zemìdìlské aktuality ze svìta

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "zemìdìlské aktuality ze svìta"

Transkript

1 10 Z OBSAHU 2001 Krátké zprávy 1 Zemìdìlství ve svìtì 7 Poznatky ze svìta 23 Lidská výživa 33 Zahradnictví34 Pøíloha 35 Slovensko požádá EU o pøíspìvek na prevenci BSE Krátké zprávy Vliv rozšíøení EU na zemìdìlství Rakouska Možnosti inzerce naleznete na posledních stranách pøed pøílohou zemìdìlské aktuality ze svìta Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací, Slezská 7, Praha 2, v elektronické podobì pouze jako soubor PDF. Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè ISSN Slovenská republika požádá Evropskou unii o uhrazení pøíspìvku na testování skotu na BSE. Požadavek pøednese ministr zemìdìlství P. Koncoš na nejbližším setkání zemìdìlských ministrù èlenských zemí CEFTA, které se má uskuteènit v záøí. V souèasnosti pracovníci slovenského ministerstva bilancují objem finanèních prostøedkù potøebných na realizaci veterinárních opatøení proti zavleèení a šíøení nemoci BSE na Slovensku. Ministerstvo také bilancuje škody, které vznikají prvovýrobcùm pøi realizaci tìchto opatøení. Podle mluvèí ministerstva zemìdìlci vyèíslili vyšší hodnotu ztrát než ministerstvo, proto musí ještì jednat Komoditní rada pro maso a posoudit požadavky prvovýroby. Po dokonèení bilancí a jejich zhodnocení pøedloží Ministerstvo zemìdìlství SR materiál na jednání vlády, a to ještì do konce srpna. Pøíslib pøíspìvku ze strany EU zaznìl poprvé v Bruselu 21. èervna Pøedmìtem rokování byla smìrnice, která obsahuje povinnost testovat zvíøata starší než 24 mìsícù v pøípadì rizikových a uhynulých kusù. Náklady na realizaci této smìrnice bude Unie èásteènì hradit èlenským státùm, a pokud by smìrnici aplikovaly kandidátské zemì, mohou rovnìž získat pøíspìvek z fondù EU. Ro¾. Nov., 2001, è. 153, s. 1 (Jav) Studie rakouského Ústavu pro hospodáøský výzkum dospìla k závìru, že na jednotlivých agrárních produktech vyrábìných v Rakousku se projeví následky oèekávaného rozšiøování EU velmi rozdílnì. Zatímco pìstitelé hroznù a ovoce budou profitovat z vìtšího trhu, pìstování obilovin, chov skotu a mlékárenský prùmysl budou muset poèítat s vìtším tlakem nabídky a cen. Integrace zemí SVE bude mít sice z krátkodobého a støednìdobého hlediska ménì rozhodující vliv na rakouské zemìdìlství než mìl vstup Rakouska do Unie v roce 1995, ale dlouhodobì by však toto rozsáhlé rozšíøení EU mohlo ovlivnit rakouské zemìdìlství silnìji než pøistoupení k Unii. V souèasnosti se ve støední a východní Evropì vyrábí a spotøebuje jen malé množství vína. Vstup tìchto zemí do EU, jehož následkem mùže být pøíznivìjší hospodáøský vývoj a rùst pøíjmù obyvatel, zpùsobí též zvýšení odbytu. Z tìchto nových odbytových šancí by mohlo mít výhody rakouské vinaøství. Kromì toho zákaz vysazování nových vinohradù zakotvený v pravidlech vinaøského trhu EU omezí expanzivní možnosti nových èlenských státù v tomto odvìtví. Pìstování obilovin v zemích SVE si tradiènì vyžaduje mnohem nižší náklady než v západní Evropì. Po zaèlenìní sousedních zemí do EU budou rostoucí pøebytky obilovin tlaèit na rakouský obilní trh a souèasnì konkurovat rakouskému exportu. Tato situace vyvolá tlak na pokles cen rakouských výrobcù. Problémy nastanou také na trhu s hospodáøskými zvíøaty, masem a mlékem s omezením odbytových šancí pro rakouské produkty. Z krátkodobého hlediska sice budou existovat prodejní možnosti pro vysoce kvalitní potraviny vyrobené v Rakousku, z dlouhodobého hlediska se musí poèítat se ztrátou podílù domácích výrobcù na rakouském trhu. Ro¾. Nov. (Vídeò, tasr), 2001, è. 153, s. 5 (Jav) 1

2 Mezinárodní srovnání cen mléka Deficit agrárního obchodu Chorvatska narùstá Krátké zprávy Prùmìrná spotøeba alkoholu na Slovensku Rozdíly v nákupních cenách mléka mezi Dánskem, Nìmeckem, Francií a Nizozemskem se v posledních letech zmírnily. Uvádí to dánské oborové sdružení mlékáren Mejeriforeningen Aarhusu ve výroèním mezinárodním srovnání. Dánská nákupní cena placená výrobcùm za litr mléka se zvýšila v roce 2000 o 1,2 %, zatímco ve tøech srovnávaných zemích stoupla o 5,2 %, 2,6 % a 3 %. V Dánsku dosáhla prùmìrná nákupní cena 65,15 fenikù za kg mléka v pøepoètu na standardní obsah 4,2 % tuku a 3,4 % bílkovin. V Nìmecku a Nizozemsku byla prùmìrná cena 63 fenikù za kg mléka stejného standardu a ve Francii získali výrobci v pøepoètu 62 fenikù za kg mléka. Mezinárodní srovnání cen mléka zahrnuje jedenáct zemí, mezi nimi tøi mimoevropské (USA, Japonsko a Nový Zéland). Z evropských zemí zùstává ve Švédsku cena mléka na nejvyšší úrovni 70 fenikù za kg. Ve Finsku byla cena o nìco nižší, a to 67,89 fenikù za kg. Nejménì dostali zaplaceno za mléko výrobci z Velké Británie, a to 56 fenikù. Druhou èlenskou zemí EU s nejnižší cenou je Rakousko, kde za kg mléka platily mlékárny v prùmìru 58,7 fenikù. Absolutnì nejvyšší nákupní cena byla zaznamenána v Japonsku, kde zemìdìlci prodali kg mléka za 1,50 DEM. Naproti tomu na Novém Zélandu pøes zvýšení ceny proti roku 1999 o 20,5 % byla nákupní cena abnormálnì nízká a ve srovnání s ostatními zemìmi nejnižší, a to 33,5 fenikù za kg. V USA se cena placená farmáøùm za mléko pohybovala v prùmìru kolem 60,9 fenikù za kg. DLZ Mitt., 2001, è. 8, s. 8 (Jav) Chorvatský zahranièní obchod se zemìdìlskými produkty a potravinami byl v roce 2000 opìt deficitní záporné saldo se zvýšilo proti roku 1999 o 3 mil. USD (+1 %) na 281 mil. USD. Státní statistický úøad Chorvatska udává, že hodnota dovozu agrárních komodit klesla o 1,4 % na asi 687 mil. USD, hodnota exportu byla o 3 % nižší a dosáhla celkem jen 406 mil. USD. Nejdùležitìjším dodavatelem zemìdìlských produktù a potravin na chorvatský trh byla Itálie s podílem 13 %, následovalo Slovinsko s 10 % a Maïarsko s 9,8 %. Hlavním odbytovým trhem pro chorvatské agrární produkty byla Bosna-Hercegovina (30 %), do Slovinska šlo 19 % celkového agrárního exportu a do Federální republiky Jugoslávie 8 %. Ve zbožové struktuøe exportu zaujímaly nejvìtší podíl tabák a tabákové výrobky, obiloviny, nápoje vèetnì alkoholických, masné a rybí produkty, ryby a další moøští živoèichové. Tìchto pìt skupin komodit se podílelo na celkové hodnotì agrárního exportu více než 50 %. Export obilovin se proti roku 1999 zvýšil 2,5krát. Struktura importu byla rozmanitìjší. Mezi dovozními komoditami mìly významnìjší pozici mléko a mléèné produkty, živá zvíøata, výsekové maso, ovoce a citrusy, káva, èaj a koøení, zeleninové a ovocné produkty, nápoje (pøibližnì stejná hodnota importu jako exportu), krmiva, tabák a tabákové výrobky. Podíl obilovin na celkovém agrárním importu byl velmi malý (1,3 %). Nejvìtší pøírùstek proti roku 1999 byl zaznamenán u dovozu živých zvíøat (+56 %). AgraFd. E. Eur., 2001, è. 223, s (Jav) Podle oficiálních statistik každý obyvatel Slovenské republiky vypije v prùmìru roènì okolo 10 litrù 40% lihovin. Do prùmìru jsou zapoèítáni všichni obyvatelé vèetnì dìtí, žen, kojencù a abstinentù. Tento údaj však pøesnì nevystihuje skuteènost, protože podle odhadù Sdružení výrobcù lihu a lihovin se kromì oficiálnì sledovaného obchodu prodá za rok pøibližnì 15 mil. litrù alkoholu na èerném trhu, za který nikdo nezaplatil spotøební daò a daò z pøidané hodnoty. Stát tak každoroènì pøichází zhruba o 1,6 mld. SKK. Základní pøíèinou rozsáhlého nezdanìného obchodování je výška spotøební danì, která je 250 SKK za litr 95% lihu a za finální výrobek se odvádí ještì 23 % DPH. Formy distribuce èerného alkoholu jsou velmi rùzné. Èasto se využívá fingovaného exportu do zahranièí, kdy se líh deklaruje jako látka, která nepodléhá spotøební dani. Neregistrované, ale technicky dobøe vybavené výrobny alkoholických nápojù získanou surovinu zpracovávají, naplní do lahví, okolkují a zajistí prodej. Nejèastìjšími prodejními místy jsou stánky a tržištì. Èasto se takový nezdanìný alko- 2

3 hol prodává i v restauracích nižších cenových kategorií. Kupující jsou zlákáni nízkou cenou, která zaèíná u 50 SKK za litr 40% destilátu. Takovou cenu není možné nabídnout pøi dodržování všech povinných daòových odvodù ani pøi nulovém zisku z prodeje. Je víc než atraktivní vìnovat se obchodu s èerným alkoholem a nezøídka se k tìmto praktikám uchylují i legální výrobci alkoholických nápojù. Na daném stavu má vinu vedle nedostatkù daòového systému také neochota úøadù a ministerstev øešit tento problém. Podle odpovìdných kritikù souèasné situace na Slovensku je nutné, aby stát koneènì zakroèil, a už zavedením daòových skladù, pøes které by se distribuoval veškerý alkohol do prodejní sítì, nebo zavedením finanèních záruk pro subjekty podnikající v tomto oboru. Rezervy jsou též v kontrole podnikatelù, kteøí se zabývají produkcí lihu a lihových nápojù a zejména kontrole a pøísnými postihy obchodníkù s tìmito produkty. Ro¾. Nov. (TASR/OTS), 2001, è. 111, s. 2 (Jav) Testování skotu na BSE v Chorvatsku Krátké zprávy Fekální vùz Joskin Chorvatský ministr zemìdìlství Božidar Pankretiè prohlásil u pøíležitosti zahájení provozu laboratoøe pro rychlé testování skotu na BSE, že nemá obavy z rozšíøení této nemoci do východní Evropy, protože v Chorvatsku je riziko pøenesení BSE na domácí chovy minimální. Monitorování a kontrola skotu nebyla v zemi nikdy tak dobrá jako v souèasné dobì, a jde o import zvíøat nebo jatky. Podle posledních naøízení ministerstva jsou porážky skotu povoleny pouze v 54 registrovaných jatkách. Všechna poražená zvíøata starší než 30 mìsícù jsou testována na BSE. V Chorvatsku dosud platí zákaz dovozu masa z vìtšiny evropských zemí, který byl vyhlášen na zaèátku letošního roku. Laboratoø pro rychlé testování skotu na BSE je situována v Chor- vatském veterinárním ústavu. Její vybudování stálo kolem 3,5 mil. HRK. Roènì má být testováno asi kusù skotu, náklady na test jednoho zvíøete jsou 400 HRK. Vzhledem k vysokým nákladùm se jedná o jejich budoucí rozdìlení mezi vládu, jatky a zpracovatele. Všechno maso ze zvíøat testovaných na BSE musí mít úøední oznaèení s uvedením, že zvíøe nebylo pozitivní. AgraFd. E. Eur., 2001, è. 224, 226, s. 24, 25 (Jav) Nová øada fekálních cisteren Joskin je nyní vybavována uzavøeným okruhem hydraulického systému, který vyluèuje míchání oleje pøi pøipojování rùzných traktorù k tomuto pøívìsu. Tento systém rovnìž zaruèuje dostateèný hydraulický výkon pro øezaèku kejdy nebo pro plnicí jednotku turbo. Pohon hydraulického èerpadla obstarává stejný vývodový a kloubový høídel, který se používá pro pohon vakuového èerpadla. V této hnací jednotce je rovnìž i elektromagnetická spojka, umožòující, aby hydraulické èerpadlo mohlo pracovat samostatnì. Farmers Weekly, 134, 2001, è. 26, s. 57 (Š ) Význam imprintingu v klonování Uzavøený hydraulický systém Joskin Klonování využívající technologie pøenosu bunìèných jader je málo úèinný proces, ve kterém vìtšina klonù hyne pøed narozením a u pøeživších jedincù se èasto projevují abnormality rùstu. To je pøipisováno genetickému imprintingu urèité geny v jádru donora jsou permanentnì zapínány nebo vypínány. Jeví se, že imprinting kolísá mezi jádry donora a odtud pochází neúèinnost klonovacího procesu. V úsilí uvést v soulad genový projev nadmìrného rùstu plodù a pøeživších jedincù, David Humpreys a kol. (Science, 6, July) zkoumali expresi imprintovaného genu jak u myší klonovaných nukleárním 3

4 transferem, tak u populací donora bunìk embryonálního kmene, ze kterých byly odvozeny. Bylo zjištìno, že genová exprese v genomu bunìk embryonálního kmene byla extrémnì nestabilní, jako v pøípadì vìtšiny klonovaných myší. Pøekvapuje, že pøes rozsáhlou disregulaci pøežila mnohá z tìchto zvíøat do dospìlosti, a to naznaèuje silnou odolnost savcù pøi vývoji. Jeden ze závìrù této práce je, že dokonce i zdánlivì normální klonovaná zvíøata by mohla mít drobné abnormality genového projevu. Trends in Biotechnology, 19, 2001, è. 9, s. 331 (Vo) Pokles rezistence bakterií vùèi antibiotikùm v Dánsku Krátké zprávy Biologické ozdravování pùdy zneèištìné benzenem Moøská øasa schopná žít ve tmì Obchodní bilance firmy Lemken Antibiotika jsou široce používána v krmivech pro hospodáøská zvíøata k podpoøe jejich rùstu. Avšak obavy z jejich vlivu na vzrùst rezistence bakterií vùèi antibiotikùm podnítily dánskou vládu k zákazu jejich používání u prasat a drùbeže v roce Nyní výzkumníci z Dánských veterinárních laboratoøí v Kodani publikovali dùkazy, že tento zákaz vedl k poklesu infekcí zpùsobených bakteriemi rezistentními vùèi antibiotikùm. Napø. rezistence bakterie rodu Enterococcus, žijící ve støevì prasat, vùèi antibiotiku tylosin poklesla z 94 % v roce 1995 na 28 % v roce U kuøat rezistence vùèi jinému antibiotiku avoparcinu klesla bìhem téhož období ze 73 % na 6 %. Avšak z tìchto výsledkù není jasné, zda pokles rezistence bakterií vùèi antibiotikùm u zvíøat povede také k poklesu této rezistence u lidí. Trends in Biotechnology, 19, 2001, è. 9, s. 331 (Vo) Mnoho bakterií je využíváno pro bioremediaci kontaminované pùdy, ale vìtšina z nich jsou aerobní organismy. Avšak mají-li být ošetøeny pùdy a sedimenty zneèištìné vysokým obsahem uhlovodíkù, jsou potøeba anaerobní druhy. Výzkumníci z univerzity v Southern Illinois publikovali zprávu o izolování dvou nových kmenù anaerobní bakterie Dechloromonas, které rozloží karcinogenní polutant benzen. Oba tyto dva druhy využívají nitráty jako náhradní zdroj kyslíku a anaerobnì oxidují benzen na oxid uhlièitý, pøièemž nitrát pùsobí jako pøíjemce elektronù. Trends in Biotechnology, 19, 2001, è. 9, s. 331 (Vo) Výzkumníci ze spoleènosti Martek Biosciences v Columbii v USA publikovali zprávu o moøské øase geneticky modifikované lidským genem transportérem glukózy, která mùže využívat cukr jako živinu a pøežívat ve tmì. Výzkumníci vložili tento gen do øasy Phaeodactylum tricornutum, která je sice schopna rozkládat glukózu, ale nemùže ji normálnì získávat z prostøedí. S pøizpùsobeným genem transportérem glukózy již Phaeodactylum tricornutum nepotøebuje svìtlo ke stimulaci produkce biomasy a žije na základì glukózy. Taková modifikace potenciálnì znamená, že ve tmì žijící øasa mùže být fermentována ve velkém a mùže být využívána pro produkci dùležitých krmných živin a farmaceutických látek. Trends in Biotechnology, 19, 2001, è. 9, s. 331 (Vo) Ve stínu nemocí BSE a SLAK v roce 2000, kdy souèasnì došlo i k poklesu prodeje zemìdìlských strojù ve Velké Británii, oznámila firma Lemken zvýšení svého zisku ze 4,8 mil. DEM v roce 1999 na 8,5 mil. DEM v roce 2000, zatímco obrat klesl ze 138 mil. na 131 mil. DEM ve stejném období. Stroje Lemken se prodávaly velmi dobøe zejména ve východní Evropì a v døívìjším Sovìtském svazu, zejména na Ukrajinì, kde došlo k významné ekonomické reformì. V tìchto zemích souèasnì s expandujícími obchodními pøíležitostmi v Severní Koreji došlo ke zvýšení prodeje až o 50 %. Naproti tomu prodej ve Francii a ve Velké Británii byl v tomto období slabší vlivem BSE a SLAK a posílení GBP. Farmers Weekly, 135, 2001, è. 1, s. 72 (Š ) 4

5 Zmìna výrobního sortimentu firmy Lely Traktory McCormick Krátké zprávy Nezamìòujte rez plevovou s fuzárii! Inteligentní hnojivo Houby v ochranì proti háïátkùm Známý výrobce zemìdìlských strojù na zpracování pùdy, setí a hnojení Lely plánuje v pøíštích šesti mìsících vyprodat výrobní linky na tyto stroje a soustøedit se na výrobu strojù na pìstování a sklizeò píce a na zdokonalování a výrobu robotizovaného dojicího systému. Spoleènost prohlašuje, že nastolila strategii volného pøechodu na dokonalejší a silnìjší servis pro farmáøe s chovem dojnic. Tento pøechod nazvala vzletnì píce do skla. Zemìdìlské stroje jako žací stroje Splendimo, pohrabovaèe Hibiscus, obraceèe a shrnovaèe Lotus, balíkovací lisy Welger a balièky Attis budou mít pro to ty nejlepší pøedpoklady. Zbavení se linek strojù na zpracování pùdy, secích strojù a rozmetadel bude rovnìž znamenat, že výrobní závod Lely bude rekonstruován. Farmers Weekly, 135, 2001, è. 1, s. 69 (Š ) Traktory McCormick CX a MC jsou nyní vybavovány klimatizaèním zaøízením a mohutnìjším pøedním závìsem, které zlepšují jak pohodlí øidièe, tak zvyšují i univerzálnost použití traktoru. Tyto klimatizaèní systémy se instalují do traktorù s kabinami LP (nízkoprofilovými), a to za sedadlo aniž omezují prostor pro øidièe. Kabiny LP jsou o 20 cm nižší než modely Deluxe s vìtším prostorem nad hlavou øidièe. Velké okno nabízí dokonalý výhled i pøi práci s nakládaèem ve zvednuté poloze. Tuto novou kabinu doplòuje mohutný pøední závìs s nosností 3 tuny. Je vybaven dvojèinnými hydraulickými válci, které pøi nastavení plovoucí polohy vykyvují samostatnì. Vývodový høídel má ot.min 1. Je pohánìn pøímo od klikového høídele pøes hydraulicky ovládanou vícekotouèovou spojku. Základní cena traktoru se zvyšuje o 931 GBP za klimatizaèní zaøízení a o GBP za pøední závìs. Farmers Weekly, 134, 2001, è. 26, s. 57 (Š ) Výskyt rzi plevové na tritikale a pšenici je v letošním roce v SRN vyšší než v minulých letech. Ve spektru ras, které vyvolávají tuto chorobu, zøejmì došlo k urèitým zmìnám, takže byly napadeny také odrùdy, které byly dosud tolerantní. V neošetøených porostech se vyskytuje rez plevová dokonce i v klasech a nesmí být zamìòována za fuzariózy. Na rozdíl od fuzarióz je však po otevøení kláskù dobøe patrná žlutá masa spor. Rez plevová pùsobí znaèné problémy pøedevším v biologickém zemìdìlství, protože žádný pøirozený antagonista této houby není dosud znám. Je proto potøeba dát pøi výsevu zejména tritikale a pšenice pøednost tìm odrùdám, které jsou vùèi rzi plevové ménì náchylné. Top Agrar, 2001, è. 8, s. 23 (DK) Vìdeètí pracovníci z Pennsylvania State University vyvinuli nové fosforeèné hnojivo, které nejenže urychluje rùst koøenù, ale také zlepšuje odolnost rostlin zejména vùèi suchu. V prvních polních pokusech vìdci zjistili, že novì vyvinuté hnojivo se pøizpùsobí pùdním podmínkám a poskytuje rostlinám pouze tolik živiny, kolik právì potøebují. To je umožnìno vazbou fosforu na granulát oxidu hlinitého, což zaruèuje omezený pøísun tohoto prvku stejnì jako snížení zneèištìní podzemních vod o více než 90 %. Toto hnojivo zásobuje rostliny pouze fosforem. V souèasné dobì vìdci pracují na variantách zásobování rostlin také jinými živinami dusíkem a draslíkem. DLZ Agrarmagazin, 2001, è. 8, s. 16 (DK) Již brzy budou mít pìstitelé cukrovky v SRN k dispozici novou biologickou metodu k ochranì proti háïátkùm. Ta je založena na vytvoøení kulièek s øepným semenem, které obsahují houbu Hirsutella rhossiliensis. Parazitická houba pøedstavuje díky postupnì trouchnivìjícím celulózovým kulièkám pro háïátka v poèáteèních fázích vývoje ochranu a potravu. Pozdìji vyrùstá houbové pletivo ven a infikuje háïátka. Napadená háïátka hynou. 5

6 První pokusy ve sklenících a v polních podmínkách byly úspìšné. K tomu, aby bylo možné dosáhnout pozitivních výsledkù za rozmanitých pøírodních podmínek, je zapotøebí ještì dalších pokusù. Metoda byla vyvinuta ve spolupráci Spolkového výzkumného ústavu pro zemìdìlství (FAL), Biologického spolkového ústavu (BBA) a firmy Wolf Cellulosis GmbH. Top Agrar, 2001, è. 7, s ; Top Spezial, 2001, è. 7, s. 4 5 (DK) Zmrzlina s rybím tukem Sklizeò obilovin v Rusku pøekroèila oèekávání Krátké zprávy Census zemìdìlských podnikù na Slovensku Potenciální vliv margarinu na zdraví Ameriètí výzkumníci chtìjí vyvinout mražený krém, který obsahuje rybí olej, aby zajistili zásobení osob, které nemají rády ryby, omega-3 mastnými kyselinami. Výhody tìchto kyselin pro zdraví se týkají hlavnì kardiovaskulárního systému, ale také urèitých funkcí mozku a antidepresivních úèinkù. Takže jde o to poskytnout populaci oblíbený výrobek. Protože tyto mastné kyseliny jsou znaènì nestabilní, výzkumníci zvolili potravinu, která je uskladòována v chladu, konzumuje se studená a hned. Výzkumníci nyní navazují kontakty s mlékárenským prùmyslem. Schweiz. Milchztg, 127, 2001, è. 32; Le Laitier Romand, s. 1 (Vo) Zemìdìlské podniky v Rusku letos sklidí podle pøedbìžných hodnocení celkem 72 až 75 mil. t obilovin, což by znamenalo pøekroèení loòských výsledkù o 6,6 mil. t (+10 %). Tento odhad uveøejnil námìstek ministerského pøedsedy a ministr zemìdìlství Ruska Alexej Gordìjev v srpnu u pøíležitosti ukonèení žní v jihoruské oblasti Krasnodaru, která patøí k hlavním pìstitelùm obilovin v Rusku. V této oblasti se letos sklidilo pøibližnì 7,7 mil. t obilovin, což je nejlepší výsledek za posledních deset let. Pokud jde o celoruské odhady letošních žní, pøedèily dosavadní výsledky døíve oèekávanou sklizeò pro letošní rok 65 až 70 mil. t. V minulém roce se sklidilo pouze 65,4 mil. t.moskevský ústav pro agrární marketing odhaduje sklizeò obilovin 2001 na 74 mil. t, což je nejlepší výsledek od roku 1998 a proti minulé sezonì o 13 % vyšší. Pokud se dosavadní odhady relativnì vysoké letošní skliznì splní, mohlo by Rusko v tržním roce 2001/02 vstoupit na mezinárodní trhy s obilovinami jako exportér. Agra Eur., 2001, è. 34, s. MM/3 4 (Jav) Statistický úøad SR spolu s Ministerstvem zemìdìlství a Slovenskou zemìdìlskou a potravináøskou komorou pøipravují strukturální census zemìdìlských podnikù, který se má provádìt letos na podzim. Uskuteèní se ve všech jednotkách s ekonomickou aktivitou v zemìdìlství a dotkne se i domácností, které vlastní nebo mají v pronájmu zahradu èi jinou zemìdìlsky využitelnou plochu. Sbìr údajù budou provádìt vyškolení sèítací komisaøi v listopadu až prosinci formou osobního pohovoru. Cílem sèítání je podle slov ministra zemìdìlství získání komplexnìjších údajù o slovenském zemìdìlství a podrobné zachycení zmìn, k nimž dochází v procesu transformace. Kromì toho však získá ministerstvo zemìdìlství údaje, které budou kompatibilní s údajovou základnou Evropské unie a dokonèí se plná harmonizace statistiky slovenského zemìdìlství s EU. Úspìšné provedení censu pomùže podle ministra Koncoše vytvoøit lepší pøedpoklady pro jednání s Bruselem o budoucím rozvoji regionù, zvláštì venkova. Ro¾. Nov., 2001, è. 161, s. 2 (Jav) Australská studie, vypracovaná na základì prùzkumu témìø dìtí pocházejících ze dvou klimaticky odlišných regionù, dovoluje pøedpokládat, že zvýšená konzumace margarinu a jiných rostlinných tukù by mohla podpoøit projevy astmatu u dìtí. Tento projev by mohl nastat kvùli pøíliš zvýšenému podílu omega-6 mastných kyselin, které pøispívají k tvorbì inflamatorních látek. Podle autorù studie je však tøeba tento pøedpoklad ovìøit dalším výzkumem. Schweiz. Milchztg, 127, 2001, è. 32; Le Laitier Romand, s. 3 (Vo) 6

7 Každý den pistácie Stanovisko americké Asociace pro drùbež a vejce ke GMO Krátké zprávy Zemìdìlství Rakouska Zemìdìlsví ve svìtì Nìkolik pistáciových oøíškù dennì mùže napomoci snížení hladiny cholesterolu. Toto konstatování je jedním z výsledkù studie provádìné v nemocnici Inova Fairfax ve Virginii a zveøejnìné na výroèní konferenci Experimentální biologie 2001 v Orlandu, Ontario. Výzkum potvrdil vìdecky prokázaný fakt, že mononenasycený tuk mùže, bez snížení celkového tuku, vykazovat pøíznivé zdravotní úèinky. Zdrojem mononenasycených tukù jsou mimo pistácie kupø. i avokádo a olivový olej. Jedna porce pistácií (ca 28,5 g) obsahuje více než 10 % denní dávky potravní vlákniny, vitaminu B 6, thiaminu, hoøèíku, fosforu a mìdi. Pistácie mají rovnìž nízký obsah nasycených tukù a neobsahují cholesterol. (kop) Americká asociace pro drùbež a vejce (US PEA) pøijala na svém posledním zasedání následující stanovisko ke geneticky modifikovaným organismùm: Genetické modifikace rostlin nebo zvíøat, provádìné šlechtìním, hybridizací nebo genovými manipulacemi, pøinášejí významné zvýšení produkce (výnosù), prodloužení životnosti a zvýšení nutrièní jakosti øady potravin. Dosud neexistuje žádný vìdecký dùkaz, který by naznaèoval, že konzumace geneticky modifikovaných organismù pøedstavuje jakékoliv nebezpeèí pro lidský organismus. Asociace pro drùbež a vejce je pøesvìdèena, že zdokonalení zemìdìlské techniky a technologie, vèetnì využití GMO, je jediným zpùsobem, jak producenti potravin budou schopni zabezpeèit požadavky neustále rostoucí svìtové populace. Proto PEA požaduje, aby veškerá rozhodnutí, týkající se použití GMO metod byla provádìna na vìdeckém základì a nebyla ovlivòována nepodloženými obavami a spekulacemi. Pro budoucí generace by bylo velmi riskantní tyto progresivní technologie odmítnout. Egg Industry, 106, 2001, è. 3, s. 8 (kop) Oficiální název státu: Republik Österreich, Rakouská republika, Republic of Austria Obecná charakteristikarakouska Rozloha km 2, z toho km 2 pùda, km 2 vodní plocha; hustota osídlení 96,6 obyvatel/km 2. Délka hranic: km, sousední zemì: ÈR 362 km, Nìmecko 784 km, Maïarsko 366 km, Itálie 430 km, Lichtenštejnsko 35 km, Slovensko 91 km, Slovinsko 330 km, Švýcarsko 164 km. Pøírodní podmínky jsou dány rozdìlením území do pìti specifických oblastí. Soustava Alp vytváøí nìkolik pásem od západu k východu, oddìlených od sebe podélnými údolími. Dále až k Dunaji sahají alpská pøedhùøí a pahorkatina s mnoha jezery a morénami (asi 20 % území). Severní èást Rakouska zhruba až k Dunaji vyplòuje výbìžek Èeské vysoèiny, pro který jsou charakteristická široká otevøená údolí. Urèitou specifiènost má Vídeòská pánev. Na východì zasahuje na rakouské území Panonská nížina (asi 10 % rozlohy Rakouska). Extrémní výškové rozpìtí: nejnižší bod 115 m Neusiedler See, nejvyšší bod Grossglockner 3798 m. Vzhledem k èlenitému reliéfu území se projevují znaèné klimatické rozdíly jednotlivých oblastí, prolínání kontinentálního a pøímoøského podnebí, prùmìrné roèní srážky od do 600 mm. Pro zemìdìlství lze využít pouze asi polovinu veškeré pùdy. Více než 13 % pùdy zaujímá zcela neproduktivní povrch horských høebenù. Nerostné bohatství: železná ruda, nafta, døevo, magnezit, uhlí, olovo, hnìdé uhlí, vodní zdroje, energie. Obyvatelstvo: celkový poèet tis. (rok 2000), roèní pøírùstek 0,25 %, prùmìrná délka života muži 77,68 rokù, ženy 80,99 rokù. Národnostní složení: 99,4 % Rakušanù, 6,6 % cizincù (vystìhovalci z bývalé Jugoslávie, Turci, Nìmci). V Burgenlandu žije maïarská a chorvatská menšina, v Korutanech a Štýrsku slovinská menšina, ve Vídni èeská a slovenská menšina. Pøi sèítání obyvatel uvedlo èeštinu jako svou obcovací øeè obyvatel, asi 1 mil. obyvatel je pùvodem z Èech, Moravy a Slovenska. Náboženství: øímskokatolické 78 %, evangelické 5 %, ostatní islámské, starokatolické, židovské. 7

8 Zemìdìlsví ve svìtì Úøední jazyk: rakouská spisovná nìmèina; hovorové dialekty se od ní výraznì odchylují. Podle zákona o menšinách z r se v nìkterých oblastech pøipouští jako úøední jazyk menšiny (maïarština, slovinština, chorvatština). Penìžní jednotka: 1 Schilling/šilink (ATS) = 100 Groschen/grošù. Rakouský šilink je stabilní mìna, v zahranièním obchodì se nejèastìji používá DEM, USD a ATS. Od pøístupu Rakouska k mìnové unii ( ) je šilink vázán na euro. Smìnný kurz k : 1 USD = 14,9609 ATS; 1 DEM = 7,0355 ATS; 1 EUR = 13,7603 ATS; 1 CZK = 0,401 (1 ATS = 2,492 CZK) Státní a politický systém Právní základ Rakouské republiky tvoøí spolková ústava, státní smlouva z r a zákon o neutralitì zemì z téhož roku. Spolková ústava je shodná s ústavou z r. 1920, doplnìnou v r a poslední zmìnou z r Vychází z demokratického principu oddìlené státní moci zákonodárné, výkonné a soudní. Rakouská republika je spolkovým státem v èele se spolkovým prezidentem. Je parlamentní demokracií, založenou na dvoukomorovém parlamentním systému (Národní rada, Spolková rada). Prezident je volen pøímou volbou na 6 let; od roku 1992 Thomas Klestil, ve volbách 1998 znovu zvolen na další funkèní období 64 % hlasù. Vláda je tvoøena kancléøem, jeho zástupcem vicekancléøem a jednotlivými ministerstvy. Od 4. února 2000 nová vláda, kancléø Wolfgang Schlüssel (ÖVP), 14 ministerstev. Ministrem zemìdìlství, lesního a vodního hospodáøství a životního prostøedí a vodohospodáøství je Wilhelm Molterer (ÖVP) 46 let, v pøedposlední vládì ministr zemìdìlství a lesnictví, vystudoval sociální vìdy, v roce 1981 se stal referentem Zemìdìlského svazu. V roce 1987 nastoupil do kanceláøe spolkového ministra zemìdìlství, od roku 1993 generální tajemník ÖVP. Do jeho pøedešlého resortu pøibyla agenda životního prostøedí. Je povìøencem spolkové vlády pro naplòování dohod z Melku, týkajících se JE Temelín. Hlavní politické strany: sociálnì demokratická strana Rakouska (SPÕ), Rakouská lidová strana (ÖVP), Svobodná strana Rakouska (FPÖ) a Zelení (Grüne). Zákonodárná a výkonná moc je rozdìlena mezi spolek (Bund) a 9 spolkových zemí (Bundesländer): Burgenland (Burgenland), Kärnten (Korutany), Niederösterreich (Dolní Rakousy), Oberösterreich (Horní Rakousy), Salzburg (Salcburk), Steiermark (Štýrsko), Tirol (Tyrolsko), Vorarlberg (Vorarlbersko) a Wien (Vídeò). Podle spolkové ústavy je v kompetenci spolkových zemí všechno, co není výslovnì záležitostí celorakouskou. Zákonodárným orgánem spolkové zemì je zemský snìm, který je jednokomorový. Každá spolková zemì má svou zemskou vládu, v jejímž èele stojí zemský hejtman (Landeshauptmann). Administrativnì správní uspoøádání je dvoustupòové, celé Rakousko je rozdìleno na 97 okresù pøímo spadajících pod pravomoci pøíslušných spolkových zemí. Hlavní mìsto Vídeò 1,608 mil. obyvatel (rok 2000). Zahraniènì politická orientace Rakousko je èlenem témìø všech organizací v rámci OSN, z nichž øada sídlí ve Vídni. Vláda má eminentní zájem na zachování Vídnì jako sídla tìchto organizací, což je nejen prestižní, ale i ekonomickou záležitostí. Dále je èlenem dalších mezinárodních a svìtových organizací a finanèních organizací. Od je Rakousko øádným èlenem Evropské unie a od je èlenem Evropské mìnové unie; k pøechází plnì na jednotnou euromìnu. Rakousko se pøipojilo 27. øíjna 1997 k Schengenské dohodì a odpovídá za bezpeènost hranice EU na 1259,2 km dlouhém úseku vùèi sousedním zemím SVE (ÈR, Maïarsko, Slovinsko, Slovensko) a 201,3 km vùèi Švýcarsku a Lichtenštejnsku. 8

9 Ekonomika Základní makroekonomické ukazatele Rakouska Rakousko má rozvinutou tržní ekonomiku a vysokou životní úroveò obyvatelstva s rozsáhlým systémem sociálního zabezpeèení, který je podporovaný z veøejných prostøedkù. Ekonomika je zejména po pøístupu Rakouska k EU tìsnì svázána s èlenskými státy, zejména s Nìmeckem. Èlenství v EU a zapojení do jednotného trhu povzbudilo pøíliv zahranièních investorù. Základní makroekonomické ukazatele vypovídají o relativnì pøíznivém vývoji ekonomiky, i když mezi jednotlivými roky se projevuje v rùstu HDP znaèné kolísání. Z celkového poètu obyvatel je 47,3 % ekonomicky èinných, z nich zamìstnává: zemìdìlství a lesnictví 3 4 %; prùmysl a øemesla 29 %; služby 68 %. Na tvorbì hrubého domácího produktu v hodnotì mld. ATS v roce 1999 se podílely: zemìdìlství a lesnictví 1,3 %, prùmysl 31,4 % a služby 66,3 % HDP, stálé ceny mld. ATS 2 370, , , , , ,0 HDP, pøírùstek v % 1,6 2,0 1,3 3,3 2,8 3,3 HDP na obyvatele v EUR Míra inflace v % 2,2 1,9 1,3 0,9 0,6 2,4 Míra nezamìstnanosti v % 6,6 7,0 7,1 7,2 6,7 6,5 Prùmìrný kurz ATS k USD 10,081 10,587 12,204 12,379 11,86 13,577 1) 1) pøepoèet podle fixního kurzu ATS k EUR (13,7603) Pramen: WIFO (Internet, Ekonomický servis MZV) Zemìdìlsví ve svìtì Prùmysl Prùmyslová výroba vèetnì øemesel pøispívá pøibližnì jednou tøetinou k tvorbì hrubého domácího produktu. Rozhodující prùmyslové podniky se koncentrují zejména v mìstských aglomeracích (Vídeò-Schwechat, Linz, Graz, Steyr), ménì prùmyslu je v západní èásti Rakouska (Innsbruck, Bregenz, Dornbirn). Dolní Rakousy a východní èást státu jsou pøevážnì zemìdìlské, v západní èásti se provozuje pøedevším turistické podnikání a lesní hospodáøství. Soukromý sektor prùmyslu je tvoøen pøevážnì akciovými spoleènostmi A.G. (nìkteré se státní úèastí) a spoleènostmi s ruèením omezeným GmbH. V drobném zpracovatelském prùmyslu a živnostenském podnikání jsou silnì zastoupeny podniky s jedním majitelem (Einzelunternehmen), z nichž nejvìtší význam mají komanditní spoleènost KG a veøejná obchodní spoleènost OHG. Stále je pomìrnì silný státní podnikový sektor, ve kterém však dochází zejména po vstupu do EU k privatizacím velkých podnikù a pronikání zahranièního kapitálu. Èlení se na spolkové podniky Rakouské spolkové dráhy, pošta, tabákový prùmysl, státní lesy, spolkové lékárny, státní tiskárna apod. a zestátnìné podniky ropný prùmysl, hutní prùmysl, tìžké strojírenství apod. K zestátnìní došlo za výrazného politického a veøejného konsensu v roce 1946 (šlo hlavnì o nìmecké podniky). Zestátnìný prùmysl byl po válce hnacím motorem rakouského hospodáøství a vykazoval v letech 1956 až 1982 podstatné odvody do státní pokladny. Už delší dobu jsou státní podniky málo rentabilní a staly se pøíspìvkovým chránìným sektorem hlavnì kvùli udržení zamìstnanosti (10 % aktivnì èinného obyvatelstva). Vláda souèasné rakouské koalièní vlády ÖVP a FPÖ zdùrazòuje urychlení privatizace podnikù se státní úèastí a prohlašuje, že pøíjmy z privatizace budou sloužit k odbourání vysokého státního dluhu. Služby Sektor služeb má rozhodující podíl (asi dvì tøetiny) na tvorbì HDP. Podíl nejdùležitìjších služeb na tvorbì HDP: obchod 13 %, ubytovací a pohostinské služby 4 %, doprava a komunikace 6 %, penìžnictví 30 %, ostatní12 %. Pomìrnì velkým zdrojem pøíjmù je cestovní ruch v roce 2000 èinily pøíjmy z této aktivity 147,7 mld. ATS, výdaje 125,6 mld. ATS, èisté 9

10 pøíjmy 22,0 mld. ATS. Významná je agroturistika a dovolené na selském dvoøe. Infrastruktura Obchodní bilance (vývoz, dovoz, saldo) Rakouska Silnièní doprava: velmi hustá a kvalitní sí silnic, v nákladní dopravì tvoøí 50 % tranzit v rámci EU (celkem km). Železnièní sí km (polovina elektrifikována). Letecká doprava: nejvíce využíváno mezinárodní letištì Vídeò-Schwechat (75 % cestujících), celkem 22 letiš s pevnou ranvejí, jen 6 významnìjších. Vodní doprava: nejdùležitìjší Dunajská cesta 336 km, celkem 838 vodních cest. Mìstská doprava: metro ve Vídni, mìstské autobusy. Telekomunikace na vysoké a kvalitní úrovni. Ve všech významnìjších podnicích Internet a . Pøíznivá cenová dostupnost. Od 1997 byly postupnì privatizovány telekomunikaèní sítì, nyní všechny 4 jsou soukromé. Zdroje elektrické energie: 31,46 % fosilní paliva, 65,92 % vodní energie, ostatní 2,62 %, nukleární 0 %. Ropovody 777 km, plynovody 840 km. Zahranièní obchod Bilance zahranièního obchodu vykazuje trvale pasivní saldo, které se v roce 2000 zvýšilo o 1,4 % a dosáhlo 70,4 mld. ATS. Evropská unie se podílela na celkovém rakouském exportu 61 % a na importu 66 %. Ze státù Unie je nejvìtším obchodním partnerem Nìmecko. Zemì SVE se na rakouském exportu podílejí 13,2 % a na importu 16,6 %; v této skupinì zemí je nejvýznamnìjší obchod s Maïarskem, na druhém místì je Èeská republika. V komoditní struktuøe vývozu i dovozu je na prvním místì skupina stroje a dopravní zaøízení (43,8 % a 41,1 %) Vývoz, mld. ATS 580,0 612,2 715,0 774,7 829,3 951,6 Dovoz, mld. ATS 668,0 712,8 790,3 842,1 898,7 1022,0 Saldo, mld. ATS 88,0 100,6 75,3 67,4 69,4 70,4 Poznámka: hodnota obchodu ve skupinì potraviny a živá zvíøata, nápoje a tabák, živoèišné a rostlinné tuky 2000: vývoz 45,22 mld. ATS (4,75 %); dovoz 54,72 mld. ATS (5,35 %), saldo 9,5 mld. ATS (13,50 % na celkovém záporném saldu) Pramen: Ekonomický servis MZV (ÖSTAT duben 2001) Zemìdìlsví ve svìtì Zahranièní obchod se zemìdìlskými produkty a potravinami Hodnota agrárního obchodu Rakouska za posledních deset let vzrostla, a to jak na stranì exportu (2,5krát), tak importu (1,8krát). Zvýšil se také podíl agrárního obchodu na celkovém exportu a importu. Bilance je však trvale negativní. Po roce 1995 se agrární obchod orientuje zvýšenou mìrou na trhy èlenských státù EU. V roce 1999 smìøovalo z celkového rakouského agrárního exportu 71,3 % zboží do EU a dovozy z EU tvoøily 77,1 % celkového agrárního importu Rakouska. Saldo obchodu s EU je dlouhodobì negativní (v roce 1999 dosáhlo ATS). Mezi státy EU je hlavním obchodním partnerem Nìmecko (asi 50 %). Zemì støední a východní Evropy (vèetnì zemí bývalého Sovìtského svazu) se na agrárním exportu podílely 17,3 % a na importu 6,8 %, saldo Rakouska bylo v roce 1999 pozitivní ( mil. ATS). Mezi kandidátskými zemìmi je nejvìtším obchodním partnerem Maïarsko (maïarský agrární export do Rakouska je dvojnásobnì vìtší než import z Rakouska), na druhém místì je Èeská republika (import z Rakouska je dvojnásobnì vìtší než export do Rakouska). Ve zbožové struktuøe pøevažují na stranì exportu skupiny nápoje, mléèné produkty, maso a masné produkty (dohromady 43 %), na stranì dovozu je komoditní struktura mnohem èlenitìjší. 10

11 Vývoj agrárního obchodu Rakouska Import, mld. ATS 32,14 43,39 54,68 56,84 58,63 Export, mld. ATS 15,89 24,75 33,78 36,75 42,54 Saldo, mld. ATS 16,29 18,64 20,90 20,09 16,09 % z celkového importu 5,8 6,5 6,9 6,8 6,5 % z celkového exportu 3,4 4,3 4,7 4,7 5,1 Pramen: Grüner Bericht, s , výpoèty ÚZPI Jav Agrární obchod Rakouska s Èeskou republikou Ze strany Rakouska je obchod se zemìdìlskými výrobky a potravinami dlouhodobì aktivní, to znamená, že do ÈR se vyváží více zboží než se dováží. V roce 1999 byl podíl ÈR na celkovém agrárním exportu Rakouska 2,6 % a na celkovém agrárním importu Rakouska jen 0,9 %. Vývoj agrárního obchodu Rakouska s Èeskou republikou údaje v mil. ATS Zemìdìlsví ve svìtì Dovozy z ÈR Vývozy do ÈR Saldo Pramen: Grüner Bericht, s. 183 Rakousko intenzivnì obchoduje také se døevem a výrobky ze døeva bilance je aktivní. Od roku 1990 se hodnota obchodu s touto komoditou podstatnì nemìnila, r èinil export mil. ATS (podíl EU 69 %), import ,5 mil. ATS (podíl EU 52 %, zemì SVE 42 %). Agrární struktura V roce 1997 byl provádìn v Rakousku stejnì jako v ostatních èlenských státech EU podrobný census zemìdìlských podnikù a pùdy. V zemìdìlství a lesnictví bylo celkem podnikù, z nichž èást obhospodaøovala vedle zemìdìlské pùdy také lesy ( podnikù). Zemìdìlské a lesní podniky hospodaøily na pùdy, z toho na ha zemìdìlské a ha lesní pùdy. Od roku 1990 ubylo podnikù ( 10,6%). Prùmìrná výmìra jednoho podniku se zvýšila z 24,2 ha pùdy (v tom 12,6 ha zemìdìlské) na 26,8 ha (13,7 ha). Pøes tyto zmìny je pro strukturu rakouského zemìdìlství charakteristická rozdrobenost pozemkù a pøevaha malovýrobních hospodáøství. Více než polovina podnikù obhospodaøuje ménì než 10 ha pùdy (vèetnì lesní). Pouze podnikù (2,6 %) má výmìru 100 a více ha, z nich ve skupinì 200 a více ha bylo podnikù (1,3 %) všech podnikù. Vìtšina podnikù ( , to je 70 % z celkového poètu všech podnikù) byla zaøazena do tzv. oblastí s ménì pøíznivými podmínkami a zvláštním režimem pøímých státních dotací v rámci spoleèné zemìdìlské politiky EU. Z tìchto podnikù obhospodaøovalo ha zemìdìlské pùdy (68 % celé plochy zemìdìlské pùdy v Rakousku). Z celkového poètu podnikù v ménì pøíznivých oblastech se nacházelo v horských oblastech (51 % všech zemìdìlských a lesních podnikù v Rakousku), kde obhospodaøovaly ha (70 % z celkové zemìdìlské a lesní pùdy Rakouska), v tom ha zemìdìlské a ha lesní pùdy. Témìø všechny podniky v horských oblastech (90 %) se zabývají vedle zemìdìlství také lesním hospodáøstvím. Pøíjmy ze zemìdìlské produkce staèí jen menší èásti podnikù k uživení rodiny. V Rakousku je velmi rozšíøený typ podnikù tzv. Nebenerwerbsbetriebe, kde èást (v mnoha pøípadech vìtší èást) pøíjmu získává zemìdìlec z vedlejších zdrojù. Tìchto podnikù s vedlejšími zdroji pøíjmu a pøi vynakládání práce mimo vlastní hospodáøství bylo v dobì 11

12 Zemìdìlsví ve svìtì sèítání (65,8 %).Ve skupinì podnikù, které jsou hlavním zdrojem pøíjmu zemìdìlce, tzv. Haupterwerbsbetriebe, bylo podnikù (30,8 %). Naprostá vìtšina obou typù podnikù jsou rodinná hospodáøství, která jen výjimeènì používají námezdní pracovníky. Podnikù právnických osob bylo v celém sektoru (3,4 %), z nich využívalo ha zemìdìlské pùdy (124 ha na jeden podnik) a hospodaøilo na ha lesní pùdy (218 ha na jeden podnik). Pracovní síly v zemìdìlství a lesnictví Podle sèítání v r žilo v zemìdìlských domácnostech celkem osob, z nichž èásteènì nebo na plný úvazek pracovalo v zemìdìlských podnicích (jejich souèástí je zpravidla také lesní hospodáøství). Ve srovnání s rokem 1995 ubylo pracovníkù ( 6 %). Vìková struktura vedoucích zemìdìlských podnikù je sice nepøíznivá, ale ve srovnání se zemìmi EU je podíl vedoucích zemìdìlských podnikù v nejvyšší vìkové kategorii nad 65 let pomìrnì malý (10,2 %, prùmìr v EU 28,4 %, v Itálii 35,9 %). V rakouských zemìdìlských a lesních podnicích pracuje a pomáhá penzistù a rentiérù (22 % z celkového poètu pracovních sil). Ve struktuøe pracovníkù naprosto pøevažují rodinné pracovní síly (v roce 1997 celkem osob, to je 92 %). Z nich bylo hospodáøù a ostatních pøíslušníkù rodiny, kteøí v podniku zpravidla jen pomáhají, ale hlavní zamìstnání mají mimo. Vedoucí zemìdìlských podnikù, pro které je zemìdìlství a lesnictví hlavním zamìstnáním (50 a více % pracovního èasu vynaloží v podniku), se podíleli asi 46 % na celkovém poètu, z ostatních pøíslušníkù pracovalo naplno v rodinném podniku jen 21 %. Námezdních pracovních sil bylo v sektoru zamìstnáno jen (7,7 %). Z nich pracovalo v zemìdìlských a lesních podnicích pravidelnì (bìhem dvanácti mìsícù pracují minimálnì každý týden v mìsíci v zemìdìlském podniku), zbývajících pracovalo nepravidelnì, vìtšinou v sezonách: pøi žních, sklizni vína, senoseèi apod. Námezdním pracovníkùm poskytovaly trvalou pracovní pøíležitost témìø výhradnì velké podniky s výmìrou nad 200 hektarù. Relativnì vysoký podíl námezdních pracovníkù zamìstnávaly také menší podniky s intenzivním zahradnictvím. Hlavním zamìstnavatelem pracovníkù za mzdu byly podniky právnických osob pøipadlo na nì 61 % všech stálých námezdních pracovních sil. Statistika pracovních sil v zemìdìlském sektoru se podstatnì liší podle toho, jakému úèelu slouží a podle jakých hledisek se provádí. Vedle nahoøe uvedených údajù získaných pøi podrobném agrárním sèítání podnikù, pùdy a zvíøat v roce 1997 byly zveøejnìny také výsledky sèítání lidu z roku 1999, které zpracoval Rakouský ústav pro výzkum národního hospodáøství (WIFO) na základì údajù ministerstva práce a sociálních vìcí. Ve statistickém pøehledu WIFO se uvádí, že v roce 1999 zamìstnával agrární sektor celkem osob, které mìly zemìdìlství a lesnictví jako hlavní pracovní náplò. Z tohoto poètu pøipadalo na rodinné pracovní síly a na námezdní pracovníky. Proti roku 1995 to je o ménì ( 11,9 %), v tom rodinných pracovních sil o ménì ( 14 %) a námezdních pracovníkù o 200 ménì ( 0,8 %). Podle této statistiky bylo v zemìdìlství a lesnictví zamìstnáno v roce 1991 asi 6,0 % z celkového poètu pracovníkù v národním hospodáøství, v roce 1995 klesl tento podíl na 4,6 % a v roce 1999 na 4,1 %. Výsledky mikrocensu, který provádí Rakouský ústøední statistický úøad (ÖSTAT), se liší od dvou pøedchozích zjištìní o pracovních silách v zemìdìlství a lesnictví. Podle pøedbìžných údajù z roku 1999 bylo v zemìdìlství a lesnictví zamìstnáno celkem pracovních sil (6,2 % z celkového poètu) ve srovnání s (7,7 %) v roce 1991 a (6,7 %) v roce V mikrocensu ÖSTAT jsou zahrnuti samostatnì èinní pracovníci, rodinní pøíslušníci a námezdní pracovníci s normální týdenní pracovní dobou, za kterou se považuje minimálnì 12 odpracovaných hodin v podniku, pokud pøíslušný pracovník nevykonává žádné jiné zamìstnání s vyšší týdenní pracovní dobou, pøípadnì nenavštìvuje školu. 12

13 Zemìdìlsví ve svìtì Struktura zemìdìlsky využívané pùdy v Rakousku Rozdíl ve srovnání se statistikou WIFO je zpùsoben pøedevším zachycením vìtšího poètu pomáhajících rodinných pøíslušníkù. Pro srovnávání pracovních sil v èlenských státech EU používá Eurostat jednotný ukazatel pracovní jednotka, to znamená pøepoèet celkového poètu pracovníkù na plnì zamìstnanou pracovní sílu. Podle této metodiky bylo v rakouském zemìdìlství a lesnictví r celkem pracovních jednotek (Eurostat, výsledky agrocensu z roku 1997, in Statist. Jahrbuch E., L. F. 2000, s. 421). Tento ukazatel je smìrodatný pro rùzné pøepoèty pøi komparaci výsledkù a subvencování zemìdìlství mezi státy EU 15. Zemìdìlská a lesní pùda Více než 40 % celkového území Rakouska tvoøí lesy. Nejvíce zalesnìnými spolkovými zemìmi jsou Štýrsko a Korutany, kde lesy pokrývají více než polovinu celkové plochy. Zemìdìlsky využívané pozemky tvoøí 41 % z celkového území Rakouska. Podle výsledkù agrárního censu z roku 1997 bylo do zemìdìlské pùdy zaøazeno celkem ha, z toho ha orné pùdy. Na jednoho obyvatele pøipadalo v prùmìru 0,42 ha zemìdìlské a 0,17 ha orné pùdy. Vìtší èást zemìdìlské pùdy zaujímají trvalé travní porosty, procento zornìní zemìdìlské pùdy (41 %) je relativnì nízké. Rozmístìní orné pùdy je velmi nerovnomìrné. Nejvìtší èást leží ve východním Rakousku, napø. podíl orné pùdy v Burgenlandu tvoøí 77 % celkové zemìdìlské pùdy, zatímco ve spolkových zemích na západì (Salcburk, Tyrolsko a Vorarlbersko) jen 2 až 3 %. Do zemìdìlské pùdy se zaøazuje celkem asi 2 mil. ha trvalých travních porostù (57 % zemìdìlské pùdy), které mají nestejnou užitnost. Rozlišují se hospodáøsky udržované intenzivní víceseèné louky a kulturní pastviny a extenzivní louky a pastviny, jež jsou vìtšinou v podhùøí a horách a sekají se jen jednou do roka, nebo slouží jen pro pastvu. Kultivované louky a pastviny se podílejí pouze 27 % na celkové rozloze zemìdìlské pùdy, nejvìtší podíl mají v Horních Rakousích (44 %). Extenzivní trvalé louky a pastviny se podílejí 29 % na zemìdìlské pùdì, nejvìtší èást tvoøí alpské louky a pastviny (Almen), které zaujímají pøibližnì jednu ètvrtinu celkové výmìry zemìdìlské pùdy v Rakousku a v západních spolkových zemích vìtšinu zemìdìlské pùdy (Tyrolsko 63 %, Salcburk 61 %, Vorarlbersko 60 %, Korutany 45 %). Víceleté kulturní porosty (ovocné sady, zahrady, školky, vinice) zabírají jen 2 % celkové zemìdìlské pùdy, pøièemž nejvìtší èást zaujímají vinice ( ha), které se nacházejí hlavnì ve spolkových zemích na východì Rakouska. Plocha, ha Podíl, % Zemìdìlsky využívaná pùda ,00 Orná pùda ,82 Trvalé travní porosty ,78 intenzivnì obhospodaøované ,42 z toho: louky seèené vícekrát do roka ,44 kultivované pastviny ,98 extenzivnì využívané ,36 z toho: louky seèené jednou do roka ,70 alpské louky a pastviny (Almen) ,86 Vinice ,52 Ovocné sady a plantáže ,53 Zahrady a zahrádky ,26 Školky ovocných stromkù a révy ,04 Lesní školky 595 0,00 Poznámka: Celková plocha Rakouska ha, z toho zemìdìlská pùda 41,4 %, lesní pùda v zemìdìlských podnicích 39,6 %, ostatní pùda v zemìdìlských podnicích (nevyužívané zelené plochy, neobhospodaøované slatiny, pozemky pod budovami a dvory v zemìdìlských usedlostech, rùzné neproduktivní plochy) asi 9,8 %. Na jednoho obyvatele pøipadá 0,42 ha zemìdìlské a 0,17 ha orné pùdy. 13 Pramen: Grüner Bericht, s. 60

14 Podle zjištìní agrárního censu z roku 1997 hospodaøily rakouské zemìdìlské podniky na 22,8 % pronajaté pùdy a 77,2 % byla jejich vlastní pùda. Podle Eurostatu èinilo nájemné v roce 1998 prùmìrnì 243,39 EUR (3 349,12 ATS) za 1 ha orné pùdy. Kupní cena zemìdìlské pùdy není uvedena, trh se zemìdìlskými pozemky je v Rakousku velmi slabý, pokud se pøihlíží k poètu transakcí formou koupì a prodeje za rok. Pùda mìní majitele vìtšinou dìdictvím. Prùmyslová hnojiva a pesticidy Spotøeba prùmyslových hnojiv v zemìdìlství (kg è. ž. na hektar zemìdìlské pùdy) 1990/ / / /99 Rakousko Hnojiva celkem (NPK) dusíkatá (N) fosforeèná (P 2 O 5 ) draselná(k 2 O) Spotøeba dusíkatých hnojiv (N) v zemích s nejvyšší spotøebou Nìmecko Nizozemsko Belgie/Lucembursko EU 15 prùmìr Poznámka: v Rakousku se celková spotøeba NPK snížila z 312,6 tis. t v roce 1990/91 na 214, 1 tis. t ( 98,5 tis. t, tj. 31 %), spotøeba dusíkatých hnojiv (N) ze 135 tis. t na 128 tis. t ( 7 tis. t, tj. 5 %) Pramen: Statist. Jahrbuch Ern., Land., Forsten 2000, s. 430 Užití pesticidù v rakouském zemìdìlství (v tunách úèinných látek) 1995, t 1999, t Zmìna v tunách Index 1999:1995 Herbicidy 1607,1 1659,0 + 51,9 103 Fungicidy a baktericidy 1) 1409,9 1394,9 15,0 99 Minerální oleje a parafíny 245,4 269,4 + 24,0 110 Insekticidy 222,8 87,7 35,1 71 Regulátory rùstu 17,3 12,3 5,0 71 Rùzné 1,0 2,7 + 1,7 270 Celkem 3403,6 3418,4 + 14, ) vèetnì pøípravkù na ošetøení osiv Poznámka: celková spotøeba pesticidù na l ha zemìdìlské pùdy asi 1 kg úèinných látek (rok 1999) Pramen: Grüner Bericht 1999, s. 218 Zemìdìlsví ve svìtì Mechanizace a investice Zemìdìlské stroje: v roce 1999 se v zemìdìlství používalo celkem traktorù a obilních sklízecích mlátièek. Od roku 1990 se poèet traktorù v podstatì nezmìnil, poèet obilních sklízecích mlátièek se snížil o Na l traktor pøipadá asi 9,6 ha zemìdìlské pùdy, na sklízecí mlátièku 33,7 ha obilovin. Prùmìrné stáøí traktorù se pohybuje kolem 15 rokù, prùmìrný výkon 40 kw, podíl aktivních strojù a pøístrojù z celkového majetku zemìdìlských a lesních podnikù èiní 11 %. Investice do zemìdìlského sektoru byly zamìøeny hlavnì na obnovu a modernizaci strojového parku a rekonstrukci a výstavbu nových zemìdìlských a obytných budov. Z tabulky vyplývá, že více než polovina celkových investic byla urèena na stavební èinnost a ménì než polovina na mechanizaèní prostøedky. V roce 1999 pøipadalo na 1 ha zemìdìlské pùdy ATS celkových investic, z toho ATS do mechanizaèních prostøedkù a ATS do staveb. V Rakousku existuje už tradiènì rozvinutý systém vzájemné pomoci zemìdìlcù ve formì strojních kroužkù a pomocných služeb pro zemìdìlské podniky (Maschinenringe und Betriebshilfe). V roce 1999 pùsobilo na území Rakouska celkem 137 kroužkù, z nichž 129 bylo øízeno profesionálním vedoucím. Poèet èlenù z øad zemìdìlcù trvale stoupá. V roce 1999 bylo v kroužcích zapojeno celkem èlenù (asi 29 % všech zemìdìlských podnikù). S nasazenými stroji v rámci 14

15 Hrubé investièní náklady do strojù a staveb v zemìdìlství a lesnictví Rakouska (mil. ATS) 1) Stroje 2) Stavby 3) Celkem ) bez danì z pøidané hodnoty 2) traktory, zemìdìlské stroje, dopravní prostøedky a rùzné stroje 3) hospodáøské a obytné budovy, cesty a pozemkové úpravy Pramen: Grüner Bericht 1999, s. 217 Zemìdìlsví ve svìtì kroužkù bylo odpracováno za rok 1999 celkem hodin, v rámci podnikové výpomoci bylo odpracováno celkem hodin pøi hospodáøské èinnosti a hodin pøi sociálních službách (nemoc, dovolená, opatrování dìtí apod.). Zemìdìlská výroba Podle Zelené zprávy dosáhla v roce 1999 hodnota finální zemìdìlské produkce 48,8 mld. ATS, z toho rostlinná produkce 18,3 mld. ATS (38 %), živoèišná produkce 30,5 mld. ATS (62 %). Míra sobìstaènosti v potravinách a krmivech,% 6) 1994/ / / / /99 Obiloviny celkem pšenice ostatní obiloviny Luštìniny Brambory Cukr 1) Zelenina 2) Ovoce 2) 3) Víno Hovìzí a telecí maso 4) Vepøové maso 4) Ovèí a kozí maso 4) Drùbeží maso 77 Maso celkem 4) Vejce Èerstvé mléko 5) Sýry Máslo Odstøedìné sušené mléko Rostlinné oleje a tuky ) v ekvivalentu bílého cukru 2) vèetnì konzerv, š áv a dalších zpracovaných produktù v pøepoètu na èerstvou zeleninu a ovoce 3) bez citrusového ovoce 4) v jateèné hmotnosti 5) vèetnì ostatních èerstvých mléèných produktù (jogurty, zakysané výrobky apod.) 6) rostlinné produkty lomené roky, živoèišné produkty kalendáøní roky Poznámka: podle Grüner Bericht míra sobìstaènosti za rok 1998: 103 %, víno 81 %, øepka 126 %, sluneènicové semeno 122 %, sójové boby 151 %, rostlinné oleje 49 %, bramborový škrob 80 % Pramen: Stat. Jahrbuch Ern., Land. Forsten 2000, s Hodnota finální zemìdìlské produkce bez DPH = produkce vyrobená v zemìdìlských podnicích po odeètení spotøeby zemìdìlských produktù ve výrobním procesu uvnitø zemìdìlství (spotøeba krmiv, osiv, 15

16 Zemìdìlsví ve svìtì Plochy plodin na orné pùdì (ha) obnova stáda hospodáøských zvíøat a ztráty uvnitø odvìtví). Zahrnuje hodnotu tržní produkce vèetnì exportu, vlastní spotøebu zemìdìlských domácností, zmìny v zásobách a stavech hospodáøských zvíøat. Jednotlivá odvìtví se na hodnotì celé produkce podílela takto: mléko 23 %, skot a telata pro maso 16 %, prasata 14 %, víno 9 %, zahradní produkty a polní zelenina 8 %, ovoce 7 %, drùbež a vejce 6 %, obiloviny 6 %, okopaniny 5 %, rùzné rostlinné produkty 3 %. Objem zemìdìlské produkce (ve stálých cenách) se proti poèátku 90. let pøes meziroèní kolísání mírnì zvyšoval. Index podle FAO (základ =100) v letech následujících po roce 1991: 100,0; 100,3; 103,7; 102,6; 102,0; 104,6; 106,7; 105,8 (rok 1999). Z údajù agrárního zahranièního obchodu vyplývá, že vlastní zemìdìlská produkce Rakouska nestaèí u nìkterých produktù saturovat vlastní potøebu, u jiných produktù se trvale produkují pøebytky. Následující údaje o míøe sobìstaènosti ukazují, která odvìtví jsou pøebytková a která deficitní. Živoèišných produktù až na drùbeží maso a vejce se vyrábí více, než staèí vstøebat domácí trh, u rostlinných produktù není situace tak jednoznaèná. Pøebytky jsou hlavnì v odvìtví cukru a pšenice. Rakouští zemìdìlci se obávají pøílivu nìkterých pøebytkových produktù na jejich trh z kandidátských zemí a naopak urèité perspektivy vidí v možnostech odbytu zejména zpracovaných kvalitních produktù na trzích tìchto zemí, zvláštì zemí sousedících s Rakouskem. Rostlinná výroba Ve skladbì osevních ploch mají trvale hlavní podíl obiloviny. Pro živoèišnou výrobu, zejména pro chov skotu, má podstatný význam pìstování pícnin s vysokým výnosem na orné pùdì (pøes ha) rozsáhlé plochy kultivovaných a pøirozených trvalých travních porostù na loukách a pastvinách (1,9 mil. ha, 57% podíl na zemìdìlské pùdì). Prùmìrné hektarové výnosy základních plodin jsou nad úrovní EU 15, ale nedosahují špièkových výsledkù zemí s nejintenzivnìjší rostlinnou produkcí (Nizozemsko). Ve srovnání s tìmito zemìmi je však % z orné pùdy rok 1999 Obiloviny ,42 Luštìniny ,55 Olejniny ,36 øepka olejná ,67 sluneènice ,75 sója ,34 tykev olejná ,87 mák ,08 rùzné 1) ,58 Chmel ,02 Technické plodiny 2) ,12 Brambory ,67 Cukrovka technická ,39 Krmná øepa ,09 Zelenina ,75 Kvìtiny a okrasné rostl ,04 Jahody ,11 Pícniny na orné pùdì 3) ,66 Úhory bez podpory ,68 Subvencované úhory (set-aside) 4) ,00 Orná pùda celkem ,00 1) saflor, len olejný, sezam a další maloobjemové olejniny 2) len na vlákno, konopí apod. 3) kukuøice na siláž a zeleno ha, jetelotrávy ha, vojtìška ha, jetele ha, tráva ha, rùzné pícniny na orné pùdì ha 4) èást tìchto ploch mùže být na základì smìrnic EU využita k pìstování nepotravináøských plodin v roce 1999 byly takové plodiny (konopí, sluneènice, øepka, heømánek apod.) pìstovány na ha (asi 9,8 % ploch set-aside). Prameny: Grüner Bericht 1999, s. 219;Mber. österr. Landw., 2000, è. 9, s

17 Zemìdìlsví ve svìtì rostlinná produkce v Rakousku šetrnìjší k uchování zdravého pøírodního prostøedí, což je zøejmé z podstatnì menší spotøeby prùmyslových hnojiv (zvláštì dusíkatých) na hektar. Produkce základních plodin v Rakousku (tuny) Zmìna 2000:1999 v % Obiloviny celkem ) 7,7 mìkká pšenice ,0 tvrdá pšenice ,9 jeèmen ,8 oves ,7 kukuøice zrno 2) ,9 tritikale ,3 Olejniny celkem 3) ,4 øepka olejná ,5 sluneènice semeno ,2 tykev olejná ,2 Brambory rané a èasné ,2 Brambory pozdní ,8 Cukrovka technická ,4 Silážní kukuøice ,3 1) pøedbìžný údaj 2) od 1995 zahrnuta CCM (corn-cob-mix) 3) produkce sójových bobù v r. 2000: t, prùmìr let : t Pramen: Grüner Bericht 1999,s.220; Mber. õsterr.landw., 2000, è. 12, s. 789 Prùmìrné hektarové výnosy základních plodin v Rakousku (t. ha 1 ) Obiloviny celkem 5,58 5,51 5,70 5,95 mìkká pšenice 5,12 5,13 5,15 5,48 tvrdá pšenice 4,25 3,88 3,96 4,93 žito 4,26 4,09 3,99 3,90 ozimý jeèmen 5,81 5,12 5,12 5,39 jarní jeèmen 4,90 4,25 4,26 4,42 oves 3,94 3,96 4,05 4,29 kukuøice zrnová 1) 8,18 8,50 9,61 9,60 tritikale 4,51 4,95 5,09 Ozimá øepka olejná 2,49 3,01 2,48 2,97 Jarní øepka a øepice 2,38 2,34 1,78 1,92 Sluneènicové semeno 2,46 2,14 2,57 2,64 Tykev olejná semeno 5,30 6,00 8,70 8,80 Brambory rané a èasné 23,43 22,86 26,26 29,70 Brambory pozdní 25,91 29,73 32,78 34,20 Cukrovka technická 44,35 48,99 54,14 55,05 Silážní kukuøice 40,04 43,87 48,71 48,75 1) od r vèetnì corn-cob-mix Pramen: Grüner Bericht 1999, s. 220 Produkce ovoce v Rakousku (1 000 t) Ovoce celkem 1) 562,1 656,7 699,1 680,0 z intenzivních ploch 137,5 181,8 180,0 221,5 z extenzivních ploch 424,6 474,9 519,1 458,5 Jablka celkem 337,8 384,0 416,5 409,7 Hrušky celkem 100,6 123,6 132,3 114,0 Peckové ovoce 84,5 115,9 116,1 116,7 Bobuloviny celkem 2) 39,3 33,4 34,2 39,6 1) bez jahod 2) bílý, èervený a èerný rybíz, angrešt, maliny, ostružiny Poznámka: produkce všeho ovoce (bez jahod) na obyvatele 84 kg (rok 1999) Pramen: Grüner Bericht 1999, s

18 Produkce vína Plocha vinic celkem, ha z toho plodící (sklízené) Výnos vína hl/ha 57,6 45,9 37,8 56,4 58,5 Produkce vína, hl 3 166, , , , ,4 bílé, hl 2 562, , , , ,4 èervené, hl 603,6 419,1 524,0 710,1 710,0 Poznámka: nejvìtší plocha vinic je ve spolkové zemi Dolní Rakousko ( ha, tj. 57,7 %) s roèní produkcí 1 865,6 tis. hl, tj. 66,5 % (údaje za rok 1999); produkce na obyvatele 34,6 litrù Pramen: Grüner Bericht, s.221 Produkce zeleniny Plocha, ha 1) Plocha, ha 2) Sklizeò celkem, t Prùmìr ) sklizeò jednou do roka 2) sklizeò vícekrát do roka Poznámka: produkce v letech : zelí t; okurky t; mrkev t; saláty t; rajèata t, èínské zelí t; produkce zeleniny celkem na obyvatele 58 kg Pramen: Mber. õsterr. Landw., 2000, è.12, s.793 Zemìdìlsví ve svìtì Živoèišná výroba Dominantním odvìtvím živoèišné výroby je chov skotu pro maso i mléko, který má dlouhodobou tradici ve šlechtitelství a dobré podmínky pro chov ve zdravém pøírodním prostøedí. Intenzita chovu zvíøat podle poètu VDJ na 100 ha zemìdìlské pùdy (82 VDJ) v roce 1997 je pod prùmìrem EU (90 VDJ) a hluboko pod úrovní Nizozemska (382 VDJ) nebo Belgie (319 VDJ), ale vyšší než v Øecku, Španìlsku, Francii, Itálii, Portugalsku, Finsku a Švédsku. Koncentrace chovu zvíøat v jednom podniku je podstatnì nižší než v prùmìru EU a èlenských státù (kromì Øecka a Portugalska). Prùmìrná užitkovost dojnic kg mléka je pod úrovní EU 15 (5 666 kg) a vìtšiny èlenských státù s výjimkou Irska a Øecka. V pøepoètu na obyvatele je však produkce všech živoèišných výrobkù (až na drùbeží maso) relativnì vysoká a dostateèná pro zásobování vnitøního trhu. Stavy hospodáøských zvíøat v Rakousku (poèet zvíøat v 1000, stav koncem prosince) Poèet na 100 ha Skot celkem ,7 dojnice ,6 Prasata ,9 Ovce ,4 Kozy ,7 Konì ,2 Slepice nosnice ,9 Drùbež celkem ,8 1) stav v roce ) skot, dojnice, konì, ovce a kozy: poèet zvíøat na 100 ha zemìdìlské pùdy; prasata, drùbež, slepice na 100 ha orné pùdy Poznámka: prùmìrný poèet zvíøat na jeden zemìdìlský podnik s pøíslušným chovem (r. 1997) v Rakousku ve srovnání s EU: skot 20 (EU prùmìr 47, Nìmecko 55, Nizozemsko 85); dojnice 8 (EU prùmìr 24, Nìmecko 28, Nizozemsko 44); prasata 37 (EU prùmìr 106, Nìmecko 118, Nizozemsko 723) Pramen: EUROSTAT, Thema 5, rok 2001, è. 10, 11,12 1) 2) 18

19 Produkce živoèišných výrobkù v Rakousku (1 000 t) kg/na obyvatele Maso celkem ,24 hovìzí a telecí ,06 vepøové ,79 drùbeží ,73 ovèí a kozí ,87 koòské ,12 Mléko kravské ,87 prodáno 1) ,40 % tržní produkce 72,35 78,30 77,88 74,73 75,70 prùm. dojivost, kg Vejce slepièí ,23 prùm. snáška, kusy ) užití celkové produkce mléka r. 1999: dodáno na trh 75,70 %, spotøeba na farmách jako potraviny 8,7 %, jako krmiva 14,1 %, ztráty 1,5 % Poznámka: Systém mléèných kvót EU: 1998/ /2000 roèní kvóta pro Rakousko, t 2 436, ,0 dodáno do mlékáren,1 000 t , ,4 pøekroèení kvóty EU, t +106,9 19,3 plnìní kvóty EU, %.. 104,4 100,7 Nejvìtším výrobcem mléka v Rakousku je spolková zemì Horní Rakousko, kde v roce 1999 dosáhla hrubá produkce tis. t (30,7 %) pøi prùmìrné dojivosti kg/dojnici. Nejvyšší dojivost kg/dojnici byla zaznamenána ve Vorarlbersku, ale tato zemì se podílela na celorakouské produkci mléka jen 4,4 %. Pramen: Grüner Bericht 1999, s.225 Zemìdìlsví ve svìtì V Rakousku se do letošního èervence nevyskytl žádný pøípad BSE. Od ledna do èervna 2001 byly provedeny u rizikových kusù skotu a kusù zdravého skotu testy, nebyl zjištìn žádný pozitivní pøípad. Spolková vláda projednávala letos na jaøe problém finanèní úhrady ekonomických škod a nákladù na naøízená opatøení v souvislosti s BSE (rychlotesty, náhrada masokostních mouèek v krmivech atd.), které byly odborníky pùvodnì vyèísleny na 1,5 mld. ATS. Nakonec vláda redukovala celkovou sumu státních výdajù na 700 mil. ATS roènì. Ze spolkového rozpoètu bude financováno 200 mil. ATS, z fondu katastrof 250 mil. ATS (z toho pøipadá 60 % na stát a 40 % na spolkové zemì) a zbývajících 250 mil. ATS bude hrazeno ze zvýšených poplatkù jatek. Ve veterinárních službách pùsobí celkem veterinárních lékaøù, z nichž je 246 zamìstnáno ve veøejných službách, ostatní mají soukromou praxi. Výdaje zemìdìlcù na medikamenty, inseminaci a veterinární služby dosáhly podle úèetních výkazù podnikù v roce 1999 celkem 1,48 mld. ATS. Biologické zemìdìlství Rozvoj biologického zemìdìlství v Rakousku pøedèil všechny evropské zemì pokud jde o poèet podnikù hospodaøících podle zásad biologického (organického) zemìdìlství i pokud jde o podíl zemìdìlské pùdy obdìlávané tímto zpùsobem. V roce 1999 patøilo do skupiny biologického zemìdìlství asi podnikù, z nichž bylo podporováno v rámci ÖPUL (to je 8,5 % podnikù). Ostatní podniky nejsou zaøazeny do podpùrných opatøení, protože mají výmìru menší než 2 ha a nevztahuje se na nì pøísná kontrola AMA, která je podmínkou pro získání subvencí. V roce 1999 bylo podporováno z titulu biologického hospodaøení celkem ha, což je 10 % zemìdìlské pùdy (bez alpských luk a pastvin, které jsou vyòaty z této podpory, protože jsou subvencovány z jiného titulu). V biologickém zemìdìlství pøevažuje produkce krmiv s odpovídajícím chovem hospodáøských zvíøat. V sortimentu bioproduktù pøevažuje hovìzí maso a mléko. Z celkového množství bioproduktù vyrobených v Rakousku se asi jedna tøetina exportuje. 19

20 Zemìdìlsví ve svìtì V roce 1999 šlo na export 30 mil. litrù mléka, t brambor, t karotky, t cibule a další bioprodukty. Celkové pøíjmy z tohoto exportu dosáhly za rok asi 500 mil. ATS. Podle údajù INVEKOS (Integrierte Verwaltungs und Kontrollsystem) držely biopodniky celkem dojnic a kojných krav, což je 14 % z celkového stavu dojnic a 30 % z celkového stavu kojných krav. Nejvìtší poèet biopodnikù je ve spolkové zemi Tyrolsko (4 681), následuje Štýrsko (3 351) a Dolní Rakousy (2 905). Od roku 1995 se poèet podporovaných biopodnikù v celém Rakousku zvýšil o 3 044, to je o 19 %. Ekonomická situace zemìdìlského odvìtví Výroèní Zelená zpráva rakouského ministerstva zemìdìlství hodnotí každým rokem podrobnì vývoj všech základních ekonomických ukazatelù sektoru a pøípadné pøíèiny nìkterých nepøíznivých trendù. Rakouské zemìdìlství muselo po vstupu zemì do EU èelit silnému konkurenènímu tlaku ostatních èlenských státù EU. Pøizpùsobení spoleèné zemìdìlské politice pøineslo vedle vìtší ochrany trhu a pøíspìvku z fondù EU na podporu zemìdìlství také øadu negativ. Všeobecnì se snížily maloobchodní ceny potravin, ale ještì více klesly nákupní ceny zemìdìlských produktù. Zemìdìlcùm hrozil kolaps v dùsledku prudkého snížení dùchodù. Aby se zabránilo zruinování mnoha podnikù, pøípadnì celého sektoru, byl zaveden vedle všech bìžných podpùrných opatøení na pøechodnou dobu ètyø let zvláštní degresivní kompenzaèní pøíspìvek, který mìl zemìdìlským podnikùm vyrovnávat pøípadné škody vyvolané zapojením do spoleèného zemìdìlského trhu a náhlým poklesem domácích zemìdìlských cen. Rakousko získalo pro zemìdìlství ještì další pøechodná opatøení, napøíklad vyplácení podpory na dobu 10 let pro oblasti s nejhoršími pøírodními podmínkami (pøedevším v horských a podhorských oblastech). Pøes všechny úlevy se ekonomická situace zemìdìlského sektoru nevyvíjela od vstupu do EU pøíznivì a nebyla pøekonána ani v roce Podle Výzkumného národohospodáøského ústavu WIFO byl celkový ekonomický výnos rakouského zemìdìlství v roce 1999 o 22 % nižší než v roce 1995, dùchody v pøepoètu na jednoho plnì zamìstnaného zemìdìlce klesly o 11 % a z odvìtví odešlo asi 11 % pracovních sil. V roce 2000 došlo podle velmi pøedbìžných odhadù (pøes všeobecnì známé problémy evropského zemìdìlství s hovìzím masem) k lehkému ozdravení ekonomiky rakouského zemìdìlství. Tìžké ztráty z let však pravdìpodobnì nebyly ani v roce 2000 pøekonány. Kvalifikovaný pøehled o vývoji ekonomiky se teprve zpracovává a bude obsažen v Zelené zprávì 2000, která vyjde na podzim Nyní jsou k dispozici údaje za rok V roce 1999 klesl celkový dùchod v zemìdìlství a lesnictví proti pøedchozímu roku o 3 % (po poklesech ve tøech pøedchozích rocích) a hodnota finální zemìdìlské a lesní produkce klesla o 1 % na celkem 62,4 mld. ATS (zemìdìlství 48,8 mld. ATS, lesnictví 13,6 mld. ATS). Zatímco odvìtví živoèišné výroby utrpìlo ztráty hlavnì kvùli krizi na trhu vepøového masa, rostlinná výroba zaznamenala rùst. Pøímé dotace zemìdìlským podnikùm byly sníženy o 6,7 mld. ATS na 17,3 mld. ATS. Podíl zemìdìlství a lesnictví na hrubém domácím produktu zùstal na úrovni 1,4 %. Podle WIFO poèet osob plnì zamìstnaných v sektoru klesl o 2,3 % na a jejich podíl na celkové zamìstnanosti klesl ze 4,2 % na 4,1 %. V agrárním obchodu byl zaznamenán úspìch, nebo hodnota exportu se zvýšila o 15,7 %, zatímco hodnota jen o 3,1 %. Obchod se zemìdìlskými produkty a potravinami byl nadále deficitní, ale pasivní saldo se snížilo z 20 mld. na 16 mld. ATS. Vnitøní obchod s potravinami prodìlává velké zmìny smìrem k mimoøádnì vysoké koncentraci. V roce 1999 tento trend pokraèoval a pro malé zemìdìlce je stále obtížnìjší garantovat adekvátní dodávky produktù. Rostoucí ekologické pøístupy rakouských obyvatel a jejich vyšší citlivost s ohledem na nezávadnost potravin, pùvod produktù, výrobní metody a èerstvost potravin však na druhé stranì poskytují dobrou pøíležitost pro odbyt místních vysoce kvalitních zemìdìlských produktù. 20

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ Ing. Hana Šejnohová, Ph.D., ÚZEI 2. září 2015, konference Biosummit, Praha Vývoj ekologického zemědělství

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

na evropských burzách pohotové zboží

na evropských burzách pohotové zboží PF 2015 Tato informace, zachycující statistické údaje od øíjna do prosince 2014, bohužel potvrzuje naše spíše pesimistické odhady, které jsme uveøejnili v minulých dvou èíslech našich novin. Cena pšenice

Více

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM SOCIÁLNÍ DIALOG V ZEMÌDÌLST VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA ÚSTECKÉHO KRAJE èíslo 47 ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO CENTRA PØI RRA ÚK 01 ÈTRNÁCTÉ KOLO PØÍJMU ŽÁDOSTÍ O DOTACE Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA SPUŠTÌNO V ØÍJNU 2011 Ve 14. kole pøíjmu

Více

Tab. 1 - Vývoj AZO R a AZO EU 25 v letech 2001 až 2005 (mil. EUR) EU 25 R Ukazatel 2000 2001 2002 2003 2004 2005 dovoz vývoz bilance obrat obrat Pramen: EUROSTAT Zpracoval: K. Pohlová 221 940,0 236 454,9

Více

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE Tento manuál byl vytvoøen v rámci projektu CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích. Hlavním

Více

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001 / MINISTERS' ZDRA VOTNICTVÍ, 128 01 Praha 2, Palackého nám. 4, pošt. pøihr. 81 Ministerstvo školství~ mládeže a tìlovýchovy øeditelka odboru 26 ing. Božena Suková Kannelitská 7 11 O 00 Praha 1 Vaše zn.:

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

ROÈNÍK XXIII. ÈÍSLO 2 (142) 2012 2007. P

ROÈNÍK XXIII. ÈÍSLO 2 (142) 2012 2007. P VÝSLEDKY SKLIZNÌ Prùmìrné ceny obilovin 2012 (Kè/t SZIF) Ceny na burzách Brno a Praha pohotové zboží Vývoj cen EUR/t na evropských burzách Evropské trhy - Vývoj termínovaných cen na burze Matif (Kè/t)

Více

SCIENTIFIC INFORMATION

SCIENTIFIC INFORMATION SCIENTIFIC INFORMATION Trendy vývoje svìtového zemìdìlství Developmental trends of world agriculture V. JENÍÈEK, V. KREPL Èeská zemìdìlská univerzita, Praha, Èeská republika Svìtové zemìdìlství zaznamenalo

Více

Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2008 a 2009

Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2008 a 2009 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2008 a 2009 Zpracovala: Ing. Karina Pohlová Předání dat z ČSÚ do databáze MZe: 8. 2. 2010 Předání výsledků agrárního

Více

1.1/01 - Podíl zemědělství 1), lesnictví 2), rybolovu 3) a potravinářského průmyslu 4) na hrubé přidané hodnotě v základních cenách (%)

1.1/01 - Podíl zemědělství 1), lesnictví 2), rybolovu 3) a potravinářského průmyslu 4) na hrubé přidané hodnotě v základních cenách (%) 1.1/01 - Podíl zemědělství 1), lesnictví 2), rybolovu 3) a potravinářského průmyslu 4) na hrubé přidané hodnotě v základních cenách (%) Rok Zemědělství Lesnictví Rybolov Potravinářský průmysl Běžné ceny

Více

ABN AMRO LifeCycle Fund 2030

ABN AMRO LifeCycle Fund 2030 ABN AMRO LifeCycle Fund 2030 Podfond investièní spoleènosti ABN AMRO Funds, založené jako podnik pro kolektivní investování do pøevoditelných cenných papírù podle lucemburského práva Èesky Portfolia s

Více

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 577, fax: 222 871 536 e-mail: tis.obiol@szif.cz Ročník II., měsíčník, 11. 3. ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN Vývoj cen: Potravinářská pšenice... 4 073 Kč/t

Více

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 3. listopad 2010, Pardubice BOHATÁ AGRÁRNÍ HISTORIE 1/2 Období první republiky hluboká tradice a výrazné úspěchy ČR leader v

Více

ABN AMRO LifeCycle Fund 2015

ABN AMRO LifeCycle Fund 2015 ABN AMRO LifeCycle Fund 2015 Podfond investièní spoleènosti ABN AMRO Funds, založené jako podnik pro kolektivní investování do pøevoditelných cenných papírù podle lucemburského práva Èesky Portfolia s

Více

List1. sestavena k : 31.12.2009. Název položky úèet položka Stav k 1.1. Stav k 31.12.2009

List1. sestavena k : 31.12.2009. Název položky úèet položka Stav k 1.1. Stav k 31.12.2009 R O Z V A H A ( B I L A N C E ) územních samosprávných celkù sestavena k : 31.12.2009 v Kè Název, sídlo a právní forma rok mìsíc IÈO úèetní jednotky Blanský les - podhùøí 2009 13 70819963 Husova 212 37382

Více

Situace v zahraničním obchodě pivem, chmelem a sladem. Ministerstvo zemědělství, Praha, 19.6.2014

Situace v zahraničním obchodě pivem, chmelem a sladem. Ministerstvo zemědělství, Praha, 19.6.2014 Situace v zahraničním obchodě pivem, chmelem a sladem Ministerstvo zemědělství, Praha, 19.6.2014 Českého pivovarství Vladimír Balach Miliony Výstav piva celkem v mil. hl 20,5 113 tis. hl 20,0 19,9 19,5

Více

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ 26. 7. VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ Informace o očekávané sklizni polních plodin zveřejňuje Český statistický úřad každoročně v první polovině července. Podkladem pro výpočet jsou osevní

Více

* Prùmìrný meziroèní rùst HDP (%) Poèet uživatelù internetu na 10 000 lidí (logaritmicky) Poèet poèítaèù na 1000 lidí (logaritmicky) 10 5 Index osobního rozvoje Celní a podobné bariéry Poèet telefonù na

Více

tohoto listu. * Tato úèetní závìrka byla zpracována systémem GINIS(R) firmy GORDIC(R) spol. s r.o.*

tohoto listu. * Tato úèetní závìrka byla zpracována systémem GINIS(R) firmy GORDIC(R) spol. s r.o.* Ú È E T N Í Z Á V Ì R K A øádná X mimoøádná mezitimní * typ závìrky oznaète 'X' sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2010 NÁZEV ÚÈETNÍ JEDNOTKY Statutární mìsto Èeské Budìjovice Sídlo úèetní jednotky

Více

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH Ing. Jan Záhorka Červenec 2008 OBSAH ÚVOD... 3 Postavení zemědělství v ekonomice státu... 3 Podíl na tvorbě HDP... 3 Podíl na zaměstnanosti... 3

Více

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha a EKODESKY STRAMIT s.r.o. Stavební a energetické

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha a EKODESKY STRAMIT s.r.o. Stavební a energetické Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha a EKODESKY STRAMIT s.r.o. Stavební a energetické využití slámy (Sborník pøednášek) Prosinec 2003 Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha Ministerstvo zemìdìlství

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

Lesy Èeské republiky, s. p. Lesní správa Hluboká nad Vltavou

Lesy Èeské republiky, s. p. Lesní správa Hluboká nad Vltavou Lesy Èeské republiky, s. p. Lesní správa Hluboká nad Vltavou Lesní správa Hluboká n. Vl. GPS s 49.06049 v 14.43311 1 Chata Stará Obora GPS s 49.08437 v 14.45508 3 Revír Stará Obora GPS s 49.09609 v 14.41983

Více

Licence: D0NG XCRGUA60 / A60 (01012007 / 16032007)

Licence: D0NG XCRGUA60 / A60 (01012007 / 16032007) ROZVAHA - BILANCE organizaèních složek státu, územních samosprávných celkù, pøíspìvkových organizací a regionálních rad (v Kè) Období: 13 / 2007 IÈO: 00302970 Název: Obec Mala Morava A. Stálá aktiva 01

Více

rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní stability. Spoleènosti tvoøí fakticky koncern.

rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní stability. Spoleènosti tvoøí fakticky koncern. 1. Úvodní slovo Vážení akcionáøi a obchodní partneøi, rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s se sídlem v Èeské Lípì, Dìèínì a Varnsdorfu úspìšným rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2003

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2003 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku obrat zahraničního

Více

Měsíční přehled č. 12/00

Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž

Více

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu 15. listopadu 2012, Agroprogress Trnava Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál

Více

Westpoint Distribution Park, administrativní budova Jih, Praha 6, k.ú. Ruzynì

Westpoint Distribution Park, administrativní budova Jih, Praha 6, k.ú. Ruzynì HLAVNi MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLA VNiHo MÌST A PRAHY ODBOR ŽIVOTNfHO PROSTØEDf V Praze dne 29. 11.2004 È.j.: MHMP-142090/2004/0ZPNI/EIA/11 0-2Nac Vyøizuje: Ing. Vaculová podle 7 zákona è. 100/2001 Sb.,

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Dokument ze zasedání

EVROPSKÝ PARLAMENT. Dokument ze zasedání EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Dokument ze zasedání 2009 A6-0061/2008 4. 3. 2008 ***I ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a statistických

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 07/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014

Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014 Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014 V roce 2014podnik obhospodařoval 2468 ha zem půdy, z toho v ekologickém zemědělství 335,98

Více

OZNÁMENÍ ZADÁVACÍHO ØÍZENÍ / VYHLÁŠENÍ VEØEJNÉ SOUTÌŽE O NÁVRH

OZNÁMENÍ ZADÁVACÍHO ØÍZENÍ / VYHLÁŠENÍ VEØEJNÉ SOUTÌŽE O NÁVRH OZNÁMENÍ ZADÁVACÍHO ØÍZENÍ / VYHLÁŠENÍ VEØEJNÉ SOUTÌŽE O NÁVRH Èíslo objednávky (Vaše èíslo jednací) Øádné Opravné 1 1.1 Pøedmìt veøejné zakázky 1.2 Zadávací øízení 1.3 1.5 1.6 2 2.1 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3

Více

Licence: S00J XCRGUA60 / A60 (13102008 15:49 / 200801220925)

Licence: S00J XCRGUA60 / A60 (13102008 15:49 / 200801220925) ROZVAHA - BILANCE organizaèních složek státu, územních samosprávných celkù, pøíspìvkových organizací a regionálních rad (v Kè) Období: 13 / 2008 IÈO: 00283924 Název: Statutární mìsto Zlín A. STÁLÁ 01 9

Více

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 00578291 Název: Obec Èervená Tøemešná A.1. Informace podle 7 odst. 3

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské přímé zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

www.fit-ostrava.cz Základní informace o klientovi Osobní zdravotní anamnéza Osobní zdravotní anamnéza v rodinì (rodièe, prarodièe, sourozenci)

www.fit-ostrava.cz Základní informace o klientovi Osobní zdravotní anamnéza Osobní zdravotní anamnéza v rodinì (rodièe, prarodièe, sourozenci) 1 Základní informace o klientovi Jméno:... Vìk:... Tìlesná výška:... cm Tìlesná hmotnost:... kg Tel.: 608 85 01 72 8 Olbramice Osobní zdravotní anamnéza Choroby :... Operace a úrazy:... Užívané léky:...

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-M H M P-553908/2009/00PNI/E 1A/64 7-2/Be Vyøizuje/ linka Ing. Beranová / 4443 Datum 18.9.2009 ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO

Více

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM SOCIÁLNÍ DIALOG V ZEMÌDÌLSTVÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

sestavený ke dni 08.02.2013

sestavený ke dni 08.02.2013 Obec Sopøeè ZÁVÌREÈNÝ ÚÈET ZA ROK 2012 (v Kè) sestavený ke dni 08.02.2013 Údaje o organizaci identifikaèní èíslo 00274267 název Obec Sopøeè ulice, è.p. obec Sopøeè 100 PSÈ, pošta 533 16 Kontaktní údaje

Více

Licence: DS2M XCRGBZUC / ZUC (06072012 / 07062012) Radovesnice II. (v Kè) sestavený ke dni 05.03.2013

Licence: DS2M XCRGBZUC / ZUC (06072012 / 07062012) Radovesnice II. (v Kè) sestavený ke dni 05.03.2013 Obec Radovesnice II ZÁVÌREÈNÝ ÚÈET ZA ROK 2012 (v Kè) sestavený ke dni 05.03.2013 Údaje o organizaci identifikaèní èíslo 00235687 název Obec Radovesnice II ulice, è.p. Radovesnice II 83 obec Radovesnice

Více

Program rozvoje venkova 2014-2020

Program rozvoje venkova 2014-2020 Program rozvoje venkova 2014-2020 investiční opatření Tomáš Medonos Ústav zemědělské ekonomiky a informací PRV ohlédnutí za obdobím 2007-2013 a výhled na období 2014-2020 PRV 2007-2013 základní shrnutí

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ing. Václav Pelikán Likvidace podniku 7., aktualizované a doplnìné vydání Vydala Grada Publishing, a. s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420

Více

Licence: D00B XCRGBZUC / ZUC (20012011 / 01012010) Obec Moèovice 38. (v Kè) sestavený ke dni 31.07.2011

Licence: D00B XCRGBZUC / ZUC (20012011 / 01012010) Obec Moèovice 38. (v Kè) sestavený ke dni 31.07.2011 Obec Moèovice 38 ZÁVÌREÈNÝ ÚÈET ZA ROK 2010 (v Kè) sestavený ke dni 31.07.2011 Údaje o organizaci identifikaèní èíslo 640077 název Obec Moèovice 38 ulice, è.p. obec PSÈ, pošta Kontaktní údaje telefon fax

Více

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00260967 Název: Mìsto Stráž pod Ralskem

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00260967 Název: Mìsto Stráž pod Ralskem PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00260967 Název: Mìsto Stráž pod Ralskem Sestavená k rozvahovému dni 31.

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Obec Ruda nad Moravou

Obec Ruda nad Moravou A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2013 IÈO: 00303313 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Obec Ruda nad Moravou

Více

ROZVAHA - BILANCE za období : 12/2014. Èíslo Syntetický BRUTTO KOREKCE NETTO MINULÉ

ROZVAHA - BILANCE za období : 12/2014. Èíslo Syntetický BRUTTO KOREKCE NETTO MINULÉ Zpracoval: Ing. Kremerová Okamžik sestavení: 13.03.2015 11h11m26s Strana: 1 ROZVAHA - BILANCE za období : 12/2014 I È O :00083143 NÁZEV ÚÈETNÍ JEDNOTKY: Divadlo F.X.Šaldy Liberec,pøíspìvková organizace

Více

Centrum aktivního odpo!inku Jezdecká spole!nost Na Špi!áku. Mikulovice 57 431 51 Klášterec nad Ohøí

Centrum aktivního odpo!inku Jezdecká spole!nost Na Špi!áku. Mikulovice 57 431 51 Klášterec nad Ohøí 2014 Výronízprávaoinnosti Centrum aktivního odpo!inku Jezdecká spole!nost Na Špi!áku Mikulovice 57 431 51 Klášterec nad Ohøí 1. Základní údaje: Právní forma Statutární zástupce Sídlo obèanské sdružení

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.9.2008 KOM (2008) 570 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv CS CS ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv 1. ÚVOD Podle

Více

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 00281301 Název: Obec Vysoèany. Sestavená k rozvahovému dni 31.

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 00281301 Název: Obec Vysoèany. Sestavená k rozvahovému dni 31. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 00281301 Název: Obec Vysoèany Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2011

Více

Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2009 a 2010

Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2009 a 2010 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2009 a 2010 Zpracovaly: Ing. Karina Pohlová Ing. Karla Trdlicová, CSc. Předání dat z ČSÚ do databáze MZe: 9. 2.

Více

Licence: D90D XCRGUA60 / A60 (06052008 / 01012008)

Licence: D90D XCRGUA60 / A60 (06052008 / 01012008) ROZVAHA - BILANCE organizaèních složek státu, územních samosprávných celkù, pøíspìvkových organizací a regionálních rad (v Kè) Období: 13 / 2008 IÈO: 00303101 Název: Obec Oskava A. Stálá aktiva 01 141

Více

oznaète 'X' sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2011 Sídlo úèetní jednotky - ulice,èp nám. E. Beneše 420 - obec Milevsko

oznaète 'X' sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2011 Sídlo úèetní jednotky - ulice,èp nám. E. Beneše 420 - obec Milevsko Ú È E T N Í Z Á V Ì R K A øádná X mimoøádná mezitimní * typ závìrky oznaète 'X' sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2011 NÁZEV ÚÈETNÍ JEDNOTKY Mìsto Milevsko Sídlo úèetní jednotky - ulice,èp nám.

Více

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny Základní charakteristika Doněcké a Luganské oblasti Doněcká oblast: Poloha: Plocha: Obyvatelstvo : jihovýchodní část Ukrajiny, hraničí s Ruskou federací 26,5 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny Počet:

Více

ANALYTICKÉ INFORMACE ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 2006

ANALYTICKÉ INFORMACE ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 2006 ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 26 Výměra zemědělské půdy V roce 26 byla výměra zemědělské půdy v Pardubickém kraji 231,9 tis. ha, z čehož 78,5 % zaujímala orná půda a 21,1 % trvalé travní porosty.

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

A.2. TABULKOVÁ PØÍLOHA 45

A.2. TABULKOVÁ PØÍLOHA 45 1997 VÝROÈNÍ ZPRÁVA OBSAH: ÚVODNÍ SLOVO BANKOVNÍ RADA ÈESKÉ NÁRODNÍ BANKY A.1. ZPRÁVA O MÌNOVÉ POLITICE A MÌNOVÉM VÝVOJI 1 SHRNUTÍ 2 I. VÝVOJ EKONOMIKY V ÈR 5 I. 1. Poptávka 5 I. 2. Produkce 8 I. 3. Privatizace

Více

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Nìmecko VÖLKLINGEN 15 D SAARLAND SÁRSKO Hutì ve Völklingenu byly zahrnuty do seznamu UNESCO jako

Více

Společná zemědělská politika Dobrovolná podpora vázaná na produkci

Společná zemědělská politika Dobrovolná podpora vázaná na produkci Společná zemědělská politika Dobrovolná podpora vázaná na produkci Jak již zaznělo v předchozích článcích, od roku 2015 dozná podoba I. pilíře Společné zemědělské politiky, tedy přímých plateb, značných

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

SEKTOROVÁ DOHODA. pro obor fitness industry. na období 2011 až 2015 v Èeské republice. Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby

SEKTOROVÁ DOHODA. pro obor fitness industry. na období 2011 až 2015 v Èeské republice. Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby SEKTOROVÁ DOHODA pro obor fitness industry na období 2011 až 2015 v Èeské republice Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby Sektorová dohoda je politicko-spoleèenskou úmluvou zapojených stran aktérù

Více

ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace

ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) : 12 / 2012 IÈO: 71002651 Název: Základní škola Dolní Cerekev AKTIVA CELKEM 1 978 056,07 1 124 937,31 853 118,76 192

Více

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001. POUŽITÉ ZKRATKY... III VYSVÌTLIVKY K POUŽITÝM ÈÍSELNÝM ÚDAJÙM... VII Úvod... VIII

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001. POUŽITÉ ZKRATKY... III VYSVÌTLIVKY K POUŽITÝM ÈÍSELNÝM ÚDAJÙM... VII Úvod... VIII OBSAH POUŽITÉ ZKRATKY.................................................................................. III VYSVÌTLIVKY K POUŽITÝM ÈÍSELNÝM ÚDAJÙM........................................................

Více

Historický vývoj zemědělské produkce a spotřeby potravin

Historický vývoj zemědělské produkce a spotřeby potravin Zpracoval: ČSÚ odbor statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Historický vývoj zemědělské produkce a spotřeby potravin Příspěvek k 2. výročí ustavujícího sněmu Agrární komory České republiky

Více

120 - PØEHLED PRO HODNOCENÍ PLNÌNÍ ROZPOÈTU

120 - PØEHLED PRO HODNOCENÍ PLNÌNÍ ROZPOÈTU 120 - PØEHLED PRO HODNOCENÍ PLNÌNÍ ROZPOÈTU územních samosprávných celkù a dobrovolných svazkù obcí (v Kè) Období: 12 / 2010 IÈO: 00284378 Název: Obecni urad Provodov 57 ROZPOÈTOVÉ PØÍJMY - tøída 1 až

Více

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 08/2010

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 08/2010 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 08/2010 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Výroba... 3 Nezaměstnanost... 4 Průměrná mzda...

Více

Licence: ZZZZ XCRGBZUC / ZUC (20012011 / 01012010) Obec Peøimov. (v Kè) sestavený ke dni 09.03.2011

Licence: ZZZZ XCRGBZUC / ZUC (20012011 / 01012010) Obec Peøimov. (v Kè) sestavený ke dni 09.03.2011 Obec Peøimov ZÁVÌREÈNÝ ÚÈET ZA ROK 2010 (v Kè) sestavený ke dni 09.03.2011 Údaje o organizaci identifikaèní èíslo 00275999 název Obec Peøimov ulice, è.p. è.p. 107 obec Peøimov PSÈ, pošta 51204 Kontaktní

Více

Složení syrového mléka z ekologických provozů

Složení syrového mléka z ekologických provozů Složení syrového mléka z ekologických provozů O. Hanuš, V. Genčurová, H. Landová, A. Macek, R. Jedelská Výzkumný ústav pro chov skotu, s. r. o., Rapotín Seminář a workshop: Možnosti produkce funkčních

Více

Novela zákona o hospodaření energií

Novela zákona o hospodaření energií Novela zákona o hospodaření energií Vládní návrh novely zákona o hospodaøení energií (è. 406/2000 Sb.) bude znamenat výrazný posun k vyšším energetickým standardùm budov v Èeské republice. Reaguje na evropskou

Více

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA pøíspìvkové organizace zøizované ÚSC (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 71002651 Název: Základní škola Dolní Cerekev A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona Odlišné

Více

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky 30 5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky Prùzkumový pracovník vyøizuje žádosti o mezinárodní zápis ochranných známek pøihlašovatelù, pro

Více

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Èervenec 2003 David Emr david.emr@wl.ey.cz Weinhold Legal, v.o.s. Charles Square Center Karlovo námìstí 0 20 00 Praha 2 Èeská republika Tel.: (420) 225 335 333 Fax: (420) 225 335 444 Weinhold Legal, v.o.s.

Více

ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace

ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 13 / 2011 IÈO: 71209921 Název: Domov seniorù Nové Strašecí, poskytovatel sociálních služeb Sestavená k rozvahovému

Více

S K O T, H O V Ě Z Í M A S O

S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU 57 S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU V průběhu celého roku 2005 se i nadále měnilo složení stáda skotu, nejen

Více

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s.

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. Odbor živočišných

Více

Zvyšující se produkce mléka přináší stále větší problémy především v oblasti výživy dojnic a v ekonomice výroby mléka. Ještě před dvěmi lety byla

Zvyšující se produkce mléka přináší stále větší problémy především v oblasti výživy dojnic a v ekonomice výroby mléka. Ještě před dvěmi lety byla AgroKonzulta Žamberk s.r.o. Klostermanova ul. 1258, 564 01 Žamberk Tel.: 465 676767 Fax: 465 676700 E-mail:mikyska@ agrokonzulta.cz E-mail: vyziva@ agrokonzulta.cz Ing. František Mikyska Problémy ve výživě

Více

Horní Rakousko z ekonomického pohledu

Horní Rakousko z ekonomického pohledu Velvyslanectví České republiky v Rakousku Obchodně-ekonomický úsek Penzingerstrasse 11-13, A-1140 Wien tel.: +431 899 580, fax: +431 894 1200 email: vienna@embassy.mzv.cz www.tschechischerepublik.at Horní

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Úvodní slovo pøedsedy

Úvodní slovo pøedsedy Výroèní zpráva Obèanské sdružení K srdci klíè Úvodní slovo pøedsedy Vážení pøátelé, kolegové, ètenáøi této výroèní zprávy Dokument, který právì držíte v rukou, popisuje události, které ovlivnily èinnost

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Kverneland Ecomat TM. Vyšší výnos, ni ší náklady? Ecomat

Kverneland Ecomat TM. Vyšší výnos, ni ší náklady? Ecomat Kverneland Ecomat TM Vyšší výnos, ni ší náklady? Ecomat Kverneland Ecomat nejvìtší skok od doby oboustranného pluhu Oproti tradiènímu obdìlávání pùdy: Menší pracnost Sní ená ta ná síla Sní ené náklady

Více

Licence: DLGE XCRGBZUC / ZUC (31122012 / 07062012) Obec Hodov. (v Kè) sestavený ke dni 05.03.2013

Licence: DLGE XCRGBZUC / ZUC (31122012 / 07062012) Obec Hodov. (v Kè) sestavený ke dni 05.03.2013 Obec Hodov ZÁVÌREÈNÝ ÚÈET ZA ROK 2012 (v Kè) sestavený ke dni 05.03.2013 Údaje o organizaci identifikaèní èíslo 00376850 název Obec Hodov ulice, è.p. è. 54 obec Hodov PSÈ, pošta 675 04 Kontaktní údaje

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

Licence: DH3O XCRGBZUC / ZUC (20012011 / 01012011) Obec Vrbice. (v Kè) sestavený ke dni 25.05.2012

Licence: DH3O XCRGBZUC / ZUC (20012011 / 01012011) Obec Vrbice. (v Kè) sestavený ke dni 25.05.2012 Obec Vrbice ZÁVÌREÈNÝ ÚÈET ZA ROK 2011 (v Kè) sestavený ke dni 25.05.2012 Údaje o organizaci identifikaèní èíslo 00578649 název Obec Vrbice ulice, è.p. èp. 25 obec Vrbice PSÈ, pošta 50703 Kontaktní údaje

Více

PØÍLOHA za období : 12/2014

PØÍLOHA za období : 12/2014 Zpracoval: Ing. Kremerová Okamžik sestavení: 13.03.2015 11h16m 0s Strana: 1 PØÍLOHA za období : 12/2014 I È O :00083143 NÁZEV ÚÈETNÍ JEDNOTKY: Divadlo F.X.Šaldy Liberec,pøíspìvková organizace (v Kè, s

Více

Licence: D8ZD XCRGBZUC / ZUC (06072012 / 07062012) Obec Nimpšov. (v Kè) sestavený ke dni 20.05.2013

Licence: D8ZD XCRGBZUC / ZUC (06072012 / 07062012) Obec Nimpšov. (v Kè) sestavený ke dni 20.05.2013 Obec Nimpšov ZÁVÌREÈNÝ ÚÈET ZA ROK 2012 (v Kè) sestavený ke dni 20.05.2013 Údaje o organizaci identifikaèní èíslo 00378232 název Obec Nimpšov ulice, è.p. obec Nimpšov PSÈ, pošta 67541 Kontaktní údaje telefon

Více

ROZVAHA - BILANCE. (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2013 IÈO: 72064455. Sestavená k rozvahovému dni 31.

ROZVAHA - BILANCE. (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2013 IÈO: 72064455. Sestavená k rozvahovému dni 31. ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2013 IÈO: 72064455 Název: Dobrovolný svazek obcí Èistší

Více

se níže uvedeného dne mìsíce a roku ve smyslu ustanovení 685 a násl. obèanského zákoníku domluvili na této smlouvì o nájmu bytu: I Pøedmìt nájmu

se níže uvedeného dne mìsíce a roku ve smyslu ustanovení 685 a násl. obèanského zákoníku domluvili na této smlouvì o nájmu bytu: I Pøedmìt nájmu Smluvní strany Jméno a pøíjmení: Trvalé bydlištì: Rodné èíslo: Èíslo OP: dále jen pronajímatel, na stranì jedné a Jméno a pøíjmení: Trvalé bydlištì: Rodné èíslo: Èíslo OP: dále jen nájemce, na stranì druhé

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 00600598 Název: Obec Holštejn Sestavená k

Více

Licence: D07Y XCRGUPXA / PXC (19092011 / 19042011)

Licence: D07Y XCRGUPXA / PXC (19092011 / 19042011) A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 00493619 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Obec Janovice Úèetní

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více