číslo 3 březen 2007 Cizinci na trhu práce Vysoké školství v ČR a Plzni Trh práce v roce 2006 Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "číslo 3 březen 2007 Cizinci na trhu práce Vysoké školství v ČR a Plzni Trh práce v roce 2006 Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu."

Transkript

1 číslo 3 březen 2007 č t v r t l e t n í k o l i d e c h a p r á c i v P l z e ň s k é m k r a j i Cizinci na trhu práce Vysoké školství v ČR a Plzni Trh práce v roce 2006 Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu.

2 Slovo úvodem Vážené čtenářky, vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou čtvrté vydání čtvrtletníku Monitor, který si klade za cíl přinášet aktuální informace z oblasti demografie, vzdělávání a trhu práce v Plzeňském kraji. Našemu úzkému autorskému kolektivu tak končí první rok téměř novinářské práce. Dovolte mi tedy malou rekapitulaci. Celkem bylo publikováno 14 článků, jejichž autoři si museli poradit se srozumitelným výkladem poměrně rozsáhlých analýz na omezeném prostoru. V tom nám určitě pomohla grafická úprava čtvrtletníku, která je výsledkem spolupráce s Creative Studiem. Konečně se nám podařilo publikovat jednotlivá čísla časopisu Monitor také na webu. Nyní je můžete získat i v digitální podobě na nových webových stránkách Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje na adrese Za největší nedostatek naší práce považuji zatím přílišnou uzavřenost. Nepodařilo se nám rozšířit okruh autorů ani získat Vaše názory a reakce na publikované příspěvky. K tomu otevíráme na uvedené adrese tématické diskusní fórum. Přiznám se, že naším cílem je vytvořit kolem časopisu stabilní okruh odborníků, ochotných podělit se o své poznatky s kolegy, neboť v oblasti nepěkně pojmenovávané lidské zdroje stále cítíme malou ochotu vzájemné komunikace klíčových aktérů, tj. zaměstnavatelů, škol, úřadů apod. A co dalšího chystáme pro druhý rok? Chceme využít Monitor k publikování výsledků našich dalších projektů v oblasti lidských zdrojů. Připomínám, že čtvrtletník Monitor vzniká v rámci širšího projektu Monitoring rozvoje lidských zdrojů v Plzeňském kraji, jehož dílčí aktivity směřují od demografie přes vzdělávání až k poznání vztahu disponibilních pracovních sil a požadavků trhu práce v kraji. Nyní už k tomu, co Vás čeká v novém čísle časopisu Monitor. V části Vzdělávání pokračujeme v tématu vysokých škol. Tentokrát se věnujeme obecněji postavení vysokého školství v Plzni v rámci ČR. Není to však pokus konkurovat hodnocením fakult, které se objevují v tisku a hledají tu nejlepší. Hlavním tématem je tentokrát trh práce. Vždyť i v části Demografie rozvíjíme téma cizinců článkem o cizincích na trhu práce v Plzeňském kraji v republikovém kontextu. V části Trh práce najdete článek s výmluvným názvem Trh práce v Plzeňském kraji v roce Aktuální vývoj naznačuje velmi malý potenciál volných pracovních sil v Plzeňském kraji, což zřejmě povede k růstu ceny práce se všemi důsledky a k příchodu levnější pracovní síly ze zahraničí. Věřím, že žhavé téma trhu práce Vás zaujme a alespoň některé z Vás inspiruje k navázání dialogu. Těšíme se na Vaše maily na adresu autorů, popř. se můžete vyjádřit na výše uvedené webové stránce. Ing. Pavel Beneš Vedoucí redaktor časopisu Monitor

3 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji Z obsahu: demografie CIZINCI NA TRHU PRÁCE (Lucie ŽENÍŠKOVÁ)... strana 2 vzdělávání VYSOKÉ ŠKOLSTVÍ V ČR A PLZNI (Ing. Pavel BENEŠ)... strana 6 trh práce TRH PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI V ROCE 2006 (Mgr. Michal VOZOBULE)... strana 10 Pro příští číslo připravujeme např.: Výsledky projekce demografického vývoje v Plzeňském kraji Školství a cizinci v Plzeňském kraji Webové stránky časopis Monitor: WEBOVÉ STRÁNKY ČASOPISU MONITOR čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji Třetí číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, Plzeň, Tel.: , Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu. / 1

4 demografie Cizinci na trhu práce Tento článek se snaží postihnout základní trendy v zahraniční pracovní migraci jak v České republice, tak i na úrovni Plzeňského kraje. Ze zaměstnávání cizinců se v posledních několika letech stal významný fenomén, který zaplňuje stávající mezery na trhu práce. Zároveň se očekává, že význam pracovní migrace ještě poroste v důsledku negativního populačního a demografického vývoje v ČR a zřejmě i díky zvyšujícímu se nezájmu občanů ČR o nepříliš atraktivní pracovní místa s nízkou mzdou. Vývoj zahraniční pracovní migrace do ČR je ovlivňován ekonomickými a politickými podmínkami ve zdrojových zemích migrace. Trendy pracovní migrace pramenící v transformujících se zemích střední a východní Evropy, ale i dalších zemí dnešní EU 27, jsou proto odlišné. Graf 1: Vývoj struktury zaměstnanosti cizinců v Plzeňském kraji v letech Vývoj migrační politiky ČR Pozn.: k /30. 6.* Pracovní migrace cizinců směřujících do České republiky rychle rostla již od roku 1990 a vyvrcholila v letech 1996 a Zejména období 1993 a 1997 bylo příkladem extrémně liberálního přístupu zahraniční politiky, kdy ekonomická imigrace výrazně vzrostla. V roce 1998 došlo ke zpřísnění politiky v oblasti zaměstnávání cizinců v důsledku rostoucího napětí na trhu práce a počet cizinců se tak významně snížil. V následujících letech se vývoj počtu zaměstnaných cizinců stabilizoval. Od roku 2000 po současnost dochází ke zpřísňování kontroly hranic v důsledku boje proti nelegální migraci, harmonizaci vízové politiky ČR s politikami členských zemí EU, změnám zákonů o pobytu, zaměstnanosti i podnikání s cílem snížit nelegální migraci a počet cizinců pracujících v ČR načerno. V posledních 3 letech došlo k výraznému nárůstu počtu zaměstnaných cizinců. Navýšení počtu těchto osob mezi lety 2004 a 2005 je spojováno zejména se zavedením legislativní změny v říjnu Trend navýšení počtu cizinců na trhu práce je také spojován s profesionalizací aktivit zprostředkujících agentur. Tato profesionalizace rovněž přispívá k legalizaci pobytu cizinců na území ČR. Česká vláda se snaží zvýšit prostřednictvím pracovní migrace budoucí pracovní potenciál země a zpomalit tak úbytek a stárnutí obyvatelstva. V roce 2002 byl vládou schválen pilotní projekt aktivního získávání a výběru zahraniční kvalifikované pracovní síly, který byl odstartován v srpnu Jedná se o pilotní pětiletý projekt, který má velmi ambiciózní cíl přivést do Česka vzdělané, vysoce kvalifikované lidi ze zahraničí, kteří by byli ochotni se u nás usadit i se svými rodinami a mohli tak dříve získat povolení k trvalému pobytu (za 2,5 roku oproti dnešní oficiální čekací lhůtě 5 let). V roce 2006 bylo v tomto projektu zapojeno 420 osob. Vývoj zaměstnanosti cizinců v Plzeňském kraji Stejný trend vývoje zaměstnanosti cizinců jako v České republice je patrný i na úrovni Plzeňského kraje (viz graf 1). Mezi lety 1997 až 2006 došlo k 80% nárůstu počtu zaměstnaných cizinců. Významný vzestup je evidován zejména od roku 2003, kdy se celková zaměstnanost cizinců zvýšila (k ) o téměř osob (tj. o 113 %). V posledních dvou letech je počet zaměstnaných cizinců v Plzeňském kraji dokonce asi o vyšší než je počet cizinců zde bydlící, což je způsobeno již zmiňovanou legislativní změnou platnou od konce roku 2004 (změna se týkala cizinců evidovaných úřady práce a činila nárůst o cca osob; tito cizinci jsou tedy evidovaní jako zaměstnaní, i když zde bydlet nemusí). K činila celková zaměstnanost cizinců osob. 1 Nový zákon z roku 2004 změnil v této souvislosti především pravidla pro společníky obchodních společností, členy družstev, členy statutárních orgánů obchodních společností a družstev, kteří mají nyní povinnost zažádat úřad práce o povolení k zaměstnání. / 2 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

5 demografie Struktura zaměstnanosti cizinců Obdobně jako v případě cizinců s jednotlivými typy pobytů na území ČR, došlo v souvislosti se vstupem ČR do EU k rozšíření počtu kategorií ekonomicky aktivních cizinců. Současnou strukturu zaměstnanosti cizinců ukazuje následující tabulka 1. Tabulka 1: Ekonomická aktivita cizinců v ČR Zaměstnanost cizinců Cizinci evidovaní úřady práce (ÚP) Platná povolení k zaměstnání cizinců Informace občané EU, EHP (Norska, Lichtenštejnska, Islandu) a Švýcarska v postavení zaměstnanců Informace cizinci z třetích zemí v postavení zaměstnanců Cizinci s živnostenským oprávněním Struktura zaměstnanosti cizinců je tvořena 2 hlavními skupinami: cizinci evidovaní úřady práce (dříve zvaní jako cizinci v postavení zaměstnanců) a cizinci s živnostenským oprávněním. K činili cizinci evidovaní úřady práce v Plzeňském kraji 72 % ekonomicky aktivních cizinců (tj osob) a 28 % cizinců mělo živnostenské oprávnění (4 688 osob). Od 1. května 2004 občané EU (a dalších vybraných států viz tab. 1) a jejich rodinní příslušníci mají v ČR volný přístup na trh práce. K těmto osobám stejně jako k cizincům z tzv. třetích zemí s trvalým pobytem v ČR se od roku 2004 z pohledu zaměstnavatele váže pouze informační povinnost (povinnost písemně informovat o zaměstnávání těchto osob příslušný úřad práce, která slouží jen pro statistické účely). Ostatní cizinci, kteří nejsou občany EU/EHP a Švýcarska ani jejich rodinnými příslušníky, či kteří v ČR nemají trvalý pobyt, mohou nadále vykonávat práci na území ČR za podmínky, že obdrželi povolení k zaměstnání a povolení k pobytu. Tyto údaje týkající se zaměstnanosti cizinců pocházejí ze dvou zdrojů, a to z: Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (statisticky sleduje 3 skupiny cizinců evidovaných úřady práce), Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, jež poskytuje data za cizince, kteří v ČR získali živnostenská oprávnění. V průběhu období se změnila struktura zahraniční pracovní migrace nejen v ČR, ale také v Plzeňském kraji. Počet cizinců v postavení zaměstnanců vzrostl z na (tj. o 101 %), počet cizinců s živnostenským oprávněním zaznamenal mírnější nárůst z na (tj. o 44 %) a je v průběhu sledovaných let více stabilnější. Je nutné dodat, že parametry zaměstnávání cizinců v ČR jsou nastaveny velmi restriktivně v podstatě s jedinou výjimkou možností podnikání pro cizince (tento režim pro živnostníky je i přes opatření, která jej v poslední době přece jenom částečně zpřísňují, stále poměrně liberální). Ve vývoji struktury pracovní migrace hraje významnou roli také občanství cizinců, neboť je spojováno s různými migračními režimy. Pro většinu občanů EU nebyl v průběhu sledovaného období problém získat povolení k zaměstnávání, neboť právě přístup cizinců z EU na trh práce ČR byl velmi liberální. Občané SR, kteří měli zcela volný přístup na trh práce ČR po celé období od rozdělení federálního státu, se jako živnostníci začali prosazovat až v poslední době. Určitá ochrana slovenských pracovníků na trhu práce totiž vedla k převaze ekonomicky aktivních osob v postavení zaměstnanců, nikoliv v pozici sebe-zaměstnání. Většina cizinců, kteří mají živnostenské oprávnění, pochází ze zemí střední a východní Evropy. Přístup na trh práce mají ztížen podmínkou získání pracovního povolení v sektorech a profesích, v nichž existoval trvale převis nabídky nad poptávkou. Zaměstnávání na základě pracovního povolení je pro ně stále méně atraktivní pro obtížnost vstupu na trh práce. Podnikání cizinců z východu není spojeno s přílivem investic a kapitálu, ale pouze s přílivem pracovní síly (Horáková, 2004). Tuto vzájemnou provázanost jednotlivých občanství cizinců a struktury zahraniční pracovní migrace dokládá i následující grafická příloha (graf 2). Jak je z grafu zřejmé, největší podíl cizinců na trhu práce v Plzeňském kraji tvoří občané SR (téměř osob), dále pak občané z Ukrajiny (4 100 osob), Vietnamu (2 350 osob) a Polska (téměř 600 osob). Při podrobnějším pohledu na státní občanství dle struktury zaměstnanosti je nejvíce cizinců evidovaných úřady práce ze Slovenska, Ukrajiny a Polska, naopak co se týče cizinců s živnostenským oprávněním, zde výrazně dominují občané Vietnamu a Ukrajiny. Podobnou strukturu zaměstnanosti cizinců podle státního občanství jako v Plzeňském kraji vykazuje i Česká republika. Graf 2: Zaměstnanost cizinců v Plzeňském kraji podle státního občanství* *Pozn.: stav k čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 3

6 demografie Zaměstnanost cizinců podle OKEČ Z důvodu nedostatku údajů o zaměstnanosti cizinců dle odvětví ekonomické činnosti (OKEČ) na krajské úrovni je následující problematika vyhodnocena za celou ČR. Předpokládáme však, že situace v Plzeňském kraji bude dosti podobná. Jak je z grafu 3 vidět, i zaměstnanost podle OKEČ u dvou hlavních skupin ekonomicky aktivních cizinců je značně odlišná. Graf 3: Rozložení zaměstnanosti cizinců v ČR podle OKEČ Regionální aspekty pracovní migrace v Plzeňském kraji Imigranti přicházející do ČR za účelem zaměstnání či podnikání si nejčastěji volí urbanizované zóny, velkoměsta (velkoměsta představují anonymní prostředí, kde se snadněji hledá práce a lépe investují finanční prostředky) a v neposlední řadě i příhraniční oblasti. V Plzeňském kraji bylo k evidováno ekonomicky aktivních cizinců (tj. přes 7 % všech zaměstnaných cizinců v ČR). Významným ukazatelem zastoupení cizinců v regionech ČR je podíl cizinců na pracovní síle. Tabulka 2: Zaměstnanost cizinců v okresech/krajích ČR Pozn.: stav k Cizinci evidovaní úřady práce byli zaměstnáni zejména ve zpracovatelském průmyslu do této kategorie bylo zařazeno 36 % těchto osob. Více jak 23 % úřady práce evidovaných cizinců bylo zaměstnáno ve stavebnictví, 14 % v činnostech v oblasti nemovitostí a pronájmu, resp. v podnikatelských činnostech. Necelá desetina cizinců v evidenci úřadů práce byla zaměstnána v obchodu, opravách motorových vozidel a spotřebního zboží. Naopak téměř polovina podnikajících cizinců v ČR patřila do odvětví zahrnujícího obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (45 % všech podnikajících cizinců v ČR). Druhou nejčetnější kategorií, do které patřila pětina všech podnikajících cizinců bylo stavebnictví, dalších 15 % cizinců podnikalo v činnostech v oblasti nemovitostí a pronájmu, resp. podnikatelských činnostech. Demografické údaje o cizincích na trhu práce Mezi cizinci migrujícími za prací do ČR jsou muži ve výrazné převaze (v roce 2000 pouze 24 % žen), ale během několika posledních let dochází ke zvyšování podílu žen, především ve skupině cizinců evidovaných úřady práce (v polovině roku 2006 bylo v Plzeňském kraji 41,0 % žen mezi cizinci evidovaných úřady práce, mezi živnostenskými podnikateli pouze 32,5 %). Podíl žen je vyšší zejména u migrantů z východoevropských zemí než u migrantů z EU. Plzeňský kraj již několik let drží první příčku v nejvyšším podílu žen mezi všemi EA cizinci (podíl žen na celkové zaměstnanosti cizinců v Plzeňském kraji v polovině roku 2006 činil 38,6 %). Zaměstnaní cizinci v ČR se značně liší ve věkové struktuře od domácího obyvatelstva, 99 % z nich je ve věku let. Téměř polovina cizinců v postavení zaměstnanců a více než polovina cizinců s živnostenským oprávněním je ve věku mezi lety. kraj, okres pracovní zaměstnanost cizinců podíl cizinců síla evidovaní na prac. celkem živnostníci celkem ÚP síle (%) Hl. m. Praha ,4 Plzeňský kraj ,47 Plzeň-město ,92 Tachov ,51 Plzeň-sever ,69 Rokycany ,42 Plzeň-jih ,85 Domažlice ,78 Klatovy ,42 Středočeský kraj ,23 Karlovarský kraj ,07 Liberecký kraj ,36 celkem ČR ,21 Jihomoravský kraj ,38 Královehradecký kraj ,19 Pardubický kraj ,10 Jihočeský kraj ,81 Kraj Vysočina ,41 Ústecký kraj ,34 Moravskoslezský kraj ,28 Zlínský kraj ,95 Olomoucký kraj ,51 Pozn.: stav k , pracovní síla = zaměstnaní občané + evidovaní uchazeči o zaměstnání na úřadech práce Korelační analýza podílu cizinců na pracovní síle a počtu volných pracovních míst na 100 nezaměstnaných potvrdila, že nedostatek pracovních sil vede k vyššímu zaměstnávání cizinců (korel. koeficient 0,7). Jak je z tabulky zřejmé, největší podíl zaměstnaných cizinců je v Praze (10,40 %) a Plzeňský kraj se řadí hned na druhé místo s 5,47 %. V rámci okresního členění (viz kartogram 1) byl největší podíl cizinců na pracovní síle zjištěn v polovině roku 2006 v okrese Mladá Boleslav (12,00 %), v Praze (10,40 %) a na 3. místě v okrese Plzeň-město (9,92 %). Tento vysoký podíl cizinců v okrese Plzeň-město odpovídá ekonomickému významu Plzně v rámci Čech a je posilován zejména 3 hlavními aspekty: výhodná geografická poloha s dobrou dopravní dostupností regionu brzké využití ekonomických pobídek pro zahraniční kapitál historické postavení města v Čechách Významné je ještě zastoupení okresu Tachov, který s hodnotou 6,51 % zaujímá 7. místo v ČR (zejména díky vysokému zastoupení vietnamských obchodníků v pohraniční oblasti). / 4 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

7 demografie Kartogram 1: Zaměstnanost cizinců v okresech ČR (stav k ) Shrnutí: V posledních letech (zejména v období ) došlo k významnému vzestupu počtu zaměstnaných cizinců nejen v České republice, ale i v Plzeňském kraji. V souvislosti se vstupem ČR v roce 2004 do EU došlo k harmonizaci vízové politiky ČR s politikou členských zemí EU a ke změnám zákonů o pobytu, azylu a zaměstnanosti i podnikání cizinců na území ČR. Ve vývoji pracovní migrace cizinců hrají významnou roli jejich zdrojové země, které jsou spojovány s různými migračními režimy. Největší podíl zaměstnaných cizinců v Plzeňském kraji tvoří Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a Poláci. Většina cizinců s živnostenským oprávněním pochází ze zemí střední a východní Evropy, naopak cizinci evidovaní úřady práce jsou nejčastěji ze Slovenska. Zaměstnanost cizinců dle OKEČ se podle typu zaměstnanosti cizinců liší; cizinci evidovaní ÚP jsou nejčastěji zaměstnaní ve zpracovatelském průmyslu, podnikatelé naopak v odvětví zahrnujícím obchod a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží. V okrese Plzeň-město je velmi vysoký podíl cizinců na pracovní síle (3. místo v ČR), což ukazuje na nedostatek místních disponibilních pracovních sil. Zdroj dat: Český statistický úřad Cizinci v ČR (www.czso.cz/ciz/cizinci. nsf/i/cizinci_v_cr) Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR HORÁKOVÁ, M. (2004): Trendy v zahraničních pracovních migracích v ČR v letech VÚPSV Praha, 9 str. HORÁKOVÁ, M. (2006): Mezinárodní pracovní migrace v ČR. VÚPSV Praha, 63 str. Lucie Ženíšková čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 5

8 vzdělávání Vysoké školství v ČR a Plzni V minulém čísle časopisu Monitor jsme se věnovali výsledkům přijímacího řízení na Západočeskou univerzitu v Plzni pro akademický rok 2006/2007. Mnohem zásadnější je však otázka, jaké je vůbec postavení města Plzně a Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska vysokého školství? Jak komplexní nabídku vysoké školy v Plzni jako celek poskytují a jak je tato nabídka úspěšná ve srovnání s dalšími univerzitními městy v ČR? Cílem tohoto článku je podat komplexnější pohled na vysoké školství Plzni v republikovém kontextu. K tomu bylo využito srovnání s dalšími městy v ČR, ve kterých sídlí veřejné vysoké školy. Zdrojem informací byla veřejně dostupná data, která poskytuje Ústav pro informace ve vzdělávání na svých www stránkách. Využita byla data za akademický rok 2005/2006 a starší. Uvažovány byly civilní vysoké školy veřejné i soukromé, ale pouze v sídlech veřejných vysokých škol. Územní členění bylo provedeno podle sídla fakult. Kapacity vysokých škol V akademickém roce 2005/2006 studovalo na veřejných vysokých školách v ČR téměř 272 tis. studentů jako fyzických osob, na soukromých činil tento údaj necelých 25 tis. Celkový počet studentů podle fakult byl 280 tis. na veřejných VŠ. Rozdíl cca jsou studenti, kteří studují více fakult, což jsou necelá 3 %. Na soukromých Tabulka 1: Základní údaje o vysokých školách podle sídel fakult pro akademický rok 2005/2006 Počet sídel Studenti (fyzické osoby) Průměrný přepočtený počet VŠ fakulty 1 celkem podíl žen (%) poprvé zapsaní absolventi pedagogických pracovníků na 100 celkem studentů VŠ je tento rozdíl naprosto zanedbatelný. V dalším textu uvádíme veškeré počty na úrovni fakult, neboť jiné sledování použitá data neumožňují. Základní srovnání kapacit veřejných a soukromých škol podle měst přináší tabulka 1. Soukromé VŠ neuvádějí počty pracovníků a také počet studentů na počet obyvatel města byl uveden souhrnně. Pořadí měst podle počtu studentů veřejných vysokých škol do značné míry odpovídá jejich populační velikosti. Z relativního srovnání Prahy a Brna vychází moravská metropole jako výrazné univerzitní centrum. Podobný charakter má i Olomouc. Město Plzeň potvrzuje své postavení a podobně jako Zlín, Hradec Králové i České Budějovice má počet studentů na 100 obyvatel města vyšší než 10. Výrazněji zaostává Liberec a menší krajská města Jihlava a Karlovy Vary. Posuzujeme-li VŠ podle počtu pedagogických pracovníků na 100 studentů zaostává Plzeň za většinou českých univerzitních měst a naopak předčí kromě Olomouce všechna moravská města. Z větších univerzitních měst je velmi malý tento poměr ve Zlíně zřejmě vlivem prudkého nárůstu počtu studentů (viz následující kapitola). Je nutno zdůraznit rozdílnou náročnost oborů a tedy vliv oborové skladby. Mezi nejnáročnější na pedagogické a další zázemí patří umělecká, lékařská, ale také přírodovědecká studia nebo chemie. Z hlediska struktury studentů stojí za zmínku fakt, že ve čtyřech městech s nejvyšším počtem studentů, tedy včetně Plzně, je počet studujících mužů vyšší než žen. Ve všech dalších městech je tomu přesně naopak. Také zde hraje hlavní roli oborová struktura VŠ, neboť v těchto městech je zpravidla menší podíl technických oborů. Počet studentů na 100 obyv. vč. soukromých VŠ Veřejné VŠ v ČR ,3 Praha ,0 9,6 Brno ,7 17,4 Ostrava ,4 9,7 Plzeň ,1 11,3 Olomouc ,1 17,3 Hradec Králové ,1 10,6 České Budějovice ,4 10,1 Zlín ,9 10,9 Ústí nad Labem ,7 8,6 Pardubice ,5 8,8 Liberec ,7 7,6 Karviná ,5 3,9 Opava ,6 3,9 Jindřichův Hradec ,2 5,4 Jihlava ,1 1,2 Soukromé VŠ v ČR Praha Ostrava Brno Plzeň České Budějovice Olomouc ostatní města vyjma celoškolských pracovišť 2 Karlovy Vary, Kladno, Kolín, Kunovice, Litomyšl, Mladá Boleslav, Písek, Přerov, Třebíč, Znojmo. Podíl soukromých škol na kapacitách vysokého školství je podstatný jen v Ostravě (7,4 %) a v Praze (15,5 %), kde je více než polovina soukromých VŠ a 70 % studentů soukromých VŠ z celé ČR. Ve zbývajících 4 městech, kde existují zároveň veřejné i soukromé VŠ, vč. Plzně, je význam soukromých škol zatím malý. Vývoj kapacit vysokých škol Od počátku 90. let dochází v ČR k dosti výraznému růstu počtu studentů přijímaných na vysoké školy. V posledních letech probíhá postupná transformace převážné většiny magisterských oborů na bakalářské studium a navazující magisterské studium. Dalším fenoménem je rozvoj soukromých vysokých škol, takže v současné době jejich počet převyšuje počet veřejných vysokých škol. Tyto a další faktory se promítly také do vývoje kapacit vysokého školství v jednotlivých městech. Výsledky za veřejné i soukromé VŠ shrnuje tabulka 2. Uvažována jsou opět pouze města s veřejnou VŠ. K nejdynamičtějšímu vývoji došlo zpravidla ve městech s menším výchozím počtem studentů (rok 2002). / 6 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

9 vzdělávání Vývoj ve Zlíně je nutno považovat za zcela mimořádný a signalizuje dřívější podcenění vysokého školství v tomto městě. Také Pardubice a České Budějovice ve sledovaném období výrazně posílily. Ostrava v první polovině pořadí podle indexu vývoje potvrzuje postavení všech 3 univerzitních měst v Moravskoslezském kraji, kde převyšuje růst počtu studentů republikový průměr cca o 5 %. Plzeň naopak o 5 % za republikou zaostává. Oborová struktura vysokého školství Základní kvalitativní charakteristikou, kterou je možno využít pro srovnání univerzitních měst v ČR, je oborová nabídka vysokoškolského studia alespoň na úrovni fakult. K tomu byly fakulty rozděleny do 13 oborových skupin. Výsledky shrnuje kartodiagram 1. Oborová nabídka v Praze a Brně je bezkonkurenční. Šíře nabídky v Plzni do značné míry odpovídá Ostravě. Další konkurent Plzně, Olomouc, disponuje spíše klasičtější univerzitní nabídkou. V Plzni je možné považovat za perspektivní, např. zavedení stavebních oborů, které kromě Prahy nelze v Čechách studovat. Kapacity a struktura vysokého školství do značné míry ovlivňuje pohyb za vzděláním i nadregionální význam vysokých škol (viz následující kapitoly). Tabulka 2: Vývoj počtu studentů VŠ Poř. Město /2002 (%) 1 Zlín ,0 2 Pardubice ,8 3 České Budějovice ,8 4 Ostrava ,2 5 Karviná ,3 6 Opava ,1 7 Hradec Králové ,4 ČR ,4 8 Brno ,9 9 Ústí nad Labem ,9 10 Plzeň ,5 11 Praha ,8 12 Olomouc ,9 13 Jindřichův Hradec ,4 14 Liberec ,2 Kartodiagram 1: Počet studentů veřejných vysokých škol v akademickém roce 2005/2006 podle oborů čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 7

10 vzdělávání Pohyb za vysokoškolským vzděláním Počet studujících VŠ, kteří žijí v kraji, řadí Plzeňský kraj až na 12. místo mezi 14 kraji v ČR, což neodpovídá jeho populační velikosti. Kraj je podle tohoto ukazatele předstižen 3 menšími kraji, Pardubickým, Královehradeckým a Vysočinou. Pravděpodobně se jedná o projev menšího zájmu o studium na VŠ. Na základě vyjížďky za vysokoškolským vzděláním je možno hodnotit nutnost, popř. ochotu pohybu za tímto druhem studia. Z toho lze usuzovat, nakolik nabídka studia v kraji odpovídá zájmu studentů, především uchazečů, a v ideálním případě i poptávce po pracovních silách. Komplexní oborová struktura nabídky vysokoškolského studia nepodporuje vyjížďku studentů. Výsledky analýzy vyjížďky za VŠ shrnuje tabulka 3. Podíl studujících v kraji svého bydliště řadí Plzeňský kraj se 60 % na úroveň Moravskoslezského kraje za Prahu a kraj Jihomoravský. Zároveň je zřejmá relativně nízká závislost kraje na Praze z hlediska vysokoškolského studia. Plzeňský kraj dosahuje společně s Pardubickými nejnižšího podílu z českých krajů (27 %). Logickým důsledkem je 2. nejnižší podíl vyjíždějících do všech ostatních krajů ČR po Praze. Tento přehled poskytuje obrázek Plzeňského kraje jako velmi autonomního území z hlediska vysokého školství s určitými specifickými potřebami uspokojovanými především v Praze (viz předchozí kapitola). Pro úplnost jsou uvedeny také údaje o počtu a podílu dojíždějících na studujících podle krajů. V Plzeňském kraji se v roce 2005 jednalo o 10,5 tis. studentů, čímž se kraj zařadil na 5. místo mezi kraji v ČR. Podle podílu dojíždějících na studujících (58 %) je Plzeňský kraj 8., z čehož lze vyvozovat, že význam dojížďky na VŠ z jiných krajů je spíše průměrný. Podrobněji se strukturou dojíždějících podle krajů zabývá následující kapitola. Tabulka 3: Bilance pohybu za studiem vysokých škol kraj Studenti žijící v kraji z toho studuje (abs.) z toho studuje (%) z toho dojíždí Studující v v rámci v rámci v Praze ostatní kraje v Praze ostatní kraje kraji abs. % kraje kraje Hl. město Praha ,9 12, ,4 Středočeský ,5 64,9 33, ,8 Jihočeský ,5 39,2 29, ,6 Plzeňský ,9 26,8 13, ,0 Karlovarský ,8 42,5 49, ,7 Ústecký ,9 42,5 31, ,9 Liberecký ,4 37,8 32, ,8 Královéhradecký ,6 32,1 44, ,4 Pardubický ,0 26,4 54, ,4 Vysočina ,5 29,0 67, ,1 Jihomoravský ,7 8,2 18, ,5 Olomoucký ,5 13,2 57, ,9 Zlínský ,1 14,8 61, ,5 Moravskoslezský ,8 10,4 29, ,2 / 8 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

11 vzdělávání Nadregionální význam vysokých škol Pro hodnocení nadregionálního významu vysokého školství v Plzni je důležité, jak velké je spádové území vysoké školy. Toto srovnání bylo možno provést na základě nám dostupných dat pouze na úrovni krajů, což je pro náš cíl postačující. Nadregionální význam VŠ jsme hodnotili podle podílu studentů z jiných krajů na celkovém počtu studujících (dojížďka), neboť hodnocení podle vyjížďky, tj. podílu studujících v jiném kraji na celkovém počtu studentů bydlících v daném kraji, je více ovlivněno kapacitou VŠ. Výsledky shrnuje tabulka 4. Kraje jsou řazeny podle geografické polohy a rozděleny na české a moravské, aby více vynikly jejich vzájemné vztahy na základě polohy. Intenzita vazeb je zvýrazněna při podílu dojížďky nad 7 %. Diagonála ukazuje, jaký podíl studujících bydlí ve stejném kraji. Praha se vyznačuje vcelku rovnoměrným podílem všech krajů na počtu studujících. Z dalších českých měst Plzeň potvrzuje svůj nadregionální význam, tj. více než 7-procentní podíl všech čtyř sousedních krajů a Prahy na počtu vysokoškolských studentů. V ostatních českých krajích kromě Karlovarského, kde je jen 923 studentů, tvoří území s vyšším podílem na dojíždějících nejvýše 3 sousední kraje. S výjimkou Středočeského a Karlovarského kraje tvoří pražští studenti v Plzni největší podíl ze všech krajů ČR. Dosavadní nadregionální význam vysokého školství v Plzni však nelze přeceňovat, neboť podíl studentů z ostatních krajů ČR je do 2 % kromě kraje Vysočina, kde je nabídka VŠ velmi omezená. Také podíl cizinců naznačuje menší nadregionální význam vysokých škol v Plzni, než je tomu ve východočeských nebo moravských metropolích. Je však nutné zdůraznit, že podíl cizinců velmi závisí na oborové nabídce. Nejvyšší podíl cizinců je na lékařských fakultách, kde zpravidla přesahuje 20 %. Také na Lékařské fakultě Plzeň UK v Praze studuje více cizinců než na ZČU v Plzni (400 a 260 cizinců). Tabulka 4: Studenti VŠ v akademickém roce 2005/06 podle škol a trvalého bydliště studentů podíl studentů (fyzické osoby) - občané ČR v tom s trvalým bydlištěm v kraji kraj sídla školy Studenti celkem Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Královéhradecký Moravskoslezský kraj neurčen bydlící v zahraničí cizinci ČR ,2 8,2 5,5 4,3 1,9 5,9 3,1 4,7 4,4 4,6 11,0 6,0 6,1 11,7 0,2 1,1 7,2 Hl. město Praha ,6 13,8 5,6 3,0 2,1 6,6 3,0 3,9 3,0 3,5 2,3 2,0 2,4 3,2 0,1 2,6 10,4 Středočeský ,7 36,2 0,6 1,4 1,1 1,4 6,1 4,2 0,6 0,9 0,5 0,7 0,3 0,3 33,8 2,5 Jihočeský ,1 7,8 53,4 6,9 1,9 2,4 1,1 1,6 2,2 10,2 3,4 0,9 1,0 1,4 0,5 0,1 1,1 Plzeňský ,3 8,9 11,3 42,0 8,4 9,1 1,7 1,5 1,1 2,1 0,9 0,5 0,6 0,8 0,1 3,6 Karlovarský ,7 6,9 3,1 8,0 47,3 10,3 2,6 1,5 1,7 0,9 1,0 0,4 0,8 1,4 0,2 2,1 Ústecký ,0 11,9 1,4 1,5 4,7 57,1 8,4 3,6 2,2 1,6 0,8 0,4 0,7 0,7 0,1 0,9 Liberecký ,0 13,3 1,2 0,9 1,0 10,6 36,2 13,0 4,0 2,3 1,7 2,6 0,9 1,7 0,0 5,5 Královéhradecký ,7 8,8 2,2 1,4 1,0 3,6 4,7 32,6 15,5 5,7 3,3 3,4 2,7 4,3 0,0 5,0 Pardubický ,1 9,3 2,3 1,4 1,0 3,6 4,1 18,0 31,6 6,3 4,2 4,7 3,2 4,3 0,1 1,7 Vysočina 688 1,3 6,0 3,6 0,1 0,6 0,6 2,5 5,5 69,9 6,8 1,2 0,7 1,0 0,1 Jihomoravský ,1 2,5 2,9 0,8 0,5 1,4 1,2 3,4 5,1 8,5 38,5 7,2 8,6 10,0 0,1 0,2 7,1 Olomoucký ,5 2,3 1,3 0,5 0,4 1,1 1,2 3,8 5,0 4,5 11,2 30,1 11,8 16,8 0,2 7,2 Zlínský ,4 1,9 0,7 0,3 0,2 0,6 0,4 1,1 1,6 2,4 17,0 10,6 47,5 5,2 0,3 6,7 Moravskoslezský ,0 0,9 0,6 0,2 0,3 3,7 0,4 1,0 1,7 0,9 4,6 10,9 9,0 59,8 0,3 4,6 Souhrn Plzeň z hlediska vysokého školství: si udržuje své postavení 4. města v rámci ČR, což odpovídá jejímu populačnímu významu, v posledních letech poněkud zaostává za Ostravou ve vývoji počtu studentů, ale zvětšuje svůj odstup od Olomouce, poskytuje širokou oborovou nabídku srovnatelnou s Ostravou; možnosti rozvoje lze spatřovat např. ve stavebnictví. Zdroj dat: Ústav pro informace ve vzdělávání - Výkonové ukazatele (www.uiv.cz/rubrika/98) Ing. Pavel BENEŠ Díky vysokým školám v Plzni je Plzeňský kraj: velmi autonomní ve vysokém školství, chybějící obory saturuje Praha, významný cílem dojížďky za vysokoškolským vzděláním pro všechny sousední kraje, také Praha se výrazně podílí na dojížďce do Plzně. čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 9

12 Trh práce v Plzeňském kraji v roce 2006 trh práce Aktuální nezaměstnanost I poslední čtvrtletí roku 2006 nadále potvrzovalo optimistické předpoklady vývoje trhu práce v Plzeňském kraji. Registrovaná míra nezaměstnanosti v Plzeňském kraji dosáhla v prosinci 2006 hodnoty 5,6 %, čímž meziročně poklesla o 0,8 procentního bodu. Pokračuje tak trend nastolený ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Z hlediska míry nezaměstnanosti podle pohlaví se stále potvrzuje pozitivní trend nižších hodnot oproti celostátnímu průměru. I nadále tyto hranice překračují pouze nezaměstnanost žen v okrese Klatovy, kde je navíc rovna průměru i nezaměstnanost mužů, a nezaměstnanost mužů v okrese Tachov. U obou okresů to navíc koresponduje s tím, že Tachov je již také celkově nad průměrem ČR, okres Klatovy pak na tomto průměru. V celém článku budou používány míry nezaměstnanosti, které vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí a které umožňují podrobnější rozbor. Na rozdíl od obecné míry nezaměstnanosti, kterou vykazuje Český statistický úřad a která je používána pro mezinárodní srovnání. Tabulka 1: Nezaměstnanost v okresech Plzeňského kraje (prosinec 2006) Počet uchazečů Míra nezaměstnanosti o zaměstnání Celkem Muži Ženy DO ,1 3,7 6,9 KT ,7 6,4 9,4 PM ,9 4,0 5,9 PJ ,0 3,3 4,9 PS ,1 4,0 6,6 RO ,5 3,8 7,6 TC ,0 7,2 8,9 PK ,6 4,6 6,9 ČR ,7 6,4 9,3 Zdroj: MPSV Okresy Plzeňského kraje stále drží poměrně stabilní pozici při srovnání s okresy v ostatních krajích ČR. Okres Plzeň-jih se již druhý kvartál drží na sedmém místě, přibližně na stejné úrovni s okresem České Budějovice. Okresy Plzeň-město, Plzeň-sever, Domažlice a Rokycany jsou na 11., 12., 13., resp. 17. místě mezi 77 okresy ČR. Zbylé okresy následují na 46. místě okres Klatovy a 49. Tachov. Oba tyto okresy zaznamenaly propad v pořadí (v září 40., resp. 42. místo), ve spojení s růstem na republikový průměr, resp. již nad něj. Meziroční srovnání Jak již bylo výše uvedeno meziroční srovnání míry nezaměstnanosti v Plzeňském kraji, při srovnání hodnot prosince 2005 a 2006, vykazuje pokles o 0,8 procentního bodu. V rámci krajů ČR se jedná o třetí nejnižší pokles po Praze a Libereckém kraji. To je způsobeno zejména nízkou výchozí mírou nezaměstnanosti v regionu, která již nemá potenciál tak významně klesat. Naopak kraje s vyšší nebo vysokou nezaměstnaností zaznamenaly větší pokles. Nejvyšší pád míry nezaměstnanosti registrovaly úřady práce v Olomouckém ( 1,7 procentního bodu), Ústeckém a Moravskoslezském kraji (oba 1,6 procentního bodu). Průměrný pokles v rámci celé ČR byl 1,2 procentního bodu. Při pohledu na jednotlivé okresy Plzeňského kraje lze zaznamenat poměrně významné rozdíly (viz Tabulka 2). Nejvíce pozitivní vývoj mezi prosincem 2005 a prosincem 2006 zaznamenaly okresy Rokycany a Domažlice, když se jejich pokles zastavil na hodnotě 1,3 procentního bodu. Zbylé okresy pak kopírovaly celokrajský průměr. Rozdílný je zdroj poklesu v jednotlivých okresech. Celkově totiž v Plzeňském kraji zaznamenala větší pokles míra nezaměstnanosti žen (-1,0 procentní bod), muži klesli méně (-0,8 procentního bodu). Nejvyšší rozdíl lze nalézt u okresu Tachov, kde nezaměstnanost mužů klesla pouze o 0,1 procentního bodu, zatímco míra nezaměstnanosti žen o 1,4 procentního bodu. Podobně vysoký rozdíl vykazuje i okres Plzeň-jih (-0,4 muži, -1,2 ženy). Opačný je výsledek v okrese Plzeň- Tabulka 2: Meziroční srovnání míry nezaměstnanosti v okresech Plzeňského kraje Srovnání Index 2006/2005 (%) Území Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Domažlice 6,5 5,1 8,3 5,1 3,7 6,9-1,3-1,3-1,4 78,5 72,5 83,1 Klatovy 8,6 7,2 10,5 7,7 6,4 9,4-0,8-0,8-1,1 89,5 88,9 89,5 Plzeň-město 5,5 4,6 6,6 4,9 4,0 5,9-0,7-0,6-0,7 89,1 87,0 89,4 Plzeň-jih 4,7 3,7 6,1 4,0 3,3 4,9-0,8-0,4-1,2 85,1 89,2 80,3 Plzeň-sever 5,8 4,8 7,1 5,1 4,0 6,6-0,7-0,8-0,5 87,9 83,3 93,0 Rokycany 6,8 5,1 9,1 5,5 3,8 7,6-1,3-1,3-1,5 80,9 74,5 83,5 Tachov 8,6 7,3 10,4 8,0 7,2 8,9-0,7-0,1-1,4 93,0 98,6 85,6 Plzeňský kraj 6,4 5,3 7,9 5,6 4,6 6,9-0,8-0,7-1,0 87,5 86,8 87,3 ČR 8,9 7,6 10,5 7,7 6,4 9,3-1,2-1,2-1,2 86,5 84,2 88,6 / 10 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

13 trh práce sever, kde muži klesli o 0,8 procentního bodu, kdežto ženy pouze o 0,5. Přesto výrazněji ovlivnil výsledek trhu práce v Plzeňském kraji v roce 2006 pokles míry nezaměstnanosti žen. V celostátním hledisku to pak lze doložit pořadím kraje, když celkově a u mužů má kraj třetí nejnižší nezaměstnanost v celé ČR, zatímco v případě míry nezaměstnanosti žen je na druhém místě (v obou případech za Prahou, celkově a u mužů je před ním ještě Středočeský kraj). Zajímavostí je, že míra nezaměstnanosti klesla ve všech krajích a okresech České republiky s jedinou výjimkou okresu Trutnov, kde byl zaznamenán růst o 0,1 procentního bodu. Tabulka 2 ovšem postihuje ještě meziroční srovnání v podobě indexu změny nezaměstnanosti. Zde jsou ještě zřetelnější rozdíly mezi jednotlivými okresy. Tento index opět potvrzuje, že pro pokles nezaměstnanosti měly klíčovou roli ženy v okrese Tachov a Plzni-jihu. Muži naopak významněji poklesli, a tudíž posílili celkové snížení v okrese, v okresu Plzni-severu, na Rokycansku a Domažlicku. V okresech Plzeň-město a Klatovy se na snižování míry nezaměstnanosti podílely obě skupiny stejně. Struktura nezaměstnanosti Struktura uchazečů o zaměstnání je dalším významným faktorem při deskripci a analýze trhu práce v území, tj. v našem případě v Plzeňském kraji. V tomto článku ji budeme popisovat ze tří základních pohledů. A to z hlediska věku, vzdělání a délky evidence na úřadu práce. Věková struktura registrovaných uchazečů o zaměstnání kopíruje demografickou strukturu Plzeňského kraje. Ukazuje se tak, že ani jedna z věkových skupin oproti ostatním nijak zásadněji netrpí problémem nezaměstnanosti, což platí i pro skupinu občanů nad 50 let. Jak sice ukazuje Graf 1 u skupiny let je rozdíl zřejmý, přesto ne takový, aby jasně potvrdil často zmiňované hypotézy o problematičnosti této skupiny. Ukazuje se tedy, že nezaměstnanost osob starších 50 let není v kraji přílišným problémem, byť může působit lokální obtíže v některých okresech. To by odpovídalo stavu poměrné naplněnosti trhu, který ve svých různých segmentech vykazuje podobné chování nezaměstnaných, jejichž určitá část nemá zájem se uplatnit na trhu práce. Graf 1: Srovnání věkové struktury obyvatel a nezaměstnaných v Plzeňském kraji Zásadní objev nepřináší ani zkoumání vzdělanostní struktury uchazečů o zaměstnání. Nejvyšší podíl mezi nezaměstnanými mají absolventi středních škol bez maturity, kteří tvoří více než 40 % všech nezaměstnaných. Následují s 31 % uchazeči se základním nebo žádným vzděláním. Téměř jednu čtvrtinu (23 %) pak tvoří uchazeči se středoškolským vzděláním s maturitou. Nejnižší podíl pak zastávají vysokoškolsky vzdělaní nezaměstnaní (4,1 %), kterých je přibližně 8 % v kraji. Potvrzuje se tedy, že se jedná o nejméně problematickou skupinu z hlediska trhu práce. Při pohledu do jednotlivých okresů lze zaznamenat nejrůznější, mnohdy spíše drobné, odchylky, které ale vycházejí ze zvýšených podílů dané vzdělanostní skupiny v dané populaci na daném území. Např. v Plzni je nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných uchazečů (7,2 %), zároveň ale tvoří přes 12 % populace. V okrese Plzeň-sever středoškoláci bez maturity tvoří 47 % uchazečů (nejvíce z celého kraje) a 44 % z populace. Tabulka 3: Rozdíl podílu uchazečů o zaměstnaní a podílu na populaci dle vzdělání v okresech Plzeňského kraje nejvyšší zákl. střední bez mat. střední s mat. VOŠ Domažlice 9,99-1,93-3,35-2,17-2,54 Klatovy 1,55 5,09-0,98-2,31-3,34 Plzeň-město 7,94 1,76-0,67-3,65-5,38 Plzeň-jih 2,07-1,38 2,22-2,06-0,85 Plzeň-sever 1,81 2,92-0,33-1,64-2,77 Rokycany 10,16 0,05-4,50-2,46-3,25 Tachov 0,16 7,33-2,36-2,04-3,10 Plzeňský kraj 6,18 1,84-1,71-2,59-3,71 Tabulka 3 ukazuje rozdíly mezi strukturou obyvatel a strukturou uchazečů o zaměstnání z hlediska vzdělání v jednotlivých okresech Plzeňského kraje. Z hodnot za Plzeňský kraj lze obecně konstatovat, že čím vyšší vzdělání, tím menší problém s uplatněním. Přesto lze i v tomto ukazateli najít rozdíly mezi jednotlivými okresy. Z tabulky je tak vidno, že lidé s nejvýše základním vzděláním tvoří problematickou skupinu zejména v okresech Domažlice a Rokycany. Naopak v okrese Tachov je podíl uchazečů s nejvýše základním vzděláním a podíl této skupiny na populaci prakticky totožný. To reflektuje situaci, kdy se na Tachovsku často lokalizuje jednoduchá výroba, která nepotřebuje žádnou větší kvalifikaci. Naopak je v okrese Tachov a dále ještě na Klatovsku problém s uplatněním vyučených. Středoškoláci s maturitou obecně nejsou problematickou skupinou z hlediska trhu práce, avšak na příkladu okresu Plzeň-jih je vidět, že tomu tak není vždy. Ani sousedství s Plzní, která výrazně přispívá k dobré situaci na trhu práce v okrese Plzeň-jih, nedokáže plně vyvážit nízkou nabídku zaměstnání pro kvalifikovanější sílu. Jednou z negativních podmínek může být i dostupnost v periferních oblastech okresu. Data o vzdělanostní struktuře jsou již z roku 2001, takže postupné změny nabídky vzdělávání se budou projevovat zejména u mladší populace. VŠ čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 11

14 trh práce Tabulka 4 obsahuje meziroční srovnání počtu nezaměstnaných absolventů vysokých škol, kteří nepřesáhli věkovou hranici 30 let. I když se jedná o malé absolutní hodnoty lze učinit jisté závěry. I v tomto ukazateli lze nalézt rozdíly mezi jednotlivými okresy Plzeňského kraje. Samotný kraj má při srovnání s celorepublikovým průměrem vykazuje mírně pozitivnější vývoj. Ve všech okresech Plzeňského kraje s výjimkou okresu Plzeňsever, došlo k poklesu počtu nezaměstnaných v této skupině. Značný pokles z hlediska indexu meziročního srovnání lze registrovat v okresech Tachov a Rokycany, kde je absolutní hodnota nejnižší. Pravděpodobně v těchto okresech není problém pro tuto skupinu najít práci. Při vykazování nezaměstnanosti uvádí MPSV také počet nezaměstnaných osob zdravotně postižených, které jsou evidovány na úřadu práce. Největší část této skupiny tvoří osoby částečně invalidní (77,9 % v Plzeňském kraji), menší pak osoby zdravotně znevýhodněné (21,4 %). Nejmenší skupinou, která se uchází v této kategorii o umístění na trhu práce jsou plně invalidní osoby, kterých je registrováno zanedbatelné množství (0,7 %). Z hlediska meziročního vývoje lze konstatovat, že počet nezaměstnaných osob se zdravotním postižením celkově klesl, avšak zvýšil se jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných. Potvrzuje se tak předpoklad o složitějším uplatnění těchto osob oproti jiným skupinám. V Plzeňském kraji se to daří ještě o něco méně, než v rámci celé republiky. Tabulka 4: Meziroční srovnání nezaměstnaných absolventů VŠ do 30 let v Plzeňském kraji Území Index 2006/2005 (%) Index 2006/2005 nez. celkem (%) Domažlice ,3 84,3 Klatovy ,1 87,8 Plzeň-město ,3 89,2 Plzeň-jih ,7 85,9 Plzeň-sever ,3 88,8 Rokycany ,1 83,2 Tachov ,5 89,4 Plzeňský kraj ,2 87,6 ČR ,7 87,9 Při meziokresním srovnání podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných lze sledovat zřetelné rozdíly mezi okresy (viz Tabulka 5). Nejnižší podíl těchto osob na celkovém počtu nezaměstnaných je v okresech Plzeň-sever a Klatovy, přesto lze u okresů Plzeň-sever a Klatovy sledovat v meziročním srovnání vůbec nejvyšší růst, tj. negativní vývoj. Naopak příliš se nedaří umisťovat osoby se zdravotním postižením v okresech Domažlice, Rokycany a Tachov, kde tato skupina tvoří více než pětinu nezaměstnaných. Tabulka 5: Meziroční srovnání podílu nezaměstnaných osob zdravotně postižených v Plzeňském kraji Území Index 2006/2005 (%) Domažlice 19,09 20,47 107,2 Klatovy 11,88 14,14 119,1 Plzeň-město 15,02 16,45 109,5 Plzeň-jih 14,65 17,06 116,4 Plzeň-sever 10,63 12,68 119,3 Rokycany 20,79 22,26 107,1 Tachov 19,96 21,25 106,5 Plzeňský kraj 15,37 17,08 111,1 ČR 14,76 15,90 107,8 Při pohledu na délku evidence uchazečů na úřadech práce se můžeme vrátit k fenoménu zaměstnávání žen na Tachovsku, kde za rok 2006 ubylo celkem 400 dlouhodobě nezaměstnaných žen. Ukazuje se tak, že nové investice v okrese absorbují i skupiny, které v jiných okresech Plzeňského kraje a zejména ostatních krajích ČR, ještě nebyly plně využity. K tomu mohla pozitivně přispět i změna legislativy, která mírně zpřísnila podmínky pro získávání podpory v nezaměstnanosti. Problémy s dlouhodobou nezaměstnaností, tj. registrací uchazečů delší než 12 měsíců, lze hledat zejména v okresech Tachov (41 % z uchazečů), Rokycany (41 %) a Domažlice (39 %). Naopak okres Plzeň-jih vykazuje pouze 29 %, Plzeň 31 % a Plzeň-sever 32 %. Graf 2: Struktura nezaměstnanosti podle délky evidence uchazečů (prosinec 2006) Volná místa V Plzeňském kraji bylo na konci roku 2006 registrováno celkem volných pracovních míst. V meziročním srovnání s koncem roku 2005 lze vysledovat jejich razantní nárůst, který mírně překračuje i nárůst republikový. V ČR se počet míst zvýšil o 79 %, v Plzeňském kraji o 82,5 %. Mezi okresy rostl počet volných pracovních míst nejvíce v okrese Plzeň-jih a na Rokycansku, kde se jejich počet zvýšil více než na dvojnásobek. Nejmenší růst naopak zaznamenal okres Domažlice, byť i zde se jedná o významné zvýšení (viz Tabulka 6). Při zkoumání trhu práce je velmi často užíván ukazatel počtu volných pracovních míst (VPM) na počet uchazečů registrovaných na úřadu práce v daném území. V Plzeňském kraji na konci roku 2006 připadalo 2,5 uchazeče na jedno pracovní místo. Kraj tak ve srovnání s ostatními regiony ČR obsadil hned druhé místo za Prahou (1,3). Opět se tedy ukazuje, že trh práce v Plzeňském kraji nedisponuje již dostatečnou nabídkou pracovních sil a tento nedostatek je řešen prostřednictvím zahraniční pracovní migrace. Při detailnějším pohledu na okresy Plzeňského kraje je možné zjistit, že je Plzeň v rámci srovnání s ostatními okresy ČR na pátém místě, přičemž vykazuje 1,3 uchazeče na jedno VPM. V Plzni tak je naplněn pracovní trh, resp. jedná se o strukturální nezaměstnanost, tudíž je zde nedostatek pracovních sil v některých profesích. Okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever se nacházejí na 12., resp. 13. místě v republice (3,0, resp. 3,1). Dále následují okres Domažlice na 17. místě (3,4), Klatovy na 24. místě (3,9), 33. Rokycany (4,7) a nejhorší okres Tachov na 58. místě (7,5). Průměr ČR je v tomto ukazateli na hodnotě 4,8. / 12 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

15 trh práce Tabulka 6: Počet uchazečů o zaměstnání na VPM podle vzdělání v Plzeňském kraji Území VPM 2005 VPM 2006 Index 2006/2005 (%) Celkem nejvyšší zákl. střední bez mat. střední s mat. Domažlice ,2 3,4 4,1 2,7 4,2 4,0 2,7 Klatovy ,8 3,9 3,9 3,4 5,4 8,0 4,7 Plzeň-město ,3 1,3 1,3 0,8 3,6 2,0 2,6 Plzeň-jih ,9 3,0 2,1 2,8 6,4 1,4 4,0 Plzeň-sever ,9 3,1 2,2 2,8 9,0-4,8 Rokycany ,5 4,7 6,6 3,4 6,0-5,5 Tachov ,1 7,0 7,4 6,0 10,1 8,0 6,8 Plzeňský kraj ,6 2,5 2,6 1,9 5,0 3,5 3,3 ČR ,1 4,9 3,1 6,6 7,2 7,4 3,7 VOŠ VŠ Výše zmíněný ukazatel, uchazečů o zaměstnání na VPM, je možné propočítat i z hlediska vzdělanostní struktury (viz Tabulka 6). Plzeňský kraj je ve všech vzdělanostních kategoriích pod celorepublikovým průměrem. Projevuje se to zejména u středoškoláků bez maturity, což odpovídá ekonomické základně Plzeňského kraje, tj. vyššímu podílu průmyslové výroby. Naopak nejmenší rozdíl je v kategorii vysokoškoláků, kde sice je kraj pod celostátním průměrem, avšak se ukazuje, že má určitý potenciál pro lokalizaci investic hledajících pracovníky s vyšší kvalifikací. Středoškolsky vzdělaní lidé bez maturity se nejlépe uplatňují v Plzni, kde je dokonce více volných pracovních míst, než uchazečů o zaměstnání v dané vzdělanostní skupině. Dálnice D5 a na ní navázané investice vytvořily lepší podmínky také pro méně kvalifikované v okresech Tachov a Domažlice. Naopak středoškolsky vzdělaní lidé s maturitou mají velké problémy zejména na Tachovsku a v okrese Plzeň-sever. Obecně lze konstatovat, že uplatnění takto vzdělaných uchazečů je v Plzeňském kraji nižší. Pohled na vysokoškoláky v okresech Tachov a Rokycany ve srovnání s nezaměstnaností absolventů VŠ do 30 let, kteří v dané skupině neměli s nezaměstnaností prakticky žádný problém, naznačuje, že ve zmiňovaných okresech je problematické uplatnit se pro starší vysokoškolsky vzdělané lidi, pro které není dostatek adekvátních pracovních příležitostí, popř. jsou upřednostňováni mladší uchazeči. Trh práce v Plzeňském kraji tak díky své stabilitě a naplněnosti bude pravděpodobně reagovat zvýšením ceny práce, což by mohlo významně oslabit konkurenceschopnost regionu. Z toho pak může vést složitá cesta přes posilování investic s přidanou hodnotou, které ovšem zároveň prověří kvalitu lidských zdrojů na trhu práce v Plzeňském kraji. Nedostatek pracovních sil již dnes velmi významně doplňuje zahraniční pracovní migrace. Nejmarkantněji je tento fenomén patrný v krajské metropoli. Cizinci na trhu práce zároveň brzdí možný prudší nárůst ceny práce. Shrnutí Plzeňský kraj je z hlediska míry nezaměstnanosti 3. mezi 14 kraji České republiky. Jeho registrovaná míra nezaměstnanosti, která je 5,6 % a meziroční pokles o 0,8 procentního bodu, ukazuje poměrně dobrou situace na trhu práce. Výrazně se zlepšuje situace v krajské metropoli, která posiluje svoji pozici v rámci kraje i ČR. Problematickými zůstávají i nadále okresy Tachov a Klatovy. Naopak okresy Plzeň-sever, Domažlice a Rokycany zaznamenaly v roce 2006 pozitivní trend. Věková struktura nezaměstnaných v Plzeňském kraji prakticky kopíruje strukturu populace. Při zkoumání vzdělanostní struktury nezaměstnaných v Plzeňském kraji lze obecně konstatovat, že čím vyšší vzdělání, tím menší problém s uplatněním. Přesto lze i v tomto ukazateli najít rozdíly mezi jednotlivými okresy. Absolventi VŠ do třiceti let věku nemají problém s uplatněním na trhu práce. V případě vysokoškoláků je horší situaci u starších uchazečů. Nezaměstnanost žen v Plzeňském kraji významněji poklesla, ukazuje se tak, že další vytváření pracovních míst dává příležitost i dlouhodobě nezaměstnaným ženám. Toto se týká zejména okresu Tachov. V jednotlivých okresech Plzeňského kraje se ukazují poměrně velké rozdíly u dlouhodobé nezaměstnanosti Plzeň-jih necelých 29 %, okresy Tachov a Rokycany téměř 41 % ze všech nezaměstnaných. Při srovnání věkové struktury obyvatel Plzeňského kraje a registrovaných uchazečů o zaměstnání dochází sice k mírnému navýšení starších 50 let u nezaměstnaných oproti obyvatelstvu, avšak rozdíl je téměř marginální. Při propočtu uchazečů na jedno VPM podle vzdělání se ukazuje, že v kraji nemají problém sehnat uplatnění zejména lidé se středoškolským vzděláním bez maturity. Situace na trhu práce v Plzeňském kraji je pozitivní i z hlediska volných pracovních míst, kterých je vzhledem k počtu uchazečů v kraji dostatek. Stejně jako v několika dalších ukazatelích se jako problematická může jevit hodnota okresu Tachov. Zdroj dat: MPSV ČR ČSÚ SLDB Mgr. Michal Vozobule čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 13

16 Třetí číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, Plzeň, Tel.: , Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu.

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva květen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva únor 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva květen 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva srpen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva červenec 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva červenec 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva červenec 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva duben 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva březen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červenec 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva březen 2014 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

PRACOVNÍ MIGRANTI V ČR obecné trendy

PRACOVNÍ MIGRANTI V ČR obecné trendy KONFERENCE PRACOVNÍ MIGRANTI V Č R V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE - současná situace a její implikace pro sociální a migrační politiku PARDUBICE 12.5.29 PRACOVNÍ MIGRANTI V ČR obecné trendy MILADA HORÁKOVÁ VUPSV-Praha

Více

Student and Career Institute

Student and Career Institute Nezaměstnanost v ČR listopad 2014 V listopadu celkový počet uchazečů o zaměstnání poklesl o 0,4 % na 517 508, počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o 2,0 % na 59 397 a podíl nezaměstnaných osob

Více

Student and Career Institute

Student and Career Institute Nezaměstnanost v ČR leden 2015 V lednu celkový počet uchazečů o zaměstnání vzrostl o 2,6 % na 556 191, počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o 6,0 % na 62 257 a podíl nezaměstnaných osob vzrostl

Více

STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2011

STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2011 STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2011 Praha 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2011 ISBN 978-80-7421-049-5 OBSAH 1. OBYVATELSTVO... 9 1.1 Složení obyvatelstva podle pohlaví

Více

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise Action 6.3.3 FREE - From Research to Enterprise No. 1CE028P1 STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 2 1 Název: Analýza lidských zdrojů: Podnikatelský inkubátor a Centrum transferu technologie při nově budovaném Technoparku

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2012

STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2012 STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2012 Praha 2013 Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2013 ISBN 978-80-7421-065-5 OBSAH Strana ÚVOD 7 1. OBYVATELSTVO 9 1.1 Složení obyvatelstva podle

Více

Praha - bytové prostory

Praha - bytové prostory Praha - bytové prostory Praha 1 Praha 2 Garsonka 3 750 000 13 000 2 770 000 12 000 Byt 2+1 6 900 000 19 000 4 100 000 15 000 Byt 3+1 10 100 000 21 000 5 200 000 16 000 Byt 4+1 11 500 000 35 000 7 000 000

Více

STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2013

STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2013 STATISTICKÁ ROČENKA Z OBLASTI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2013 Praha 2014 Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2014 ISBN 978-80-7421-075-4 OBSAH Strana ÚVOD 7 1. OBYVATELSTVO 9 1.1 Složení obyvatelstva podle

Více

Praha - bytové prostory

Praha - bytové prostory Praha - bytové prostory Praha 1 Praha 2 Garsonka 3 690 000 13 500 2 630 000 12 500 Byt 2+1 6 700 000 20 000 3 900 000 17 000 Byt 3+1 9 900 000 22 000 5 600 000 18 000 Byt 4+1 10 110 000 30 000 7 000 000

Více

CENOVÉ MAPY ČESKÉ REPUBLIKY

CENOVÉ MAPY ČESKÉ REPUBLIKY str. 60 CENOVÉ MAPY ČESKÉ REPUBLIKY Ústecký Liberecký Královéhradecký Karlovarský Praha Plzeňský Středočeský Jihočeský Pardubický Jihomoravský Zlínský BYTOVÉ PROSTORY Praha 1 Praha 2 PRODEJ PRONÁJEM PRODEJ

Více

Vývoj počtu pracovních sil v Plzeňském kraji

Vývoj počtu pracovních sil v Plzeňském kraji číslo 7 březen 2008 č t v r t l e t n í k o l i d e c h a p r á c i v P l z e ň s k é m k r a j i Vývoj počtu pracovních sil v Plzeňském kraji Přechod absolventů středních škol v Plzeňském kraji na vysoké

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Zlínského kraje 7,7 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 30 643. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013

Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor rozvoje a strategie regionální politiky Ústav územního rozvoje Úkol A.4.7./RP Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013 Ministerstvo pro místní

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Sociální složení obyvatelstva a nezaměstnanost VY_32_INOVACE_Z.1.09. PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014

Sociální složení obyvatelstva a nezaměstnanost VY_32_INOVACE_Z.1.09. PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

Trendy ve vývoji mezinárodních pracovních migrací v České republice. Milada Horáková

Trendy ve vývoji mezinárodních pracovních migrací v České republice. Milada Horáková Trendy ve vývoji mezinárodních pracovních migrací v České republice Milada Horáková červen 2002 Obsah Úvod 3 1. Trendy ve vývoji pobytu cizinců v ČR v letech 1993-2001 4 1.1. Vývoj pobytu cizincům v oblastech

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012 Tabulky: Tabulka 1: Vysočina - ubytovací kapacity... 3 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení - Kraje 212... 4 Tabulka 3: Počet hostů - Vysočina... 4 Tabulka 4: Počet hostů - Kraje... 6 Tabulka 5: Hosté

Více

SEZNAM ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY (VČETNĚ KRAJE), NA KTERÉ SE VZTAHUJE POVINNOST EVIDENCE V SYSTÉMU MONITORINGU BUDOV

SEZNAM ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY (VČETNĚ KRAJE), NA KTERÉ SE VZTAHUJE POVINNOST EVIDENCE V SYSTÉMU MONITORINGU BUDOV SEZNAM ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY (VČETNĚ KRAJE), NA KTERÉ SE VZTAHUJE POVINNOST EVIDENCE V SYSTÉMU MONITORINGU BUDOV podle 7 odst. 4 písm. e) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění Agentura

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů

Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů Z genderové analýzy vyplynulo hodnocení souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin se stanovenými cíly jednotlivých

Více

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic

Více

Sreality.cz. Další možnosti pro klienty s aktivací. Cena za každou další jednotku inzerce/den pro klienty s aktivací

Sreality.cz. Další možnosti pro klienty s aktivací. Cena za každou další jednotku inzerce/den pro klienty s aktivací Sreality.cz Další možnosti pro klienty s aktivací Cena za každou další jednotku inzerce/den pro klienty s aktivací Topování Developerský projekt 25 Kč/inzerát 5 Kč/den V rozmezí od do Koeficient 11 30

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2013 Výsledky průzkumu za rok 2013 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Výsledky odborné studie SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ KRAJŮ A KRAJSKÝCH MĚST ČR V LETECH 2008 AŽ 2012

Výsledky odborné studie SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ KRAJŮ A KRAJSKÝCH MĚST ČR V LETECH 2008 AŽ 2012 Výsledky odborné studie SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ KRAJŮ A KRAJSKÝCH MĚST ČR V LETECH AŽ 2012 Obsah Úvodní slovo... 4 Metodika a autorský tým... 5 Socioekonomický vývoj krajů a krajských měst... 6 Celkové

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí

Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí Stav 5-01, oddíl 094 za rok 2012 Statistická informace je sestavena

Více

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 Nina Dvořáková, Petra Špačková Na základě vzdělanostních poměrů je možné charakterizovat sociální, kulturní

Více

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Age structure of the population in districts of the Czech Republic and its changes relating demographic

Více

SROVNÁVACÍ ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V KRAJÍCH ČR

SROVNÁVACÍ ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V KRAJÍCH ČR SROVNÁVACÍ ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V KRAJÍCH ČR Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Tým zhotovitele: Ing. Filip Uhlík Lucie Ženíšková únor 2013 1 Obsah 1 Demografický vývoj

Více

Vývoj a prostorová diferenciace cen bytů v ČR. Michal Ovčáčík a Oldřich Sklenář

Vývoj a prostorová diferenciace cen bytů v ČR. Michal Ovčáčík a Oldřich Sklenář Vývoj a prostorová diferenciace cen bytů v ČR Michal Ovčáčík a Oldřich Sklenář Vývoj ceny bytů V ČR neexistuje oficiální index cen nemovitostí, proto je pohyb cen evidován podle cen uváděných v daňových

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

Vysoké školství Ústeckého kraje: několik námětů k diskusi

Vysoké školství Ústeckého kraje: několik námětů k diskusi Vysoké školství Ústeckého kraje: několik námětů k diskusi Výběr z úvodních analýz pro projekt Vyhodnocení stavu vysokého školství v Ústeckém kraji Mgr. Zdeňka Šímová, O projektu Projekt: Vyhodnocení stavu

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v červnu 2014. Úřad práce ČR Krajská pobočka Ve Zlíně. Čiperova 5182 760 42 Zlín

TISKOVÁ ZPRÁVA. Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v červnu 2014. Úřad práce ČR Krajská pobočka Ve Zlíně. Čiperova 5182 760 42 Zlín TISKOVÁ ZPRÁVA Úřad práce ČR Krajská pobočka Ve Zlíně Čiperova 5182 760 42 Zlín Zlín, 8. 7. 2014 Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v červnu 2014 Tel.: 950 175 411 Červnový vývoj na trhu práce bývá

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014. I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost...

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014. I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. Stav a vývoj zaměstnanosti... 7 2. Struktura zaměstnanosti

Více

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2012

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2012 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor podpory trhu práce Statistická ročenka trhu práce v České republice 212 Zpracovaly: Ing. Eva Procházková, Ing. Lucie Šebestová Praha, duben 213

Více

POČTY STUDENTŮ NA ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V AKADEMICKÉM ROCE 2003/2004 V KRAJÍCH

POČTY STUDENTŮ NA ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V AKADEMICKÉM ROCE 2003/2004 V KRAJÍCH POČTY STUDENTŮ NA ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V AKADEMICKÉM ROCE 2003/2004 V KRAJÍCH Škola Druh Studující Kraj Město školy celkem Občané ČR Cizinci Univerzita Karlova v Praze Ve 1) Hl. město Praha Praha 44

Více

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 Výchozí stav v roce 1989 Negativa Celková neefektivnost ekonomiky Nevhodná sektorová

Více

Sreality.cz. Zveřejnění inzerátu pro soukromé osoby. Zveřejnění inzerátu pro registrované klienty. Registrace. Realitní zpravodaj

Sreality.cz. Zveřejnění inzerátu pro soukromé osoby. Zveřejnění inzerátu pro registrované klienty. Registrace. Realitní zpravodaj Sreality.cz Zveřejnění inzerátu pro soukromé osoby Inzerát Topování 60 Kč/den 150 Kč/inzerát Platba za soukromou inzerci probíhá strháváním kreditu z Peněženky Seznam.cz (https://penezenka.seznam.cz).

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

MEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC

MEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC MEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC Kateřina Pojkarová 1 Anotace:Článek se věnuje železniční přepravě mezi kraji v České republice, se zaměřením na

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

Zájem o střední školy

Zájem o střední školy číslo 5 říjen 2007 č t v r t l e t n í k o l i d e c h a p r á c i v P l z e ň s k é m k r a j i Stabilita sítě základních škol Zájem o střední školy Kvalifikační potřeby zaměstnavatelů Regionální rozdíly

Více

Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách 2000-2012: Kde a co studují?

Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách 2000-2012: Kde a co studují? Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách 2000-2012: Kde a co studují? prosinec 2013 RPIC-ViP, s.r.o. Observatoř konkurenceschopnosti a trhu práce Moravskoslezského

Více

SISP - charakteristika výběrového souboru

SISP - charakteristika výběrového souboru SISP - charakteristika výběrového souboru Výběr osob ve Studii individuální spotřeby potravin reprezentuje populaci České republiky dle Výsledků sčítání lidu, domů a bytů, 21. Šetření se zúčastnilo 259

Více

ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO

ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO Březen 2011 OBSAH: 1. NEZAMĚSTNANOST... 3 1. 1 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI... 3 1. 2 STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI... 4 1. 3 UCHAZEČI

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR

Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR Zpracoval tým Obsah: Vývoj počtu cizích podnikatelů v ČR Porovnání cizích podnikatelů podle zemí, věkové struktury a jejich regionální působnosti v ČR Oborová struktura

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

Propozice soutěže. celostátní soutěž škol ve florbale

Propozice soutěže. celostátní soutěž škol ve florbale 2010 2011 Propozice soutěže celostátní soutěž škol ve florbale kategorie III. - 6. a 7. třída ZŠ IV. - 8. a 9. třída ZŠ + odpovídající ročníky víceletých gymnázií Praha, srpen 2010 Základní informace o

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci Měsíční statistická zpráva červenec 2014 Zpracoval: Ing. Petr Malkovský https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/liberec/statistiky Informace o nezaměstnanosti

Více

Projekce demografického vývoje do roku 2025. Vzdělávání cizinců. Spokojenost investorů s kvalitou lidských zdrojů. číslo 4.

Projekce demografického vývoje do roku 2025. Vzdělávání cizinců. Spokojenost investorů s kvalitou lidských zdrojů. číslo 4. číslo 4 červen 2007 č t v r t l e t n í k o l i d e c h a p r á c i v P l z e ň s k é m k r a j i Projekce demografického vývoje do roku 2025 Vzdělávání cizinců Spokojenost investorů s kvalitou lidských

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Cizinci v Plzeňském kraji. Výsledky přijímacího řízení pro akademický rok 2006/2007 na ZČU v Plzni. číslo 2. prosinec 2006

Cizinci v Plzeňském kraji. Výsledky přijímacího řízení pro akademický rok 2006/2007 na ZČU v Plzni. číslo 2. prosinec 2006 číslo 2 prosinec 2006 č t v r t l e t n í k o l i d e c h a p r á c i v P l z e ň s k é m k r a j i Cizinci v Plzeňském kraji Výsledky přijímacího řízení pro akademický rok 2006/2007 na ZČU v Plzni Spolufinancováno

Více

Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol.

Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol. Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol. Financováno z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České republiky a z rozpočtu Hlavního města Prahy P R O F I L Y K R A J Ů

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

VÝVOJ STAVEBNICTVÍ A BYTOVÉ VÝSTAVBY

VÝVOJ STAVEBNICTVÍ A BYTOVÉ VÝSTAVBY VÝVOJ STAVEBNICTVÍ A BYTOVÉ VÝSTAVBY Petra Cuřínová Tisková konference, ČSÚ Praha, 8. června 5 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 8, 8 Praha www.czso.cz STAVEBNICTVÍ V EVROPĚ Aktuálně 4, 7,9 STAVEBNICTVÍ

Více

CENY A NÁJEMNÉ RODINNÝCH DOMŮ. ZÁVISLOST CENY A NÁJEMNÉHO m 2 BYTU NA JEHO VELIKOSTI

CENY A NÁJEMNÉ RODINNÝCH DOMŮ. ZÁVISLOST CENY A NÁJEMNÉHO m 2 BYTU NA JEHO VELIKOSTI Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit WD - VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT - BYDLENÍ CENY A NÁJEMNÉ RODINNÝCH

Více

Činnost záchytných stanic v roce 2012. Activity of sobering-up stations in 2012

Činnost záchytných stanic v roce 2012. Activity of sobering-up stations in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 4. 6. 2013 16 Činnost záchytných v roce 2012 Activity of sobering-up stations in 2012 Souhrn Tato Aktuální informace

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Katedra demografie, Vysoká škola ekonomická v Praze. Ústav pro informace ve vzdělávání

Katedra demografie, Vysoká škola ekonomická v Praze. Ústav pro informace ve vzdělávání Katedra demografie, Vysoká škola ekonomická v Praze Ústav pro informace ve vzdělávání Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica Praha 2011 ISBN 978-80-245-1781-0 PROGNÓZA LIDSKÉHO KAPITÁLU

Více

Program rozvoje Plzeňského kraje 2014-2018. Odborná skupina LIDSKÉ ZDROJE

Program rozvoje Plzeňského kraje 2014-2018. Odborná skupina LIDSKÉ ZDROJE Program rozvoje Plzeňského kraje 2014-2018 Odborná skupina LIDSKÉ ZDROJE OBYVATELSTVO 12 000 Pohyb obyvatel Plzeňského kraje Populační vývoj 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0-2 000 Živě narození Zemřelí

Více

Výnosy z kmenových včelstev v kg Sektor Počet Počet včelstev. k 1.5. k 31.10. a 1 2 3 4 5 6 7. 12 13 14,62 0,538 190,0 7,00 Ostatní 11,67

Výnosy z kmenových včelstev v kg Sektor Počet Počet včelstev. k 1.5. k 31.10. a 1 2 3 4 5 6 7. 12 13 14,62 0,538 190,0 7,00 Ostatní 11,67 okres: Městský výbor Praha.. Sektor včelstev k.. k.. a,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, včelstev včelstev včelstev Vykoupeno medu v kg v r. kočujících kočovných vozů kočovných přívěsů, včelstev včelstev včelstev nad

Více

Program přednášky Obecné informace o Programu 1. Výzva pro Rodinné domy (2014) - Souhrn Nové výzvy pro rok 2015

Program přednášky Obecné informace o Programu 1. Výzva pro Rodinné domy (2014) - Souhrn Nové výzvy pro rok 2015 Program přednášky Obecné informace o Programu 1. Výzva pro Rodinné domy (2014) - Souhrn Nové výzvy pro rok 2015 2. Výzva pro Rodinné domy 1. Výzva pro Bytové domy v Praze Základní schéma administrace Výhled

Více

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor koncepcí trhu práce Statistická ročenka trhu práce v České republice 211 Zpracovaly: Ing. Eva Procházková, Ing. Lucie Šebestová Praha, únor 212

Více

Míra přerozdělování příjmů v ČR

Míra přerozdělování příjmů v ČR Míra přerozdělování příjmů v ČR Luboš Marek, Michal Vrabec Anotace V tomto článku počítají autoři hodnoty Giniho indexu v České republice. Tento index je spočítán nejprve za celou ČR, poté pro skupinu

Více

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011

SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011 SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011 Výsledky průzkumu za 1. až 4. čtvrtletí 2011 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná personálně poradenská

Více

Příloha 7a Prognózy - struktura 2G minuty (tisíce)

Příloha 7a Prognózy - struktura 2G minuty (tisíce) Příloha 7a Prognózy - struktura 2G minuty (tisíce) Rok Měsíc České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov

Více

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci české populace

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci české populace Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci české populace Martin LUX Petr SUNEGA Struktura prezentace Kontext k problému Návaznost na dříve řešený projekt

Více

Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR)

Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy potvrdily svůj význam v mezinárodním obchodu a nadále představují

Více

Společná tisková zpráva Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ZMĚNA VÝPOČTU UKAZATELE REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI

Společná tisková zpráva Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ZMĚNA VÝPOČTU UKAZATELE REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI Společná tisková zpráva Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ZMĚNA VÝPOČTU UKAZATELE REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI Praha, 7. 11. 2012 - Ministerstvo práce a sociálních věcí

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

Audit návštěvnosti internetu

Audit návštěvnosti internetu 1 Audit návštěvnosti internetu Trendy v návštěvnosti internetu leden 2009 únor 2011 www.netmonitor.cz www.spir.cz 2 Trendy v návštěvnosti internetu Více než polovina (57 %) české populace je na internetu

Více

Vstupní dotazník-portfolium potenciální pracovní kariéry

Vstupní dotazník-portfolium potenciální pracovní kariéry Vstupní dotazník-portfolium potenciální pracovní kariéry Osobní údaje Jméno Příjmení Bydliště (obec) Věk Natálie Jablonská Sušice 34 let Vzdělávací a studijní kariéra Uveďte požadovaný údaj Uveďte rok

Více

Migrující zahraniční pracovníci postoj a zkušenosti českých zaměstnavatelů

Migrující zahraniční pracovníci postoj a zkušenosti českých zaměstnavatelů 1 Migrující zahraniční pracovníci postoj a zkušenosti českých zaměstnavatelů Globalizace, příznivý ekonomický rozvoj a zvýšená mobilita pracovních sil v EU znamenala pro Českou republiku v uplynulých letech

Více