Železniční doprava. Železniční trať

Transkript

1 Železniční doprava Železniční trať Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Železniční tratí se ze stavebně technického hlediska rozumí dopravní cesta, po níž se uskutečňuje železniční doprava. Skládá se z následujících částí: 1) železniční spodek, 2) stavby železničního spodku, 3) železniční pláň, 4) železniční svršek, 5) stavby a zařízení železničního svršku.

3 1) Železniční spodek Železniční spodek je uměle upravené zemní těleso nesoucí železniční svršek. Základní druhy železničního spodku si uvedeme na konkrétním příkladu řezu krajinou, kterou chceme trať vést. Provedeme-li příslušné řezy, z příčných pohledů vidíme nutné úpravy terénu.

4 Podélný řez krajinou A A

5 Příčný řez A A Výkop původní terén železniční pláň svah výkopu odvodňovací příkop

6 původní terén výkop Ukázka výkopu

7 Podélný řez krajinou B B

8 Příčný řez B B železniční pláň Násep svah náspu zemní těleso původní terén odvodňovací příkop

9 Odřez železniční pláň původní terén

10 Zpevnění terénu železniční pláň původní terén

11 0,5 m Orientační rozměry zemního tělesa 6 m 0,4 m

12 2) Stavby železničního spodku Jde o stavby, které železniční spodek buď nahrazují, nebo ochraňují. a) Mosty Most slouží k překlenutí údolí, vodního toku nebo dopravní cesty (pozemní komunikace, železnice).

13 b) Viadukty Viadukt je stavba, která má obdobnou konstrukci jako most. Slouží jako náhrada náspu tam, kde by byl násep těžko proveditelný.

14 Viadukt (Smržovka)

15 c) Tunely Tunel je umělé podzemní spojení skrz terén (náhrada výkopu). Velmi nákladná stavba! Tunel je ukončen portálem, uvnitř tunelu musí být po každých maximálně 50 m vybudovány bezpečnostní výklenky. Kvůli odvodnění je podélný sklon min. 2.

16 d) Propustky Propustek slouží k převodu malých vodních toků nebo srážkových vod skrz těleso náspu. Rozlišujeme 3 typy propustků: klenuté, deskové, trubní.

17 Klenutý propustek

18 e) Opěrné zdi Opěrná zeď podpírá násep (případně odřez) je pod úrovní železniční pláně. Buduje se tam, kde není dostatek prostoru pro svah náspu (případně odřezu).

19 opěrná zeď železniční pláň Násep

20 železniční pláň opěrná zeď Odřez

21 f) Zárubní zdi Zárubní zeď nahrazuje svah výkopu (případně odřezu) je nad úrovní železniční pláně.

22 železniční pláň zárubní zeď Výkop

23 železniční pláň zárubní zeď Odřez

24 3) Železniční pláň Železniční pláň tvoří přechod mezi železničním spodkem a svrškem. Protože je při provozu velmi namáhána, musí mít velkou únosnost (3 6 kg/cm²). Šířka pláně je min. 6 m u jednokolejné tratě a 10 m u dvoukolejné tratě.

25 4) Železniční svršek Železniční svršek je konstrukce, která tvoří jízdní dráhu pro pohybující se železniční vozidla. Jeho hlavní funkcí je: bezpečné vedení vozidel, přenos všech zatížení do železničního spodku.

26 Železniční svršek se skládá z: a) kolejového (štěrkového) lože, b) kolejového roštu kolejnice, upevňovadla, pražce.

27 Kolejový rošt kolejnice pražec upevňovadlo

28 a) Kolejové (štěrkové) lože Je vrstva štěrku (zrnění ~ 50 mm), která se klade na železniční pláň. Do kolejového lože se zapouštějí pražce. Úkolem kolejového lože je: - přenos tlaků vozidel z pražců na pláň, - zajištění směrového vedení koleje, - odvod srážkové vody.

29 b) Kolejový rošt Kolejnice - zachycují všechny síly, které na kolej působí (svislé, podélné, příčné). Tvar kolejnice prošel dlouhým vývojem, dnes se nejčastěji používají: - širokopatní kolejnice, - žlábkové kolejnice (tramvajové dráhy).

30 Obrázek znázorňuje uložení nápravy (dvojkolí) na kolejnicích.

31 Širokopatní a žlábková kolejnice Širokopatní kolejnice se používá zejména u klasických železnic, v metru nebo u tramvajových tratí, kde je dráha oddělena od jiných druhů dopravy. Žlábková kolejnice je pak určena hlavně pro tramvajové tratě, neboť ji lze zapustit mezi panely, aby po ní mohla jezdit i silniční vozidla a chodit chodci.

32 Příklad využití žlábkových kolejnic na trati povrchového metra, kde se pohybují i chodci (Porto Portugalsko).

33 Upevňovadla slouží k upevnění kolejnice k pražci. Kolejnice je zakotvena v podkladnici a ta je připevněna k pražci. Používají se dva typy upevnění: - přímé (kolejnice podkladnice pražec), - nepřímé (kolejnice podkladnice, podkladnice pražec). Nové tratě se budují s nepřímým upevněním.

34 Příklad nepřímého upevnění kolejnice k betonovému pražci.

35 Pražce slouží k přenosu tlaků z kolejnice do štěrkového lože a k upevnění kolejnic. Rozdělení pražců: - z hlediska materiálu: - betonové nejpoužívanější - pro své dobré vlastnosti (pevnost, pružnost, dlouhá životnost, nízké výrobní náklady); - dřevěné používaly se více dříve, jsou dražší a mají kratší životnost; - ocelové spíš výjimečně. - z hlediska uspořádání: - příčné nejčastější; - podélné (tam, kde je nutný přístup k vozidlu zespoda např.: v depu); - osamělé podpory (např.: ve stanicích pražského metra).

36 Rozchod koleje je kolmá vzdálenost mezi hlavami kolejnic, měřená 14 mm pod temeny kolejnic. Rozlišujeme 3 kategorie rozchodu: normální = 1435 mm (ve většině zemí - včetně ČR), úzký < 1435 mm (např.: některé tratě ve Švýcarsku, u nás Obrataň Nová Bystřice, Třemešná ve Slezsku Osoblaha), široký > 1435 mm (např.: Rusko, Ukrajina, Portugalsko).

37 Rekonstrukce žel. trati (Strančice) vpravo železniční pláň připravená pro pokládku kolejového roštu a zasypání štěrkem.

38 Pokládka kolejového roštu

39 5) Stavby a zařízení železničního svršku a) Železniční přejezdy Železniční přejezdy (V ČR ~ 8500) zabezpečené nezabezpečené chráněné (V ČR ~ 3500) nechráněné (V ČR ~ 5000)

40 Přejezdy umožňují úrovňové křižování železničních tratí s pozemními komunikacemi. Vhodnější, ale obvykle dražší a stavebně náročnější je mimoúrovňové křižování pomocí mostů, viaduktů, nadjezdů, podjezdů aj. (je bezpečnější a plynulejší).

41 b) Výhybky Výhybka umožňuje přejezd vlaku z jedné koleje na druhou bez zastavení. Výhybky: jednoduché - jsou základním typem křižovatkové složitější

42 přídržnice výměna jazyky opornice srdcovka

43 jízda proti hrotu jízda po hrotu začátek výhybky

44 c) Točny, přesuvny Točny a přesuvny jsou zařízení, která umožňují přejezd vlaku z jedné koleje na druhou se zastavením.

45 d) Trakční vedení Železniční tratě vybavené trakčním vedením označujeme za elektrifikované. Výhody elektrické trakce: ekologicky šetrný provoz, malá hlučnost vozidel, vyšší účinnost elektromotoru, velký výkon vozidel, rychlé a snadné provozní ošetření.

46 Nevýhody elektrické trakce: vysoké náklady na vybudování a údržbu, závislost na dodávce elektrické energie, při nehodách větší zranitelnost trati. Trakční soustavy v ČR: 1) Stejnosměrná 3000 V (sever) 2) Stejnosměrná 1500 V (Tábor Bechyně) 3) Střídavá V, 50 Hz (jih)

47 e) Výkolejky Výkolejka je zařízení zabraňující ujetí vozidel. f) Zarážedla Zarážedlo je zařízení, jímž je ukončena kusá kolej. g) Ostatní stavby a zařízení Jedná se o součásti zabezpečovacích a sdělovacích zařízení, nástupiště...

48 Příklad ozubnicové trati (Švýcarsko)

49 Nejstrmější železnice na světě vede na Horu Pilatus ve Švýcarsku (až 480 %o).

50 Zdroje: KUBÁT, Bohumil. Železniční tratě a stanice. Praha : ČVUT, ISBN KRÁL,Vojtěch. Základy dopravy. Praha : VOŠ a SPŠD 1. Autor obrázků a fotografií Karel Zíka. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.