NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SICKNESS INSURANCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SICKNESS INSURANCE"

Transkript

1 Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra: Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky Studijní program: Sociální práce Studijní obor (kombinace): Sociální pracovník NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SICKNESS INSURANCE Bakalářská práce: 08 FP KSS 3015 Autor: Martina JURUSOVÁ (REZKOVÁ) Podpis: Adresa: Horní Libchava Horní Libchava Vedoucí práce: Doc. Ing. Jiří Vacek, CSc. Konzultant: Počet stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh CD V Liberci dne:

2

3

4 Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce. V Liberci dne: Martina Jurusová

5 Poděkování Děkuji Doc. Ing. Jiřímu Vackovi, CSc. za odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Děkuji také všem odborným pracovnicím z Okresní správy sociálního zabezpečení Česká Lípa, které jsem v souvislosti s touto prací požádala o spolupráci.

6 Název bakalářské práce: Název bakalářské práce: Název bakalářské práce: NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SICKNESS INSURANCE DIE KRANKENVERSICHERUNG Jméno a příjmení autora: Martina Jurusová Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2008/2009 Vedoucí bakalářské práce: Doc. Ing. Jiří Vacek, CSc. Resumé: V bakalářské práci je zpracována problematika provádění nemocenského pojištění zaměstnanců malých organizací, kterou se zabývají okresní správy sociálního zabezpečení. Cílem bylo zjistit, zda při provádění nemocenského pojištění dochází ke zneužívání dávek nemocenského pojištění a jaké jsou jeho možné příčiny. Práce je složena z teoretické části, ve které se čtenář seznámí se základními informacemi z oblasti nemocenského pojištění. Jsou zde popsány základní údaje o dávkách nemocenského pojištění, podmínky pro vznik nároků na tyto dávky, výše a doba jejich poskytování. Ve druhé části této práce, v praktické části, byly na základě studia spisové dokumentace a rozhovoru s pracovníky okresní správy sociálního zabezpečení ověřovány předpokládané skutečnosti. Na základě studia spisové dokumentace, 300 dávkových listů zaměstnanců malých organizací na oddělení nemocenského pojištění a dalších dokumentů, které byly při průzkumu využity, a na základě odpovědí dotazovaných pracovníků oddělení nemocenského pojištění a oddělení kontroly lze pouze konstatovat, že pravděpodobně dochází k cíleným vznikům nemocenského pojištění a následně k výplatě dávek nemocenského pojištění nemocenského a peněžité pomoci v mateřství. Tyto skutečnosti však nejsou prokazatelné a nelze je žádným způsobem postihnout. Klíčová slova: nemocenské pojištění, dávky nemocenského pojištění, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, organizace, malé organizace, fyzické osoby, právnické osoby, vyměřovací základ, okresní správa sociálního zabezpečení, průzkum, rozhovor.

7 Summary: This bachelor s dissertation deals with the area of the realisation of employee sickness insurance in small organisations, which concerns the district social security administrations. The aim was to ascertain whether any abuse of sickness insurance benefits occurs during the realisation of the sickness insurance and the possible causes for this. The work consists of a theoretical section, in which the reader is provided with the basic information concerning the area of sickness insurance. This section sets out the basic information concerning sickness insurance benefits, the conditions for the establishment of an entitlement to these benefits and the amount and period of their provision. The second part of this work, the practical section, contains the verification of the expected facts ascertained from a study of the file documentation and conversations with the employees at the District Social Security Administration. Upon the basis of the study of the file documentation, 300 benefit contribution forms from employees of small organisations at the Sickness Insurance Department and further documents which were used in the research and upon the basis of the answers of the employees from the Sickness Insurance Department and the Quality Department, it is only possible to state that targeted cases of sickness insurance and the subsequent payment of sickness insurance benefit (sickness benefit and monetary assistance in maternity) probably do occur. These facts are not, however, demonstrable and cannot be influenced in any way. Key words: Sickness insurance, sickness insurance benefits, sick pay, monetary assistance in maternity, organisation, small organisation, physical entity, legal entity, the assessment base, the District Social Security Administration, research, interview. Zusammenfassung: In der Bakkalaureusarbeit wird die Problematik der Durchführung der Krankenversicherung der Arbeitnehmer kleiner Organisationen verarbeitet, mit der sich die Kreisverwaltung der Sozialversicherung beschäftigt. Das Ziel war festzustellen, ob bei der Durchführung der Krankenversicherung zum Missbrauch von den Leistungen der Krankenversicherung kommt und seine möglichen Ursachen. Die Arbeit besteht aus einem theoretischen Teil, in dem der Leser die Grundinformationen aus dem Gebiet der Krankenversicherung kennen lernt. Hier werden die Grundangaben von den Leistungen der Krankenversicherung, die Bedingungen für die Entstehung der Ansprüche auf diese Leistungen, die Größe und die Zeit ihrer

8 Gewährleistung beschrieben. Im zweiten Teil von dieser Arbeit, im praktischen Teil, wurden auf Grund vom Studiums der Schriftdokumentation und der Gespräche mit den Mitarbeitern der Kreisverwaltung der Sozialversicherung die vermuteten Tatsachen beglaubigt. Auf Grund vom Studium der Schriftdokumentation, 300 Leistungsblättern der Arbeitnehmer kleiner Organisationen in der Abteilung der Krankenversicherung und weiterer Dokumente, die bei der Erforschung ausgenutzt wurden, und auf Grund von den Antworten der befragten Mitarbeiter der Abteilung für die Krankenversicherung und für die Abteilung der Kontrolle ist nur festzustellen, dass wahrscheinlich zu gezielten Ansprüchen der Krankenversicherung und gefolgt zu der Auszahlung der Leistungen von der Krankenversicherung des Krankengeldes und der Geldhilfe in der Mutterschaft kommt. Diese Tatsachen sind aber nicht zu beweisen und man kann sie auf keinen Fall erfassen. Schlüsselwörter: Die Krankenversicherung, die Leistungen der Krankenversicherung, das Krankengeld, die Geldhilfe in der Mutterschaft, Organisationen, kleine Organisationen, die natürliche Person, die juristische Person, die veranlagene Grundlage, die Kreisverwaltung der Sozialleistung, die Erforschung, das Gespräch.

9 Obsah 1 Úvod Teoretická část Nemocenské pojištění Historie nemocenského pojištění Právní normy Účast na nemocenském pojištění Okruh pojištěných osob Přehled dávek nemocenského pojištění Nemocenské Doba poskytování nemocenského Výše nemocenského Peněžitá pomoc v mateřství Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství Výše peněžité pomoci v mateřství Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Doba poskytování vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství Podpora při ošetřování člena rodiny Poskytování podpory při ošetřování člena rodiny Výše podpory při ošetřování člena rodiny Vznik nároku, ochranná lhůta Zneužívání dávek a trestní zákon Povinnosti zaměstnavatele v nemocenském pojištění Zákon č. 187/2006 Sb. v platném znění od Praktická část Cíl praktické části a předpoklady Použité metody Studium spisové dokumentace Rozhovor Popis prostředí Popis zkoumaného vzorku Získaná data a jejich interpretace Data získaná studiem spisové dokumentace Shrnutí Data získaná rozhovorem Shrnutí Závěr Použité informační zdroje Přílohy

10 1 Úvod Nemocenské pojištění má v českých zemích dlouhou tradici a po dobu své existence procházelo značnými změnami. Především v posledních letech dochází k významným změnám právních norem, které upravují oblast nemocenského pojištění. Orientovat se v těchto změnách je velice náročné, ale přesto je třeba se seznamovat se všemi změnami, které v současné době probíhají. Bakalářská práce vychází z právní legislativy platné do Oblast nemocenského pojištění v České republice spadá do kompetence České správy sociálního zabezpečení. Do nemocenské pojištění zaměstnanců organizací zabezpečovali zaměstnavatelé, zaměstnancům malých organizací příslušné městské/okresní správy sociálního zabezpečení. Od vstoupil v platnost již dvakrát odložený zákon číslo 187/2006 Sb. v platném znění a provádění nemocenského pojištění přešlo plně do kompetence České správy sociálního zabezpečení. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Osoby samostatně výdělečně činné mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně. Hlavním úkolem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamžiku, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda dochází ke zneužívání dávek nemocenského pojištění a v kladném případě popsat míru a příčiny zneužívání těchto dávek zaměstnanci malých organizací. Na počátku práce se čtenář seznámí s legislativní úpravou a důležitými termíny v oblasti nemocenského pojištění. V teoretické části jsou popsány jednotlivé dávky nemocenského pojištění, jejich výše a doba poskytování. Rovněž je v této části bakalářské práce krátké pojednání o trestnosti a možném postihu takovéhoto jednání, pokud je odhaleno a prokázáno. V praktické části bakalářské práce se seznámíme s jednotlivými případy, kdy dochází a v minulosti docházelo ke zneužívání dávek nemocenského pojištění zaměstnanci malých organizací. S případy, kde se mohlo o zneužití dávek nemocenského pojištění jednat, ale vzhledem k platné právní úpravě nebylo možné takové jednání prokázat. A dále se seznámíme s aktuální situací v této oblasti vzhledem k častým změnám v nemocenském pojištění. 10

11 V bakalářské práci se pojednává o pojištěncích malých organizací, a proto byli jako výzkumný vzorek vybráni pojištěnci malých organizací na úseku B při Okresní správě sociálního zabezpečení v České Lípě. 2 Teoretická část 2.1 Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění v České republice je státním pojištěním a jeho příjmy a výdaje jsou součástí příjmů a výdajů státního rozpočtu. Prostředky nemocenského pojištění se přerozdělují formou dávek za podmínek stanovených v právních předpisech. Je určeno pro ekonomicky činné občany, v některých případech může být dávka nemocenského pojištění poskytnuta též rodinným příslušníkům. Základní povinnosti organizací, malých organizací a zaměstnanců vymezuje zákon č. 582/1991 Sb. v platném znění o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a zákon č. 589/1992 Sb. v platném znění o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Podmínky nároku na jednotlivé druhy dávek nemocenského pojištění určuje zákon č. 54/1956 Sb. ve znění platném do o nemocenském pojištění a vyhláška číslo 165/1979 Sb. ve znění platném do o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění, které stanoví podmínky nároku na dávky některých skupin pracovníků, jimž ovšem v některých případech nenáleží všechny dávky nemocenského pojištění. Podmínky poskytování peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství jsou obsaženy v zákonu č. 88/1968 Sb. ve znění platném do o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění. K zákonu č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců se váže vyhláška číslo 143/1965 Sb. ve znění platném do o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, která se týká poskytování nemocenského při souběhu pojištění z několika zaměstnání, podpůrčí doby a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Řeší rovněž nároky z nemocenského pojištění při službě v ozbrojených silách, při vazbě a v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody. 1 Od se provádění nemocenského pojištění řídí zákonem č. 187/2006 Sb. v platném znění o nemocenském pojištění. 1 VYBÍHAL, V. a kol. Mzdové účetnictví praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1998, s

12 Nositelem nemocenského pojištění v České republice je Česká správa sociálního zabezpečení, pod niž spadají okresní, pražské a městské správy sociálního zabezpečení. Okresní, pražské a městské správy sociálního zabezpečení jsou příslušné k provádění nemocenského pojištění zaměstnancům malých organizací. Malou organizací se pro účely nemocenského pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance, maximálně však 25 zaměstnanců. Od jsou okresní, pražské a městské správy sociálního zabezpečení příslušné pro provádění nemocenského všech zaměstnavatelů, registrovaných na těchto správách. Česká správa sociální zabezpečení je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí. Byla ustanovena, s účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb. o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 144/1988 Sb. o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení fakticky vznikla sloučením Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev Historie nemocenského pojištění Nemocenské pojištění bylo v Čechách zavedeno v roce Principy, ze kterých se tehdy vycházelo, jsou stále aktuální. Všeobecnost pojištění nemocenského pojištění byli od počátku účastni dělníci a provozní úředníci zaměstnaní prakticky ve všech hospodářských odvětvích; Obligatornost pojištění nemocenské pojištění zaměstnanců mělo nucenou povahu, občané, na které se zákon vztahoval, byli pojištěni nezávisle na své vůli nebo na vůli svého zaměstnavatele; Solidarita v rámci systému byli pojištěnci, které nepostihla sociální událost (např. neonemocněli), solidární s pojištěnci, které sociální událost postihla; pojištěnci 2 ČSSZ, Vznik České správy sociálního zabezpečení [online]. [cit ]. Dostupné z: 12

13 s vyššími příjmy byli solidární s pojištěnci s příjmy nižšími; případně s pojištěnci bez příjmů; Obligatornost nároků nárok na dávky byl od počátku konstruován typicky jako obligatorní, tzn., že při splnění stanovených podmínek vznikl přímo ze zákona bez ohledu na vůli nositele pojištění. 3 V oblasti nemocenského pojištění došlo po roce 1989 k řadě závažných změn. Došlo k přenosu kompetencí v nemocenském pojištění z odborového hnutí na státní orgány, ke změně způsobu financování zavedením povinného nemocenského pojištění od (pro osoby samostatně výdělečně činné přitom od již není obligatorní). V systému nemocenského pojištění po přijetí zákona o státní sociální podpoře zůstaly pouze ty peněžité dávky, které jsou odvozeny z pracovních příjmů (nemocenské, podpory při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství). Pokud jde o ostatní dávky nemocenského pojištění (ať již peněžní či věcné), byly převzaty do jiných systémů dávky věcného charakteru (např. lázeňská péče) do systému zdravotního pojištění, dávky peněžité (např. přídavky na děti) do systému státních dávek Právní normy V České republice do existovali tři soustavy nemocenského pojištění, které se řídily zvláštními právními normami: nemocenské pojištění zaměstnanců, nemocenské pojištění příslušníku ozbrojených sil a nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných. Přehled právních norem: zákon číslo 54/1956 Sb. v platném znění o nemocenském pojištění zaměstnanců; zákon číslo 32/1957 Sb. v platném znění o nemocenské péči v ozbrojených silách; zákon číslo 88/1968 Sb. v platném znění o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění; zákon číslo100/1988 Sb. v platném znění o sociálním zabezpečení; zákon číslo 582/1991 Sb. v platném znění o organizaci a provádění sociálního zabezpečení; 3 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. přepracované a aktualizované vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007, s KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. přepracované a aktualizované vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007, s

14 zákon číslo 589/1992 Sb. v platném znění o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti; zákon číslo 187/2006 Sb. v platném znění o nemocenském pojištění; vyhláškou číslo 165/1979 Sb. v platném znění o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech; vyhláška číslo 143/1965 Sb. v platném znění o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění. 2.3 Účast na nemocenském pojištění Účast na nemocenském pojištění je vázána na určitou formu pracovní činnosti, která zakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Okruh pojištěných osob je stanoven zákonem. Pro vznik pojistného poměru je rozhodující den skutečného nástupu do práce. Pro vznik nároku na nemocenské není předepsána žádná čekací doba, takže zaměstnanec při vzniku pojistného poměru a splnění ostatních podmínek má nárok na nemocenském ihned při vzniku pracovní neschopnosti. 5 Za zaměstnance nebo pojištěnce označujeme osoby, které splňují podmínky účasti na nemocenském pojištění. Pracovněprávní vztahy se z hlediska nemocenského pojištění posuzují samostatně. Vykonává-li zaměstnanec zároveň více činností v různých pracovních vztazích, je z každého z nich účasten nemocenského pojištění při splnění ostatních zákonných podmínek účasti na nemocenském pojištění Okruh pojištěných osob Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců č. 54/1956 Sb. v platném znění uvádí podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění. Podle tohoto zákona jsou činní v České republice: 5 ŠUBRT, B. a kol. Abeceda mzdové účetní vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2005, s ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s

15 a) zaměstnanci v pracovním poměru; b) c) členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni; společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni; d) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti; e) soudci; f) g) h) členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění; poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu a poslanci Evropského parlamentu, zvolení na území České republiky; členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv; ch) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby; i) j) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu; osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě; k) studenti a žáci; l) státní zaměstnanci podle služebního zákona; m) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů. Za zaměstnance v pracovním poměru se též považují též osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, protože nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik. 7 7 ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s

16 Vojáci, příslušníci Policie ČR, příslušníci Vězeňské služby, příslušníci Celní správy a příslušníci Hasičského záchranného sboru jsou sice vyňati z nemocenského pojištění zaměstnanců, ale jsou nemocensky pojištěni podle zákona číslo 32/1957 Sb. o nemocenské péči v ozbrojených silách, v znění pozdějších předpisů. Z nemocenského pojištění jsou vyňati i zaměstnanci, kteří pracují pro zaměstnavatele, který nemá na území ČR sídlo. Zaměstnavatel má sídlo v ČR, pokud je zapsán v obchodním nebo jiném příslušném rejstříku, nebo je evidován příslušným orgánem, to platí i pro organizační složku zaměstnavatele, která má sídlo v cizině. 8 Od došlo v okruhu nemocensky pojištěných osob ke dvěma zásadním změnám. Od již nepatří do okruhu pojištěných osob studenti a žáci a dále společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovně právní vztah vykonávají práci, za kterou jsou odměňováni. Společníci a jednatelé a komanditisté budou účastni pouze důchodového pojištění při splnění zákonných podmínek. Nově jsou do okruhu nemocensky pojištěných osob zahrnuti příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace a vojáci z povolání. Nemocenské pojištění těchto osob ale i nadále provádějí služební orgány. 2.5 Přehled dávek nemocenského pojištění Nemocenské pojištění v České republice se člení: - nemocenské pojištění zaměstnanců; - nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných; - nemocenské pojištění osob ve služebním poměru (tento systém se nazývá nemocenskou péčí v ozbrojených silách). 9 Zaměstnancům se z nemocenského pojištění poskytují tyto dávky: 8 ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s PŘIB, J. a kol. Mateřská a rodičovská dovolená. 2. aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing a.s., 2003, s

17 - peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc); - vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství; - nemocenské; - podpora při ošetřování člena rodiny (od ošetřovné). Osobám samostatně výdělečně činným se poskytují tyto dávky: - peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc); - nemocenské. Pracovníkům ozbrojených sil se poskytují tyto dávky: - peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc); - vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství; - nemocenské; - příspěvek na pohřeb vojáka Nemocenské Pojištěnci, který je podle zvláštního předpisu uznán dočasně práce neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání (dále jen pracovní neschopnost ), náleží nemocenské. Nemocenské nenáleží za období trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které náleží zaměstnanci započitatelný příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je nemocenské poskytováno, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnanci náleží i za dobu pracovní neschopnosti, aniž v této době vykonával tuto činnost, za kterou mu náleží započitatelný příjem. Nemocenské dále nenáleží za období trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které po stanovenou dobu náleží zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu místo nemocenského započitatelný příjem. Započitatelným příjmem se rozumí mzda, plat a další příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení podle zvláštního zákona. Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Nemocenské tedy náleží zaměstnanci, zaměstnankyni, kteří byli uznáni práce neschopnými, jestliže: ve dni, od něhož byli uznáni práce neschopnými, jsou účastni nemocenského pojištění nebo v tento den trvá ještě ochranná lhůta; v době pracovní neschopnosti nepracují v tom zaměstnání, z něhož bylo nemocenské přiznáno; 17

18 nemají vyčerpanou podpůrčí dobu; si nepřivodili pracovní neschopnost v některém z případů uvedených v 24 zákona číslo 54/1956 Sb. v planém znění, které vylučují nárok na nemocenské. 10 Pokud dojde ke vzniku nároku na nemocenské z důvodu: a) úmyslného vylákání nemocenského, nebo b) zaviněné účasti ve rvačce, nebo c) bezprostředního následku své opilosti nebo zneužití omamných prostředků, nebo d) spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok, není nárok na výplatu nemocenského. 11 Pokud dojde ke vzniku pracovní neschopnost zaměstnance z některého z výše uvedených důvodů, nemá tento zaměstnanec po celou dobu trvání pracovní neschopnosti nárok na nemocenské. Nemocenské však může být dobrovolně přiznáno, a to na základě písemné žádosti o přiznání dávky dobrovolné, zaměstnance nebo jeho rodinných příslušníků. O žádosti rozhoduje příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Nemocenské ani ve snížené částce nemůže být přiznáno zaměstnanci, který nemá rodinné příslušníky a pracovní neschopnost si způsobil úmyslně. Jakmile uplatní za takovou dobu nárok na nemocenské, má se za to, že si způsobil pracovní neschopnost v úmyslu vylákat nemocenské Doba poskytování nemocenského Nemocenské je poskytováno od prvního kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti do skončení dočasné pracovní neschopnosti, nebo do uznání invalidity, nebo částečné invalidity. Nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku - podpůrčí doba -od počátku pracovní neschopnosti. Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí jednoroční podpůrčí doby, jestliže není možné na základě vyjádření příslušného orgánu očekávat lékařské posudkové komise, že zaměstnanec v krátké době nabude pracovní schopnosti. V tomto případě je však možné poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s Úplné znění č Ostrava-Hrabůvka: Sagit a.s., 2008, s ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s

19 Při nové pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem pracovní neschopnosti. Tato období se však nezapočtou: a) jestliže zaměstnání trvalo alespoň 6 měsíců od skončení poslední pracovní neschopnosti pro nemoc, nebo b) jestliže nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem, pracovnímu úrazu se klade na roveň nemoc z povolání podle předpisů o důchodovém pojištění. Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí období pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (nemocí z povolání). Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže je možno na základě vyjádření příslušného orgánu očekávat, že zaměstnanec v krátké době nabude pracovní schopnost, takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku po uplynutí podpůrčí doby. 14 Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 81 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 81 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce, toto omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání). Nemocenské se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání Výše nemocenského Výše nemocenského se vypočte z denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, dny, za které mu nenáleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby a dny po skončení zaměstnání. Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost. Jestliže pracovní neschopnost vznikla v období, kdy od vstupu zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních 14 Úplné znění č Ostrava-Hrabůvka: Sagit a.s., 2008, s Úplné znění č Ostrava-Hrabůvka: Sagit a.s., 2008, s

20 měsíců, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla. Jestliže zaměstnanec byl uznán práce neschopným v měsíci, v němž nastoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím tento kalendářní měsíc. Jestliže bude zaměstnanec uznán práce neschopným od toho dne, ve kterém nastoupil do zaměstnání, stanoví se denní vyměřovací základ ze započitatelného příjmu, kterého by pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v tom měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost. Stanovení nemocenského z pravděpodobného příjmu přichází v úvahu u zaměstnance, kterému vznikl nárok na dávku nemocenského pojištění v tom dni, ve kterém nastoupil do zaměstnání, a do konce měsíce již nepracoval. 16 Výše nemocenského za kalendářní den činí a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény; b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény; c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény. 17 Částka denního vyměřovacího základu se upraví pro výpočet nemocenského tak, že z částky do 550 Kč se počítá 90 %, z částky nad 550 do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 se nepřihlíží Peněžitá pomoc v mateřství Peněžitá pomoc v mateřství náleží ženám zaměstnankyním v posledním období před porodem a po dobu mateřství v době mateřské dovolené. V zákonem stanovených případech se peněžitá pomoc poskytuje také muži. Podmínkou vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství je současné splnění těchto skutečností: a) ke dni zahájení pobírání dávky musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ženě trvá ochranná lhůta z jejího dřívějšího nemocenského pojištění ještě počátkem šestého 16 ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s Úplné znění č Ostrava-Hrabůvka: Sagit a.s., 2008, s

21 týdne před očekávaným nebo skutečným dnem porodu anebo až do počátku tohoto týdne žena pobírala nemocenské z dřívějšího nemocenského pojištění; b) účast na nemocenském pojištění trvala alespoň po dobu 270 dnů v období posledních dvou let přede dnem porodu (čekací doba), v rámci dvou let se jednotlivé účasti na pojištění sčítají (doba 270 dnů nemusí být nepřetržitá), do této doby 270 dní se započítává také doba účasti na nemocenské péči v ozbrojených silách nebo nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, pobírání důchodu z důchodového pojištění, vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a pobírání nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství po zániku nemocenského pojištění. Čekací doba se zjišťuje vždy ke dni skutečného porodu, nikoli ke dni očekávaného porodu nebo nástupu na mateřskou dovolenou; c) těhotenství skončí porodem (za porod se přitom považuje takové ukončení těhotenství, při kterém bylo do matriky narozených zapsáno narozené dítě, proto i v případě narození mrtvého dítěte, které je zapsáno do matriky nejedná se tedy o potrat vzniká nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ovšem narození mrtvého dítěte má vliv na délku poskytování dávky); d) žena nevykonává dále výdělečnou činnost (nemá příjem z této činnosti). Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, za něž náleží ženě započitatelný příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je peněžitá pomoc poskytována, nebo nemocenské, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnankyni náleží i za dobu mateřské dovolené, aniž v této době vykonávala tuto činnosti, za niž jí náleží započitatelný příjem. 18 Pokud zaměstnankyně uplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více zaměstnání, musí v každém jednotlivém zaměstnání splnit zákonnou podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Pokud zaměstnání v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství netrvalo alespoň 270 kalendářních dnů, je možné započítat pro další zaměstnání jen doby účasti na nemocenském pojištění, které trvaly souběžně. 18 PŘIB, J. a kol. Mateřská a rodičovská dovolená. 2. aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing a.s., 2003, s

22 Ženě, která nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z důvodu, že nesplnila zákonnou podmínku účasti na nemocenském pojištění, náleží nemocenské od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Tuto ženu uzná lékař v souvislosti s těhotenstvím a porodem práce neschopnou, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, a ukončuje pracovní neschopnost uplynutím šestého týdne po porodu Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28 týdnů mateřské dovolené, a to od počátku šestého týdně před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, za které náleží zaměstnankyni započitatelný příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je peněžitá pomoc poskytována, nebo nemocenské, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnankyni náleží i za dobu mateřské dovolené, aniž v této době vykonávala tuto činnost, za kterou jí náleží započitatelný příjem. Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dolovené před porodem méně než šest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství až do uplynutí doby stanovené v předchozím odstavci. Vyčerpá-li však zaměstnankyně méně z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů z jiného důvodu, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství jen do uplynutí 22 týdnů ode dne porodu. Zaměstnankyně si sama určí, kdy nastoupí na peněžitou pomoc v mateřství. Může požádat o peněžitou pomoc v mateřství v rozmezí 6 týdnů před očekávaným dnem porodu až do 8 týdnů před tímto dnem. Výběr data přiznání výplaty peněžité pomoci v mateřství nemají: - ženy, uplatňující nárok na peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě; - ženy, uplatňující nárok na peněžitou pomoc v mateřství po skončení zaměstnání, avšak během doby, po kterou pobírají nemocenské; - studentky (studentky vysokých škol a žákyně středních škol). 19 Narodilo-li se ženě mrtvé dítě, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství po dobu 14 dnů. Jestliže dítě zemřelo v době, kdy ženě náleží peněžitá pomoc v mateřství, poskytuje se jí tato dávka ještě po dobu dvou týdnů ode dne úmrtí dítěte, ne však déle než do vyčerpání celkového nároku. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství ženě, která dítě porodila, 19 ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s

23 nemůže být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. Peněžitá pomoc v mateřství náleží v některých případech rovněž ženě, která není matkou dítěte. Peněžitá pomoc v mateřství náleží také zaměstnankyni, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu (soudu nebo orgánu péče o dítě, jde např. o svěření dítěte do neadopční péče, do pěstounské péče, do výchovy jiného občana nebo do poručenství podle zákona o rodině anebo o osvojení), nebo dítě, jehož matka zemřela. Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a způsob jejich stanovení se posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte. Peněžitá pomoc v mateřství se v těchto případech poskytuje zaměstnankyni ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se o dítě (děti) stará, nejdéle po dobu 22 týdnů, převzala-li jedno dítě, nebo po dobu 31 týdnů, převzala-li dvě nebo více dětí a stará se alespoň o dvě z těchto dětí. Dne nabyl účinnosti zákon č. 169/2005 Sb. v platném znění, kterým se mění zákon číslo 88/1968 Sb. o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon doplňuje nové ustanovení 13, kterým bylo rozšířeno poskytování peněžité pomoci zaměstnankyni nebo zaměstnanci, který převzal do trvalé péče dítě do 7 let věku, a to na základě rozhodnutí příslušného orgánu, či dítěte, jehož matka zemřela. Peněžitá pomoc podle 13 se poskytuje po dobu 22 týdnů ode dne převzetí dítěte, došlo-li k převzetí do 7 let věku. To znamená, že se poskytuje po dobu 22 týdnů i v případě, že dítě bude převzato do trvalé péče v den, ve kterém dovrší 7 let. Za převzaté dítě do trvalé péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu se považuje dítě, které bylo převzato do péče na základě: - rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče podle 45 zákona o rodině; - rozhodnutí soudu o osvojení dítěte; - rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče; - rozhodnutí soudu o stanovení fyzické osoby poručníkem, pokud poručník o dítě rovněž osobně pečuje; - rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí o svěření do péče budoucího osvojitele či osoby, která má zájem stát se pěstounem (tzv. neadopční a předpěstounská péče); - rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě. 23

24 Dnem převzetí dítěte je třeba rozumět den, kdy dítě bylo převzato na základě pravomocného rozhodnutí soudu, popř. jiného orgánu. Peněžitou pomoc nelze poskytovat za dobu, kdy žena (muž) o dítě fakticky pečovala předtím, než příslušné rozhodnutí nabylo právní moci (popř. vykonatelnosti), neboť v této době jí ještě nebylo dítě svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu. Peněžitou pomoc lze poskytovat při dřívějším faktickém převzetí dítěte až do dne právní moci příslušného rozhodnutí, popř. ode dne vykonatelnosti rozhodnutí, pokud rozhodnutí nabývá vykonatelnosti před právní mocí (u předběžného opatření. Poskytování peněžité pomoci v mateřství lze v některých případech přerušit. Bylo-li dítě převzato ze zdravotních důvodů do péče kojeneckého ústavu nebo jiného zdravotnického zařízení ústavní péče a zaměstnankyně zatím nastoupila do práce, přeruší se tímto nástupem poskytování peněžité pomoci v mateřství. Ode dne, kdy zaměstnankyně převzala dítě z ústavu opět do své péče a přestala proto pracovat, pokračuje se v poskytování peněžité pomoci v mateřství až do vyčerpání celkového nároku, ne však déle než do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku. Poskytování peněžité pomoci v mateřství lze se souhlasem příslušného orgánu (tj. okresní správy sociálního zabezpečení, resp. Pražské správy sociálního zabezpečení) přerušit s týmiž účinky také tehdy, pokud zaměstnankyně nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění (tj. onemocnění, které trvá déle než jeden měsíc), pro něž je neschopna práce, a muselo-li být dítě z tohoto důvodu převzato do péče kojeneckého ústavu anebo jiného zdravotnického zařízení ústavní péče, anebo do péče jiné osoby. Zaměstnankyni, která se přestala starat o narozené dítě, a toto dítě bylo proto svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, jakož i zaměstnankyni, jejíž dítě je v ústavní péči z jiných důvodů, než pro které se přerušuje poskytování peněžité pomoci v mateřství, nenáleží peněžitá pomoc v mateřství za dobu, po kterou o dítě nepečuje, tato doba se však započítává do celkové doby, po kterou by jí peněžitá pomoc v mateřství jinak náležela. 20 Dávka peněžité pomoci v mateřství se poskytuje na žádost pojištěnky, která ji uplatní prostřednictvím předepsaného tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství, který vystavuje ošetřující lékař. Pokud žena z vlastního rozhodnutí nastoupí na mateřskou dovolenou později než 6 týdnů před očekávaným dnem porodu, náleží jí peněžitá pomoc ode 20 PŘIB, J. a kol. Mateřská a rodičovská dovolená. 2. aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing a.s., 2003, s

25 dne porodu po dobu 22 týdnů po porodu, celková doba poskytování peněžité pomoci v mateřství však nesmí přesáhnout 28 týdnů. Ženě, která byla před nástupem na mateřskou dovolenou v pracovní neschopnosti, musí ošetřující lékař ukončit pracovní neschopnost k počátku šestého týdně před očekávaným dnem porodu, pokud žena nenastoupila mateřskou dovolenou dříve. Výkon činnosti v jiném zaměstnání než v zaměstnání, z něhož zaměstnankyně pobírá peněžitou pomoc v mateřství, nebrání poskytování peněžité pomoci v mateřství Výše peněžité pomoci v mateřství Výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví podle zákona o nemocenském pojištění. Denní vyměřovací základ se zjišťuje ke dni nástupu na mateřskou dovolenou. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 69 % denního vyměřovacího základu. Částka denního vyměřovacího základu do první redukční hranice se započítává pro peněžitou pomoc v mateřství plně, zatímco pro nemocenské jen ve výši 90 %. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží ženám, pokud vykonávaly práci, která je těhotným ženám zakázána, nebo práci, která ohrožuje jejich těhotenství. Z těchto důvodů jsou tyto ženy dočasně převedeny na jinou práci, při které však většinou dosahují nižšího výdělku, a proto je jim po tuto dobu poskytován z nemocenského pojištění vyrovnávací příspěvek. To platí obdobně i o matkách do konce devátého měsíce po porodu, pokud by se výjimečně po ukončení peněžité pomoci v mateřství vrátily do zaměstnání. Jako převedení na jinou práci se také posuzuje, i když nedochází ke změně druhu práce, taková úprava podmínek, která spočívá: - ve snížení normovaného výkonu práce, kterým se odstraní příčiny, na základě kterých je takový výkon práce zakázán těhotným matkám nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, nikoliv však ve zkrácení pracovního úvazku; 21 ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s

26 - ve zproštění výkonu některých pracovních činností z okruhu prací, které žena dosud vykonávala a to těch, které jsou zakázány těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství; - v přeložení ženy na jiné pracoviště (pracovní místo) z důvodu, že její dosavadní pracoviště patří mezi taková, která jsou zakázána těhotným ženám a matkám, nebo že dojíždění na dosavadní pracoviště ohrožuje podle lékařského posudku těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání; - v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu je zproštěna výkonu noční práce; - v poklesu jejího výdělku z důvodu převedení, a to bez jejího zavinění (má-li např. těhotná zaměstnankyně po převedení na jinou práci neomluvenou absenci nebo nevyužívá plně pracovní dobu, vyrovnávací příspěvek jí nenáleží) Doba poskytování vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství Tato dávka nemocenského pojištění - Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství - se poskytuje za kalendářní dny, v nichž byla pojištěnka převedena na jinou práci, mimo dny, po které trvaly stanovené důvody (jde o tzv. vyloučené dny). Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje nejdéle do nástupu na mateřskou dovolenou. Po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zaměstnankyně zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajícího na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Denní vyměřovací základ se stanoví podle zákona o nemocenském pojištění s tím, že se zjišťuje ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím. Průměr započitatelných příjmů zaměstnankyně připadající na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po jejím převedení na jinou práci se zjistí tak, že její 23 VYBÍHAL, V. a kol. Mzdové účetnictví praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1998, s PŘIB, J. a kol. Mateřská a rodičovská dovolená. 2. aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing a.s., 2003, s

27 započitatelný příjem v kalendářním měsíci se dělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci, s výjimkou dnů, po které a) trvala její pracovní neschopnost nebo karanténa podle zvláštních právních předpisů; b) ošetřovala (pečovala o) člena rodiny; c) měla omluvenou nepřítomnost v práci, za kterou jí nenáleží náhrada příjmu; d) měla neomluvenou nepřítomnost v práci Podpora při ošetřování člena rodiny Podpora při ošetřování člena rodiny, jedna z dávek nemocenského pojištění, která slouží k zabezpečení pojištěnce nebo pojištěnky, kteří museli zůstat doma a ošetřovat nemocného člena rodiny, nebo museli pečovat o zdravé dítě do věku 10 let. V ustanovení 25 zákona č. 54/1956 Sb. v platném znění, jsou uváděny čtyři různé důvody potřeby vzniku ošetřování člena rodiny. Jedná se o: onemocnění člena rodiny bez ohledu na jeho věk; uzavření dětského výchovného zařízení, v jehož péči dítě do 10 let jinak je, nebo školy, do které chodí, a to z nařízení příslušných úřadů; skutečnost, že dítěti ve věku do 10 let byla nařízena karanténa a z tohoto důvodu nemůže být v péči výchovného zařízení nebo docházet do školy; skutečnost, že osoba pečující o dítě do 10 let o něj pečovat nemůže, protože onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa. Nemůže-li žena, která jinak pečuje o dítě ve věku do 10 let, o něj pečovat, protože porodila, posuzuje se potřeba péče o toto dítě jako při onemocnění této ženy. Stejným způsobem se posuzuje též i ošetřování členky rodiny v době bezprostředně následující po jejím porodu. Podmínkou pro přiznání podpory při ošetřování člena rodiny je, že nemocný nebo zdravé dítě žije v domácnosti s pojištěncem, který o tuto dávku žádá. V tomto případě se příbuzenský vztah nevyžaduje. Pojem domácnost není v zákoně stanovena, a proto je třeba vycházet z vymezení tohoto pojmu v občanském zákoníku. Podle něj domácnost tvoří občané, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Žití v domácnosti tedy znamená, 25 ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s

28 že tyto osoby společně uhrazují výdaje na domácnost, anebo se na jejich čerpání podílejí. Toto soužití má být trvalé. Adresa bydliště může být pouze orientačním ukazatelem pro posuzování žití v domácnosti, nelze pouze na jejím základě rozhodnout, zda určité osoby žijí, či nežijí spolu v domácnosti. Splnění této podmínky se nevyžaduje pouze v případě ošetřování či péče o dítě ve věku do 10 let rodičem. V tomto případě je tedy tato podmínka nahrazena podmínkou příbuzenského vztahu. Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží za dny, za něž náleží zaměstnanci započitatelný příjem s výjimkou příjmů, které náleží i za dobu ošetřování, aniž v této době vykonával zaměstnání. Podpora při ošetřování člena rodiny rovněž nenáleží zaměstnanci, který je sám současně práce neschopným. Nemocenské má vždy přednost před podporou při ošetřování člena rodiny. Všem nemocensky pojištěným zaměstnancům však podpora při ošetřování člena rodiny niky nenáleží. Podpora při ošetřování člena rodiny ze zákona nenáleží: domáckým zaměstnancům; zaměstnancům na nepravidelnou výpomoc; členům družstev, společníkům, jednatelům s.r.o. a komandistům komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k tomuto družstvu, společnosti, ale vykonávají práci, za kterou jsou odměňováni; studentům a žákům; zaměstnancům, kteří jsou činní na základě dohody o pracovní činnosti; dobrovolným zaměstnancům pečovatelské služby; osobám se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění. 26 Nárok na výplatu podpory při ošetřování člena rodiny se uplatňuje na předepsaném tiskopise žádost o ošetřování člena rodiny, který vystavuje a potvrzuje lékař, pokud se potvrzuje ošetřování nemocného dítěte ve věku do deseti let nebo pokud se potvrzuje nezbytná potřeba ošetřování jinou osobou při onemocnění osoby starší deseti let nebo onemocnění osoby, která jinak pečuje o dítě, nebo trvání karantény. Při uplatňování nároku na podporu při ošetřování člena rodiny z důvodu uzavření výchovného zařízení z nařízení 26 VYBÍHAL, V. a kol. Mzdové účetnictví praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1998, s

29 příslušných orgánů, v jehož péči dítě jinak je, nebo školy, do které chodí, vystavuje a potvrzuje důvod péče dětské výchovné zařízení nebo škola Poskytování podpory při ošetřování člena rodiny Podpora při ošetřování člena rodiny náleží jako nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství od prvního dne potřeby ošetřování, pokud v něm zaměstnanec nepracoval. Rovněž nenáleží za kalendářní dny, v nichž zaměstnanec vykonával práci v tom zaměstnání, z něhož uplatňuje nárok na dávku. Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží ani za dny, v nichž je zaměstnanec uznán práce neschopným, i když na nemocenské nemá nárok. Dobu potřeby ošetřování vyznačí ošetřující lékař na tiskopise, kterým se nárok na výplatu dávky uplatňuje Žádost o ošetřování člena rodiny. Podpora při ošetřování člena rodiny náleží po dobu prvních devíti kalendářních dnů potřeby ošetřování a poskytuje se stejně jako nemocenské za kalendářní dny, včetně sobot i nedělí. U osamělých zaměstnanců náleží tato dávka až po dobu prvních 16 kalendářních dnů potřeby ošetřování, pokud mají v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky. Za osamělého zaměstnance považujeme zaměstnance svobodného, rozvedeného, ovdovělého nebo z jiných vážných důvodů osamělého, jestliže nežije s druhem, družkou. Za zaměstnance z jiných vážných důvodů osamělého se považuje i zaměstnanec, jehož manžel je např. ve výkonu trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok, anebo byl prohlášen za nezvěstného a byl u soudu podán návrh na prohlášení tohoto manžela za mrtvého podle 195 a následujících ustanovení občanského soudního řádu Výše podpory při ošetřování člena rodiny Denní dávka podpory při ošetřování člena rodiny za kalendářní den činí od prvního dne potřeby ošetřování 60 % z denního vyměřovacího základu. Rozhodným obdobím je tedy zpravidla 12 kalendářních měsíců předcházejících vzniku potřeby ošetřování. Denní vyměřovací základ se redukuje stejně jako pro výpočet nemocenského. Potřeba ošetřování se posuzuje z hlediska ošetřovaného, nikoliv podle toho, od kdy zaměstnanec začal ošetřovat. V průběhu jednoho případu potřeby ošetřování lze poskytnout podporu při ošetřování člena rodiny jen jednomu ošetřujícímu. 27 ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s

30 Za kalendářní den, v němž zaměstnanec odpracoval i jen část směny, podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží Vznik nároku, ochranná lhůta Ochranná lhůta je období po skončení zaměstnání (účasti na nemocenském pojištění). Ochranná lhůta má stejné důsledky v nemocenském pojištění, jako kdyby v ní trvala účast na nemocenském pojištění. Splní-li se v ochranné lhůtě všechny ostatní podmínky nároku na dávku, kromě účasti na nemocenském pojištění, na dávku je zákonný nárok a dávka musí být práce neschopnému, ošetřující osobě či těhotné ženě přiznána. 30 Dávky nemocenského pojištění náleží, jestliže se podmínky rozhodné pro jejich přiznání splnily v době pojištění podle tohoto zákona nebo sice po skončení pojištění, avšak ještě během doby, po kterou zaměstnanec pobírá nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny nebo peněžitou pomoc v mateřství, anebo jestliže se splnily v ochranné lhůtě. Podpora při ošetřování člena rodiny však z ochranné lhůty nenáleží. Ochranná lhůta činí 7 dnů od skončení zaměstnání, jestliže však zaměstnanec byl naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta šest měsíců. Vznikne-li v ochranné lhůtě znovu pojištění podle tohoto zákona, staví se běh ochranné lhůty po dobu trvání tohoto pojištění. Ochranná lhůta získaná novým pojištěním se připočítává k nevyčerpanému zbytku dřívější ochranné lhůty až do nejvyšší výměry 7 dnů. Vznikem pojištění, popřípadě zabezpečení podle jiných předpisů, ochranná lhůta zaniká. Vznikem účasti na důchodovém pojištění nebo nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných však ochranná lhůta nezaniká, pokud jde o nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství náležející z pojištění podle tohoto zákona, v tomto případě ochranná lhůta zaniká až dnem vzniku nároku na tyto dávky z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. 31 Poživatelům starobního důchodu neplyne ochranná lhůta ze zaměstnání, při kterém se mu současně poskytuje důchod v nezměněné výši. Dále ochranná lhůta neplyne pojištěncům ze 29 ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s Úplné znění č Ostrava Hrabůvka: Sagit a.s., 2008 s

31 zaměstnání, do kterého nastoupili za trvání svého základního zaměstnání (pracovního poměru) a ve kterém práci nevykonávají souběžně s prací v tomto základním zaměstnání, ale místo ní a z dočasného zaměstnání, do kterého zaměstnanci vstoupili po dobu své dovolené. Ochranná lhůta zaniká přiznáním starobního, nebo plného, či částečného invalidního důchodu, zaniká posledním dnem přede dnem, od něhož náleží výplata důchodu. Pokud jde však o nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ochranná lhůta nezaniká přiznáním částečného invalidního důchodu. 32 V minulosti činila ochranná lhůta 42 kalendářních dnů po skončení zaměstnání. 2.7 Zneužívání dávek a trestní zákon Pokud pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení při své činnosti zjistí nesrovnalosti v provádění a poskytování dávek nemocenského pojištění a mají-li na základě těchto zjištěných skutečností podezření ze spáchání trestného činu, jsou povinni tuto skutečnost oznámit příslušným orgánům státnímu zástupci nebo Policii České republiky. Oznámení lze provést písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Oznámení na podezření spáchání trestného činu musí především obsahovat stručný popis skutkové podstaty oznámení obsahující údaje o tom, kdy a ve které organizaci, malé organizaci byly příslušné skutečnosti zjištěny, koho se týkají, jakým způsobem ke zjištění příslušných skutečností došlo a o které skutečnosti se jedná. Oznamovací povinnost státním orgánům ukládá 8 zákona číslo 141/1961 Sb. v platném znění, který říká, že státní orgány jsou povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. 33 Ke spáchání trestného činu ve smyslu ustanovení 148 zákona číslo 141/1961 Sb. v platném znění Trestního řádu může dojít zejména v případě, kdy osoba - pojištěnec vyláká výhody fingovaným předstíráním skutečnosti, z nichž má vyplývat povinnost státu poskytnout pachateli bezdůvodné plnění, na které nemá podle zákona nárok. V každém jednotlivém případu, kdy je podezření, že se jedná o vylákání dávek nemocenského pojištění, je třeba, aby byl případ přešetřen a žadatel vyzván k předložení veškerých podkladů nutných pro posouzení 32 ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s Policie České republiky, Vybrané zákony ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 31

32 nároku na dávku včetně podkladů nutných k posouzení, zda vůbec vznikl pojistný poměr. V případě, že předložené doklady nebudou zcela bezvadné, nárok na dávku se neuzná, případně se rozhodne o neexistenci pojistného poměru. 2.8 Povinnosti zaměstnavatele v nemocenském pojištění Pokud dojde ke vzniku pracovního poměru, který založí účast na nemocenském pojištění, je zaměstnavatel povinen do osmi dnů ode dne zahájení pracovního vztahu přihlásit tohoto zaměstnance na předepsaném tiskopise k pojištění na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Jestliže se jedná o prvního zaměstnance, je zaměstnavatel povinen se přihlásit na předepsaném tiskopise do registru zaměstnavatelů příslušené okresní správy sociálního zabezpečení a to do osmi dnů ode dne svého vzniku. Rovněž je povinen tohoto zaměstnance do osmi dnů po skončení pracovního poměru z nemocenského pojištění odhlásit. Dále je zaměstnavatel povinen v den, který si určil pro výplatu mezd, odvést příslušné okresní správě sociálního zabezpečení pojistné. V tento den je povinen rovněž předložit přehled o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace, velká organizace, přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách. Od je zaměstnavatel povinen předložit přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách a odvést pojistné v období od 1. do 20. kalendářního dne v měsíci, jak ukládá zákon. Příslušnost okresních správ sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého pobytu u fyzických osob, u právnických osob se příslušnost řídí sídlem zaměstnavatele, které je uvedeno na dokladu opravňujícím k podnikání, např. výpis z obchodního rejstříku. 2.9 Zákon č. 187/2006 Sb. v platném znění od I nadále ze zákona náleží zaměstnancům účastným nemocenského pojištění tyto dávky: - nemocenské; - ošetřovné, (před podpora při ošetřování člena rodiny); - peněžitá pomoc v mateřství; - vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. K zásadní změně došlo u nemocenského, které vyplácí okresní správy sociálního zabezpečení vždy až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. I nadále je nemocenské vypláceno za dny kalendářní. 32

33 V období od 1. do 14. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatel vyplácí svému zaměstnanci náhradu mzdy. Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel od 4. pracovního dne a to pouze za dny pracovní. Ostatní dávky ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží pojištěncům od 1. dne vniku nároku na dávku. Všechny dávky nemocenského pojištění jsou vypláceny prostřednictvím okresních, pražských, městských správ sociálního zabezpečení. K výrazné změně došlo ve výši redukčních hranic. Do byly stanoveny pouze dvě redukční hranice, od jsou v nemocenském pojištění stanoveny tři redukční hranice. Tabulka č. 1 Přehled výše redukčních hranic pro výpočet dávek nemocenského pojištění Pro dávky vzniklé v r Redukční hranice Redukční hranice Redukční hranice K zásadním změnám v provádění nemocenského pojištění zaměstnanců v nové právní úpravě nedošlo. Nový zákon o nemocenském pojištění v mnohém převzal právní úpravu zákona č. 54/1956 Sb. ve znění platném do a zákona č 88/1968 Sb. ve znění platném do

34 3 Praktická část 3.1 Cíl praktické části a předpoklady Cílem praktické části je pomocí studia dokumentace zjistit četnost výskytu možného zneužívání dávek nemocenského pojištění vyplácených okresní správou sociálního zabezpečení zaměstnancům malých organizací. Zjištěné skutečnosti by bylo vhodné využít při připomínkování nových znění zákonů v oblasti sociálního pojištění. Okresní správy sociálního zabezpečení vždy zpracovávají připomínky k těmto novým předpisům, neboť v praxi provádějí nemocenské pojištění. Prostřednictvím získaných informací bude možné ověřit tyto předpoklady: 1. Lze předpokládat, že dochází ke zneužívání dávek nemocenského pojištění. 2. Lze předpokládat, že toto zneužívání dávek nemocenského pojištění umožňuje právní legislativa a je velice těžko právně prokazatelné a postihnutelné. 3.2 Použité metody K získání údajů v této práci byla použita metoda - studium spisové dokumentace. Jako další výzkumné metody bylo využito studium odborné literatury a rozhovor. Dále byly využity dlouholeté zkušenosti při provádění nemocenského pojištění. Pro získání doplňujících informací byla použita další metoda k získání informací rozhovor. Rozhovor byl veden s 16 zaměstnanci Okresní správy sociálního zabezpečení Česká Lípa. Těmto zaměstnancům bylo položeno 5 otázek, které se vztahují k tématu této práce. Otázky byly položeny pracovníkům oddělení nemocenského pojištění, kteří zpracovávání dávky a provádí jejich výplatu, a pracovníkům oddělení kontroly, kteří tyto dávky před jejich výplatou kontrolují Studium spisové dokumentace Jedná se o studium dokumentace nejčastěji výstup v papírové podobě, která poskytuje objektivní údaje o skutečnostech. Lze vycházet ze skutečnosti, že se jedná o tvrdá data data ověřitelná. 34

35 3.2.2 Rozhovor Rozhovor je metoda, která je používána v mnoha vědních oborech psychologii, pedagogice, sociologii, medicíně, žurnalistice a mnohých dalších. Nejčastěji se prostřednictvím této metody zjišťují názory, zkušenosti, postoje, zájmy, ale i přání, obavy, konflikty, problémy osobnosti. Velkým kladem je bezprostřední styk tazatele a tázaného Popis prostředí Okresní správa sociálního zabezpečení sídlí v okresním městě Česká Lípa, je podřízená České správě sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí. Česká správa sociálního zabezpečení byla ustavena, s účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení spravuje věci téměř 8 milionů pojištěnců. Vyplácí důchody a také dávky nemocenského pojištění, které jsou předmětem této práce. Okres Česká Lípa je okresním městem v Libereckém kraji, jehož sídlem je město Česká Lípa. Rozloha okresu je 1 137,05 km 2 s počtem obyvatel osob. V okrese Česká Lípa je 59 obcí, z tohoto 11 měst. Okresní správa sociálního zabezpečení Česká Lípa provádí k nemocenské pojištění pojištěncům. Z tohoto počtu zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným. Od okresní správy sociálního zabezpečení vyplácejí dávky nemocenského pojištění všem pojištěncům. Od se organizace dle nové platné legislativy přestaly dělit na velké organizace a malé organizace, a používá se jednotná terminologie - zaměstnavatelé. Prováděním nemocenského pojištění se na okresní správě sociálního zabezpečení zabývá oddělení nemocenského pojištění a oddělení osob samostatně výdělečně činných. Tato obě oddělení provádějí výplatu dávek nemocenského pojištění. Oddělení nemocenského pojištění 34 Švingalová, D. Kapitoly z psychologie 1. díl. 2. upravené vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005, s

36 - nemocenského, ošetřovného, peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, oddělení osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) nemocenského a peněžité pomoci v mateřství, jiné dávky OSVČ nenáleží. Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamžiku, kdy kvůli svému onemocnění, onemocnění dítěte nebo jiného člena rodiny či mateřství ztratí krátkodobě výdělek. Tabulka č. 2 Vývoj počtu pojištěnců za poslední 4 roky v okrese Česká Lípa Počet osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) Počet pojištěnců velkých organizací Počet pojištěnců malých organizací Celkový počet pojištěnců Stav vždy k daného roku Graf k tabulce č. 2 36

37 Tabulka č. 3 Vývoj počtu vyplacených dávek nemocenského pojištění OSSZ Česká Lípa za poslední 4 roky Počet dávek vyplacených osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) Počet dávek vyplacených zaměstnancům malých organizací (MO) Celkový počet vyplacených dávek Graf k tabulce č. 3 37

38 Tabulka č. 4 Vývoj objemu vyplacených dávek nemocenského pojištění OSSZ Česká Lípa za poslední 4 roky Objem vyplacených dávek osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) Objem vyplacených dávek zaměstnancům malých organizací (MO) Celkový objem vyplacených dávek na OSSZ Graf k tabulce č. 4 Pouze pro ilustraci je zde uveden objem vyplacených dávek nemocenského pojištění zaměstnancům velkých organizací, registrovaných při Okresní správě sociálního zabezpečení Česká Lípa v měsíci prosinci Celkem bylo evidováno zaměstnanců a byly jim vyplaceny dávky nemocenského pojištění v celkové výši Kč. 38

39 Tabulka č. 5 Maximální denní výše dávek nemocenského pojištění za poslední 4 roky, včetně maximální výše dávek od Nemocenské do 3 KD do 14 KD 386 od 15 KD 419 do 3 KD do 14 KD 408 od 15 KD 443 Peněžitá pomoc v do 3 KD do 14 KD 441 od 4 do 30 KD.384 od 31 do 60 KD..422 do 30 KD od 31 do 60 KD..857 od 15 KD 479 od 61 KD od 30.6.do 31.8 za prvních 30 KD 384 od 1.9. za první 3 KD 160 od 4. do 30 KD. 384 od 61 KD mateřství Ošetřování člena rodiny Oddělení nemocenského pojištění na Okresní správě sociálního zabezpečení Česká Lípa je rozděleno na dvě části. První část se zabývá samotnou evidencí práce neschopných, zde jsou do počítačových databází České správy sociálního zabezpečení ukládána všechna data z dokladů ošetřujících lékařů, zasílaných na okresní správu. Druhá část oddělení se zabývá samotným prováděním nemocenského pojištění a samotnou výplatou dávek nemocenského pojištění. Zde jsou sbírána a ukládána všechna data a informace o pojištěncích jak v papírové, tak v elektronické podobě. Pracovnicemi okresní správy jsou zde zakládány registry zaměstnavatelů, jejichž součástí jsou veškeré dokumenty vztahující se k činnosti zaměstnavatele. Součástí jsou i přihlášky a odhlášky zaměstnanců, pracovní smlouvy zaměstnanců, dohody o pracovní činnosti, zápočtové listy zaměstnanců, potvrzení o době evidence na úřadech práce těchto zaměstnanců, přehledy o vyměřovacích základech a pojistném. Zaměstnancům jsou vytvářeny tzv. dávkové listy, které slouží pro potřebu výplaty dávek. V dávkových listech jsou veškerá data potřebná pro výplatu, obsahují všechny důležité údaje, základní identifikační údaje o zaměstnavateli a o zaměstnanci. Např. druh pojistného poměru, datum vzniku a zániku pojistného poměru, údaje o pracovním úvazku, údaje o předchozích vyplacených dávkách, údaje o výši vyplacených dávek, údaje o době vyplacených dávek. Tyto dávkové listy jsou předmětem zkoumání této práce. 39

40 3.4 Popis zkoumaného vzorku Pro potřeby tohoto průzkumu bylo náhodně vybráno tři sta dávkových listů zaměstnanců malých organizací evidovaných na Okresní správě sociálního zabezpečení Česká Lípa na oddělení nemocenského pojištění. Byly vybrány pomocí počítačové sestavy, se zadaným výběrem zaměstnanců, jejichž pojistný poměr vznikl v období od do , dále byly použity počítačové sestavy vyplacených dávek v měsících březnu 2008 až červnu V dávkových listech jsou všechna potřebná data pro prováděné šetření. Jako doplňující informace byly použity údaje z registrů malých organizací data, kdy byly všechny potřebné doklady na okresní správu předloženy, zda byly zaměstnavatelem dodrženy všechny zákonem stanovené lhůty pro předkládání těchto dokladů. Rovněž byly k porovnání a prostudování vyhledány vyměřovací základy ostatních zaměstnanců v dané malé organizaci. 3.5 Získaná data a jejich interpretace Data byla získána studiem spisové dokumentace a na základě rozhovoru s pracovnicemi okresní správy sociálního zabezpečení Data získaná studiem spisové dokumentace V následující části práce jsou uvedena data, která byla získána prostudováním 300 dávkových listů zaměstnanců malých organizací. Tabulka č.5 Prostudované dávkové listy Počet prostudovaných dávkových listů Počet dávkových listů s nálezem Počet dávkových listů bez nálezu Procento dávkových listů s nálezem ze zkoumaného vzorku ,3% Z celkového počtu prostudovaných dávkových listů bylo ve 4 případech zjištěno následující: Ve všech případech byly dávky nemocenského pojištění vypláceny v souladu se zákonem o nemocenském pojištění. Všechny dávky byly zpracovány na oddělení nemocenského pojištění a následně zkontrolovány oddělením kontroly. Při jejich zpracování nebyly zjištěny žádné závady. 40

41 Ve třech případech je více než pravděpodobné, že byla založena malá organizace s cílem čerpání dávek nemocenského pojištění. Ve dvou z těchto případů se vždy jednalo o jediného zaměstnance této malé organizace. V obou případech se jednalo o právnickou osobu, podnikající na základě výpisu z obchodního rejstříku. Případ 1 Nejmenovaná malá organizace, právnická osoba, podnikající na základě výpisu z obchodního rejstříku, byla založena dne K tomu dni byl přihlášen jeden jediný zaměstnanec na základě pracovní smlouvy. Šetřením bylo zjištěno, že se současně jedná o jediného společníka a jednatele této právnické osoby. Organizace byla založena dne a tento zaměstnanec se stal práce neschopným ode dne Pracovní neschopnost tohoto zaměstnance trvala do Vyměřovací základ tohoto nejmenovaného zaměstnance činil za 4 pracovní dny Kč (příloha č. 1). Nemocenské dávky byly stanoveny v denní výši: od 4. do 30. kalendářního dne 384 Kč; od 31. do 60. kalendářního dne Kč; od 61. kalendářního dne 461 Kč. Jedná se tedy o maximální možnou výši dávek a celkem bylo na dávkách nemocenského pojištění vyplaceno Kč (příloha č. 2). Dalším podrobným šetřením bylo zjištěno, že tato malá organizace již byla v registru okresní správy sociálního zabezpečení evidována v minulosti, a to v období od do Jako zaměstnanec této organizace byl přihlášen k pojištění týž zaměstnanec jako v období od Jednalo se rovněž o pracovně právní vztah sepsaný na základě pracovní smlouvy. I v tomto období byl zaměstnanec uznán práce neschopným, a to ode dne , tedy desátým dnem po vstupu do zaměstnání. Tato pracovní neschopnost trvala do , na dávkách bylo vyplaceno za toto období, 83 kalendářních dní, celkem Kč (příloha č. 3). Vyměřovací základ, z něhož bylo nemocenské stanoveno, činil za 6 pracovních dní Kč (příloha č. 4). Posléze malá organice ukončila svou činnost, tohoto jediného zaměstnance odhlásila z pojištění. Případ 2 V následujícím případě je popsána situace další malé organizace, rovněž právnické osoby, jejíž činnost byla zahájena dne , přihlášením své jediné zaměstnankyně 41

42 k pojištění na základě pracovní smlouvy. Malá organizace zahájila svou činnost dnem , k tomuto datu byla i přihlášena tato zaměstnankyně. Dnem toto, je nutné znovu podotknout, jediná zaměstnankyně, nastoupila na peněžitou pomoc v mateřství. Tím, že na okresní správu sociálního zabezpečení doložila předchozí zápočtový list s dobou pojištění od do , splnila zákonnou podmínku 270 kalendářních dní účasti na nemocenském pojištění v období 2 let před skutečným dnem porodu. Nic tedy nebránilo výplatě této dávky. Za jeden odpracovaný den malá organizace pro výpočet dávky uvedla vyměřovací základ ve výši Kč (příloha č. 5). Z této částky byl tedy stanoven denní vyměřovací základ a z něj denní dávka ve výši 479 Kč, která činí 69% redukovaného denního vyměřovacího základu. V té době se jednalo o zákonem stanovenou maximální výši dávky. Tato pojištěnka se ke dni vzdala nároku na dávku peněžité pomoci v mateřství a oznámila, že nastupuje zpět do zaměstnání. Celkem bylo na peněžité pomoci vyplaceno ke dni Kč. V období od do pojištěnka pracovala, a poté byla ode dne uznána práce neschopnou. Pracovní neschopnost ke dni stále trvá a k tomuto dni bylo na nemocenském celkem vyplaceno Kč (příloha č. 6). Jiní zaměstnanci v této malé organizaci nebyli a nejsou přihlášeni k pojištění. Případ 3 Jako další je zde uváděn případ malé organizace, i zde se jedná o právnickou osobu, která zahájila svou činnost již k datu , k pojištění bylo přihlášeno po dobu činnosti této organizace 8 zaměstnanců, jejichž průměrný měsíční vyměřovací základ činil cca Kč. Ke dni byla přihlášena k pojištění na základě dohody o pracovní činnosti jako asistentka ředitele nejmenovaná zaměstnankyně, která byla dne uznána práce neschopnou. Tato pracovní neschopnost trvala do Na nemocenském bylo za toto období vyplaceno Kč. Dnem byla toto pojištěnka opět uznána práce neschopnou. Tato pracovní neschopnost trvala do Na nemocenském bylo vyplaceno celkem Kč. Tato pojištěnka vyčerpala při této pracovní neschopnosti jednoroční podpůrčí dobu a na základě její žádosti byla orgánem lékařské posudkové služby tato jednoroční podpůrčí doba prodloužena až do K tomuto datu byla pracovní neschopnost ukončena ošetřujícím lékařem. K témuž dni byl i pojistný poměr této zaměstnankyně u této malé organizace ukončen. 42

43 Na základě vyměřovacích základů uvedených zaměstnavatelem na přehledu o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace v měsíci květnu 2007 za 3 pracovní dny ve výši Kč (příloha č. 7), byly v obou případech pracovní neschopnosti stanoveny denní výše dávky následovně: od 1. do 3. kalendářního dne 160 Kč; od 4. do 14. kalendářního dne 441 Kč; od 15. kalendářního dne 479 Kč. Nemocenské bylo v obou případech vypláceno vždy v maximální výši dávky, kterou právní legislativa umožňovala. U této malé organizace tato nejmenovaná pojištěnka odpracovala celkem 15 dnů. A za období pracovní neschopnosti od do a od do bylo na nemocenském vyplaceno celkem Kč (příloha č. 8). Dále bylo zjištěno, že opět byla tato nejmenovaná osoba přihlášena k této malé organizaci ke dni , opět na základě dohody o pracovní činnosti, opět jako asistentka ředitele. Čtvrtým dnem trvání tohoto pracovního poměru byla opět uznána práce neschopnou, tedy od Tato pracovní neschopnost stále ke dni trvá. Za 3 pracovní dny byl zaměstnavatelem uveden na přehledu o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace vyměřovací základ pro výpočet nemocenského ve výši Kč (příloha č. 9). Denní výše dávky byla stanovena následovně: od 1. do 3. kalendářního dne 160 Kč; od 4. do 30. kalendářního dne 384 Kč; od 31. do 60. kalendářního dne Kč; od 61. kalendářního dne 461 Kč. I v tomto případě se jedná o maximální možnou výši dávek a k bylo této pojištěnce vyplaceno za tuto pracovní neschopnost celkem Kč, tedy za 87 kalendářních dní (příloha č. 10). Prostudováním registru malé organizace bylo zjištěno, že tato osoba zpracovává této malé organizaci účetní, daňovou a mzdovou agendu. Dále bylo zjištěno, že nejmenovaná osoba 43

44 byla rovněž přihlášena k pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná. Z této činnosti se však nepřihlásila k nemocenskému pojištění a nárok na nemocenské jí z této činnosti tak nenáležel. Účetní, daňová a mzdová agenda je touto osobou zpracovávána pro tuto firmu dodavatelsky. Zdravotní stav této nejmenované osoby jistě odůvodňoval trvání dočasné pracovní neschopnosti. Je však vždy s podivem, že právě v tomto období byla tato osoba přihlášena k pojištění vždy u téže malé organizace, na post asistentky ředitele, ke které má další vazby. A je velice zajímavé, že v mezidobí, kdy tato pojištěnka nebyla u této malé organizace přihlášena, nebyla přihlášena žádná jiná osoba do funkce asistenta/asistentky ředitele. Případ 4 Zde se jedná o malou organizaci fyzickou osobu podnikající na základě živnostenského listu. Tato organizace zahájila svou činnost dne , kdy přihlásila k pojištění první zaměstnankyni zaměstnankyni č. 1. Dále dne přihlásila svou druhou zaměstnankyni - zaměstnankyni č. 2., dne zaměstnankyni č. 3 a dne svou poslední zaměstnankyni zaměstnankyni č. 4. Přehled zaměstnankyň přihlášených k nemocenskému pojištění (příloha č. 11): zaměstnankyně č. 1 nástup dne , pracovní poměr ukončen dne ; zaměstnankyně č. 2 nástup dne ; zaměstnankyně č. 3 nástup dne ; zaměstnankyně č. 4 nástup dne Na základě sestav vyplacených dávek v březnu 2008, zpracovaných pro tento projekt, byla předmětem zkoumání zaměstnankyně, které nastoupila do zaměstnání dne zaměstnankyně č. 2. Tato zaměstnankyně nastoupila do zaměstnání tedy dne a již dne byla uznána práce neschopnou. Pracovní neschopnost byla vystavena ošetřujícím lékařem v souvislosti s těhotenstvím. Na základě stanoveného pravděpodobného dne porodu bylo zjištěno, že do tohoto zaměstnání nastoupila již těhotná, přibližně ve druhém měsíci těhotenství. Tato pracovní neschopnost trvala od do , na nemocenském bylo vyplaceno Kč. Od následujícího dne, dne , tato nejmenovaná zaměstnankyně nastoupila na peněžitou pomoc v mateřství, kterou čerpala do Na této dávce bylo vyplaceno Kč (příloha č. 12). 44

45 Nemocenské i peněžitá pomoc v mateřství byly stanoveny z vyměřovacího základu Kč (příloha č. 13), který byl zaměstnavatelkou uveden na přehledu o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace za 4 pracovní dny. Výše nemocenského byla stanovena následovně: od 1. do 3. kalendářního dne 160 Kč; od 4. do 14. kalendářního dne 441 Kč; od 15. kalendářního dne 479 Kč. Výše peněžité pomoci v mateřství činila za 1 kalendářní den 479 Kč. Jednalo se o maximální možné výše vyplacených dávek. Celkem bylo v tomto případě vyčerpáno na dávkách nemocenského pojištění Kč. Od tato pojištěnka čerpala rodičovský příspěvek. V listopadu dne nastoupila zpět do práce. Pracovní poměr stále trvá. Dítěti byl v té době 1 rok, narodilo se dne V měsíci listopadu 2008 činil vyměřovací základ této pojištěnky Kč byla opět uznána práce neschopnou v souvislosti s těhotenstvím, neschopnost trvala do Na nemocenském bylo vyplaceno Kč. Od tato pojištěnka nastupuje na druhou peněžitou pomoc v mateřství. Podrobným prostudováním dokumentace katastru malé organizace a dávkových listů ostatních zaměstnankyň, bylo zjištěno následující: zaměstnankyně č. 1 nastoupila do zaměstnání u této malé organizace dne tímto dnem byla založena i malá organizace, a již byla také uznána práce neschopnou a také v souvislosti s těhotenstvím. Do zaměstnání také nastupovala přibližně ve druhém měsíci těhotenství. Tato pracovní neschopnost trvala do a na nemocenském bylo vyplaceno Kč. Od následujícího dne, dne tato zaměstnankyně nastoupila na peněžitou pomoc v mateřství, kterou čerpala do , vyplaceno bylo Kč. Na těchto dávkách vyčerpala ze systému nemocenského pojištění Kč (příloha č. 14). I zde se jednalo o maximální možné výše dávek nemocenského pojištění. Výše těchto dávek byla stanovena z vyměřovacího základu Kč, 4 pracovní dny, který malá organizace uvedla na přehledu o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace (příloha č. 15). A dále bylo zjištěno, že i zaměstnankyně č. 4, která nastoupila do zaměstnání dne , byla uznána práce neschopnou ode dne (příloha č. 16). Tato pracovní neschopnost ke dni stále trvá. Nemocenské bylo stanoveno z vyměřovacího 45

46 základu Kč, kterého tato pojištěnka dosáhla za období od do (příloha č. 17). V tomto případě se nejedná o maximální možnou výši dávek. Pracovní neschopnost byla vystavena na gynekologii. Přesná diagnóza nebyla zjištěna. Je s podivem, že ze čtyř zaměstnankyň této malé organizace byly dvě krátce po přihlášení k nemocenskému pojištění uznány ošetřujícím lékařem práce neschopné v souvislosti s těhotenstvím a obě poté čerpaly peněžitou pomoc v mateřství. Bylo by možné, aby tato zaměstnavatelka, která podniká na základě živnostenského listu s oprávněními k podnikání Provádění účetnictví včetně administrativních prací, Činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence, Koupě a prodej, měla takovou smůlu a velice často při výběru nových zaměstnankyň dala přednost těhotným pojištěnkám? Jediná zaměstnankyně, která od svého přihlášení k této malé organizaci pracuje, je zaměstnankyně č. 3. Zaměstnankyně č. 2 a č. 3 toho času pobírají rodičovský příspěvek. Zaměstnankyně č. 4 je v tuto chvíli práce neschopná a pobírá nemocenské Shrnutí Lze konstatovat, že v ojedinělých případech dochází ke vzniku nemocenského pojištění a následně k výplatě dávek nemocenského pojištění nemocenského a peněžité pomoci v mateřství za zvláštních okolností. Nelze však žádnými zákonnými prostředky prokázat, že toto nemocenské pojištění vzniklo pouze za účelem pobírání těchto dávek, byť tomu určité skutečnosti, výše uvedené, nasvědčují. Malé organizace vedou veškeré zákonem předepsané evidence, mzdovou agendu, účetní agendu, daňovou agendu, ale i agendu nemocenského a důchodového pojištění. Předkládají potřebné, zákonem stanovené dokumenty, sepisují se zaměstnanci pracovní smlouvy, vyhotovují evidenční listy důchodového pojištění. V ostatních dvě stě devadesáti šesti dávkových listech zaměstnanců malých organizací nebyly nalezeny žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly možnému zneužití dávek nemocenského pojištění. Ze zjištěných skutečností nebylo možné zjistit a potvrdit příčinu zneužívání dávek nemocenského pojištění. Ale ji více než pravděpodobné, že hlavní důvod zneužití dávek, je získání finančních prostředků v době dočasné pracovní neschopnosti či mateřské dovolené. Nasvědčuje tomu také skutečnost, že tyto dávky jsou stanoveny skoro vždy z příjmu, z kterého jsou vypočteny dávky v maximální výši. 46

47 Ani v novém Zákoně o nemocenském pojištění, který vešel v platnost od , nejsou zakotveny žádné právní prostředky, které by řešily uvedené skutečnosti Data získaná rozhovorem Rozhovor byl veden s osmnácti zaměstnanci Okresní správy sociálního zabezpečení Česká Lípa. Otázky byly položeny jedenácti zaměstnancům oddělení nemocenského pojištění a sedmi zaměstnancům oddělení kontroly. Kladené otázky zněly následovně: Otázka č. 1 Kolik let pracujete na okresní správě sociálního zabezpečení? Vyhodnocení odpovědi: Z osmnácti dotazovaných osob jedenáct pracuje na oddělení nemocenského pojištění, sedm na oddělení kontroly. Z celkového počtu dotazovaných deset těchto osob pracuje na okresní správě sociálního zabzučení více jak patnáct let. Pět zaměstnankyň pracuje na okresní správě sociálního zabezpečení méně než 3 roky. Jedna z těchto zaměstnankyň zde pracuje méně než půl roku. Otázka č. 2 Pracujete po celou dobu trvání Vašeho pracovního poměru na Okresní správě sociálního zabezpečení Česká Lípa na oddělení nemocenského pojištění/oddělení kontroly? Pokud ne, jak dlouho pracujete na těchto odděleních? Vyhodnocení odpovědi: Devět zaměstnankyň z celkového počtu osmnácti pracuje po celou dobu svého zaměstnání na stejném oddělení. Jedná se o čtyři zaměstnankyně oddělení kontroly a o pět zaměstnankyň oddělení nemocenského pojištění. Ostatních devět zaměstnankyň bylo v době svého trvání pracovního poměru na okresní správě sociálního zabezpečení v průběhu let převedeno na tato oddělení, oddělení kontroly a oddělení nemocenského pojištění z jiných oddělení. Například byly převedeny z oddělení lékařské posudkové služby, z oddělení pojistného a účtárny dávek, z důchodového oddělení. Jedna zaměstnankyně byla nejprve převedena z oddělení lékařské posudkové služby na oddělení kontroly a poté na oddělení nemocenského pojištění, kde nyní 47

48 pracuje. Tři zaměstnankyně byly převedeny z oddělení nemocenského pojištění na oddělení kontroly. Otázka č. 3 Myslíte si, že by mohlo docházet v určitých případech ke zneužívání dávek nemocenského pojištění, které jsou vypláceny prostřednictvím okresních správ sociálního zabezpečení zaměstnancům malých organizací? Vyhodnocení odpovědi: Před odpovědí na tuto otázku se většina dotazovaných rozmýšlela. Zaměstnankyně, které pracují na oddělení kontroly a na oddělení nemocenského pojištění méně než 3 roky, jednalo se o pět zaměstnankyň, jedna z tohoto počtu dokonce méně než půl roku, odpověděly, že ještě nemají takový dostatek zkušeností, aby mohly na tuto otázku dát relevantní odpověď. Ostatní odpověděly, že v určitých situacích by se jistě mohlo hovořit o zneužití výplaty dávek nemocenského pojištění. Ale toto zneužití není možné žádným způsobem prokázat. Otázka č. 4 Pokud ano, za jakých situací k takovým jevům dochází? Vyhodnocení odpovědi: Nejčastěji se za dobu své činnosti setkávají s případy, kdy byla založena malá organizace většinou pouze s jedním zaměstnancem nebo zaměstnankyní a následně byla tato osoba uznána ošetřujícím lékařem práce neschopnou. Poté okresní správa vyplácela dávky nemocenského pojištění i po dobu několika měsíců. A dále se tyto zaměstnankyně shodly, že ve většině případů byly dávky vypláceny v nejvyšší možné výši. Fyzická či právnická osoba založila malou organizaci, přihlásila k pojištění zaměstnance či zaměstnankyni, za pár, někdy i pouze za jeden odpracovaný den stanovila vyměřovací základ v takové výši, z které pak náleží maximální výše dávek. V mnoha případech, pokud se jednalo o ženy, zaměstnankyně čerpaly nemocenské a poté peněžitou pomoc v mateřství. Po vyčerpání 28 týdnů nároku této dávky byla zaměstnankyně z pojištění odhlášena a organizace ukončila svou činnost. Jedna pracovnice uvedla případ, kdy byla neoprávněně přihlášena malá organizace s jednou zaměstnankyní. Přímo tato zaměstnankyně malou organizaci založila na základě plné moci od majitele živnostenského listu. Jednalo se o přihlášení v termínu, dle zákonem stanovených lhůt. Byly předloženy živnostenský list, podepsaná plná moc, pracovní smlouva, veškeré vyplněné formuláře, prostě vše, co je nutné k založení malé organizace. Následující měsíc 48

49 byla na okresní správu doložena pracovní neschopnost této zaměstnankyně a okresní správa začala vyplácet nemocenské. Dodatečně bylo zjištěno, že tato organizace byla podvodně založena a celý případ byl předán Policii České republiky. Soud uznal nejmenovanou zaměstnankyni vinnou ze spáchání trestného činu podvodu a přikázal jí uhradit vzniklý přeplatek na nemocenském. Ten zaměstnankyně v soudem stanovené lhůtě neuhradila, a proto okresní správa sociálního zabezpečení vystavila na základě soudního rozhodnutí exekuční příkaz na srážku ze mzdy. Tímto způsobem, srážkou ze mzdy, byl vzniklý přeplatek na nemocenském uhrazen. Pracovnice oddělení kontroly však odpověděly, že při provádění kontroly pojistného, provádění nemocenského a důchodového pojištění, které se pravidelně ve dvouletém cyklu provádějí u všech malých organizací, jsou veškeré doklady předkládané ke kontrole těmito subjekty v pořádku. Malé organizace vedou veškerou potřebnou účetní i mzdovou agendu v souladu se zákonem. Otázka č. 5 Pokud si myslíte, že lze zneužít výplatu dávek nemocenského pojištění, řeší tyto situace nový Zákon o nemocenském pojištění číslo 187/2006 Sb. v platném znění, který vchází v platnost od ? Vyhodnocení odpovědí: Všechny oslovené zaměstnankyně se jednotně shodly, že ani nový Zákon o nemocenském pojištění tyto situace neřeší. Jediné co zaznamenaly, je skutečnost, že jsou ztížené podmínky pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství, kde je i nadále nutné splnit zákonnou podmínku účasti na nemocenském pojištění 270 kalendářních dní v posledních dvou letech nově před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Stará právní úprava vyžadovala splnit tuto podmínku ke dni skutečného porodu. Od nového roku se do této doby již nezapočítává evidence na úřadu práce a pobírání nemocenského po skončení zaměstnání Shrnutí Z rozhovorů vedených s pracovnicemi okresní správy sociálního zabezpečení lze usoudit, že rovněž mají zkušenosti s dávkami nemocenského pojištění, které jsou vypláceny za určitých okolností a ze kterých lze usuzovat, že se jedná o cílený vznik účasti na nemocenském pojištění za účelem pobírání dávek nemocenského pojištění. Tyto případy však 49

50 nejsou žádným způsobem prokazatelné, a tudíž se o nich nevede žádná zvláštní evidence, ze které by se daly získat údaje a data, které by nám poskytovaly přehled o těchto případech. A byť by byly zákonem stanoveny určité podmínky, které by řešily výše popisované situace, tyto zákonné podmínky by zasáhly i ty pojištěnce, kteří skutečně mají zákonný nárok na dávku, jejichž pojištění nevzniklo pouze za účelem pobírání dávek nemocenského pojištění. Nelze tedy jednoznačně potvrdit stanovený předpoklad č. 1, že dochází ke zneužívání dávek nemocenského pojištění, byť tomu určité skutečnosti nasvědčují. A v právní legislativě platné do tyto skutečnosti nejsou řešeny, rovněž na ně není pamatováno ani v legislativě platné od Lze tedy konstatovat, že je umožňuje. 4 Závěr Tato práce, šetření prováděné v oblasti nemocenského pojištění na okresní správě sociálního zabezpečení - poskytování dávek nemocenského pojištění zaměstnancům malých organizací, napomohla získat určité informace z dané oblasti. Z prováděného šetření bylo zjištěno, že za určitých podmínek lze předpokládat, že dochází ke zneužívání dávek nemocenského pojištění. Je možné konstatovat, že dochází k cílenému vzniku účasti na nemocenském pojištění a následnému cílenému uplatnění nároku na výplatu dávek. Bohužel však není možné vzhledem k současné právní legislativě těmto skutečnostem žádnými možnými prostředky předcházet či zabránit. Není možné je ani postihnout, neboť z právního hlediska není možné tyto situace, kdy dojde k účelovému založení organizace a k účelovému přihlášení zaměstnance k nemocenskému pojištění s cílem pobírat dávky nemocenského pojištění, prokázat. Zaměstnavatel dodrží veškeré zákonné předpisy, předloží veškeré dokumenty, odvede zákonnou výši povinných odvodů na sociální zabezpečení na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Rovněž při kontrolách pojistného, provádění nemocenského pojištění a plnění úkolů v důchodovém pojištění, které jsou prováděny okresními správami sociálního zabezpečení u zaměstnavatelů, nejsou nalezeny žádné nesrovnalosti v předkládaných účetních dokumentech. Z výše uvedených případů se ve dvou z nich jednalo o zaměstnavatele nebo zaměstnance, kteří se přímo zabývají účetní a daňovou problematikou, tudíž nemají žádný problém s vedením potřebné agendy. Tyto osoby vlastní živnostenský list na činnosti v oblasti účetnictví. 50

51 V legislativě platné do a nové legislativě v oblasti nemocenského pojištění, která platí od , však nebylo a není na takovéto situace pamatováno, byť nový Zákon o nemocenském pojištění přinesl některé zásadní změny. Aby k takovýmto situacím nedocházelo, bylo by nutné stanovit určité zákonné podmínky, které by zamezily účelovému vzniku pojistných poměrů s jediným cílem získat dávky nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství. V zákoně by například musela být stanovena povinná doba trvání pojistného poměru, aby vznikl nárok na výplatu dávky z tohoto nově vzniklého pracovního poměru. Vložit takovouto podmínku do zákonné legislativy však není jednoduché, neboť by tato podmínka bohužel postihla i zaměstnance, kterým nemocenské pojištění nevzniklo účelově, tedy pouze s cílem získat výplatu dávek nemocenského pojištění. Je velice smutné, že k takovýmto situacím dochází, ale skutečně jim nelze v současné době žádnými zákonnými prostředky zabránit. 51

52 5 Použité informační zdroje 1. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. přepracované a aktualizované vyd. Praha: ASPI, a.s., ISBN MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. 1.vyd. Praha: Portál, ISBN PŘIB, J. a kol. Mateřská a rodičovská dovolená. 2. aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing a.s., ISBN X. 4. ŠUBRT, B. a kol. Abeceda mzdové účetní vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., ISBN Švingalová, D. Kapitoly z psychologie 1. díl. 2. zpravené vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, ISBN VYBÍHAL, V. a kol. Mzdové účetnictví praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., ISBN ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., ISBN Úplné znění č Ostrava- Hrabůvka: Sagit a.s., ISBN ČSSZ, Vznik České správy sociálního zabezpečení [online]. [cit ]. Dostupné z: 10. Policie České republiky, Vybrané zákony ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 52

53 6 Přílohy Příloha č. 1: Případ č. 1 vyměřovací základ 2/2008 (viz text s. 41) Příloha č. 2: Případ č. 1 přehled vyplaceného nemocenského od (viz text s. 41) Příloha č. 3: Případ č. 1 přehled vyplaceného nemocenského od (viz text s. 41) Příloha č. 4: Případ č. 1 vyměřovací základ 10/2006 (viz text s. 41) Příloha č. 5: Případ č. 2 vyměřovací základ 3/2008 (viz text s. 42) Příloha č. 6: Případ č. 2 přehled vyplácených dávek (viz text s. 42) Příloha č. 7: Případ č. 3 vyměřovací základ 5/2007 (viz text s. 43) Příloha č. 8: Případ č. 3 přehled vyplaceného nemocenského (viz text s. 43) Příloha č. 9: Případ č. 3 vyměřovací základ 12/2008 (viz text s. 43) Příloha č. 10: Případ č. 3 přehled vyplaceného nemocenského (viz text s. 43) Příloha č. 11: Případ č. 4 seznam zaměstnankyň (viz text s. 44) Příloha č. 12: Případ č. 4 přehled vyplacených dávek zaměstnankyně č. 2 (viz text s. 44) Příloha č. 13: Případ č. 4 vyměřovací základ zaměstnankyně č. 2 (viz text s. 45) Příloha č. 14: Případ č. 4 přehled vyplacených dávek zaměstnankyně č. 1 (viz text s. 45) Příloha č. 15: Případ č. 4 vyměřovací základ zaměstnankyně č. 1 (viz text s. 45) Příloha č. 16: Případ č. 4 přehled vyplacených dávek zaměstnankyně č. 4 (viz text s. 45) Příloha č. 17: Případ č. 4 vyměřovací základ zaměstnankyně č. 4 (viz text s. 46) 53

54 54

55 55

56 56

57 57

58 58

59 59

60 60

61 61

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010 Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010 Nemocenské pojištění v roce 2010 ZÁKON č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 1 Rozsah působnosti Působnost zákona se dotýká všech ekonomicky činných osob, účastných

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE

DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE 1. vydání 1. aktualizace k 1. 5. 2014 Publikace Důchodový systém v České republice je i v roce 2014 praktickou pomůckou, která čtenáře přehledně a srozumitelně seznamuje

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Vysvětlivky k vyplnění tiskopisu Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění

Vysvětlivky k vyplnění tiskopisu Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění Vysvětlivky 2012.pdf Vysvětlivky k vyplnění tiskopisu Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění 1) Číselník okresů je uveden v příloze č. 1. 2) Číselník druhu činností je uveden v příloze č. 2.

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

187/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

187/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 187/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o nemocenském pojištění Změna: 585/2006 Sb. Změna: 181/2007 Sb. Změna: 261/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb., 305/2008 Sb. Změna: 306/2008 Sb. Parlament se usnesl na

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Rozsah působnosti

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Rozsah působnosti Platná znění zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění příslušných ustanovení zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1 Rozsah

Více

187/2006 Sb. ZÁKON. ze dne 14. března 2006. o nemocenském pojištění ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. 1 [Komentář WK] Rozsah působnosti

187/2006 Sb. ZÁKON. ze dne 14. března 2006. o nemocenském pojištění ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. 1 [Komentář WK] Rozsah působnosti 187/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o nemocenském pojištění Změna: 585/2006 Sb. Změna: 181/2007 Sb. Změna: 261/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb., 305/2008 Sb., 2/2009 Sb. Změna: 41/2009 Sb. Změna: 158/2009

Více

I. pilíř důchodové reformy

I. pilíř důchodové reformy I. pilíř důchodové reformy KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Důchody Základním

Více

Metodická pomůcka k vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění

Metodická pomůcka k vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění Metodická pomůcka k vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění Tiskopis ČSSZ č. 89 383 0 II/ 2003 Úvod Tato metodická pomůcka je určena pro pracovníky organizací, pověřené agendou vedení evidenčních

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

~ 1 ~ Náhrada mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2013

~ 1 ~ Náhrada mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2013 ~ 1 ~ Náhrada mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2013 Základní právní ustanovení pro poskytování náhrad v nemoci: Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce:

Více

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský a vdovecký důchod Vdovský a vdovecký důchod Důchody pozůstalých, tj. nejen vdovské důchody, ale i důchody vdovecké a sirotčí, patří historicky mezi nejstarší dávky, a to i v zahraničních důchodových systémech. V ČR jsou

Více

Datum: 3. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 3. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 3. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_17 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 393/0 Návrh poslanců Soni Markové, Stanislava Grospiče, Stanislava Mackovíka, Miroslava Opálky a Josefa Šenfelda na vydání zákona, kterým

Více

ZNĚNÍ ZÁKONA O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ K DATU

ZNĚNÍ ZÁKONA O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ K DATU ZNĚNÍ ZÁKONA O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ K DATU 1.4.2012, po nabytí účinnosti zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Bakalářská práce Nemocenské dávky komparace ve vybraných letech Sickness benefits comparison in selected years Veronika Vorobljevová Plzeň 2012 Čestné

Více

I. díl Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče)

I. díl Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) ROZHODNUTÍ O POTŘEBĚ OŠETŘOVÁNÍ (péče) I. díl Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) Tento díl rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování slouží jako průkaz osoby ošetřující člena domácnosti. Při ukončení

Více

Zákon o nemocenském pojištění

Zákon o nemocenském pojištění Zákon o nemocenském pojištění 1. aktualizace k 1. 8. 2010 Nabyl úèinnosti 1. srpna 2010 Zákon č. 157/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Příloha č.1 Tarifní stupnice Příloha č.2 Prémie za splnění prémiových úkolů 2014 Úvodní

Více

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE 1 Podnikatel fyzická osoba 1.1 Zahájení podnikatelské činnosti 1.1.1 Podnikatel

Více

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Koncepce SSP Vytvoření systému státní sociální podpory bylo součástí procesu sociální reformy. Na konci roku 1989 patřil k výchozím principům společenské a ekonomické transformace

Více

Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení

Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Předsedům VZO Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Vážené kolegyně, vážení kolegové, posíláme stanovisko Legislativní rady Českomoravské konfederace odborových svazů k některým změnám

Více

ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti

ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti Evidenční štítek ROZHODNUTÍ O DOČSNÉ PRCOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti Toto hlášení je ošetřující lékař povinen odeslat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení

Více

Obsah. Úvod 8. Používané zkratky 9

Obsah. Úvod 8. Používané zkratky 9 Obsah Úvod 8 Používané zkratky 9 1. Právní předpisy a hlavní změny pro rok 2011 10 1.1 Právní předpisy 10 1.2 Popis hlavních změn pro rok 2011 10 1.2.1 Nejvýznamnější změny z let 2007 a 2008 10 1.2.2 Limit

Více

29 (Výše nemocenského za kalendářní den)

29 (Výše nemocenského za kalendářní den) 29 Dávky Díl 3 Výše nemocenského 29 (Výše nemocenského za kalendářní den) Výše nemocenského za kalendářní den činí a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné b) 66 % denního

Více

DVANÁCTÁ ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. za období od 1. července 2013 do 30.

DVANÁCTÁ ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. za období od 1. července 2013 do 30. 2. DVANÁCTÁ ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ za období od 1. července 2013 do 30. června 2014 Seznam právních předpisů: ODDÍL I. Část II Zdravotní péče zákon č.

Více

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová Sociální pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - upravuje nárok na důchod a stanovení

Více

163/1998 Sb. ZÁKON. ze dne 11. června 1998,

163/1998 Sb. ZÁKON. ze dne 11. června 1998, 163/1998 Sb. ZÁKON ze dne 11. června 1998, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl.I Zákon č. 133/1985

Více

Obsah. Úvod... 8. Používané zkratky... 9

Obsah. Úvod... 8. Používané zkratky... 9 Obsah Úvod... 8 Používané zkratky... 9 1. Právní předpisy a hlavní změny pro rok 2010... 10 1.1 Právní předpisy... 10 1.2 Popis hlavních změn pro rok 2010... 10 1.2.1 Nejvýznamnější změny z let 2007 a

Více

Nemocenské pojištění a dávky poskytované v rámci nemocenského pojištění

Nemocenské pojištění a dávky poskytované v rámci nemocenského pojištění Nemocenské pojištění a dávky poskytované v rámci nemocenského pojištění Jméno a příjmení: Xname: Fakulta: Obor: Financí a účetnictví Zdanění a daňová politika 1 Úvod Pro zpracování této seminární práce

Více

DŮCHODOVÉ PŘEDPISY s komentářem 2007

DŮCHODOVÉ PŘEDPISY s komentářem 2007 DŮCHODOVÉ PŘEDPISY s komentářem 2007 3. aktualizace k 1. 1. 2009 Nabyly úèinnosti 1. 1. 2009 zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění

Více

Sociální zabezpečení v ČR 5 26.3.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 5 26.3.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 5 26.3.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

PRACOVNÍ PRÁVO. Překážky v práci. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRACOVNÍ PRÁVO. Překážky v práci. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz PRACOVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Pojem překážek v práci právem uznaná nemožnost nebo obtížnost plnění základních pracovních povinností, v důsledku nichž zaměstnanec nekoná

Více

~ 1 ~ Náhrada mzdy, nemocenské pojištění a komunikace s ČSSZ od roku 2014

~ 1 ~ Náhrada mzdy, nemocenské pojištění a komunikace s ČSSZ od roku 2014 ~ 1 ~ Náhrada mzdy, nemocenské pojištění a komunikace s ČSSZ od roku 2014 Náhrada mzdy za prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2014 Základní právní ustanovení pro

Více

6/2.1.3.1 Náhrada mzdy nebo platu v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény

6/2.1.3.1 Náhrada mzdy nebo platu v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény Náklady a výnosy v hlavní činnosti str. 1 NO Náhrada mzdy nebo platu v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény Od 1. ledna 2009 je uplatňován zcela odlišný princip hmotného zabezpečení

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Předsedům VZO Dávky v roce 2011 Vážené kolegyně, vážení kolegové, letošní první číslo přináší přehled dávek, které budou poskytovány v roce 2011 včetně souvisejících údajů. Věřím, že tyto informace Vám

Více

Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn *** 61 Povinnosti ošetřujícího lékaře

Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn *** 61 Povinnosti ošetřujícího lékaře Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn Ošetřující lékař je povinen *** 61 Povinnosti ošetřujícího lékaře a) rozhodnout o vzniku dočasné pracovní

Více

Vysvětlivky k vyplnění tiskopisu Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění

Vysvětlivky k vyplnění tiskopisu Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění 89_619_2.pdf Vysvětlivky k vyplnění tiskopisu Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění 1) Číselník okresů je uveden v příloze č. 1 2) Číselník druhu činností je uveden v příloze č. 2 3) Uvede se

Více

METODICKÁ POMŮCKA PRO VYPLŇOVÁNÍ ELDP (PLATNÉHO OD 1. 1. 2009) PRO OBDOBÍ OD 1. 1. 2014

METODICKÁ POMŮCKA PRO VYPLŇOVÁNÍ ELDP (PLATNÉHO OD 1. 1. 2009) PRO OBDOBÍ OD 1. 1. 2014 METODICKÁ POMŮCKA PRO VYPLŇOVÁNÍ ELDP (PLATNÉHO OD 1. 1. 2009) PRO OBDOBÍ OD 1. 1. 2014 Tiskopis ČSSZ č. 89 383 8 I/2014 Úvod Metodická pomůcka je součástí Všeobecných zásad pro vyplňování ELDP (platného

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Příloha IV Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění některých ustanovení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, s vyznačením navrhovaných změn 91 Obecné

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna 12ZadDPPOdmPes.pdf DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Tiskopis prosím vyplňte čitelně podací razítko Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna A. Žadatel - pěstoun, poručník 1) nebo osoba, která má zájem stát

Více

Změny výpočtu dávek nemocenského pojištění v letech 2006 2010. Jana Brázdilová

Změny výpočtu dávek nemocenského pojištění v letech 2006 2010. Jana Brázdilová Změny výpočtu dávek nemocenského pojištění v letech 2006 2010 Jana Brázdilová Bakalářská práce 2012 PROHLÁŠENÍ AUTORA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Beru na vědomí, že: odevzdáním bakalářské práce souhlasím se zveřejněním

Více

Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory Tyto dávky najdeme v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Kde lze o dávky SSP požádat? O dávky SSP se žádá na pracovištích úřadů

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

UČEBNÍ TEXT Č. 12 NOVÉ PODMÍNKY PRO VÝPLATU NEMOCENSKÝCH DÁVEK

UČEBNÍ TEXT Č. 12 NOVÉ PODMÍNKY PRO VÝPLATU NEMOCENSKÝCH DÁVEK UČEBNÍ TEXT Č. 12 NOVÉ PODMÍNKY PRO VÝPLATU NEMOCENSKÝCH DÁVEK 1 ODBORNÝ GARANT: Ing. Hana Popelková AUTOR TEXTU: Ing. Hana Popelková Učební text č. 12 v rámci projektu Posilování sociálního dialogu služby

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

Nárok na podporu v nezaměstnanosti

Nárok na podporu v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti Dnes se v rámci rubriky personalistický rádce podíváme na zoubek podpoře v nezaměstnanosti. Jedná se o téma poměrně ožehavé, nicméně věříme, že se Vám s našimi informacemi

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

155/1995 Sb. ZÁKON. ze dne 30. června 1995. o důchodovém pojištění

155/1995 Sb. ZÁKON. ze dne 30. června 1995. o důchodovém pojištění 155/1995 Sb. ZÁKON ze dne 30. června 1995 o důchodovém pojištění Změna: 19/1996 Sb. Změna: 218/1996 Sb. Změna: 255/1996 Sb. Změna: 134/1997 Sb. (část) Změna: 129/1997 Sb. Změna: 289/1997 Sb. Změna: 134/1997

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí

Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí Dávky pěstounské péče 2013 Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí Milí čtenáři, do rukou se vám dostává užitečná publikace, která v rámci sociální reformy shrnuje všechny podstatné změny v oblasti

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní správu podle tohoto zákona vykonávají od 1.4.2004

Více

o důchodovém pojištění

o důchodovém pojištění ZÁKON č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb. (úplné znění č. 233/1998 Sb.), zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb.,

Více

PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86.

PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86. PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86.00035 OBLASTI PRACOVNÍHO PRÁVA: vznik a zánik pracovního poměru

Více

Nový zákon o nemocenském pojištění

Nový zákon o nemocenském pojištění Nový zákon o nemocenském pojištění (podle právního stavu k 1. 1. 2009) 1. Nový zákon... 2 1.1. Kdo je nemocensky pojištěný?... 2 1.2. Skupiny osob, které nejsou nemocensky pojištěny... 2 1.3. Co musí splnit

Více

INFORMACE PRO VOJÁKA Z POVOLÁNÍ O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

INFORMACE PRO VOJÁKA Z POVOLÁNÍ O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ INFORMACE PRO VOJÁKA Z POVOLÁNÍ O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ Co je nemocenské pojištění? Nemocenské pojištění je systém zabezpečující vojáky z povolání v případě dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo

Více

Příslušnost k právním předpisům migrujících pracovníků

Příslušnost k právním předpisům migrujících pracovníků ČESKÁ ČESKÁ SPRÁVA SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Příslušnost k právním předpisům migrujících pracovníků Milan Novotný metodik ČSSZ HK Pardubice, 27.2.2013 Lidéna prvním místě ČSSZ ČSSZ je největšía v rámci

Více

METODICKÁ POMŮCKA PRO VYPLŇOVÁNÍ ELDP

METODICKÁ POMŮCKA PRO VYPLŇOVÁNÍ ELDP METODICKÁ POMŮCKA PRO VYPLŇOVÁNÍ ELDP (PLATNÉHO OD 1. 1. 2009) PRO OBDOBÍ OD 1. 1. 2012 Tiskopis ČSSZ č. 89 383 7 I/2013 Úvod Tato metodická pomůcka je součástí Všeobecných zásad pro vyplňování ELDP (platného

Více

155/1995 Sb. ZÁKON. ze dne 30. června 1995. o důchodovém pojištění

155/1995 Sb. ZÁKON. ze dne 30. června 1995. o důchodovém pojištění Systém ASPI - stav k 2.7.2014 do částky 51/2014 Sb. a 14/2014 Sb.m.s. 155/1995 Sb. - o důchodovém pojištění - poslední stav textu nabývá účinnost až od 1. 1.2015 155/1995 Sb. ZÁKON ze dne 30. června 1995

Více

Zákon č. 110/2006 Sb.

Zákon č. 110/2006 Sb. Zákon č. 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy 1 (1) Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální

Více

Dovolená na zotavenou

Dovolená na zotavenou ~ 1 ~ Dovolená na zotavenou Nárok na dovolenou vzniká každému zaměstnanci, který vykonává práce v rámci pracovního poměru. a) Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část 212 Základní podmínka pro vznik

Více

SDĚLENĺ. Ministerstva zahraničních věcí. Správní ujednání o provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení

SDĚLENĺ. Ministerstva zahraničních věcí. Správní ujednání o provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení 117/2002 Sb. m. s. SDĚLENĺ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. ledna 1993 bylo v Bratislavě podepsáno Správní ujednání o provádění Smlouvy mezi Českou republikou

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2010 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 16 Rozeslána dne 16. února 2010 Cena Kč 51, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2010 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 16 Rozeslána dne 16. února 2010 Cena Kč 51, O B S A H : Ročník 2010 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 16 Rozeslána dne 16. února 2010 Cena Kč 51, O B S A H : 43. Úplné znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jak vyplývá z pozdějších změn Strana

Více

Zákon o důchodovém pojištění

Zákon o důchodovém pojištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 155/1995 Sb Zákon o důchodovém pojištění Ve znění: 261/2007 Znění platné od 1.1.2008 do 31.12.2008 Zákon o důchodovém pojištění ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Více

5. EVROPSKÁ UNIE A MEZINÁRODNÍ SMLOUVY 5.1. Koordinace sociálních systémů v Evropské unii 5.2. Mezinárodní smlouvy

5. EVROPSKÁ UNIE A MEZINÁRODNÍ SMLOUVY 5.1. Koordinace sociálních systémů v Evropské unii 5.2. Mezinárodní smlouvy česká správa sociálního zabezpečení Sociální zabezpečení 2011 obsah 1. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ 1.1. Dávky nemocenského pojištění 1.2. Výpočet dávek nemocenského pojištění 1.3. Posuzování zdravotního stavu

Více

Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti

Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti K oddílu 1 Identifikace osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 1. 3. Titul, Jméno, Příjmení vyplňte Vaše jméno,

Více

Dávky v roce 2012. INFO OS ZPTNS 1/2012 Předsedům VZO. MOTTO: Věřme sami sobě. Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Dávky v roce 2012. INFO OS ZPTNS 1/2012 Předsedům VZO. MOTTO: Věřme sami sobě. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Předsedům VZO Dávky v roce 2012 Vážené kolegyně, vážení kolegové, první číslo v roce 2012 přináší tradičně přehled změn u dávek, které budou státem poskytovány v letošním roce a dalších každoročně měněných

Více

~ 1 ~ ZÁKON O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ V ROCE 2013:

~ 1 ~ ZÁKON O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ V ROCE 2013: ~ 1 ~ ZÁKON O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ V ROCE 2013: Tento video seminář o Zákonu o nemocenském pojištění má postupně objasnit celý systém nemocenského pojištění, tak, aby se účastník semináře vyznal v poměrně

Více

Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 589/1992 Sb Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní zaměstnanosti Ve znění: 296/2007 Znění platné od 1.1.2008 do 31.12.2008 Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení

Více

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA Základním právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro

Více

5/ Sb. Zákon o pojiném na ociální zabe... - znění dle 55/06 Sb., /06 Sb., 53/07 Sb., 6/07 Sb., 6/07 Sb., 305/0

5/ Sb. Zákon o pojiném na ociální zabe... - znění dle 55/06 Sb., /06 Sb., 53/07 Sb., 6/07 Sb., 6/07 Sb., 305/0 5/ Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 20. liadu 1992 o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění zákonů č. 10/1993 Sb., č. 10/1993 Sb., č. 30/93 Sb., č. 42/1994

Více

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA s komentářem a příklady

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA s komentářem a příklady STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA s komentářem a příklady 1. aktualizace k 31. 1. 2011 Charakteristika hlavních změn provedených novelizacemi Okruh započitatelných příjmů, k nimž se přihlíží, je v zákoně o státní

Více

Pro rok 2014 platí OSVČ pojistné v minimální výši 1894 Kč měsíčně, tj. o 4 Kč měsíčně více, než v roce 2013.

Pro rok 2014 platí OSVČ pojistné v minimální výši 1894 Kč měsíčně, tj. o 4 Kč měsíčně více, než v roce 2013. Otázka: Sociální pojištění Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Dorilas K čemu slouží Zkráceně sociální pojištění, či přesněji pojistné na důchodové zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Více

Dávky v roce 2013. INFO OS ZPTNS 1/2013 Předsedům VZO

Dávky v roce 2013. INFO OS ZPTNS 1/2013 Předsedům VZO Předsedům VZO Dávky v roce 2013 Vážené kolegyně, vážení kolegové, již tradičně v prvním čísle roku 2013 uvádíme přehled změn u dávek, které budou státem poskytovány v tomto roce a dalších každoročně měněných

Více

Sociální zabezpečení 2010

Sociální zabezpečení 2010 Sociální zabezpečení 2010 Vážení klienti České správy sociálního zabezpečení, začátkem letošního roku vstoupila v platnost velká řada změn v oblasti důchodového i nemocenského pojištění. A to je hlavním

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Základní přehled systémů sociální ochrany obyvatel ČR. se zaměřením na území Moravskoslezského kraje

Základní přehled systémů sociální ochrany obyvatel ČR. se zaměřením na území Moravskoslezského kraje Základní přehled systémů sociální ochrany obyvatel ČR se zaměřením na území Moravskoslezského kraje 1 Vážené čtenářky, Vážení čtenáři, sociální systém v České republice je rozsáhlý, složitý a pro většinu

Více

ANALÝZA mateřská, rodičovská dovolená, čerpání peněžité pomoci v mateřství, rodičovského příspěvku

ANALÝZA mateřská, rodičovská dovolená, čerpání peněžité pomoci v mateřství, rodičovského příspěvku ANALÝZA mateřská, rodičovská dovolená, čerpání peněžité pomoci v mateřství, rodičovského příspěvku A) MATEŘSKÁ A RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ Mateřská a rodičovská dovolená představují důležitou osobní překážku

Více

155/1995 Sb. ZÁKON ze dne 30. června 1995. o důchodovém pojištění

155/1995 Sb. ZÁKON ze dne 30. června 1995. o důchodovém pojištění 155/1995 Sb. ZÁKON ze dne 30. června 1995 o důchodovém pojištění Změna: 19/1996 Sb. Změna: 218/1996 Sb. Změna: 255/1996 Sb. Změna: 134/1997 Sb. (část) Změna: 129/1997 Sb. Změna: 289/1997 Sb. Změna: 134/1997

Více

VŠEOBECNÉ ZÁSADY PRO VYPLŇOVÁNÍ TISKOPISU PŘÍLOHA K ŽÁDOSTI O DÁVKU NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ PROSTŘEDNICTVÍM e - PODÁNÍ

VŠEOBECNÉ ZÁSADY PRO VYPLŇOVÁNÍ TISKOPISU PŘÍLOHA K ŽÁDOSTI O DÁVKU NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ PROSTŘEDNICTVÍM e - PODÁNÍ VŠEOBECNÉ ZÁSADY PRO VYPLŇOVÁNÍ TISKOPISU PŘÍLOHA K ŽÁDOSTI O DÁVKU NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ PROSTŘEDNICTVÍM e - PODÁNÍ 1 e Podání E - Podání představuje efektivnější způsob podání než zasílání papírových

Více

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky zřídil Úřad práce ČR (dále jen ÚP ), stanovil organizační členění ÚP, stanovil úkoly

Více

Smlouva. mezi. o sociálním zabezpečení

Smlouva. mezi. o sociálním zabezpečení Smlouva mezi v Ceskou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení J Česká republika a Ruská federace (dále jen "smluvní strany"), vedeny přáním rozvíjet spolupráci mezi oběma státy v oblasti sociálního

Více

6 Zdravotní pojištění

6 Zdravotní pojištění 6 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění 6.1 Účast zaměstnanců na pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za zaměstnance označovány osoby, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti

Více

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu VYBRANÁ USTANOVENÍ ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Změna: 261/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb. Změna: 261/2007 Sb. (část), 129/2008 Sb. Změna: 306/2008 Sb. Parlament

Více

Novou skupinou mezi pojištěnými osobami jsou osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení.

Novou skupinou mezi pojištěnými osobami jsou osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení. PRŮVODCE DÁVKAMI nemocenského pojištění v roce 2014 NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Účelem nemocenského pojištění je finančně zabezpečit občany v období, kdy kvůli nemoci (dočasné pracovní neschopnosti) či mateřství

Více

SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU REPUBLIKOU MAKEDONIE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ

SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU REPUBLIKOU MAKEDONIE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A REPUBLIKOU MAKEDONIE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ Na základě článku 29 Smlouvy mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o sociálním zabezpečení

Více

Průvodce novým zákonem o nemocenském pojištění v roce 2009. Důležité informace nejen k nemocenskému pojištění, které byste měli vědět

Průvodce novým zákonem o nemocenském pojištění v roce 2009. Důležité informace nejen k nemocenskému pojištění, které byste měli vědět Průvodce novým zákonem o nemocenském pojištění v roce 2009 Důležité informace nejen k nemocenskému pojištění, které byste měli vědět Průvodce novým zákonem o nemocenském pojištění v roce 2009 Důležité

Více