Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji"

Transkript

1 Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji Závěrečná zpráva připravila společnost Prosinec 2012 Projekt Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji byl podpořen z prostředků Evropské unie.

2 Obsah Seznam tabulek... 3 Seznam grafů Průmyslový a podnikatelský potenciál Ústeckého kraje Úvod Ústecký kraj v ČR a EU vnější benchmarking Makroekonomický vývoj Trh práce Postavení Ústeckého kraje ve srovnání se Saskem a vybranými kraji Česka Struktura a specializace ekonomiky Ústeckého kraje Strukturální charakteristiky hospodářství Restrukturalizace průmyslu v Ústeckém a Moravskoslezském kraji Internacionalizace ekonomiky Inovace a rozvoj znalostní ekonomiky Souhrnná inovační výkonnost, inovační vstupy a výstupy Lidské zdroje pro rozvoj znalostní ekonomiky Inovační a VaV infrastruktura Průzkum specifických potřeb VaV vybraných podnikatelských subjektů Výběr firem Rozhovory Stručné závěry z rozhovorů Výsledky průzkumu podrobně Základní informace o firmách Důvody lokalizace firmy v regionu Postavení firmy v hodnotovém řetězci Konkurenční výhoda Zákazníci a trhy Výzkum, vývoj, inovace Zaměstnanci Nástroje veřejné správy na podporu VaV Spolupráce se SRN a Saskem Závěry a doporučení Berman Group

3 Seznam tabulek Tabulka 1 HDP na obyvatele v krajích ČR a Saska v porovnání s národním průměrem, Tabulka 2 HDP na obyvatele v PPP (EU27=100), Tabulka 3 Regionální HDP a jeho dílčí složky, Tabulka 4 Struktura čistého disponibilního důchodu domácností (ČDDD) v krajích ČR, Tabulka 5 Obecná míra nezaměstnanosti v krajích ČR a v Sasku, Tabulka 6 Aktuální vývoj registrované míry nezaměstnanosti, říjen 2010 září Tabulka 7 Nejvýznamnější exportní položky v Ústeckém kraji (SITC3), podíl na celkovém exportu v %, Tabulka 8 Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v Sasku, podíl na celkové zaměstnanosti ve ZP, Tabulka 9 Lokalizační kvocienty zaměstnanosti ve vybraných průmyslových odvětví v MSK a ULK, Tabulka 10 PZI do rozvíjejících se odvětví zpracovatelského průmyslu v ULK a MSK, Tabulka 11 Investice zahraničních investorů podpořené CzechInvestem v Ústeckém a Jihomoravském kraji podle oboru působení, Tabulka 12 Zaměstnanci ve VaV a výzkumníci v Ústeckém kraji (přepočtené osoby FTE) Tabulka 13 Patentové přihlášky podané přihlašovateli z ČR, Tabulka 14 Přehled firem podle pozice v hodnotovém řetězci a podle významu inovací pro konkurenceschopnost (četnost firem podle kombinace kategorií) Seznam grafů Graf 1 HDP na obyvatele podle vybraných krajů (ČR=100), Graf 2 Dlouhodobá nezaměstnanost jako podíl v celkové nezaměstnanosti (v %), Graf 3 Vývoj registrované míry nezaměstnanosti, čtvrtletně 10/ /2012 (průměr ČR=100). 12 Graf 4 Diamant socioekonomického postavení a jeho změny ve srovnávaných regionech Graf 5 Diamant socioekonomického postavení Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje, 2010 (ČR=100) Graf 6 Diamant změny socioekonomického postavení Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje, mezi roky (ČR=100) Graf 7 Struktura tvorby hrubé přidané hodnoty podle hlavních hospodářských sektorů, Graf 8 Změna sektorové struktury HPH mezi roky 2002 a 2010, v procentních bodech Graf 9 Pozice hlavních ekonomických odvětví v Ústeckém kraji podle produktivity a LQ HPH, Graf 10 Struktura zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, ČR a Ústecký kraj, Graf 11 Srovnání dynamiky základních makroekonomických ukazatelů v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, rok 1995= Graf 12 Vývoj zaměstnanosti ve vybraných dílčích odvětvích průmyslu v Ústeckém kraji, podíl na celkové zaměstnanosti v průmyslu v kraji (v %), Graf 13 Vývoj zaměstnanosti ve vybraných dílčích odvětvích průmyslu v Moravskoslezském kraji, podíl na celkové zaměstnanosti v průmyslu v kraji (v %), Graf 14 Vývoj tvorby HPH v průmyslových odvětvích v ULK, , podíl v % Graf 15 Vývoj tvorby HPH v průmyslových odvětvích v MSK, , podíl v % Berman Group

4 Graf 16 Vývoj zaměstnanosti v nově rozvíjejících se odvětvích ZP v Ústeckém kraji (podíl na celkové zaměstnanosti v průmyslu v %), Graf 17 Vývoj zaměstnanosti v nově se rozvíjejících odvětvích ZP v Moravskoslezském kraji (podíl na celkové zaměstnanosti v průmyslu v %), Graf 18 Stav PZI na obyvatele v krajích Česka (v Kč), Graf 19 Zahraniční firmy v Ústeckém a Jihomoravském kraji podle pozice zapojení do GPS, tržby v mil. Kč v roce Graf 20 Struktura zaměstnanců ve VaV podle pracovní činnosti (na 10 tis. obyvatel), Graf 21 Výdaje na VaV v % HDP podle sektorů provádění v roce 2011, změna v celkových výdajích mezi roky Graf 22 Podíl podniků s produktovou inovací na podílu všech podniků v šetření (v %), Graf 23 Tržby za inovované produkty (v mil. Kč) podle míry jejich novosti u firem v rámci inovačního šetření, Graf 24 Struktura patentových přihlášek subjektů v ČR podle jejich sektoru působení, Graf 25 Podíl VŠ vzdělaných na zaměstnanosti v národním hospodářství krajů (%), Graf 26 Podíl odborných pracovních míst (%) na zaměstnanosti v národním hospodářství, Graf 27 Změna celkové a odborné zaměstnanosti v krajích mezi roky , v % Graf 28 Okresy sídla firmy Graf 29 Obory podnikání Graf 30 Velikostní struktura dle obratu (v Kč) Graf 31 Velikostní struktura dle zaměstnanosti 45 Graf 32 Vývoj obratu firem dle oborů v klíčových letech Graf 33 Roční obrat firem (mil. Kč) na zaměstnance dle oborů v r Graf 34 Vlastnictví firem Graf 35 Vývoj technologického zaměření firmy a využití původního know-how Graf 36 Důvody pro lokalizaci firem v Ústeckém kraji (v %) Graf 37 Snahy firem o změnu postavení na trhu minulý vývoj nebo v současnosti zahájený (v %) 51 Graf 38 Teritoriální rozložení přímé konkurence dotazovaných firem (v %) Graf 39 Teritoriální struktura tržeb Graf 40 Vývoj exportu mezi lety 2011 a 2009 dle oborů Graf 41 Význam inovací pro konkurenceschopnost firmy, intenzita a motivy inovací (v %) Graf 42 Srovnání původu inovací u zahraničních firem (v % ze všech firem ve vzorku) Graf 43 Charakter organizace VaV ve firmách (v %) Graf 44 Formy spolupráce firem na VaV s jinými subjekty výzkumnými či vývojovými organizacemi (v %) Graf 45 Podíl VŠ zaměstnanců (v %) dle oborů v r Graf 46 Průměrná mzda ve firmách vývoj podle let, firmy celkem Graf 47 Průměrná mzda ve firmách podle vlastnictví a podle oborů Graf 48 Podíl respondentů poptávajících konkrétní nástroj veřejné podpory Berman Group

5 Seznam zkratek ČDDD Čisté disponibilní důchody domácností ČNB Česká národní banka ČSÚ Český statistický úřad DB Direktionsbezirk GPS Globální produkční sítě HDP Hrubý domácí produkt HPH Hrubá přidaná hodnota ICT Informační a komunikační technologie MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností ORP Obec s rozšířenou působností PPP Purchasing power parity (parita kupní síly) PZI Přímé zahraniční investice SF EU Strukturální fondy Evropské unie THFK Tvorba hrubého fixního kapitálu UJEP Univerzita Jana Evangelisty Purkyně VaV Výzkum a vývoj VŠCHT Vysoká škola chemicko-technologická VŠPS Výběrové šetření pracovních sil Berman Group

6 1 Průmyslový a podnikatelský potenciál Ústeckého kraje 1.1 Úvod Ústecký kraj se nachází v severozápadní části Česka, spolu s Karlovarským krajem tvoří region NUTS 2 Severozápad. Kraj sousedí kromě Karlovarského kraje ještě se spolkovou zemí Sasko, s kterou má nejdelší hranici, dále s Libereckým, Středočeským a v malé části také s Plzeňským krajem. V kraji žije 827 tis. obyvatel (údaj k ), což představuje 8 % obyvatel Česka. Rozloha kraje je km 2 (6,8 % ČR) a kraj tak dosahuje nadprůměrné hustoty zalidnění 131 obyvatel/km 2. Jednotlivé části Ústeckého kraje mají velmi odlišné charakteristiky. Okresy Louny a Litoměřice jsou typické venkovským charakterem osídlení a vyšším významem zemědělství. Pánevní oblasti v okolí měst Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem mají vysoký stupeň urbanizace a rozvoje průmyslu. Specifický je okres Děčín, který kombinuje vlastnosti obou odlišných oblastí a zahrnuje také periferní region Šluknovsko, který je postižený hospodářskými a sociálními problémy. Předkládaná analýza socioekonomického vývoje a rozvojového potenciálu Ústeckého kraje se zaměřuje na porovnání základních aspektů makroekonomického vývoje v Ústeckém kraji a v ostatních regionech ČR a sousedním Sasku. Cílem je popis aktuálního stavu a vývoj pozice kraje v čase. Prostřednictvím analýzy strukturálních charakteristik krajského hospodářství lze identifikovat klíčové ekonomické obory / aktivity, které tvoří nosnou kostru regionálního hospodářství a jejich proměnu ve fázi restrukturalizace v posledních 20 letech. Podrobně bude sledována také míra internacionalizace krajského hospodářství a povaha zapojení firem na území kraje do globálních produkčních sítí (GPS). Pozornost bude upřena zejména na zpracovatelský průmysl jako hlavní zdroj ekonomického růstu Ústeckého kraje i Česka. Poslední část analýzy se zaměřuje na inovační výkonnost krajské ekonomiky a výzkumné a vývojové aktivity místních podniků a institucí. Hodnocen bude jak uplynulý vývoj, tak budoucí potenciál rozvoje inovací a VaV aktivit v regionálním hospodářství. Berman Group

7 1.2 Ústecký kraj v ČR a EU vnější benchmarking Cílem této kapitoly je pomocí metody tzv. regionálního benchmarkingu identifikovat pozici Ústeckého kraje v rámci EU 27, v porovnání s Českem a jeho kraji a sousedním Saskem. Pro porovnání budou použita základní makroekonomická data (HDP, HPH, nezaměstnanost, produktivita práce) Makroekonomický vývoj Ekonomická výkonnost Ústeckého kraje prodělala v porovnání s ostatními regiony Česka specifický vývoj. Rychlý propad v druhé polovině 90. let vyvolaný především rozpadem a restrukturalizací původního socialistického hospodářství a průmyslu, který byl strmější např. než v Karlovarském kraji, byl vystřídán obdobím průměrného růstu v letech 2002 až Zcela odlišný vývoj proběhl v roce 2009, kdy na rozdíl od většiny regionů zaznamenal Ústecký kraj absolutní i relativní hospodářský růst. Pravděpodobných příčin je několik a blíže budou rozebrány v dalších částech analýzy. Tabulka 1 HDP na obyvatele v krajích ČR a Saska v porovnání s národním průměrem, ČR=100 SRN= Hlavní město Praha 208,7 210,0 210,4 214,1 216,1 213,2 216,0 214,8 Jihomoravský kraj 91,3 90,3 91,0 91,7 94,2 94,6 93,6 92,9 Plzeňský kraj 97,0 94,7 95,2 92,6 85,4 86,5 88,4 89,0 Středočeský kraj 93,6 91,0 93,8 93,2 92,5 89,6 87,9 88,2 Moravskoslezský kraj 81,5 84,9 83,2 83,8 85,3 82,2 84,3 86,9 Královéhradecký kraj 88,8 87,0 84,8 85,1 85,0 86,9 87,4 86,2 Zlínský kraj 79,7 80,6 81,3 81,3 84,9 86,0 83,6 84,5 Jihočeský kraj 89,8 90,6 90,3 86,5 83,6 85,8 85,0 84,4 Kraj Vysočina 82,2 83,7 83,7 83,9 80,3 82,2 80,8 82,1 Pardubický kraj 83,7 82,0 83,6 83,8 81,4 81,1 80,8 81,1 Ústecký kraj 82,7 82,2 81,9 80,5 80,1 83,8 81,1 80,0 Olomoucký kraj 78,2 75,2 73,8 74,0 74,6 75,5 76,0 76,5 Liberecký kraj 79,9 83,0 81,3 77,3 75,0 74,7 75,8 76,2 Karlovarský kraj 80,2 78,0 74,7 74,1 71,5 74,2 72,0 70,8 Sasko 74,2 73,6 74,5 74,8 72,7 73,8 72,9 73,1 DB Chemnitz 69,5 69,4 71,0 71,6 71,5 72,4 DB Dresden 77,8 76,7 76,1 76,5 75,7 76,9 není k dispozici DB Leipzig 75,6 75,4 77,4 77,1 77,3 79,5 Zdroj: ČSÚ regionální účty, Volkswirtschaftlichen Gesamtrechnungen der Länder (VGRdL) Berman Group

8 Graf 1 HDP na obyvatele podle vybraných krajů (ČR=100), ČR ČR bez Prahy Ústecký kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Zdroj: ČSÚ regionální účty Ústecký kraj patří svou ekonomickou výkonností (měřenou HDP) mezi průměrně bohaté kraje v ČR. Oproti národnímu průměru, který je silně ovlivněn Prahou, dosahuje dlouhodobě zhruba 80 %. Vůči sousedním krajům Libereckému a Karlovarskému je jeho růst od roku 2005 dynamičtější. Pozitivní vývoj v roce 2009 je ale následován ekonomickým poklesem v posledních dvou letech, který je srovnatelný pouze s hospodářsky nejslabším Karlovarským krajem. To může být varovným signálem pro vývoj ekonomiky v dalších letech. Tabulka 2 HDP na obyvatele v PPP (EU27=100), Region změna v p.b. Hlavní město Praha 156,3 159,2 161,8 170,9 175,1 175,5 172,3 16 Jihomoravský kraj 68,4 68, ,1 76,3 77,7 74,5 6,1 Středočeský kraj 70, ,1 74,4 74,9 73,6 71,6 1,5 Královéhradecký kraj 66,5 65,9 65,2 67,9 68,8 71,4 68,5 2 Jihočeský kraj 67,3 68,7 69,4 69,1 67,7 70,7 68 0,7 Plzeňský kraj 72,6 71,8 73,2 73,9 69,2 71,3 68-4,6 Zlínský kraj 59,7 61,1 62,5 64,9 68,8 70,6 66,8 7,1 Ústecký kraj 62 62, ,3 64, ,4 4,4 Moravskoslezský kraj 61 64, ,9 69,1 67,6 65,9 4,9 Kraj Vysočina 61,6 63,4 64, ,6 64,9 3,3 Pardubický kraj 62,7 62,2 64,3 66, ,4 62,9 0,2 Olomoucký kraj 58, , ,5 61,9 60,1 1,5 Liberecký kraj 59,8 62,9 62,5 61,7 60,8 61,2 59,5-0,3 Karlovarský kraj 60,1 59,1 57,4 59, ,8 57,6-2,5 Německo Sasko DB Chemnitz není k DB Dresden dispozici DB Leipzig Zdroj: ČSÚ regionální účty, Eurostat Berman Group

9 Sousední spolková země Sasko dosahuje zhruba 75 % ekonomické výkonnosti SRN, obdobně jako všechny nové spolkové země (kromě Berlína), přičemž u nich nedochází k dohánění tempa ekonomického růstu. Na rozdíl od některých hospodářsky slabých či strukturálně postižených regionů v ČR (Karlovarský, Liberecký ale i Ústecký kraj) však Sasko v dlouhodobém pohledu udržuje tempo růstu blízké národnímu průměru a nedochází k prohlubování divergenčních trendů. Ve vnitřní struktuře Saska patří k rozvinutějším regiony Leipzig a Dresden, nejslabší je naopak průmyslovější Chemnitz, který však spolu s regionem Leipzig dosahuje větší růstové dynamiky. Sasko v porovnání s Ústeckým krajem zaostává více za průměrnou národní ekonomickou výkonností 1, jeho rozvinutost ve vztahu k průměru EU27 (měřeno HDP v PPP) je ale zhruba o 20 % vyšší. Většina českých regionů se stejně jako Ústecký kraj v posledních 8 letech přibližuje úrovni ekonomického rozvoje EU. Tento trend se ale v letech 2010 a 2011 obrátil a ČR i většina krajů kvůli pokračující ekonomické recesi na průměr EU ztrácí. HDP je základním ukazatelem využívaným pro hodnocení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti, na druhé straně je však vždy třeba mít na paměti faktory, které mohou tento ukazatel významně ovlivnit a snížit tak svým způsobem jeho vypovídací schopnost jako ukazatele ekonomické vyspělosti a životní úrovně obyvatel jednotlivých regionů. Výše regionálního HDP je ovlivněna například rozdílnou produktivitou realizovaných hospodářských aktivit. Významný je však také podíl obyvatel zapojených do tvorby ekonomické produkce. Ten může být zvýšen kladným saldem dojížďky za prací, a to nejenom z jiných oblastí Česka, ale také ze zahraničí. V následující analýze je tedy ukazatel HDP na obyvatele srovnán podle těchto faktorů, které mají významný dopad na celkové disparity regionálního HDP na obyvatele. Tabulka 3 Regionální HDP a jeho dílčí složky, 2010 Region HDP (ČR=100) Produktivita (ČR=100) Míra ekonomické aktivity Dojížďka v zaměstnanosti (%) Zahraniční pracovníci v % Hlavní město Praha 216,5 191,6 62,2 19,7 13,3 Jihomoravský kraj 93,6 94,2 58,1 0,1 6,1 Středočeský kraj 89,9 87,2 59,7-11,9 6,7 Královéhradecký kraj 86,1 87,3 57,5-0,6 4,5 Jihočeský kraj 85,5 84,4 58-2,0 3,4 Plzeňský kraj 85,4 82,9 59-2,1 7,4 Zlínský kraj 84 87,2 56,8-0,4 2,6 Ústecký kraj 83,4 89,5 57,5-2,8 3,8 Moravskoslezský kraj 82,8 88,1 56,7-1,6 3,2 Kraj Vysočina 81,5 81,9 58,1-3,4 2,4 Pardubický kraj 79 80,7 57,5-2,9 4,7 Olomoucký kraj 75,5 80,8 55,7-1,4 2,0 Liberecký kraj 74,8 75,8 58-2,7 5,4 Karlovarský kraj 72,3 71,6 61,7-0,5 6,3 Poznámka: Produktivita HPH na zaměstnanou osobu (dle VŠPS) Zdroj: ČSÚ regionální účty, VŠPS, Cizinci v ČR HDP Ústeckého kraje významně posiluje vysoká produktivita práce, která dosahuje 3. nejvyšších hodnot po Praze a Jihomoravském kraji. Příčinou je odvětvové zaměření zpracovatelského průmyslu 1 Tato disbalance je ale dána nesrovnatelnými rozvojovými podmínkami mezi západní a východní částí SRN. V rámci východních spolkových zemí jsou meziregionální rozdíly v ekonomické výkonnosti menší než v ČR. Dominance Berlína je nižší než v případě Prahy v ČR Berman Group

10 v kraji, v kterém mají významný podíl kapitálově náročná odvětví s vysokou produktivitou (počítanou jako HPH/zaměstnanou osobu) nadprůměrná produktivita těchto odvětví spočívá především ve vysoké výrobní automatizaci a menšímu využívání pracovní síly a také rychle rostoucích cenách koncových produktů, kterými jsou převážně suroviny a komodity sloužící k dalšímu zpracování. Je to především obor NACE 19, výroba rafinovaných ropných produktů, který měl v roce 2010 v ČR (regionální data nejsou dostupná) nejvyšší produktivitu práce tis. Kč/zaměstnance (průměr zpracovatelského průmyslu je 692,6 tis. Kč/zam.). Dalším oborem je NACE 20 výroba chemických látek a přípravků, které je vůbec nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Ústeckém kraji jeho produktivita dosahuje zhruba dvojnásobku celkové průměru zpracovatelského průmyslu. HDP kraje naopak oslabuje relativně vysoký podíl osob vyjíždějících za prací mimo kraj, což souvisí s vysokou nezaměstnaností a malým počtem volných pracovních míst v kraji a dobrou dostupností Prahy zejména pro obyvatele střední (Ústecko, Teplicko, Litoměřicko) a jižní (Lounsko, Mostecko, Chomutovsko) části kraje. Negativně na regionální HDP působí také nízká míra ekonomické aktivity kvůli nadprůměrně zastoupené mladé složce populace, která ještě nevstoupila mezi pracovní sílu a kvůli odchodu silnějších starších ročníků z trhu práce. Velmi nízká je míra ekonomické aktivity žen, která je druhá nejnižší mezi kraji Česka. Tabulka 4 Struktura čistého disponibilního důchodu domácností (ČDDD) v krajích ČR, Region Hlavní město Praha 134,5 132,6 134,7 132,2 129,6 128,3 132,8 131,3-3,2 Středočeský kraj 108,4 106,8 107,1 107,3 106,1 107,7 109,0 108,6 0,2 Plzeňský kraj 100,1 99,8 98,2 99,1 98,9 98,2 98,3 98,6-1,5 Jihomoravský kraj 97,8 98,0 95,8 98,2 98,6 98,5 98,7 97,0-0,8 Jihočeský kraj 96,7 96,8 97,9 96,4 97,6 96,1 94,3 95,1-1,6 Kraj Vysočina 93,9 93,8 94,2 95,0 95,6 94,9 94,3 94,7 0,8 Královéhradecký kraj 96,3 97,7 97,4 96,9 97,6 98,5 95,6 94,4-1,9 Liberecký kraj 95,2 94,7 94,3 93,5 92,5 93,5 94,4 94,0-1,2 Zlínský kraj 93,0 94,2 96,9 96,7 95,3 93,8 92,2 93,5 0,5 Pardubický kraj 94,0 95,4 94,4 94,8 94,7 94,9 91,9 93,0-1,0 Moravskoslezský kraj 88,6 90,8 89,0 90,1 92,6 91,6 90,9 92,7 4,1 Olomoucký kraj 91,9 90,8 91,6 92,1 92,2 92,2 89,5 90,6-1,3 Karlovarský kraj 92,3 91,3 90,4 89,5 88,2 90,5 90,0 90,2-2,1 Ústecký kraj 88,8 88,7 89,4 87,7 88,4 89,9 89,7 89,8 1,0 Zdroj: ČSÚ regionální účty změna v p.b. ČDDD je alternativním způsobem měření vyspělosti regionů. Zohledňuje zejména příjmy domácností (i sociální dávky a důchody) a oproti HDP více vypovídá o blahobytu a materiálním bohatství domácností v regionu. Pozice Ústeckého kraje je podle hodnot disponibilního důchodu horší než v případě HDP, byť rozdíly mezi kraji jsou mnohem menší. Relativně vyšší tvorba HDP se v Ústeckém kraji nepromítá do jeho užití pomocí disponibilních důchodů domácností. Příčinou jsou nejpravděpodobněji nižší ekonomická aktivita obyvatel a vyšší podíl nezaměstnaných, což působí na snížení ČDDD. Obdobně působí na předstih HDP před ČDDD v kraji vyšší koncentrace provozních přebytků firem, která posiluje tvorbu HDP a také vyšší míra investic v kraji, která je dána vysokým podílem průmyslu v regionálním hospodářství a investičně náročnými odvětvími jako je těžba, energetika a chemický průmysl. Příznivý je ale vývoj v čase, kdy nedochází k další divergenci a ČDDD se mírně přibližuje národnímu průměru. Berman Group

11 1.2.2 Trh práce Problémy na trhu práce v Ústeckém kraji jsou dlouhodobé a vychází především ze zděděné hospodářské struktury a její restrukturalizace v posledních 20 letech. Míra nezaměstnanosti se stále drží vysoko nad průměrem ČR, i když dochází k jejímu postupnému snižování. Tempo jejího snižování je ale pomalejší než např. v obdobně strukturálně postiženém Moravskoslezském kraji. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je ve správních obvodech ORP Rumburk, Varnsdorf, Litvínov a Most. Tabulka 5 Obecná míra nezaměstnanosti v krajích ČR a v Sasku, Region změna v p.b. Hlavní město Praha 3,9 3,5 2,8 2,4 1,9 3,1 3,8 3,6-0,3 Středočeský kraj 5,4 5,2 4,5 3,4 2,6 4,4 5,2 5,1-0,3 Plzeňský kraj 5,8 5,1 4,6 3,7 3,6 6,3 5,9 5,2-0,6 Jihočeský kraj 5,7 5 5,1 3,3 2,6 4,3 5,3 5,5-0,2 Pardubický kraj 7 5,6 5,5 4,4 3,6 6,4 7,2 5,6-1,4 Kraj Vysočina 6,8 6,8 5,3 4,6 3,3 5,7 6,9 6,4-0,4 Královéhradecký kraj 6,6 4,8 5,4 4,2 3,9 7,7 6,9 7,1 0,5 Liberecký kraj 6,4 6,5 7,7 6,1 4,6 7,8 7 7,2 0,8 Jihomoravský kraj 8,3 8,1 8 5,4 4,4 6,8 7,7 7,5-0,8 Olomoucký kraj ,2 6,3 5,9 7,6 9,1 7,6-4,4 Zlínský kraj 7,4 9,4 7 5,5 3,8 7,3 8,5 7,6 0,2 Karlovarský kraj 9,4 10,9 10,2 8,2 7,6 10,9 10,8 8,5-0,9 Moravskoslezský kraj 14,5 13,9 12 8,5 7,4 9,7 10,2 9,3-5,2 Ústecký kraj 14,5 14,5 13,7 9,9 7,9 10,1 11,2 9,9-4,6 Německo 10,5 11,3 10,3 8,7 7,5 7,8 7,1 5,9-4,6 Sasko 19,4 18,7 16,6 14,4 12,9 12,4 11,3 9,4-10,0 DB Chemnitz 19,5 17,8 16,2 13,6 12,1 12,3 11,4 8,7-10,8 DB Dresden 18,7 18,3 16,2 13,3 12,3 12,0 10,4 8,8-9,9 DB Leipzig 20,1 20,5 17,9 17,2 14,7 13,2 12,4 11,3-8,8 Pozn.: míra nezaměstnanosti dle mezinárodně platné definice ILO, odlišné od metodiky MPSV Zdroj: ČSÚ, Eurostat Graf 2 Dlouhodobá nezaměstnanost jako podíl v celkové nezaměstnanosti (v %), EU 27 Česko Ústecký Moravskoslezský Karlovarský Sasko Zdroj: ČSÚ, Eurostat Berman Group

12 Situace na trhu práce není tak příznivá, jak by mohla napovídat data o ekonomické výkonnosti, které řadí Ústecký kraj k průměru ČR. Vysoký je také podíl dlouhodobé nezaměstnanosti, který se sice postupně daří snižovat (skokové snížení v r bylo dáno rapidním nárůstem aktuální nezaměstnanosti), stále je ale déle než rok bez práce 40 % nezaměstnaných. V saských regionech byla nezaměstnanost ještě kolem roku 2005 velkým problémem kombinace stabilního ekonomického růstu, aktivní politiky zaměstnanosti a tvorby nových pracovních míst přinesla během osmi let její razantní snížení o 10 p.b. Je zde ale vyšší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti, který se na rozdíl od celkové nezaměstnanosti příliš nesnižuje a ukazuje na to, že velký podíl obyvatel se aktivně nezapojuje na trhu práce. Tabulka 6 Aktuální vývoj registrované míry nezaměstnanosti, říjen 2010 září 2012 Region X. 10 I. 11 IV. 11 VII. 11 X. 11 I. 12 IV. 12 VII. 12 IX. 12 změna v p.b. Praha 4,0 4,1 4,0 4,0 4,0 4,0 4,0 4,3 4,4 0,4 Středočeský 6,9 7,9 7,0 6,9 6,6 7,4 6,9 6,8 7,0 0,1 Jihočeský 6,8 8,9 7,4 6,8 6,4 8,3 7,3 7,0 7,0 0,3 Plzeňský 7,1 8,4 7,1 6,7 6,3 7,4 6,5 6,4 6,3-0,8 Karlovarský 10,2 11,7 10,3 9,7 9,4 10,4 9,9 10,0 10,1-0,2 Ústecký 12,8 14,1 13,0 12,5 12,3 13,6 13,2 13,1 13,2 0,4 Liberecký 9,8 10,5 9,8 9,4 9,1 9,9 9,5 9,6 9,6-0,2 Královéhradecký 7,0 8,4 7,2 6,9 6,6 8,0 7,4 7,1 7,4 0,4 Pardubický 8,2 10,1 8,3 7,7 7,3 9,0 7,9 7,6 7,7-0,5 Vysočina 8,7 11,0 9,0 8,5 8,1 10,0 8,7 8,4 8,5-0,2 Jihomoravský 9,4 10,9 9,6 9,2 8,8 10,3 9,5 9,3 9,4 0,0 Olomoucký 10,6 13,0 11,3 10,4 10,0 11,9 10,8 10,1 10,3-0,3 Zlínsky 9,6 10,9 9,5 8,9 8,5 9,7 9,1 8,8 9,1-0,5 Moravskoslezský 11,4 12,5 11,4 10,9 10,5 11,7 11,2 11,1 11,4 0,0 Celkem ČR 8,5 9,7 8,6 8,2 7,9 9,1 8,4 8,3 8,4-0,1 Zdroj: MPSV Graf 3 Vývoj registrované míry nezaměstnanosti, čtvrtletně 10/ /2012 (průměr ČR=100) X.2010 I.2011 IV.2011 VII X.2011 I IV.2012 VII IX ČR Ústecký Karlovarský Liberecký Zdroj: MPSV Data o registrované míře nezaměstnanosti (MPSV) jsou prakticky jedinými aktuálními daty o vývoji regionální ekonomiky. Rozdíly mezi kraji jsou v období posledních dvou let minimální, mírně poklesla nezaměstnanost v krajích, jejichž ekonomika se v období krize rychle a více propadla Plzeňský a Berman Group

13 Pardubický, což značí jejich opětovné posilování a také v krajích, kterým se v poslední době ekonomicky daří Zlínský. Míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji vykazuje v období posledních dvou let vysoké sezónní vlivy a mírně se oproti průměru ČR zvyšuje. Nejvyšší nezaměstnanost zůstává v ORP Most, nejrychleji roste v posledním roce v obvodu Chomutov a Ústí n/l Postavení Ústeckého kraje ve srovnání se Saskem a vybranými kraji Česka Následující podkapitola umožní v graficky přehledné podobě porovnat postavení Ústeckého kraje s okolními saskými a českými regiony v základních aspektech konkurenceschopnosti a makroekonomického vývoje. Graf 4 Diamant socioekonomického postavení a jeho změny ve srovnávaných regionech průměr Ústecký kraj Sasko Chemnitz Dresden Leipzig Regionální HDP/obyvatele v PPS (2009, EU27=100) 2 Míra nezaměstnanosti (2010, EU27=100) 3 Podíl zpracovatelského průmyslu na hrubé přidané hodnotě (2009, EU27=100) 4 Produktivita práce HPH/zaměstnance (2009, EU27=100) 5 Změna regionálního HDP/obyvatele v PPS (2009, EU27=100) 6 Změna míry nezaměstnanosti (2010, EU27=100) 7 Změna podílu zpracovatelského průmyslu na hrubé přidané hodnotě (2009, EU27=100) 8 Změna produktivity práce HPH/zaměstnance (2009, EU27=100) Zdroj: Eurostat, VGRdL, ČSÚ regionální účty, ECB Graf porovnává stav ekonomiky v Ústeckém kraji a sousedních saských regionech v roce 2009 (2010) i vývojovou dynamiku mezi roky 2004 a 2009 (2010) s ohledem na vývoj v EU jako celku. Celkové tempo ekonomického růstu je v Ústeckém kraji mírně vyšší než v saských regionech je srovnatelné s růstem v regionu Leipzig, ale vyšší než v regionech Chemnitz a zejména Dresden. Z podrobnějšího srovnání je patrné, že nejvíce je stav ekonomiky i její dynamika odlišná v Ústeckém kraji a v regionu Leipzig. Celkově pak německé regiony vykazují oproti Ústeckému kraji mírně větší dynamiku pozitivních změn, i přestože výchozí úroveň jejich ekonomické rozvinutosti byla vyšší. Berman Group

14 Podle dosaženého HDP/obyvatele zaostává Ústecký kraj výrazněji za průměrem EU (dosahuje pouze 66,4 %) ale i saskými regiony. Z pohledu vývojové dynamiky však roste Ústecký kraj i saské regiony (s výjimkou Dresden) rychleji než je průměr EU a dochází tak k jejich konvergenci. Největší rozdíly oproti průměru EU vykazují srovnávané regiony v míře nezaměstnanosti její úroveň je ve všech mírně nadprůměrná, ale v dlouhodobém pohledu má silně klesající tendenci, zejména ve všech saských regionech, kde došlo v předchozích 7 letech k více než 50% poklesu pokles tu byl dokonce rychlejší než v celém Německu. Zpracovatelský průmysl je v porovnání s EU nadprůměrně rozvinutý v Ústeckém kraji a v saských regionech Chemnitz a Dresden, naopak region Leipzig je méně průmyslový a je orientován spíše na služby. Paradoxně u něj však došlo k nejvyššímu nárůstu podílu zpracovatelského průmyslu na HPH. Největší rozdíly panují mezi regiony v úrovni produktivity práce. Ústecký kraj dosahuje pouze 50 % průměru EU, zatímco saské regiony téměř 90 %. Ústecký kraj mírně znevýhodňuje metodika produktivita je počítaná z HPH (nikoliv z celkové hodnoty produkce, jak ji počítá např. Eurostat), proto je odstup průmyslového Ústecka za Saskem i EU vyšší. I přesto ČR a její regiony výrazně zaostávají v produktivitě práce za Německem a EU. Ústecký kraj se díky vyššímu tempu růstu produktivity přibližuje úrovni EU i Saska, kde roste produktivita mírně podprůměrným tempem. Graf 5 Diamant socioekonomického postavení Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje, 2010 (ČR=100) Graf 6 Diamant změny socioekonomického postavení Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje, mezi roky (ČR=100) ČR ULK KVK LBK ČR ULK KVK LBK HDP na obyvatele 2010 (ČR=100) 2 Míra nezaměstnanosti 2011 (ČR=100) 3 Čistý disponibilní důchod domácností 2010 (ČR=100) 4 THFK průměr za roky (ČR=100) 5 Podíl zpracovatel. průmyslu na HPH 2010 (ČR=100) 6 Exportní výkonnost na obyvatele 2010 (ČR=100) 1 Změna HDP na obyvatele (ČR=100) 2 Změna míry nezaměstnanosti (ČR=100) 3 Změna ČDDD (ČR=100) 4 Změna výše investic / (ČR=100) 5 Změna podílu ZP na HPH (ČR=100) 6 Změna exportu na obyvatele (ČR=100) Zdroj: ČSÚ regionální účty 2011, data exportu Další porovnání na základě makroekonomických indikátorů a základních aspektů konkurenceschopnosti je provedeno mezi trojicí severočeských krajů Ústeckým, Karlovarským, které společně Berman Group

15 tvoří region soudržnosti Severovýchod a krajem Libereckým. Jejich společným znakem je kromě polohy v severní části ČR u hranic s Německem, také historicky nekompaktní osídlení, raný průmyslový rozvoj, který byl v případě Ústeckého a Karlovarského kraje ještě uměle posílen v období socialismu a z toho vyplývající stále silné postavení průmyslu a jeho rigidní struktura. Společnou charakteristikou všech tří krajů je rovněž vysoká míra urbanizace, která se váže na výše uvedené aspekty hospodářského rozvoje. Z uvedeného porovnání vybraných regionů lze usoudit, že ekonomická výkonnost řadí Ústecký kraj mezi Liberecký a Karlovarský, přičemž vývojová dynamika základních aspektů regionální konkurenceschopnosti dosahuje v případě Ústeckého kraje největších pozitivních změn. Ačkoliv souhrnná ekonomická výkonnost měřená HDP řadí všechny tři regiony do podprůměru v Česku, Ústecký kraj se svou dynamikou zejména v posledních 2 letech řadí k nejlepším. Největší rozdíly panují v míře nezaměstnanosti v Ústeckém kraji dochází dlouhodobě k jejímu snižování, v Karlovarském stagnuje na nadprůměrné úrovni. V Libereckém kraji však nebyl nárůst nezaměstnanosti z roku 2009 následován poklesem, ale spíše stagnací, což svědčí při obdobném růstu HDP a dobré výkonnosti zpracovatelského průmyslu o závažných problémech na regionálním trhu práce. Vysoká investiční aktivita v Ústeckém kraji odpovídá výraznému podílu odvětví těžby a energetiky v krajském hospodářství tvoří dlouhodobě 12 15% podíl na HPH i tržbách v kraji, v posledních 3 letech v souvislosti s krizí, která neměla na tyto obory tak velký dopad, se tento podíl ještě zvýšil. Tomu odpovídá i menší podíl zpracovatelského průmyslu na tvorbě HPH v Ústeckém kraji pokud však k němu přičteme těžbu i energetiku, dostaneme obdobnou hodnotu jako v případě kraje Libereckého. Exportní výkonnost všech tří krajů je podprůměrná, navíc roste pomalejším tempem než v ostatních krajích Česka. To zřejmě souvisí s povahou průmyslových aktivit v Ústeckém a Libereckém kraji, které jsou zaměřeny více na domácí trh a také některými výrazně exportně orientovanými kraji (STC, PLZ, PAK), které táhnou celkovou intenzitu vývozu v ČR nahoru. Berman Group

16 1.3 Struktura a specializace ekonomiky Ústeckého kraje Struktura hospodářství Ústeckého kraje je velmi specifická a odlišná od národního průměru zejména vysokým podílem těžby a energetiky, který dohromady tvoří více než 16 % HPH a dlouhodobě neklesá, naopak v období krize a poklesu ekonomické výkonnosti dokonce roste a během posledních 8 let se jeho podíl zvýšil o více než 4 %. V Ústeckém kraji tak je lokalizována více než čtvrtina těžebního průmyslu a téměř pětina energetiky z celého Česka Strukturální charakteristiky hospodářství Graf 7 Struktura tvorby hrubé přidané hodnoty podle hlavních hospodářských sektorů, 2010 ČR Ústecký kraj 0% 20% 40% 60% 80% 100% zemědělství a lesnictví stavebnictví, zásobování vodou, odpady služby těžba a energetika zpracovatelský průmysl Zdroj: ČSÚ regionální účty Graf 8 Změna sektorové struktury HPH mezi roky 2002 a 2010, v procentních bodech Ústecký kraj ČR -4 zemědělství a lesnictví těžba a energetika stavebnictví, zásobování vodou, odpady zpracovatelský průmysl služby Zdroj: ČSÚ regionální účty Tato orientace, která vychází historicky z přírodního bohatství a byla za socialismu uměle podporována, neumožnila větší rozvinutí zpracovatelského průmyslu, který tvořil v roce 2010 pouze 21,7 % HPH v krajském hospodářství, což je podprůměrná hodnota v porovnání s ČR (bez započtení Prahy), kde zpracovatelský průmysl tvoří 28,9 % HPH. Propad zpracovatelského průmyslu byl v Ústeckém kraji mezi roky značný, podíl na celkové vytvořené HPH se snížil o 7 p. b., i v absolutní hodnotě došlo k poklesu téměř o 12 mld. Kč. Ústecký kraj byl ale paradoxně jediným regionem v ČR, kde během období krize nedošlo k poklesu celkové vytvořené HPH. Výpadek ve zpracovatelském průmyslu byl kompletně nahrazen zvýšenou produkcí jiných odvětví, především Berman Group

17 sektorem výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, těžbou a stavebnictvím (podrobněji v dalším textu). Graf 9 Pozice hlavních ekonomických odvětví v Ústeckém kraji podle produktivity a LQ HPH, ,4 D A Zemědělství, lesnictví a rybářství B Těžba a dobývání Produktivita (ČR=1) 1,2 1,0 0,8 0,6 K J I A C L M G N P O H Q F E B C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla E Zásobování vodou; odpady F Stavebnictví G Velkoobchod a maloobchod H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnosti 0,4 K Peněžnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí 0,2 M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti 0,0 0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 Lq hrubé přidané hodnoty O Veřejná správa a obrana; soc. zabezpečení P Vzdělávání Q Zdravotní a sociální péče Zdroj: ČSÚ regionální účty a VŠPS Graf 9 jednoznačně potvrzuje specializaci krajského hospodářství v odvětvích těžby, energetiky, v oblasti zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpady a ve stavebnictví. Také produktivita v těchto oborech (kromě stavebnictví) je vyšší než průměr v ČR. Zpracovatelský průmysl jako nejvýznamnější odvětví podle tvorby HPH i zaměstnanosti dosahuje v kraji nízké produktivity. Příznivě se vyvíjí progresivní odvětví informačních a komunikačních technologií, kde dochází v posledních šesti letech k relativnímu i absolutnímu růstu tvorby HPH, který je doprovázen i vzrůstajícím počtem zaměstnanců a nadprůměrnou produktivitou. Celkově však ve struktuře služeb v kraji převažují veřejné služby nad komerčními. Podrobná data o vývoji zaměstnanosti a tržeb v dílčím členění zpracovatelského průmyslu jsou dostupná pouze za subjekty s více než 100 zaměstnanci se sídlem v kraji, a proto jsou následující výsledky pouze hrubým obrazem specializace zpracovatelského průmyslu pro jeho přesnější analýzu je potřeba pracovat s daty za individuální subjekty. Navíc v roce 2009 došlo ke změně publikovaných dat místo dříve požívaného členění OKEČ jsou data o zpracovatelském průmyslu rozdělena podle mezinárodně platného členění NACE, které je podrobnější než OKEČ. Každý rok se také mění počet subjektů v jednotlivých kategoriích zpracovatelského průmyslu (kvůli omezení na subjekty s min. 100 zaměstnanci). Proto nemusí být vývojové porovnání na základě těchto dat absolutně přesné, pro zachycení základních trendů však postačí. Berman Group

18 Graf 10 Struktura zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, ČR a Ústecký kraj, % Opravy a instalace strojů a zařízení 90% Ostatní zpracovatelský průmysl Výroba nábytku 80% Automotive Výroba ostatních dopravních prostředků Výroba motorových vozidel 70% Strojírenství Výroba strojů a zařízení j. n. Výroba elektrických zařízení Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů 60% Výroba kovových a kovodělných výrobků Výroba základních kovů, hutnictví 50% Výroba ost. nekovových minerálních výrobků Výroba pryžových a plastových výrobků 40% 30% Sklo, keramika, porcelán Výroba farmaceutických výrobků přípravků Výroba chemických látek a přípravků Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba papíru a výrobků z papíru Zpracování dřeva 20% Chemie Výroba usní a souvisejících výrobků Výroba oděvů 10% Výroba textilií Výroba nápojů 0% Ústecký kraj ČR Výroba potravinářských výrobků Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v Ústeckém kraji NACE ZP Podíl na zaměstnanosti v % Lq zaměstnanosti 29 Výroba motorových vozidel 12,9 0,68 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 12,3 2,28 20 Výroba chemických látek a přípravků 11,9 4,16 28 Výroba strojů a zařízení 11,2 1,04 27 Výroba elektrických zařízení 9,8 1,12 Pozn.: zahrnuty pouze podniky s více než 100 zaměstnanci se sídlem v kraji Zdroj: ČSÚ statistická ročenka 2011 Nejvýznamnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu v Ústeckém kraji je automobilový průmysl (podobně jako zhruba v polovině krajů ČR), jeho koncentrace v regionu je ale v porovnání s Českem nižší. Naopak výrazně je kraji koncentrován chemický průmysl (zejména díky rafinérii v Záluží a chemickému zpracovatelskému průmyslu v Ústí nad Labem a Lovosicích), výroba ostatních nekovových minerálních výrobků především sklářství a výroba stavebních hmot. Nadprůměrně je v kraji koncentrován také papírenský průmysl, který ale tvoří menší podíl na krajském zpracovatelském průmyslu. Všechna tato odvětví patří mezi energeticky nejnáročnější průmyslové obory, což se projevuje na vyšších rizicích negativního vlivu na životní prostředí i snižující se konkurenceschopností. Významnými odvětvími jsou v krajské ekonomice také strojírenství a elektrotechnický průmysl. Celkově zpracovatelskému průmyslu v Ústeckém kraji chybí hlavní hnací odvětví, které má většina ostatních regionů ČR. V kraji tímto oborem není dílčí odvětví Berman Group

19 zpracovatelského průmyslu, ale sektor těžby a energetiky oba obory mají vyšší zaměstnanost než jakékoliv jiné průmyslové odvětví a dohromady tvoří pouze o 5 % méně HPH v regionální ekonomice než celý zpracovatelský průmysl. Tabulka 7 Nejvýznamnější exportní položky v Ústeckém kraji (SITC3), podíl na celkovém exportu v %, SITC Název změna v p.b. 334 Oleje ropné, oleje z nerostů živičných, odpadní oleje 5,61 4,42 4,33 4,66 8,42 2, Díly a příslušenství vozidel motorových 3,30 3,35 6,34 6,62 7,43 4, Sklo 8,47 6,56 6,52 6,94 6,08-2, Nábytek a díly, žíněnky, matrace aj. nábytek čalouněný 8,52 6,04 4,77 4,74 4,16-4, Roury, trubky, profily duté, fitinky železné, ocelové 1,16 4,46 5,55 4,27 4,00 2, Papír a lepenka 5,40 4,08 4,35 3,43 3,83-1, Polymery etylénu v prvotní formě 3,17 4,75 3,90 3,60 3,72 0, Elektronky, rentgenky, diody, tranzistory ap., díly 0,01 0,12 0,90 2,19 3,13 3, Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.) 3,54 4,90 3,93 4,05 2,91-0, Polyacetáty, polyetery a pryskyřice epoxidové 1,06 1,92 2,74 2,35 2,61 1, Hmoty plastické ostatní v prvotních formách 1,25 1,85 1,31 1,56 2,23 0, Prostředky k rozvodu elektrické energie jn. 2,19 4,78 2,63 1,79 2,09-0,10 Zdroj: ČSÚ data exportu Podrobná data o exportu na SITC3 potvrzují předchozí zjištění o specializaci krajské ekonomiky. Ve vývozu tvoří největší podíl produkty chemického průmyslu, automotive, elektrotechnického a sklářského průmyslu. Export v souhrnnějším členění SITC2 opět ukazuje, že v kraji chybí nějaké dominantní odvětví nejvýznamnější skupina Elektrických zařízení a spotřebičů (SITC 77) tvoří pouze 11 % celkové hodnoty exportu, což je mezi kraji v ČR nejnižší číslo. Vzájemné porovnání klíčových specializací ve zpracovatelském průmyslu Saska a Ústeckého kraje může být přínosné pro potenciální vzájemnou spolupráci firem např. v oblasti VaV i pro pochopení společných těsných exportních vazeb (zboží z ČR tvoří 14% podíl na saském dovozu, z toho nezanedbatelná část pravděpodobně pochází z Ústeckého kraje). Tabulka 8 Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v Sasku, podíl na celkové zaměstnanosti ve ZP, 2009 Odvětví Sasko Chemnitz Dresden Leipzig Výroba kovových a kovodělných výrobků 15,3 20,6 12,6 7,8 Výroba strojů a zařízení 14,9 13,9 16,2 14,5 Výroba motorových vozidel 10,4 16,2 2,4 13,2 Výroba potravinářských výrobků 7,1 5,0 7,3 12,0 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů 5,9 2,9 10,8 2,8 Výroba elektrických zařízení 5,2 5,9 4,7 4,4 Výroba pryžových a plastových výrobků 4,8 3,8 6,6 3,7 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 4,8 2,6 6,1 7,7 Zdroj: Eurostat Ústecký kraj byl se Saskem historicky hospodářsky spjat (severní Čechy byly první oblastí, kam pronikla průmyslová revoluce právě ze Saska), což se projevuje i na podobné struktuře průmyslu. Sice již menší, ale stále významný podíl tvoří v hospodářství Saska výroba skla a porcelánu (zejména v regionu Leipzig a Dresden) a textilní průmysl (Chemnitz). Ve struktuře ale dominují strojírenství, Berman Group

20 kovodělný průmysl a automotive zajímavé jsou značné rozdíly mezi jednotlivými saskými kraji, které odpovídají odlišným regionálním hospodářským specializacím. Obecně platí, že v regionu Chemnitz převažují spíše tradiční, těžší průmyslové obory, v Drážďanech sofistikovanější strojírenství a výroba elektroniky, v Lipsku pak lehčí, moderní formy průmyslu a také služby Restrukturalizace průmyslu v Ústeckém a Moravskoslezském kraji Průmysl v Ústeckém kraji a zejména jeho těžké formy koncentrované v pánevní oblasti (těžba, energetika, chemie) byly v období socialismu uměle podporovány. Vedle toho v různých částech kraje existovaly dlouhodobě se vyvíjející specializace ve výrobě skla, textilu a keramiky. Po roce 1989 dochází k postupné restrukturalizaci průmyslu a rozvoji jeho nových forem. Restrukturalizace byla a je sycena především vysokou energetickou náročností stávajících oborů, negativními vlivy na ŽP a zvýšenou konkurencí ze strany zemí s nižšími výrobními náklady. Katalyzátorem pro tyto procesy jsou především přicházející PZI. Graf 11 Srovnání dynamiky základních makroekonomických ukazatelů v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, rok 1995= ULK HDP MSK HDP ULK nezaměstnanost MSK nezaměstnanost Zdroj: ČSÚ regionální účty Tato podkapitola porovnává průběh restrukturalizace průmyslu v posledních 15 letech v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, které jsou si v mnohých aspektech podobné. Cílem je zodpovědět tyto otázky: Jak rychle a v jaké míře dochází k restrukturalizaci průmyslu útlumu starých průmyslových odvětví a rozvoji nových forem? Jaká nová odvětví zpracovatelského průmyslu jsou v obou regionech rozvíjena? Jak se mění v průběhu restrukturalizace význam průmyslu v hospodářství kraje? Jako stará, tradiční průmyslová odvětví byla identifikována: Ústecký kraj: těžba a dobývání, energetika, chemický průmysl, výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (sklo, keramika, porcelán, stavební hmoty), hutnictví a kovodělný průmysl Berman Group

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Krajské rozložení podpory podnikového výzkumu a inovací ( ) v high-tech a medium high-tech odvětvích

Krajské rozložení podpory podnikového výzkumu a inovací ( ) v high-tech a medium high-tech odvětvích Krajské rozložení podpory podnikového výzkumu a inovací (2007-2013) v high-tech a medium high-tech odvětvích Miroslav Kostić, Technologické centrum AV ČR Úvod Operační program Podnikání a inovace (dále

Více

Znalostní specializace ČR a aplikační potenciál průmyslu. Pavla Žížalová

Znalostní specializace ČR a aplikační potenciál průmyslu. Pavla Žížalová Znalostní specializace ČR a aplikační potenciál průmyslu Pavla Žížalová MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA Analytické podklady pro přípravu pro politiku VaVaI Celkem 6 analýz Excelence ve výzkumu

Více

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014 PRŮMYSL ČR Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch Praha 8. 12. 2014 Obsah I. Postavení průmyslu II. Majetková struktura českého průmyslu III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Potenciál klastrů v Karlovarském kraji

Potenciál klastrů v Karlovarském kraji Potenciál klastrů v Karlovarském kraji RNDr. Jan Vozáb, PhD. Východisko M. Porter Klastry jsou úspěšná odvětví spojená vertikálními (dodavatelsko - odběratelskými) a horizontálními (společní zákazníci,

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

Základní makroekonomická analýza

Základní makroekonomická analýza Vstupní analýza Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Příloha 1 Základní makroekonomická analýza Zpracovatel ve spolupráci se společnostmi únor 2016

Více

SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1

SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1 SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1 Výdaje na výzkum a vývoj Graf 1: Celkové výdaje na VaV v ČR; 1995-2005 (v mld. Kč v b.c. a jako % HDP) Graf 2: Meziroční procentní

Více

Studie. Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí. Analytická část

Studie. Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí. Analytická část Studie Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí Analytická část připravila společnost Leden 213 Studie Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce

Více

Elektrotechnický průmysl a CzechInvest. Amper, Brno, 2014 Aleš Stavjaňa, Sektorový Manažer pro Elektroniku

Elektrotechnický průmysl a CzechInvest. Amper, Brno, 2014 Aleš Stavjaňa, Sektorový Manažer pro Elektroniku Elektrotechnický průmysl a CzechInvest Amper, Brno, 2014 Aleš Stavjaňa, Sektorový Manažer pro Elektroniku Elektrotechnický průmysl z pohledu CI Tradiční odvětví, přestože neplní titulní stránky Má svou

Více

Jihomoravský 32, , Karlovarský 22, , Královéhradecký 29, , Liberecký 26, ,

Jihomoravský 32, , Karlovarský 22, , Královéhradecký 29, , Liberecký 26, , Příprava Olomouckého a Zlínského kraje na kohezní politiku EU 2014+ Analýza dopadů politiky soudržnosti v území NUTS2 Střední Morava A) Analýza využívání strukturálních fondů 2007 2011 Kohezní politika

Více

Analýza podnikání na venkově a v zemědělsko-potravinářských oborech Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Únor 2017

Analýza podnikání na venkově a v zemědělsko-potravinářských oborech Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Únor 2017 Analýza podnikání na venkově a v zemědělsko-potravinářských oborech Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Únor 2017 Stránka 1 z 10 Podíl venkova dle počtu obcí a počtu obyvatel

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Socio-ekonomická analýza Olomouckého kraje

Socio-ekonomická analýza Olomouckého kraje PŘÍLOHA 1 Socio-ekonomická analýza Olomouckého kraje Plná textová verze zpracovatel analýzy společnost KVĚTEN 2010 OBSAH 1 Úvod...8 2 Metodika...8 3 Olomoucký kraj v Česku a Evropě...9 3.1 Postavení kraje

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Ekonomické postavení Karlovarského kraje se zhoršuje Zvyšuje se HDP na 1 zaměstnaného Důležitým faktorem situace na trhu práce (tj. využití lidských zdrojů) je celkový ekonomický

Více

Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů

Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů kraj z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na předběžnou sestavu ročních národních účtů zveřejněnou 3. června 216 publikoval ČSÚ k 15. prosinci 216 také předběžné údaje regionálních účtů za rok

Více

Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji

Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji résumé připravila společnost Prosinec 2012 Projekt Průzkumu trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů

Více

Jihomoravský kraj v roce 2013 z pohledu regionálních účtů

Jihomoravský kraj v roce 2013 z pohledu regionálních účtů kraj v roce 213 z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na mimořádnou revizi národních účtů publikovanou v říjnu 214 a na předběžnou sestavu ročních národních účtů za rok 213 publikoval ČSÚ k 15.

Více

Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Potenciál SEKCE C Zpracovatelský průmysl 19 10 Výroba potravinářských výrobků 20 13 Výroba textilií 2 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových,

Více

Tab. H.2 Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE ve Středočeském kraji a jeho okresech k

Tab. H.2 Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE ve Středočeském kraji a jeho okresech k Celkem 328 029 25 049 22 260 35 261 22 365 16 429 24 149 27 311 23 723 47 894 41 630 30 045 11 913 v tom: A Zemědělství, lesnictví a rybářství 14 706 1 901 933 1 084 929 1 006 1 245 1 048 1 193 1 464 1

Více

4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK)

4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK) 4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK) V období 1995 2007 dosáhla v České republice tvorba hrubého fixního kapitálu objemu 7 963,4 mld. Kč. Na tomto objemu se hlavní měrou podílelo

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Benchmarking ORP Rychnov n/kn

Benchmarking ORP Rychnov n/kn Benchmarking ORP Rychnov n/kn pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Realizační tým ORP Rychnov nad Kněžnou

Více

SE změny v NUTS 2 Střední Čechy

SE změny v NUTS 2 Střední Čechy SE změny v NUTS 2 Střední Čechy Středočeský kraj: 110 km2 a patří k největším v ČR (14% území ČR). Hustota osídlení 120 obyv. / 1 km2. Nejméně zalidněnými okresy jsou dlouhodobě Rakovník, Benešov a Příbram

Více

2.3.1 Produktová inovace

2.3.1 Produktová inovace 2.3.1 Produktová inovace Produktově inovující podniky se v období 2008 2010 soustředily zejména na inovaci svých výroků. Inovaci výrobků zavedlo celkem 80,5 % produktově inovujících podniků. Pouze samostatné

Více

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev 3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Vyhodnocení dopadů realizace Operačního programu Průmysl a podnikání 2004 2006 na hospodářský vývoj v regionech soudržnosti České republiky

Vyhodnocení dopadů realizace Operačního programu Průmysl a podnikání 2004 2006 na hospodářský vývoj v regionech soudržnosti České republiky Vyhodnocení dopadů realizace Operačního programu Průmysl a podnikání 2004 2006 na hospodářský vývoj v regionech soudržnosti České republiky Zkrácená verze závěrečné zprávy Zadavatel: Ministerstvo průmyslu

Více

Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti

Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti 17. prosince 2015 Z0027 Geografická analýza trhu práce Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) zavedena s účinností od 1. ledna 2008 NACE

Více

Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti

Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti 8. prosince 2014 Z0027 Geografická analýza trhu práce Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) zavedena s účinností od 1. ledna 2008 NACE

Více

Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR. Hlavní zjištění

Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR. Hlavní zjištění Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR Hlavní zjištění Program 1. Představení projektu 2. Je ČR závislou ekonomikou? 3. Otázky / diskuse 4. Jak je na tom ČR v oblasti inovací? 5.

Více

4. ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL

4. ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL 4. ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL Dojížďka za prací je významnou formou prostorové mobility obyvatel. Z analýzy dat o dojížďce za prací vyplynulo: Z celkového počtu 4 735 tis. zaměstnaných

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

PŘÍLOHA 3. Hodnocení regionální konkurenceschopnosti v Česku

PŘÍLOHA 3. Hodnocení regionální konkurenceschopnosti v Česku PŘÍLOHA 3 Hodnocení regionální konkurenceschopnosti v Česku zpracovatel analýzy Doc. Ing. Anna Kadeřábková, Ph.D. ve spolupráci se společností SRPEN 2009 OBSAH 1 Úvod... 6 2 Znalostní náročnost regionální

Více

BUDOUCNOST KRAJE Z POHLEDU PRŮMYSLU 18/10/2016 WEB ADRESA FREYOVA 948/11, PRAHA 9 ČLEN

BUDOUCNOST KRAJE Z POHLEDU PRŮMYSLU 18/10/2016 WEB  ADRESA FREYOVA 948/11, PRAHA 9 ČLEN BUDOUCNOST KRAJE Z POHLEDU PRŮMYSLU 18/10/2016 WEB WWW.SPCR.CZ ADRESA FREYOVA 948/11, 190 00 PRAHA 9 ČLEN Průmysl v Moravskoslezském kraji PRŮMYSLOVÁ HISTORIE REGIONU Již od dob Rakouska-Uherska je průmysl

Více

SEZNAM GRAFŮ A INVESTICE DO VĚDY A VZDĚLÁVÁNÍ

SEZNAM GRAFŮ A INVESTICE DO VĚDY A VZDĚLÁVÁNÍ SEZNAM GRAFŮ A INVESTICE DO VĚDY A VZDĚLÁVÁNÍ A.1 Celkové výdaje na výzkum a vývoj Graf A1-1 Celkové výdaje na VaV, 1998 2008 Graf A1-2 Celkové výdaje na VaV podle sektorů užití, 2000 2008 Graf A1-3 Celkové

Více

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha VÝZKUM A VÝVOJ Martin Mana Marek Štampach Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kolik lidí v Česku pracuje ve výzkumu a vývoji?

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Organizátor výzkumného projektu: Business Leaders Forum Praha

Více

S3 STRATEGIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE

S3 STRATEGIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE S3 STRATEGIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE PhDr. Mgr. Ivo Říha S3 manažer pro Středočeský kraj Praha, 17. října 2013 Co je S3 (RIS3)? = strategie systémové podpory inovačního podnikání a konkurenceschopnosti kraje

Více

Statistické hodnocení čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů EU subjekty z území Libereckého kraje

Statistické hodnocení čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů EU subjekty z území Libereckého kraje OBSAH str. Vyhodnocení čerpání ze Strukturálních fondů EU v Libereckém kraji 2 Operační programy 8 52 OP Průmysl a podnikání 8 OP Infrastruktura 16 OP Rozvoj lidských zdrojů 23 OP Rozvoj venkova a multifunkční

Více

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1. průmyslu v ČR Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.2015 průmyslu v ČR 1 Současný vývoj chemického průmyslu v ČR Postavení chemického průmyslu v české

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Podíl kraje na objemu HDP se mírně snížil Dynamika růstu hrubého domácího produktu (HDP) v kraji byla do roku 2008 stejná jako na úrovni ČR, v průměru 6,6 % ročně. K zásadnímu

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 4 Trh práce Kapitola bude analyzovat základní charakteristiky situace na trhu práce zejména se zaměřením na strukturu nezaměstnanosti podle nejdůležitějších aspektů. Analýza bude využívat nejpodrobnější

Více

Zahraniční obchod v roce 2008

Zahraniční obchod v roce 2008 3 Zahraniční obchod v roce 28 Obrat zahraničního obchodu zaznamenal poprvé od vstupu České republiky do Evropské unie a podruhé v historii České republiky meziroční pokles. V porovnání s rokem 27 se obrat

Více

Závěrečná zpráva z třetí etapy projektu

Závěrečná zpráva z třetí etapy projektu Závěrečná zpráva z třetí etapy projektu ZPRACOVÁNÍ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO PŘÍPRAVU HODNOCENÍ PRŮBĚŽNÉHO PLNĚNÍ CÍLŮ SRR ČR A DOPADŮ KOHEZNÍ POLITIKY NA REGIONY ČR hlavní zpracovatel projektu společnost

Více

2.2.2 Zavedení procesní inovace

2.2.2 Zavedení procesní inovace 2.2.2 Zavedení procesní inovace V ČR v období inovovaly podniky nejvíce v rámci procesní inovace podpůrné činnosti (67,6 % ze všech podniků s procesní inovací). Metody výroby v ČR inovovalo 58,6 % a metody

Více

STÁTNÍ ROZPOČTOVÉ VÝDAJE NA VÝZKUM A VÝVOJ V ČR

STÁTNÍ ROZPOČTOVÉ VÝDAJE NA VÝZKUM A VÝVOJ V ČR STÁTNÍ ROZPOČTOVÉ VÝDAJE NA VÝZKUM A VÝVOJ V ČR Základní údaje V České republice v roce 2014 dosáhly státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj (dále jen GBARD) částky 27 284 mil. Kč 1. Státní rozpočet

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

Shluková analýza jako metoda v regionálních analýzách MĚRTLOVÁ L. - PROKOP M.

Shluková analýza jako metoda v regionálních analýzách MĚRTLOVÁ L. - PROKOP M. Shluková analýza jako metoda v regionálních analýzách MĚRTLOVÁ L. - PROKOP M. SA V REGIONÁLNÍCH ANALÝZÁCH Cílem článku je představit výsledky použití metody shlukové analýzy v posuzování úrovně regionů

Více

Aktuální potřeby investorů v oblasti pracovní síly

Aktuální potřeby investorů v oblasti pracovní síly Aktuální potřeby investorů v oblasti pracovní síly Mgr. Ing. Karel Kučera www.czechinvest.org o CzechInvestu Představení poslání a cílů agentury 3 CzechInvest podporuje malé a střední podnikatele podnikatelskou

Více

Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví

Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Odborní

Více

SOUHRNNÝ PŘEHLED. Tab. C.1 Vybrané ukazatele v kraji Hl. m. Praha podle 22 správních obvodů v 1. čtvrtletí v tom správní obvody Kraj.

SOUHRNNÝ PŘEHLED. Tab. C.1 Vybrané ukazatele v kraji Hl. m. Praha podle 22 správních obvodů v 1. čtvrtletí v tom správní obvody Kraj. Kraj celkem Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 ZÁKLADNÍ ÚDAJE (k 1. 1. 2016) Rozloha v km 2 49 616 554 419 648 3 230 3 509 5 609 1 047 Části obce díly 147 7 4 4 12 10 15 4 Městské

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Zdrojem dat o důchodech a důchodcích je Česká správa sociálního zabezpečení. Vzhledem k legislativní změně, ke které došlo v roce 21 (mezi starobní důchodce se začali převádět

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory 1 :

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory 1 : Souhrn programu Program Marketing podporuje pořízení služeb pro malé a střední podniky zaměřených na mezinárodní konkurenceschopnost usnadňující vstup na zahraniční trhy. Podporované aktivity Usnadnění

Více

Analýza průmyslových odvětví. Anna Kadeřábková, Centre for Economic Studies, o.p.s.

Analýza průmyslových odvětví. Anna Kadeřábková, Centre for Economic Studies, o.p.s. Analýza průmyslových odvětví Anna Kadeřábková, Centre for Economic Studies, o.p.s. 1 Zdroje a fáze konkurenceschopnosti INOVACE FAKTORY KVALITA INOVACE CENA EFEKTIVNOST IMITACE Faktory růstu tažený produktivitou

Více

Vývoj české ekonomiky

Vývoj české ekonomiky Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990

Více

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 )

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 ) 2.5. Bydlení, bytová výstavba Pro zjištění rozdílů mezi venkovským a městským prostorem v oblasti bydlení byly využity především výsledky sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001, které umožňují

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst 28. dubna 2012, České Budějovice Vývoj HDP v KV kraji V polovině 90 let patřil KV kraj k bohatším krajům V dalších letech ale

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

2. Charakteristika kraje a jeho postavení v České republice

2. Charakteristika kraje a jeho postavení v České republice 2. Charakteristika kraje a jeho postavení v České republice Ústecký kraj se nachází v severozápadní části České republiky a spolu s Karlovarským krajem tvoří Region soudržnosti NUTS2 Severozápad. Rozkládá

Více

Průzkum prostředí pro inovační podnikání v Olomouckém kraji

Průzkum prostředí pro inovační podnikání v Olomouckém kraji PŘÍLOHA 1 Průzkum prostředí pro inovační podnikání v Olomouckém kraji zpracovatel KVĚTEN 2011 OBSAH I Souhrn zjištěných skutečností... 3 I.1 Metodické poznámky k průběhu terénního průzkumu... 5 II Hospodářský

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2011

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2011 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů) dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku obrat

Více

Příjmy krajských samospráv

Příjmy krajských samospráv mld. Kč Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

18. Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů - OKEČ 33

18. Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů - OKEČ 33 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů 18. Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů - OKEČ 33 18.1. Charakteristika odvětví Odvětví zahrnuje široký

Více

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast PODNIKÁNÍ

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast PODNIKÁNÍ REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast PODNIKÁNÍ Hospodářský rozvoj Moravskoslezského kraje doznal v posledních letech velice podstatných změn. I když se stále jedná o tradičně orientovanou

Více

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4. 3. Váha nefinančních firem kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4.3.1. Spojitost s přílivem přímých investic Odlišnost pojmů Je třeba rozlišovat termín příliv přímých

Více

4. Věda, výzkum a inovace v krajích ČR

4. Věda, výzkum a inovace v krajích ČR 4. Věda, výzkum a inovace v krajích ČR 4.1 Lidské zdroje Lidské zdroje jsou jednou z nejdůležitějších skupin faktorů ovlivňujících stav a perspektivy výzkumu a inovací. Tab 10: Podíl zaměstnanců VaV z

Více

Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty část A: Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií

Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty část A: Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty část A: Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií Závěrečná zpráva připravila společnost Červen 2013 Dílo je součástí projektu

Více

Nízkouhlíkové technologie 2015

Nízkouhlíkové technologie 2015 Nízkouhlíkové technologie 2015 Příjem žádostí je červen - září 2015. Podporované aktivity: Zavádění inovativních technologií v oblasti nízkouhlíkové dopravy (elektromobilita silničních vozidel), pilotní

Více

B Výdaje a investice v ICT

B Výdaje a investice v ICT Investice do ICT vybavení a softwaru Pod pojmem investice se v této kapitole rozumí tvorba hrubého fixního kapitálu (P.51), jež zahrnuje především pořízení fixních aktiv (P.511). Fixní aktiva jsou hmotná

Více

Hospodářský vývoj a Průmysl 4.0

Hospodářský vývoj a Průmysl 4.0 Hospodářský vývoj a Průmysl.0. listopadu 201 ŠKODA AUTO Vysoká škola Hospodářský vývoj a Průmysl.0 Makroekonomický rámec Česká ekonomika v roce 201 meziročně vzrostla o 2 % V roce 201 dynamika hospodářského

Více

V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM

V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM ISSN 1801-1578 (elektronická verze) ISSN 1801-6871 (tištěná verze) 4 vydání 4 / ročník 2007 / 28. 2. 2007

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Kraj se vyznačuje průměrnou ekonomickou výkonností Graf č. 3 Vývoj HDP a zaměstnanosti v národním hospodářství (rok 199 = 1) Určujícím prvkem využití a rozvoje lidských zdrojů

Více

Mzdy specialistů ve vědě a technice

Mzdy specialistů ve vědě a technice Mzdy specialistů ve vědě a technice Podrobná charakteristika osob zaměstnaných jako Specialisté ve vědě a technologiích, včetně jednotlivých užších kategorií zaměstnání, je uvedena v příloze k metodice

Více

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. čtvrtletí 2011 vzrostla hrubá

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SERVIS A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SERVIS A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SERVIS A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění

Více

ROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem

ROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem ROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem listopad 2009 Téma příspěvku: Rok 2013. a co dál? Ing. Lucie Bučinová Příprava kohezní politiky na období 2014 2020 Evropská úroveň Barcova zpráva Program pro

Více

Název položky Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související čin.

Název položky Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související čin. POPIS ČÍSELNÍKU Kód: BA0051 NACE rev.2 Název: Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE Charakteristika: Klasifikace ekonomických činností odpovídající druhé úrovni, tj. oddílům Klasifikace ekonomických

Více

2010 Dostupný z

2010 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický

Více

VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH

VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH Martin Mana Tisková konference, 18. září 2012, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/23 Roční šetření o výzkumu a vývoji VTR 5-01

Více

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz 3Q / 2012

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz 3Q / 2012 Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz 3Q / 2012 1. Kompletní databáze firem (RES) Vyplněnost RES firem Popis Záznamů Firem Název firmy 816 282 635 150 Adresa 635 212 635 184 Tel. 173 117 138 815

Více

Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem

Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Verze: březen 2015 Mgr. Lenka Víchová

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4.1. Úroveň vzdělání podle krajů a SO ORP Rozdílná úroveň vzdělání v regionech zůstala přibližně ve stejných proporcích jako při sčítání 2001. Velmi

Více