C.3 Bydlení. C.3.1 Charakteristika. C.3.2 Stav a trendy vývoje

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "C.3 Bydlení. C.3.1 Charakteristika. C.3.2 Stav a trendy vývoje"

Transkript

1 C.3 Bydlení C.3.1 Charakteristika Bydlení plní základní potřebu lidské společnosti při uspokojování životních potřeb člověka při regeneraci a reprodukci lidských sil. Bydlení uspokojuje nároky fyziologické, psychologické a sociologické. Ty se realizují ve vlastních objektech pro bydlení a jejich okolí. Bydlení přispívá ke zdraví člověka, je vlastně základním zdrojem lidské energie a sociálních vazeb. C.3.2 Stav a trendy vývoje C Vývoj bydlení v posledních letech v ČR Současná situace bydlení v České republice v sobě nese realitu i reflexi minulé éry. V posledních letech renesance, ale i diferenciace společnosti se však opět rodí klient disponující finančními prostředky a požadující nejvyšší komfort bydlení v rodinném domě. Rovněž se různí požadavky a nároky obyvatel na byt v nájemním domě. Výstavba domů a bytů se stává předmětem podnikání. Diferenciace společnosti si vyžaduje zabývat se otázkou sociálního bydlení, startovními byty pro mladé, ale i bydlením přestárlých a nemocných lidí, ekologií, počínaje domem až po celkovou kvalitu obytného prostředí. V těchto souvislostech je třeba vnímat problematiku architektonických barier, které jsou často limitujícím faktorem kvality tohoto prostředí. V devadesátých letech minulého století došlo k výraznému poklesu bytové výstavby až na jednu z nejnižších hodnot ve statisticky evidované historii. V roce 1995 bylo dokončeno bytů, což představovalo 1,26 bytů na obyvatel. V dalších letech docházelo k postupnému zvyšování počtu dokončených bytů. Formy bydlení a další související údaje Nově dokončované byty Struktura nově dokončovaných bytů podle investičních forem se od roku 1997 dosti změnila. Nejvýznamnější tendencí je snižování podílu státní (komunální) bytové výstavby od roku 1997 až do roku V roce 2004 bylo podle investičních forem dokončeno komunálních bytů, družstevních bytů, bylo postaveno v rodinných domech a bytů spadalo pod označení ostatní bytová výstavba. Domy s pečovatelskou službou, domovy penziony, domovy důchodců Výstavba domů s pečovatelskou službou a domovů penzionů (viz také kap. C.4), která v letech stagnovala, zaznamenala v roce 2002 více než dvojnásobný nárůst. Výrazně prosadila výstavba cenově mnohem dostupnějších domů s pečovatelskou službou, která se jeví vzhledem ke stárnutí obyvatelstva jako velice potřebná. Výstavba bytů v nebytových objektech vykazovala od roku 1997 až do roku 2003 rostoucí trend. V posledním desetiletí pokračuje prodlužování průměrné délky života a délky dožití. Narůstá počet šedesátiletých a víceletých. Dochází k rozpadu dvougeneračních domácností, čímž narůstá počet jednočlenných nebo dvoučlenných domácností. Počátkem 90. let se mohutně rozvíjí sociální služby, především díky iniciativě nestátního sektoru. Ze strany státu přichází finanční podpora výstavby domů penzionů a domů s pečovatelskou službou a pro stavby charakteru nájemních domů s malometrážními byty. C.3-1

2 Koncem 90. let pak je uvolněna dotace na stavbu ústavů pečovatelské péče náhradou za uvolněné restituované objekty. V polovině 90. let připadlo na 100 dokončených bytů 12,4 % na byty v domech s pečovatelskou službou a domech penzionech. Modernizované byty Počet modernizovaných bytů od roku 1997 až do roku 2001 velmi rychle rostl. Po mírné stagnaci byl v roce 2004 zaznamenán opět zvýšený zájem o modernizaci starších bytů, bylo modernizováno bytů, což je o bytů více než v předchozím roce. I přes tento v posledních třech letech pozitivní vývoj Česká republika stále zaostává, stejně jako v případě dokončované bytové výstavby jak za vyspělými evropskými zeměmi, tak za potřebou bytů vyvolanou nárůstem počtu domácností Počet dokončených bytů Rodinné domy Nástavby a přístavby k rodinným domům Bytové domy Nástavby a přístavby k bytovým domům Byty v nebytových objektech Domy s pečovatelskou službou a domovy-penzióny Stavební úpravy nebytových prostorů Tab. 1: Byty dokončené v letech podle druhu objektu Plochy bytů U bytových domů je podíl čtyř a vícepokojových bytů minimální. U bytových domů převažuje podíl bytů s maximálně dvěma pokoji. V roce 2004 byl průměrný počet pokojů v bytech postavených v bytových domech 1,96. V bytových domech vykazuje ukazatel velikosti obytné plochy bytů kolísavý průběh, v roce 2004 byl 47,5 m 2. Obytná plocha nástaveb a přístaveb k bytovým domům se ve srovnání s rokem 2003 v roce 2004 zmenšila na 49,7 m 2. Technická vybavenost Jednou ze základních kvalitativních charakteristik dokončených bytů je jejich technická vybavenost. Podíl bytů napojených na plynovodní přípojku zaznamenal největší růst u bytů v rodinných domech a jejich nástavbách a přístavbách. Za posledních osm let se jejich podíl zvýšil přibližně na 70 %, přičemž na začátku období se pohyboval mírně na 50 %. Kanalizační přípojkou jsou dlouhodobě lépe vybaveny bytové domy a jejich nástavby a přístavby (více jak 95% podíl dokončených bytů). U nových rodinných domů včetně C.3-2

3 nástaveb a přístaveb převládá centrální domovní topení, významnější roli hraje také lokální topení. U rodinných domů připadalo v roce 2004 přibližně 64 garáží na 100 dokončených bytů, u bytových domů to bylo přibližně 38 garáží na 100 bytů. Rodinné domy Rodinné domy byly po celé osmileté období stavěny převážně s použitím zděné nosné konstrukce, kde podíl dokončených domů kolísá mezi %, v roce 2004 bylo dokončeno za posledních osm let nejvíce rodinných domů s dřevěnou nosnou konstrukcí (2,6 %). U bytových domů má nadpoloviční většinu také zděná nosná konstrukce, podíl montovaných staveb klesl z 22,5 % v roce 1997 na 4,6 %. V roce 1997 činila průměrná výměra stavební parcely určená k výstavbě rodinného domu 887,6 m 2. Dále se plocha stavebních pozemků nových rodinných domů s výjimkou roku 2000 víceméně zvyšovala, v roce 2004 dosáhla rozlohy m 2. Za sedm let se tak ukazatel zvýšil o 201,8 m 2, tedy o 22,7 %. Průměrná zastavěná plocha nových rodinných domů zaznamenávala první tři roky sledovaného období rovněž nárůst, v posledních pěti letech však klesá. Podle počtu obytných místností u nových rodinných domů převažují v období byty se čtyřmi a více pokoji, jejichž zastoupení se neustále zvyšuje (na 78,4 % v roce 2004). Nástavby a přístavby k rodinným domům vykazují s výjimkou v roce 2003 pokojovost mírně nad hladinou 3 pokojů, nástavby a přístavby k bytovým domům neklesly pod 2 pokoje. Velikost obytné plochy bytů v rodinných domech se v posledních osmi letech pohybuje mezi 96 a 97 m 2. Pořizovací hodnota Pořizovací hodnota je udávána za celou stavbu a podle metodických vysvětlivek znamená celkové předpokládané investiční náklady na výstavbu. V posledním roce pokračovala tendence víceméně plynulého zvyšování nákladů na výstavbu nových rodinných domů. V roce 2004 činila průměrná pořizovací hodnota bytu v novém rodinném domě tis. Kč. U nových bytových domů činila průměrná pořizovací hodnota bytu v novém bytovém domě tis. Kč. Z hlediska struktury dokončených staveb podle intervalů pořizovacích hodnot zjišťujeme, že od roku 2000 se podíl nejlevněji stavěných bytů (tedy za méně než 14 tis. Kč na 1 m 2 užitkové plochy) snížil u rodinných domů z 55,5 % na 29,3 %, a u bytových domů z 21,3 % na 13,4 %. Největší podíl zaujímá u rodinných i bytových domů prostřední interval pořizovacích hodnot od 14 do 26 tis. Kč za 1 m 2 užitkové plochy, přičemž v roce 2004 byl u rodinných domů tento podíl 54,6 %, u bytových domů v roce 2004 poklesl oproti roku 2003 na hodnotu 60,2 %. Rodinných domů s pořizovací hodnotou 1 m2 užitkové plochy vyšší než 26 tis. Kč bylo v roce ,2 %, bytových domů 26,4 %. C.3-3

4 Kraj Hlavní město Praha RD BD 4 8,3 55, ,8 36,7 Středoče ský RD BD 2,7 19,8 91,3 57,8 22,4 6 Jihoč eský RD BD 28,1 32,4 65,6 55,7 12 6,3 Plzeňský RD BD 29 32,6 55,8 53,9 15,2 13,5 Ka rlo varský RD BD 11,7 19,5 38,3 64, ,2 Ústecký RD BD 38, ,3 11,4 Li berecký RD BD 9,1 32,7 24, ,2 15,3 Král ovéhradecký RD BD 34, ,9 50,8 36,8 11,2 Pardubi cký RD BD 38,5 51, ,2 11,5 Vysoč ina RD BD 4,3 37,2 93,6 50,9 11,9 2,1 Jihomoravský RD BD 33,6 66,1 52,9 20,6 13,5 13,2 Olomoucký RD BD 36,1 37, ,8 7,8 Zlín ský RD BD 16,7 45,4 78,1 47,7 6,9 5,3 Moravskoslezský RD BD 34,4 57,6 56,8 42,4 8,9 ČR celkem RD BD 13,4 29,3 60,2 54,6 26,4 16,2 0% 20% 40% 60% 80% 100% Interval poři zovací hodnoty 1 m 2 užitkové plochy bytů (v Kč) Do a více RD = rodinné domy BD = bytové domy 1) Bez nástaveb a přístaveb. Z podkladů ČSÚ zpracoval ÚRS PRAHA, a.s. Graf 1: Struktura bytů dokončených v roce 2004 V roce 2004 se nejdražší byty v bytových domech, které v přepočtu na 1 m 2 užitkové plochy přesáhly průměrnou pořizovací hodnotu Kč, stavěly v Libereckém kraji a v hlavním městě Praze. Více jak Kč na 1 m 2 užitkové plochy vykázaly ještě čtyři kraje, Karlovarský, Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský. Naopak nejnižší náklady na pořízení jednoho metru čtverečního byly v Jihočeském a v Pardubickém kraji, ve kterých se stavělo za Kč, respektive za Kč. 1) Statistické údaje o obyvatelstvu Podle údajů Statistického úřadu se za necelých osm let mezi vznikem České republiky a datem sčítání lidu 2001 se věková struktura obyvatelstva republiky výrazně změnila. Podíl dětí do 14 let klesl téměř o pět procentních bodů, z hlediska dlouhodobého vývoje je to ojedinělé tempo poklesu. Podstatně se snížil i podíl mladých lidí ve věku mezi 15 a 19 lety, naopak vzrostlo zastoupení obyvatel ve věku let a 65 a více let. Obyvatelé České republiky na začátku 21. století byli tedy v průměru o více než 10 let starší než o století dříve. 2) Byl-li na přelomu 20. a 21. století růst podílu šedesátipětiletých a starších osob stále ještě tlumen příchodem slabších populačních ročníků do věku 65 a více let, pak v nejbližší budoucnosti po roce 2005 tomu bude naopak a podíl nejstarších věkových skupin prudce stoupat. 2) 1) 2) BURJANEK, Aleš. Podmínky bydlení v ČR podle údajů Sčítání lidu Fakulta sociálních studií MU v Brně. Český statistický úřad. C.3-4

5 Tab. 2: Struktura obyvatelstva ČR podle vybraných věkových skupin v letech Graf 2: Vývoj podílu věkových skupin 0 14 a 65+ při sčítáních od roku 1950 (podíl věkové skupiny v %, obě pohlaví) Tab. 3: Vývoj syntetických ukazatelů věkové struktury obyvatelstva podle výsledků sčítání v letech Sňatkový věk se po roce 1990 výrazně zvýšil, dříve běžné sňatky snoubenců mladších 20 let se staly naprostou výjimkou. Nejhlubší pokles vdanosti byl přitom zaznamenán u žen ve věku do 39 let tedy u žen ve fertilním věku. Je nesporné, že patří k jedné z příčin hlubokého snížení porodnosti. C.3-5

6 Stárnoucí populace Česká republika stárne a její stárnutí se urychlilo. Vzhledem k nepravidelnostem věkové struktury obyvatelstva se stárnutí v posledních desetiletích 20. století neprojevilo bezprostředně ve vzrůstajícím počtu starých lidí, proto jeho vliv nebyl příliš pociťován. Již v prvních dekádách 21. století se však počet starých lidí výrazně zvýší tím také důrazně zesílí nároky na důchodový, sociální a zdravotní systém. Tato perspektiva je zatím zastřena dočasnými výhodami současné věkové struktury. Již v nejbližší budoucnosti se však populační stárnutí stane zásadním sociálním i ekonomickým problémem České republiky. Demografická prognóza Struktura cenzových domácností podle sčítání lidu (ČR) počty domácností (tisíce) rok Domácnosti jednotlivců Vícečlen. nerodinné d. Neúplné rodiny Úplné rodiny Graf 3: Struktura cenzových domácností podle SLBD 2001 Struktura domácností Nejvýznamnější změny proběhnou ve struktuře domácností. Počet úplných rodin se bude kontinuálně nepatrně zvyšovat, avšak jejich podíl na celkovém počtu domácností poklesne z 54,6 % (2001) na úroveň kolem 50 % v roce Uvnitř této skupiny se však významně změní podíl úplných rodin bez závislých dětí, tj. bezdětných dvojic a starších manželských párů, jejichž děti se již ekonomicky osamostatnily, případně založily vlastní rodiny a to až na 33 %. Podíl úplných rodin se závislými dětmi se naopak sníží z 25,5 % (2001) postupně až na pouhých 18 %. Je to způsobeno jak vlivem věkové struktury (snižování počtu mladších manželských párů), tak i snižováním sňatečnosti a zvyšováním rozvodovosti. Počet neúplných rodin se bude zvyšovat pouze do roku 2020, a to rychleji v první polovině tohoto období. Na přírůstku se budou podílet zejména neúplné rodiny se závislými dětmi (vliv rozvodovosti), po roce 2020 však rychleji poroste podíl těchto rodin bez závislých dětí (tj. jeden rodič se spolubydlícím ekonomicky samostatným dítětem nebo dětmi). Podíl neúplných rodin se tak zvýší z 13,5 % (2001) na 14 %, po roce 2030 však opět dosáhne jen 13,2 % ze všech domácností. Nejdynamičtější skupinou budou i nadále domácnosti jednotlivců. Jejich počet se zvýší do roku 2030 o cca 350 tisíc (základní varianta) resp. 400 tisíc (nerodinná varianta) a podíl vzroste z 29,9 % (2001) na více než jednu třetinu (34,0 resp. 34,7 %) v roce Vývoj domácností jednotlivců je složitým procesem, neboť se zde uplatňují vlivy změn věkové struktury, trendu osamostatňování dospělých dětí před sňatkem včetně jejich samostatného C.3-6

7 bydlení, vysoké rozvodovosti, jež ještě zřejmě nedosáhla svého vrcholu, zvyšující se míry nesezdaných soužití při zachování odděleného trvalého bydliště a na druhé straně předpokládaného snižování úmrtnosti ve vyšším věku a tedy delšího přetrvávání soužití starších párů. Pokud se týká velikosti domácností, početně porostou pouze domácnosti jednotlivců a dvoučlenné domácnosti. Domácností se třemi a více členy bude nadále ubývat. 3) C Bydlení v okolních zemích Okolní země evropského regionu, které nebyly postiženy diktaturou proletariátu, mají delší zkušenosti s vývojem systému podpory bydlení, který zahrnuje jak programovou podporu nové výstavby, tak i ekonomické a společenské stimuly k získávání bydlení. Země sdružené v EU si uchovávají vlastní přístup k této problematice, který tak reflektuje rozdílné historické, ekonomické, společenské a politické prostředí v každé zemi. Graf 4: Počet bytů na 100 hospodařících domácností kolem roku 2000 srovnání České republiky a vybraných evropských zemí Poválečný vývoj evropských bytových politik se odehrával zhruba ve třech fázích. Po válce byly veškeré síly zaměřeny na obnovu výstavby a odstranění válečných škod. Bytová výstavba byla orientovaná sociálně, hlavní důraz byl kladen na množství budovaných bytů a zlepšení technické úrovně bydlení. Jsou hledány nové možnosti zrychlení a zlevnění výstavby, často na úkor dlouhodobější kvality a ekonomičnosti provozu. Jsou stavěny velké urbanistické celky s mnoha bytovými jednotkami, často jsou však opomíjeny sociální a společenské souvislosti. V dalším období začínají být zřejmé nedostatky překotné výstavby, pozornost se logicky přesouvá i na kvalitu bydlení a obytného prostředí, na sociální vztahy. Stále větší část veřejných výdajů je věnována obnově a zkvalitnění bytového fondu. Změny v pohledu na potřeby a kvalitu výstavby jsou doprovázeny i změnami v politice dotací, začíná se objevovat deregulace nájemného, sledují se účinky dotační politiky na jednotlivé sociální vrstvy apod. 3) KUČERA, Tomáš. Perspektivy demografického stárnutí České republiky. Přírodovědecká fakulta UK v Praze. C.3-7

8 V období přibližně od poloviny 70. let minulého století do současnosti dochází především k dalšímu vývoji v oblasti ekonomické a politické. Mimo jiné se začíná výrazněji prosazovat privatizace a soukromé vlastnictví bytového fondu. Potřeby výstavby bydlení jsou řešeny stále komplexněji s ohledem na společenské vazby. Po ropné krizi v 70. letech je kladen zvýšený důraz na ekonomii provozu využíváním nových technologických poznatků. Důležitým hlediskem se stává ekologie, což se projevuje jak při volbě materiálů a technologií, tak i při stále přísnějších požadavcích na celkovou energetickou úspornost a ohleduplnost staveb vůči životnímu prostředí. Vývoj a realizace úsporného bydlení probíhá s podporou společnosti. Realizovány jsou jak jednotlivé objekty, tak i rozsáhlé soubory. Společnosti mnoha evropských zemí pociťuje sociální zodpovědnost a potřebu dostatečné nabídky kvalitního bydlení i pro nižší příjmové skupiny obyvatelstva. Z nepřeberného množství zahraničních realizací staveb s úsporným bydlením uvádíme příklady dvou přístupů. Výstavba sociálního bydlení ve Vídni Má dlouhou tradici. Město dlouhodobě aktivně podporuje výstavbu sociálního bydlení, dává prostor novým tendencím a koncepčním přístupům k těmto stavbám. Stavby jsou realizovány na mnoha místech města, jako samostatné objekty i jako rozsáhlé ucelené urbanistické soubory nouzové bydlení, squatters dělnické kolonie výstavba podporovaná městem válka 1960 nápravy válečných škod Obr.1: Sociální bydlení ve Vídni. (Zpracováno dle příspěvku Social Housing in Vienna, Wolfgang Förster, konference Budoucnost sociálního bydlení ve Vídni, 13. a 14. listopad 2003, Ares Tower Vinna) C.3-8

9 urbanistická expanze, panelová výstavba, výstavba organizovaná městem i bytovými společenstvími ekologické přístupy, lokální tematická výstavba 1995 výstavba v brownfields, developersky organizovaná výstavba Obr. 1: Sociální bydlení ve Vídni. (Zpracováno dle příspěvku Social Housing in Vienna, Wolfgang Förster, konference Budoucnost sociálního bydlení ve Vídni, 13. a 14. listopad 2003, Ares Tower Vinna) Obr. 2: Kompaktní bydlení. Obytný soubor Halen. Atelier 5 C.3-9

10 Švýcarský Atelier 5 se od poloviny 50. let minulého století věnuje vývoji kompaktního bydlení. Množství jeho realizací dostatečně prokázalo životaschopnost a úspěšnost jejich koncepcí bydlení. Halen se realizoval Je vzdálen asi deset minut jízdy autem z centra Bernu. V tehdejší době to bylo bráno jako odvážný a v jistých kruzích až bláznivý projekt. Realizace ale přinesla Atelieru 5 mezinárodní obdiv a uznání. Halen se stal prototypem pro městskou enklávu, vzorovým modelem pro sídliště na omezeném pozemku, na kterém se vytváří na sebe volně navazující prostory vlastního mikroklimatu, zbavené hluku a dopravy. Je to také odpověď na mnoho politických a ekologických problémů pozdní moderny. Že tato cesta byla správná, nasvědčují podobné pozdější realizace mnoha architektů. Výchozí schéma lineárního řazení paralelních nosných stěn je odezvou typického historického řádu katastrálního parcelování. Aplikace tohoto řádu odpovídá morfologii pozemků, možnostem orientace bytových dispozic a požadavkům na velikost bytů v projektech realizovaných v okolí Bernu. Řadové řazení je ideální pro terény s mírným, lineárním a pravidelným spádem a je podkladem pro koncepci úzkých, víceúrovňových dispozic. Obr. 3: Obytný soubor Halen. Perspektivní řez domem. Atelier 5 Skupiny domů mají poměrně uzavřenou koncepci vzhledem k veřejné zóně, i když se již zde objevuje poměrně omezená tzv. filtrační zóna vchodového vnitrobloku. Pro Atelier 5 pojem sídliště neznamená pouhé nashromáždění bytových jednotek nebo bloků, ale útvar vnímaný jako prostorový celek. Koncepce veřejných prostor vyjadřuje hodnotu každého celku, jak je tomu odedávna. Architekti vystupují jako obhájci tradiční městské struktury. Ve všech koncepcích najdeme základní hierarchii městských prostorů. Podstatná je koncepce a forma seskupení domů, která vytváří směs soukromých a veřejných prostor, koncepce podchycující sociální projev, vylučující jakoukoliv segregaci. Veřejné prostory musí být obyvateli cítěny jako pokračování a rozšíření vlastního bytu. Možnostmi zástavby se ve svých teoretických pracích i realizacích zabývá mnoho výrazných architektonických týmů. Například holandský ateliér MVRDV ve své publikaci Farmax, excursion on density, nahlíží na tvorbu sídel pomocí průzkumů a vyhodnocení hustoty zastavění, typů staveb, komunikací, hustoty dopravy, sociologických a demografických popisů a podobně. C.3-10

11 Obr. 4: Obytný soubor Halen. Situační plán. Foto Atelier 5 Obr. 5: Farmax formy kompaktní zástavby ve vztahu k hustotě zástavby C.3-11

12 C Současný stav legislativy v ČR Současná ČSN Obytné budovy exaktně definuje dispozici bytů s jejími provozními vztahy, aniž by umožňovala tvůrčí přístup k změnám pojetí bydlení známých ze zahraničí. Obecně technické požadavky na výstavbu jsou souborem závazných požadavků. C.3.3 Principy řešení v územním plánování C Podmínky a požadavky na území pro bydlení Vitruvius v knize Deset knih o architektuře při definování správného místa pro bydlení píše: Při výstavbě města je třeba zachovávat tato pravidla: Předně výběr nejzdravějšího místa. Bude to místo položené výše a ne mlhovité, ne plné jinovatky a neobrácené ani k parným, ani ke studeným světovým stranám, nýbrž k mírným, a konečně místo, které se vyhne bažinatému sousedství. Proudí-li totiž k městu při východu slunce ranní větříky, k nimž se přidají vyvstalé mlhy, a roznášejí-li mezi obyvatelstvem svým vanutím s mlhou smíšené jedovaté výdechy bažinných živočichů, udělají z onoho místa místo choroboplodné. Rovněž nebude místo zdravé, bude-li položeno podél moře k jihu nebo proti západu. Bydlení jako základní urbanistická funkční složka Bydlení jako společenský proces nemůžeme izolovat od ostatních funkcí života lidí v procesu jejich společenské existence. V současnosti můžeme nacházet řadu požadavků pro území s funkcí bydlení. Při navrhování obytných budov ovlivňuje jejich výsledné řešení celá řada požadavků vyplývajících z podmínek konkrétního staveniště. Tyto požadavky, které mají charakter zastavovacích, technických, hygienických i ekonomických podmínek výstavby, ovlivňují proto nejen provozně dispoziční, hmotové a architektonické řešení území, ale i konstrukční provedení a v neposlední řadě také výši nákladů na její realizaci a vlastní provoz. Přírodní podmínky jsou základními a určujícími podmínkami lokalizace ploch bydlení. Vyplývá to z fyziologických nároků na bydlení, z možností realizace a provozu obytných celků. Jedná se o: geologické (zakládání, ev.sesuvy, výskyt surovin, seismicita), geomorfologické (svažitost, výškové členění, konfigurace terénu), hydrologické (podzemní a povrchové vody, jejich čistota, agresivita a pod.), klimatologické (teplotní poměry, srážkové poměry, inverze, větrné poměry), pedologické a biologické, tj.ekologické poměry a podmínky rostlinného krytu. Dobré geologické podmínky jsou základními podmínkami hospodárnosti výstavby. Geologický průzkum a jeho vyhodnocení určuje podmínky pro zakládání budov, stavbu komunikací, ev.způsob uložení inženýrských sítí. Základová spára má mít stejnorodé fyzikální vlastnosti, např. pro soustředěnou středopodlažní zástavbu nemá klesnout pod 0,25 MPa, pro nízkopodlažní zástavbu 0,15 MPa. Geologický průzkum dále označuje terény nevhodné pro zakládání, jako jsou např. sesuvná území, tekuté písky a pod. C.3-12

13 Geomorfologické podmínky jsou dány konfigurací, výškovým členěním a svažitostí terénu. Pro soustředěnou obytnou zástavbu s ohledem na montážní způsob výstavby je především vhodný málo členitý terén se spádem do jednoho povodí (povrchové vody, kanalizace) a se sklonem k osluněné straně. Pro těžkou stavební montáž a převládající řádkovou zástavbu je vhodný terén do 5 % sklonu. Od 5 % do 8 % sklonu je nutno sledovat terén (vrstevnice) při způsobu zastavění. Do 12 % sklonu osluněné strany je terén možný pro bodovou formu zástavby, s potížemi při vedení obslužných komunikací a inženýrských sítí. Do 15 % sklonu osluněné strany je terén možno využít pro určité druhy individuální zástavby, nad 20 % sklonu (J.JV.JZ) pro terasovou obytnou zástavbu. Důsledky terénních úprav ve svažitých územích je nutno řešit již v základním urbanistickém konceptu, kde vedle hledisek stavební a provozní ekonomie, bilancování přesunu zeminy, konceptu obslužných komunikací a technické infrastruktury je nezbytné sledovat celkové krajinné působení. Podmínky hydrologické určují stavební možnosti s ohledem na hladinu spodních vod, její kolísání, ev. stupeň agresivity. Jsou důležité pro způsob zakládání a izolace obytných budov. Neméně důležité je bilancování a způsob odvádění povrchových vod. V základním urbanistickém konceptu je nutno zvažovat poměr zpevněných ploch a zatravněných pozemků, možnost vytváření povrchových vodních ploch jako důležitého prvku mikroklimatu obytných celků a tak zabránit hydrologické devastaci území. Podmínky klimatologické určují místní teplotní a srážkové poměry, výskyt inverze a převládající směry větrů. Pro obytnou zástavbu nejsou vhodné inverzní polohy (pomalý odtok studeného vzduchu), místa častého výskytu mlh, nevětrané kotliny, ev. návětrné plošiny. Částečně je lze měnit umělými zásahy, tj. vhodnou orientací a formou zastavění, zakládáním zelených pásů, větrolamů, ev. vnitřním vodohospodářským režimem. Konečné dlouhodobé důsledky pro provoz a mikroklima je však nutno pečlivě zvážit. Příslušné státní normy shrnují území a místa se stejnými podmínkami v oblasti nebo pásma a stanovují pro ně technické nebo fyzikálně technické údaje. Naše republika je rozdělena z hlediska teplotních podmínek do tří oblastí se základními vnějšími teplotami 12 C, 15 C a 18 C (dle ČSN Výpočet tepelných ztrát). K těmto oblastem jsou vztaženy všechny požadavky na tepelně technické vlastnosti konstrukcí, prostorů i budov. Podmínky pedologické, biologické a ekologické ovlivňují výběr staveniště s ohledem na ochranu bonitních zemědělských půd a nepřípustnost jejich zastavění. Hledisko celkové ekologie krajiny shrnuje klimatologické, geologické, pedologické a biogeografické údaje o jejich významu pro vegetaci a celkový režim krajiny. Jde o ochranu přírodních hodnot, důležitých prvků vegetace, o možnou míru technických zásahů a vytváření předpokladů pro tvorbu nových krajinných a parkových úprav jako nezbytné součásti kulturního obytného prostředí. Podmínky čistoty ovzduší jsou velmi důležité a posuzují se na jednotlivých staveništích v návaznosti na směr převládajících větrů a na zdroj znečištění. Limitní hodnoty pro obsah škodlivin v ovzduší jsou stanoveny v Hygienických předpisech Ministerstva zdravotnictví. C.3-13

14 Jsou tam uvedeny nejvyšší přípustné krátkodobé koncentrace a nejvyšší průměrné denní koncentrace nejzávažnějších škodlivin. Radonové riziko Specifickým požadavkem sledovaným v posledních letech je radonové riziko. Pro potřeby územního plánování má význam stanovení radonového rizika způsobeného kombinací objemové aktivity Rn v půdním vzduchu a plynopropustnosti hornin dle ČSN Zakládání staveb: Základová půda pod plošnými základy na základě tabulky: Kategorie rizika Objemová aktivita Rn v půdním vzduchu (kbq/ m 3 ) v základových půdách pro plyny a vodo propustných málo středně dobře nízké méně než 30 méně než 20 méně než 10 střední vysoké více než 100 více než 70 více než 30 Tab. 4: Stanovení radonového rizika Území zde jsou členěna do 3 kategorií, podle nichž je třeba v realizaci staveb provádět náležitá opatření. U staveb s nízkým rizikem se ochrana stavebního objektu nepředpokládá, střední riziko vyžaduje určitá opatření a vysoké riziko vyžaduje buď zvláštní ochranná opatření nebo se realizace staveb vůbec nedoporučuje. Radonové mapy se zpracovávají ve třech stupních od regionálních 1: , přes mapy pro potřeby územního plánování 1: : až po podrobné 1: :1 000 pro bytovou výstavbu. Měly by být k nahlédnutí na odborech životního prostředí příslušných úřadů. Hygienické podmínky Hygienické podmínky jsou souhrnem zdravotních požadavků na obytnou zónu. Tyto požadavky jsou definovány v příslušných hygienických a zdravotních předpisech a v zákonu č.20 /1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Jedná se především o vytvoření podmínek pro zdravé prostředí pro bydlení: z fyzikálního hlediska (osvětlení, oslunění, akustické podmínky, prašnost...), z hlediska působení vlivů vlastního přírodního prostředí (výskyt radonu...), jako důsledků negativního působení okolní lidské činnosti (exhalace, přítomnost kontaminací těžkými kovy, radiace atd.). Nástroji zajištění těchto podmínek jsou hygienická pásma ochrany od negativních vlivů dopravy, průmyslové a zemědělské výroby. Akustické podmínky vycházejí ze zvuků vyvolaných uměle a jejich působení na obytné budovy je nutno hodnotit ze dvou hledisek, a to z hlediska hluku vznikajícího provozem uvnitř obytné budovy a z hlediska obtěžování hlukem vnějším vyvolaným průmyslovou výrobou nebo automobilovou, respekt, leteckou dopravou. C.3-14

15 Nejvyšší přípustné hodnoty hluku z vnějšího prostoru jsou stanoveny Hygienickými předpisy Ministerstva zdravotnictví, které je stanoví ze základní hladiny 50 dba přičtením korekcí podle místních podmínek, povahy a trvání hluku a podle denní doby. V sídlištním obytném souboru se připouští při ustáleném nebo nepravidelném hluku nejvýše hladina hluku 50 dba ve dne a 40 dba v noci. Orientačními výpočty a grafy je možno preventivně ověřovat budoucí negativní působení hluku. Např. pro obslužné komunikace s funkcí dopravně obslužnou se udává min. ochranné pásmo 55 m, pro sběrné komunikace s funkcí dopravně obslužnou Bl 80 m, pro rychlostní komunikace A m. Obdobná hluková pásma jsou stanovena pro kapacitní odstavné a parkovací plochy. Urbanistická ochranná hluková opatření (odstupy, orientace budov, vedení tras a pod.) a technická protihluková opatření (technické vedení komunikací, protihlukové bariéry, bariérové domy, vegetace) jsou v současné době důležitým spoluurčujícím prvkem v celkovém konceptu zástavby a jsou ověřovány hlukovými studiemi dotčených území. Ochranná hygienická pásma ploch bydlení od průmyslových a zemědělských ploch a objektů jsou stanovena hygienickými předpisy v pěti pásmech a jsou individuálně místně určována. Minimální vzdálenost od výrobních ploch je 50 m. Vedle hluku je také stanovena přípustná mez škodlivin v ovzduší (sv. 30/1967 MZ). Tato ochranná pásma jsou podstatným faktorem ovlivňujícím funkční skladbu obcí. Proslunění Všechny byty musí být navrhovány tak, aby byly prosluněny. Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností. U samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a koncových řadových domů má být součet podlahových ploch prosluněných obytných místností roven nejméně jedné polovině součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu. Do součtu podlahových ploch z jedné strany prosluněných obytných místností ani do součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu se pro tento účel nezapočítávají části podlahových ploch obytných místností, které leží za hranici hloubky místnosti rovné 2,3 násobku její světlé výšky. Obytná místnost se považuje za prosluněnou, jsou-li splněny následující podmínky (viz obrázek): a) půdorysný úhel slunečních paprsků hlavní přímkou roviny okenního otvoru musí být nejméně 25, hlavní přímka roviny je přímka, která je průsečnicí této roviny s vodorovnou rovinou; b) přímé sluneční záření musí po stanovenou dobu vnikat do místnosti okenním otvorem nebo otvory, krytými průhledným a barvy nezkreslujícím materiálem, jejichž celková plocha vypočtená ze skladebných rozměrů je rovna nejméně jedné desetině podlahové plochy místnosti; nejmenší skladebný rozměr osvětlovacího otvoru musí být alespoň 900 mm; šířka oken umístěných ve skloněné střešní rovině může být menší, nejméně však 700 mm; c) sluneční záření musí po stanovenou dobu dopadat na kritický bod v rovině vnitřního zasklení ve výšce 300 mm nad středem spodní hrany osvětlovacího otvoru, ale nejméně mm nad úrovní podlahy posuzované místnosti; d) výška slunce nad horizontem musí být nejméně 5 ; C.3-15

16 e) při zanedbání oblačnosti musí být dne 1. března a 21. června doba proslunění nejméně 90 minut. svislý osvětlovací otvor skloněný osvětlovací otvor Obr. 6: Podmínky proslunění obytné místnosti Požadovanou dobu proslunění pro den 1. března lze nahradit bilancí, při které je mimo přestupné roky celková doba proslunění ve dnech od 10. února do 21. března včetně minut (jedná se o 40 dní s průměrnou dobou proslunění 90 minut). Při navrhování obytných budov se bere v úvahu stínění nejen dle současného stavu okolí, ale také možnost pozdějších změn v případě realizace výstavby podle podmínek územního rozhodnutí nebo podle regulačního plánu, popř. územního plánu, jsou-li pro dané území schváleny. Při umísťování obytné budovy do území je nutno prověřit dodržení uvedených podmínek také u obytných místnosti stávajících budov. V obytných místnostech stávajících budov není nutno tyto podmínky dodržet, jedná-li se o doplnění stávající souvislé zástavby výstavbou v prolukách, popř.formou nástaveb a přístaveb, jestliže doplněná budova zachovává půdorysný rozsah a výškovou úroveň zástavby sousedních budov. Venkovní zařízení a pozemky v okolí obytných budov sloužící k rekreaci jejich obyvatel, mají mít alespoň polovinu plochy osluněnou nejméně 3 hodiny dne 1. března. Pro posuzování doby proslunění nebo oslunění se používají: a) jednotná průměrná severní zeměpisná šířka φ = 50 pro celé území ČR; b) pravý sluneční čas (PSČ). Pravý sluneční čas vznikne rozdělením časového intervalu mezi dvěma následujícími horními kulminacemi slunce na 24 hodin. K horní kulminaci dochází ve 12 hodin, kdy zároveň v daném dni dosahuje slunce maxima své výšky nad obzorem. V závislosti na pravém slunečním čase se stanoví hodinový úhel r ( ) pomocí vztahu: r = 15 (PSČ 12); c) průměrná hodnota sluneční deklinace S{ ), která se pro jednotlivé dny v roce vypočítá podle vztahu: δ= 23,45 sin (0.98D + 29,7M 109), kde D je číslo dne v měsíci a M číslo měsíce v datu posuzování; C.3-16

17 d) základní vztahy sférické astronomie. Poloha slunce na obloze je určena jeho azimutem A ( ) a výškou h ( ). Hodnoty těchto dvou úhlů (viz obrázek) lze postupně stanovit pomocí vztahů: sin h = sin φ sin δ + cos φ cos δ cos r. Orientaci situace a orientaci objektů ke světovým stranám je nutno při posuzování doby proslunění nebo oslunění doložit spolehlivými podklady. Při stanovení směru poledníku v situaci se přihlíží k meridiánové konvergenci C ( ). Velikost meridiánové konvergence je možné stanovit jedním z těchto způsobů: odečtením z mapového podkladu, kde je meridiánová konvergence vyznačena; je-li situace zpracována v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) výpočtem ze zeměpisné délky I ( ) dané lokality pomocí přibližného vzorce C = 24 50' λ /1,34; dotazem u územně příslušného střediska geodézie a kartografie. Zjištěný nebo vypočítaný úhel C ( ) se nanese ve směru hodinových ručiček od svislých souřadnicových čar kartografické sítě mapového podkladu, čímž je určen severní směr. Pro účel posuzování doby proslunění nebo oslunění se za dostatečnou přesnost považuje, jestliže chyba při stanovení hodnoty C ( ) nepřekročí ±0,5. Obr. 7: Azimut, výška slunce, meridiánová konvergence Součástí hygienických podmínek je i zajištění dostatečného množství pitné vody, které se pohybuje od 250 do na osobu a den a má stále stoupající tendenci. Také stanovení správného režimu odtoku povrchových vod, celkový způsob údržby, čistění a odstraňování tekutých a tuhých odpadů je součástí hygienických podmínek. Toto spolu se zajištěním tepla a elektrické energie vytváří složitý a náročný problém inženýrské infrastruktury obytné zóny, která je mnohdy limitující pro plánování a realizaci výstavby a je nedílnou součástí celkové urbanistické koncepce řešení. Napojení na inženýrské sítě Je třeba ověřit kapacitní možnosti dané stavem technického vybavení území v místě výstavby (kanalizace, plyn) a podle možností, které na daném místě poskytuje energetická základna pro zdroj vytápění a přípravu teplé užitkové vody. Každé obytná budova musí být napojena na veřejné rozvody vody, elektřiny a případně také plynu. V místě připojení se osazuje hlavní uzávěr (resp.jistící zařízení) a v některých případech také počítadlo odběru, pokud není v souladu s předpisy pro provádění příslušných rozvodů umístěno jinde. Pro napojení domovních rozvodů na veřejné rozvody se v bytovém domě musí navrhovat nutné prostory. C.3-17

18 Pro napojení rozvodů studené vody se zřizuje v suterénu domů uzamykatelná místnost nebo napojovací šachta, pokud objekt není podsklepen, přístupná poklopem. Tyto prostory musí být odvodněny do kanalizace pro případ poruchy. Napojení na veřejné rozvody silnoproudu, slaboproudu a plynu se zajišťuje v samostatných uzamykatelných hlavních domovních skříních, přístupných z vnějšího prostoru. Zásady napojení určují ČSN o navrhování těchto druhů zařízení. Pro každou obytnou budovu se zpravidla zřizuje samostatná kanalizační přípojka. U rozsáhlejších objektů a v odůvodněných případech lze zřídit dvě i více přípojek, přičemž je nutné se dohodnout předem s příslušnou správou kanalizace. Do vnitřní kanalizační sítě odvodňovaného objektu je zahrnuta celá soustava domovního kanalizačního potrubí až po vyústění hlavního ležatého svodu 1,0 m před budovou. U výškových bytových domů nad 16 podlaží se vyžaduje nouzové osvětlení schodiště a chodeb nezávisle na běžné síti rozvodů v těchto domech, tzn. že musí být napojeno na samostatný zdroj. Nejčastěji se pro tento účel používá akumulátorů. Pro jejich umístění se navrhuje samostatná uzamykatelná a trvale větraná místnost, která musí být oddělena od ostatních prostor domu předsíní, která musí být rovněž trvale větrána. Prostory pro zajištění vytápění v bytových domech jsou různého druhu podle charakteru vytápění: prostory pro uskladnění paliva odděleně pro každý byt u bytových domů s lokálním vytápěním; prostory pro kotelnu, strojovnu a uhelnu u bytových domů,které nejsou napojeny na dálkové vytápění; prostory pro napojení samostatně stojících bytových domů na sekundární rozvody ÚT a teplé užitkové vody - předávací stanice tepla (obvykle u bodových a věžových domů); prostory pro akumulační nádrž teplé vody u obytných budov vytápěných elektrickou energií. Součástí hygienických podmínek je i zajištění dostatečného množství pitné vody, které se pohybuje od 250 do na osobu a den a má stále stoupající tendenci. Také stanovení správného režimu odtoku povrchových vod, celkový způsob údržby, čistění a odstraňování tekutých a tuhých odpadů je součástí hygienických podmínek. Toto spolu se zajištěním tepla a elektrické energie vytváří složitý a náročný problém technické infrastruktury ploch bydlení, která je mnohdy limitující pro plánování a realizaci výstavby a je nedílnou součástí celkové urbanistické koncepce řešení. Požární bezpečnost Obecné zásady Pod pojmem požární bezpečnosti jakéhokoli stavebního objektu rozumíme vlastnost stavebního objektu bránit ztrátám na životech a zdraví osob, resp. zvířat a ztrátám na majetku v případě požáru. Toho se dosahuje urbanistickým umístěním objektu, jeho vhodným dispozičním, konstrukčním a materiálovým řešením. Odstupové vzdálenosti Odstupy mezi objekty mají bránit přenesení požáru vnějším prostorem z jednoho objektu nebo požárního úseku na druhý. Přenesení požáru umožňuje vyzařování (sálání) části tepelné energie do volného prostoru vně objektu všemi požárně neuzavřenými otvory (okny apod.) C.3-18

19 v obvodových stěnách nebo střeše a také těmi částmi obvodových plášťů, které nemají dostatečnou požární odolnost (jsou z hořlavého materiálu). Záření působí všemi směry v úhlu 160 od plochy z níž vychází. Prostor, ve kterém je tepelné záření tak intenzivní, že může vyvolat požár, vymezuje požárně nebezpečný prostor. V tomto prostoru nesmí být umístěny žádné požárně otevřené plochy jiného ani téhož objektu. Odstupovou vzdálenost je vždy třeba stanovit z obou stran, tj. jak ze strany posuzovaného objektu, tak ze strany protějšího objektu a použije se větší vzdálenost z obou hodnot. U objektů pro bydlení a ubytování se stanoví odstupové vzdálenosti z tab. 4. ČSN Požární bezpečnost staveb: Budovy pro bydlení a ubytování. Největší problémy vznikají ve vnějších koutech objektů (atriové dispozice, meandrové domy, polouzavřené dvory apod.). V těchto koutech se obvykle stýkají různé požární úseky (obytné buňky) a odstupová vzdálenost jejich požárně otevřených ploch (oken) se určí z přílohy 1. k ČSN Tuto vzdálenost lze však ovlivnit stavebními prvky z nehořlavých hmot, které okna vzájemně zastiňují. Příjezdy, nástupní plochy, zásahové cesty umožňují provedení účinného protipožárního zásahu. Ke každému objektu pro bydlení a ubytování musí vést přístupová komunikace pro příjezd požárních vozidel a techniky, musí vést buď až k nástupní ploše, nebo do vzdálenosti max. 50,0 m od objektu. Musí být min. 2,5 m široká. Na přístupové komunikace navazují nástupní plochy pro přímý zásah zvenčí. Musí být široké min. 3,5 m a mít sklon v jednom směru max. 5 %, v druhém max. 2 % a musí být umístěny u nejdelšího průčelí. Mohou však být nahrazeny vozovkou sjízdné komunikace v dostatečné blízkosti objektu. Zřizují se u objektů, které nemají chráněné únikové cesty typu B a C a nepřesahují výšku 22,5 m, tzn. že se prakticky zřizují jen u objektů 5-9 podlažních. U objektů nad 22,5 m se nástupní plochy nepožadují. Vnitřní zásahové cesty se zřizují ve všech objektech o výšce nad 22,5 m. Jsou tvořeny únikovými cestami typu B a C a společnými komunikacemi, které na ně navazují. Nejmenší šířka vnitřní zásahové cesty je 800 mm. V objektech vyšších 60,0 je součástí zásahové cesty také požární výtah, umístěný v prostoru chráněné únikové cesty typu C. Umísťováni obytných budov do území Umísťování obytných budov do území, popř. umísťování staveb na pozemcích obytných budov se řídí podle zvláštního předpisů a ČSN Požární bezpečnost staveb: Nevýrobní objekty, ČSN Požární bezpečnost staveb: Budovy pro bydlení a ubytování, ČSN Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel, ČSN Projektování místních komunikací. Podmínky pro umísťování obytných budov stanoví rozhodnutí o umístění stavby v souladu s územně plánovací dokumentací, je-li pořízena. Jinak se postupuje podle zvláštního předpisu. ČSN Obytné budovy stanoví podmínky pro vzájemné odstupy a proslunění staveb s byty. Vzájemné odstupy staveb Vzájemné odstupy staveb musí splňovat zejména požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování pohody bydlení. C.3-19

20 Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, které souvisejí s funkčním využitím území (například sítě technického vybavení, dětská hřiště). Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace. Tento požadavek se neuplatní u budov umísťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění je řešeno v územně plánovací dokumentaci. Vytvářejí-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m. Vzdálenost rodinných domů od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých částí stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se nemusí uplatnit požadavek na odstup od společných hranic pozemků. Vzdálenosti mezi obytnými budovami navzájem nebo obytnými budovami a budovami jiného účelu musí být takové, aby všechny byty splňovaly požadavky na proslunění a na denní osvětlení podle ČSN Obytné budovy. Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace. Požadavky na obytné prostředí Bydlení je funkcí obytného prostředí. Kvalitní obytné prostředí je předpokladem dobrého bydlení, což je dále jedním ze základních předpokladů při uspokojování životních potřeb občanů a zároveň významným ukazatelem jejich životní úrovně. Obytným prostředím rozumíme nejen byt a jeho okolí, je to souhrn faktorů prostorových (náměstí, ulice, vnitřní bloky) a plošných, kde jsou zastoupeny další funkční složky jako je doprava, zeleň a rekreace, event. Občanské vybavení a technická infrastruktura. Základními potřebami člověka jsou spánek, hygiena, jídlo, příprava potravin, údržba domácnosti, výchova dětí, školní výchova, zdravotní péče, distribuce, služby atd., právě tyto potřeby by měly být uspokojovány v místě, kde bydlí. Zdravotní požadavky Všeobecným zdravotním požadavkem v tvorbě obytného prostředí je požadavek budování zdravotně vhodného prostředí člověka a likvidace škodlivých vlivů produktů novodobé techniky. Je to požadavek na vytvoření obytného prostředí s co nejvhodnějším mikroklimatem pro člověka, kde by nedocházelo k narušeni základních úkonů a naopak kde by docházelo k přirozené regeneraci pracovních sil. Zdravotní požadavky lze konkrétně vyjádřit: biologickými potřebami člověka (dostatek čerstvého vzduchu, světla, slunce, zdravotně vyhovující používané předměty atd.); fyziologickými potřebami (dýchání, trávení, krevní oběh, vyměšování); profylaktickými potřebami (ovzduší bez choroboplodných zárodků, prachu, plynu, bezpečnost úrazová, hluková atd.). C.3-20

Studie oslunění a denního osvětlení. půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7

Studie oslunění a denního osvětlení. půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7 Studie oslunění a denního osvětlení půdní vestavba objektu Tusarova 3, Praha 7 Vypracovali : Petr Polanecký, Martin Stárka Datum:. května 014 1 předmět studie Předmětem této studie je posouzení oslunění

Více

Studie oslunění a denního osvětlení. půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7

Studie oslunění a denního osvětlení. půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7 Studie oslunění a denního osvětlení půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7 Vypracovali : Petr Polanecký, Martin Stárka Datum: 22. května 2014 2 1 předmět studie Předmětem této studie je posouzení

Více

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1.1.101 POŽADAVKY NA UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1.1.101 POŽADAVKY NA UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 1.1.101 POŽADAVKY

Více

Daniela Bošová-DANCON IČ: 68856849, Na Dlouhém lánu 430/26, 160 00 Praha 6

Daniela Bošová-DANCON IČ: 68856849, Na Dlouhém lánu 430/26, 160 00 Praha 6 Daniela Bošová-DANCON IČ: 68856849, Na Dlouhém lánu 430/26, 160 00 Praha 6 Rezidence AURUM Na pláni, Praha 5 - Smíchov STUDIE PROSLUNĚNÍ A DENNÍHO OSVĚTLENÍ Vypracovala: Ing. Daniela Bošová, Ph.D. Spolupráce:

Více

C.3 Bydlení. C.3.1 Charakteristika. C.3.2 Stav a trendy vývoje

C.3 Bydlení. C.3.1 Charakteristika. C.3.2 Stav a trendy vývoje C.3 Bydlení C.3.1 Charakteristika Bydlení plní základní potřebu lidské společnosti při uspokojování životních potřeb člověka při regeneraci a reprodukci lidských sil. Bydlení uspokojuje nároky fyziologické,

Více

TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ

TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ TYPOLOGIE úvod TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ Typologie nauka o navrhování budov Cíl typologie vytvořit příjemné prostředí pro práci a odpočinek v budově Při navrhování objektu musíme respektovat požadavky:

Více

VILLA MATĚJSKÁ, PRAHA 6

VILLA MATĚJSKÁ, PRAHA 6 VILLA MATĚJSKÁ, PRAHA 6 Vliv stavby na proslunění bytů v domě č. p. 2699, ul. Matějská Říjen 2009 Mgr. Dana Klepalová, Růžičkova 32, 250 73 Radonice Tel. 606 924 638, e-mail: Villa Matějská, Praha 6 Říjen

Více

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení. Dokumentace obsahuje části:

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení. Dokumentace obsahuje části: Příloha č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení Dokumentace obsahuje části: A B C D E Průvodní zpráva Souhrnná technická zpráva

Více

Analýza bytové výstavby v roce 2014

Analýza bytové výstavby v roce 2014 6. 11. 2015 Analýza bytové výstavby v roce 2014 V roce 2014 byla zahájena výstavba 24 351 bytů. Oproti roku 2013 došlo k nárůstu zahájené výstavby o 10,1 % a největší podíl na tomto růstu měly zahájené

Více

Základní ceny, hodnocené znaky a kvalitativní pásma pro ocenění bytů porovnávacím způsobem

Základní ceny, hodnocené znaky a kvalitativní pásma pro ocenění bytů porovnávacím způsobem 117 Příloha č. 19 k vyhlášce č. 3/2008 Sb. Základní ceny, hodnocené znaky a kvalitativní pásma pro ocenění bytů porovnávacím způsobem Základní ceny za m 2 podlahové plochy v budovách typu J a K KRAJ/ (OBEC)

Více

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR POLITIKY BYDLENÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE PROSINEC 2010 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor politiky bydlení Ústav územního rozvoje

Více

odbor výstavby Žá d o s t o p o v o l ení výj i mky

odbor výstavby Žá d o s t o p o v o l ení výj i mky Městský úřad Třebíč odbor výstavby Karlovo náměstí 104/55, 674 01 Třebíč, adresa pro doručení písemnosti: Masarykovo náměstí 116/6, 674 01 Třebíč V Třebíči dne....... Žá d o s t o p o v o l ení výj i mky

Více

Jak projekt Viladomů Farkáň (ne)vyhovuje Vyhlášce 26/1999 o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze

Jak projekt Viladomů Farkáň (ne)vyhovuje Vyhlášce 26/1999 o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze Jak projekt Viladomů Farkáň (ne)vyhovuje Vyhlášce 26/1999 o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze Čl. 4 Umísťování staveb (1) Při umísťování staveb a jejich začleňování do

Více

Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy Pražská 38b, 642 00 Brno Bosonohy

Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy Pražská 38b, 642 00 Brno Bosonohy Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy Pražská 38b, 642 00 Brno Bosonohy Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 60. B - souhrnná technická zpráva Souhrnná

Více

Příloha č. 1 vyhlášky č. 499/2006,. o dokumentaci staveb ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.

Příloha č. 1 vyhlášky č. 499/2006,. o dokumentaci staveb ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. Příloha č. 1 vyhlášky č. 499/2006., o dokumentaci staveb ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení Dokumentace obsahuje části: A

Více

KONSTRUKČNÍ CVIČENÍ ÚVOD 2.+ 3.+ 4. ROČNÍK J.SVOBODOVÁ,

KONSTRUKČNÍ CVIČENÍ ÚVOD 2.+ 3.+ 4. ROČNÍK J.SVOBODOVÁ, KONSTRUKČNÍ CVIČENÍ ÚVOD 2.+ 3.+ 4. ROČNÍK J.SVOBODOVÁ, ING TECHNICKÁ NORMALIZACE TECHNICKÁ NORMALIZACE JE ČINNOST, KTERÁ ZABEZPEČUJE, URČUJE A UPLATŇUJE ZÁKONNÝM ZPŮSOBEM NEJVÝHODNĚJŠÍ ŘEŠENÍ URČITÝCH

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků

Více

z toho v rodinných domu v letech domech (%)

z toho v rodinných domu v letech domech (%) 6. Domy a byty Domovní fond Zlínského kraje podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů představuje 6,8 % domovního fondu České republiky a Zlínský kraj se tak řadí na páté místo v rámci krajů České republiky.

Více

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 )

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 ) 2.5. Bydlení, bytová výstavba Pro zjištění rozdílů mezi venkovským a městským prostorem v oblasti bydlení byly využity především výsledky sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001, které umožňují

Více

ÚZEMNÍ STUDIE OBYTNÉ LOKALITY POD SILNICÍ. Mníšek pod Brdy

ÚZEMNÍ STUDIE OBYTNÉ LOKALITY POD SILNICÍ. Mníšek pod Brdy ÚZEMNÍ STUDIE OBYTNÉ LOKALITY POD SILNICÍ Mníšek pod Brdy 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE NÁZEV: Územní studie obytné lokality Pod silnicí, Mníšek pod Brdy MÍSTO : Mníšek pod Brdy, lokalita Pod silnicí, k.ú. Mníšek

Více

PŘESTAVBOVÁ PLOCHA P1 AREÁL HORSKÉ CHATY BÍLÁ

PŘESTAVBOVÁ PLOCHA P1 AREÁL HORSKÉ CHATY BÍLÁ REGULAČNÍ PLÁN BÍLÁ PŘESTAVBOVÁ PLOCHA P1 AREÁL HORSKÉ CHATY BÍLÁ NÁVRH ZADÁNÍ sestavený k projednání ve smyslu 61 a 62 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zpracovaný

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

Jedná se o přípravu území pro výstavbu RD, přičemž výstavba RD není předmětem této dokumentace.

Jedná se o přípravu území pro výstavbu RD, přičemž výstavba RD není předmětem této dokumentace. OBSAH 1. Charakteristika území a stavebního pozemku a) poloha v obci - zastavěná část - nezastavěná část obce b) údaje o vydané (schválené) územně plánovací dokumentaci c) údaje o souladu záměru s územně

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod

PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod Zpracovatel : Ing. arch. Milič Maryška, Letohradská 3/369, 170 00 Praha 7 datum : leden 2015 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce : Zpracovatel : PTICE - ÚZEMNÍ STUDIE

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 listopad 2013 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2012 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj

Více

Zadání regulačního plánu Louňovice lokalita Y

Zadání regulačního plánu Louňovice lokalita Y Místo: Katastrální území: Objednatel: Zadání regulačního plánu Louňovice lokalita Y (v souladu s přílohou č. 9 vyhlášky č. 500/2006 Sb.) Louňovice lokalita Y Louňovice obec Louňovice, Horní náves 6, 25162

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

BYTOVÝ DŮM BOLEVECKÁ UL. ARCHITEKTONICKO-URBANISTICKÁ STUDIE

BYTOVÝ DŮM BOLEVECKÁ UL. ARCHITEKTONICKO-URBANISTICKÁ STUDIE Investor: BYTOVÝ DŮM BOLEVECKÁ UL. ARCHITEKTONICKO-URBANISTICKÁ STUDIE RECOIL, s.r.o. Rašínovo nábřeží 1696/66, 120 00 Praha 2, Nové Město Projektant: Atelier SMITKA s.r.o. Bucharova 2641/14, 158 00 Praha

Více

Zastínění jihozápadní fasády budovy ÚMČ P14 Bratří Venclíků 1073 198 21 Praha 9

Zastínění jihozápadní fasády budovy ÚMČ P14 Bratří Venclíků 1073 198 21 Praha 9 P14 Bratří Venclíků 1073 198 21 Praha 9 Dokumentace pro provedení stavby Paré D Dokumentace objektu D.1 Technická zpráva Dokument: 179-5.D1 Razítko Datum: 4/2014 Obsah zprávy A Účel objektu 3 B Zásady

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

ÚZEMNÍ STUDIE ORDINACE A LÉKÁRNA, UL. OLOMOUCKÁ, PROSTĚJOV

ÚZEMNÍ STUDIE ORDINACE A LÉKÁRNA, UL. OLOMOUCKÁ, PROSTĚJOV ÚZEMNÍ STUDIE ORDINACE A LÉKÁRNA, UL. OLOMOUCKÁ, PROSTĚJOV Zpracovatel: 2 arch s.r.o., Česká 824/31, 796 01 Prostějov, IČ 277 30 221 Datum: únor 2016 ÚZEMNÍ STUDIE ORDINACE A LÉKÁRNA, UL. OLOMOUCKÁ, PROSTĚJOV

Více

Výkon SPD v oblasti stavební prevence

Výkon SPD v oblasti stavební prevence Výkon SPD v oblasti stavební prevence mjr. Ing. Pavel TUČEK HZS Olomouckého kraje 2.3.2013 Legislativa zákon č. 133/1985 Sb.,o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 183/2006 Sb., o územním

Více

DSÚP PŘEDN. Č. 6 STRUKTURA MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY MĚSTO A KRAJINA, ZELEŇ VE MĚSTĚ. Ivan Vorel, K127 FSv ČVUT, 2014_15

DSÚP PŘEDN. Č. 6 STRUKTURA MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY MĚSTO A KRAJINA, ZELEŇ VE MĚSTĚ. Ivan Vorel, K127 FSv ČVUT, 2014_15 DSÚP PŘEDN. Č. 6 STRUKTURA MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY MĚSTO A KRAJINA, ZELEŇ VE MĚSTĚ Ivan Vorel, K127 FSv ČVUT, 2014_15 STRUKTURA MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY STRUKTURA HMOT OBJEKTŮ Skladba hmot (bodové domy, deskové domy,

Více

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2007 / 2008 VYPSANÉ

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

LOKALITA Z/14 - DUBIČNÉ

LOKALITA Z/14 - DUBIČNÉ ÚZEMNÍ STUDIE č.4 DUBIČNÉ LOKALITA Z/14 - DUBIČNÉ zhotovitel: Ing.arch.Karel Paluš Ing.arch. Václav Čada září 2011 schváleno pořizovatelem Obecní úřad Dubičné Dubičné 15, 373 71 Rudolfov Pavel Brůžek starosta

Více

Dřevostavby komplexně Energetická náročnost budov a nové energetické standardy

Dřevostavby komplexně Energetická náročnost budov a nové energetické standardy Dřevostavby komplexně Energetická náročnost budov a nové energetické standardy Ing. arch. Tereza Vojancová Technický poradce tech.poradce@uralita.com 602 439 813 www.ursa.cz OBSAH 1 ÚVOD 2 ENERGETICKY

Více

VYHLÁŠKA ze dne 2013 k provedení zákona o dani z nabytí nemovitých věcí

VYHLÁŠKA ze dne 2013 k provedení zákona o dani z nabytí nemovitých věcí VYHLÁŠKA ze dne 2013 k provedení zákona o dani z nabytí nemovitých věcí Ministerstvo financí stanoví podle 17 odst. 5 zákona č. XXX, o dani z nabytí nemovitých věcí: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 1 Předmět

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Regulační plán NEVEKLOV SÝKOREC

Regulační plán NEVEKLOV SÝKOREC Regulační plán NEVEKLOV SÝKOREC I. NÁVRH A. TEXTOVÁ ČÁST Objednatel: Město Neveklov Stupeň : DÚR Regulační plán Neveklov Sýkorec Číslo paré: Dílčí projekt: Urbanistické a souhrnné řešení Zpracovatel: Ing.arch.DášaTůmová

Více

Vyhláška města Roztoky č.18 o závazné části změny č.1 územního plánu sídelního útvaru

Vyhláška města Roztoky č.18 o závazné části změny č.1 územního plánu sídelního útvaru Vyhláška města Roztoky č.18 o závazné části změny č.1 územního plánu sídelního útvaru Zastupitelstvo města Roztoky na základě UZM 18-2/2001 ze dne 31.1.2001 a na základě 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000

Více

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. Urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení : a) zhodnocení staveniště, u změny dokončené stavby též vyhodnocení současného stavu konstrukcí, stavebně historický

Více

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 1 1. Charakteristika města a základní demografické údaje 1.1. Město Mladá Boleslav a počet

Více

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace 4/ NÁVRHOVÁ ČÁST - TEXTOVÁ 4.1 CHARAKTERISTIKA ÚPRAV ZÁKLADNÍ PROBLÉMOVÉ OBLASTI Sídliště Dlouhá vzniklo jako důsledek extenzivního rozvoje města zejména v druhé polovině 20. století. Tehdejší urbanistické

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Tab. 44 Průměrná rozloha stavebního pozemku a průměrná zastavěná plocha nových rodinných domů dokončených v letech podle krajů (v m 2 )

Tab. 44 Průměrná rozloha stavebního pozemku a průměrná zastavěná plocha nových rodinných domů dokončených v letech podle krajů (v m 2 ) 8. DALŠÍ CHARAKTERISTIKY BYTOVÉ VÝSTAVBY 8.1. Velikost stavebních pozemků Pro bytovou výstavbu v České republice v posledních devíti letech je typické, že výměra stavebních pozemků nových rodinných domů

Více

Analýza výstavby nebytových budov v roce Dostupný z

Analýza výstavby nebytových budov v roce Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 01.02.2017 Analýza výstavby nebytových v roce 2010 Český statistický úřad 2011 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203443

Více

DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA * KA

DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA * KA DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA * KA KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST Ing. František

Více

ČOV Sněžné Intenzifikace a doplnění kanalizace, DPS SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

ČOV Sněžné Intenzifikace a doplnění kanalizace, DPS SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 OBSAH: 1. URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ... 3 2. MECHANICKÁ ODOLNOST A STABILITA... 5 3. POŽÁRNÍ BEZPEČNOST... 5 4. HYGIENA, OCHRANA ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍHO

Více

STUDIE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

STUDIE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE BYTOVÝ DŮM, KUTNÁ HORA Atelier KOHOUT TICHÝ ATZBP ZS2011/2012 RICHARD OTT STUDIE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE řešené území Morfologie terénu a zástavby Kutné hory m_1:7500 Charakter zástavby rodinné domy -řádkové,

Více

ATELIER KOHOUT - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. hostující konzultant: ing.arch. Irena Fialová Zimní semestr 2009

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Žádost o vydání stavebního povolení

Žádost o vydání stavebního povolení Městskému úřadu v Morkovicích-Slížanech, stavebnímu úřadu Žádost o vydání stavebního povolení - ke stavbě - ke změně stavby (nadstavbě, přístavbě, stavebním úpravám, při nichž se zachovává půdorysné a

Více

ÚZEMNÍ STUDIE ZLIV POD TRATÍ v katastrálním území Zliv u Českých Budějovic

ÚZEMNÍ STUDIE ZLIV POD TRATÍ v katastrálním území Zliv u Českých Budějovic ÚZEMNÍ STUDIE ZLIV POD TRATÍ v katastrálním území Zliv u Českých Budějovic Pořizovatel: UPLAN Zastoupený Ing. Vlastimilem Smítkou Vlastiboř 21 392 01 Soběslav mobil: 773 638 043 e-mail: uplan@uplan.cz

Více

MR&S. PLOCHA ZMĚNY Z2-6, k.ú. STRÁŽKY U HABROVIC T E C H N I C K Á Z P R Á V A

MR&S. PLOCHA ZMĚNY Z2-6, k.ú. STRÁŽKY U HABROVIC T E C H N I C K Á Z P R Á V A PLOCHA ZMĚNY Z2-6, k.ú. STRÁŽKY U HABROVIC T E C H N I C K Á Z P R Á V A A/ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE B/ ZÁKLADNÍ ÚDAJE C/ PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH DLE PLATNÉ ÚPP D/ PODMÍNKY PRO VYMEZENÍ A VYUŽITÍ POZEMKŮ

Více

MAGISTRÁT MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM

MAGISTRÁT MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM MAGISTRÁT MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM VELKÁ HRADEBNÍ 8 401 00 ÚSTÍ NAD LABEM Příloha č. 2 Odbor rozvoje města Vyřizuje: Mgr. Adamčík / tel.:475271624 ZADÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE Územní studie Nová Ves Z19-3, Z19-106

Více

NEDOSTATKY V OBSAHU DOKUMENTACÍ ZPRACOVANÉ AUTORIZOVANÝMI OSOBAMI PRO POTŘEBY ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ

NEDOSTATKY V OBSAHU DOKUMENTACÍ ZPRACOVANÉ AUTORIZOVANÝMI OSOBAMI PRO POTŘEBY ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ NEDOSTATKY V OBSAHU DOKUMENTACÍ ZPRACOVANÉ AUTORIZOVANÝMI OSOBAMI PRO POTŘEBY ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ 158 SZ Vybrané činnosti ve výstavbě Vybrané činnosti ve výstavbě (1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje

Více

B souhrnná technická zpráva

B souhrnná technická zpráva B souhrnná technická zpráva AKCE: Plynovodní a vodovodní přípojka pro objekt č.p. 224 v Rousínově, ul. Tyršova INVESTOR: Město Rousínov, Sušilovo náměstí 56, 683 01 Rousínov MÍSTO STAVBY: Rousínov, k.ú.

Více

Tabulka Tepelně-technické vlastností zeminy Objemová tepelná kapacita.c.10-6 J/(m 3.K) Tepelná vodivost

Tabulka Tepelně-technické vlastností zeminy Objemová tepelná kapacita.c.10-6 J/(m 3.K) Tepelná vodivost Výňatek z normy ČSN EN ISO 13370 Tepelně technické vlastnosti zeminy Použijí se hodnoty odpovídající skutečné lokalitě, zprůměrované pro hloubku. Pokud je druh zeminy znám, použijí se hodnoty z tabulky.

Více

4.5.701 SKLADY POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

4.5.701 SKLADY POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.701 SKLADY POŽÁRNÍ

Více

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ 6. Domy a byty Sčítání lidu domů a bytů umožňuje v desetiletých cyklech generální inventarizaci počtu a stavu objektů souvisejících s bydlením, které se nacházejí na příslušném území. Při sčítání v roce

Více

B.1 POPIS ÚZEMÍ STAVBY... 3 B.2 CELKOVÝ POPIS STAVBY... 3. B.2.4 Bezbariérové užívání stavby... 4

B.1 POPIS ÚZEMÍ STAVBY... 3 B.2 CELKOVÝ POPIS STAVBY... 3. B.2.4 Bezbariérové užívání stavby... 4 Obsah B.1 POPIS ÚZEMÍ STAVBY... 3 B.2 CELKOVÝ POPIS STAVBY... 3 B.2.1 Účel užívání stavby, základní kapacity funkčních jednotek... 3 B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení... 3 B.2.3 Celkové

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Tato Změna č.1 ÚP byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Strážkovice (usnesení č.

Více

Příloha 1. Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů

Příloha 1. Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů Příloha 1 Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů 1 OBSAH 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ... 3 1.1 Dálnice a silnice I. třídy... 3 1.2 Silnice II. a III. třídy... 4 1.3 Místní komunikace... 10 1.4 Síť

Více

ÚZEMNÍ PLÁN. Po změně č. 2 I.A TEXTOVÁ ČÁST. Městský úřad Mikulov, Odbor stavební a životního prostředí

ÚZEMNÍ PLÁN. Po změně č. 2 I.A TEXTOVÁ ČÁST. Městský úřad Mikulov, Odbor stavební a životního prostředí ÚZEMNÍ PLÁN MILOVICE Po změně č. 2 I.A TEXTOVÁ ČÁST Pořizovatel: Objednatel: Projektant: Městský úřad Mikulov, Odbor stavební a životního prostředí Obec Milovice AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 29, 627

Více

1 Identifikační údaje... 3 2 Celkový popis stavby... 4 2.1 Účel užívaní stavby, základní kapacity funkčních jednotek... 4 2.2 Celkové urbanistické a

1 Identifikační údaje... 3 2 Celkový popis stavby... 4 2.1 Účel užívaní stavby, základní kapacity funkčních jednotek... 4 2.2 Celkové urbanistické a Obsah: Strana: 1 Identifikační údaje... 3 2 Celkový popis stavby... 4 2.1 Účel užívaní stavby, základní kapacity funkčních jednotek... 4 2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení... 4 2.2.1 Urbanismus...

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

P Í S T I N A. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

P Í S T I N A. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. P Í S T I N A ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

Investor : Společenství vlastníků domu č.p. 377, 378, 379, Československé armády 377, 550 01 BROUMOV

Investor : Společenství vlastníků domu č.p. 377, 378, 379, Československé armády 377, 550 01 BROUMOV --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Stavba : PANELOVÝ DŮM V BROUMOVĚ, ČSA 377, 378, 379 STAVEBNÍ ÚPRAVY Investor : Společenství

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

ÚSTÍ NAD LABEM KOČKOV Ú S T Í N A D L A B E M P L O C H A Z M Ě N Y Z ÚZEMNÍ STUDIE Strana 1 (celkem 9)

ÚSTÍ NAD LABEM KOČKOV Ú S T Í N A D L A B E M P L O C H A Z M Ě N Y Z ÚZEMNÍ STUDIE Strana 1 (celkem 9) ÚZEMNÍ STUDIE Strana 1 (celkem 9) OBSAH A. ZÁKLADNÍ INFORMACE... 2 A.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ... 2 A.2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ... 2 A.3. ZDŮVODNĚNÍ ZADÁNÍ A CÍLE ŘEŠENÍ... 2 A.4. POUŽITÉ PODKLADY...

Více

Akce: Územní studie zástavby lokality Dolní Žižkov Kutná Hora, Žižkov Průvodní zpráva

Akce: Územní studie zástavby lokality Dolní Žižkov Kutná Hora, Žižkov Průvodní zpráva Akce: Územní studie zástavby lokality Dolní Žižkov Kutná Hora, Žižkov Průvodní zpráva Vypracoval: Ing. arch. Pavel Železný, Ke Trojici 209, 284 01 Kutná Hora Investor: Jaroslav Haering, Na Podskalí 72/3,

Více

Nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení. RNDr.

Nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení. RNDr. Nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení RNDr. Milan Polednik Výchozí teze: Systém územního plánování ovlivňuje dlouhodobě nabídku

Více

5. Úroveň bydlení. 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení

5. Úroveň bydlení. 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení 5. Úroveň bydlení 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení Úroveň bydlení se mj. charakterizuje ukazateli, jako je počet osob na byt, počet osob na obytnou místnost či obytná plocha připadající na 1 osobu. Vzhledem

Více

Vyhláška o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření 503/2006 Sb.

Vyhláška o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření 503/2006 Sb. Vyhláška o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření 503/2006 Sb. Vyhláška ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY 1 ČÁST DRUHÁ - ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ HLAVA I - ŽÁDOST O ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ

Více

ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ ČÁST A. Adresa příslušného úřadu. Úřad: Městský úřad Třebíč, odbor výstavby Ulice: Karlovo náměstí 104/55

ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ ČÁST A. Adresa příslušného úřadu. Úřad: Městský úřad Třebíč, odbor výstavby Ulice: Karlovo náměstí 104/55 Příloha č. 9 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu Úřad: Městský úřad Třebíč, odbor výstavby Ulice: Karlovo náměstí 104/55 adresa pro doručení písemnosti: Masarykovo nám. 116/6, 674 01 Třebíč

Více

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí, 3 Rozvodovost Statistika zpracovaná na základě údajů obdržených od Ministerstva spravedlnosti ČR udává 26,1 tisíce rozvedených manželství v roce 2015, nejméně od roku 2000. Téměř třetina rozvodů byla iniciována

Více

Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron

Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron Úvod Cílem této práce je statické zpracování a vyhodnocení vývoje cen na trhu rezidenčních nemovitostí ČR ve sledovaném časovém úseku let 2007 až 2009,

Více

Územní studie. Mistrovice - V sadě II

Územní studie. Mistrovice - V sadě II Územní studie Mistrovice - V sadě II 2 0 1 4 Pořizovatel Starosta obce Městský úřad Žamberk Odbor regionálního rozvoje a územního plánování Martin Mimra Dr. Ing. Petr Mařík Projektant Atelier AUREA spol.

Více

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6%

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6% Neratovice Správní obvod Neratovice se nachází na severu kraje a sousedí s obvody Brandýs nad Labem-St.Bol., Kralupy nad Vltavou a Mělník. Povrch obvodu je nížinatý, rozkládá se kolem řeky Labe a je součástí

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

b/ stručný technický popis se zdůvodněním navrženého řešení

b/ stručný technický popis se zdůvodněním navrženého řešení Technická zpráva a/ identifikační údaje objektu označení stavby: Železný Brod Jiráskovo nábřeží - parkoviště objednatel stavby (investor): Železný Brod zhotovitel projektové dokumentace: odpovědný projektant:

Více

A+B PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

A+B PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA AKCE ZAHRADNÍ DŮM OPRAVA PLOCHÉ STŘECHY STUPEŇ Projektová dokumentace pro stavební povolení INVESTOR Dům kultury Teplice, Mírové náměstí 2950, Teplice A+B PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA V Teplicích:

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v kraji Vysočina

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v kraji Vysočina 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v kraji Vysočina 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Podrobné údaje o stávajícím bytovém fondu, jeho velikosti a struktuře,

Více

Plán zástavby parcely lokalita DOMOV obec Lochovice --------------------------------

Plán zástavby parcely lokalita DOMOV obec Lochovice -------------------------------- Plán zástavby parcely lokalita DOMOV obec Lochovice -------------------------------- Stanovení vybraných technických podmínek pro umístnění a prostorové řešení staveb v areálu výstavby nových rodinných

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

OBYTNÝ SOUBOR BAŽANTNICE zastavovací studie lokalita k. ú. Hos vice, pozemky p.č. 152, 153, 154, 156/11 158/1, 158/3, 157, 1155/68

OBYTNÝ SOUBOR BAŽANTNICE zastavovací studie lokalita k. ú. Hos vice, pozemky p.č. 152, 153, 154, 156/11 158/1, 158/3, 157, 1155/68 d o m a a.s., září 2012 SEZNAM VÝKRESŮ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 TEXTOVÁ ČÁST ŠIRŠÍ VZTAHY a ÚZEMNÍ PLÁN SITUACE-PLOCHY POHLED Z OKRAJOVÉ ULICE POHLED Z OKRAJOVÉ ULICE POHLED NA

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Zakázka Název : Starovice lokalita vinných sklepů Kraj : Jihomoravský Obec : Starovice Datum zpracování : březen 2011

Zakázka Název : Starovice lokalita vinných sklepů Kraj : Jihomoravský Obec : Starovice Datum zpracování : březen 2011 . TEXTOVÁ ČÁST.1. Identifikační údaje Zakázka Název : Starovice lokalita vinných sklepů Kraj : Jihomoravský Obec : Starovice Datum zpracování : březen 2011 Objednatel Jméno / název : Obec Starovice dresa

Více

HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č. 1. (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) TEXTOVÁ ČÁST KA * KA

HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č. 1. (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) TEXTOVÁ ČÁST KA * KA HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) ZMĚNA Č. 1 TEXTOVÁ ČÁST KA * KA KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN (k.ú. Hynčina, Křižanov u

Více

RÝMAŘOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

RÝMAŘOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj Správní obvod Rýmařov se rozkládá na západní výspě Moravskoslezského kraje. Na severu a východě sousedí s obcemi správního obvodu Bruntál a na západě a jihu jeho hranici tvoří obce Olomouckého kraje. Tento

Více