čp.7 čp.12 čp.1 87 vodní mlýn Abelův venkovská usedlost - Dlaskův statek socha sv. Jana Nepomuckého zámek Hrubý Rohozec Bezručova S Turnov Turnov kostel P. Marie hřbitov S Turnov Turnov kostel sv. Františka z Assisi S Turnov Turnov kostel sv. Jana Křtitele S Turnov Turnov kostel sv. Matěje nám. Pracujících S Turnov Turnov kostel sv. Mikuláše Děkanská P Turnov Turnov synagoga Krajířova S Turnov Turnov P Turnov Turnov S Turnov Turnov hrob - náhrobek J. V. Šimáka hrob - náhrobky rodiny Boháčkovy, Kuhnovy a JUDr. Vojtěcha Fotra hrob - pomník Fortunata Durycha městský hřbitov u kostela P. Marie hřbitov S Turnov Turnov ţidovský hřbitov Sobotecká S Turnov Turnov vojenský hřbitov z války P Turnov Turnov smuteční síň s márnicí / / / nová část městského hřbitova S Turnov Turnov socha P. Marie nám. Durychovo S Turnov Turnov P Turnov Turnov P Turnov Turnov socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Jana Nepomuckého Hluboká, před čp. 142 Rývovy sady Mariánské náměstí, u kostela Panny Marie

88 21752 / / / / / / / / / / / / / / / / / / / S Turnov Turnov sousoší Kalvárie na Vrchhůře S Turnov Turnov S Turnov Turnov S Turnov Turnov 88 sousoší Loučení Krista a P. Marie sousoší Piety s P. Marií sousoší sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína Paduánského 28. října, před domem s pečovatelskou sluţbou Na Šetřilovsku S Turnov Turnov pomník Josefa Pekaře Skálova S Turnov Turnov S Turnov Turnov S Turnov Turnov čp. P Turnov Turnov čp. sýpka pomník Miroslava Tyrše pomník padlým I. a II. světové války zemědělský dvůr Valdštejnsko, s omezením: bez stodol P Turnov Turnov čp.1 radnice nám. Československé armády/skálova, při čp. 70 Československé armády Valdštejnsko S Turnov Turnov čp.65 klášter františkánský Československé armády S Turnov Turnov čp.70 měšťanský dům Československé armády S Turnov Turnov čp.71 muzeum Československé armády P Turnov Turnov čp.80 měšťanský dům Na Sboře 1 S Turnov Turnov čp.87 děkanství S Turnov Turnov čp.89 měšťanský dům Československé armády S Turnov Turnov čp.94 spořitelna P Turnov Turnov čp.245 měšťanský dům Sobotecká P Turnov Turnov čp.271 měšťanský dům Tázlerova / P Turnov Turnov čp.331 měšťanský dům Dvořákova

89 / P Turnov Turnov čp střední škola uměleckoprůmyslová Skálova P Turnov Turnov čp.600 škola Skálova / / / / S Turnov Turnov čp.618 vila 28. října S Turnov Turnov čp.670 divadlo Ladislava Petrnouška S Turnov Turnov čp.1007 sklárna Pacltova Skálova P Turnov Turnov čp.1294 měšťanský dům U nádraţí zdroj: V území města Turnov se nachází kromě kulturních památek zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR a památkově chráněných území řada dalších objektů a souborů s kulturně historickými hodnotami, které významnou měrou dotvářejí celkový charakter krajiny a genia loci urbanizovaného prostředí sídel. Jedná se zejména o venkovská sídla s bohatým dochovaným fondem lidové architektury zděných i roubených staveb, a dále o objekty industriální architektury a technické památky, budované od druhé poloviny 18. století do první poloviny 20. století. Ve správním obvodu města Turnov je tato skupina historicky významných objektů představována ţelezniční tratí Turnov Semily, která je unikátní vedením trasy podél řeky Jizery a mnoţstvím tunelů. Celkový ráz krajiny dotvářejí i historicky cenné zámecké parky a zahrady. Nejcennějšími historickými parky a zahradami v řešeném území je zámecký park Hrubý Rohozec. Řada významných, historicky zaloţených zahrad a parků se však dochovala i u soukromých vil a obytných domů. Území je rovněţ bohaté na originální historickou sakrální architekturu od neogotiky (chrám Narození Pany Marie v Turnově) aţ po mnoţství barokních kostelů a hřbitovních kaplí. Ve správním území Turnova se nachází celkem 29 konkretizovaných území s archeologickými nálezy I. kategorie, dokladujících osídlení území od pravěku aţ po novověk. Bylo zde odkryto mimo jiné pohřebiště ze starší doby ţelezné (halštatu), intenzivní osídlení je prokázáno od středověku. Archeologicky významná lokalita se nachází v jiţní části Turnova (Maškovy zahrady) a západně za hranicí správního území v k.ú Přepeře. Archeologicky je významná i severní část města. Loţiska nerostných surovin a jejich vyuţití Přestoţe ve správním území města Turnov nejsou evidována ţádná loţiska nerostných surovin, chráněná loţisková území do správního území města Turnov nezasahují a ţádné dobývací prostory zde nejsou vymezeny, je nutno se zmínit o situaci v okolí Turnova, neboť těţba v okolí se odráţí následně mimo jiné zejména na dopravě vytěţených surovin. Největší surovinové bohatství širšího tvoří loţiska stavebního kamene, písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, sklářských a slévárenských písků. V počtu výhradních loţisek je nejvíce zastoupen stavební kámen, štěrkopísek a dekorační kámen. Potřeba stavebních surovin, především však stavebního kamene si v budoucnu vyţádá otevření nových loţisek této důleţité suroviny. Z tohoto hlediska se jako perspektivní jeví veškeré prognózní zdroje

90 stavebního kamene kategorie R, kde jsou vymezeny dostatečné zásoby kvalitních surovin. Je pravděpodobné, ţe v budoucnu dojde v důsledku zvýšené poptávky také k vyuţití některých prognózních zdrojů stavebního kamene kategorie Q. Tonáţně nejvýznamnější těţbou v SO ORP Turnov je dlouhodobě těţba štěrkopísků. Druhou nejvýznamnější těţbou v popisovaném území je těţba stavebního kamene. V současnosti nejsou na území SO ORP Turnov ţádné rudy ani palivoenergetické suroviny těţeny. Z netěţených loţisek jsou významné potenciální zdroje abraziv (granát). Chráněná loţisková území (CHLÚ) a loţiska nerostných surovin, vymezené ve správním obvodu ORP Turnov ukazují následující 3 tabulky: Tab.č. 28Chráněná loţisková území v SO ORP Turnov Název loţiskového území Nerostná surovina Obec Rozloha Bezděčín Stavební kámen Frýdštejn 18,06 Příšovice I. Štěrkopísky Příšovice 83,42 Příšovice Štěrkopísky Příšovice 3,14 Hodkovice nad Mohelkou - Bezděčín Cihlářská surovina Frýdštejn 28,69 Tab.č. 29Loţiska nerostných surovin v SO ORP Turnov Subregistr Číslo loţiska 90 Název loţiska Zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje Těţba B - bilancová loţiska (výhradní) Příšovice D - dřívější z vody B - bilancová loţiska (výhradní) Příšovice D - dřívější z vody B - bilancová loţiska (výhradní) Příšovice D - dřívější z vody B - bilancová loţiska (výhradní) Příšovice D - dřívější z vody B - bilancová loţiska (výhradní) Příšovice D - dřívější z vody B - bilancová loţiska (výhradní) Hodkovice n.mohelkou-bezděčín 6 - dosud netěţeno B - bilancová loţiska (výhradní) Hořensko C - dřívější povrchová B - bilancová loţiska (výhradní) Bezděčín 3 - současná povrchová Zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje Tab.č. 30 Loţiska nerostných surovin v SO ORP Turnov - pokračování Organizace Surovina Nerost Obec Česká geologická sluţba - Geofond Štěrkopísky psamity, štěrk Příšovice 32,71 Česká geologická sluţba - Geofond Štěrkopísky psamity, štěrk Příšovice 3,14 Česká geologická sluţba - Geofond Štěrkopísky psamity, štěrk Příšovice 10,24 Česká geologická sluţba - Geofond Štěrkopísky psamity, štěrk Příšovice 1,82 Česká geologická sluţba - Geofond Štěrkopísky psamity, štěrk Příšovice 1,64 Česká geologická sluţba - Geofond Cihlářská surovina hlína, slín Frýdštejn 24,89 M - SILNICE a.s., Pardubice Stavební kámen křemenný porfyr, melafyr Tatobity 2,88 Rozloha Tarmac CZ a.s., Liberec Stavební kámen melafyr,tholeit výlevný Frýdštejn 12,57 Zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje Přehled o dobývacích prostorech v řešeném území je zřejmý z následující tabulky: Tab.č. 31Dobývací prostory v SO ORP Turnov

91 Číslo Název Nerost Vyuţití 91 7/0879 Hořensko křemenný porfyr rezervní loţisko 7/0955 Bezděčín I melafyr loţisko těţené 7/0619 Bezděčín melafyr loţisko těţené 6/0041 Střeleč sklářské a slévárenské písky loţisko těţené Zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje Tab.č. 32Dobývací prostory v SO ORP Turnov Platnost Organizace Obec Rozloha M-SILNICE a.s. Tatobity 4, Tarmac CZ a.s. Frýdštejn 3, Tarmac CZ a.s. Frýdštejn 9, Sklopísek Střeleč, a.s. Troskovice 90,60 Zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje Poddolovaná území a stará důlní díla Z hlediska územní dislokace jsou poddolovaná území a stará důlní díla soustředěna podél tektonického zlomu oddělujícího Českou tabuli od Krkonošsko jesenické soustavy, t.j. v řešeném území do okolí Všeně, Rovenska p. Troskami, Mírové pod Kozákovem a Tatobit, jak ukazuje následující tabulka: Tab.č. 33Poddolovaná území v SO ORP Turnov Název Surovina Rozsah Obec Všeň Paliva Ojedinělá Všeň Sekerkovy Loučky - Doly Paliva Ojedinělá Mírová pod Kozákovem Hnanice - Štěpánovice Rudy Ojedinělá Rovensko pod Troskami Loktuše Paliva Ojedinělá Mírová pod Kozákovem Rovensko Paliva Ojedinělá Vyskeř Lestkov-Kozákov Rudy Systém Radostná pod Kozákovem Rovensko - Liščí Kotce Paliva Ojedinělá Vyskeř Tatobity Rudy Systém Tatobity Holenice Paliva Ojedinělá Holenice Lestkov pod Kozákovem Nerudy Ojedinělá Radostná pod Kozákovem Vesec Smrčí Rudy Systém Mírová pod Kozákovem Zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje Sesuvná území a území jiných geologických rizik Sesuvná území aktivní či pasivní se v řešeném území vyskytují v relativně velkém počtu. Jejich výskyt a zařazení je uveden v tabulce Sesuvná území v SO ORP Turnov aktualizovaného dokumentu Územně analytických podkladů ORP Turnov. Tab. č. 34 Výskyt a rozsah sesuvných území v SO ORP Turnov Název obce Stupeň Klasifikace Plocha (ha) Frýdštejn aktivní sesuv 0,93 potenciální sesuv 24,38

92 aktivní sesuv 29,16 potenciální blokový posuv 1,06 Hrubá Skála potenciální odval 0,01 potenciální sesuv 75,24 stabilizovaný odval 1,77 aktivní sesuv 5,81 Kacanovy potenciální sesuv 13,40 stabilizovaný blokový posuv 4,35 aktivní sesuv 43,16 Karlovice potenciální blokový posuv 15,99 potenciální sesuv 39,29 Ktová aktivní sesuv 0,01 potenciální sesuv 24,41 Malá Skála potenciální sesuv 6,44 Mírová pod Kozákovem aktivní sesuv 6,42 potenciální sesuv 14,19 92 Modřišice aktivní blokový posuv 26,29 aktivní sesuv 4,53 aktivní blokový posuv 48,01 Olešnice aktivní sesuv 2,49 potenciální sesuv 14,90 stabilizovaný blokový posuv 22,49 Rakousy potenciální blokový posuv 7,77 Svijany aktivní sesuv 0,01 Tatobity stabilizovaný sesuv 2,22 Troskovice aktivní sesuv 7,08 potenciální sesuv 38,37 aktivní blokový posuv 14,70 Turnov aktivní sesuv 132,02 potenciální sesuv 148,30 stabilizovaný blokový posuv 4,87 aktivní blokový posuv 7,50 Všeň potenciální sesuv 1,90 stabilizovaný blokový posuv 22,88 aktivní sesuv 2,34 Vyskeř potenciální sesuv 0,83 stabilizovaný blokový posuv 15,27 stabilizovaný odval 0,34

93 Sesuvná území jsou vázána zejména na plochy s podloţím kvádrových pískovců, vápnitých jílovců a slínů. Většina sesuvných území je soustředěna do okolí Turnova, Hrubé Skály a Troskovic. Dle vyhl. č. 369/22004 Sb. a vyhl. č. 76/1991 Sb. je dále třeba za geologické riziko povaţovat zvýšený výskyt radonu v půdním podloţí. Staré ekologické zátěţe Podle evidence odboru ţivotního prostředí MěÚ Turnov se na území města nachází 2 staré ekologické zátěţe. Tab.č. 35 Staré ekologické zátěţe event. číslo Riziko Název Bukovina- Chocholouš, Dolanky Kadeřavec Předpoklad vývoje území, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. Bez uplatnění územně plánovací dokumentace by nebyl umoţněn rozvoj města bez negativních dopadů na ţivotní prostředí, prostupnost ÚSES a chybělo by zkapacitnění dopravních systémů. Vymezením nových rozvojových ploch (zastavitelných i nezastavitelných) je zamezeno výraznému narušení stávající urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny v řešeném území, k němuţ by na základě chybějících pravidel mohlo docházet. Stávající urbanistická koncepce města bude i po realizaci územně plánovací dokumentace zachována. Budou respektovány dominanty města, stávající charakter sídla a hladina zástavby. Koncept ÚP Turnov stanovuje podmínky pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití (hlavní vyuţití, pokud je moţné jej stanovit, přípustné vyuţití, nepřípustné vyuţití, popřípadě podmíněně přípustné vyuţití). Alternativně je řešena pouze otázka dopravy. Dále ÚP Turnov stanovuje podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např. výšková regulace zástavby, intenzity vyuţití pozemků v plochách). Vymezuje asanační plochy a plochy k obnově nebo opětovnému vyuţití znehodnoceného území. Při řešení ploch bydlení navrhuje moţnosti vyuţití ploch pro rodinné domy, stavby rodinné rekreace i přípustnost dalšího účelu vyuţití, drobných provozoven, ubytování, a to s regulativy bez sniţování kvality prostředí okolních obytných ploch. Dlouhodobý rozvoj území města Turnov vychází z následujících strategických zásad, formulovaných schváleným zadáním: předpokladu mírného růstu počtu trvale bydlících obyvatel, potřeby vymezit další zastavitelných ploch pro rozvoj bydlení a občanského vybavení a tyto plochy navrhovat především v územích navazujících na zastavěné území, prověřit známé záměry občanů a investorů, vyhodnotit je a případně zapracovat do návrhu ÚP Turnov,

94 94 prověřit zastavitelné plochy schválené v Územním plánu sídelního útvaru Turnov, a respektovat je, pokud nebudou v rozporu s navrhovanými záměry a koncepcí, vymezit nové plochy a koridory pro rozvoj technické infrastruktury především v návaznosti na stávající plochy technické infrastruktury, vymezit lokality pro nová veřejná prostranství, respektovat stávající urbanistické a architektonické struktury a kompozici města a jejich části a zakomponovat nové plochy budoucích objektů do této struktury, při návrhu rozvoje města preferovat plochy bydlení, zejména plochy pro rodinné domy městského a příměstského charakteru a v okrajových částech města pak plochy pro rodinné domy venkovského charakteru, plochy pro bytové domy navrhovat především v návaznosti na stávající bytové domy, prověřit vyuţití CZT v souladu s energetickou koncepcí města v oblastech, které jsou k tomu vhodné plochy výroby a skladování navrhovat zejména v návaznosti na stávající areály a komunikace I. a II. třídy, výjimečně III. třídy, nebo tak, aby přímo nenavazovaly na plochy bydlení, celé sídlo se bude obnovovat a rozvíjet jako funkčně a prostorově ucelený útvar, prověřit zastavitelné plochy s vazbami na zastavěná území, vyloučit popř. minimalizovat návrh rozptýlené izolované zástavby, respektovat historické, kulturní, urbanistické a přírodní hodnoty řešeného území, zohlednit pozemky s platným územním rozhodnutím a stavebním povolením včetně realizovaných staveb. na území CHKO Český ráj zohlednit Preventivní hodnocení krajinného rázu území v CHKO Český ráj, Löw& spol, s.r.o., Brno 2008 S vazbou na uspořádání krajiny splňuje navrhovaná územně plánovací dokumentace poţadavky na vymezení ploch v nezastavěném území včetně vymezení systému sídelní zeleně a upřesňuje poţadavky pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití s určením převaţujícího účelu vyuţití (hlavní vyuţití), včetně jejich přípustného a nepřípustného vyuţití, popřípadě podmíněně přípustného vyuţití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např. výškové regulace zástavby, intenzity vyuţití pozemků v plochách apod.). U navrhovaných lokalit, které budou zasahovat do vzdálenosti 50 m od pozemků určených k plnění funkcí lesa, reguluje ÚP umístění nových staveb do vzdálenosti větší neţ 25 m od okraje lesa. ÚP stanovuje podmínky provádění pozemkových úprav mimo zastavitelné území obce, které lze realizovat bez nutnosti změny územního plánu, a to vzájemně u druhů pozemků orná půda, zahrada, trvalé travní porosty, vodní plocha a pozemky určené k plnění funkcí lesa; u těchto pozemků zároveň umoţňuje vybudování účelových komunikací zajišťujících jejich přístupy. Reguluje podmínky při navrhování funkčních ploch od stávajících hřbitovů a zemědělských areálů s provozovanou zemědělskou výrobou, která dosud nemají stanoveno ochranné pásmo. Koncepce rovněţ zajišťuje průchodnost ÚSES řešeným územím, a to na všech úrovních. Respektuje zpracované projekty a studie týkající se zeleně (park u letního kina, Proměna Šetřilovských parků, Svahy k Jizeře a příměstský les Farářství).

95 Předkládaný koncept ÚP Turnova zajišťuje, aby při realizaci staveb a činností na území města byly respektovány: Kulturní hodnoty území - zapsané nemovité kulturní památky a objekty v památkovém zájmu, - urbanistické hodnoty území: centrum a dominanty, hladinu zástavby, pohledové osy na dominanty, - záměr na obnovu Františkánské zahrady a dalších veřejných prostranství s veřejnou zelení. Přírodní hodnoty území - zachování jedinečnosti a výjimečnosti území z hlediska ochrany přírody a krajiny, - VKP ze zákona i vymezené (údolní nivy Jizery, Stebénky, Libuňky a dalších drobných vodotečí, přírodní rezervace Hranice, ploch PUPFL,vodních a vodohospodářských ploch), - zvýšení funkceschopnosti prvků a ploch územního systému ekologické stability vymezeného v Územním plánu sídelního útvaru Turnov a v generelu územního systému ekologické stability, jejich zpřesněním a návrhem na jejich doplnění, - EVL Průlom Jizery u Rakous, EVL Podtrosecká údolí, - velkoplošná a maloplošná chráněná území, - památné stromy na území města, ochranu zeleně rostoucí mimo les. Civilizační hodnoty území Dopravní infrastruktura: - ochranu koridorů dopravní infrastruktury, - vyuţití a rozvoj stávající dopravní infrastruktury, - navrhování zastavitelných ploch dopravně navazujících na stávající a prodlouţené místní komunikace, - prověření variantního vedení silnice II/283 ve směru na Semily s cílem odklonit tranzitní dopravu z centra města, a) prověření územní rezervy pro variantní vedení trasy I/35 a odlehčení dopravy v centru města, - u hlavního silničního tahu, zejména u průtahu města silnice II/283, II/610, III/2797, III/27926, III/27927, III/2831, III/2832, III/28314, III/28315 vymezení prostor pro výstavbu místních komunikací pro nemotorovou dopravu, zejména chodníky a cyklostezky, - Normovou kategorizaci krajských silnic II. a III. třídy schválenou Zastupitelstvem LK, zejména silnice II/283, silnic III/2797, III/27920, III/27926, III/2832, III/2834, III/28314, III/28315 a III/28719, silnice III/2835, a silnic III/01018, III/27927, III/2831 a III/28728, včetně schválených navrhovaných parametrů - navrhnout odstranění koncepčních a prostorových (především šířkových) dopravních závad silnic III. třídy a obsluţných komunikací, - zpracovat koncepční řešení turistického koridoru Greenways Jizera na území města, - řešit problematiku bezmotorové dopravy návrhem hlavních pěších a cyklistických tras, včetně poţadavku na nutné minimální šířky těchto komunikací a koridorů, - vyhodnotit vyuţití ploch pro ţelezniční dopravu a navrhnout plochy jejich případné asanace a nového vyuţití, - prověřit potřebu veřejných parkovacích ploch. 95

96 96 Technická infrastruktura: - vyuţití a rozvoj stávající technické infrastruktury, její ochranná a bezpečnostní pásma - základní koncepce vodovodní sítě v okrajových částech území a v místech nově navrhovaných rozvojových lokalit - nové zapracování koncepce řešení odkanalizování města na stávající čistírnu odpadních vod, spolu s koncepci odkanalizování okrajových částí města, u nových lokalit dodrţet napojení na centrální kanalizační systém, poţadavků projektu Čistá Jizera, - poţadavek na zapracování koncepce odkanalizování dešťových vod (dešťová kanalizace), především v obytných částech města s velkým podílem zpevněných ploch a v sesuvných územích, - stanovení výhledový elektrický příkon navrhovaných lokalit pro výstavbu, posouzení moţnosti jejich napojení na elektrické rozvody a navrţení potřebná zařízení pro zásobování elektrickou energií, - podporu intenzivnímu vyuţití stávající energetické infrastruktury (zemní plyn a CZT), - poţadavky nenavrhovat plochy pro nové skládky komunálního odpadu a pokračovat ve stávajícím systému svozu odpadů mimo řešené území. Dále navrhovaná územně plánovací dokumentace přináší naplnění poţadavků týkajících se - silnice III. třídy odstranění lokálních závad při kříţení se silnicemi vyšších tříd - výstavby rychlého ţelezničního spojení na trase Praha Mladá Boleslav - Turnov (trať č. 070) - Liberec, v úseku Liberec Turnov (trať č. 030) zdvojkolejnění, elektrifikace, modernizace - ţelezniční tratě č. 041 Turnov Hradec Králové elektrifikace v intencích stávajícího tělesa dráhy - ţelezniční trati č. 030 Turnov Semily elektrifikace její optimalizace - multifunkčního turistického koridoru Jizera - mezinárodního cyklistického koridoru Jizera - nadregionálního cyklistického koridoru Český Dub Turnov Jičín - vedení VVN 110 kv úseku odbočení ze stávajícího vedení do transformovny Turnov - protipovodňových opatření na vodním toku Jizera Uplatněním výše uvedených zásad se v konceptu územního plánu Turnov vytváří podklad pro kvalifikované rozhodování o změnách vyuţití území, který nejen uspokojí akceptovatelné potřeby jednotlivých stavebníků, ale zároveň odpovídá koncepčním záměrům města. 3. CHARAKTERISTIKY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY. Za zásadně ovlivněnou sloţku ţivotního prostředí je povaţován zemědělský půdní fond (ZPF) Zábor ZPF Zábor ZPF je potřebný pro vytvoření uceleného vzhledu a funkčnosti systémů města, a to jak pro zastavitelné, tak nezastavitelné území. S ohledem na skutečnost, ţe v území jsou dotčeny významným způsobem půdy I. třídy ochrany, je nutno tento vliv povaţovat za významný.

97 Tab.č. 36 Charakteristika vyuţití řešeného území Výměra [ha] Zastoupení v [%] Druh pozemku: Celková výměra ,00% Orná půda ,15% Chmelnice - 0,00% Vinice - 0,00% Zahrady 219 9,64% Ovocné sady 32 1,41% Trvalé trávní porosty ,98% Zemědělská půda celkem [1] ,22% Lesní půda ,83% Vodní plochy 54 2,38% Zastavěné plochy 137 6,03% Ostatní plochy ,58% Zdroj: ČSÚ, data k Charakteristika půd v řešeném území V řešeném správním území města Turnov se vyskytují půdy zařazené v klimatickém regionu 5 s charakteristikou: Číselný Symbol Charakteristika Suma teplot Průměrná Průměrný Pravděpodobnost Vláhová kód regionů regionů nad 10 C roční roční úhrn suchých jistota regionů teplota C srážek v mm vegetačních období v procentech MT 2 mírně teplý, mírně vlhký (700) Dotčené půdy jsou charakterizovány hlavní půdní jednotkou: Tab.č. 37 Charakteristika hlavních půdních jednotek Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší neţ 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, 8 středně těţké i těţší, převáţně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těţké s těţší spodinou, bez skeletu, s příznivými 11 vlhkostními poměry Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těţké s těţkou spodinou, s příznivými vláhovými 14 poměry Luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těţké aţ 15 těţké, aţ středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením 19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích 97

98 nebo vápnitých svahových hlínách, středně těţké aţ těţké, slabě aţ středně skeletovité, s dobrým vláhovým reţimem aţ krátkodobě převlhčené Kambizemě eubazické aţ mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin - pískovce, permokarbon, flyš, středně těţké lehčí, aţ středně skeletovité, vláhově příznivé aţ sušší Kambizemě modální aţ arenické, eubazické aţ mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vţdy však lehké, bez skeletu aţ středně skeletovité, málo vododrţné, výsušné Půdy se sklonitostí vyšší neţ 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těţké lehčí aţ lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici Hnědozemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), spraších, středně těţké, bez skeletu, se sklonem k dočasnému převlhčení Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené nasprašových hlínách (prachovicích), středně těţké, ve spodině i těţší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), středně těţké, těţší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těţké, ve spodině těţší aţ středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření Pseudogleje modální, kambizeměoglejené na lehčích sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloţeniny), často s příměsí eolického materiálu, zpravidla jen slabě skeletovité, zrnitostně středně těţké lehčí aţ lehké, se sklonem k dočasnému převlhčení Fluvizemě modální eubazické aţ mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloţeninách, často s podloţím teras, středně těţké lehčí aţ středně těţké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé 98 Možnosti využívání půd dle bonity 1. Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převáţně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je moţno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převáţně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. 3. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je moţno územním plánováním vyuţití pro event. výstavbu.

99 4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruţeny půdy s převáţně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, vyuţitelné i pro výstavbu. 5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen "BPEJ"), které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svaţitých, hydromorfních, štěrkovitých aţ kamenitých a erozně nejvíce ohroţených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské vyuţití. Jde většinou o půdy s niţším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany ţivotního prostředí. Kvalita ovzduší V řešeném území byly dle Věstníku MŢP č. 6/2009 překračovány imisní limity pro benzo(a)pyren a pro PM10, místně také cílové imisní limity pro přízemní ozón. Dle Věstníku MŢP č. 4/2011 na základě dat z roku 2009 jsou v území překračovány imisní limity pro benzo(a)pyren na 1,5% plochy. Imisní limity pro PM10 nejsou překračovány, zůstalo místní překračování imisních limitů pro troposférický ozón na 37,18% plochy zóny Libereckého kraj. Správní území stavebního úřadu Turnov, a tedy také řešené území, spadá do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Naúzemí městase doporučuje vyţadovat u aktivit produkujících významné mnoţství prachových částic PM10 (střední a velké nebo zvláště velké zdroje) záchyt emisí, podporovat rozvoj plynofikace nebo jiných nízkoemisních alternativních či obnovitelných zdrojů energie na komunální i podnikové úrovni. U umisťovaných podnikatelských aktivit budou vyţadována provozní opatření týkající se údrţby manipulačních ploch a komunikací, zatravňování nebo zpevňování volných ploch jako opatření proti druhotné prašnosti apod. V širším okolí města je nutno počítat s rozvojem těţebních aktivit, které by mohly být potenciálním zdrojem primární nebo sekundární prašnosti, zejména z dopravy vytěţené suroviny. Energetická koncepce Libereckého kraje poţaduje maximální moţné vyuţívání primárních zdrojů energie čistého charakteru (zemní plyn, solární energie, geotermální energie apod.). S rozvojem ekonomiky není větší vyuţívání netradičních zdrojů energie vyloučeno. Ozdravění ovzduší a tím i zlepšení ţivotního prostředí v zájmovém území můţe nejvýrazněji ovlivňovat dobrá koncepce úseku energetiky podporovaná občany a důsledně realizovaná městem jako řídícím celkem. V tomto ohledu je nezbytná těsná spolupráce s energetickými společnostmi a s krajským úřadem. Dalších úspor vstupních paliv a energií je moţno dosáhnout vyuţíváním úsporných opatření, zejména zateplováním budov. Z hlediska omezování oxidů dusíku je doporučeno vymístění části dopravy z centra města, coţ následně napomůţe omezení produkce oxidů dusíku z dopravy.z hlediska poţadavků na emise těkavých látek je doporučeno vyţadovat u případně umisťovaných středních a vyšších zdrojů těkavých látek důsledné odvádění těkavých látek definovaných výduchem a podle moţnosti jejich záchyt nebo pouţívání nízkorozpouštědlových technologií. Hluková zátěţ 99

100 Hluk je kaţdý nechtěný zvuk (bez ohledu na jeho intenzitu), který má rušivý nebo obtěţující charakter nebo který má škodlivé účinky na lidské zdraví. Hluk se vyjadřuje a měří nejčastěji jako ekvivalentní hladina akustického tlaku (LAeq), jednotkou je decibel (db). Lékařské i statistické studie dokazují, ţe hluk má nepříznivý vliv na lidské zdraví. Sluch prvotně slouţí člověku především jako varovný systém. Organismus kvůli tomu reaguje na hluk jako na poplašný signál. Dochází ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepu, staţení periferních cév, zvýšení hladiny adrenalinu či ke ztrátám hořčíku. Hluk má také poměrně významný vliv na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové sníţení výkonnosti. K poškození sluchu ale můţe vést i dlouhodobé vystavování hluku kolem 70 db. Při vyjadřování počtu obyvatel zatíţených nadměrným hlukem v hlukových mapách (viz dále) se pouţívá indikátor L dvn, reprezentující celodenní obtěţování hlukem, a Ln, který vyjadřujepočet obyvatel obtěţovaných nočním hlukem. Jednoznačně nejvýznamnějším zdrojem hluku ve městě je doprava na obou stávajících komunikacích R35 a I/10 a komunikaci II/283, z většiny doprava tranzitní. Dále je hlukem zatíţeno i bezprostřední okolí všech ţelezničních tratí, i kdyţ silniční doprava představuje daleko větší problém. Kromě liniových zdrojů, které jsou nejvýznamnějším zdrojem hluku, se na území města nacházejí i zdroje bodové tedy především výrobní provozy. Hluk z těchto provozů můţe obtěţovat izolovanou skupinu nejblíţe bydlících obyvatel. Další významné bodové zdroje hluku např. letiště se na území města nenacházejí. Podle měření ministerstva zdravotnictví ţilo v roce 2006 ve městě Turnově 9,2 % lidí v bezprostřední blízkosti nejfrekventovanějších komunikací, kde byly vysoko překračovány hygienické limity. Turnov tak patřil mezi hlukově nejvíc zatíţené obce kraje. Tento počet poklesl (odhadem na cca 6 7 %) zprovozněním severního obchvatu I/10. Celkový počet obyvatel vystavených nadměrnému hluku ve městě (a obecně v ostatních městech) je však podle odhadu odborníků vyšší. Pro město Turnov lze vyslovit kvalifikovaný odhad na cca aţ 27 % obyvatel u celodenního hluku a 23 % obyvatel u nočního hluku. Odhad je odvozen od procentuálního podílu zástavby leţící v zónách, kde je, byť minimálně, překračován hlukový limit. Podrobnější dlouhodobé měření hlukové zátěţe nebylo prováděno. Pro některé vybrané lokality byla zpracována hluková studie s následným hodnocením zdravotních rizik, které mělo za úkol zjistit dopad některých navrhovaných opatření týkajících se dopravního zatíţení území, resp. dopravního odlehčení centra města. Údaje z těchto studií budou citovány dále v textu. Při umisťování jednotlivých aktivit jak z hlediska liniových staveb, tak z hlediska stacionárních zdrojů hluku je nutno postupovat velmi citlivě a důsledně vyţadovat vyhodnocování hlukové zátěţe jiţ ve fázi územního rozhodování. Při umisťování všech významných podnikatelských aktivit bude vyţadováno předběţné hlukové zhodnocení formou modelových výpočtů s následným zajištěním měřením hluku a realizací případně potřebných protihlukových opatření. Území archeologického zájmu Správní území města Turnov má charakter území s archeologickými nálezy. Vztahují se na ně tedy ustanovení zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Uprováděných 100

101 zemních prací bude tak jako dosud vyţadován odborný archeologický dozor, případně záchranný archeologický výzkum, tak jak určují příslušná ustanovení výše uvedeného zákona. V územních a stavebních řízeních se k záměrům výstavby proto bude nezbytně vyjadřovat i Archeologický ústav AV ČR. Město Turnov má vymezenu památkovou zónu. Vymezení systému sídelní zeleně V rámci konceptu ÚP jsou navrhovány plochy, které negativně zasahují do systému sídlení zeleně, a to jak do soukromých zahrad, tak do trvalých travních porostů. Realizace těchto návrhových ploch by bez dalších kompenzačních opatření mohla stávající systém sídelní zeleně narušit. Kromě zastavění v současné době zelených ploch přináší jejich narušení i hrozby spočívající např. v rozšíření nepůvodních druhů flóry, ruderalizace okrajových částí zástavbových ploch nebo změnu podmínek rozvoje stávajících druhů v území. Na druhé straně opatření na straně regulativů ÚP z hlediska koeficientu zastavitelnosti ploch, vymezení rozsáhlých nových ploch zeleně různého funkčního určení, vyuţití údolních niv vodotečí pro rozšíření ploch veřejné parkové zeleně tyto negativní dopady zmírňuje a systém sídelní zeleně posiluje. Voda Zásobování vodou Systém zásobování vodou zůstane bez podstatných změn, dojde pouze k průběţnému napojování nově navrhovaných ploch při jejich zprovoznění. Současná celková kapacita vodních zdrojů, vodárenských zařízení a hlavních vodovodních řadů postačuje i pro návrhové období, v územním plánu není třeba řešit zásadní změny vodovodního systému. Skupinový vodovod Turnov zásobuje celé správní území Turnova a přilehlé obce Ohrazenice, Přepeře a Rakousy. Skupinový vodovod Turnov vyuţívá větší počet vodních zdrojů přímo na území Turnova nebo v jeho blízkosti. V řešeném území se nachází 13 podzemních zdrojů, 7 čerpacích stanic, 9 vodojemů a úpravna vody. Vodovodní síť funguje v provozním reţimu šesti tlakových pásem. Nejvýznamnějšími zdroji pitné vody jsou: Soustava vrtů Nudvojovice Celková průměrná vydatnost cca 90 l/sec. Zdroj je do jisté míry rizikový, protoţe se nachází v záplavovém území Jizery a v jeho II. ochranném pásmu se nachází několik průmyslových podniků. Dochází zde rovněţ ke střetu s navrţenou variantou 2 trasy koridoru silnice R 35 (územní rezervou), která by však v bezprostřední blízkosti zdroje byla vedena na mostním tělese, takţe je nutno přijmout taková opatření, aby nedošlo k ohroţení zdroje především v průběhu výstavby. Voda ze zdroje vyţaduje úpravu. Vzhledem k rizikovosti zdroje Nudvojovice je třeba vyhledat moţný nový zdroj pitné vody pro Turnov (předpoklad Libuňský úval-mimo řešené území). Prameniště Dolánky Celková průměrná vydatnost cca 40 l/sec. Voda je upravována chlorováním. 101

102 102 Ostatní zdroje mají podstatně niţší vydatnost a lze je povaţovat za méně významné, některé (Malý Rohozec, V Zahajsku) jsou mimo provoz. Vodou z vodovodní sítě jsou zásobeni prakticky všichni obyvatelé. Kvalita dodávané pitné vody je vyhovující a zásobování vodou je jak po kvalitativní, tak i kvantitativní stránce zajištěno i pro dlouhodobý časový výhled. Odkanalizování obce Kapacita ČOV a stokového systému (po probíhající rekonstrukci) vyhoví i pro návrhové období. V územním plánu není třeba řešit zásadní změny kanalizačního systému. Původní jednotná kanalizační síť je při dalším rozšiřování jiţ navrhována jako oddílná. V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce kanalizační sítě v rámci projektu Vodohospodářského sdruţení Turnov Čistá Jizera, jehoţ cílem je mimo jiné napojení všech obyvatel na kanalizaci a ČOV. ČOV Turnov je projektována na kapacitu ekvivalentních obyvatel, v současné době zpracovává mnoţství splašků, odpovídající cca ekvivalentních obyvatel, její kapacita je tedy i pro návrhové období dostatečná. Nové rozvojové plochy budou napojeny na stávající síť s tímto upřesněním: RP Daliměřice Vesecko Je navrţena oddílná kanalizace, splaškovou kanalizaci připojit na stávající stoky, dešťovou kanalizaci zavést do Odolenovického potoka. Podmínkou napojení je zpracování generelu odkanalizování Turnova II, který bude specifikovat potřebná opatření a vyvolané investice. RP Károvsko Hruštice a severní část RP Durychov Na Kamenci Sousedící stávající zástavba je odkanalizována jednotnou kanalizací, která má dostatečnou kapacitu i pro odkanalizování nové zástavby. RP Durychov Na Kamenci jižní část Rozvojová plocha je částečně zasaţena sesuvnými územími, podle doporučení České geologické sluţby je třeba věnovat odvodnění území zvýšenou pozornost. Vybudovat oddílnou kanalizaci, splaškovou kanalizaci napojit na stávající stoky, dešťovou kanalizaci zavést do říčky Libuňky (podmínky projednat se správcem vodního toku). V této lokalitě lze do dešťové kanalizace svést i dešťovou vodu se střech a zpevněných ploch na jednotlivých pozemcích. V ostatních lokalitách je třeba dešťovou vodu se střech a zpevněných ploch zasakovat přímo na jednotlivých pozemcích, do kanalizace svést pouze dešťové vody z komunikací a veřejných prostranství. Obecně platí, ţe vlivem odkanalizování nové zástavby nesmí dojít k významnému navýšení průtoku v recipientech oproti současnému stavu nutno přednostně volit např. systémy zasakování dešťových vod v místě vzniku. ÚSES, MALOPLOŠNÁ A VELKOPLOŠNÁ ZCHÚ, NATURA 2000 Neočekává se, ţe by tyto sloţky ţivotního prostředí byly realizací konceptu ÚP významně negativně

103 ovlivněny (u Natury 2000 bude zváţena trasa a provedení navrhované cyklostezky, zejména její případná potřeba z hlediska kácení dřevin). Vyhodnocení moţných dopadů na prvky soustavy Natura 2000 je uvedeno v samostatném hodnocení (část B Hodnocení vlivů na trvale udrţitelný rozvoj). Situování zvláště chráněných území vyplývá z následujícího zákresu (obrázky a text - zdroj: AOPK ČR). 103 Charakteristika oblasti Českým rájem byla v druhé polovině devatenáctého století nazvána krajina, kde jsou přírodní hodnoty umocněny historickými památkami. Člověk zdejší kraj přetváří jiţ mnoho tisíc let, jeho působení je však v relativní rovnováze s přírodou. Chráněná krajinná oblast Český ráj byla vyhlášena jako první CHKO v naší republice v roce Jejím posláním je ochrana geomorfologických hodnot, zachování typického vzhledu krajiny a udrţení celkové biologické rozmanitosti. Oblast je tvořena především kvádrovými pískovci, které zde byly uloţeny v druhohorách na okrajích tehdejšího moře. Současná podoba skalních útvarů je výsledkem dlouhotrvajícího působení sil z nitra Země a trvalé erozní činnosti. Skalní města a vrchy třetihorního vulkanického původu jsou základem jedinečnosti území. K zajímavým prvkům skalních měst patří

104 jeskyně, pseudozávrty, skalní brány a okna. Symbolem kraje jsou tvarově unikátní Trosky se zříceninou hradu. Rostlinná a ţivočišná říše je zastoupena převáţně druhy skalních měst a mokřadů a to i přes velkou rozmanitost přírodních stanovišť. Druhovou pestrost organismů obohacují horské i teplomilné druhy. 104 Základní údaje: Vyhlášení: 1955 Rozloha: 181,5 km 2 Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO: Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO: 2 národní přírodní památky

105 přírodních rezervací 11 přírodních památek Dále jsou v působnosti Správy CHKO Český ráj národní přírodní Jiné údaje: památky Bozkovské dolomitové jeskyně a Stráţník. (1) Území oblasti se člení do čtyř zón odstupňované ochrany přírody. (2) Do I. zóny se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy a další mimořádně hodnotná území, zejména vybrané části územního systému ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") nadregionálního a regionálního významu. Cílem je uchování nebo postupná obnova samořídících funkcí a omezení lidských zásahů do přírodního prostředí na nejniţší moţnou míru. (3) Do II. zóny se zařazují území hospodářsky vyuţívaných lesních a zemědělských ekosystémů s místně uchovalými přírodními hodnotami vhodná pro hospodářské vyuţívání k přírodě šetrným způsobem. Dále se do této zóny začleňují i území nezbytná pro uchování přírodních hodnot v I. zóně. Cílem je udrţení přírodních hodnot a postupné zvyšování druhové a prostorové rozmanitosti ekosystémů, zejména vytvářením funkčního systému ekologické stability. (4) Do III. zóny se zařazují člověkem značně pozměněné ekosystémy, intenzivně vyuţívané lesní a zemědělské pozemky a nesouvisle zastavěná území sídel s územní rezervou. Cílem je udrţení a podpora vyuţívání pro ekologicky optimalizované lesní hospodářství a zemědělství a vhodné formy turistiky a rekreace. (5) Do IV. zóny se zařazují člověkem poškozené části přírody a souvisle zastavěná území sídel s územní rezervou a navazující obdělávaná zemědělská půda. Některé z ploch zasahují do II. nebo III. zóny odstupňované ochrany, viz dále vyhodnocení jednotlivých ploch. 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI. Kromě jiţ zmíněných otázek hluku, vodního hospodářství, archeologických památek a zvláště chráněných území se jako zásadní otázka při vypracování konceptu ÚP Turnova jeví dopravní situace ve městě. Otázka dopravy byla jiţ v minulosti několikrát řešena. Tab.č. 38Soupis nejvýznamnějších studií zpracovaných v minulosti pro návrh řešení dopravy Koncept ÚP SÚ Turnov - doprava A+R Systém, s.r.o. 05/1993 ÚP sídelního útvaru Turnov A+R Systém, s.r.o. 08/1996 Normová kategorizace krajských silnic II. a III. Liberecký kraj 03/2004 třídy Strategický plán města Turnova ARR Liberec 2004 Dopravně inţenýrské posouzení okruţního CityPlan s.r.o. 03/2005

106 dopravního systému v centru Turnova Dopravně inţenýrské posouzení severozápadní CityPlan s.r.o. 09/2006 odlehčovací komunikace centra Turnova Přeloţka silnice II/283 v úseku Turnov-Tatobity Valbek s.r.o. 01/2007 ÚAP Libereckého kraje SAUL s.r.o. 08/2008 ÚAP ORP Turnov Archis 09/2008 Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém Centrum dopravního výzkumu, 11/2008 kraji v.v.i. pro KÚ Libereckého kraje Studie proveditelnosti a účelnosti R 35 Valbek s.r.o. pro KU 02/2009 Optimalizace pořadí realizace silničních obchvatů a humanizací průtahů vybraných měst v Libereckém kraji Expertní posudek Studie proveditelnosti a účelnosti silnice R 35 Severozápadní odlehčovací komunikace Posouzení vlivu na veřejné zdraví Řešení dopravy v centru města Turnov Rozptylová studie 106 Libereckého kraje CityPlan s.r.o. pro KÚ Libereckého kraje 05/2009 Prof. Ing. František Lehovec 09/2009 ČVUT Beryl s.r.o. 04/2010 EkoMod 04/2010 Na základě těchto podkladů, doplněných vlastními průzkumy bylo navrţeno dále uvedené řešení. Jedním z problematických míst je trasa komunikace I/35, po níţ vede převáţně tranzitní doprava. Koncept územního plánu vymezuje vedení koridorů trasy R 35 (územní rezervy) přes území Turnova ve dvou variantách: Varianta I územní rezervy trasy koridoru R35 Vychází z řešení fy Valbek. Trasa vychází z MÚK Ohrazenice, prochází západně od Nudvojovic, po přechodu Jizery pokračuje její údolní nivou, po překročení ţelezniční trati a ulice Sobotecké podchází stávající silnici I/35 a tunelem pokračuje pod zastavěným územím města směrem k MÚK Valdštejnsko. Varianta II územní rezervy trasy koridoru R35 Je upravena z řešení, vymezeného ÚAP ORP Turnov. Trasa vychází z MÚK Ohrazenice, prochází východně od Nudvojovic, po přechodu Jizery se stáčí do území mezi Libuňkou a Mašovem. Libuňku i ţelezniční trať přechází přemostěním severovýchodně od Pelešan do prostoru MÚK Valdštejnsko. V obou variantách jsou na trase R 35 umístěny mimoúrovňové křižovatky Přepeřská, Sobotecká a Valdštejnsko. Rozhodnutí, zda silnice R 35 povede přes území Turnova, má být podle PÚR ČR učiněno na vládní úrovni. Dle PÚR ČR 2008 článek (114) je úsek R10/R35 součást transevropské sítě TEN T. Dle článku (23) PÚR ČR 2008 v současné době platí: Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny, je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběţně.

107 Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic, jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení. Podmínku na zachování dostatečného odstupu od obytné zástavby je nutno chápat ve smyslu ochrany před negativními vlivy rychlostní silnice, zejména jde o nutnost dodrţení hlukových a emisních limitů. Protoţe obě varianty procházejí obytnou zástavbou města, budou výrazně dotčena práva vlastníků nemovitostí. Mezi negativa lze zařadit zvýšené emise všeho druhu (hlukové, prachové, apod.), uvaţovat lze i o celkovém zhoršení komfortu bydlení v rodinných domech, potaţmo o poklesu hodnoty nemovitostí. V případě schválení územního plánu s koridorem silnice R35 budou omezena také vlastnická práva k nemovitostem v navrhovaném koridoru, a to bez ohledu na konkrétní technický způsob řešení přijatý v budoucnu. Pokud R 35 povede přes území Turnova, přiklánějí se zpracovatelé územního plánu variantu II s tímto odůvodněním: - varianta II je o cca 800 m kratší neţ varianta I, coţ je doprovázeno menším záborem ploch a niţší produkcí emisí ze spalování pohonných hmot, - varianta II bude zcela zřejmě méně nákladná, díky menší celkové délce, menší délce mostního objektu v údolí Jizery a zejména pouţitím zahloubeného krytého úseku místo raţeného tunelu, - varianta II narušuje v menším rozsahu údolní nivu Jizery, neţ varianta I, která by touto nivou byla vedena na dlouhé estakádě, - oproti původní trase, uvedené v ÚAP, je varianta II v oblasti Mašova posunuta jiţním směrem, coţ umoţní její vedení zářezem, který můţe být v délce cca 600 m zakryt. Tím se výrazně sníţí hlukové zatíţení, které bylo hlavní příčinou negativního hodnocení původní trasy z ÚAP a zachová se prostupnost krajiny, - varianta II vyţaduje výrazně menší rozsah demolic (6 objektů) oproti variantě I (18 objektů), - varianta II se nepřibliţuje hustě zastavěné oblasti centra v okolí ulice Sobotecké, tak jako varianta I. V konečné podobě však nelze v této chvíli doporučit konečné vedení trasy územní rezervy, pro takové doporučení není dostatek podkladů. Před konečným výběrem trasy je na základě podrobnější dokumentace poţadováno zpracování podrobného vyhodnocení vlivu jednotlivých variant na ţivotní prostředí a obyvatelstvo (projektová EIA). I kdyţ bude na vládní úrovni zvolena varianta územní rezervy pro koridor R 35 přes území Turnova, je časový horizont její realizace pravděpodobně velmi vzdálený, kromě toho zprovoznění R 35 neovlivní výrazně dopravu ve vlastním městě. Pro dopravu v Turnově mají zásadní význam řešení uvedená dále. Pokud bude zvolena varianta mimo území Turnova, bude územní rezerva R 35 vyuţita pro jiţní obchvat Turnova ve smyslu poţadavku odboru dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje. Základním problémem Turnova je vedení silnice II/283 centrem města přes Náměstí Českého Ráje, coţ má za následek přetíţení náměstí i ulic historického centra automobilovou dopravou. Koncept územního plánu řeší odvedení tranzitní, zejména těţké nákladní dopravy mimo centrum výstavbou přeloţky silnice II/283 v trase Bělá Valdštejnsko ve dvou variantách. Obě varianty vycházejí ze stávající silnice II/283 v obci Bělá a pokračují v trase stávající silnice III/2834 za osadu Chloumek. 107

108 Varianta I je převzata ze studie Optimalizace pořadí realizace silničních obchvatů (CityPlan 05/2009), která je jedním z podkladů pro zpracování ZÚR Libereckého kraje.za osadou Chloumek krátkým obchvatem obchází lokalitu U rybníka s rybníkem Nohavice a vrací se na trasu silnice III/2835. Varianta II se za osadou Chloumek odchyluje od stávající silnice a nejkratší cestou pokračuje k silnici I/35, na kterou se napojuje v prostoru za čerpací stanicí Valdštejnsko. Zpracovatelé ÚP doporučují vlastní variantu II, která je kratší a ve větší vzdálenosti míjí lokalitu U Rybníka. Další výhodou varianty II je její vedení mimo navrţenou MÚK Valdštejnsko (v obou variantách územní rezervy pro vedení koridoru R 35). Výstavba této MÚK, která bude pravděpodobně realizována v pozdějším termínu, tak jen minimálně omezí provoz na nové trase silnice II/283. K tomu, aby skutečně došlo k přesunu tranzitní dopravy na novou trasu, je třeba provést další dopravní opatření na stávající trase (sníţená rychlost, jednosměrné úseky, zpomalovací prahy apod.), která však nejsou předmětem územního plánu. Tranzitní doprava, i kdyţ potřeba jejího odvedení z centra je nesporná, představuje podle dopravních průzkumů, provedených CityPlanem, pouze menší část dopravního zatíţení Náměstí Českého ráje a ulic 5.května a Hluboká. K odvedení části dopravy, generované přímo ve městě a zejména v nové rozvojové ploše Károvsko Hruštice, vymezuje územní plán koridor pro severozápadní obchvat města (tzv. SZ sběrná komunikace) v trase: Okruţní křiţovatka Sobotecká Koňský Trh kříţení s ulicí Palackého stávající autobusové nádraţí přemostění Malé Jizery napojení na ulici Ţiţkovu. Při volbě řešení dopravního odlehčení centra byla varianta severozápadního obchvatu v kombinaci s přeloţkou silnice II/283 v trase Bělá Valdštejnsko vybrána po posouzení všech dřívějších návrhů (zejména těch, které jsou obsaţeny v konceptu územního plánu z roku 1993). Návrhy, které koncept ÚP nerespektoval, lze rozdělit do několika charakteristických skupin: - výstavba nového mostu přes Jizeru v oblasti Dolánek a další vedení komunikace přes zalesněný svah nad Jizerou k lokalitě Myšina toto řešení by hrubě poškodilo přírodní hodnoty údolí Jizery a zajisté by vyvolalo odpor ochránců přírody - trasy přes Károvsko jsou bezpředmětné, neboť procházejí přes rozvojovou plochu pro bydlení, která byla vymezena v pozdějších letech - trasy s dlouhými tunelovými úseky jsou pro silnici II. třídy ekonomicky neúnosné a tedy znemoţňují realizaci trasy - trasy vedoucí údolím Stebenky by znehodnotily přírodní plochy, které se díky své poloze blízko centra nabízejí pro rekreační vyuţití, v údolí by téţ pravděpodobně docházelo ke koncentraci zplodin Navrţený severozápadní obchvat centra je šetrný jak ke stávající zástavbě, tak i k přírodním hodnotám. Pro další zlepšení plynulosti a bezpečnosti dopravy v centrální části města navrhuje koncept územního plánu tyto další stavby: - okruţní křiţovatka Husova 5. května pro vyvedení dopravy z ulice 5. května směrem k navrţenému severozápadnímu obchvatu centra - okruţní křiţovatka Hruštice pro napojení rozvojové plochy Hruštice Károvsko - křiţovatka Na Kamenci, umoţňující v napojení ulice Na Kamenci na stávající silnici I/35 odbočení všemi směry 108

109 Pro dopravní obsluhu rozvojových lokalit jsou navrţeny plochy pro umístění místních komunikací, které jsou převzaty ze schválených změn ÚPSÚ a regulačních plánů. Minimální šířka dopravního prostoru místních komunikací je stanoven na 10 m. Koncept územního plánu dále navrhuje přeřazení účelové komunikace, spojující Malý Rohozec a Mokřiny do kategorie místní komunikace a její rozšíření tak, aby byla zajištěna spolehlivá dopravní obsluha Mokřin, včetně navrhovaných rozvojových ploch ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných (vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení). 5.1 Vlivy na půdu Z hlediska navrhovaného konceptu ÚP bez ohledu na volbu varianty dopravního řešení se jedná jednoznačně o nejvýznamnější vliv. Zábor půdy související s realizací územně plánovací dokumentace je značný, a z hlediska ochrany ZPF, zachování krajinného rázu i moţných dalších vlivů na zeleň a obecně přírodní podmínky území je ţádoucí alespoň částečná jeho redukce, zvláště v plochách nenavazujících přímo na souvisle zastavěné území města. Celková plocha navrţených záborů ZPF je ,23m 2, plocha bez záborů pro ÚSES činí ,150 m 2. Přehled záborů ZPF a jejich bilance pro jednotlivé druhy ploch podle vyuţití a podle bonity je zřejmý z následujících tabulek. Tab.č. 39 Soupis záborů ZPF pod navrţenými změnami Číslo změny Funkce Označ. plochy Index plochy BPEJ Třída ochrany Kvalita půdy Výměra v dané třídě Výměra celkem [m 2 ] [m 2 ] 1 BV Z1 BV IV 4075, , , V 16326, V 63,03 2 BV Z2 BV III 2326, ,9 3 BV Z3 BV III 4351, , V 16695, III 16352,04

110 110 4 BV Z4 BV III 7213, ,83 5 DS Z5 DS V 1486, , , III 4156,676 7 VP Z7 VP II 25119, , III 8260, IV 20509,51 8 VP Z8 VP II 70584, III 63748,05 9 BV Z9 BV III 85, , V 5284, TI Z10 TI III 232, , BV Z11 BV I 2813, ,64 12 BV Z12 BV III 1846, ,69 13 BV Z13 BV V 4540, ,7 14 BV Z14 BV III 2822, ,32 15 BS Z15 BS III 2565, , IV 414,33 16 BV Z16 BV I 2177, ,4 17 BV Z17 BV I 4738, ,47 18 VP Z18 VP II 8722, , III 23573,18 19 BV Z19 BV I 93, , III 912,98 20 BV Z20 BV , , III 2038, IV 3236, DS Z21 DS , , II 3367, II 3288, III 163, ZSP P22 ZSP II 5988, , II 3292, III 1449,25 23 BV Z23 BV III 2547, ,28 24 BV Z24 BV V 1076, ,54 25 VP Z25 VP , I 12309,94

111 II , II 814, III 28294,38 26 BV Z26 BV IV 2288, ,87 27 BV Z27 BV III 21787, , IV 140, BV Z28 BV III 1268, ,73 29 DS Z29 DS III 903, , IV 343, IV 387,43 30 BV Z30 BV IV 11051, ,4 31 BV Z31 BV III 636, , V 1949,76 32 BV Z32 BV III 1507, ,37 33 BV Z33 BV I 1255, , III 1541, BV Z34 BV III 7989, ,32 35 VZ Z35 VZ IV 30, , IV 2085,76 36 BV Z36 BV III 2141, BV Z37 BV IV 435, , IV 999, V 30,62 38 RR Z38 RR IV 210, , BV Z39 BV V 527, , BV Z40 BV III 1994, ,46 41 BV Z41 BV V 450, , BV Z42 BV III 3878, ,06 43 ZV P43 ZV III 1685, ,42 44 VZ Z44 VZ I 2815, ,73 45 BV Z45 BV V 492,76 492,76 46 BV Z46 BV III 3865, ,37 47 ZSP P47 ZSP I 1817, , II 688,5 48 ZSP P48 ZSP I 2673, ,9 49 BI Z49 BI I 20699, , II 327,07 50 BV Z50 BV IV 776, ,23

112 IV 580, ZSP P51 ZSP II 1133, ,19 52 VP Z52 VP , , II 602, III 59036,29 53 BV Z53 BV III 4094, ,43 54 BI Z54 BI I 3970, II 18851,62 55 ZSP P55 ZSP II 3260, ,66 56 BI Z56 BI II 21655, ,7 57 TI Z57 TI IV 716, , BI Z58 BI I 61174, , II 3065,57 59 TI Z59 TI ,5 214, IV 141,55 60 BI Z60 BI II 26981, ,1 61 ZSP P61 ZSP I 1199, ,23 62 BI Z62 BI II 25159, , IV 4401,33 63 BV Z63 BV , , V 2662,5 64 MK Z64 MK , , I 9972, IV 2472, IV 4979, II 26348,74 65 BV Z65 BV V 3105, ,58 66 OK Z66 OK II 6868, ,1 67 ZSP P67 ZSP II 20158, , IV 7383, IV 14047,32 68 ZSP P68 ZSP , , II 5073, III 2459, III 1668, BI Z69 BI II 1996, ,73 70 ZSP P70 ZSP , , II 1042,02

113 71 ZSP P71 ZSP III 2828, ,33 72 BI Z72 BI II 63766, , IV 8091, IV 10564,57 73 W P73 W IV 2091, , IV 5743,69 74 DS Z74 DS II 9469, ,62 75 BI Z75 BI II 17247, , III 7959, BV Z76 BV III 1796, , V 2819, BI Z77 BI II 8625, , III 4363,28 78 MK Z78 MK , , II 7253, III 1605, III 9504, BV Z79 BV III 17202, ,9 80 BI Z80 BI II 15154, III 8761, BV Z81 BV III 18322, ,4 82 ZSP P82 ZSP III 17914, ,5 83 ZSP P83 ZSP III 10457, ,3 84 ZSP P84 ZSP III 467, , ZV P85 ZV III 20061, ,8 86 ZSP P86 ZSP II 343, , BV Z87 BV III 10338, ,3 88 BI Z88 BI II 731, , BI Z90 BI IV 7673, ,28 91 OV Z91 OV II 2262, ,71 92 BI Z92 BI II 950, , III 6764,81 93 ZSP P93 ZSP II 2058, , III 472,7 94 OS Z94 OS III 1203, ,28 95 ZSP P95 ZSP II 324,04 828, III 504,53 96 DS Z96 DS III 699, ,309

114 ZSP P97 ZSP III 237,71 237,71 98 BI P98 BI II 14465, III 523,12 99 BS Z99 BS II 90, , III 1553, BI Z100 BI I 22,93 500, IV 394, IV 82, ZV P101 ZV III 10055, ,2 102 BI Z102 BI III 7115, , BS Z103 BS I , IV 988, BS Z104 BS III 7777, , BI Z105 BI III 17419, ,3 106 BV Z106 BV II 3209, , III 255, ZSP P107 ZSP II 4094, , OV Z108 OV I 6051, , IV 188, PV Z109 PV III 644, , OS Z110 OS III 3785, , BI Z111 BI I 2018, , BS Z112 Z II 50, , III 4624, PV Z113 PV III 465, , BI Z114 BI II 12404, , III 4271, PV Z115 PV III 1201, , MK Z116 MK II 3371, , III 8730, BI Z117 BI I 3927, , IV 245, ZV P118 ZV II 3328, , III 13520, BV Z119 BV III 3864, , TI Z120 TI III 119, , ZV P121 ZV II 231, , III 16616,5

115 122 BI Z122 BI I 873, , BS Z123 BS II 305, , III 901, BS Z124 BS II 1182, , III 25, VS Z126 VS I 690, , II 42204, TI Z127 TI II 837, , III 1511,4 128 BS Z128 BS III 402, , BI Z129 BI II 13308, ,6 130 ZSP P130 ZSP II 2392, , III 218, DS Z131 DS I 5096, , I 791, ZV P132 ZV II 10288, III 81, BV Z133 BV II 1461, , ZSP P134 ZSP II 2058, , ZSP P140 ZSP II 2783, , BS Z143 BS II 5, , III 1781, BI Z144 BI III 4208, , III 957, VP Z145 VP III 1010, , BI Z146 BI III 10667, ,9 147 DS Z147 DS , , I 15165, III 6954, BV Z149 BV III 11012, ,5 150 BI Z150 BI III 1027, , BV Z152 BV III 3513, , III 287, PV Z153 PV III 624, , VS Z154 VS I 28175, , IV 732, BV Z155 BV III 3289, , BS Z156 BS III 383, ,914

116 157 DS Z157 DS I 1592, , BI Z158 BI III 1855, , OS Z160 OS I 3729, , III 25, ZSP P161 ZSP I 356, , BS Z162 BS I 1489, , III 136, BS Z163 BS I 8383, , BI Z164 BI I 3463, , III 2131, OK Z165 OK I 2974, , PV Z166 PV I 5340, ,3 167 VP Z167 VP I 41815, , I 108, OK Z169 OK I 8803, ,6 171 ZSP P171 ZSP I 3560, , PV Z172 PV I 2035, , PV Z173 PV I 6180, , III 3270, ZSP P175 ZSP I 1351, , PV Z176 PV I 1197, , PV Z177 PV I 2288, ,1 178 BV Z178 BV I 8030, , BV Z179 BV I 12786, ,8 180 BS Z180 BS I 905, , OS Z181 OS I 6092, , VP Z182 VP IV 3430, , OK Z183 OK I 872, , IV 16687, MK Z184 MK I 3508, , BV Z185 BV I 5510, , BS Z186 BS I 335, , III 878, BI Z187 BI III 7864, , ZSP P188 ZSP I 762, , III 952, BV Z189 BV II 6041, , BV Z190 BV I 6085, ,89

117 191 BV Z191 BV I 4746, , BV Z192 BV I 1346, , BI Z193 BI I 2942, , III 2374, BV Z194 BV I 7081, , ZSP P195 ZSP IV 8208, , BI Z196 BI I 1578, , BI Z197 BI I 727,19 798, III 71, BS Z198 BS IV 2039, , BI Z199 BI I 6463, , III 774, BI Z200 BI I 2045, , III 9791, ZSP P201 ZSP I 11094, ,3 202 BI Z202 BI I 4635,4 6233, II 1597, BI Z203 BI I 2693, , MK Z204 MK I 1659, , ZSP P205 ZSP II 6541, , BS Z206 BS IV 39100, ,9 207 MK Z207 MK I 506, , III 940, DS Z208 DS III 248, , IV 3134, IV 244, BI Z209 BI I 6600, , OK Z210 OK III 2882, , IV 3956, MK Z211 MK I 2382, , OK Z212 OK III 2237, , BS Z213 BS I 5529, , III 45, BI Z214 BI II 580, , VZ Z216 VZ II 6243, ,4 217 BI Z217 BI I 13700, , II 5352, OK Z218 OK III 1134, ,32

118 IV 2186, BS Z219 BS I 2344, , BI Z223 BI I 528, , II 11858, Z P224 Z II 13425, ,6 225 ZSP P225 ZSP I 298, , PV Z226 PV I 653,32 653, ZSP P227 ZSP I 1037, ,6 228 BI Z228 BI I 5340, , II 341, BS Z229 BS I 870, , ZSP P230 ZSP I 324, , ZSP P231 ZSP II 20112, , III 833, BI Z232 BI II 13786, ,9 233 BI Z233 BI II 2654, , DS Z234 DS I 687, , BS Z235 BS I 8160, , MK Z236 MK I 3442, , II 9246, III 132,5 237 ZSP P237 ZSP I 244, , BS Z238 BS I 2703, , II 1298, ZSP P239 ZSP I 1791, , BS Z241 BS I 1334, , ZSP P242 ZSP II 856, , OK Z243 OK III 6103, , BS Z244 BS I 914, , BS Z245 BS I 184, , II 1378, BI Z246 BI I 2050, , III 1767, BI Z247 BI I 10242, ,5 248 MK Z248 MK I 2453, , BI Z249 BI II 15208, , III 174, OK Z250 OK I 6128, ,8

119 IV 14208, OV Z251 OV I 1199, , PV Z252 PV I 2422, , ZSP P253 ZSP I 1132, , BS Z254 BS III 683, , VZ Z255 VZ II 11859, , III 17579, BI Z256 BI I 1814, , II 1861, III 7565, DS Z257 DS I 3965, , ZSP P258 ZSP III 8326, , MK Z259 MK III 719, , BI Z260 BI III 1743, , ZSP P261 ZSP III 5913, , VZ Z262 VZ III 5334, , BI Z263 BI I 5825, , III 8444, VZ Z264 VZ III 1560, , ZSP P265 ZSP I 485, , III 33666, V 2068, BI Z266 BI I 341, , III 18387, V 35,7 267 BI Z267 BI III 1076, , BV Z268 BV II 3285, , DS Z270 DS III 2017, , IV 3084, V 108, BI Z271 BI III 4491, , V 1227, MK Z272 MK III 1388, , V 215, BV Z273 BV II 5809, , Z P274 Z III 6018,6 9202, V 3184, BV Z275 BV I 7170, ,93

120 II 2349, BV Z276 BV II 17941, , IV 1848, BI Z277 BI III 972, , BI Z278 BI III 5096, , V 168, BV Z280 BV III 7933, , MK Z281 MK III 951, , V 316, BV Z282 BV I 3676, , BV Z283 BV III 1585, , IV 781, BV Z284 BV I 664, , III 1083, BV Z285 BV II 1045, , II 6170, MK Z286 MK III 2005, , ZSP P287 ZSP III 521, , V 9028, ZSP P288 ZSP V 8078, , ZSP P289 ZSP I 14622, , III 13890, V 13044, BI Z290 BI I 134, , V 12198, Z P291 Z I 2099, , V 2802, BV Z292 BV I 3381, , III 5428, BV Z293 BV II 768, , III 1099, BI Z294 BI V 672, , ZSP P295 ZSP V 1960, , BS Z296 BS V 495,31 495, BV Z297 BV II 433, , III 1679, ZSP P298 ZP I 8, , V 1108, BV Z299 BV III 1363, ,63

121 300 BI Z300 BI V 3797, , OS Z302 OS I 10945, ,4 303 PV Z303 PV I 1553, , V 1811, VZ Z304 VZ I 10, , V 1825, BI Z305 BI I 9227, V 5569, BV Z306 BV IV 2505, , IV 549, BV Z307 BV IV 4324, , IV 305, ZSP P308 ZSP I 8165, , V 2451, ZSP P309 ZSP I 299, , PV Z310 PV I 2310, , BV Z312 BV III 16838, , V 3127, BV Z313 BV V 1873, , ZSP P315 ZSP I 167, , ZSP P316 ZSP I 870, , BV Z318 BV IV 1650, , V 8593, DS Z320 DS I 8471, , I 10819, II 19, BV Z322 BV II 562, II 9004, III 18078, BV Z323 BV III 1326, , BV Z325 BV IV 7948, , IV 2070, BV Z327 BV V 4723, , V 1325, DS Z328 DS I 15833, , I 5529, I 1063, DS Z329 DS III 237, ,201

122 BV Z331 BV , , III 781, V 7747, BV Z332 BV , , III 8265, V 2759, BV Z333 BV V 2438, , BV Z334 BV V 771, , BV Z335 BV III 2521, , OV Z336 OV , , V 1714, BV Z337 BV V 7933, , DS Z338 DS , , V 1429, VP Z340 VP I 21517, , I 1493, II 1826, BV Z341 BV II 406, , V 646, BV Z342 BV II 657,8 1547, V 890, BV Z343 BV II 142,79 661, V 519, BV Z344 BV , , V 7723, BV Z345 BV I 623,82 623, OK Z346 OK I 18606, ,3 347 BV Z347 BV III 2625, , III 3931, BS Z348 BS IV 1289, , OS Z349 OS I 779, , III 2236, BV Z350 BV V 1691, , BV Z351 BV V 2931, ,5 352 BV Z352 BV V 1352, , BV Z353 BV III 1366, , BV Z354 BV , ,5 355 BV Z355 BV III 3864, ,22

123 IV 778, IV 1111, BV Z356 BV IV 321, , BV Z357 BV IV 1766, , BV Z358 BV III 1211, , BV Z359 BV IV 636,25 636, BV Z360 BV IV 1574, , BI Z361 BI I 486, , ZSP P362 ZSP I 554, , IV 3633, BI Z363 BI V 2037, , ZSP P364 ZSP V 1533, , ZSP P365 ZSP II 480, , III 96, ZSP P366 ZSP III 913, ,059 Z výše uvedených ploch je část ploch převzata z předchozího schváleného ÚP a jeho změn. Novými změnami jsou plochy uvedené v následující tabulce. Tab.č. 40 Zábory ZPF pro nově navrhované plochy funkce plocha m 2 Z/P číslo plochy ODŮVODNĚNÍ BV 20781,925 Z1 BV1 Návrh nového ÚP BV 2326,898 Z2 BV2 Návrh nového ÚP BV 7213,825 Z4 BV4 Návrh nového ÚP DS 8207,754 Z5 DS5 Návrh nového ÚP VP ,582 Z8 VP8 Návrh nového ÚP TI 232,125 Z10 TI10 Návrh nového ÚP BV 2813,641 Z11 BV11 Návrh nového ÚP BV 1846,688 Z12 BV12 Návrh nového ÚP BV 2822,322 Z14 BV14 Návrh nového ÚP BV 2177,395 Z16 BV16 Návrh nového ÚP BV 4738,468 Z17 BV17 Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP BV 1006,941 Z19 BV19 Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP DS 7108,884 Z21 DS21 Návrh nového ÚP ZSP 10730,105 P22 ZSP22 Návrh nového ÚP BV 21927,381 Z27 BV27 Návrh nového ÚP DS 1634,317 Z29 DS29 Návrh nového ÚP BV 11051,403 Z30 BV30 Návrh nového ÚP BV 1507,372 Z32 BV32 Návrh nového ÚP

124 124 BV 2796,481 Z33 BV33 Návrh nového ÚP BV 7989,319 Z34 BV34 Návrh nového ÚP RR 210,438 Z38 RR38 Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP, částečně z původního ÚP BV 3878,062 Z42 BV42 ZV 1685,42 P43 ZV43 Návrh nového ÚP BV 1357,229 Z50 BV50 Návrh nového ÚP BV 4094,43 Z53 BV53 Návrh nového ÚP BV 2720,985 Z63 BV63 Návrh nového ÚP BV 3105,576 Z65 BV65 Návrh nového ÚP DS 9469,615 Z74 DS74 Návrh nového ÚP Návrh z nového ÚP, BV 3465,906 Z106 BV106 záměr ÚAP ZSP 4094,716 P107 ZSP107 Návrh nového ÚP Návrh z nového ÚP, OV 6240,169 Z108 OV108 záměr ÚAP PV 644,328 Z109 PV109 Návrh nového ÚP BI 2018,331 Z111 BI111 Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP PV 465,209 Z113 PV113 Návrh nového ÚP PV 1201,635 Z115 PV115 Návrh nového ÚP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP BI 4172,766 Z117 BI117 VS 42895,344 Z126 VS126 Návrh nového ÚP DS 5888,042 Z131 DS131 Návrh nového ÚP BS 1787,162 Z143 BS143 Návrh nového ÚP BI 5166,28 Z144 BI144 Návrh nového ÚP DS 22232,837 Z147 DS147 Návrh nového ÚP BV 3800,937 Z152 BV152 Návrh nového ÚP PV 624,535 Z153 PV153 Návrh nového ÚP VS 28907,262 Z154 VS154 Návrh nového ÚP BS 383,914 Z156 BS156 Návrh nového ÚP DS 1592,439 Z157 DS157 Návrh nového ÚP ZSP 356,703 P161 ZSP161 Návrh nového ÚP BS 1626,065 Z162 BS162 Návrh nového ÚP BS 8383,943 Z163 BS163 Návrh nového ÚP BI 5594,618 Z164 BI164 Návrh nového ÚP OK 2974,735 Z165 OK165 Návrh nového ÚP PV 5340,301 Z166 PV166 Návrh nového ÚP OK 8803,603 Z169 OK169 Návrh nového ÚP ZSP 3560,061 P171 ZSP171 Návrh nového ÚP, zeleň PV 2035,475 Z172 PV172 Návrh nového ÚP PV 9450,485 Z173 PV173 Návrh nového ÚP ZSP 1351,066 P175 ZSP175 Návrh nového ÚP

125 125 PV 1197,053 Z176 PV176 Návrh nového ÚP PV 2288,096 Z177 PV177 Návrh nového ÚP VP 3430,46 Z182 VP182 Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP BS 1214,501 Z186 BS186 Návrh nového ÚP BV 6041,489 Z189 BV189 Návrh nového ÚP BV 7081,566 Z194 BV194 Návrh nového ÚP OK 2237,633 Z212 OK212 Návrh nového ÚP BI 3818,341 Z246 BI246 Návrh nového ÚP Návrh z nového ÚP, OK 20336,762 Z250 OK250 záměr ÚAP DS 3965,492 Z257 DS257 Návrh nového ÚP DS 5211,057 Z270 DS270 Návrh nového ÚP BV 5809,105 Z273 BV273 Návrh nového ÚP BV 9519,926 Z275 BV275 Návrh nového ÚP BV 19790,231 Z276 BV276 Návrh nového ÚP BV 7933,017 Z280 BV280 Návrh nového ÚP BV 3676,592 Z282 BV282 BV 2367,416 Z283 BV283 Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP BV 1747,883 Z284 BV284 BV 7216,423 Z285 BV285 Návrh nového ÚP MK 2005,288 Z286 MK286 Návrh nového ÚP BV 1363,633 Z299 BV299 Návrh nového ÚP BV 3055,692 Z306 BV306 Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP BV 19966,248 Z312 BV312 DS 19311,189 Z320 DS320 Návrh nového ÚP BV 27645,968 Z322 BV322 Návrh nového ÚP BV 1326,268 Z323 BV323 Návrh nového ÚP BV 6049,372 Z327 BV327 Návrh nového ÚP DS 22426,133 Z328 DS328 Návrh nového ÚP DS 237,201 Z329 DS329 Návrh nového ÚP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP BV 11183,285 Z331 BV331 BV 11055,716 Z332 BV332 Návrh nového ÚP BV 771,119 Z334 BV334 Návrh nového ÚP BV 7933,575 Z337 BV337 Návrh nového ÚP BV 1052,969 Z341 BV341 Návrh nového ÚP BV 1547,991 Z342 BV342 Návrh nového ÚP BV 661,929 Z343 BV343 Návrh nového ÚP BV 8559,35 Z344 BV344 Návrh nového ÚP

126 BV 623,82 Z345 BV345 Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP OK 18606,3 Z346 OK346 Návrh nového ÚP VP 53889,743 Z7 VP7 Návrh nového ÚP BV 5370,197 Z9 BV9 Návrh nového ÚP VP 32296,091 Z18 VP18 Návrh nového ÚP BV 2547,281 Z23 BV23 Návrh nového ÚP BV 2288,871 Z26 BV26 Návrh nového ÚP BV 1268,727 Z28 BV28 Návrh nového ÚP BV 2586,365 Z31 BV31 Návrh nového ÚP VZ 2116,117 Z35 VZ35 Návrh nového ÚP BV 2141,995 Z36 BV36 Návrh nového ÚP BV 1994,458 Z40 BV40 Návrh nového ÚP BV 10338,294 Z87 BV87 Návrh nového ÚP BS 905,657 Z180 BS180 Návrh nového ÚP BV 10019,832 Z325 BV325 Návrh nového ÚP, částečně z původního ÚP BV 2521,985 Z335 BV335 Návrh nového ÚP BI 486,693 Z361 BI361 Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP BV 10244,239 Z318 BV318 Návrh nového ÚP, částečně z původního ÚP celkem ,143 m2. Rovněţ pro územní systém ekologické stability (ÚSES) a vodohospodářská opatření, zaloţení či posílení funkceschopnosti ÚSES, zvýšení retenční schopnosti krajiny a regulaci vodního reţimu krajiny bylo zapotřebí navrhnout odnětí pozemků ze ZPF. 126 Tab.č. 41 Soupis záborů ZPF pro ÚSES Označení Název Typ Kvalita půdy BPEJ Třída ochrany Výměra v dané třídě ochrany [m 2 ] Zastoupení v [%] ,80 40,68% I 710,32 3,33% SES01 Vesecko LBK II 9 007,35 42,22% II 1 398,42 6,56% III 1 538,42 7,21% Celková výměra ,31 SES02 Stebénka LBK I 4 297,15 50,93% 8 437, IV 4 140,00 49,07% 35 voda ,33 30,28% SES03 Nudvojovice LBC , IV ,74 69,72% SES04 Mašov LBC I 5 025,81 14,75% ,84

127 II ,75 81,51% III 1 275,28 3,74% 23-91,00 0,34% I 4 490,46 16,93% I 2 111,90 7,96% II 6 730,08 25,38% SES05 Vrchhůra LBK II 4 303,51 16,23% III 4 597,03 17,33% III 1 502,92 5,67% IV 2 043,51 7,71% V 650,30 2,45% Retenční vsakovací W62 suchá drţ W IV 2 091,53 26,69% v Daliměřicích IV 5 743,69 73,31% , ,22*) CELKOVÁ VÝMĚRA ZÁBORŮ: ,08 *) Suchá drţ v Daliměřicích je plošně započítána do záborů ploch v navrhovaných změnách (jako změna č. 62) Tab.č. 42 Celková bilance záborů ZPF pro navrţené změny Celková plocha v [m 2 ] Zastoupení v [%] Celková výměra záborů: , I. třída ochrany ,866 22,62 II. třída ochrany ,839 29,59 III. třída ochrany ,624 31,14 IV. třída ochrany ,769 8,96 V. třída ochrany ,472 6,99 ostatní ,560 0,69 Tab. č. 43: Celková bilance záborů ZPF pro navrţené prvky ÚSES Celková plocha v [m2] Zastoupení v [%] Celková výměra záborů: ,08 100% z toho: I. třída ochrany ,64 11,67% II. třída ochrany ,11 34,52% III. třída ochrany 8 913,65 6,25% IV. třída ochrany ,25 29,87% V. třída ochrany 650,30 0,46% ostatní ,13 17,24% Tab.č. 44: Celková bilance záboru ZPF pro změny nestavební povahy Celková plocha v [m 2 ] Zastoupení v [%] Celková výměra záborů: , z toho: I. třída ochrany ,042 12,52 II. třída ochrany ,178 28,37

128 III. třída ochrany ,568 39,30 IV. třída ochrany ,973 9,37 V. třída ochrany ,814 9,97 ostatní 1 992,070 0, Tab.č.45Celková bilance záboru ZPF pro změny stavební povahy Celková plocha v [m2] Zastoupení v [%] Celková výměra záborů: , z toho: I. třída ochrany ,844 24,52 II. třída ochrany ,661 29,82 III. třída ochrany ,056 29,61 IV. třída ochrany ,796 8,88 V. třída ochrany ,658 6,43 ostatní ,490 0,74 Tab.č.46Celková bilance záboru ZPF pro ÚSES Celková plocha v [m2] Zastoupení v [%] Celková výměra záborů: , z toho: I. třída ochrany ,64 11,67 II. třída ochrany ,11 34,51 III. třída ochrany 8 913,65 6,25 IV. třída ochrany ,25 29,87 V. třída ochrany 650,30 0,46 ostatní ,13 17,24 Tab.č.47Celková bilance záboru ZPF za celý ÚP Celková plocha v [m2] Zastoupení v [%] Celková výměra záborů: , I. třída ochrany ,526 22,08 II. třída ochrany ,949 31,37 III. třída ochrany ,274 31,47 IV. třída ochrany ,019 10,50 V. třída ochrany ,772 7,01 ostatní ,690 1,58 Tab.č. 48 Kolize navrhovaných změn a provedených investic do půdy Číslo změny Typ změny Celková plocha [m 2 ] BPEJ Třída ochrany Typ investice do půdy Rok provedení investice

129 18 VP , II III Zatrubněná meliorace nebo zavlaţování 289 ZSP , I V 302 OS , I Zatrubněná I meliorace nebo 310 PV 2 310, III zavlaţování V 316 ZSP 870, I Tab. č. 49 Bilance záboru ZPF podle funkce ploch funkce plochy zábor v m 2 z toho přibliţný zábor pro nově navrhované plochy v m 2 BI , ,029 BV ,525 BS ,242 DS , ,39 MK , ,288 OK , ,033 OS ,83 - OV , ,169 W 7 835,22 - PV , ,789 RR 210, ,438 TI 3631, ,125 VP , ,294 VS , ,606 VZ , ,117 Z ,94 - ZSP ,83 ZV , ,42 Předpokládané zábory, navazují na jiţ vybudovanou technickou infrastrukturu území a mohou(při jejich alespoň částečné redukci) se stát předpokladem k optimalizaci urbanistické koncepce rozvoje města. Při nadměrném záboru můţe naopak docházet k devastaci krajiny, znesnadnění obsluhy zbylých pozemků, zvýšení rizika ruderalizace okrajů pozemků a šíření nepůvodních druhů rostlin a zvýšení rizika záplav způsobených zrychlením odtoku dešťových vod ze zastavěných ploch. 5.2 Dopravní zátěž území Jak jiţ bylo v předchozím oddílu řečeno, respektuje zpracovaný koncept ÚP poţadavek KÚ LK a zadavatele týkající se prověření a návrhu územní rezervy pro vedení koridorů komunikace I/35 a odlehčení dopravního zatíţení centra města severozápadní sběrnou komunikací, jejíţ dříve stanovenou

130 trasu včetně křiţovatek s místními komunikacemi a sjezdy na účelové komunikace, případně k zástavbě koncept ÚP prověřil a z větší části akceptoval. V současné době je sběrná komunikace vedena přes centrum města přes hlavní náměstí a obchodní ulice, jsou na ní krátké vzdálenosti mezi křiţovatkami a hustá síť přechodů pro chodce, sklon komunikací je nepříznivý a nejsou dodrţeny bezpečné rozhledové poměry v křiţovatkách. Navrţená SZ sběrná komunikace bude vhodným způsobem rozdělovat dopravu do relevantních částí města a bezpečně a kapacitně propojí významné lokality. Návrh trasy odlehčovací komunikace byl prověřen hlukovou a rozptylovou studií a bylo pro ně zpracováno posouzení vlivů na veřejné zdraví. Dopravními studiemi bylo prokázáno, ţe realizace odlehčovací komunikace odvede z centra města cca 20-25% dopravy (nám. Českého ráje, ul. 5. května k Husově ul., Husova ul., Palackého ul.), čímţ dojde ke zklidnění centra města. D Co se týká celkového územní rezervy pro vedení tras komunikace I/35 a návrhu variantního vedení trasy II/283, byly jiţ varianty jejich řešení komentovány v předchozím oddílu. Součástí řešení dopravních systémů je návrh výstavby parkovacího domu, kde se předpokládá zejména parkování při přestupu na prostředky veřejné dopravy. Tím se uvolní plocha stávajícího autobusového nádraţí u Jizery, která bude vyuţita pro rozšíření centrálního parkoviště. Pro vymezení dalších parkovacích míst v centru města není dostatek vhodných ploch a takové řešení by nebylo vhodné s ohledem na současný stav v centru, které je jiţ dnes přeplněné automobily. V oblastech s hustou zástavbou bytovými domy umoţňuje územní plán zřízení parkovacích ploch na veřejných prostranstvích v místech vyznačených ve výkrese dopravní infrastruktury v grafické části ÚP. Kromě dopravy silniční jsou konceptem územního plánu v souladu se zadáním a krajskými dokumenty řešeny i trasy dopravy ţelezniční. Zejména se jedná o výstavbu rychlého ţelezničního spojení na trase Praha Mladá Boleslav - Turnov (trať č. 070) - Liberec, v úseku Liberec Turnov (trať č. 030) zdvojkolejnění, elektrifikace, modernizace. Dále se jedná o ţelezniční trať č. 041 Turnov Hradec Králové elektrifikace v intencích stávajícího tělesa dráhy, a ţelezniční trať č. 030 Turnov Semily elektrifikace, optimalizace. Ţádná z těchto tratí není v zásadním střetu s ochranou přírody a veřejného zdraví. Koncept ÚP akceptuje návrh vedení cyklostezek a stanoví podmínky pro jejich zřizování. Respektuje projekt výstavby cyklostezky Greenways Jizera zpracovaný společností JENA, s.r.o. (12/2007). Stávající trasa této cyklostezky prochází lesním fragmentem při jihovýchodním okraji lesa mezi Bukovinou a Louţkem. Tento lesní fragment vykazuje znaky stanoviště 9180 EVL Průlom Jizery u Rakous. V případě rekonstrukce stávající komunikace nelze doporučit významné rozšíření uvaţované cyklostezky, které by vedlo ke kácení stromů a záboru stanoviště. V případě, ţe se bude trasa a šíře uvaţované cyklostezky drţet stávající cesty, lze negativní vliv vyloučit. V souvislosti s výstavbou Integrovaného přestupního uzlu veřejné a individuální dopravy se jeví jako účelné umoţnit jeho vyuţití i pro návaznost na cyklistickou dopravu. Územní plán proto navrhuje novou cyklotrasu spojující tento uzel s celostátní cyklotrasou č. 14 a tím i cyklostezkou Greenways Jizera, která cyklotrasu č. 14 křiţuje Hluková a imisní zátěž 130

131 131 Hluková a imisní zátěţ v Turnově úzce souvisí právě s dopravní situací a jejím řešením v konceptu ÚP. V současné době byla z hlediska imisního a hlukového zatíţení podrobněji hodnocena pouze odlehčovací komunikace středu města. Pro imisní posouzení byly zvoleny výpočtové body: Tab. č. 50 Intenzity dopravy ve zvolených výpočtových bodech V nich byla vyhodnocena imisní zátěţ v předpokládaném realizačním roce 2015, s vyuţitím přepočtových koeficientů dopravního zatíţení z předchozího sledování intenzit dopravy. Při vypočtené emisní zátěţi byly zjištěny rozdíly mezi stávajícím stavem (varianta V0) a výhledovým stavem po realizaci SZ odlehčovací komunikace (varianta V1). Tab.č. 51 Emisní vydatnost při daném dopravním zatíţení

132 Ve vybraných výpočtových bodech byly zjištěny následující hodnoty imisní zátěţe: 132 Tab.č. 52 Imisní koncentrace ve výpočtových bodech, varianta V0 (µg/m3) Tab.č. 53 Imisní koncentrace ve výpočtových bodech, varianta V1 (µg/m3) Jak je zřejmé z uvedených tabulek, v nejzatíţenějších ulicích dojde ke zklidnění dopravy a ke sníţení imisní zátěţe. To se týká zejména ulic Hluboká a částečně i ulice 5. května. Ve zbývajících ulicí jsou poklesy jen malého rozsahu a významu. Co se týká výsledků hlukového posouzení, byl pro objektivní posouzení zvolen značný počet výpočtových bodů (celkem 62).

133 133 Hluková studie konstatovala, ţe u nulové varianty (bez odlehčovací komunikace, rok 2009) bude ve většině výpočtových bodů (1-40) překračován hlukový limit se započtením staré zátěţe (70 db ve dne, 60 db v noci). V blízkosti ulice Husova bude hlukový limit splněn (body 41-51) a podél trasy odlehčovací komunikace bude s rezervou dodrţen limit pro nové komunikace 55/45 db. U varianty II (bez odlehčovací komunikace, rok 2015) jsou vykazovány stejné závěry jako pro variantu 0. U varianty III (s odlehčovací komunikací, rok 2015) by byly splněny limity db u bodů 1-20 (komunikace Palackého), u komunikace Hluboká (body 21-25) by byl hygienický limit 70/60 db překračován, v bodech by byl splněn limit db a v bodech (podél odlehčovací komunikace) by byl splněn limit 60/50 db navýšení je dáno přivedením dopravy na novou trasu. Vlivy na imisní a hlukovou zátěţ z umístění nových podnikatelských aktivit mohou být exaktně zváţeny aţ při návrhu konkrétních záměrů, nepředpokládají se však záměry takového rozsahu, které by mohly mít zásadní vliv na kvalitu ovzduší nebo hlukovou zátěţ v území. Koncept ÚP volil umístění ploch pro výrobu tak, aby obytná zástavba nebyla jejich realizací negativně dotčena Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod, zvýšení rizika havárií Všechny podnikatelské aktivity i rozvoj obytné zástavby přinášejí aţ na výjimky, jako jsou bezodpadové technologie a administrativa nebo sklady, zvýšenou produkci průmyslových a domovních odpadů. Podnikatelské aktivity jsou v některých případechtaké doprovázeny potřebou skladování významných objemů závadných látek a manipulace s nimi, coţ přináší riziko úniku skladovaných látek do vody, půdy nebo ovzduší. Konkrétní druhy produkovaných odpadů budou záviset na druhu umisťovaných podnikatelských aktivit. U odpadních vod z nově navrhovaných ploch pro bydleníje navrţeno, ţe čištění splaškových vod bude zajištěno na stávající dostatečně kapacitní ČOV, avšak u případných nových podnikatelských aktivit s produkcí vod průmyslových bude vyţadováno, aby jejich čištění bylo zajištěno v místě jejich vzniku min. na úroveň kanalizačního řádu města. Dále u nově navrhovaných ploch bude podle moţností navrhována oddílná splašková a dešťová kanalizace, aby nedocházelo k hydraulickému přetěţování ČOV. Dešťové vody z ploch pro výrobu a podnikání je navrţeno přednostně podle moţnosti zasakovat. 5.5 Změny odtokových poměrů Při postupné zástavbě stávajících nezpevněných ploch, a to jak ploch pro průmysl, tak ploch pro bydlení, dojde ke zrychlování sráţkových vod z území. Musí být zvaţována moţnost zasakování těchto vod v místě vzniku nebo v jeho blízkosti, případně odvádění těchto vod místními drobnými recipienty, aniţ by to ohrozilo situaci na tocích. U staveb v území je doporučeno řešení odvádění dešťových vod přes retenční nádrţe tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění místních vodotečí a potenciálnímu vytváření podmínek pro šíření povodňové vlny při vytrvalých nebo prudkých sráţkách. Pro zvýšení retence území je navrţena suchá drţ Daliměřice, coţ se jeví i přes potřebu záboru ZPF jako opatření vhodné a z jiných lokalit provozně ověřené.

134 5.6. Vlivy na čerpání podzemních vod Předpokládaná nová zástavba a případný rozvoj podnikatelské činnosti přinese zvýšení odběru podzemních vod pro zásobování veřejného vodovodního řadu. Všechny lokality budou napojeny na veřejný vodovod.zdroje podzemních vod v území se jeví pro tento účel v současné době dostatečné, u rizikového zdroje Nudvojovice je navrţeno postupně hledat náhradu, patrně mimo řešené území. 5.7 Vliv na krajinný ráz Vlastní návrh zástavby území bude znamenat zvýšení kompaktnosti zástavby s přímou návazností nových ploch na plochy stávající. Tento vliv je moţno obecně povaţovat za neutrální, zvláště při dodrţení regulativů a poţadavků na typy umisťovaných budov obytné zástavby a zachování alespoň minimálních nároků na plochy pro zeleň. Poţadavky ochrany krajinného rázu musí být zejména v památkové zóně a v přírodně významných lokalitách vyţadovány bez výjimky u všech navrhovaných záměrů. Z tohoto důvodu je pro fázi návrhu mimo jiné doporučeno akceptovat poţadavek KÚ Libereckého kraje na úpravu podmínek pro plochy BH týkající se minimální a maximální výšky bytových domů 3-6 podlaţí pro území městské památkové zóny ve smyslu vyhl. č. 208 z , podmínka d). Zástavba nic nezmění na typu reliéfu území, který je na Turnovsku velmi různorodý. 134 zdroj:geoportal.gov.cz Centrální část území tvoří krajina 1UO (bez vymezeného reliéfu), severně se vymezuje krajina 5M2 (vrchovin Hercynia), dále přes východ a jih aţ k západu obklopuje centrální část území krajina skalních měst 3M19, krajina rozřezaných tabulí 3M5, krajina výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů 3L13, krajina širokých říčních niv 1Z11 a 3Z11 a krajina plošin a pahorkatin 1Z1. Podle vyuţití se jedná v centrální části o krajinu urbanizovanou, obklopenou krajinou lesozemědělskou a zemědělskou, na jihu lesní.

135 135 Károvsko stávající stav Károvsko navrhovaný stav

136 136 Vrchhůra stávající stav Vrchhůra navrhovaný stav

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SO

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SO tab. č. 1 PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SO Plochy jsou určeny k polyfunkčnímu využití, převážně pro bydlení, příp. i s hospodářským zázemím, pro občanské vybavení, pro drobnou výrobu a výrobní služby a pro veřejná

Více

3. ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU SIBŘINA

3. ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU SIBŘINA únor 2011 1 3. ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU SIBŘINA dle zákona č.183/2006 Sb. (opatření obecné povahy) Pořizovatel: OÚ SIBŘINA únor 2011 2 OBJEDNATEL: Obec Sibřina zastoupená starostou Ing. Petrem Vítkem Říčanská

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BATŇOVICE Z M Ě N A Č. 1

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BATŇOVICE Z M Ě N A Č. 1 ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BATŇOVICE Z M Ě N A Č. 1 ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ O B J E D N A T E L M Ě Ř Í T K O O B E C B A T Ň O V I C E - B A T Ň O V I C E 4 5 4 2 3 2 B A T Ň O V I C E PŘÍLOHA ČÍSLO Z

Více

Příloha č.1 obecně závazné vyhlášky č. 4/2006 o závazných částech územního plánu města Slatiňany.

Příloha č.1 obecně závazné vyhlášky č. 4/2006 o závazných částech územního plánu města Slatiňany. Příloha č.1 obecně závazné vyhlášky č. 4/2006 o závazných částech územního plánu města Slatiňany. FUNKČNÍ REGULACE - PLOCHY BYDLENÍ - NÍZKOPODLAŽNÍ Slouží pro bydlení ve spojení s užitkovým využitím zahrad

Více

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SO

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SO tab. č. 1 PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SO Plochy jsou určeny k polyfunkčnímu využití, převážně pro bydlení, příp. i s hospodářským zázemím, pro občanské vybavení, pro drobnou výrobu a výrobní služby a pro veřejná

Více

LODĚNICE okr. Brno-venkov

LODĚNICE okr. Brno-venkov ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU LODĚNICE okr. no-venkov I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST Pořizovatel: Objednatel: Projektant: Městský úřad Pohořelice, Odbor územního plánování a stavebního

Více

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ VENKOVSKÉ SV

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ VENKOVSKÉ SV tab. č. 1 PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ VENKOVSKÉ SV Plochy jsou určeny k polyfunkčnímu využití, převážně pro bydlení, příp. i s hospodářským zázemím, dále pro rodinnou rekreaci, pro občanské vybavení, pro drobnou

Více

DOPORUČENÉ REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ pro zpracování regulačních plánů lokalit Z1, Z2, Z8 a Z11

DOPORUČENÉ REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ pro zpracování regulačních plánů lokalit Z1, Z2, Z8 a Z11 DOPORUČENÉ REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ pro zpracování regulačních plánů lokalit Z1, Z2, Z8 a Z11 Doporučené regulativy funkčního a prostorového uspořádání se uplatní při zpracování regulačních

Více

LOKALITA Z/14 - DUBIČNÉ

LOKALITA Z/14 - DUBIČNÉ ÚZEMNÍ STUDIE č.4 DUBIČNÉ LOKALITA Z/14 - DUBIČNÉ zhotovitel: Ing.arch.Karel Paluš Ing.arch. Václav Čada září 2011 schváleno pořizovatelem Obecní úřad Dubičné Dubičné 15, 373 71 Rudolfov Pavel Brůžek starosta

Více

Obecně závazná vyhláška obce Paseky č.1/2004 ze dne 10.12.2004, KTEROU SE VYHLAŠUJE ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PASEKY ČÁST PRVNÍ

Obecně závazná vyhláška obce Paseky č.1/2004 ze dne 10.12.2004, KTEROU SE VYHLAŠUJE ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PASEKY ČÁST PRVNÍ Obecně závazná vyhláška obce Paseky č.1/2004 ze dne 10.12.2004, KTEROU SE VYHLAŠUJE ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PASEKY Zastupitelstvo obce Paseka se na svém zasedání dne 10. 12. 2004 rozhodlo vydat

Více

k. ú. Řimovice ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel :

k. ú. Řimovice ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel : ŘIMOVICE k. ú. Řimovice ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel : Ing. arch. Milič Maryška Městský úřad Vlašim Letohradská 3/369 Odbor výstavby 170 00 Praha 7 a územního plánování

Více

Územní plán Plzeň krajina ve městě

Územní plán Plzeň krajina ve městě Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Územní plán Plzeň krajina ve městě WORKSHOP 17. LEDNA 2013 Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Program workshopu 1. pohled na město a okolí 2. krajina ve městě 3.

Více

NÁVRH ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODĚRADY

NÁVRH ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODĚRADY NÁVRH ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODĚRADY Územní plán Voděrady se Změnou č. 1 Územního plánu (dále jen ÚP) Voděrady mění takto: TEXTOVÁ ČÁST: 1. U definice plochy bydlení čistého uvedené v části f) stanovení

Více

DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA * KA

DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA * KA DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA * KA KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST Ing. František

Více

Zadání Územní studie US 11 Rozšíření obytného souboru Špičák Město Česká Lípa

Zadání Územní studie US 11 Rozšíření obytného souboru Špičák Město Česká Lípa Zadání Územní studie US 11 Rozšíření obytného souboru Špičák Město Česká Lípa Pořizovatel: Městský úřad Česká Lípa, stavební úřad, úřad územního plánování, náměstí T.G. Masaryka 1, 470 35 Česká Lípa, vyřizuje

Více

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TĚŠETICE Akce T Ě Š E T I C E ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Pořizovatel: Objednavatel : Městský úřad Znojmo odbor výstavby, oddělení územního plánování Obec Těšetice Zpracovatel

Více

ÚZEMNÍ PLÁN HORNÍ BLUDOVICE NÁVRH ZMĚNY č.1

ÚZEMNÍ PLÁN HORNÍ BLUDOVICE NÁVRH ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍ PLÁN HORNÍ BLUDOVICE NÁVRH ZMĚNY č.1 SVAZEK NÁVRHU ZMĚNY č.1 OBSAHUJE: str. I. Návrh změny č.1 ÚP Horní Bludovice 1. Textová část změny č.1 a) Vymezení zastavěného území...1 b) Koncepce rozvoje

Více

o závazných částech územního plánu města NAPAJEDLA

o závazných částech územního plánu města NAPAJEDLA Obecně závazná vyhláška č. 2/2005 o závazných částech územního plánu města NAPAJEDLA Změna č. 4 ÚPN města Napajedla schválená podle ustanovení 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním

Více

PLOCHY BYDLENÍ V BYTOVÝCH DOMECH BH

PLOCHY BYDLENÍ V BYTOVÝCH DOMECH BH tab. č. 1 PLOCHY BYDLENÍ V BYTOVÝCH DOMECH BH Plochy jsou určeny pro bydlení ve vícepodlažních bytových domech, včetně občanského vybavení, sportovních zařízení, veřejných prostranství a veřejně přístupné

Více

NÁMITKA č. 194 194-1

NÁMITKA č. 194 194-1 NÁMITKA č. 194 194-1 Námitka č. 194 194-2 194-3 194-4 194-5 194-6 194-7 194-8 194-9 194-10 194-11 194-12 194-13 Námitkou č. 194 podanou společností Callidus trading, spol. s r.o., sídlem Bohumínská 410/135,

Více

TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU LUČINA A.

TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU LUČINA A. TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU LUČINA A. Vymezení zastavěného území B. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot C. Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch,

Více

O B E C P R A V L O V

O B E C P R A V L O V O B E C P R A V L O V OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 2 / 2006 ze dne 27.12.2006, o závazných částech změny č.1 územního plánu obce Pravlov, kterou se mění vyhláška č.2/2000 Zastupitelstvo obce Pravlov na základě

Více

ÚZEMNÍ PLÁN JESENNÝ. změna č. 1

ÚZEMNÍ PLÁN JESENNÝ. změna č. 1 JESENNÝ pořizovatel projektant Městský úřad Semily obvodní stavební úřad oddělení územního plánování jako úřad územního plánování Ing.arch. M. Štěpánek, ARCH SERVIS Leknínová 1063, 463 11 Liberec 30 kooperace

Více

KLOBOUKY U BRNA okr. Břeclav

KLOBOUKY U BRNA okr. Břeclav NÁVRH ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU KLOBOUKY U BRNA okr. Břeclav I.A TEXTOVÁ ČÁST Pořizovatel: Městský úřad Hustopeče, odbor regionálního rozvoje Objednatel: Město Klobouky u Brna, nám. Míru 169/1, 691 72

Více

A1. Návrh územního plánu

A1. Návrh územního plánu Územní plán únor 2014 O b s a h d o k u m e n t a c e Ú Z E M N Í P L Á N N O V É M Ě S T O N A M O R A V Ě n á v r h ú z e m n í h o p l á n u textová část A1. Návrh územního plánu grafická část B1. Výkres

Více

MR&S. PLOCHA ZMĚNY Z2-6, k.ú. STRÁŽKY U HABROVIC T E C H N I C K Á Z P R Á V A

MR&S. PLOCHA ZMĚNY Z2-6, k.ú. STRÁŽKY U HABROVIC T E C H N I C K Á Z P R Á V A PLOCHA ZMĚNY Z2-6, k.ú. STRÁŽKY U HABROVIC T E C H N I C K Á Z P R Á V A A/ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE B/ ZÁKLADNÍ ÚDAJE C/ PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH DLE PLATNÉ ÚPP D/ PODMÍNKY PRO VYMEZENÍ A VYUŽITÍ POZEMKŮ

Více

A.1. NÁVRH ZMĚNY - TEXTOVÁ ČÁST

A.1. NÁVRH ZMĚNY - TEXTOVÁ ČÁST A.1. NÁVRH ZMĚNY - TEXTOVÁ ČÁST 1. Vymezení zastavěného území V platném Územním plánu obce Kamenná jsou vymezeny hranice zastavěného území (hranice současně zastavěného území obce - k r. 2005). Touto změnou

Více

.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE

.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RYNHOLEC POŘIZOVATEL: Obecní úřad Rynholec PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 ZMĚNA č.2 ÚPO RYNHOLEC 1 Název územně plánovací dokumentace: Změna

Více

Příloha č. 1 Funkční regulativy k obecně závazné vyhlášce o závazné části územního plánu města Němčice nad Hanou

Příloha č. 1 Funkční regulativy k obecně závazné vyhlášce o závazné části územního plánu města Němčice nad Hanou Příloha č. 1 Funkční regulativy k obecně závazné vyhlášce o závazné části územního plánu města Němčice nad Hanou PLOCHY BYDLENÍ : Slouží pro umístění obytných objektů. Závazně jsou vymezeny plochy Bh /hromadné

Více

OBSAH DOKUMENTACE. Městský úřad Nový Jičín. Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče. Oddělení úřad územního plánování

OBSAH DOKUMENTACE. Městský úřad Nový Jičín. Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče. Oddělení úřad územního plánování 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Nový Jičín Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče Oddělení úřad územního plánování Určený zastupitel: Ing. Marie Ježková ZPRACOVATEL: Svatopluka Čecha 513,

Více

ZMĚNA Č. IV ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE O M I C E okr. Brno - venkov

ZMĚNA Č. IV ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE O M I C E okr. Brno - venkov ZMĚNA Č. IV ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE O M I C E okr. Brno - venkov I.A. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Pořizovatel: Objednatel: Projektant: Obecní úřad Omice, Tetčická 51, 664 41 Troubsko Obec Omice, Tetčická 51,

Více

DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA * KA

DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA * KA DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA * KA KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST Ing. František

Více

Střítež. Změna č. 1 územního plánu. Změna č. 1 ÚP Střítež. Vypracoval: Architektonický ateliér ŠTĚPÁN Žižkova 12 České Budějovice

Střítež. Změna č. 1 územního plánu. Změna č. 1 ÚP Střítež. Vypracoval: Architektonický ateliér ŠTĚPÁN Žižkova 12 České Budějovice Změna č. 1 územního plánu Střítež Změna č. 1 ÚP Střítež Tato změna č. 1 územního plánu byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Střítež ČJ: ze dne:. Změna územního plánu nabyla účinnosti dne: Pořizovatel:

Více

MORAVSKÁ NOVÁ VES okr. Břeclav

MORAVSKÁ NOVÁ VES okr. Břeclav ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU MORAVSKÁ NOVÁ VES okr. Břeclav I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST Pořizovatel: Objednatel: Projektant: Městský úřad Břeclav, odbor stavebního řádu a územního plánování Městys Moravská

Více

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Tato Změna č.1 ÚP byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Strážkovice (usnesení č.

Více

Změna č. 1 územního plánu. Návrh

Změna č. 1 územního plánu. Návrh Změna č. 1 územního plánu HARTMANICE Návrh Změna č.1 ÚP Hartmanice Tato změna č. 1 územního plánu byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Hartmanice Změna územního plánu nabyla účinnosti dne: Pořizovatel:

Více

ČÁST PRVNÍ. Článek 1. Účel vyhlášky

ČÁST PRVNÍ. Článek 1. Účel vyhlášky Obecně závazná vyhláška č. 1/2003 ze dne 6.2.2003 o závazných částech 1. změny územního plánu sídelního útvaru Jenišovice ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení Zastupitelstvo obce Jenišovice se na svém zasedání

Více

Územní plán obce Mokrovousy Změna č.1

Územní plán obce Mokrovousy Změna č.1 Územní plán obce Mokrovousy Změna č.1 Zpracovatel: REGIO, projektový ateliér s.r.o. Obsah: Změna 1 textová část 2 hlavní výkres Odůvodnění Změny 1 textová část 2 výkres předpokládaných záborů půdního fondu

Více

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Jednání ZM dne: 29.3.2010 Věc: Schválení upraveného zadání 1. změny platného územního plánu Rychnov u Jablonce nad Nisou Předkládá:

Více

ÚZEMNÍ PLÁN DLOUHOMILOV

ÚZEMNÍ PLÁN DLOUHOMILOV ÚZEMNÍ PLÁN DLOUHOMILOV ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Dlouhomilov Datum nabytí účinnosti: Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Funkce: Jiří Štelc Starosta

Více

0 6. 2 0 1 3 S L O V A N S K É N Á M Ě S T Í Č P.

0 6. 2 0 1 3 S L O V A N S K É N Á M Ě S T Í Č P. T E X T O V Á Č Á S T Ú Z E M N Í H O P L Á N U P O Ř I Z O V A T E L D A T U M M Ě S T S K Ý Ú Ř A D T R U T N O V 0 6. 2 0 1 3 S L O V A N S K É N Á M Ě S T Í Č P. 1 6 5 5 4 1 0 1 T R U T N O V 1 PŘÍLOHA

Více

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora a) Postup při pořízení a zpracování změny č. 1 územního plánu Změna č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora byla pořizována v souladu se zákonem č. 183/2006

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 MIŘETICE NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 Pořizovatel: MěÚ Vlašim, Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim

Více

A3. Návrh závazné části ve formě regulativů

A3. Návrh závazné části ve formě regulativů KONCEPT ŘEŠENÍ 65 A3. Návrh závazné části ve formě regulativů Závazná část územního plánu ve formě regulativů obsahuje základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, vymezuje veřejně prospěšné

Více

ÚZEMNÍ PLÁN SKRYJE VEDOUCÍ PROJEKTANT: ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ČERVENEC 2014

ÚZEMNÍ PLÁN SKRYJE VEDOUCÍ PROJEKTANT: ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ČERVENEC 2014 ÚZEMNÍ PLÁN SKRYJE VEDOUCÍ PROJEKTANT: ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ČERVENEC 2014 ÚZEMNÍ PLÁN SKRYJE BYL PODPOŘEN DOTACÍ Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ARCHITEKTONICKO URBANISTICKÁ

Více

POŘIZOVATEL: ZPRACOVATEL: OBSAH DOKUMENTACE. S-projekt plus, a.s. Městský úřad Kroměříž. Odbor rozvoje města. Zlín, tř. T.

POŘIZOVATEL: ZPRACOVATEL: OBSAH DOKUMENTACE. S-projekt plus, a.s. Městský úřad Kroměříž. Odbor rozvoje města. Zlín, tř. T. 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Odbor rozvoje města ZPRACOVATEL: S-projekt plus, a.s. Zlín, tř. T. Bati 508 Ředitel a.s.: Vedoucí ateliéru C: Hlavní inženýr projektu: Ing.arch. František Balajka Ing.arch.

Více

Záznam o účinnosti :

Záznam o účinnosti : STUDIO KAPA ARCHITEKTURA, URBANISMUS, INTERIER, DESIGN -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

A1. Návrh územního plánu

A1. Návrh územního plánu leden 2013 Obsah dokumentace ÚZEMNÍ PLÁN DUBÁ návrh územního plánu textová část A1. Návrh územního plánu odů vodně ní územního plánu textová část A2. Odůvodnění územního plánu grafická část B1. Základní

Více

ÚZEMNÍ PLÁN. Po změně č. 2 I.A TEXTOVÁ ČÁST. Městský úřad Mikulov, Odbor stavební a životního prostředí

ÚZEMNÍ PLÁN. Po změně č. 2 I.A TEXTOVÁ ČÁST. Městský úřad Mikulov, Odbor stavební a životního prostředí ÚZEMNÍ PLÁN MILOVICE Po změně č. 2 I.A TEXTOVÁ ČÁST Pořizovatel: Objednatel: Projektant: Městský úřad Mikulov, Odbor stavební a životního prostředí Obec Milovice AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 29, 627

Více

ÚZEMNÍ PLÁN MALENOVICE

ÚZEMNÍ PLÁN MALENOVICE ÚZEMNÍ PLÁN MALENOVICE Změna č. 2 I. NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ING. ARCH. ALEŠ PALACKÝ a kolektiv DUBEN 2015 ÚZEMNÍ PLÁN MALENOVICE - ZMĚNA Č. 2 I. NÁVRH OBJEDNATEL POŘIZOVATEL OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KRAJ

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Obsah textové části: Grafická část územního plánu obsahuje tyto výkresy: 1. Klad listů 2. Hlavní výkres 1:5 000 3. Hlavní výkres výřez 1:2 000

Obsah textové části: Grafická část územního plánu obsahuje tyto výkresy: 1. Klad listů 2. Hlavní výkres 1:5 000 3. Hlavní výkres výřez 1:2 000 Obsah textové části: TEXTOVÁ ČÁST... 2 ÚZEMNÍ PLÁN... 2 1. Vymezení zastavěného území... 2 2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot... 2 3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných

Více

NEMANICE ÚZEMNÍ PLÁN

NEMANICE ÚZEMNÍ PLÁN NEMANICE ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č.1 - NÁVRH VYDÁNÍ ZMĚNY - NÁVRH ZÁZNAMU O ÚČINNOSTI - Z M Ě N A ÚP Č.1 - O D Ů V O D N Ě N Í Dokumentace ke společnému jednání - 05 / 2010 Nemanice ---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Ú Z E M N Í P L Á N V E L E N I C E T E X T O V Á Č Á S T Ú Z E M N Í H O P L Á N U

Ú Z E M N Í P L Á N V E L E N I C E T E X T O V Á Č Á S T Ú Z E M N Í H O P L Á N U Ú Z E M N Í P L Á N V E L E N I C E T E X T O V Á Č Á S T Ú Z E M N Í H O P L Á N U O B J E D N A T E L M Ě Ř Í T K O O B E C V E L E N I C E - V E L E N I C E 1 4 8 4 7 1 2 3 Z Á K U P Y P Ř Í L O H A

Více

ÚZEMNÍ PLÁN Pěčín změna č.1

ÚZEMNÍ PLÁN Pěčín změna č.1 ÚZEMNÍ PLÁN Pěčín změna č.1 katastrální území : Pěčín u Rychnova nad Kněžnou A. TEXTOVÁ ČÁST B. GRAFICKÁ ČÁST ARCHTEAM, Weyrova 3, 547 01 Náchod Vedoucí projektant : Ing.arch. Milan Rak, Ph.D. Vypracoval

Více

Územního plánu Znojmo

Územního plánu Znojmo B-15-067-000 Změna č. 1 Územního plánu Znojmo Textová část Objednatel: Město Znojmo Obroková 1/12, 669 22 Znojmo Pořizovatel: Městský úřad Znojmo Odbor územního plánování a strategického rozvoje, oddělení

Více

I. ÚZEMNÍ PLÁN. Textová část územního plánu - Obsah

I. ÚZEMNÍ PLÁN. Textová část územního plánu - Obsah I. ÚZEMNÍ PLÁN Textová část územního plánu - Obsah Textová část územního plánu - Obsah... 1 1. TEXTOVÁ ČÁST... 2 1.1 (a) Vymezení zastavěného území... 3 1.2 (b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OTICE A. TEXTOVÁ ČÁST

ÚZEMNÍ PLÁN OTICE A. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍ PLÁN OTICE A. TEXTOVÁ ČÁST Obsah textové části Územního plánu Otice A. Vymezení zastavěného území 1 B. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jejích hodnot 1 C. Urbanistická koncepce,

Více

Obec Jenišovice. Část první Úvodní ustanovení. Článek 1 Účel vyhlášky. Článek 2 Rozsah platnosti

Obec Jenišovice. Část první Úvodní ustanovení. Článek 1 Účel vyhlášky. Článek 2 Rozsah platnosti OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE Obec Jenišovice Obecně závazná vyhláška č. 1/05 ze dne 1.12.2005 o Změně č. 2 závazné části Územního plánu sídelního útvaru Jenišovice Zastupitelstvo obce Jenišovice se na

Více

VÍTĚZNÁ ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU. OBJEDNATEL: OBEC VÍTĚZNÁ POŘIZOVATEL: MěÚ DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM, ODBOR VÝSTAVBY A ÚP

VÍTĚZNÁ ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU. OBJEDNATEL: OBEC VÍTĚZNÁ POŘIZOVATEL: MěÚ DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM, ODBOR VÝSTAVBY A ÚP ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU VÍTĚZNÁ OBJEDNATEL: OBEC VÍTĚZNÁ POŘIZOVATEL: MěÚ DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM, ODBOR VÝSTAVBY A ÚP ZPRACOVATEL: ING. ARCH. ROMAN ŽATECKÝ ING. ARCH PAVEL TOMEK DIGITÁLNÍ ZPRACOVÁNÍ:

Více

návrh změny č. 5 územního plánu obce Dynín textová část

návrh změny č. 5 územního plánu obce Dynín textová část příloha č. 1 opatření obecné pova hy návrh změny č. 5 územního plánu obce Dynín textová část vydávající správní orgán: Zastupitelstvo obce Dynín datum vydání: oprávněná úřední osoba pořizovatele jméno

Více

O B E C Ř E H L O V I C E

O B E C Ř E H L O V I C E O B E C Ř E H L O V I C E Obecně závazná vyhláška č. 3/2004, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 18/2001 ze dne 3.7.2001, o závazných částech územního plánu sídelního útvaru Řehlovice Zastupitelstvo

Více

O B E C D O L N Í P Ř Í M

O B E C D O L N Í P Ř Í M O B E C D O L N Í P Ř Í M Zastupitelstvo obce Dolní Přím, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen: stavební

Více

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. P Í S T I N A ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 duchacek@usbrno.cz

Více

o o - - - - - - - Příloha č.3 Obsah OOP I. VÝROK 2 1. Vymezení zastavěného území 2 2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana

Více

ÚZEMNÍ PLÁN JAVORNÍK NERUDOVA 77, 533 04 SEZEMICE

ÚZEMNÍ PLÁN JAVORNÍK NERUDOVA 77, 533 04 SEZEMICE ÚZEMNÍ PLÁN JAVORNÍK ZPRACOVATEL: ING. ARCH. MILAN VOJTĚCH NERUDOVA 77, 533 04 SEZEMICE POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD SVITAVY OBJEDNATEL: OBEC JAVORNÍK DATUM: 09/2011 NÁVRH ÚP JAVORNÍK 2 Zastupitelstvo obce

Více

OLEŠNÍK. Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru. stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území Olešník

OLEŠNÍK. Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru. stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území Olešník Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru OLEŠNÍK stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ katastrální území Olešník pořizovatel: Magistrát města České Budějovice odbor územního plánování a architektury březen

Více

MAGISTRÁT MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM

MAGISTRÁT MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM MAGISTRÁT MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM VELKÁ HRADEBNÍ 8 401 00 ÚSTÍ NAD LABEM Příloha č. 2 Odbor rozvoje města Vyřizuje: Mgr. Adamčík / tel.:475271624 ZADÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE Územní studie Nová Ves Z19-3, Z19-106

Více

HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č. 1. (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) TEXTOVÁ ČÁST KA * KA

HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č. 1. (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) TEXTOVÁ ČÁST KA * KA HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) ZMĚNA Č. 1 TEXTOVÁ ČÁST KA * KA KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN (k.ú. Hynčina, Křižanov u

Více

Obsah dokumentace: Obsah textové části: 1. Návrh. Textová část

Obsah dokumentace: Obsah textové části: 1. Návrh. Textová část Obsah dokumentace: Textová část Grafická část 1. Výkres základního členění území M 1 : 5 000 2. Hlavní výkres M 1 : 5 000 3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací M 1 : 5 000 2. Odůvodnění

Více

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Návrh zprávy o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu

Více

Příloha č. 1 Důvodové zprávy

Příloha č. 1 Důvodové zprávy Příloha č. 1 Důvodové zprávy Příloha č. 2 Důvodové zprávy Příloha č. 3 Důvodové zprávy Dle Územního plánu Ústí nad Labem kapitola f) se p. p. č. 4400/412 v k. ú. Ústí nad Labem nachází v zastavěném

Více

Územní plán obce Křtiny I. ZMĚNA Č. K2

Územní plán obce Křtiny I. ZMĚNA Č. K2 Územní plán obce Křtiny I. ZMĚNA Č. K2 Název díla : ÚZEMNÍ PLÁN OBCE KŘTINY ZMĚNA č. K2 Identifikační číslo zhotovitele: 28-001-249 Objednatel: Pořizovatel: Městys Křtiny Městský úřad Blansko, stavební

Více

ÚZEMNÍ PLÁN ROKYTNICE V ORLICKÝCH HORÁCH

ÚZEMNÍ PLÁN ROKYTNICE V ORLICKÝCH HORÁCH Město Rokytnice v Orlických horách Zastupitelstvo města Rokytnice v Orlických horách, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

ÚZEMNÍ PLÁN KOZLY TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU

ÚZEMNÍ PLÁN KOZLY TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU P O Ř I Z O V A T E L M Ě Ř Í T K O M Ě S T S K Ý Ú Ř A D Č E S K Á L Í P A N Á M Ě S T Í T. G. M A S A R Y K A Č P. 1 4 7 0 3 6 Č E S K Á L Í P A PŘÍLOHA ČÍSLO Z P R A C O V A T E L T E N E T, S P O L.

Více

Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO

Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO Ú Z E M N Í P L Á N O B C E O B R A T A Ň Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO ČERVENEC 2007 AUTORISACE Pořizovatel:

Více

B. POPIS ZMĚN S REGULATIVY A GRAFICKÁ ČÁST

B. POPIS ZMĚN S REGULATIVY A GRAFICKÁ ČÁST ÚPN SÚ Hvozdec Změna č.i a Změna č.ia B. POPIS ZMĚN S REGULATIVY A GRAFICKÁ ČÁST KNESL + KYNČL s.r.o. architektonický ateliér Bayerova 40 602 00 Brno květen 2005 ÚPN SÚ HVOZDEC - ZMĚNA č.i A ZMĚNA č.ia

Více

Obec KOROLUPY Korolupy 69, 671 07, okres Znojmo

Obec KOROLUPY Korolupy 69, 671 07, okres Znojmo Obec KOROLUPY Korolupy 69, 671 07, okres Znojmo Obecně závazná vyhláška obce Korolupy č. 2/2004, o závazných částech územního plánu obce Korolupy. Zastupitelstvo obce Korolupy, vydává dle 84 odst. 2. písm.

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM zpracovaný v souladu s ustanovením 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci

Více

Změna č. 1 ÚP Žďár nad Metují

Změna č. 1 ÚP Žďár nad Metují ÚZEMNÍ PLÁN ŽĎÁR NAD METUJÍ Změna č. 1 ÚP Žďár nad Metují etapa: NÁVRH ZMĚNY ÚP Ateliér "AURUM" s.r.o. ateliér ARCHITEKTURA URBANISMUS leden 2013 Zpracovatel: Ateliér "AURUM" s.r.o., Pardubice Zodpovědný

Více

o závazných částech územního plánu města NAPAJEDLA

o závazných částech územního plánu města NAPAJEDLA Obecně závazná vyhláška č. 3/2005 o závazných částech územního plánu města NAPAJEDLA Změna č. 3 ÚPN města Napajedla schválená podle ustanovení 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním

Více

OBSAH PRŮVODNÍ ZPRÁVY 1. Vymezení řešeného území... 2 2. Koncepce řešení... 2 2.1 Urbanistická a architektonická koncepce... 2 2.1.1 Bydlení...

OBSAH PRŮVODNÍ ZPRÁVY 1. Vymezení řešeného území... 2 2. Koncepce řešení... 2 2.1 Urbanistická a architektonická koncepce... 2 2.1.1 Bydlení... OBSAH PRŮVODNÍ ZPRÁVY 1. Vymezení řešeného území... 2 2. Koncepce řešení... 2 2.1 Urbanistická a architektonická koncepce... 2 2.1.1 Bydlení... 2 2.1.2 Veřejná prostranství... 2 2.2 Koncepce veřejné infrastruktury...

Více

Ú Z E M N Í P L Á N S Í D E L N Í H O Ú T V A R U HROBČICE. Změna č.2. výrok TEXTOVÁ ČÁST

Ú Z E M N Í P L Á N S Í D E L N Í H O Ú T V A R U HROBČICE. Změna č.2. výrok TEXTOVÁ ČÁST Ú Z E M N Í P L Á N S Í D E L N Í H O Ú T V A R U HROBČICE Změna č.2 výrok AI. TEXTOVÁ ČÁST vypracovala: Ing. arch. Hana Vrchlavská, Ing. arch. Alena Fárková datum: březen 2013 OBSAH DOKUMENTACE A. TEXTOVÁ

Více

Ú Z E M N Í P L Á N P O L E V S K O A. T E X T O V Á Č Á S T Ú Z E M N Í H O P L Á N U POŘIZOVATEL: BC. LUCIE MORAVCOVÁ,SKALICE U ČESKÉ LÍPY 561, 471 17 SKALICE U ČESKÉ LÍPY PR O J EK T AN T : IN G. AR

Více

.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY POŘIZOVATEL: Městský úřad Roudnice nad Labem, odbor majetku a rozvoje města, úřad územního plánování PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 ZMĚNA

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU BALINY

ÚZEMNÍHO PLÁNU BALINY URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boží 11, 586 01 Jihlava -------------------------------------------------------------------- ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BALINY Datum: leden 2015 projektant:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh

změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh Záznam o účinnosti Správní orgán, který ÚP vydal: Zastupitelstvo obce Dolní Hořice Datum nabytí účinnosti: Pořizovatel: Obec Dolní Hořice Oprávněná osoba pořizovatele:

Více

TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE, KTEROU SE MĚNÍ TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE

TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE, KTEROU SE MĚNÍ TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE, KTEROU SE MĚNÍ TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE Obsah A. Vymezení zastavěného území 1 B. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ÚZEMNÍ PLÁN BAŘICE - VELKÉ TĚŠANY

ÚZEMNÍ PLÁN BAŘICE - VELKÉ TĚŠANY ÚZEMNÍ PLÁN BAŘICE - VELKÉ TĚŠANY NÁVRH K K PROJEDNÁNÍ Z P R A C O V A T E L : AKTÉ projekt s.r.o Kollárova 629, 767 01 Kroměříž Ing.arch. Milan Krouman Č. autorizace : ČKA 02 630 Zakázkové číslo 3-12

Více

PŘESTAVBOVÁ PLOCHA P1 AREÁL HORSKÉ CHATY BÍLÁ

PŘESTAVBOVÁ PLOCHA P1 AREÁL HORSKÉ CHATY BÍLÁ REGULAČNÍ PLÁN BÍLÁ PŘESTAVBOVÁ PLOCHA P1 AREÁL HORSKÉ CHATY BÍLÁ NÁVRH ZADÁNÍ sestavený k projednání ve smyslu 61 a 62 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zpracovaný

Více

NÁVRH ZMĚNY Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLNÍ KRALOVICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103

NÁVRH ZMĚNY Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLNÍ KRALOVICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 DOLNÍ KRALOVICE NÁVRH ZMĚNY Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLNÍ KRALOVICE Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 Pořizovatel: MěÚ Vlašim, Jana Masaryka 302,

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

H O R S K Á Č P. 6 4 ZAKÁZKA ČÍSLO 5 4 1 0 1 T R U T N O V 1 0 7 0 1 7 2

H O R S K Á Č P. 6 4 ZAKÁZKA ČÍSLO 5 4 1 0 1 T R U T N O V 1 0 7 0 1 7 2 P O Ř I Z O V A T E L M Ě Ř Í T K O M Ě S T S K Ý Ú Ř A D Č E S K Á L Í P A N Á M Ě S T Í T. G. M A S A R Y K A Č P. 1 4 7 0 3 6 Č E S K Á L Í P A PŘÍLOHA ČÍSLO Z P R A C O V A T E L T E N E T, S P O L.

Více